STUDIJNÍ A ZKUŠEBNÍ ŘÁD PRO STUDIUM V DOKTORSKÝCH STUDIJNÍCH PROGRAMECH

VŠB-TUO Studijní a zkušební řád pro studium v doktorských studijních programech Účinnost dokumentu od: 11.12.2017 STUDIJNÍ A ZKUŠEBNÍ ŘÁD PRO STUDIUM V DOKTORSKÝCH STUDIJNÍCH PROGRAMECH VYSOKÉ ŠKOLY BÁŇSKÉ - TECHNICKÉ UNIVERZITY OSTRAVA ze dne 11. prosince 2017 Řízená kopie č.: Razítko: Není-li výtisk tohoto dokumentu na první straně opatřen originálem razítka 1/20

Vnitřní předpisy Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle 36 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), dne 26. ledna 2017 pod čj. MSMT-1621/2017 Studijní a zkušební řád pro studium v doktorských studijních programech Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava.. Mgr. Karolína Gondková ředitelka odboru vysokých škol Studijní a zkušební řád pro studium v doktorských studijních programech Vysoké školy báňské Technické univerzity Ostrava Část první Úvodní ustanovení Čl. 1 (1) Studium v doktorském studijním programu (dále jen studium ) je uskutečňováno v souladu s 47 zákona č. 111/1998 Sb. o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon ). (2) Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava (dále jen VŠB-TUO ) je oprávněna uskutečňovat studium v akreditovaných doktorských studijních programech. Seznam těchto doktorských studijních programů je zveřejněn ve veřejné části internetových stránek VŠB-TUO. Akreditované doktorské studijní programy uskutečňují fakulty, nebo VŠB-TUO samostatně nebo spolu s vysokoškolským ústavem (dále jen Univerzitní studijní program ). V případě doktorských studijních programů uskutečňovaných VŠB-TUO rozhoduje rektor, nebo prorektor tam, kde tento studijní a zkušební řád stanoví práva a povinnosti děkana, nebo proděkana; fakultou se u těchto studijních programů rozumí VŠB-TUO, administrativním pracovištěm fakulty se rozumí administrativní pracoviště univerzitních studijních programů. Administrativním pracovištěm se zpravidla rozumí studijní oddělení. (3) Doktorský studijní program je zaměřen na vědecké bádání a samostatnou tvůrčí činnost v oblasti výzkumu, vývoje a technologií. Studium je proto zaměřeno na prohloubení teoretického základu celého oboru a dále na podrobné seznámení s nejvýznamnějšími poznatky v užším zaměření, na které navazuje téma disertační práce. Studium je orientováno na přípravu k samostatné tvůrčí vědecké práci v daném oboru a dosažená úroveň znalostí v oboru je prokazována státní doktorskou zkouškou. Schopnost dosahovat původních vědeckých výsledků a dále je rozvíjet je prokazována zpracováním a obhajobou disertační práce. (4) Studium v doktorském studijním programu může probíhat též ve spolupráci s jinými vysokými školami (fakultami) a dalšími vědeckými pracovišti na základě uzavřené dohody. (5) Studium je uskutečňováno podle osobního studijního plánu studenta v doktorském studijním programu (dále jen doktorand ) pod vedením školitele. Není-li výtisk tohoto dokumentu na první straně opatřen originálem razítka 2/20

(6) Absolventům studia uděluje VŠB-TUO akademický titul doktor (ve zkratce Ph.D., uváděné za jménem). Část druhá Organizace studia Čl. 2 Organizace akademického roku (1) Akademický rok trvá 12 kalendářních měsíců. Jeho začátek stanoví rektor. Po projednání v kolegiu rektora stanoví také začátek organizované výuky a závazný harmonogram akademického roku VŠB-TUO. (2) V harmonogramu akademického roku VŠB-TUO je uveden zejména začátek a konec výuky, zkouškového období, období prázdnin, praxí a dalších akademických aktivit. Čl. 3 Organizace studia (1) Studium v doktorských studijních programech, které uskutečňuje VŠB-TUO, je organizováno v prezenční a distanční formě nebo jejich kombinaci (dále jen kombinovaná forma studia ). V prezenční formě studia je studium převážně uskutečňováno za přítomnosti studenta na pracovišti garantujícím jeho osobní studijní plán doktoranda (dále jen školicí pracoviště ). Rozsah přítomnosti na pracovišti doktoranda v prezenční formě studia je obvykle 25 hodin týdně. V distanční formě studia se studium uskutečňuje především na základě samostatné přípravy studenta, převážně mimo školicí pracoviště. V kombinované formě studia se předpokládá, že časově vymezená část studia probíhá formou prezenční a jiná časově vymezená část probíhá formou distanční. Povinnosti doktoranda určuje školitel v souladu s osobním studijním plánem doktoranda. V případě, že doktorand nebude plnit povinnosti doktoranda, školitel podá oborové radě návrh na úpravu stipendia doktoranda v souladu se Stipendijním řádem VŠB-TUO. (2) Standardní doba studia v doktorských studijních programech je uvedena v Seznamu akreditovaných studijních programů, zveřejněném ve veřejné části internetových stránek VŠB- TUO. Standardní doba studia je ve všech formách studia nejméně tři a nejvýše čtyři roky. Standardní doba studia určuje studijní zátěž, kterou je nutné za standardních podmínek v prezenční formě studia zvládnout u tříletých doktorských studijních programů za tři roky, u čtyřletých doktorských studijních programů za čtyři roky. Na standardní dobu studia je sestavován osobní studijní plán doktoranda. (3) Disertační práci musí student odevzdat nejvýše do 7 let od zahájení studia. Tato doba 7 let je určena pro všechny formy studia a zahrnuje i maximální dobu přerušení na 2 roky. Bez přerušení studia student musí odevzdat disertační práci do 5 let od zahájení studia. (4) Studentovi, který neodevzdá disertační práci do 7 let od zahájení studia, je studium ukončeno podle 56 odst. 1 písm. b) zákona a čl. 18 odst. 4 písm. b). Na rozhodnutí se vztahuje 68 zákona. Čl. 4 Oborová rada (1) Studium v jednotlivých doktorských studijních programech řídí nejméně pětičlenné oborové rady. Členy oborové rady, předsedu a místopředsedu oborové rady jmenuje děkan po projednání ve vědecké radě fakulty z předních akademických a vědeckých pracovníků VŠB-TUO, jiných vysokých škol a vědeckých, výzkumných nebo vývojových pracovišť nebo odborníků z praxe. Pro studijní programy ze stejné oblasti studia může být na základě dohody vytvořena společná oborová rada podle 47 odst. 6 zákona. Není-li výtisk tohoto dokumentu na první straně opatřen originálem razítka 3/20

