NÁVRH P L Á N U P É Č E o Přírodní rezervaci Pod Popelní horou na období 2015-2030 Správa NP Šumava 2015
1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: 937 kategorie ochrany: přírodní rezervace název území: Pod Popelní horou druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: Vyhláška ONV orgán, který předpis vydal: Okresní národní výbor Prachatice číslo předpisu: -------------- datum platnosti předpisu: 20.9.1985 datum účinnosti předpisu: 1.11.1985 1.2 Údaje o lokalizaci: kraj: Jihočeský okres: Prachatice obec s rozšířenou působností: Vimperk obec s pověřeným obecním úřadem: Vimperk obec: Stachy katastrální území: Stachy, Studenec u Stach Příloha č. M 1: Orientační mapa s vyznačením území 1 : 10 000 (na podkladě základní mapy) 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Zvláště chráněné území: Katastrální území: Stachy, 753386 Číslo parcely podle KN Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví Výměra parcely celková podle KN (m2) Výměra parcely v ZCHÚ (m2) 602/2 lesní pozemek lesní pozemek 882 3965 3965 602/5 lesní pozemek lesní pozemek 882 23107 23107 602/7 lesní pozemek lesní pozemek 1291 1032 1032 602/8 lesní pozemek lesní pozemek 10001 247 247 602/9 lesní pozemek lesní pozemek 882 240 240 602/10 lesní pozemek lesní pozemek 10001 422 422 602/11 lesní pozemek lesní pozemek 882 32573 32573 Celkem 61586 882 Ing. Rudolf Voldřich MBA, Michalov 304, 384 73 Stachy 1
10001 Obec Stachy, Stachy 200, 384 73 Stachy 1291 Dagmar Macháčková, Krousov 148, 384 73 Stachy Ochranné pásmo: Ochranné pásmo není vyhlášené, je jím tedy podle 37 zákona č. 114/1992 Sb. pás do vzdálenosti 50 m od hranice ZCHÚ. Katastrální území: Stachy, 753386 Číslo parcely podle KN Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnict ví Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) Výměra parcely celková podle PK a GP (m 2 ) Výměra parcely v OP (m 2 ) 602/1 Lesní pozemek Lesní pozemek 882 30743 18560 603 Orná půda 1251 6757 6744 598 Ostatní plocha Neplodná půda 1058 776 761 595 Trvalý travní porost 1289 46240 9512 606/12 Lesní pozemek 882 4438 4421 606/2 Lesní pozemek 10001 50312 14726 1897 Lesní pozemek 1002 12445 177 1930 Lesní pozemek 877 12898 400 606/17 Lesní pozemek 882 8055 7272 606/36 Lesní pozemek 882 3122 3110 606/15 Lesní pozemek 1291 40025 9361 606/16 Lesní pozemek 882 120 119 2174/10 Ostatní plocha Ostatní komunikace 2174/2 Ostatní plocha Ostatní komunikace 2174/11 Ostatní plocha Ostatní komunikace 10001 40 39 882 7 7 882 224 222 606/49 Lesní pozemek 10001 1 1 608 Lesní pozemek 10001 47581 7865 10001 715 256 2174/8 Ostatní plocha Ostatní komunikace 610/1 Lesní pozemek 1291 2008 428 Celkem 83981 Katastrální území: Studenec u Stach, 753394 Číslo parcely podle KN Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí Druh pozemku podle KN 78/2 Trvalý travní porost Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnict ví Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) Výměra parcely celková podle PK a GP (m 2 ) Výměra parcely v OP (m 2 ) 928 14928 3511 78/1 Ostatní plocha Neplodná půda 928 5937 2178 Celkem 5689 2
Příloha č. M2: Katastrální mapa se zákresem přírodní rezervace a jejího ochranného pásma v měřítku 1:2 880 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku ZCHÚ OP plocha v ha plocha v ha lesní pozemky 6,1586 6,6440 Způsob využití pozemku vodní plochy 0 zamokřená plocha rybník nebo nádrž vodní tok trvalé travní 0 1,3023 porosty orná půda 0 0,6744 ZCHÚ plocha v ha ostatní 0 zemědělské pozemky ostatní plochy 0 0,3463 neplodná půda ostatní způsoby využití zastavěné 0 plochy a nádvoří plocha celkem 6,1586 8,9670 1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími národní park: mimo NP chráněná krajinná oblast: Šumava jiný typ chráněného území: CHOPAV Šumava NATURA 2000 ptačí oblast: mimo PO evropsky významná lokalita: CZ0314024 Šumava 1.6 Kategorie IUCN IV. řízená rezervace 3
