Tvorba a použití technických rezerv

generální ředitelství směrnice č. 132.01 Tvorba a použití technických rezerv Vydavatel : Účinnost : 01.01.2007 Nahrazuje směrnici č.: Seznam platných příloh: Seznam platných dodatků:

Obsah: 1. Úvod... 3 2. Definice technických rezerv... 4 2.1. výčet technických rezerv v životním pojištění dle 13 odst. 2 zákona... 4 2.2. výčet technických rezerv v neživotním pojištění dle 13 odst. 3 zákona... 4 3. Způsob stanovení (výpočtu) technických rezerv... 5 3.1. rezervy v životním pojištění... 5 3.1.1.... rezerva na nezasloužené pojistné 5 3.1.2....rezerva na pojistná plnění 5 3.1.3.... rezerva pojistného životních pojištění 7 3.1.4.... rezerva na prémie a slevy 7 3.1.5.... rezerva životních pojištění je-li nositelem investičního rizika pojistník... 8 3.1.6... rezerva na splnění závazků z použité technické úrokové míry 8 3.1.7.... rezerva pojistného neživotních pojištění 9 3.1.8.... jiné rezervy 9 3.2. rezervy v neživotním pojištění... 9 3.2.1.... rezerva na nezasloužené pojistné 9 3.2.2....rezerva na pojistná plnění 9 3.2.3.... rezerva na prémie a slevy 10 3.2.4.... vyrovnávací rezerva 11 3.2.5.... rezerva pojistného neživotních pojištění 11 3.2.6....rezerva na splnění závazků z ručení za závazky Kanceláře... 11 3.2.7.... jiné rezervy 11 4. Proces výpočtu... 11 4.1. technických rezerv v životním pojištění... 11 4.1.1.... rezerva na nezasloužené pojistné 11 4.1.2....rezerva na pojistná plnění 12 Str. 2/15Účinnost

4.1.3.... rezerva pojistného životních pojištění 12 4.1.4.... rezerva na prémie a slevy 12 4.1.5.... rezerva životních pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník... 12 4.1.6... rezerva na splnění závazků z použité technické úrokové míry 12 4.1.7.... rezerva pojistného neživotních pojištění 12 4.1.8.... jiné rezervy 12 4.2. technických rezerv v neživotním pojištění... 12 4.2.1.... rezerva na nezasloužené pojistné 12 4.2.2....rezerva na pojistná plnění 13 4.2.3.... rezerva na prémie a slevy 13 4.2.4.... vyrovnávací rezerva 13 4.2.5.... rezerva pojistného neživotních pojištění 13 4.2.6.... rezerva na splnění závazků z ručení za závazky ČKP 13 4.2.7.... jiné rezervy 13 5. Proces vzniku účetních podkladů... 14 6. Způsob jejich tvorby a rozpouštění z pohledu účetnictví... 14 7. Kontrola správnosti výpočtu a výše... 14 8. Postup při umisťování aktiv... 14 1. Úvod Tato směrnice upravuje: definici technických rezerv způsob stanovení (výpočtu) technických rezerv proces výpočtu (automaticky, ručně atd.) technických rezerv proces vzniku účetních podkladů týkajících se technických rezerv způsob tvorby a rozpouštění technických rezerv z pohledu účetnictví kontrolu správnosti výpočtu a výše technických rezerv postup při umisťování aktiv Str. 3/15Účinnost

2. Definice technických rezerv Technické rezervy jsou upraveny zákonem 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví nebo zákon) v platném. Jejich výčet a způsob nakládání s nimi je předmětem této podnikové směrnice. Pojišťovna je povinna vytvářet technické rezervy k plnění závazků z provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, které jsou pravděpodobné nebo jisté, ale nejistá je jejich výše nebo okamžik, ke kterému vzniknou. 2.1. výčet technických rezerv v životním pojištění dle 13 odst. 2 zákona Je-li provozována pojišťovací činnost podle jednoho nebo více pojistných odvětví životních pojištění, vytváří pojišťovna tyto technické rezervy: a) rezervu na nezasloužené pojistné, b) rezervu na pojistná plnění, c) rezervu pojistného životních pojištění, d) rezervu na prémie a slevy, e) rezervu životních pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník, f) rezervu na splnění závazků z použité technické úrokové míry, g) rezervu pojistného neživotních pojištění, h) jiné rezervy. 2.2. výčet technických rezerv v neživotním pojištění dle 13 odst. 3 zákona Je-li provozována pojišťovací činnost podle jednoho nebo více pojistných odvětví neživotních pojištění, vytváří pojišťovna tyto technické rezervy: a) rezervu na nezasloužené pojistné, b) rezervu na pojistná plnění, c) rezervu na prémie a slevy, d) vyrovnávací rezervu, e) rezervu pojistného neživotních pojištění, f) rezervu na splnění závazků z ručení za závazky České kanceláře pojistitelů (dále jen "Kancelář") podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), g) jiné rezervy. Str. 4/15Účinnost

