STÁTNÍ OBLASTNÍ ARCHIV V ZÁMRSKU č. ev. listu NAD 3516 č. archivní pomůcky 8892 Velitelství četnického oddělení Chrudim 1868-1945 inventář Mgr. Jana Černínová Zámrsk 2013
O b s a h Úvod 3 I. Vývoj původce archivního souboru 4 II. Vývoj a dějiny archivního souboru 7 III. Archivní charakteristika archivního souboru 8 IV. Stručný rozbor archivního souboru 9 V. Záznam o uspořádání archivního souboru a sestavení archivní pomůcky 11 VI. Seznam použité literatury a zkratek 11 Protokolární záznam o provedení vnitřní skartace 13 Inventární seznam 14 I. KNIHY 15 II. SPISOVÝ MATERIÁL 15 Tiráž 17
Ú v o d
I. Vývoj původce archivního souboru Počátky četnictva, někdy také označované termínem dle francouzského a pruského vzoru Gendarmerie (tedy "ozbrojený lid"), na našem území jsou zasazeny do období Rakouské monarchie. Po Napoleonských válkách a Vídeňském kongresu v letech 1814-1815 připadla Rakousku severní část bývalého Italského království včetně Četnického pluku v Lombardii, který později posloužil jako vzor pro vybudování četnictva na celém území monarchie. Lombardské četnictvo bylo vojenským celkem, který se nerozpouštěl ani v době míru a sloužil k vykonávání bezpečnostních funkcí. Z organizačního hlediska byl pluk členěn na 5 eskadron, eskadrona se dělila na 2 křídla, ta na 2 čety, které se skládaly z několika sekcí o 2-3 brigádách o síle 4-5 mužů. Po revolučním roce 1848 a po poražení maďarské revoluce v roce 1849 byl učiněn první krok k rozvoji četnického aparátu. Tím bylo zřízení dalšího četnického pluku v Uhrách. Další krok, pro rozšíření na celé území monarchie, připravil Alexandr Bach, který sestavil zákon o založení četnictva, který vyšel v lednu 1850, jež podepsal František Josef I. Četnictvo bylo ustanoveno jako elitní vojensky organizovaný sbor podléhající ministerstvu války a určený k udržování veřejné bezpečnosti, klidu a pořádku. V čele četnictva stál generální inspektor četnictva, jako prvním jím byl baron Kempen von Fichtenstamm. Po rakousko-uherském vyrovnání v roce 1867, po němž se z Rakouského císařství stalo Rakousko-Uhersko, došlo k reorganizaci četnictva. Byly zrušeny četnické pluky a místo nich byla zřízena Zemská četnická velitelství (ZČV) a pod ním postupně velitelství oddělení, okresní velitelství a velitelství četnických stanic. Po první světové válce a rozpadu rakouského mocnářství v roce 1918 došlo k ustanovení samostatného Československa. Organizace československého četnictva vycházela z rakouského systému, jehož činnost byla zavedena již zmíněným zákonem z ledna 1850. Československé četnictvo nabylo své definitivní podoby po vydání zákona o četnictvu č. 299/1920 Sb., v němž bylo četnictvo charakterizováno jako vojensky organizovaný strážní sbor k udržování veřejného pořádku a bezpečnosti na celém tehdejším území Československé republiky a také jako orgán politické státní správy. Struktura četnictva byla přizpůsobena teritoriální organizaci republiky. Na vrcholu hierarchie stálo Ministerstvo vnitra, odbor pro četnictvo ČSR, kterému všechny složky podléhaly. Pod ním byl nejvýše postaveným generální velitel četnictva (GVČ) a nejvyšší, již jen teritoriální kompetence, měla zemská četnická velitelství (ZČV), která se dále dělila na velitelství četnických oddělení (VČO), jenž zahrnovala území dvou i více politických okresů. Pod oddělení spadala - 4 -