1.7 Předmět ochrany ZCHÚ 1.7.1 Předmět ochrany podle zřizovacího předpisu Předmětem ochrany je: - sekundární podhorská a horská vřesoviště v mozaice s podhorskými a horskými smilkovými trávníky, s význačným výskytem jalovce obecného (Juniperus communis) - kriticky ohrožené druhy rostlin a jejich biotopy: plavuníky sp. (Diphasiastrum sp.) - silně ohrožené druhy rostlin a jejich biotopy: plavuníky sp. (Diphasiastrum sp)., všivec lesní (Pedicularis sylvatica), běloprstka horská (Leucorchis albida) - ohrožené druhy rostlin a jejich biotopy: prha arnika (Arnica montana), plavuníky sp. (Diphasiastrum sp.) 1.7.2 Hlavní předmět ochrany současný stav A. ekosystémy název ekosystému podíl plochy v ZCHÚ (%) popis ekosystému sekundární podhorská a horská vřesoviště s výskytem jalovce obecného v mozaice s podhorskými a horskými smilkovými trávníky 100 Bývalé pastviny s porosty jalovce obecného v minulosti uměle zalesněné smrkem. V posledních cca 40 letech se začal provádět management kácení stromového patra a vysekávání náletů. B. druhy - rostliny Název druhu prha arnika (Arnica montana) běloprstka horská (Leucorchis albida) plavuníky sp. (Diphasiastrum sp.) jalovec obecný (Juniperus communis) všivec lesní (Pedicularis sylvatica) hadí mord nízký (Scorzonera humilis) aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ roztroušeně naposled ověřen výskyt v roce 1998 (1 ks) ojediněle roztroušeně stupeň ohrožení* C3/ 3 C2/ 2 C1,C2,C3/ 1, 2, 3 C3 popis biotopu druhu Roztroušeně po celé ploše rezervace na osluněných plochách. Výskyt pouze na jednom místě v rezervaci vřesoviště. Výskyt pouze na jednom místě v rezervaci vřesoviště. Po celém území rezervace, jak na vřesovišti tak i na smilkových trávníkách. vzácně C3/ 2 Smilkové trávníky. roztroušeně C3 Smilkové lemy i vřesoviště. 4
* botanický údaj dle PROCHÁZKA F. [ed.] (2001): Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2002). Příroda, Praha, 18: 1 166. C1 kriticky ohrožený druh, C2 silně ohrožený, C3 ohrožený, C4a vzácnější taxon vyžadující pozornost méně ohrožený - Chráněné druhy podle vyhl. MŽP ČR č. 395/1992 Sb.: 1 kriticky ohrožený druh, 2 silně ohrožený druh, 3 ohrožený druh B. druhy živočichové Název druhu rys ostrovid (Lynx lynx) žluťásek borůvkový (Colia spalaeno) modrásek stříbroskvrnný (Vacciinia optilete) píďalka severní (Thera cognata) kovolesklec kopřivový (Syngrapha interrogationis) zavíječ (Udea hamalis) ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes) krkavec velký (Corvus corax) bramborníček hnědý (Saxicola rubetra) zmije obecná (Vipera berus) slepýš křehký (Anguis fragilis) čolek horský (Triturus alpestris) užovka obojková (Natrix natrix) aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ stupeň ohrožení* popis biotopu druhu součást teritoria ohrožený, 2 potravní teritorium maximálně desítky, funguje v rámci metapopulace desítky jednotlivě, velmi vzácná desítky až stovky jednotlivě, druh není dlouho znám z ČR (Šumpich, 2006) zranitelný, 2 zranitelný zranitelný zranitelný otevřené plochy s výskytem Vaccinium uliginosum pouze otevřené plochy rašeliniště s výskytem Vaccinium myrtillus a Vaccinium uliginosum otevřené, osluněné plochy s výskytem Juniperus communis (zvláště v S až Z části s jižní expozicí a navazující na největší porosty okolo lesní cesty) otevřené plochy a navazující lemy s výskytem Vaccinium uliginosum vřesoviště 1 ks zranitelný, 3 lesní komplexy lovecké teritorium zranitelný, 3 potravní teritorium 2 ks zranitelný, 3 rozvolněné plochy do 10 ks zranitelný, 1 výslunná ale vlhká místa do 10 ks desítky do 10 ks málo dotčený, 2 téměř ohrožený, 2 málo dotčený, 3 bez výrazné preference některého biotopu zarostlejší vodní plochy, bez zřetelné preference biotopu stanoviště v okolí vody ale i na suchých biotopech 5