3. Způsob stanovení (výpočtu) technických rezerv Stanovení výše technických rezerv je v kompetenci odborných útvarů a to zejména úseku pojistné matematiky a řízení rizik, referátů CMS (CMS pojištění osob, CMS neživotní pojištění), úseku podnikového controllingu a úseků likvidace pojistných událostí. Tyto úseky si dohodnou s odpovědným pojistným matematikem způsob stanovení technických rezerv. Způsob stanovení technických rezerv musí být písemně potvrzen oběma stranami tak, aby bylo zajištěno plnění zákonné povinnosti. Odkazy na jednotlivé směrnice a pracovní postupy příslušných úseků a útvarů jsou implementovány v textu níže. 3.1. rezervy v životním pojištění 3.1.1. rezerva na nezasloužené pojistné Rezerva je počítána pro produkty běžně placené. Její výše je dána lineárně klesající funkcí v době jednoho pojistného období, kde počáteční stav je celé pojistné a konečný stav je nula. 3.1.2. rezerva na pojistná plnění Rezerva na pojistná plnění se skládá z více částí. První je rezerva na pojistná plnění u již vzniklých a nahlášených pojistných událostí, ale dosud nevyplacených (RBNS). Druhou složkou je rezerva na již vzniklé ale dosud nenahlášené pojistné události (IBNR). Třetí částí rezervy na pojistná plnění je odhad nákladů spojených s likvidací pojistných událostí. Výpočet výše rezervy na pojistná plnění v daném účetním období se provádí ve výpočetním systému jako součet přes jednotlivé evidované škody. Celková částka je navýšena o odhad IBNR rezerv a rezervy na náklady spojenými s likvidací pojistných událostí. Odhad IBNR rezerv a rezervy na interní likvidační náklady se provádí v úseku pojistné matematiky. Účtování rezerv na soudní spory je upraveno metodickým pokynem č. 3 "Účtování technických rezerv", odkaz v bodě 6 úseku financí. 3.1.2.1. RBNS - rezerva na pojistná plnění z pojistných událostí vzniklých, nahlášených, ale nevyplacených Rezervu na pojistná plnění nahlášených pojistných událostí zadává do výpočetního systému likvidátor v souladu s platnými pracovními postupy likvidace pojistných událostí osob. Tyto postupy jsou aktualizovány na základě analýz předchozích rezerv úseky likvidace pojistných událostí, pojistné matematiky či referátů CMS. U životních pojištění, kde lze výši rezervy určit vzorcem stanovuje doporučený postup pro určení výše rezervy na pojistná plnění úsek pojistné matematiky, nadefinováním tohoto vzorce pro PTS (pojistně technické systémy), odkud se následně hned spočítají do příslušné pojistné události. Str. 5/15Účinnost