(2) Pro studijní programy ze stejné oblasti studia uskutečňované současně více fakultami jmenují společnou oborovou radu děkani všech zúčastněných fakult po projednání ve svých vědeckých radách. (3) Předsedou oborové rady je garant doktorského studijního programu podle 47 odst. 6 zákona. (4) Oborové rady zejména: a) navrhují složení komisí pro přijímací řízení nebo přijímací zkoušku, b) navrhují školitele pro studium a předkládají je prostřednictvím děkana ke schválení vědeckým radám, c) iniciují, projednávají a koordinují charakteristiku studijních předmětů (dále jen předmět ), seminářů, dalšího studia a vědecké práce doktorandů, d) schvalují osobní studijní plán doktoranda a jeho případné změny, e) na návrh školitelů schvalují témata disertačních prací a jejich změny, f) navrhují děkanovi předsedu a členy komise pro státní doktorskou zkoušku, datum a místo konání státní doktorské zkoušky, g) navrhují děkanovi oponenty, předsedu a členy komise pro obhajobu disertační práce (dále jen komise pro obhajobu ), datum a místo konání obhajoby, h) konají i jinou činnost směřující k tomu, aby studium mělo vysokou úroveň, a iniciují návrhy na případné úpravy doktorských studijních programů. i) projednávají roční hodnocení doktoranda. (5) Oborová rada se schází z rozhodnutí jejího předsedy nebo místopředsedy (v případě nepřítomnosti předsedy) podle potřeby, zpravidla však dvakrát za rok. Jednání oborové rady může být svoláno na žádost děkana, případně pověřeného proděkana, v jehož působnosti je studium v doktorských studijních programech. Děkan nebo pověřený proděkan má právo účastnit se jednání oborové rady bez práva hlasovat. a) Oborová rada je usnášeníschopná, je-li přítomna nadpoloviční většina všech členů oborové rady. Usnesení oborové rady je platné, hlasují-li pro něj nejméně dvě třetiny přítomných členů oborové rady. b) V případě potřeby může oborová rada hlasovat metodou per rollam, v takovém případě je výsledek hlasování platný, pokud hlasuje nadpoloviční většina všech členů oborové rady. Usnesení oborové rady je platné, hlasují-li pro něj nejméně dvě třetiny hlasujících členů oborové rady. c) Zápis z jednání oborové rady je do 10 pracovních dnů uložen na administrativním pracovišti. Čl. 5 Studijní plány (1) Studijní plány vymezují obsah a rozsah studia ve studijním programu uskutečňovaném fakultou. Obsahují předměty, ohodnocení předmětů kredity, způsob zakončení předmětů, celkový počet kreditů za studijní část, celkový počet kreditů za vědecko-odbornou část, počet kreditů za státní doktorskou zkoušku, případně mobility (povinná či nepovinná), publikace a další aktivity. (2) Vědecko-odborná část studia spočívá ve zpracování disertační práce, ve které student prokazuje schopnost dosahovat původních vědeckých výsledků. Není-li výtisk tohoto dokumentu na první straně opatřen originálem razítka 4/20

(3) Studijní plány všech studijních programů jsou zpracovány pro každý rok standardní doby studia. Studijní plán kromě dalších informací určuje i organizaci jednotlivých forem studia a doporučený časový plán studia. (4) Předmět je vymezen jako povinný, povinně volitelný nebo volitelný. Povinné předměty jsou předměty, které student musí absolvovat. Povinně volitelné jsou předměty, které mají určitou vazbu ke studovanému studijnímu programu (studijnímu oboru), a student si z nabídky těchto předmětů musí podle stanovených podmínek několik vybrat. Volitelné předměty si student zapíše z okruhu předmětů stanovených ve studijním programu tak, aby splnil podmínky dané tímto studijním a zkušebním řádem. (5) Podle studijního plánu příslušného studijního programu (studijního oboru) si v souladu s tímto studijním a zkušebním řádem sestavuje student osobní studijní plán doktoranda pro celé studium v doktorském studijním programu. Čl. 6 Kreditový systém (1) Pro kvantifikované hodnocení průběhu studia v doktorském studijním programu na VŠB- TUO se používá jednotný kreditový systém, jehož znaky jsou: a) jeden kredit představuje zpravidla 1/60 průměrné roční zátěže studenta při standardní době studia, tj. celkem 30 kreditů za semestr a 60 kreditů za ročník studia, b) každému předmětu nebo aktivitě disertačního semináře (dál jen aktivita ) je přiřazen počet kreditů (v případě aktivity rozmezí kreditů), který vyjadřuje relativní míru zátěže studenta nutnou pro úspěšné ukončení daného předmětu nebo aktivity, c) tentýž předmět má stejné kreditové ohodnocení pro všechny doktorské studijní programy a formy studia, d) absolvováním předmětu předepsaného v osobním studijním plánu doktoranda získá student počet kreditů přiřazený danému předmětu, e) absolvováním aktivity získá student počet kreditů v rozmezí daném tímto studijním a zkušebním řádem, konkrétní počet kreditů navrhuje školitel a schvaluje oborová rada na základě ročního hodnocení doktoranda, f) kredity získané v rámci jednoho doktorského studijního programu se sčítají, g) získaný počet kreditů je nástrojem pro kontrolu studia, h) za daný předmět lze v průběhu studia získat kredity pouze jednou. (2) Pro úspěšné ukončení studia v doktorském studijním programu musí student získat počet kreditů rovný alespoň šedesátinásobku počtu ročníků standardní doby studia, a to ve skladbě určené studijním programem a osobním studijním plánem doktoranda. (3) Kreditový systém VŠB-TUO je kompatibilní s Evropským systémem převodu kreditů 1) (dále jen ECTS ) umožňující mobilitu studentů v rámci evropských vzdělávacích programů. Čl. 7 Studium podle individuálního osobního studijního plánu (1) Studium podle individuálního osobního studijního plánu povoluje na základě žádosti studenta děkan, v případě Univerzitních studijních programů prorektor pro studium. 1) European Credit Transfer System. Není-li výtisk tohoto dokumentu na první straně opatřen originálem razítka 5/20