okresní četnická velitelství (OČV), jež v rámci své působnosti spravovala několik četnických stanic (ČS) osazených dvěma až šestnácti četníky s územní kompetencí zahrnující 4-5 katastrů obcí, z nichž jedna stanice byla umístěna v místě sídla okresního hejtmanství a plnila funkci OČV. VČO působilo v rozsahu dvou a více okresů (bývalých žup), jeho územní obvody však podléhaly změnám. V případě VČO Chrudim to vypadalo následovně: - v roce 1922 mu podléhaly OČV Chrudim, OČV Pardubice, OČV Chotěboř, - k roku 1924 mu byly celkem podřízeny 3 OČV, 49 ČS o souhrnném obsazení 186 četníků, - v roce 1935 mu podléhaly OČV Chrudim, OČV Humpolec, OČV Chotěboř, OČV Německý Brod, OČV Polička, - v roce 1939 mu byly podřízeny OČV Chrudim, OČV Chotěboř, OČV Litomyšl, OČV Polička, OČV Vysoké Mýto, celkem 61 ČS, 2 četnické pohraniční kontrolní stanice (ČPKS) a četnická pátrací stanice (ČPS), - roku 1940 mu podléhaly OČV Chrudim, OČV Chotěboř, OČV Litomyšl, OČV Vysoké Mýto, ČPS Chrudim, četnický pohotovostní oddíl (ČPO) Chrudim, četnická silniční kontrolní stanice (ČSKS) Chrudim, - a v letech 1943-1944 mu byly podřízeny OČV Chrudim, OČV Litomyšl, OČV Pardubice, OČV Vysoké Mýto, celkem 71 ČS. Do roku 1924 byla oddělení číslována, Chrudimi náleželo číslo 12. To bylo později zrušeno a zůstal pouze místní název určující sídlo VČO. V čele oddělení stál četnický důstojník, nebyl-li žádný určen, plnil jeho funkce okresní četnický velitel, jehož sídlo se nacházelo ve stejném městě jako oddělení. Povinnostmi velitelů s ohledem k nadřízeným nebo sobě rovným složkám bylo především udržování kontaktu se ZČV, politickými a soudními úřady. Povinnostmi velitelů s ohledem na podřízené složky bylo: kontrola četnických stanic, udržování kázně, další vojenské vzdělávání a vojenský dohled nad četníky ve svém regionu, zajištění praktického cvičení v bezpečnostní službě. Dále také dohled nad výstrojí, výzbrojí, stravováním a ubytováním četníků, vedením kanceláře, evidencí peněz a materiálu. K jeho povinnostem patřilo hledání vhodných příkladů k sestavení Poučných rozkazů, jejichž koncepci museli předkládat prvně ZČV v Praze ke schválení. Písemná agenda měla být omezena na nezbytně nutnou míru. Neměly vznikat neúčelné dokumenty a jejich stylizace měla být především výstižná a stručná. - 5 -
K této organizační struktuře přibyly výnosem ministerstva vnitra ze dne 22. listopadu 1927 s účinností ke dni 1. ledna 1928 četnické pátrací stanice v rámci Čech, Moravy, Slezska, Slovenska a Podkarpatské Rusi. Z počátku vznikaly u některých OČV, především v sídlech krajských soudů. Výkon pátrací služby byl řízen Ústředním četnickým pátracím oddělením (ÚČPO) v Praze vytvořeným u ZČV v Praze, jenž byl i ústředním orgánem pro ČPKS, četnické letecké hlídky (ČLH) a ČSKS. Mezi hlavní úkoly vykonávané pátracími stanicemi patřilo spolupátrání při vyšetřování trestných činů, sledování zločinnosti a vedení evidence zločinnosti, evidence cikánů a potulných tlup, motorizované objížďky a podobně. K zefektivnění jejich činnosti používaly různé prostředky, např. motorizované kolo a od roku 1931 služební automobil, fotografický přístroj, soupravu daktyloskopických potřeb, služebního psa. Četnictvo bylo uniformovaný ozbrojený sbor, který měl hájit zájmy občanů, uchovávat pokoj, řád, bezpečnost, veřejný pořádek a bojovat proti kriminalitě s působností mimo obvody měst. Na rozdíl od policie, která byla z části uniformovaná a ozbrojená, jejíž funkce byla především preventivního