3.1.2.2. IBNR - rezerva na pojistná plnění z pojistných událostí vzniklých, ale nenahlášených Výpočet výše rezervy IBNR na rizicích v životním pojištění se provádí v úseku pojistné matematiky a řízení rizik. Do účtárny úseku financí je předán údaj o celkové výši rezervy. K rozpouštění celkové stanovené výše rezervy dochází dle koeficientů rozkladu vypočítaných na základě trojúhelníkových schémat. V úseku pojistné matematiky a řízení rizik je provedena analýza IBNR rezerv pro úrazové pojištění dospělých. Vstupními údaji je výše škod včetně nákladů a RBNS rezerv pocházející z databází škodných událostí uspořádaných do vývojového trojúhelníku. Dále se zpracovávají matematickými metodami. Používají se tyto metody: Řetězová metoda (varianty průměrů, součtů a vážených průměrů), Aritmetická metoda (varianty průměru a součtů), Aritmetická metoda s dodatečným předpokladem (varianty průměrů a součtů) a metoda nejmenších čtverců. Vzhledem k tomu, že zpravidla není možné jednoznačně stanovit metodu, která dává vzhledem k velikosti odchylek nejlepší odhad, volí se jako hodnota IBNR aritmetický průměr hodnot poskytovaných jednotlivými metodami. Na základě uvedené analýzy je stanoven koeficient, pomocí kterého jsou vypočítány IBNR rezervy pro jednotlivé tarify úrazového pojištění (podle coverů a subcoverů). Výše výsledné IBNR rezervy příslušné danému coveru a subcoveru je výší odškodného za škody vzniklé v daném roce po násobení stanoveným koeficientem. U ostatních rizik životního pojištění (pojištění ušlého výdělku, nemocenské pojištění, pojištění stomatologické péče a rizika úmrtí) je pomocí extrapolace časové řady poměrů IBNR škod k celkovým škodám vzniklých v jednotlivých obdobích (rocích) určena hodnota IBNR rezervy pro aktuální období pomocí dosud nahlášených škod v aktuálním období a extrapolovaného poměru. Pro další zpracování se používá navýšený extrapolovaný poměr best estimate. Ten se určí jako 75% kvantil normálního rozdělení se střední hodnotou rovnou extrapolovanému poměru a stejným rozptylem jaký mají poměry v minulých období. Výsledkem analýz je jako v případě úrazového pojištění koeficient, jímž je přenásobena výše odškodného za škody vzniklé v daném období podle příslušných subcoverů. Pokud na některém subcoveru není za sledované období žádná hlášená škoda, stanovuje se minimální rezerva ve výši 2000 Kč. 3.1.2.3. Rezerva na náklady spojené s likvidací pojistných událostí Výpočet je prováděn jedenkrát ročně (k 31.12.) zvlášť pro jednotlivé LOB (lines of business). Vstupními údaji jsou celkový počet registrovaných škod k 31.12.předchozího roku a aktuálního roku počet otevřených škod k 31.12. předchozího roku a aktuálního roku celkové náklady na likvidaci za aktuální rok vývojový trojúhelník registrovaných škod podle roku a měsíce vzniku a roku hlášení škody. Str. 6/15Účinnost

První krok výpočtu spočívá v určení průměrného likvidačního nákladu na jednu pojistnou událost. Tento výpočet vychází z uvedených vstupních údajů a zahrnuje předpoklady o nákladnosti jednotlivých fází likvidace. Druhým krokem je určení očekávaného počtu plně likvidovaných pojistných událostí, který je součtem části otevřených škod k 31.12. aktuálního roku a dosud nehlášených pojistných událostí. Tyto škody jsou určeny z vývojového trojúhelníku registrovaných škod metodou Bornhuetter-Ferguson na dané hladině spolehlivosti. Výsledná rezerva na interní likvidační náklady je součinem průměrného nákladu na likvidaci jedné pojistné události upravené o inflaci a očekávaného počtu plně likvidovaných pojistných událostí. 3.1.3. rezerva pojistného životních pojištění 3.1.3.1. klasické životní pojištění Rezerva pojistného životních pojištění je počítána ve výpočetním systému po jednotlivých pojistných smlouvách. Při výpočtu rezervy dané pojistné smlouvy se berou na zřetel všechny změny prováděné na pojistné smlouvě (změna pojistné částky, přijatá dynamika atd.). Výše rezervy je kalkulována na základě matematických vzorců příslušných k danému tarifu uvedených v technických směrnicích pro příslušný tarif (Technické směrnice část II.) k výročnímu dni pojištění. V průběhu roku je rezerva počítána lineární aproximací. Do rezervy pojistného životních pojištění je také zahrnuta rezerva na již připsané podíly na zisku k aktivním pojistným smlouvám. 3.1.3.2. Investiční pojištění V rámci investičního pojištění jsou v této rezervě drženy následující typy pojistných závazků: Riziko smrti = qx/12 * riziková částka, kde riziková částka = zaplacené pojistné+ mimořádné pojistné- částečné odbytnéhodnota fondu (hodnota fiktivních a akumulačních jednotek) + akumulovaný dluh AFU (aquisition fund unites) je rezerva na riziko způsobené rozdílem mezi hodnotou fiktivních a reálných jednotek. AFU = hodnota fiktivních jednotek * (Mx+t - Mx+n)/Dx+t + lx+n/lx+t * hodnota reálných jednotek - hodnota reálných jednotek. 3.1.4. rezerva na prémie a slevy Pro klasické produkty do rezervy na prémie a slevy zahrneme hodnotu přislíbených podílů na přebytku. Podíl na přebytku rezervotvorné pojistné smlouvy aktivní k datu bilance bude za období obsahující datum bilance k pojistné smlouvě připsán ve výroční den následující po tomto datu. Smlouvu považujeme za aktivní k danému dni ve smyslu stanovení podílu na přebytku, má-li k danému datu status AK nebo má-li status AZ a nejedná-li se o úmrtí. Výpočet podílu na přebytku dává ke každému výročnímu dni kumulovanou hodnotu podílu za celou dobu trvání Str. 7/15Účinnost