(2) Ve studiu podle individuálního osobního studijního plánu se studentovi určí zvláštní organizace studia při zachování obsahu a rozsahu studia stanoveného studijním plánem příslušného studijního programu (studijního oboru). Tato zvláštní organizace studia je vyhotovena písemně a je založena ve spise studenta. (3) Studenta lze uvolnit, případně vyslat k části studia na jinou vysokou školu, a to i v zahraničí. Průběh studia na zahraničních vysokých školách je zpravidla předem písemně vyjádřen v dohodě o studiu. O uznání výsledků studia na jiné vysoké škole, pokud jsou ekvivalentní studijnímu plánu studia ve studijním programu uskutečňovaném fakultou, rozhodne děkan na základě doporučení garanta studijního programu (studijního oboru), v případě Univerzitních studijních programů rozhodne prorektor pro studium. (4) V souvislosti s péčí o dítě má student nebo studentka právo na prodloužení lhůt pro plnění studijních povinností, jakož i pro splnění podmínek pro postup do dalšího semestru, ročníku nebo bloku vyplývající zejména ze studijního a zkušebního řádu, o dobu, po kterou by jinak trvalo jejich čerpání mateřské dovolené ( 195, 197 a 198 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů), a to za podmínky, že v této době studium nepřeruší. Na uvedené období si může student nebo studentka podat žádost o individuální studijní plán. Čl. 8 Zabezpečení vzdělávací činnosti a její organizace (1) Odborným garantem vědecké činnosti studenta a vedení studenta ve studiu, včetně disertační práce, je školitel. Evidenci školitelů a jimi vedených studentů eviduje administrativní pracoviště. (2) Školitele schvaluje příslušná vědecká rada. Školitelem může být profesor nebo docent fakulty nebo VŠB-TUO, případně významný specialista v daném oboru mimo VŠB-TUO. Ten však musí být nositelem akademického titulu Ph.D., respektive některého z titulů Dr., CSc., DrSc., DSc., doc. nebo prof. Školitelem může být osoba, která je zaměstnancem VŠB-TUO nebo má s VŠB- TUO uzavřenou dohodu o pracích konaných mimo pracovní poměr. (3) Školitel navrhuje pro řešení vědeckého problému vypsání tématu disertační práce, sestavuje pro studenta za jeho spoluúčasti osobní studijní plán doktoranda, vede organizačně i odborně studenta, provádí kontrolu studijních povinností a jejich plnění studentem a předkládá oborové radě roční hodnocení jeho studia. Vede studenta i při zpracování disertační práce. Má právo účastnit se zkoušek studenta v rámci studia. Školitel je garantem aktivit disertačního semináře, určuje zaměření činnosti studenta a hodnotí dosažené výsledky. (4) V případě prokázaného neplnění povinností školitele nebo neuspokojivé činnosti studenta, na kterou však školitel neupozornil, nebo nemůže-li školitel činnost školitele vykonávat, může děkan na návrh oborové rady odejmout školiteli daného studenta a tomuto určit jiného školitele. (5) Učitelem předmětů mohou být profesoři, docenti a další významní odborníci. Laboratorní, teoretická a praktická cvičení mohou vést též odborní asistenti. (6) Pokud má téma disertační práce mezioborový charakter a vyžaduje potřebu specifického vedení v úzké specializaci tématu, které nemůže vykonávat školitel, jmenuje se školitel specialista, který zajišťuje po dohodě se školitelem část odborného vedení doktoranda. Školitele specialistu navrhuje školitel a po schválení oborovou radou jmenuje děkan. Školitelem specialistou může být akademický pracovník působící jako školitel na jiné univerzitě nebo přední odborník s vědeckou hodností působící v praxi. Část třetí Ověřování a hodnocení studijních výsledků Čl. 9 Není-li výtisk tohoto dokumentu na první straně opatřen originálem razítka 6/20

Ověřování studijních výsledků (1) Studijní výsledky se ověřují průběžnou kontrolou plnění osobního studijního plánu doktoranda a každoročním hodnocením doktoranda. (2) Centrální evidenci o studijních výsledcích studentů vede příslušné administrativní pracoviště. V případě evidence výsledků studia ve výkazu o studiu kontroluje její správnost příslušné administrativní pracoviště, včetně správy dat v informačním systému VŠB-TUO (dále jen informační systém ). Na požádání vydá studentovi doklad o absolvovaných předmětech, dodatek k diplomu podle standardu ECTS. Čl. 10 Zkouška (1) Zkouškami se prověřují znalosti a schopnosti studenta v předmětu a činnostech, v nichž to stanoví osobní studijní plán doktoranda. Zkoušky se konají minimálně za přítomnosti zkoušejícího (učitele příslušného předmětu) a přísedícího, kterým je zpravidla školitel nebo člen oborové rady. (2) Zkoušky jsou klasifikovány vyhověl(a), nevyhověl(a) a mohou se jednou opakovat. Výjimečně může děkan na žádost studenta při kladném stanovisku školitele a předsedy oborové rady povolit druhé opakování zkoušky. V tomto případě se zkouška koná před zkušební komisí složenou ze školitele, zástupce oborové rady, který je předsedou zkušební komise, učitele příslušného předmětu, případně dalších členů určených oborovou radou. (3) Student má právo se od zkoušky odhlásit nejpozději 24 hodin před jejím začátkem. Student, který se od zkoušky odhlásil, je posuzován, jako kdyby nebyl ke zkoušce přihlášen. Odstoupí-li student od zkoušky po jejím začátku, nedostaví-li se ke zkoušce bez řádné omluvy nebo poruší-li závažným způsobem pravidla zkoušky, je klasifikován nevyhověl(a). Student se může z vážných, zejména zdravotních důvodů, omluvit i dodatečně, nejpozději do pátého dne od určeného termínu pro konání zkoušky. O důvodnosti omluvy rozhodne zkoušející. (4) Výsledek zkoušky zadá zkoušející do informačního systému neprodleně, nejpozději však do 5 kalendářních dnů. V období výuky a zkouškového období vede evidenci o vykonaných zkouškách vyučující, který odpovídá za správné zadání výsledků do informačního systému. Protokoly ze zkoušek musí být archivovány na administrativním pracovišti. (5) Uznané výsledky studia z jiné vysoké školy se zapisují do evidence o studiu s uvedením této jiné vysoké školy. (6) V případě, že VŠB-TUO nebo fakulta zabezpečí údaje v informačním systému proti zásahu neoprávněných osob, lze považovat za výkaz o udělených zkouškách výpis těchto údajů úředně potvrzený vysokou školou nebo fakultou. Čl. 11 Aktivity disertačního semináře (1) Student průběžně vkládá do informačního systému údaje o absolvovaných aktivitách disertačního semináře v souladu s přílohou č.1. (2) Na základě předložených výstupů odborné činnosti studenta školitel vyhodnotí jejich kreditové hodnocení a započtení v rámci disertačního semináře. Výsledek hodnocení jednotlivých aktivit studenta v rámci disertačního semináře zapíše školitel do informačního systému. Část čtvrtá Průběh studia Čl. 12 Zápis do studia Není-li výtisk tohoto dokumentu na první straně opatřen originálem razítka 7/20

