Březen 2015 94. brněnský oddíl caryvlka@seznam.cz www.94bo.cz Nazdar skauti, právě držíte v rukou nové číslo Čáry Vlka. Opět tu naleznete zápisy z akcí minulých i pozvánky na akce budoucí. V únoru proběhlo plavání s velkou účastí, roverská výprava a kurz pro práci s motorovou pilou. V březnu nás zase čekají deskové hry a oddílová výprava. Doufám, že na Kuklík, kam náš oddíl jezdí tradičně po mnoho let, nás pojede co nejvíce. Zajímavé je, že na stejnou chalupu jsme jeli už i v březnu roku 2008. Rád bych zde uvedl jeden citát, který jsem objevil v Čáry Vlka toho roku: Co moje paměť sahá, byly a jsou výpravy na Kuklík vždycky ty nejlepší, jestli mně moje zranění dovolí, pojedu rád taky J.T.Permoník Kuklík se opravdu váže s historií našeho oddílu a je dobré se na toto místo vracet. Já se na Vysočinu velmi těším když jsem tam byl naposled, viděl jsem tam zajímavé ptáky hýly. Kdo má internet a umí jej používat, tomu nemohu nedoporučit, aby si na googlu vyhledal obrázek těchto zajímavých ptáčků samci jsou totiž překrásně červení. No a tak se těším, že něco uvidíme i tentokrát a beru s sebou dalekohled (Máte li doma dalekohled vlastní, klidně si jej můžete přibalit). Jo, a taky se těším, až si zazpíváme a zahrajem na kytary J To bude paráda! Sysel
Pozvánka na oddílovou výpravu na Kuklík V měsíci březnu se po dlouhé době opět vydáme na výpravu společně s celým naším oddílem a to do míst krásné Vysočina na Kuklík. Jaro už nám pomalu začíná a tak si myslím, že se můžeme těšit již na jarní přírodu, užijeme si zase jednou všichni hodně zábavy a společný skautský víkend. Sraz: v pátek 20. 3. 2015 v 15:50 v hale Hlavního nádraží S sebou: spacák, karimatku, přezůvky, oblečení dle počasí, klasické věci na výpravu (baterku, uzlovačku, kartáček, pastu ), můžete vzít hudební nástroje, jídlo na páteční večer a buchty na sobotní snídani, kdo chce, může jet v kroji. Cena: 400 Kč Návrat: v neděli 22. 3. 2015 v 15:07 zpět na Hlavní nádraží Tak doufám, že se sejdeme všichni v hojném počtu. Na všechny se těší Pepek a Sysel. 2
VELKÝ večer deskových her Příjdte si na klubovnu zahrát pár deskovek. Tuto sobotu tomu bude věnovaný celý večer. Těšit se můžete na klasiky jako BANG!, Carcassone, Citadela, Galaxy Trucker a další a další. Samozřejmě pokud máte doma nějakou deskovku, kterou by jste si rádi zahráli tak ji rozhodně vezměte. Kdy: 7.3.2015 16:30 Na všechny se těší Desert a Pádík (721 290 235) Zápis z plavání na Kraví Hoře Okolo půl jedenácté hodiny ranní jsme se sešli v počtu 24 skautů a vlčat a jedna světluška na zastávce u Dělňáku, přešli jsme na druhou stranu a počkali na šalinu. Tam si většina cvakla lístky a jeli jsme. Čekal nás klidný přestup s čekáním a svačením na České. V bázénu nám byla přidělena společná šatna, kterou jsme asi 10 minut hledali, ale přece našli. U bazénu jsme počkali na vedení a procvičili své potapěčské schopnosti. Ostatní čas v bazénu většina lidí střídala bazén, vířivku, páru a druhý bazén. Po vysprchování a převlečení jsme počkali, ale nevím na co. Chvíli před odchodem jsme dostali 2 zelené pendreky. Následovala cesta domů, po které jsme potkali asi 5 dalších nezúčastněných skautů. 3
Já vystoupil o zastávku dřív, ale předpokládám, že u Dělňáku se zapokřikovalo a všichni se vydali domů na oběd. Kuba Franklinova výprava aneb opravdu jsme se někam plavili? Jak mnozí jistě víte, jednalo se o roverskou výpravu, která byla minulý víkend (27.2-1.3). Nezačala však srazem, nýbrž ve středu srazem, na kterém jsme se kvalifikovali do posádky a od britské královny získali peníze na plavbu. Sraz měl být v pátek 16:30 na Tomkově náměstí, ale aby to nebylo tak jednoduché tak nám půl hodiny před srazem přišla SMS, že se sraz mění. To nás rozdělilo na dva týmy. Náš tým byl složen z Julči, Mate, Natky, Shei, Tondy a samozřejmě mě. Já, protože jsme se potkali na staré osadě, jel s Mate a Sheiou a první šifru jsme vyluštili ještě před příchodem zbytku týmu, takže jsme akorát počkali na jejich příchod a vyrazili na rozhlednu Strom, kde jsme potkali Viléma. Ten nám povyprávěl, jak to vlastně ve skutečnosti bylo s tou Franklinovou výpravou, a vyrazili jsme do míst, kde jsme měli přečkat noc. Ani to se ovšem neobešlo bez problému, kterým byl Vilémův únos. Z ničeho nic se z křoví vynořila tlupa teroristů, jak jsme se později dozvěděli, se zbraněmi, naložili Viléma do auta a odjeli. Jednomu z nich ovšem vypadl mobil s esemeskou ohledně dalšího místa úkrytu. Po těchto stopách jsme teroristy pronásledovali, až jsme se dostali na 4
