Náš Domov 54/2018 Říjen 2018
Říjen narozeniny budou slavit 4.10. Macek Jiří 4.10.1926 92 let 9.10. Fňouk Miloš 9.10.1956 62 let 14.10. Jáklová Danuška 14.10.1933 85 let 17.10. Šimková Vlasta 17.10.1922 96 let 19.10. Šedinová Eva 19.10.1923 95 let 26.10. Mádlová Anna 26.10.1921 97 let K narozeninám přejeme všem oslavencům, aby se jim splnilo vše, co si přejí a k tomu ještě mnoho štěstí, pevné zdraví a úsměv ve tváři!!!
Svátek v říjnu slaví 4.10. Barták František 5.10. Suchomelová Eliška 8.10. Hartmanová Věra 8.10. Podzimková Věra 8.10. Svobodová Věra 8.10. Tarantová Věra 8.10. Zakouřilová Věra Státní svátky v říjnu 28. 10. Den vzniku samostatného československého státu Významné dny 1. 10. Mezinárodní den seniorů 1. 10. Mezinárodní den lékařů 1. 10. Světový den cyklistiky 1. 10. Světový den vegetariánství 1. 10. Mezinárodní den hudby 2. 10. Světový den hospodářských zvířat 2. 10. Mezinárodní den nenásilí 4. 10. Mezinárodní den zvířat 4. 10. Světový den lidských sídel 5. 10. Mezinárodní den úsměvu 5. 10. Světový den učitelů 8. 10. Mezinárodní den boje proti popáleninám 9. 10. Světový den pošty 10. 10. Světový den duševního zdraví 10. 10. Světový den zraku 10. 10. Světový den proti trestu smrti 12. 10. Světový den artritídy 12. 10. Začíná Světový týden kostí a kloubů 13. 10. Mezinárodní den za omezení přírodních katastrof 14. 10. Světový den standardů
15. 10. Mezinárodní den bílé hole 15. 10. Světový den žen žijících na venkově 16. 10. Světový den výživy 16. 10. Světový den páteře 16. 10. Mezinárodní den proti McDonald's 17. 10. Mezinárodní den proti chudobě 17. 10. Světový den úrazů 20. 10. Den stromů 20. 10. Světový den proti osteoporóze 20. 10. Mezinárodní den kuchařů 22. 10. Mezinárodní den balbutiků 24. 10. Světový den Organizace spojených národů (OSN) 24. 10. Světový den pro rozvoj informací 24. 10. Začíná Týden za odzbrojení 29. 10. Světový den mrtvice 31. 10. Den UNICEF 31. 10. Světový den spoření Co bylo 18.9. jsme v Žirči potěšily chuťové i smyslové buňky
3.9. jsme si užili Vinobraní
a burčák se pil ve velkém.
.na řadu přišel i taneček
6.9. zahradní slavnost.vzhledem k tomu, že zahradu nám tento rok upravují, proběhla slavnost ve vnitřních prostorech, ale i tak jsme si to mooooc užili.
.smích. víno. zpěv
Štěňátko Jolanka naší sestřičky Blanky Nic nepotěší víc, než návštěva psích kamarádů.ta vyloudí úsměv na tváři snad každého Miný a Connie Fridrichovi
p.hořánek si Squirta Fridricha chtěl nechat 24.9. jsme si společně pochutnali na pomazánkách dle vlastních receptů. Když jste se nemohli pro nějakou rozhodnout, bylo nejlepší ochutnat všechny
26.9. jsme zavítali do firmy Agrokarsit Dubenec..někdo dojil.. někdo se vozil...ale všichni si to užili
Co bude. PO 1.10. 9:30 ČTENÍ ÚT 2.10. 9:30 DOPOLEDNÍ KLUB 10:00 CHYTRÉ HLAVIČKY ST 3.10. 10:00 ZPÍVÁNÍ S KYTAROU ČT 4.10. 9:30 BEJVÁVALO 15:00 DEN SENIORŮ PÁ 5.10. INDIVIDUÁLNÍ AKTIVITA ODPOL. VOLBY KOMUNÁLNÍ 16:00 CIMBÁLOVKA XXXX PO 8.10. 9:30 ČTENÍ ÚT 9.10. 10:00 CHYTRÉ HLAVIČKY 13:30 ŠIPKY ST 10.10. 10:00 ZPÍVÁNÍ S KYTAROU 13:30 KAVÁRNIČKA ČT 11.10. INDIVIDUÁLNÍ AKTIVITA PÁ 12.10. 9:30 PROMÍTÁNÍ FILMU XXXX PO 15.10. 9:30 ČTENÍ ÚT 16.10. 10:00 CHYTRÉ HLAVIČKY ST 17.10. 10:00 ŘÍMSKOKATOLICKÁ MŠE ČT 18.10. 9:30 DOPOLEDNÍ KLUB PÁ 19.10. 9:30 BEJVÁVALO XXXX PO 22.10. 9:30 ČTENÍ ÚT 23.10. 10:00 CHYTRÉ HLAVIČKY 13:30 ŠIPKY ST 24.10. 10:00 ZPÍVÁNÍ S KYTAROU 13:30 KAVÁRNIČKA
ČT 25.10. INDIVIDUÁLNÍ AKTIVITA PÁ 26.10. 9:30 PROMÍTÁNÍ FILMU XXXX PO 29.10. 9:30 ČTENÍ ÚT 30.10. 10:00 CHYTRÉ HLAVIČKY DUŠIČKOVÁ MŠE ST 31.10. 10:00 ZPÍVÁNÍ S KYTAROU ČT 1.11. 9:30 DOPOLEDNÍ KLUB PÁ 2.11. NÁVŠTĚVA HŘBITOVA DUŠIČKY Pro zasmání
Řešení z minulého čísla: Malá nápověda:..tento památník Mistra Jana Husa se nachází ve východočeské obci, ve které se také vyrábí trubičky.hořice v Podkrkonoší. TAK KDOPAK UHODL? A dnes: Nápověda.. tento známý hrad proslavil i jeden z prvních českých muzikálů Noc na..