pojistné smlouvy. Hodnotu přidanou za období tedy určíme jako rozdíl hodnot podílu na přebytku ve dvou po sobě jdoucích výročních dnech. K určení hodnoty přislíbených podílů na přebytku určíme následující zdrojové hodnoty. 1. Hodnotu podílu na přebytku (dle užívané terminologie rezervy na podíl na přebytku) připsaných v následujícím období. Následujícím obdobím rozumíme období, ve kterém smlouvy podléhající připisování podílu na přebytku projdou jedním výročním dnem. Je to tedy období 12 kalendářních měsíců po datu bilance. Tento výpočet budoucího podílu na přebytku provádí na zadání oddělení pojistné matematiky pro každou čtvrtletní bilanci úsek informačních technologií a systémů. V případě, kdy není stanovena pro budoucí období hodnota podílu na přebytku, počítá se pro tyto výroční dny s posledně stanovenou hodnotou (tyto případy nastávají při bilanci za 1. a 2. čtvrtletí). Tuto hodnotu označíme jako PBO (přebytek budoucího období). 2. Hodnotu podílu na přebytku připsaných k datu bilance. Jde o naposledy připsané hodnoty podílu na přebytku rezervotvorných pojistných smluv, tedy o podíly na přebytku připsané během předchozích 12 kalendářních měsíců k datu bilance. Tato hodnota je určena přímo z databáze připsaných přebytků souboru PREBYTKY správního systému pojistných smluv (ALLIANZX). Tuto hodnotu označíme jako PP (přebytky připsané). Z těchto hodnot určíme hodnotu přislíbených podílů na přebytku jako PPP = PBO PP Přiřazení k účetním položkám Hodnotu PPP účtujeme k rezervě na prémie a slevy Hodnotu PP účtujeme k rezervě pojistného životních pojištění. Investiční pojištění do rezervy na prémie a slevy účtujeme hodnotu bonusových jednotek klienta tvořených v souladu se smluvním ujednáním daného tarifu investičního pojištění: RPS = počet bonusových jednotek * Prodejní cena (Bid price) 3.1.5. rezerva životních pojištění je-li nositelem investičního rizika pojistník V investičním pojištění je hodnota rezervy dána vztahem hodnota rezervy = (počet počátečních reálných jednotek + počet akumulačních jednotek) * Prodejní cena (Bid price) Hodnota fondu je počítána pro jednotlivé pojistné smlouvy a každý fond odděleně. 3.1.6. rezerva na splnění závazků z použité technické úrokové míry Tato rezerva je tvořena v souladu se schválenou metodologií, která je rozpracována v příslušném pokynu úseku pojistné matematiky a řízení rizik. Tato metodologie vychází z doporučeného postupu České společnosti aktuárů. Str. 8/15Účinnost