(1) Uchazeč přijatý ke studiu se stává studentem VŠB-TUO dnem zápisu do studia. Je členem akademické obce VŠB-TUO a příslušné fakulty a vztahují se na něj práva a povinnosti dané zákonem, vnitřními předpisy VŠB-TUO a fakulty a doktorským studijním programem. Zápis do studia se koná na fakultě, na které se uskutečňuje příslušný studijní program v termínu stanoveném děkanem. (2) Student má právo v rámci studijního plánu studia ve studijním programu, do kterého byl zapsán (a případně zvoleného studijního oboru), a v souladu s tímto studijním a zkušebním řádem účastnit se přednášek, cvičení, seminářů, kurzů, praxí, laboratorních prací, exkurzí, konzultací a dalších forem výuky a konat zkoušky. (3) V souladu s 68 odst. 1 zákona si může student požádat o uznávání zkoušek nebo splnění jiných studijních povinností. Žádost lze podat nejpozději do schválení osobního plánu doktoranda. O uznání zkoušek rozhoduje děkan na základě vyjádření garanta předmětu, o uznání jiných studijních povinností rozhoduje děkan na základě vyjádření školitele. Základním předpokladem pro vyhovění žádosti je splnění těchto podmínek: a) Od vykonání předmětu nebo vykonání jiných studijních povinností uplynulo maximálně 5 akademických let. b) Předmět je obsahově podobný (osnova a anotace předmětu, srovnatelný počet kreditů). c) Předmět byl absolvován v doktorském studijním programu. d) Předmět nebo ekvivalentní předmět může být uznán maximálně jednou. e) Jiná studijní povinnost má vazbu na téma disertační práce. Čl. 13 Zápis do dalšího roku studia (1) Do dalšího roku studia se zapisuje student, který do stanoveného termínu splnil všechny povinnosti určené mu osobním studijním plánem doktoranda a tímto studijním a zkušebním řádem za uplynulou část studia ve studijním programu. (2) Pokud se student nedostaví v určeném termínu k zápisu a do pěti dnů od tohoto termínu se s uvedením důvodu písemně neomluví anebo jeho omluva není děkanem uznána, posuzuje se to jako nesplnění požadavků vyplývajících ze studijního programu a studentu se ukončuje studium podle 56 odst. 1 písm. b) zákona a čl. 18 odst. 4 písm. b). Na rozhodnutí se vztahuje 68 zákona. (3) Zápis studentů do dalšího roku studia a případné změny v osobním studijním plánu doktoranda provádí administrativní pracoviště fakulty, na které je student zapsán podle čl. 12 odst. 1. (4) Kontrola studia je prováděna elektronicky, její součástí je povinnost studenta verifikovat údaje za kontrolované období. V případě, že student neverifikuje údaje v určeném termínu nebo se neomluví anebo jeho omluva není děkanem uznána, posuzuje se to jako nesplnění požadavků vyplývajících ze studijního programu a studentu se ukončuje studium podle 56 odst. 1 písm. b) zákona a čl. 18 odst. 4 písm. b). Na rozhodnutí se vztahuje 68 zákona. Čl. 14 Tvorba osobního studijního plánu doktoranda (1) Studium se uskutečňuje podle osobních studijních plánů doktoranda. Osobní studijní plán doktoranda studentovi stanoví, které předměty jsou pro studenta povinné a stanoví podrobnosti a časové rozvržení jeho dalšího studia i odborné vědecké činnosti, případně studium a praxe na jiných pracovištích (i zahraničních), jejich program a zaměření disertační práce, a pedagogické aktivity. Osobní studijní plán doktoranda, který sestaví doktorand v informačním systému, navrhuje Není-li výtisk tohoto dokumentu na první straně opatřen originálem razítka 8/20

po dohodě se studentem jeho školitel a schvaluje příslušná oborová rada. Výuka předmětů v doktorském studijním programu se uskutečňuje zejména prostřednictvím přednášek, seminářů, praxí, exkurzí, stáží, experimentální činnosti v laboratořích nebo v terénu, kurzů, řízených konzultací a disertačních seminářů vedoucích ke zpracování disertačních prací. Účast ve výuce a při zkouškách je vyhrazena pouze pro členy akademické obce VŠB-TUO, nevyplývá-li z obsahu studijního programu (studijního oboru) a informací o výuce něco jiného. (2) Studenti jsou zapojováni do pedagogické činnosti, která má formu řízené neplacené pedagogické praxe, která je součástí studia, nebo výuky placené. Maximální celkový objem neplacené pedagogické praxe studentů je v průměru 4 hodiny týdně za semestr v akademickém roce. Neplacená pedagogická praxe studentů se započítává do kreditového hodnocení základních aktivit podle přílohy č. 1. (3) Studium má dvě části, které se mohou časově překrývat: a) studijní část ukončenou státní doktorskou zkouškou, b) vědecko-odbornou část zaměřenou na zpracování disertační práce ukončenou její obhajobou. (4) Celkový rozsah studijní části studia v doktorském studijním programu je zpravidla 70 kreditů a je pevně stanoven v osobním studijním plánu doktoranda. Vědecko-odborná část studia zaměřena na zpracování disertační práce je zpravidla v rozsahu 110 kreditů u tříletých doktorských studijních programů a 170 kreditů u čtyřletých doktorských studijních programů, její obsah je stanoven v osobním studijním plánu doktoranda, hodnotí a započítává se v rámci aktivit disertačního semináře. Kreditové hodnocení základních aktivit započítávaných v rámci disertačního semináře je uvedeno v příloze č. 1. (5) Kreditové hodnocení předmětů je v rozsahu 10 až 20 kreditů, přesně je stanoveno ve studijním plánu doktorského studijního programu. Studijní zátěž standardního monotématického předmětu v rámci studia v doktorském studijním programu a cizího jazyka je 10 kreditů, kreditové hodnocení 20 kreditů je u komplexních předmětů širšího teoretického základu, jejichž výuku a zkoušku zajišťuje více učitelů. (6) Vykonání státní doktorské zkoušky je hodnoceno 20 kredity, přičemž 10 kreditů (součást studijní části) připadá na vědeckou rozpravu ze tří stanovených předmětů a 10 kreditů (součást vědecko-odborné části) na rozpravu k tezím disertační práce. (7) Obvyklý počet předmětů v rámci studijní části studia je pět mimo minimálně jednoho cizího jazyka (angličtina, němčina, francouzština, španělština, ruština). Cizí jazyk nesmí být rodným jazykem studenta. Významnou součástí celého studia je samostatné odborné studium pod vedením školitele. (8) Minimální počet zapsaných studentů pro obsazení organizované výuky předmětů ve studiu je dán rozhodnutím děkana. Při nižším počtu studentů zapsaných pro daný předmět se výuka uskutečňuje formou individuálně řízeného studia. (9) Splnění studijní části osobního studijního plánu doktoranda prokáže student vykonáním zkoušek z předmětů studijní části (dále jen zkouška ) a státní doktorské zkoušky. Státní doktorskou zkoušku je student povinen vykonat do 3 let od zápisu do studia u tříletých studijních programů a do 4 let od zápisu do studia u čtyřletých studijních programů. Do této lhůty se nezapočítává případná doba přerušení studia. Čl. 15 Kontrola studia a podmínky pro pokračování ve studiu (1) Do termínu stanoveného rektorem v harmonogramu akademického roku vypracuje student zprávu o výsledcích své činnosti za uplynulý akademický rok (roční hodnocení doktoranda), kterou Není-li výtisk tohoto dokumentu na první straně opatřen originálem razítka 9/20