Jak vznikla. Poštovní schránka První rakouské poštovní schránky vznikaly většinou z truhel na šaty nebo z dřevěných pokladniček, které byly natřeny v rakouských státních barvách, tedy žluté a černé. Mohly být také doplněny o rakouský státní znak, to jest rakouského orla, a také o emblém zapečetěného dopisu, aby občané věděli, k čemu se tato bedýnka používá." V sedmdesátých letech již byly pravidelně zaváděny plechové poštovní schránky. Kvůli tomu, aby nebyly vykrádány a aby více vydržely, pokud jde o povětrnostní podmínky," doplňuje Kramář. Nejvíce jsme měli 34 tisíc schránek Československá poštovní správa rakousko-uherské schránky převzala, přemalovala namodro a přidala červený a bílý proužek. Místo rakouského orla na ně dala českého lva. V roce 1963 stát rozhodl, že schránky budou oranžové, snad aby byly dobře vidět. Je trochu možná historickým paradoxem, že oranžová byla rozlišovací barvou rakouského ministerstva obchodu, pod nějž patřila za Rakouska také pošta. Komunističtí představitelé se vlastně vrátili k rakouskému vzoru. Chtěli popřít hlavně ten
prvorepublikový, ale i když se vyhraňovali vůči Rakousku, tak tímhle se k němu nevědomky navrátil." V roce 1984 mělo Československo 34 tisíc schránek, nejvíc v historii. Od té doby ubývají. Je to dáno tím, že značně ubývá listovních zásilek." Rohovor s p. Jarmilou Huškovou Narodila jsem se ve Dvoře Králové 9.9.1935 v Sochorově cihelně. Byt byl dědy, protože pracoval v cihelně a byl to byt pro zaměstnance. Začaly se stavět domy v Lipnici a moji rodiče si zažádali o bydlení v Lipnici. Byt dostali a já tam začala chodit do školy. Po 12 letech ke mně
přibyla ještě sestra. Mamka pracovala jako dělnice v textilce a otec byl elektrikář. Moje první práce byla v textilce jako tkadlena, pracovala jsem tam dlouho, ale moc mě to nebavilo. Po dětech jsem znovu nastoupila do textilky, ale už jako snovačka, to mě bavilo mnohem víc. Přestože jsem byla ještě dítě, tak si pamatuji konec války. Asi 5. května se na nádraží ještě střílelo a v Lipnici někomu prostřelili okno. Houkaly sirény, zvonily zvony a všichni si mysleli, že přijeli Rusáci. Bohužel to byli Němci. Lidi v tom zmatku schválně obraceli směrové cedule, aby Němci bloudili. Rusáci přijeli 9.května a udělali si tábor v Zátlukách. Měli tam stany, tanky a kočáry s koňma. Rusáci dřív pro nás byli jako bozi. Snad proto se moje maminka o mě vůbec nebála. Já a moje kamarádka jsme s Ruskýma vojákama jezdily v kočáře až do Trutnova. Užily jsem si s nima spousta legrace. Táta měl kamaráda a ten sehnal pro nás dům v Kocbeři. Odstěhovali jsme se tam a u domku byla velká zahrada. Chovali jsme tam i prase, slepice, kočky a psa. Ve vesnici bylo hodně mladých lidí, bylo tam živo. Chodili jsme na zábavy, hráli volejbal. Tam jsem se seznámila se svým nastávajícím mužem. Po roce chození jsme se vzali. Můj muž a tchýně si přáli, abych byla na svatbě v bílém. To já tedy v žádným případě nechtěla. Prosadila jsem si šedý kostým, klobouček se závojíčkem. Po svatbě jsem se odstěhovali k jeho rodičům. No pár týdnů to trvalo, než jsme si na sebe všichni zvykli. Pak už byly naše vztahy dobré. Měli jsme spolu 2 kluky. V životě jsem měla spoustu zájmů. Třeba zahrádku, domácí práce a hlavně zvířata. Mezi mé největší lásky patří fretky. Můj syn mě na ně navedl. On jednu měl a já chtěla svoji. Koupili jsme ji ve Zverimexu u
p.kočího. Měli jsme Julču a Kačenku. Jednou ale Jula utekla, naštěstí ale po čase přišla. Začala tloustnout a syn mě nadával, že ji moc krmím. Jednou koukám a ona měla mladý. Kdoví kde si to uhnala. Z jejího vrhu jsem si nechala Pepíka. Byl moc chytrý, jako když rozumí všemu, co mu řeknu. Byl hodný, ale měl vyloženě spadeno na mou kamarádku Tonču. Ta jak k nám přišla, tak už křičela: Zavři tu mrchu!. Pepík ji vždy s radostí kousnul. Jednou, když jsem měla kulaté narozeniny mě rodina udělala velké překvapení. Odvezli mě do Žirče na letiště a posadili mě do letadla. Zažila jsem krásný vyhlídkový let nad Kocbeří. Řeknu vám, byla to nádhera. Jenom v těch zatáčkách jsem měla žaludek až v krku. Moc bych si přála ještě jednou letět. Vím, že to nebude k moři, stačí mě se proletět znovu nad naším domem. Děkujeme za rozhovor a příště třeba s Vámi.. s radostí pro Vás připravily Andrea Kejzarová a Pavlína Fridrichová..