3.1.7. rezerva pojistného neživotních pojištění Rezervu pojistného neživotních pojištění tvoří rezerva na stárnutí u tarifů zdravotního a nemocenského připojištění. Výše rezervy se vypočte pro jednotlivé pojistné smlouvy podle tarifu s ohledem na provedené změny na pojistné smlouvě. Výše rezervy je kalkulována na základě matematických vzorců příslušných k danému tarifu uvedených v technických směrnicích pro příslušný tarif (Technické směrnice část II.) k výročnímu dni pojištění. V průběhu roku je rezerva počítána lineární aproximací. V účetnictví je tato rezerva součástí Matematické rezervy 442*. 3.1.8. jiné rezervy V současné době se netvoří. Potřebu její tvorby, jakož i způsob tvorby a použití rezervy stanovuje na návrh příslušného útvaru odpovědný pojistný matematik. Tvorbu jiné rezervy schvaluje Česká národní banka. 3.2. rezervy v neživotním pojištění 3.2.1. rezerva na nezasloužené pojistné Rezerva je počítána pro všechny produkty neživotního pojištění. Její výše je ve většině případů dána lineárně klesající funkcí v době jednoho pojistného období, kde počáteční stav je celé pojistné a konečný stav je nula. V současné době platí jen jedna výjimka: v případě totální škody na vozidle se v okamžiku vzniku totální škody změní lineární klesající funkce na nelineární. Totální škoda je charakterizována přesně danými kódy storen. 3.2.2. rezerva na pojistná plnění Stejně jako v životním pojištění rozlišujeme i v neživotním pojištění tři druhy rezerv RBNS, IBNR a rezervu na interní likvidační náklady. 3.2.2.1. RBNS Rezerva na pojistná plnění u nahlášených škod, které nejsou dosud zlikvidovány, se počítá souhrnem rezerv na jednotlivých škodách. Výše těchto jednotlivých rezerv je stanovována na základě původních informací o nahlášené škodě v kombinaci s metodou kvalifikovaného odhadu a vnitřních metodik jednotlivých oddělení. Tuto metodiku schvaluje odpovědný pojistný matematik. Pracovníci likvidace pojistných událostí jsou povinni stanovit výši rezervy při prvotním zadávání škody do systému a upravit její výši vždy, pokud získají nové informace k tomu vedoucí. Výše rezerv podléhá každoroční analýze jejich dostatečnosti vzhledem k výplatám a je případně upravena metodika jejich stanovování v souladu se zachováním zásady opatrnosti při jejich stanovování. Základní obecné zásady pro rezervování obsahují podnikové směrnice: 23.02, kap. IV, čl. 6 Havarijní pojištění motorových a přípojných vozidel Technika likvidace 24.02, kap. IV, čl. 5 Pojištění majetku a odpovědnosti Technika likvidace Str. 9/15Účinnost

25.02, kap. V, čl. 4 Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla Technika likvidace. pro likvidace škod z pojištění průmyslu směrnici 94.02 Technika likvidace kap. III. odst. 3. Další podrobnější postupy k rezervování jsou obsahem: přílohy č. 3.01 ke směrnici č. 25.02 metodického pokynu č. 14/2005. 3.2.2.2. IBNR Výsledný pravděpodobnostní odhad IBNR rezerv se získá na základě metody Bornhuetter- Ferguson, kdy pro jednotlivé měsíce vzniku pojistných událostí se vypočte pravděpodobnostní škodní průběh, který je násoben zaslouženým pojistným za daný měsíc. Tím se dostane pravděpodobnostní výše škod pro dané období. Očekávaná IBNR škoda se vypočte násobením očekávané výše škod s příslušným koeficientem podílu IBNR škod spočtenými metodou chain ladder (neboli pomocí celkového násobitele dosud nenahlášených škod pro dané období). Pravděpodobnostní škodní průběh v daném období je součtem škodního průběhu daného období (podíl hlášených i nehlášených škod k zaslouženému pojistnému) a směrodatné odchylky škodního průběhu ve sledovaném období bez velkých extrému, pokud jsou, násobené kvantilem t-rozdělení. 3.2.2.3. Rezerva na náklady spojené s likvidací pojistných událostí Výpočet je prováděn jedenkrát ročně (k 31.12.) zvlášť pro jednotlivé LOBs. Vstupními údaji jsou celkový počet registrovaných škod k 31.12.předchozího roku a aktuálního roku počet otevřených škod k 31.12. předchozího roku a aktuálního roku celkové náklady na likvidaci za aktuální rok vývojový trojúhelník registrovaných škod podle roku a měsíce vzniku a roku hlášení škody První krok výpočtu spočívá v určení průměrného likvidačního nákladu na jednu pojistnou událost. Tento výpočet vychází z uvedených vstupních údajů a zahrnuje předpoklady o nákladnosti jednotlivých fází likvidace. Druhým krokem je určení očekávaného počtu plně likvidovaných pojistných událostí, který je součtem části otevřených škod k 31.12. aktuálního roku a dosud nehlášených pojistných událostí. Tyto škody jsou určeny z vývojového trojúhelníku registrovaných škod metodou Bornhuetter-Ferguson na dané hladině spolehlivosti. Výsledná rezerva na interní likvidační náklady je součinem průměrného nákladu na likvidaci jedné pojistné události upravené o inflaci a očekávaného počtu plně likvidovaných pojistných událostí. 3.2.3. rezerva na prémie a slevy Tato rezerva je stanovována ve dvou případech: Str. 10/15 Účinnost