ještěrka obecná (Lacerta agilis) ještěrka živorodá (Zootoca vivipara) do 10 ks do 10 ks téměř ohrožený, 2 téměř ohrožený, 2 bez zřetelné preference biotopu bez zřetelné preference biotopu * zoologický údaj dle PLESNÍK J., HANZAL V. & BREJŠKOVÁ L. [eds.] (2003): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. Příroda, Praha, 22: 1 184. - Chráněné druhy podle vyhl. MŽP ČR č. 395/1992 Sb.: 1 kriticky ohrožený druh, 2 silně ohrožený druh, 3 ohrožený druh Tabulky byly vyplněny na základě výsledků šetření pracovníků Správy NP a CHKO Šumava (ptáci, plazi a obojživelníci), průzkumu - ŠUMPICH J. et. PAVLÍČKO A. 2011: Výsledky inventarizačního průzkumu motýlí fauny PR Pod Popelní horou (Lepidoptera).Správa NP a CHKO Šumava Vimperk. Manuskript. 13 pp., dále pak na základě průzkumu - Gutzerová N. (1996): Botanický inventarizační průzkum přírodní rezervace Pod Popelní horou. Ms., 9 pp. [depon. in Správa NP a CHKO Šumava, oddělení CHKO Šumava, Vimperk], průzkumu - Vávra J. (2000): Malý Polec - floristický průzkum. Ms., 12 pp., Aguatest a.s., Praha [Závěrečná zpráva; depon. in: Správa NP a CHKO Šumava, Vimperk] a výsledků mapování přírodních biotopů v rámci přípravy soustavy chráněných území NATURA (společenstva). Podíly ploch a početnosti byly stanoveny na základě kvalifikovaných odhadů zjištěných přímo v terénu. 1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu A. typy přírodních stanovišť Kód a název typu přírodního stanoviště 5130 formace jalovce obecného na vřesovištích nebo vápnitých trávnících (T2.3A podhorské a horské smilkové trávníky s rozptýlenými porosty jalovce obecného a T8.2A sekundární podhorská a horská vřesoviště s výskytem jalovce obecného) podíl plochy v ZCHÚ (%) 100 popis biotopu typu přírodního stanoviště Biotop zahrnuje mozaiku smilkových trávníků a vřesovišt vzniklých z bývalých pastvin, na kterých se rozšířil dobytkem nespásaný jalovec obecný pravý. Dominantou porostů je borůvka (Vaccinium myrtillus). Dále jsou hojně zastoupeny např. vřes obecný (Calluna vulgaris), brusinka (V. vitis-idaea), smilka (Nardus stricta) atd. B. evropsky významné druhy aktuální početnost Stupeň* název druhu nebo vitalita popis biotopu druhu ohrožení populace v ZCHÚ rys ostrovid 1 ks ohrožený potravní teritorium (Lynx lynx) * * zoologický údaj dle PLESNÍK J., HANZAL V. & BREJŠKOVÁ L. [eds.] (2003): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. Příroda, Praha 6
1.9 Cíl ochrany Cílem péče je zamezení zarůstání rezervace stromovým patrem a nálety a zachování stávajících biotopů vřesovišť a smilkových trávníků s výskytem jalovce obecného a chráněných a vzácných druhů rostlin. 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Rezervace se nachází 3 km západně od obce Stachy a asi 1,5 km jižně od osady Studenec v okrese Prachatice. Rozkládá se na úpatí severního svahu Popelné hory (též Popelník, 1087,8 metrů n.m.) v nadmořské výšce 990 1035 metrů. Území je přístupné po lesní cestě od osady Krousov. Geologický podklad je tvořen krystalinickou silikátovou horninou moldanubika biotickou ortorulou (viz. geologická mapa ČR, list 22 33, Kašperské hory, 1:50 000). Jedná se o horninu chudou na vápník, která podmiňuje vznik kyselých silikátových půd, půdního typu gleje, které jsou příčinou relativní chudosti rostlinstva. Pedologické poměry jsou výslednicí klimatických, geologických a geomorfologických podmínek a vegetačního krytu. Díky zásahům člověka do přirozené skladby vegetace (v tomto případě pastvou) došlo k degradaci půdy a vývoji náhradních společenstev. Klima náleží k oblasti chladné, do okresu mírně chladného (Quitt 1971). Roční srážky se pohybují od 600 do 900 mm, roční isotherma 5 8 C. Nejbližší meteorologická stanice Churáňov (Stachy Zadov) se nachází ve srovnatelné výšce (1003 metrů n.m.). Průměrná roční teplota za období 1901 1950 je zde 13,6 C, průměrná lednová teplota 3,4 C a průměrná červencová teplota 13,6 C. (Vesecký 1961). Fytogeografická příslušnost území přísluší do fytogeografického obvodu České oreofytikum, fytogeografického okresu Šumavské pláně (88b), (Skalický 1982). Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů název druhu aktuální kategorie početnost nebo podle vyhlášky č. vitalita populace 395/1992 Sb. v ZCHÚ popis biotopu druhu prha arnika (Arnica montana) roztroušeně ohrožený sekundární horská vřesoviště všivec lesní vzácně Silně ohrožený smilkové trávníky (Pedicularis sylvatica) běloprstka horská (Leucorchis albida) plavuníky sp. (Diphasiastrum sp.) naposledy ověřen výskyt v roce 1998 (1 ks) ojediněle Silně ohrožený Kriticky ohrožený, silně ohrožený, ohrožený Výskyt pouze na jednom místě v rezervaci vřesoviště. výskyt pouze na jednom místě v rezervaci vřesoviště rys ostrovid (Lynx lynx) součást teritoria Silně ohrožený potravní teritorium naposledy ověřen tetřívek obecný výskyt kolem roku Silně ohrožený Vřesoviště, otevřené plochy. (Tetrao tetrix) 1980 7