skautskou základnu ve Strážné, kde stopa vychladla a my jsme zde přečkali zbytek noci. Ráno jsme při rozcvičce prohledávali okolí a u rybníka jsme našli zakódovaný vzkaz od teroristů. V něm jsme se dozvěděli, že Viléma drží arabsky mluvící teroristé, že požadují 2000 Kč, a že to Vilém nevzdává, protože nám naznačil místo jejich úkrytu. Okamžitě jsme vyrazili na místo, ale zbyly pouze fotografie dalšího úkrytu a hroznový cukr, na který jsme se všichni vrhli. To byla zásadní chyba! Nikdy po teroristech nic nejezte :D. V tom našem byla naštěstí 'pouze' omamná látka, se kterou v krvi jsme se dostávali přes hranice k další teroristické skrýši. V té bylo naneštěstí také, pomocí QR kódu, jen vodítko k další. To byl nejspíš nějaký sklad potravin a vzhledem k tomu, že jsme od rána nic nejedli, rozhodli jsme se je získat. Jen tak pro jistotu si ho teroristi zaminovali, takže jsme toto pole překonali pomocí primitivních lávek, které jsme si postavili a odměnou nám bylo par špekáčků a chleba, které jsme si opekli nad ohněm. Potom jsme vyrazili k dalším skrýším, až jsme Viléma zachránili z jejich spárů na rozhledně Babí lom. Vrátili jsme se na základnu, kde na nás čekal, po dni hladu, super guláš a něco na styl hostiny jak na táboře. Po večeři jsme debatovali o takových vážnějších tématech, jako je cenzura, islám, rozdíl mezi teroristy a partyzány, atd. Řekl bych, že to byla zajímavá diskuze. Aspoň mně se líbila. Potom už se šlo spát, ráno se uklidilo a vyrazilo se ke Globusu na zastávku, odkud jsme jeli všichni domů. Martin Jak nás školili v práci s motorovou pilou V únoru jsem se s Jokerem a Jurou vypravil do Domašova nad Bystřicí. Tam je totiž obrovská skautská základna, která hostila kurz práce s motorovou pilou. Smyslem akce bylo naučit se pracovat s motorovou pilou bezpečně. Motorovou pilu si může pořídit každý, avšak mnoho z nákupčích potom s nástrojem zachází nezodpovědně a lehkovážně, takže často dochází ke zbytečným zraněním. Pan školící se práci s 5
motorovou pilou jako lesník věnuje celý život a když nám říkal nějaká pravidla, často přidával příklady z vlastní praxe, jak si porušením kterého pravidla pracovník rozřízl obličej, přerazil si nohy napruženým dřevem nebo způsobil zranění jiným lidem. Dokonce i já mám kamaráda, který se motorovou pilou ošklivě poranil a jsem si tak jistý, že kurz nebyl žádnou formální nebo zbytečnou záležitostí. My se tam naopak naučili základní bezpečnostní postupy, jak riziko práce s pilou minimalizovat co nejvíce to jde. Koho zajímá, jak jsme se měli, může se pustit do čtení dalších řádků. Na kurz jsme přijeli ve čtvrtek večer vlakem do Domašova. Krom batohů jsme měli i těžkou bednu s motorovkou, takže pěší cesta byla dobrodružstvím sama o sobě (hlavně pro Juru, který nesl bednu většinu cesty). Po příchodu do velkého skautského domu jsme vešli do obří jídelny, kde nás čekal teplý guláš. Připili jsme slivovicí na zdraví a seznámili se s lesním mistrem, který kurz vedl, Vlaďkou, která zase řídí základnu a ostatními účastníky. Pak se šlo spát a v pátek vstávalo v sedm proběhlo oficiální zahájení kurzu. Na kurzu nás bylo 22 účastníků Joker s Jurou patřili rozhodně k nejmladším z nich. Mnohým účastníků bylo kolem třiceti roků, ne všichni byli skauti a kurzu se účastnil i Rejpal a Vlaďka jako jediný ženský účastník. Ten den byl den přednášek, teorie, zapisování zápisků, ukázka součástí pily, broušení řezacích zubů pily a prohlídka stromů určených ke kácení. V sobotu jsme naopak ráno začali a celý den potom pokračovali v práci s 6
pilama. Učili jsme se správně odvětvovat a řezat stromy i je bezpečně kácet. Praktická zkouška měla několik částí a všichni jsme ji zdárně dokončili. Večer jsme potom mohli odpočívat a zahrát si se skauty z jiného oddílu Bang. V neděli nás čekal písemný test. Všichni jsme celou zkouškou prošli na výbornou a získali průkaz odborné způsobilosti pro práci s motorovou řetězovou pilou. Ten nás opravňuje například k tomu, abychom s takovou pilou pracovali na našich skautských táborech. Já, Jura i Joker jsme před kurzem s motorovou pilou měli buď žádné, nebo skoro žádné zkušenosti. Všem se nám kurz líbil a závěrem tohoto článku bych tak rád poděkoval našemu 10. středisku Mafeking, že nás na kurz vyslalo. Je vždy dobré pro život získat novou schopnost ať už jde o zatloukání hřebíků, rozdělání ohně nebo pokácení menšího či většího stromu. Sysel Zprávičky ze střediska - únor * Středisko podalo žádost o dotace na činnost na Městskou část Brno Židenice *Starší vedení střediska uspořádalo zážitkovou víkendovou akci pro rovery a rangers. Zúčastnilo se 8 holek a 6 kluků. zapsal Štěpán 7
Zábavné okýnko bratříka Pádíka 8