odevzdá školiteli prostřednictvím informačního systému. Tato zpráva je jedním z podkladů pro hodnocení studenta. Výsledek hodnocení studenta v rámci disertačního semináře se zapisuje do informačního systému, ve kterém se uvedou započtené aktivity včetně získaných kreditů. (2) Školitel předloží roční hodnocení doktoranda oborové radě do 15 dnů od termínu, který je stanoven v harmonogramu akademického roku jako termín pro odevzdání ročního hodnocení doktoranda. Informace o průběhu studia a doporučení zapíše školitel do informačního systému. Oborová rada projedná roční hodnocení doktoranda do 30 dnů od termínu, který je stanoven v harmonogramu akademického roku jako termín pro odevzdání ročního hodnocení doktoranda. (3) V případě, že student nesouhlasí se svým hodnocením školitelem, bude toto postoupeno oborové radě, která stanoví minimálně 3 člennou komisi pro nezávislé projednání hodnocení studenta. Školitel studenta není členem této komise, ale vyjadřuje se k hodnocení na jednání komise. (4) Pro pokračování ve studiu beze změny osobního studijního plánu doktoranda je nutné získat alespoň 40 kreditů za akademický rok v prezenční formě studia, v kombinované formě studia ve výjimečných případech alespoň 30 kreditů za akademický rok. V případě menšího počtu získaných kreditů může ve zdůvodněných případech hodných zvláštního zřetele navrhnout školitel oborové radě změnu osobního studijního plánu doktoranda. Po projednání ročního hodnocení studenta v oborové radě může děkan na základě stanoviska oborové rady rozhodnout o ukončení jeho studia podle 56 odst. 1 písm. b) zákona. Čl. 16 Přerušení studia (1) Studium ve studijním programu může být i opakovaně přerušeno. Přerušení studia povoluje děkan na základě písemné žádosti studenta. Ze závažných důvodů může děkan na návrh školitele přerušit, a to i opakovaně, studium na nezbytně dlouhou dobu, maximálně však na dobu 2 let. Minimální doba přerušení je jeden semestr, maximální doba souvislého přerušení je jeden rok. Studium se přerušuje zásadně na dobu celých semestrů zvětšenou o zbývající část semestru, v němž je studium přerušováno. Je-li žádost o přerušení studia podána v období kratším než čtyři měsíce před termínem kontroly studia po akademickém roce, může jí děkan vyhovět v případě, že student již splnil všechny své studijní povinnosti za tento akademický rok, anebo v případě existence mimořádných okolností, které objektivně znemožňují plnění studijních povinností. Po dobu přerušení studia přestává být žadatel studentem. (2) S výjimkou závažných, zejména zdravotních důvodů, lze studium přerušit nejdříve po úspěšném ukončení prvního semestru. (3) Děkan z vlastního podnětu též přeruší studentovi studium v případě, kdy student, kterému vznikla povinnost uhradit poplatek za studium podle 58 odst. 4 zákona, tento poplatek ve lhůtě 30 dnů od zaslání výzvy do vlastních rukou k zaplacení poplatku nezaplatil; to neplatí, vyjde-li najevo, že existuje případ hodný zvláštního zřetele, který by jinak vedl děkana ke stanovení odlišných podmínek pro splnění závazku uhradit poplatek. Studium se přerušuje na dobu, která studentovi zbývá do vyčerpání 7 let studia. Dojde-li k zaplacení poplatku a požádá-li osoba o ukončení přerušení studia, děkan této žádosti vyhoví a rozhodne o ukončení přerušení studia a to nejpozději k poslednímu dni semestru, ve kterém byla žádost podána, nebo k poslednímu dni akademického roku, byla-li žádost podána v průběhu letního semestru nebo prázdnin. (4) Student nebo studentka má právo na přerušení studia vždy v souvislosti s těhotenstvím, porodem či rodičovstvím, a to po celou uznanou dobu rodičovství. Právo na přerušení studia je studentovi po tuto dobu přiznáno i v souvislosti s převzetím dítěte do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu podle občanského zákoníku nebo právních předpisů upravujících státní sociální podporu. Není-li výtisk tohoto dokumentu na první straně opatřen originálem razítka 10/20

(5) Doba přerušení studia po uznanou dobu rodičovství se nezapočítává do celkové doby přerušení studia podle odstavce 6 ani do maximální doby studia stanovenou v odstavci 7. (6) V souvislosti s péčí o dítě má student nebo studentka právo na prodloužení lhůt pro plnění studijních povinností, jakož i pro splnění podmínek pro postup do dalšího semestru, ročníku nebo bloku vyplývající zejména ze studijního a zkušebního řádu, o dobu, po kterou by jinak trvalo jejich čerpání mateřské dovolené ( 195, 197 a 198 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů), a to za podmínky, že v této době studium nepřeruší. Na uvedené období si může student nebo studentka podat žádost o individuální osobní studijní plán. Ve studiu podle individuálního osobního studijního plánu se studentovi určí zvláštní organizace studia při zachování obsahu a rozsahu studia stanoveného studijním plánem příslušného studijního programu (studijního oboru). (7) Uplynutím doby, na kterou bylo studium přerušeno, vzniká osobě, které bylo studium přerušeno, právo na opětovný zápis do studia ve studijním programu. Pokud se v daném termínu osoba nezapíše a do pěti dnů se písemně neomluví, posuzuje se to jako nesplnění požadavků vyplývajících ze studijního programu podle 56 odst. 1 písm. b) zákona a čl. 5 odst. 2 písm. d). Zmeškání lhůty může děkan v odůvodněných případech prominout. Pominou-li důvody pro přerušení studia, může děkan na písemnou žádost toho, jemuž bylo studium přerušeno, ukončit přerušení studia i před uplynutím stanovené doby přerušení studia. (8) Je-li studentovi povoleno přerušení studia, student ve lhůtě do 3 dnů ode dne právní moci přerušovacího rozhodnutí provede verifikaci dosavadních evidovaných studijních výsledků. Čl. 17 Zanechání studia (1) Pokud se student rozhodl zanechat studia, oznámí tuto skutečnost písemně děkanovi. (2) Dnem ukončení studia je podle 56 odst. 1 písm. a) a odst. 2 zákona den, kdy bylo fakultě, na které je student zapsán, doručeno jeho písemné prohlášení o zanechání studia. Čl. 18 Ukončení studia (1) Studium se řádně ukončuje absolvováním studia v příslušném studijním programu ve smyslu 47 odst. 4 a 55 odst. 1 zákona. Dnem ukončení studia je den obhájení disertační práce, která se koná po poslední části státní doktorské zkoušky. (2) Dokladem o řádném ukončení studia a o získání příslušného akademického titulu je vysokoškolský diplom, který absolventům s uvedením studijního programu (případně studijního oboru) vydává VŠB-TUO a dodatek k diplomu. (3) Absolventům studia ve studijním programu uskutečňovaném v rámci spolupráce se zahraniční vysokou školou se uděluje akademický titul podle zákona a případně také akademický titul zahraniční vysoké školy podle právních předpisů příslušného státu. V dokladech o studiu je uvedena spolupracující zahraniční vysoká škola a případně skutečnost, že udílený zahraniční akademický titul je společným titulem udíleným současně i na zahraniční vysoké škole. (4) Studium se dále ukončuje: a) zanecháním studia podle čl. 18, b) nesplněním požadavků vyplývajících ze studijního programu, tohoto studijního a zkušebního řádu a neplněním požadavků vyplývajících z osobního studijního plánu doktoranda a zejména neodevzdá-li student disertační práci do 7 let od zahájení studia včetně všech přerušení, c) odnětím akreditace studijního programu, Není-li výtisk tohoto dokumentu na první straně opatřen originálem razítka 11/20