žluťásek borůvkový (Colia spalaeno) ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes) bramborníček hnědý (Saxicola rubetra) krkavec velký (Corvus corax) zmije obecná (Vipera berus) slepýš křehký (Anguis frafilis) čolek horský (Triturus alpestris) užovka obojková (Natrix natrix) ještěrka obecná (Lacerta agilis) ještěrka živorodá (Zootoca vivipara) maximálně desítky, funguje v rámci metapopulace Silně ohrožený otevřené plochy rašeliniště a navazující lemy s výskytem Vaccinium uliginosum 2-3 páry ohrožený lesní komplexy 2 ks ohrožený rozvolněné plochy lovecké teritorium ohrožený potravní teritorium do 10 ks Kriticky ohrožený výslunná ale vlhká místa do 10 ks desítky do 10 ks do 10 ks do 10 ks Silně ohrožený Silně ohrožený ohrožený Silně ohrožený Silně ohrožený bez výrazné preference některého biotopu bez zřetelné preference biotopu stanoviště v okolí vody ale i na suchých biotopech bez zřetelné preference biotopu bez zřetelné preference biotopu - Chráněné druhy podle vyhl. MŽP ČR č. 395/1992 Sb.: 1 kriticky ohrožený druh, 2 silně ohrožený druh, 3 ohrožený druh 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody od roku 1963 je lokalita součástí území CHKO Šumava. Přírodní rezervace byla vyhlášena v roce 1985. b) lesní a zemědělské hospodářství Lokalita byla ještě v polovině 18. století součástí rozsáhlého odlesněného prostoru mezi Nicovem a Popelní horou. Území sloužilo převážně k pastvě dobytka (tzv. draha ). Pastviny a louky pak v průběhu 19. a zejména 20. století začal pokrývat les, převážně pastevního charakteru. Po roce 1946 byla řada pozemků ponechána samovolné sukcesi. Na území rezervace mělo být prováděno i umělé zalesňování smrkem. V současné době není území rezervace lesnicky obhospodařováno. Provádí se zde pouze kácení stromů a odstraňování náletů z porostů jalovců z důvodu zastavení samovolného nástupu lesa a zachování stanovišť pro existenci jalovce. c) myslivost Zvěř vysoká byla v 19 a v první polovině 20 stol. intenzivně lovena. Jelení zvěř, která způsobovala velké škody v lesích, byla v 19. století ve volné přírodě zcela vyhubena a chov byl prováděn pouze v oborách. Po 2. světové válce došlo k úniku této zvěře i zvěře černé z oborových chovů a rychlému zvyšování stavů ve volné přírodě. Důsledkem byly škody v lesních porostech ohryzem a okusem především na listnáčích, ale i škody loupáním ve 8
smrkových tyčovinách. Současné stavy jelení zvěře jsou podstatně nižší, než byly ve druhé polovině 20. století. K jejich radikálnímu snížení došlo, dle informací hospodáře mysliveckého sdružení, v roce 2009. Redukce stavů zvěře byla provedena se záměrem snížit škody na přirozeném zmlazení i výsadbách při zalesňování. d) rekreace a sport Středem rezervace probíhá turisticky značená trasa. 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Lesní hospodářské osnovy Vimperk (platnost od 1.1.2007 do 31.12.2016) Územní plán Obce Stachy a jeho změny 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 2.4.1 Základní údaje o lesích Přírodní lesní oblast 13 Šumava Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod LHO Vimperk Výměra LHC v ZCHÚ (ha) 6,15 ha Období platnosti LHP (LHO) platnost od 1.1.2007 do 31.12.2016 Organizace lesního hospodářství * OL Vimperk Nižší organizační jednotka ** Přehled výměr a zastoupení souborů lesních typů Přírodní lesní oblast: 13 - Šumava Soubor lesních Přirozená dřevinná skladba Výměra Název SLT typů (SLT) SLT * (ha) Podíl (%) 7K kyselá buková SM 7-8, JD +-1, BO 0-+, smrčina BK 1-3, (BŘ, JŘ) + 2,8 46 7M chudá buková SM 7-8, JD +-1, BO 0-+, smrčina BK 1-3, (BŘ, JŘ) + 3,3 54 Celkem 6,1 100 Porovnání přirozené a současné skladby lesa Současné Název Zkratka zastoupení dřeviny (ha) Současné zastoupení (%) Přirozené zastoupení (ha) Přirozené zastoupení (%)/ Jehličnany SM smrk 3,896 64 4,27 70 JD jedle + + 0,61 10 BO borovice 0,936 15 + + MD modřín + + ---------- ------------ Listnáče BR bříza 0,1 2 + + 9