a represivního charakteru, chránící zájmy státu, jeho právní status a vnitřní bezpečnost. Celkově byla služba v četnickém sboru vnímána jako prestižní záležitost, proto byla při výběru nováčků do četnických řad stanovena přísná kriteria. Byl kladen důraz i na celkové vystupování a chování. Pracovní náplň a vystupování četníků byl po dobu služby a v jistých případech i mimo ni podřízen předem daným povinnostem a zákazům. Na druhou stranu byla stanovena i práva a systém požitků, tedy odměn, za konanou četnickou službu dle náročnosti výkonu práce. Pro jednoznačnou identifikaci byli četníci vybaveni jednotnou výstrojí a výzbrojí. Odlišný stejnokroj oblékali od roku 1935 členové ČLH. Být příslušníkem četnictva mělo také svoje omezení. V první řadě tím byl zákaz působení v politických stranách a roku 1927 byli zbaveni volebního práva stejně jako ostatní příslušníci ozbrojených sil. Později měli zakázán i vstup do sportovních a zájmových organizací. Sňatek mohl být povolen až po dosažení třiceti let věku a po odsloužení čtyř let. Mohl jim být ale i zamítnut, v případě, že by poškozoval nebo ohrožoval dobré jméno četnictva. V období nacistické okupace nedošlo v organizaci četnictva k zásadním změnám, i když rozsah jejich pravomocí oslaboval. Za Protektorátu Čechy a Morava se situovalo spíše do pozice pořádkové služby, která měla kompetence pouze k protektorátním příslušníkům. Stejně jako německé četnictvo bylo české četnictvo určeno pro práci v terénu a jednotně bylo organizováno podle výnosu říšského vůdce SS z 1. června 1936, který odstraňoval odchylky v rámci jednotlivých zemí daný pruským zákonem o policejní správě z roku 1931. Protektorátní četnictvo - 6 -
tedy bez větších změn v organizační struktuře fungovalo až do konce okupace a druhé světové války v květnu 1945. Ještě před osvobozením, v dubnu 1945, komunisté při projednávání budoucího uspořádání bezpečnostních složek prosadili zrušení četnictva i celého tehdejšího policejního aparátu. Tento dlouhotrvající systém byl následně nahrazen vytvořením jednotné organizace - Sboru národní bezpečnosti (SNB), který se stal jediným uniformovaným i neuniformovaným sborem operujícím v rámci tehdejší republiky. Výnosem ministerstva vnitra z 30. června 1945 byly zrušeny všechny sbory četnictva, uniformované státní policie a obecní policie a byly nahrazeny jednotně organizovaným SNB. Ten měl ve své působnosti činnosti obvykle vykonávané policií, v tomto případě Veřejnou bezpečností (VB) a také byl zaměřen na boj s vnitřním i vnějším nepřítelem vykonávaný prostřednictvím Státní bezpečnosti (StB). V roce 1990 byla tato organizace transformována do Policie, která fungovala i po roce 1993, kdy došlo k rozdělení Československa na Českou a Slovenskou republiku a tedy i k rozdělení Policie na českou a slovenskou část. Policie České republiky je dodnes aktivní složkou státu, jejímž heslem je "pomáhat a chránit". II. Vývoj a dějiny archivního souboru Archiválie fondu Velitelství četnického oddělení Chrudim byly zprvu umístěny v archivním oddělení krajské správy Ministerstva vnitra v Hradci Králové se sídlem v Pardubicích. Po jeho zrušení byly na příkaz tehdejšího náčelníka oddělení převezeny do archivu při Federálním ministerstvu vnitra ve Spišském Podhradí, včetně větší části dalšího archivního materiálu vzniklého z činnosti policejních a bezpečnostních složek. Po vzájemném jednání se Státním oblastním