d) zánikem akreditace studijního programu, e) ukončením uskutečňování studijního programu z důvodů uvedených v 81b odst. 3 zákona, f) zánikem oprávnění uskutečňovat studijní program podle 86 odst. 3 a 4 zákona, g) vyloučením ze studia podle 65 odst. 1 písm. c) nebo podle 67 zákona, h) vyloučením ze studia podle 47e odst. 3 zákona. (5) Dnem ukončení studia podle a) odstavce 4 písm. a) je den, kdy bylo fakultě, kde je student zapsán, doručeno jeho písemné prohlášení o zanechání studia, b) odstavce 4 písm. b) je den, kdy rozhodnutí o ukončení studia nabylo právní moci; Rozhodnutí nabývá právní moci dnem poté, kdy marně uplyne lhůta pro podání odvolání, nebo dnem poté, kdy se student písemně vzdal práva podat odvolání, anebo dnem poté, kdy bylo doručeno rozhodnutí rektora o odvolání, c) odstavce 4 písm. c) je den, kdy uplynula lhůta stanovená v rozhodnutí o odnětí akreditace studijního programu, d) odstavce 4 písm. d) je den, ke kterému VŠB-TUO oznámila zrušení studijního programu nebo den, ke kterému skončila udělená akreditace, e) odstavce 4 písm. e) je poslední den lhůty 3 let uvedené v 81b odst. 3, f) odstavce 4 písm. f) je den, ke kterému zaniklo oprávnění uskutečňovat studijní program na základě institucionální akreditace, g) odstavce 4 písm. g) je den, kdy rozhodnutí o vyloučení ze studia nabylo právní moci, h) odstavce 4 písm. h) je den, kdy nabylo účinnosti rozhodnutí o neplatnosti vykonání státní zkoušky nebo její součásti nebo obhajoby disertační práce předepsané na závěr studia ve studijním programu. (6) V případech uvedených v odstavci 4 písm. c) až f) je povinností VŠB-TUO zajistit studentovi možnost pokračovat ve studiu stejného nebo obdobného studijního programu na téže nebo jiné vysoké škole. (7) Studentovi, který studium ukončil z důvodů uvedených v odstavci 4, vydá fakulta doklad o vykonaných zkouškách nebo doklad o studiu. Část pátá Řádné ukončení studia Čl. 19 Státní doktorská zkouška (1) Na závěr studijní části se koná státní doktorská zkouška. Zahrnuje vědeckou rozpravu ze tří předem stanovených předmětů a rozpravu k tezím disertační práce. Cílem je prověřit studentovu schopnost myšlení v souvislostech studovaných předmětů a tematiky zpracovávané disertační práce. Předměty státní doktorské zkoušky se nemusí odlišovat od předmětů studijní části. Státní doktorská zkouška se klasifikuje vyhověl(a), nevyhověl(a). Státní doktorská zkouška je veřejná. (2) Podmínkou konání státní doktorské zkoušky je splnění povinností stanovených ve studijní části osobního studijního plánu doktoranda. (3) Státní doktorská zkouška předchází obhajobu disertační práce. Není-li výtisk tohoto dokumentu na první straně opatřen originálem razítka 12/20

(4) Státní doktorská zkouška se koná před zkušební komisí pro státní doktorskou zkoušku. Komise je stálá nebo je jmenována a doplňována "ad hoc". Tato komise se skládá z předsedy, místopředsedy a nejméně 3 dalších členů včetně odborníků v daném oboru, případně včetně odborníků jmenovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen MŠMT ). Školitel může být členem zkušební komise. (5) Právo zkoušet při státní doktorské zkoušce mají pouze profesoři, docenti a odborníci schválení vědeckou radou a odborníci jmenovaní MŠMT. (6) Komisi pro státní doktorské zkoušky jmenuje děkan. Předsedu a místopředsedu komise jmenuje z profesorů nebo docentů. Nejméně 1 člen komise nesmí být zaměstnanec VŠB-TUO. Jednání komise svolává děkan. Komise pro státní doktorskou zkoušku je usnášeníschopná, jestliže jsou přítomni nejméně 3 členové včetně předsedy nebo místopředsedy. Z přítomných členů nesmí být alespoň 1 zaměstnanec VŠB-TUO. (7) Na neveřejném zasedání zhodnotí zkušební komise průběh státní doktorské zkoušky a v tajném hlasování rozhodne o její celkové klasifikaci. Nezíská-li klasifikační stupeň vyhověl(a) nadpoloviční většinu hlasů všech přítomných, je státní doktorská zkouška klasifikována stupněm nevyhověl(a). O státní doktorské zkoušce vyhotoví zkušební komise protokol podepsaný všemi jejími přítomnými členy. Bezprostředně po ukončení zasedání oznámí předseda zkušební komise studentovi celkové hodnocení státní doktorské zkoušky. (8) V případě klasifikace nevyhověl(a) má student právo opakovat státní doktorskou zkoušku v termínu a za podmínek, které stanoví děkan na základě návrhu zkušební komise. Státní doktorskou zkoušku lze opakovat pouze jednou. (9) Přihlášku ke státní doktorské zkoušce podává student po splnění všech ostatních povinností studijní části jeho osobního studijního plánu písemně nebo elektronicky prostřednictvím informačního systému. Oborová rada navrhne složení zkušební komise a termín konání státní doktorské zkoušky. (10) K přihlášce ke státní doktorské zkoušce přiloží student teze disertační práce v rozsahu minimálně 15 stran obsahující zhodnocení poznatků v dané oblasti, formulaci cílů a metod řešení své disertační práce. (11) Na základě návrhu oborové rady rozhodne děkan o termínu konání státní doktorské zkoušky a o složení zkušební komise. (12) Pro hodnocení tezí ke státní doktorské zkoušce určí děkan nejméně jednoho oponenta z členů zkušební komise. Tímto oponentem nemůže být školitel. Čl. 20 Disertační práce (1) Disertační práce je výsledkem řešení konkrétního vědeckého úkolu, prokazuje schopnost studenta samostatně tvůrčím způsobem vědecky pracovat a musí obsahovat původní výsledky vědecké práce. Disertační práce je ucelené pojednání, které obsahuje původní uveřejněné vědecké výsledky studenta nebo výsledky přijaté k uveřejnění. Za disertační práci lze výjimečně uznat i soubor publikací nebo ke zveřejnění přijatých rukopisů, opatřených integrujícím textem. (2) V případě, že jde o společnou práci více autorů, musí být jednoznačně a věcně vymezen podíl studenta a přiloženo stanovisko všech spolupracovníků, obsahující jejich procentuální podíly. (3) Disertační práce je psána v jazyce, ve kterém je akreditován doktorský studijní program a uskutečňováno studium. Je-li studijní program akreditován a studium uskutečňováno v jazyce českém, může být práce napsána také ve slovenštině. Děkan rozhodne, na základě žádosti studenta a Není-li výtisk tohoto dokumentu na první straně opatřen originálem razítka 13/20