JR jeřáb + + + + BK buk 0 0 1,22 20 JAL jalovec 1,17 19 ----------- ------------- MD modřín + + ------------ -------------- Celkem 6,1 100 6,1 100 * Přirozená dřevinná skladba byla stanovena dle publikace: MÍCHAL I. & PETŘÍČEK V. [eds.] (1999): Péče o chráněná území II. AOPK, Praha, 714 pp. 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup Před cca 40 lety začalo být pracovníky CHKO Šumava a dobrovolnými strážci na území rezervace prováděno kácení vzrostlých dřevin a vyřezávání náletů z důvodu zamezení samovolného nástupu lesa na bývalé pastviny s hojným výskytem jalovce obecného. Po vyhlášení rezervace v roce 1985 se v managementu pokračovalo. Pozemky však byly vedeny jako lesní půda a tak spadaly do režimu lesního hospodaření. Z údajů LHP LZ Vimperk z roku 1978-1987 vyplývá, že se již tehdy plánovaly v těchto porostech pouze těžby (žádná obnova). V jižní části nad cestou byly porosty jalovce vysoce vitální. Proto zde byl také zaznamenán poměrně bohatý výskyt chráněných a vzácných druhů rostlin (plavuníky sp., běloprstka bělavá atd.). V roce 1980 byl pro území zhotoven ochranářský plán. Následně pak už žádný plán péče nikdy nebyl oficiálně projednán a schválen. Na základě provedeného monitoringu formou transektů (Chmelíková, 2000) byla zjištěna hustota populace jalovce obecného v průměrném počtu 2809 jedinců/ha (vyšších 1,3m, max. výšky nepřesahují 4m). V současné době se pokračuje jak v jižní tak i v severní části rezervace v dalším kácení dřevin a vyřezávání náletů. V rámci lesnického hospodaření zde probíhá tedy pouze těžba. Závěr: Na dotčených pozemcích v podstatě nelze lesnicky hospodařit, protože je to v přímém rozporu s předmětem ochrany rezervace a s cílem plánu péče. Z těchto důvodů navrhujeme převedení druhu pozemků z lesní půdy na ostatní plochu. 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Prioritní zájmy ochrany přírody pro PR Pod Popelní horou jsou následující: - zachování a rozvoj populací chráněných druhů vyskytujících se na území rezervace - zachování a rozvoj druhově pestrých rostlinných společenstev - způsob managementu je nutno sladit se zájmy ochrany všech významných fenoménů ZCHÚ (vegetace, flóra, ornitofauna. entomofauna) 10
3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ Číslo plochy Popis plochy 1 mozaika horských vřesovišť a smilkových trávníků s hojným výskytem jalovce obecného, místy s již zapojeným smrkovým porostem Typ managementu kácení vzrostlých dřevin a vyřezávání náletů s možností přepasení (ovce) Kód biotopu T2.3A, T8.2A Charakteristika vegetace/plochy, poznámky viz. popis biotopu v bodě 1.8 A Vlastní zvláště chráněné území navrhovaný management umožňuje jednak kácení a vyřezávání dřevin a jednak i pastvu ovcí. Vykácení všech stromů však bude razantní zákrok, který může mít i řadu negativních vlivů nadměrné zabuřenění nebo expanze ruderálních rostlin. Proto zároveň navrhujeme i přepasení, které je pro zachování stávajících biotopů nejvhodnější. Porosty keříčků borůvek, vřesu a brusinek vyžadují spásání. Neděje-li se tak, jsou více dominantní a vytlačují konkurenčně méně schopné druhy. Dále zvětšením vzrůstu keříčků se mění i mikroklima přízemního porostu, které vede ke zvlhčení a zastínění. To s sebou nese změnu druhové skladby, od druhů suchomilných a světlomilnějších k druhům vlhkomilnějším a stínomilnějším. Pastva přispěje i k zabránění vytváření souvislých porostů jalovce, jak se již stalo v severovýchodní části rezervace. Zde se nachází již starší exempláře keřů, a přestože jsou jalovce hojně plodné, nedochází k jejich zmlazování. Pastva však zároveň nesmí být příliš intenzivní, protože by mohlo dojít k eutrofizaci nebo přílišnému narušení vegetačního krytu, které by s sebou neslo opět změnu druhového složení (Gutzerová, 1996). Ochranné pásmo ochranné pásmo je vymezeno ze zákona, tj. 50 metrů od hranice rezervace a tvoří ho převážně lesní pozemky a z malé části i kosené louky. Hospodaří se zde podle schválených lesních hospodářských osnov Vimperk (platnost od 1.1.2007 do 31.12.2016). Speciální managementy pro ochranné pásmo nejsou navrhovány. 