a) z titulu příznivého škodného průběhu, tzv. podíl na zisku. Vytváří se u těch pojistných smluv, kdy v pojistné smlouvě je sjednáno ustanovení o podílech na zisku. Znamená, že v případě příznivého škodného průběhu za uplynulé pojistné období se dle stanovených poměrů vypočítá částka která v případě nároku je po skončení pojistného roku vrácena klientovi. Tato výplata klientovi nemá za následek snížení předepsaného pojistného, ale je na ně vytvářena rezerva na prémie a slevy, která je následně vyplacena dle aktuálního výpočtu a zbytek rezervy je rozpouštěn. Rezervu stanovuje odborný úsek b) z titulu množstevního bonusu. Vytváří se u těch pojistných smluv, kdy v pojistné smlouvě je sjednáno ustanovení o množstevním bonusu. Znamená to, že v případě dosažení nadefinovaného množství obdrží pojistník po skončení pojistného období dohodnutou částku. Tato výplata klientovi nemá za následek snížení předepsaného pojistného, ale je na ně vytvářena rezerva na prémie a slevy, která je ve stejném měsíci vyplacena a současně zbytek rezervy je rozpouštěn. Rezerva je počítána automaticky dle dohodnutých pravidel. 3.2.4. vyrovnávací rezerva Výpočet je v souladu s prováděcí vyhláškou č. 303/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kterou se provádí některá ustanovení zákona o pojišťovnictví. Její metodika je popsána v pokynu úseku pojistné matematiky a řízení rizik pro tvorbu vyrovnávací rezervy. 3.2.5. rezerva pojistného neživotních pojištění Z důvodu skladby portfolia se netvoří. 3.2.6. rezerva na splnění závazků z ručení za závazky Kanceláře Tvoří se ve výši doporučené Kanceláří. Účtuje se zatím v jiných rezervách. 3.2.7. jiné rezervy V současné době se netvoří. Potřebu její tvorby, jakož i způsob tvorby a použití rezervy stanovuje na návrh příslušného útvaru odpovědný pojistný matematik. Tvorbu jiné rezervy schvaluje Česká národní banka. 4. Proces výpočtu 4.1. technických rezerv v životním pojištění 4.1.1. rezerva na nezasloužené pojistné Proces výpočtu se provádí automaticky z Pojistně technického systému (dále PTS) kromě skupinového rizikového pojištění, kde je výpočet prováděn v úseku pojistné matematiky a řízení rizik. Str. 11/15 Účinnost