na základě stanoviska školitele a oborové rady, o napsání disertační práce v některém z jazyků podle čl. 14 odst. 7. (4) Disertační práce zpravidla obsahuje tyto části: a) anotace v českém nebo slovenském jazyce a v jazyce anglickém, v rozsahu jedné strany textu, b) úvod a přehled o současném stavu problematiky, která je předmětem disertace, c) cíl a obsah disertace, d) metody zpracování, e) výsledky disertační práce s uvedením nových poznatků a jejich analýzy, f) konkrétní závěry pro realizaci v praxi nebo pro další rozvoj vědního oboru, g) použitou literaturu a jiné prameny, ze kterých student vycházel nebo na ně reagoval, h) seznam vlastních prací vztahujících se k tématu disertace, i) závěr práce a doporučení pro další postup ve výzkumu nebo vývoji také v některém z jazyků podle čl. 14 odst. 7; rozsah tohoto závěru je přibližně jedna strana textu (je-li disertační práce vypracována v některém z jazyků podle čl. 14 odst. 7, musí být závěr práce a doporučení pro další postup vypracován v češtině nebo slovenštině). Formální úpravu disertační práce stanoví fakulta. (5) Student odevzdává disertační práci v elektronické podobě a současně v tištěné podobě na administrativním pracovišti v nejméně 5 vyhotoveních s potřebnými doklady, specifikovanými administrativním pracovištěm, a dále student podá žádost o obhajobu. Jedno vyhotovení disertační práce bude uloženo v Ústřední knihovně VŠB-TUO. (6) Doplňkem disertační práce je autoreferát, který slouží k informování vědecké veřejnosti o hlavních výsledcích práce. V autoreferátu je stručně uveden obsah disertační práce. Formální úpravu stanoví fakulta. Autoreferát je psán v českém jazyce nebo v jazyce, ve kterém je vypracována disertační práce. Přílohou autoreferátu je jednostránkový abstrakt. Pokud je autoreferát napsán v jazyce českém, pak je abstrakt napsán v jazyce anglickém. Pokud je autoreferát vypracován v cizím jazyce, pak je abstrakt vypracován v českém jazyce. Autoreferát se odevzdává v elektronické podobě a v tištěné podobě. Počet výtisků je stanovený děkanem. (7) Platí, že odevzdáním disertační práce autor souhlasí se zveřejněním své práce podle zákona, bez ohledu na výsledek obhajoby. Čl. 21 Obhajoba disertační práce (1) Student podává písemně na administrativním pracovišti nebo elektronicky prostřednictvím informačního systému žádost o obhajobu disertační práce spolu s vyhotoveními disertační práce a autoreferáty podle čl. 20 odst. 5 a 6. Podmínkou k podání žádosti je doložení alespoň 3 vlastních publikací v odborných časopisech nebo ve sbornících konferencí (seminářů). Student nemusí být jediným autorem těchto publikací. (2) K žádosti se vyjádří školitel a následně oborová rada ve smyslu doporučení či nedoporučení obhajoby disertační práce. Splňuje-li žádost a předložené materiály všechny formální náležitosti, administrativní pracoviště postoupí žádost o obhajobu disertační práce děkanovi, který na návrh oborové rady jmenuje do 30 dnů komisi pro obhajobu, jejího předsedu a oponenty. (3) Obhajoba disertační práce se koná před komisí pro obhajobu. Obhajoba disertační práce je přístupná veřejnosti. Není-li výtisk tohoto dokumentu na první straně opatřen originálem razítka 14/20

(4) Komise pro obhajobu je vždy minimálně pětičlenná včetně odborníků případně jmenovaných MŠMT. Je složena z předsedy, místopředsedy, tří oponentů a dalších významných akademických a vědeckých nebo výzkumných pracovníků fakulty, dalších fakult VŠB-TUO, jiných vysokých škol a vědeckých pracovišť, případně i jiných významných odborníků z praxe. Nejméně dva členové komise pro obhajobu nesmí být členem akademické obce VŠB-TUO. Členy komise pro obhajobu mohou být pouze profesoři, docenti a odborníci schválení vědeckou radou fakulty a odborníci jmenovaní MŠMT. Školitel může být členem komise pro obhajobu. Komise pro obhajobu je usnášeníschopná, jsou-li přítomni alespoň tři čtvrtiny jejich členů. Pro přijetí návrhu je nutná většina hlasů všech členů komise pro obhajobu. (5) Oponenti jsou odborníky v příslušném vědním oboru. Oponenty jmenuje děkan na základě návrhu předsedy oborové rady po projednání v oborové radě. Nejméně dva oponenti musí být profesory nebo docenty. Nejvýše jeden oponent může být členem akademické obce VŠB-TUO. Oponentem nemůže být jmenován školitel, přímý nadřízený a podřízený studenta. (6) Každý oponent vypracuje samostatný písemný posudek nejpozději do 2 měsíců nebo oznámí do 15 dnů ode dne doručení jmenování oponentem, že posudek nemůže vypracovat. Není přípustné, aby některý oponent nahradil posudek prohlášením, že se připojuje k posudku jiného oponenta. Pokud administrativní pracoviště neobdrží posudek do 2 měsíců, jmenuje děkan jiného oponenta. (7) Oponentský posudek musí obsahovat zejména: a) zhodnocení, jak disertační práce splnila stanovený cíl, b) vyjádření k postupu řešení problému a k výsledkům disertační práce s uvedením konkrétního přínosu studenta, c) vyjádření k významu pro praxi a rozvoji vědního oboru, d) vyjádření k formální úpravě disertační práce a jazykové úrovni, e) vyjádření k publikacím studenta, f) jednoznačné vyjádření oponenta, zda doporučuje či nedoporučuje disertační práci k obhajobě. (8) Předseda komise pro obhajobu seznámí studenta a jeho školitele s hodnocením oponentů. V případě negativního hodnocení alespoň dvěma oponenty rozhodne předseda komise pro obhajobu o zastavení řízení a s rozhodnutím písemně seznámí děkana a studenta. Student má možnost předložit přepracovanou disertační práci v termínu, který stanoví komise pro obhajobu. (9) V případě, že nebyly shledány překážky uvedené v odstavci 8 a disertační práce nemá základní nedostatky formální či odborné povahy, určí předseda komise pro obhajobu do 4 týdnů po obdržení posledního posudku termín a místo konání obhajoby disertační práce a administrativní pracoviště to oznámí děkanovi s žádostí o vyhlášení konání obhajoby. Termín a místo vyhlášeného konání obhajoby disertační práce oznámí administrativní pracoviště písemně nejméně 14 dnů před termínem konání také studentovi a členům komise pro obhajobu a zveřejní na úřední desce fakulty. (10) Alespoň pět pracovních dnů před obhajobou je disertační práce včetně oponentských posudků zveřejněna k nahlížení veřejnosti na administrativním pracovišti fakulty, kde se má konat obhajoba disertační práce. Každý si může ze zveřejněné práce pořizovat na své náklady výpisy, opisy nebo rozmnoženiny. Administrativní pracoviště fakulty zajistí evidenci osob, které využily této možnosti. (11) Student může vzít zpět předloženou disertační práci a žádost o její obhajobu v celém průběhu přípravného řízení až do zahájení obhajoby. Opětovné odevzdání disertační práce musí splňovat termín podle čl. 3 odst. 3. (12) Obhajoba disertační práce se skládá ze dvou částí: Není-li výtisk tohoto dokumentu na první straně opatřen originálem razítka 15/20