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) Obecné zásady platné pro ZCHÚ Mezi činnosti, jejichž realizace by mohla nepříznivě ovlivnit předmět ochrany PR z důvodu znečištění ekosystémů, patří: skládky průmyslového a komunáního odpadu, rovněž skládky hnojiv a dalších rizikových materiálů používání biocidů celoplošné hnojení, vápnění a používání ochranných přípravků na lesní půdě, na zemědělské půdě v ochranném pásmu hnojení jinými hnojivy než je kompostovaný hnůj nebo další hnojiva s živinami ve stabilní formě (komposty). 11
zornění dočasně zatravněné orné půdy a rychloobnova luk v ochranném pásmu. Mezi činnosti, jejichž realizace by mohla nepříznivě ovlivnit předmět ochrany PR z důvodu zesílené eroze nevhodné vedení lesních cest a přibližovacích linek tak, že dochází k nadměrným erozním procesům b) péče o lesy - vzhledem k tomu, že navrhujeme převedení lesních pozemků na ostatní plochy je bezpředmětné stanovovat rámcové směrnice pro lesní hospodaření. Je zde navrhován management (kácení vzrostlých dřevin a vyřezávání náletů s možností přepasení - ovce), který zajistí zachování stávajících biotopů horských vřesovišť a smilkových trávníků s hojným výskytem jalovce obecného. Toto opatření však není možno provádět v lese (podle 20 odst. 1 písm. n) lesního zákona č. 289/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů je v lese zakázáno pást dobytek, umožňovat výběh hospodářským zvířatům a průhon dobytka lesními porosty). Mimo toto omezení v podstatě nelze v rezervaci lesnicky hospodařit, protože zde není možno provádět zalesnění. Lesní porost by zastínil stávající populace jalovců a došlo by k jejich odumření (jak se tomu již stalo na mnohých lokalitách v okolí) a také by došlo k zániku biotopů stávajících zvláště chráněných a vzácných druhů rostlin a živočichů (tyto druhy jsou přímo vázané na volné otevřené plochy vřesovišť a smilkových trávníků). Závěr: Navrhujeme tedy, aby do konce platnosti LHO Vimperk (do 31.12.2016) byly prováděny výchovné těžby tak, jak byly odsouhlaseny s tím, že poté dojde ke změně druhu pozemků a ty budou převedeny do druhu pozemku ostatní plochy. Kácení dřevin a vyřezávání náletů bude potom spadat do režimu kácení dřevin rostoucích mimo les podle 8 zákona 114/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů. c) péče o rostliny Prováděním výše uvedeného navrženého managementu se zajistí zachování biotopů s výskytem zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin. Dále bude v příštích letech prováděn monitoring jejich populací. d) péče o živočichy Pro existenci bezobratlých je důležité udržení mozaiky stanovišť s jalovcem. Prováděním výše uvedeného navrženého managementu se zajistí zachování biotopů s výskytem těchto zvláště chráněných a ohrožených druhů živočichů. Dále bude v příštích letech prováděn monitoring jejich populací. 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území a) lesy Popis lesních porostů a navrhovaných zásahů podle platných LHO Vimperk (od 1.1. 2007 do 31.12. 2016) označení JPRL výměra (ha) dřeviny zastoupení dřevin věk obnovní a výchovné zásahy 302Ca7 0,50 SM,BO SM 95 BO 5 69 výchovná těžba 12