archivem (SOA) v Zámrsku v roce 1979 byly písemnosti těchto fondů vzniklé do roku 1945 navráceny do východních Čech. Následně v roce 1990 bylo jednáno o navrácení zbytku písemností tj. do roku 1948, kdy byly bezpečnostní složky přetransformovány do nově vytvořeného SNB. Archiválie vzniklé činností policejních a bepečnostních složek, tematicky označované "Policie a četnictvo do roku 1945" byly v roce 2000 rozdelimitovány do Státních okresních archivů (SOkA) při SOA v Zámrsku dle územních kompetencí původců, kdy v přímé péči SOA v Zámrsku zůstaly pouze archivní fondy VČO Hradec Králové, VČO Chrudim, VČO Jičín a VČO Náchod; ČPS Hradec Králové, Velitelství protektorátní uniformované policie Hradec Králové; - 7 -
Protektorátní kriminální policie, úřadovna Hradec Králové a archivní fond Exponovaný štábní četnický důstojník Hradec Králové. III. Archivní charakteristika archivního souboru Archiválie fondu VČO Chrudim zaujímají 0,12 bm. Archivní materiál je zachován ve formě pěti evidenčních jednotek (4 knihy, 1 karton), tvořený 13 inventárními jednotkami. Veškeré písmenosti a knihy vznikaly v období let 1868-1945. Přesněji uvedeno, zápisy v knihách časově odpovídají období let 1868-1929 a spisový materiál letům 1938-1945. Jazyková úprava je z části česká a z části německá. Během pořádání bylo vytříděno 0,01 bm duplicitního materiálu z let 1939-1940, 1944. Archiválie jsou zachovány v dobrém stavu, bez znatelného poškození. Fond obsahuje dvě úřední knihy a dvě registraturní pomůcky. Spisový materiál je obsahem jednoho kartonu a byl roztříděn věcně-chronologicky. Základní věcné schéma bylo při pořádání vymezeno následovně: I. Knihy A. Úřední knihy 1. Protokol trestní 2. Záznam k protokolu trestnímu B. Registraturní pomůcky 3. Podací protokol důvěrný (1868-1972) 4. Podací protokol důvěrný (1872-1908) II. Spisový materiál Služebně-personální záležitosti 1. Služební hlášení událostí 2. Hlášení o bombardování a škodách po náletech na Pardubice roku 1944 3. Záznamy o hledání uprchlých zajatců 4. Záznamy o pátrání po komunistech, marxistech a emigrantech židech 5. Šetření výskytu protistátních letáků 6. Záznamy o použití zbraně četníkem 7. Záznamy o nehodě, zranění,onemocnění četníků 8. Žádost o zřízení provizorní četnické stanice ve Vortové 9. Evidence mobilizačních spisů - 8 -
IV. Stručný rozbor archivního souboru Archiválie fondu VČO Chrudim jsou zachovány nerovnoměrně z let 1868-1945. Pro období let 1868-1929 jsou zachovány zápisy v knihách a pro časové údobí let 1938-1945 je zachován spisový materiál. Fond obsahuje dvě registraturní pomůcky v podobě dvou důvěrných podacích deníků z rozmezí let 1868-1908. Knihy úředního charakteru jsou zachovány ve formě protokolu trestního a záznamu k protokolu trestnímu z let 1905-1929. Zápisy v protokolu trestním jsou vedeny v předtištěných rubrikách, které jsou značeny: pořadové číslo, hodnost, označení trestného činu, způsob a výměra trestu, která stanice trest uložila, kdy byl trest odpykán, trest odpykán nebo odpuštěn. V záhlaví strany je uvedeno jméno četníka, pod nímž jsou postupně vypisovány chronologicky jeho provinění a udělení trestu. Užitým jazykem je němčina a čeština. Konec knihy je v závěru opatřen abecedním jmenným rejstříkem. Poslední strana je opatřena pečetí s otiskem dvouhlavého korunovaného orla v pravém pařátu s mečem, v levém pařátu s říšským jablkem a s nápisem v opisu - K: K: 2: LANDES- GENDARMERIE COMMANDO. Záznam k protokolu trestnímu je veden taktéž v předtištěných rubrikách (totožné s těmi viz. výše). V tomto případě je evidence trestů zapisována chronologicky, dle daného provinění. Zapisovány jsou všechny tresty disciplinární i soudní. Jazyková úprava je německá a česká. Oba podací protokoly důvěrné z let 1868-1908 jsou vedeny v obvyklých rubrikách (pořadové číslo, datum, od kterého úřadu písemnost dorazila, předmět, způsob a čas vyřízení, poznámka). Zápisy v nich vedené jsou v německém jazyce. Agenda v nich zapisovaná se týká například obhlídky četnických stanic, císařské cesty z 11. srpna 1904, služebních cest, cestovních vyúčtování, administrace, školení a mnohé jiné. Spisový materiál je zachován z let 1939-1945 a týká se především služební a personálněslužební agendy. Početně je zastoupena agenda týkající se evidence mobilizačních spisů, šetření protistátních činností a zajímavou částí je dokumentace k náletům na Pardubice spojenci v roce 1944. Z jazykové stránky se jedná o písemnosti z části české a z části německé. První skupinou dokumentů je soubor služebních hlášení událostí. Týkající se například hlášení krádeže potravinových lístků, návratu do služby, seznam čekatelů na zaměstnání. Samostatná skupina, v rámci služebních hlášení, byla vymezena pro písemnosti týkající se náletů na Pardubice v roce 1944, kdy hlavním cílem spojenců bylo zničit Fantovu rafinerii (dnešní Paramo), letiště a nádraží, při tom ale došlo k nemalým škodám v okolí. Mělo ale také za následek další stavební rozvoj Pardubic. Tato složka obsahuje informace k náletům z 22. - 9 -
července 1944, 24. srpna 1944, 28. prosince 1944, kdy druhý byl tím největším. Dále obsahuje knihu nasazených četníků v I. až IV. oddělení škod, jejichž územní rozsah je zakreslen v přiřazené mapě. Obsaženy jsou nákresy s označením škod a písemným popisem na území Pardubic. Dalším tematickým celkem jsou pátrání po komunistech, marxistech a emigrantech židech, které zahrnují protokoly o domovních prohlídkách, seznamy osob po nichž se pátrá nebo byli zadrženi a zůstávají ve vazbě, seznamy bývalých členů komunistické strany a také dvě kandidátní listiny Komunistické strany Československa pro volbu osadního zastupitelstva v Heřmanově Městci dne 12. června 1938. Samostatně jsou zařazeny písemnosti týkající se hledání uprchlých zajatců, kdy při jednom z pátrání došlo i k napadení četníka služebním psem. Prostor v písemné agendě je věnován také šetření výskytu protistátních, ilegálních letáků. Strukturově obsahují hlášení o průběhu nebo události, při které došlo k nálezu těchto letáků, popřípadě kdo a kde konkrétně jej našel. Ve většině případů je ke každému objevu a ohlášení takového materiálu na veřejných prostranstvích připojen originál nebo kopie onoho šířeného dokumentu. Tematika je především protiokupační, protinacistická a protihitlerovská. Další skupina písemností je věnována evidenci a záznamům o použití zbraně četníkem, použil-li jí proti prchajícímu podezřelému nebo došlo-li k usmrcení člověka. Svoji, řekněme, složku, obsahující ve většině případů popis a nákres události, výtah ze služební knihy, popřípadě výpověď svědků, mají založenou Franz Meier, Johann Vejman, Franz Fabián, Rudolf Kršňák. Evidovány byly také nehody a zranění četníků. Konkrétně šlo o autonehodu Gottlieba Vrabce I. s nákresem odehrané události a podrobná dokumentace onemocnění Vincenze