a) jednání před komisí pro obhajobu, b) neveřejné zasedání komise pro obhajobu. (13) Veřejná obhajoba disertační práce je řízená předsedou komise pro obhajobu. V krátké přednášce student seznámí komisi pro obhajobu s předmětem a hlavními závěry disertační práce. Následuje vyjádření oponentů, odpovědi studenta a poté všeobecná diskuse. (14) Při obhajobě je nezbytná přítomnost nejméně čtyř členů komise pro obhajobu a dvou oponentů. Nepřítomnost třetího oponenta je možná pouze v případě, že jeho písemný posudek byl kladný a že všichni přítomní členové komise pro obhajobu souhlasí, aby se obhajoba konala bez přítomnosti tohoto oponenta. V tomto případě se jeho posudek přečte. (15) V případě, že se autor negativního posudku nebude moci zúčastnit obhajoby po dobu tří měsíců od data původní obhajoby, předseda komise pro obhajobu tuto odloží a navrhne jmenování dalšího oponenta. (16) Komise pro obhajobu na neveřejném zasedání zhodnotí disertační práci i průběh obhajoby a rozhodne tajným hlasováním o klasifikaci obhajoby stupněm vyhověl(a) nebo nevyhověl(a). Stanovisko komise pro obhajobu je kladné, vyjádří-li se nadpoloviční většina přítomných členů komise pro obhajobu pro hodnocení vyhověl(a). O výsledku obhajoby sepíše předseda komise pro obhajobu protokol podepsaný všemi přítomnými členy komise pro obhajobu. Předseda komise pro obhajobu bezprostředně po vyhotovení protokolu veřejně oznámí studentovi výsledky obhajoby. V případě klasifikace nevyhověl(a) má student právo podat přepracovanou disertační práci v termínu, který stanoví komise pro obhajobu. (17) Protokoly s klasifikací obhajoby disertační práce, státní doktorské zkoušky a s celkovou klasifikací studia a návrhem na udělení akademického titulu doktor předloží předseda komise pro obhajobu do 10 dnů ode dne obhajoby disertační práce děkanovi. (18) Student může písemně požádat děkana o možnost vypracování či obhajoby disertační práce či konání státní doktorské zkoušky v cizím jazyce (angličtina, němčina, francouzština, španělština, ruština). Děkan rozhodne, na základě žádosti studenta a na základě stanoviska školitele a oborové rady, o vypracování či obhajobě disertační práce či o konání státní doktorské zkoušce v cizím jazyce v některém z jazyků podle čl. 14 odst. 7. (19) Student může opakovat obhajobu po přepracování disertační práce nejvýše jednou, nejdříve však za půl roku. V případě opakovaného neobhájení disertační práce a přesvědčení studenta, že tato má potřebnou úroveň, má student právo podat námitky k vědecké radě fakulty. Námitky dává na vědomí své oborové radě. Rozhodnutí vědecké rady fakulty je konečné. Část šestá Studenti Čl. 22 Práva a povinnosti studentů (1) Práva a povinnosti studentů jsou určeny 62 a 63 zákona, vnitřními předpisy VŠB-TUO a fakulty. Rozhodování o právech a povinnostech studentů upravuje 68 zákona. (2) Studenti nesmí při vykonávání zkoušek používat mobilních telefonů, audiovizuálních technik či jiných elektronických zařízení bez předchozího souhlasu vyučujícího či zkoušejícího. (3) Studenti nesmí plnit studijní povinnosti doktorských studijních programů pod vlivem alkoholu, omamných látek či psychotropních látek. (4) Identifikační průkaz studenta je takové technické zařízení, které umožňuje jednoznačnou osobní identifikaci jejího držitele. Vydání identifikačního průkazu studenta zajišťuje Kartové Není-li výtisk tohoto dokumentu na první straně opatřen originálem razítka 16/20

centrum VŠB-TUO. Identifikační průkaz studenta slouží zejména k prokázání totožnosti v prostorách VŠB-TUO. Každý držitel průkazu je povinen se jím škole kdykoliv na výzvu prokázat v situacích, kde okolnosti vyžadují identifikaci, zejména během výuky, zkoušek, experimentální činnosti v laboratořích nebo terénu, samostatné činnosti doktoranda a exkurzí. Čl. 23 Styk studenta s fakultou Pokud se student bez omluvy nedostaví ve stanoveném termínu k projednání otázek týkajících se průběhu studia nebo jiných podstatných skutečností souvisejících s jeho studiem, ke kterému byl prokazatelně pozván, nebo jeho omluva nebyla důvodná, může se považovat toto jednání za disciplinární přestupek podle 64 zákona. Čl. 24 Doručování písemností studentům a uchazečům o studium Doručování písemností studentům a uchazečům o studium se řídí 69a zákona. Čl. 25 Způsob náhradního doručení Jestliže rozhodnutí ve věcech uvedených v 68 odst. 1 písm. a) až i) zákona student nepřevzal osobně na administrativním pracovišti fakulty anebo se mu toto rozhodnutí nepodařilo doručit do vlastních rukou na poslední sdělenou adresu, za náhradní doručení se považuje vyvěšení tohoto rozhodnutí na úřední desku fakulty, nebo úřední desku VŠB-TUO po dobu 15 dnů. Poslední den této lhůty je dnem doručení. Část sedmá Závěrečná ustanovení Čl. 26 Přechodná a závěrečná ustanovení (1) Ustanovení čl. 14 odst. 9 věta druhá se vztahuje na studenty, kteří byli zapsání do 1. roku studia v doktorském studijním programu od akademického roku 2019/2020. Pro studenty, kteří byli zapsáni do studia před tímto termínem, platí povinnost vykonat státní doktorskou zkoušku v termínu, který je uveden v osobním studijním plánu doktoranda. (2) Zrušuje se Studijní a zkušební řád pro studium v doktorských studijních programech VŠB- TUO registrovaný MŠMT dne 26. ledna 2017 pod čj. MSMT-1621/2017. (3) Tento řád byl schválen podle 9 odst. 1 písm. b) bodu 3 zákona Akademickým senátem VŠB-TUO dne 14. listopadu 2017. (4) Tento studijní a zkušební řád nabývá platnosti podle 36 odst. 4 zákona dnem registrace MŠMT. (5) Tento studijní a zkušební řád nabývá účinnosti dnem platnosti. Prof. RNDr. Václav Snášel, CSc., v. r. rektor Není-li výtisk tohoto dokumentu na první straně opatřen originálem razítka 17/20