302Ca7a 2,06 SM,BO SM 95 BO 5 69 těžba (souhlas SSL s navýšením těžby oproti LHO) 302Cb7 0,05 SM SM 100 69 na toto decenium nejsou plánovány žádné těžby 302Ea7/5 0,08 SM SM 100 70/45 výchovná těžba 302Ec5 0,05 SM SM 100 45 výchovná těžba 305Aa4b 0,26 SM SM 100 40 výchovná těžba 305Aa5/4a 1,44 JAL/etáž 4a/1,03 ha JAL 100 40 bez zásahu BO, SM, BŘ/ etáž 5/0,41 ha BO 70 SM 25 BŘ 5 305Aa5a 0,77 BO, SM, BŘ BO 60 SM 30 BŘ 10 45 těžba (souhlas SSL s navýšením těžby oproti LHO) 45 těžba (souhlas SSL s navýšením těžby oproti LHO) 305Aa6 0,30 SM SM 100 60 výchovná těžba 305Aa9/4 0,22 JAL/etáž 4/0,14 ha JAL 100 40 bez zásahu SM, BO/ etáž 9/0,08 ha SM 70 BO 30 305Aa9a 0,37 SM, BO SM 90 BO 10 85 na toto decenium nejsou plánovány žádné těžby 85 na toto decenium nejsou plánovány žádné těžby 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Ochranné pásmo tvoří převážně lesní pozemky, na kterých se hospodaří podle schváleného LHO Vimperk. Z malé části ochranné pásmo tvoří i louky, které jsou obhospodařovány kosením. Žádné speciální managementy nejsou navrhovány. 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu Rezervace je geodeticky zaměřena i vyznačena zákonným značením v terénu. 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Navrhujeme provést do konce roku 2016 změnu druhu pozemků v rezervaci z lesní půdy na ostatní plochu. 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Žádné. 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území V území jsou nainstalovány informační tabule s údaji o předmětu ochrany, mapou PR apod. 13
3.7 Návrhy na průzkum či výzkum území a monitoring V příštích letech bude i nadále prováděn monitoring vlivu managementových opatření na předměty ochrany rezervace. 4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy) Jednorázové a časově omezené zásahy Orientační náklady za rok (Kč) Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč) C e l k e m (Kč) Opakované zásahy Oprava terénního značení (1x za cca 5 let) 400,- Kč 4 000,- Kč Likvidace náletových dřevin (1x za 5 let) 20 000,- Kč 200 000,- Kč Pastva 3x/10 let opakovaně paseno 10 000,- Kč 100 000,- Kč C e l k e m (Kč) N á k l a d y c e l k e m (Kč) 304000,- Kč 304000,- Kč 4.2 Použité podklady a zdroje informací KUBÁT K., HROUDA L., CHRTEK J. jun., KAPLAN Z., KIRSCHNER J. & ŠTĚPÁNEK J. [eds.], 2002: Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha, 928 pp. MÍCHAL I. & PETŘÍČEK V. [eds.], 1998: Péče o chráněná území II. AOPK, Praha, 714 pp. PLESNÍK J., HANZAL V. & BREJŠKOVÁ L. [eds.], 2003: Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. Příroda, Praha, 22: 1 184 PROCHÁZKA F. [ed.], 2001: Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2002). Příroda, Praha, 18: 1 166. PROCHÁZKA F. & ŠTECH M. [eds.], 2002: Komentovaný černý a červený seznam cévnatých rostlin české Šumavy. Správa NP a CHKO Šumava a Eko-Agency KOPR, Vimperk, 140 pp. ŠUMPICH J. et. PAVLÍČKO A. 2011: Výsledky inventarizačního průzkumu motýlí fauny PR Pod Popelní horou (Lepidoptera) ).Správa NP a CHKO Šumava Vimperk. Manuskript. 13 pp. 14
GUTZEROVÁ N. (1996): Botanický inventarizační průzkum přírodní rezervace Pod Popelní horou. Ms., 9 pp. [depon. in Správa NP a CHKO Šumava, oddělení CHKO Šumava, Vimperk] VÁVRA J. (2000): Malý Polec - floristický průzkum. Ms., 12 pp., Aguatest a.s., Praha [Závěrečná zpráva; depon. in: Správa NP a CHKO Šumava, Vimperk] výsledky mapování přírodních biotopů v rámci přípravy soustavy chráněných území NATURA terénní šetření pracovníků Správy NP a CHKO Šumava 4.3 Seznam používaných zkratek PR přírodní rezervace ZCHÚ zvláště chráněné území LHP lesní hospodářský plán LHC lesní hospodářský celek 4.4 Zpracovatel: Ing. Silvie Havlátková, Správa NP Šumava (březen 2015) 5 Obsah: 1. Základní údaje o zvláště chráněném území... 1 1.1 Základní identifikační údaje... 1 1.2 Údaje o lokalizaci:... 1 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí... 1 Celkem... 1 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma... 3 1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími... 3 1.6 Kategorie IUCN... 3 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ... 4 1.7.1 Předmět ochrany podle zřizovacího předpisu... 4 1.7.2 Hlavní předmět ochrany současný stav... 4 1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu... 6 1.9 Cíl ochrany... 7 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany... 7 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů... 7 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti... 8 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy... 9 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch... 9 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup... 10 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize... 10 3. Plán zásahů a opatření... 11 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ... 11 15