Bárty, která obsahuje i zprávy lékaře. Méně obsáhlou je pak skupina dokumentů týkající se žádosti o zřízení provizorní četnické stanice ve Vortové v okrese Chrudim v letech 1944-1945, obsahující nákres četnické stanice. Poslední celek - Mobilizační spisy u četnických stanic z roku 1939 poskytují náhled na problematiku mobilizace a následné okupace Čech a Moravy. Obsahem jsou pokyny k shromáždění a sepsání seznamů mobilizačních spisů u jednotlivých četnických stanic a následná písemná reakce z těchto útvarů, hlášení okresního četnického velitelství o zničení těchto materiálů a seznam zabavených mobilizačních spisů z 24. dubna 1939. Archivní fond VČO Chrudim by mohl být zajímavým zdrojem pro další badatelské využití a to hned z několika hledisek. Lze ho souhrně použít ke studiu velitelství četnických oddělení a jemu podřízeným složkám v rámci tehdejší republiky a ke sledování odlišností písemných agend těchto oddělení. V rámci studia trestní, sociální a společenské problematiky je - 10 -
možno nahlédnout do charakteru trestů, či společenských prohřešků četníků evidovaných v protokolu trestním i se zaměřit na civilní obyvatelstvo, které bylo četníky stíháno. Důležitým zdrojem může být také pro studium problematiky okupace, hlavně pak pro regionální a geografické dějiny Pardubic, pro které poskytují nemálo informací hlášení o náletech spojenců a škodách v Pardubicích v roce 1944. Další informace k problematice velitelství četnických oddělení lze získat při studiu archivních fondů v Národním archivu v Praze, kterými by mohly například být: Generální velitel četnictva, Praha; Generální velitel uniformované protektorátní policie, Praha; Inspektor uniformované protektorátní policie, Praha a Zemské četnické velitelství, Praha. V. Záznam o uspořádání archivního souboru a sestavení archivní pomůcky Archivní fond Velitelství četnického oddělení Chrudim z let 1868-1945 uspořádala a koncept archivní pomůcky připravila v dubnu roku 2013 Mgr. Jana Černínová v Státním oblastním archivu v Zámrsku. Čistopis byl vyhotoven v červnu roku 2013 po zpracování celé tematické skupiny fondů Velitelství četnických oddělení uložených v SOA v Zámrsku. Inventář schválil ředitel Státního oblastního archivu v Zámrsku Petr Zimmermann, prom. hist. Seznam použité literatury Almanach čs. branné moci a četnictva. VIII. ročník. Praha, 1935. ERHART, Josef. Rukověť četnictva. Praha, 1936. HLEDÍKOVÁ, Zdeňka; JANÁK, Jan; DOBEŠ, Jan. Dějiny správy v českých zemích od počátků státu po současnost. 2. vyd. Praha, 2007. MACEK, Pavel; UHLÍŘ Lubomír. Dějiny policie a četnictva. I - III. díl. Praha, 1997-2001. VOJÁČEK, Ladislav. Četnické humoresky z jiného pohledu. Četníci na veřejnosti za první republiky. In Historický obzor, roč. 14, IX/X 2003. str. 224-229. Zákon č. 299/1920 Sb. Zákon o četnictvu, novelizovaný roku 1928. - 11 -
Seznam použitých zkratek ČES ČLH ČPKS ČPKSPS ČPKŽPS ČPO ČPS ČS ČSKS GVČ MV OČV SNB StB ÚČPO VB VČO ZČV četnická eskortní stanice četnická letecká hlídka četnická pohraniční kontrolní stanice četnická pohraniční kontrolní silniční pasová stanice četnická pohraniční kontrolní železniční pasová stanice četnický pohotovostní oddíl četnická pátrací stanice četnická stanice četnická silniční kontrolní stanice generální velitel četnictva ministerstvo vnitra okresní četnické velitelství sbor národní bezpečnosti státní bezpečnost ústřední četnické pátrací oddělení veřejná bezpečnost velitelství četnického oddělení zemské četnické velitelství - 12 -