4.1.2. rezerva na pojistná plnění RBNS je kalkulována likvidátorem a zanesena do PTS nebo automaticky PTS. IBNR je kalkulována v úseku pojistné matematiky a řízení rizik. 4.1.3. rezerva pojistného životních pojištění Proces výpočtu se provádí automaticky v PTS kromě tzv. chybové sestavy nespočítané části portfolia v PTS, kterou odhaduje úsek pojistné matematiky a řízení rizik. 4.1.4. rezerva na prémie a slevy Výpočet je prováděn ručně v úseku pojistné matematiky. 4.1.5. rezerva životních pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník Výpočet je prováděn na základě automatické sestavy z UITS. Následnou kontrolu provádí úsek pojistné matematiky a řízení rizik. 4.1.6. rezerva na splnění závazků z použité technické úrokové míry Výpočet je prováděn ručně (v software MOSES) v úseku pojistné matematiky a řízení rizik. 4.1.7. rezerva pojistného neživotních pojištění Výpočet je prováděn automaticky z PTS. 4.1.8. jiné rezervy Není užíváno. 4.2. technických rezerv v neživotním pojištění 4.2.1. rezerva na nezasloužené pojistné Výpočet je prováděn automaticky v rámci procesu FC při převodu dat z PTS do ZT: Obecný algoritmu výpočtu UPR je dán lineární klesající funkcí výpočtu z GWP: UPR = PŘEDEPSANÉ POJISTNÉ * (DATDO ACDATE 1)/(DATDO DATOD). Dle výše popsaného algoritmu je UPR počítána pro všechny pojistné smlouvy. V případě vzniku totální škody na vozidle s od data vzniku totální škody zbývající rezerva rozpustí. Druhým specifikem je výpočet UPR u vyjmenovaných skupinových smluv autopojištění, u kterých se sice UPR počítá dle výše popsané rovnice, ale základem pro výpočet není PREDEPSANE POJISTNE, ale jen POMOCNE POJISTNE vytvořené na přihláškách těchto smluv pro účely vytvoření vyúčtování. Str. 12/15 Účinnost

4.2.2. rezerva na pojistná plnění RBNS je kalkulována likvidátorem a zanesena do PTS nebo automaticky PTS. IBNR je kalkulována v úseku pojistné matematiky. 4.2.3. rezerva na prémie a slevy Je kalkulována na základě ujednání pojistných smluv v odborných úsecích. ad a) odbornými úseky pro část rezerv na prémie a slevy z titulu příznivého škodního průběhu ad b) automaticky pro část rezerv na prémie a slevy z titulu množstevního bonusu V obou případech se rezervy a výplaty zpracovávají v systému LIKVIDm. 4.2.4. vyrovnávací rezerva Je kalkulována ručně na základě dat podnikového controllingu. Výše je odsouhlasena úsekem pojistné matematiky. Ten současně prověřuje a kontroluje soulad kalkulačního modelu s prováděcí vyhláškou. 4.2.5. rezerva pojistného neživotních pojištění nejsou užívány 4.2.6. rezerva na splnění závazků z ručení za závazky ČKP Její výše je odsouhlasena na základě podkladů z Kanceláře úsekem pojistné matematiky a řízení rizik. 4.2.7. jiné rezervy nejsou užívány Str. 13/15 Účinnost

5. Proces vzniku účetních podkladů Proces vzniku účetních podkladů je navázán na proces výpočtu technických rezerv. 6. Způsob jejich tvorby a rozpouštění z pohledu účetnictví Účtování technických rezerv je upraveno v metodickém pokynu č. 3 Účtování technických rezerv. 7. Kontrola správnosti výpočtu a výše Kontrola správnosti rezerv je primárně prováděna v úseku pojistné matematiky a řízení rizik testy postačitelnosti rezerv. Testy postačitelnosti rezerv jsou popsány v dokumentech: Test postačitelnosti životních rezerv.doc Test postačitelnosti neživotních rezerv.doc Kontrola správného zaúčtování je prováděna znovu úsekem pojistné matematiky a řízení rizik na základě analýzy vývoje stavu rezerv v čase a hlubší analýzy v případě jakýchkoliv nepředpokládaných výkyvů. Výkyvy ve stavech rezerv se zabývají i analýzy úseku podnikového controllingu a práce CMS pojištění osob a CMS - neživotní pojištění. Kontrola správnosti výše rezerv je též jednou z činností odpovědného pojistného matematika. Každoročně je správnost kontrolována i auditory. 8. Postup při umisťování aktiv Postup při umisťování aktiv, jejichž zdrojem jsou technické rezervy, je upraven v metodickém pokynu č. 11 Platební příkazy, bankovní převody a operace s cennými papíry, dále v dokumentech Intrernal Rules of Proceduree for the Asset Lability Committee of Allianz pojišťovna, a.s. and Allianz penzijní fond, a.s., ve směrnicích Allianz Group Guideline for Bank Limits, Allianz Group Guideline for Corporate Limits a Allianz Group Guideline for Derivates. V Praze dne 31.12.2006 Ing. Michal Knapp člen představenstva Mgr. Josef Lukášek ředitel úseku pojistné matematiky Str. 14/15 Účinnost

Str. 15/15 Účinnost