3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání... 11 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území... 12 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností... 13 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu... 13 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území... 13 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností... 13 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území... 13 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum území a monitoring... 14 4. Závěrečné údaje... 14 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací)... 14 4.2 Použité podklady a zdroje informací... 14 4.3 Seznam používaných zkratek... 15 4.4 Zpracovatel:... 15 Součástí plánu péče jsou dále tyto přílohy Tabulky: Příloha T1 - Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich (Tabulka k bodu 2.5.1 a k bodu 3.1.2). Mapy: Příloha M1 - Orientační mapa s vyznačením území Příloha M2 - Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma Příloha M3 - Mapa dílčích ploch a objektů Příloha M4 - Lesnická mapa typologická Příloha M5 - Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů 16
Tabulka A k bodu 3.1.2 Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich označení JPRL 302Ca7 dílčí plocha 1 0,50 výměra dílčí plochy (0,00 ha) číslo rám. směrnice / porostní typ* Vzhledem k tomu, že navrhujeme převedení lesních pozemků na ostatní plochy je bezpředmětné stanovovat rámcové směrnice pro lesní hospodaření. Provádění lesnického hospodaření by bylo v přímém rozporu s předmětem ochrany rezervace. SM BO 302Ca7a 1 2,06 SM BO Dřeviny zastoup ení dřevin ** (%) 95 5 95 5 Prům ěr-ná výška porost u (m) 18 17 19 17 doporučený zásah **** naléhavost ***** poznám ka výchovná těžba 1 IV. těžba (souhlas SSL s navýšením těžby oproti LHO) 302Cb7 1 0,05 SM 100 19 na toto decenium nejsou plánovány žádné těžby 1 IV. 302Ea7/5 1 0,08 SM 100 13 výchovná těžba 1 IV. 302Ec5 1 0,05 SM 100 13 výchovná těžba 1 IV. 305Aa4b 1 0,26 SM 100 11 výchovná těžba 1 IV. stupeň přirozenos ti IV. 17
305Aa5/4a 1 1,44 JAL/etáž 4a/ 1,03 ha 100 2 bez zásahu BO SM BŘ/ etáž5/ 0,41ha 70 25 5 18 18 20 těžba (souhlas SSL s navýšením těžby oproti LHO) 1 IV. 305Aa5a 1 0,77 BO SM BŘ 60 30 10 12 11 12 těžba (souhlas SSL s navýšením těžby oproti LHO) 1 IV. 305Aa6 1 0,30 SM 100 15 výchovná těžba 1 IV. 305Aa9/4 1 0,22 JAL/etáž 4/ 0,14 ha SM BO/ etáž9/ 0,08ha 100 2 bez zásahu 70 30 17 17 na toto decenium nejsou plánovány žádné těžby IV. 305Aa9a 1 0,37 SM BO 90 10 18 17 na toto decenium nejsou plánovány žádné těžby IV. * uvede se číslo rámcové směrnice zpracované v kapitole 3.1.1 a označení porostního typu podle příslušné směrnice ** uvede se odhadnutý podíl dřeviny na výměře dílčí plochy odvozený z celkového pokrytí plochy dřevinami souhrnně za všechny etáže zjištěný pochůzkou v terénu (podíl zastoupení dřevin odvozený z celkové zásoby dřevní hmoty uvedený v LHP lze použít jako východisko pro kvalifikovaný odhad zastoupení dřevin na ploše) **** text by měl obsahovat popis zásahu, plochu zásahu, počet zásahů během platnosti plánu péče, popř. jejich časovou či jinou specifikaci, umístění zásahu (dřevina, úroveň, kvalita apod.), objem těžby dle dřevin (stanovený pouze odhadem), dřevinná skladba umělé obnovy, počet a vyspělost sazenic, ochranná opatření podsadeb, kultur, zmlazení, popř. i starších porostů (např. proti loupání) ***** stupně naléhavosti jednotlivých zásahů, podle následujícího členění: 1. stupeň zásah naléhavý (nelze odložit, je nutný pro zachování předmětu ochrany), 2. stupeň zásah vhodný, 3. stupeň zásah odložitelný stupeň přirozenosti lesních porostů: I. les původní (prales) III. les přírodě blízký II. les přírodní IV. les kulturní V. les nepůvodní 18
19
20
21
22
23