Protokolární záznam o provedení vnitřní skartace Státní oblastní archiv v Zámrsku Oddělení ochrany, využívání a evidence NAD Název fondu: Velitelství četnického oddělení Chrudim Časový rozsah fondu: 1868-1945 Vnitřní skartace provedena kdy: v roce 2013 kým: Mgr. Janou Černínovou Byl vyřazen duplicitní materiál z let 1939-1940, 1944 v celkovém rozsahu 0,01 bm písemností. V Zámrsku dne 11. 06. 2013...... Mgr. Jana Černínová Petr Zimmermann, prom. hist. pracovník pověřený úkolem ředitel SOA v Zámrsku - 13 -
I n v e n t á r n í s e z n a m
inv.č. obsah časový rozsah evid. jedn. I. Úřední knihy 1 Protokol trestní vazba: poloplátěná, 24 x 35 cm, němčina, čeština poslední strana opatřena pečetí (dvouhlavý rakouský orel, v opisu s nápisem: K: K: 2: LANDES-GENDARMERIE COMMANDO) 2 Záznam k protokolu trestnímu vazba: poloplátěná; 21 x 33,5 cm, němčina, čeština 1909-1929 ukn 1 1905-1928 ukn 2 II. Registraturní pomůcky 3 Podací protokol důvěrný vazba: sešit; 25 x 39,5 cm; němčina 4 Podací protokol důvěrný vazba: poloplátěná; 25,5 x 40,5 cm; němčina 1868-1872 ppr 1 1872-1908 ppr 2 III. Spisový materiál Služebně-personální záležitosti 5 Služební hlášení událostí (hlášení o krádeži potravinových lístků, hlášení návratu do služby, seznam čekatelů na zaměstnání, ostatní hlášení) 6 Hlášení o bombardování, škodách po náletech na Pardubice (nálety z 22.7.1944, 24.8.1944, 28.12.1944; nákresy s označením škod a slovním popisem; seznamy nasazených četníků; plán města Pardubic se zakreslením rozdělení na oddělení škod I-IV) 1941-1945 kar 1 1944 kar 1 7 Záznamy o hledání uprchlých zajatců 1944 kar 1 8 Záznamy o pátrání po komunistech, marxistech a emigrantech židech (protokoly o domovních prohlídkách, 2 kandidátní listiny Komunistické strany Československa, seznamy hledaných osob, seznamy bývalých členů) 1938-1939, 1941 kar 1-15 -
inv.č. obsah časový rozsah evid. jedn. 9 Šetření výskytu protistátních, ilegálních letáků (obsahem i originály nebo opisy letáků) 10 Záznamy o použití zbraně četníkem (popisy a nákresy situací, výtahy ze služebních knih; pro: Franz Meier, Johann Vejman, Franz Fabián, Rudolf Kršňák) 11 Záznamy o nehodě, onemocnění (autonehoda Gottlieba Vrabce I., onemocnění Vincenz Bárta) 12 Žádost o zřízení provizorní četnické stanice ve Vortové (okr. Chrudim, obsahuje nákres) 13 Mobilizační spisy u četnických útvarů (hlášení OČV k zničení mobilizačních spisů, pokyny k shromáždění a sepsání mobiliz. spisů, seznam zabavených mobiliz. spisů 24.4.1939) 1939-1941, 1944 kar 1 1943-1944 kar 1 1944-1945 kar 1 1944-1945 kar 1 1939 kar 1-16 -
T i r á ž ( e v i d e n č n í ú d a j e o f o n d u ) 1. Název archivní pomůcky (fondu) Velitelství četnického oddělení Chrudim 2. Zkratka názvu fondu VČO CR 3. Časový rozsah 1868-1945 4. Počet evidenčních jednotek 5 (4 knihy, 1 karton) 5. Počet inventárních jednotek 13 6. Velikost v bm 0,12 7. Uložení Státní oblastní archiv v Zámrsku 8. Stav ke dni 11. 06. 2013 9. Fond uspořádala a inventarizovala Mgr. Jana Černínová 10. Pomůcku sestavila Mgr. Jana Černínová 11. Počet stran 17 (z toho 13 stran úvodu) 12. Pomůcku schválil Petr Zimmermann, prom. hist., ředitel SOA v Zámrsku, čj. SOAZ-867/ZA-2013, dne 11. 06. 2013 13. Počet exemplářů 4 14. Čistopis inventáře Mgr. Jana Černínová 15. Číslo archivní pomůcky 8892 16. Číslo listu NAD 3516