Konec 9. a poč. 10. st. začíná v Čechách vládnout nejsilnější rod - PŘEMYSLOVCI Na tuto dobu se váží pověsti nejsou dochovány žádné písemné zprávy, které by potvrzovaly nebo vyvracely existenci osobností, jako jsou: Praotec Čech, bájná knížata Přemysl, Nezamysl, Mnata, Vojen, Vnislav, Křesomysl, Neklan, Hostivít Kníže BOŘIVOJ - první Přemyslovec, o kterém se dochovaly písemné zprávy Navštívil spolu se svou ženou Ludmilou (bylo jí 13 let) knížete Svatopluka na Moravě, protože nebyl křesťan, Svatopluk se k němu choval s opovržením, nemohl s ním usednout k jednomu stolu prostřel mu na zemi. Bořivoj si nechal vysvětlit zásady pravé křesťanské víry a spolu s Ludmilou a celou družinou přijímá z Metodějových rukou křest. Stal se plnocenným knížetem a křesťanem, Bořivoj a Svatopluk si byli rovni - přenesl mocenské centrum do Prahy na Pražský hrad - šířil křesťanství v Čechách - zakládal první kostely v Čechách - první knihy - vázané pergamenové listy, nádherné ilustrace Kníže Bořivoj + Ludmila synové / \ Spytihněv Vratislav I.
Kníže Spytihněv - vládl krátce po Bořivojově smrti - neměl potomky Kníže Vratislav I. - nastoupil na knížecí stolec po Spytihněvově smrti - oženil se s pohankou Drahomírou - podle legend měli 3 syny a 4 dcery, ale známe pouze dva syny, Václava a Boleslava - začal budovat kostel sv. Jiří na Pražském hradě nedokončil jej Boleslava tvrdě vychovávala jeho matka Drahomíra, pohanka plná zášti a krutosti. Václava pro změnu jeho babička Ludmila, která byla velmi vzdělaná, vychovávala ho v křesťanské víře. Soucítila s chudými, slepými, byla vlídnou ošetřovatelkou sirotků. Když kníže Vratislav zemřel, Václav nebyl dospělý a nemohl se ujmout vlády. Té se ujímají obě vdovy Ludmila a Drahomíra. Mezi nimi dochází vinou Drahomíry ke konfliktu - Ludmila dobrovolně ustupuje, odešla na hrad Tetín. Drahomíra nakonec poslala zjednané zloduchy Tunnu a Gommona, aby Ludmilu zavraždili. Uškrtili ji jejím závojem. Kníže Václav Dospěl a ujal se vlády, byl vzdělaný, uměl číst a psát. - schopný, zbožný a mírumilovný panovník, Čechy vzkvétají - kácí šibenice, propouští vězně, rozdává chudým, sám sklízí víno - přistoupil na požadavky německého panovníka Jindřicha ptáčníka roční poplatky za mír 120 volů a 500 hřiven stříbra (1 hřivna=1/4kg) - skutky Václava pobuřují Drahomíru i jeho bratra Boleslava
Boleslav zve Václava na křtiny svého syna do Staré Boleslavi. V pondělí 28. září roku 929 (935) při odchodu do kostela nejdříve napadl knížete Václava sám Boleslav, ten Boleslava odrazil, ale nechtěl ho zabít. Václava zabili Boleslavovi pomocníci. Ke konci 10. století byl Václav prohlášen za svatého a stal se symbolem a patronem české země a lidu. Kníže Boleslav I. Ukrutný - pro svůj čin bratrovraždy nazývaný Ukrutný - vládl dlouho, za ženu si vybral německou šlechtičnu Biagotu měli 4 děti (dcery Doubravku a Mladu, syny Strachkvase (?) a Boleslava II.) - přestal platit poplatky za mír - rozšířil panství boji, ale i sňatkem dcery Doubravky s polským knížetem - razil Denáry nejstarší mince ze stříbra Kníže Boleslav II. Pobožný - schopný a chytrý panovník - založil v Praze biskupství 1. biskup Dětmar, 2. biskup Vojtěch (Slavníkovec) - jeho největší soupeři v moci rod Slavníkovců - přepadl hrad Libici nad Cidlinou, zničil jej a všechny Slavníkovce r. 995 vyvraždil, přežil pouze biskup Vojtěch byl toho času v Polsku, do Čech se nevrátil, vystoupil z církve, zavražděn, po smrti prohlášen za svatého - - český stát sjednocen, jediní vládci Přemyslovci - se ženou Emmou měl Boleslav II. syny Boleslava III., Jaromíra a Oldřicha
Kníže Boleslav III. Ryšavý - nastupuje na stolec po smrti otce Boleslava II. - člověk zlý, ctižádostivý - snaží se udržet si moc, z Jaromíra učiní eunucha a Oldřich unikne smrti o vlásek - byl uvězněn a strávil v žaláři téměř 30 let Kníže Jaromír - vládl krátce - bratr Oldřich ho oslepil ve strachu o knížecí stolec - nakonec byl zavražděn kmenem Vršovců Kníže Oldřich - připojil Moravu k přemyslovskému státu - založil sázavský klášter - zapudil svou ženu a s druhou ženou prostého původu, pradlenou Boženou zajistil dědice přemyslovského stolce - Břetislava Kníže Břetislav - syn Oldřicha a Boženy - nejslavnější český kníže, schopný a úspěšný panovník - vydal řád zákoník = BŘETISLAVSKÁ DEKRETA povinnost jedné ženy, povinnost zřizovat hřbitovy, zákaz rušení nočního klidu, zákaz práce v neděli - vyhlásil nástupnický řád = STAŘEŠINSKÝ ŘÁD na stolec nastoupí vždy nejstarší z rodu =>skoncoval s boji o vládu - převezl ostatky sv. Vojtěcha do Prahy - vrátil zemi klid a mír - unesl z kláštera Jitku, se kterou měl 5 synů
Kníže Spytihněv - vládl krátce - nedlouho před smrtí začal budovat na pražském hradě románskou baziliku sv. Víta Kníže Vratislav II. (král Vratislav I.) Syn Břetislava a Jitky, nastoupil po smrti bratra Spytihněva - upevnilo se mezinárodní postavení českého státu - bratři obdrželi knížectví, Jaromír byl donucen ke kněžskému vysvěcení - za pomoc ve válce získal od německého císaře v roce 1085 nedědičný královský titul - stal se 1. českým králem - žena Svatava = 4 synové: Břetislav II., Bořivoj II., Vladislav I. a Soběslav Na knížecím stolci se vystřídali všichni čtyři synové, z nichž Soběslav I. byl nejschopnějším vladařem. Byl statečný, dobrosrdečný a zručný bojovník. Začala vznikat v letech 1119-1125 Česká kronika Kosmova Autor kroniky - Kosmas byl děkanem při kostele sv. Víta na Pražském hradě - nejstarší dochovaná kronika česká období od příchodu praotce Čecha až po nástup Soběslava I. - pro nejstarší dobu neměl spolehlivé zprávy zaznamenával bájná vyprávění starců - pro pozdější dobu se snažil vypsat vše podle pravdy od pamětníků, nebo co sám zažil - psána latinsky - originál se nedochoval, dochovalo se 15 pozdějších opisů - patří k nejvzácnějším literárním památkám