Čeští králové Vratislav II. druhorozený syn knížete Břetislava a Jitky ze Svinibrodu panovník olomouckého údělu druhá manželka - dcera uherského krále Adléta (Uhry silný spojenec) po smrti staršího bratra českým knížetem třetí manželka Svatava Polská (další silný spojenec Polsko) spojenec císaře Jindřicha IV.
Čeští králové Vratislav II. za jeho vlády spory mezi papežem a císařem o moc (dosazování církevních hodnostářů do úřadu), tzv. boj o investituru (zda je papež podřízen císaři či obráceně) Vratislav po boku císaře r. 1085 odměněn císařem NEDĚDIČNÝM královským titulem (nevztahoval se na potomky)
Vyšehradský kodex iluminovaný románský evangelistář (kniha obsahující výňatky z evangelií) vznikl zřejmě v době korunovace Vratislava II. kodex = svazek listů svázaných ve hřbetu (kniha psaná ručně) velmi vzácná písemná památka uchována v Národní knihovně
Čeští králové Vladislav I. druhý Přemyslovec, který získal královskou korunu - vnuk Vratislava II. r. 1147 se účastnil II. křížové výpravy do Svaté země spolu s francouzským králem Ludvíkem VII. stojí při císaři Fridrichu Barbarossovi při jeho tažení do Itálie r. 1158 získává za svoji statečnost a odvahu svých vojáků DĚDIČNÝ královský titul, který však pro své potomky nedokázal udržet
Čeští králové Přemysl Otakar I. syn Vladislava I. - dvakrát ve vyhnanství, dvakrát českým knížetem spory mezi sousedními vládnoucími rody Štaufů a Welfů o císařskou korunu pro PO I. příslib královské koruny z obou stran příklon na stranu Štaufů r. 1198 korunován na českého krále (listina se nedochovala)
Čeští králové Přemysl Otakar I. Zlatá bula sicilská - soubor tří navzájem provázaných listin vydaných v Basileji budoucím římským králem Fridrichem II. jako odměna za podporu v boji o královskou korunu adresátem Přemysl Otakar I. přiznání dědičného královského titulu v českých zemích potomkům PO I. datace: 26. 9. 1212 bula = listina vydaná papežem nebo císařem
Kultura raného středověku kultura v Evropě není na stejné úrovni, různé oblasti jsou různě vyspělé = evropská kultura není jednotná vyspělejší oblasti římského impéria, jinak vývoj izolovaný v Evropě několik kulturních okruhů: západoevropský (i české země), byzantský, pyrenejský (vliv islámu)
Románský sloh 11. - 13. stol v západní a střední Evropě mohutné zdi (šířka až několik metrů) zpočátku ploché dřevěné stropy, později kamenné klenby, které podpíraly silné sloupy
Románský sloh popis:
Románský sloh okna zakončena půlkruhovým obloukem, většinou úzká, proto byla okna spojována, tzv. okna sdružená bohatě zdobené vchody se nazývaly portály
Románský sloh využití hlavně při budování církevních staveb technologie na danou dobu velmi nákladná a časově náročná dva typy kostelů: rotunda X bazilika
Románský sloh rotunda na kruhovém půdorysu, bazilika obdélníkový půdorys (převzato z antiky) výzdoba: reliéfy (plastika vystupující z plochy), nástěnné malby s náboženskými motivy první kamenné hrady (Pražský hrad, Přimda, Cheb)
Románský sloh první kamenné domy v podhradí (bohatí měšťané) Staré Město pražské (v přízemí dílna nebo obchod, v patře obytné místnosti) první kamenný most Juditin (manž. Vladislava II.) venkov kostely, kláštery, jinak žádné kamenné stavby vesničané žili v polozemnicích, chudí v jedné místnosti s dobytkem a drůbeží hospodářské budovy stodoly, chlévy, sýpky (statky) součástí vesnic. stavení zahrady, sady, pole
Románský sloh stavby:
Výtvarné umění mecenáši (zadavateli) uměleckých děl většinou církevní hodnostáři, panovník či vysoká šlechta chrámy sochařství, reliéfy, nástěnné malby, ornamenty (geometrické či rostlinné), výzdoba knih (iluminace barevný obrazový doprovod textu ve středověkých rukopisech), výzdoba knižních obalů
Vzdělanost výhradně výsadou církve (provozovatel škol biskupské a klášterní), vzdělaní někteří z panovníků biskupské školy ve městech spíše výchova kněží, jen pro chlapce posléze z nich univerzity klášterní školy mimo město, také výchova kněží, ale pod řeholí (klášterní pravidla), i u ženských klášterů (vzdělání i pro dívky z urozených rodin) vyučování latinsky písařské dílny při klášterech (scriptorium) opisy antických a středověkých autorů, náboženské texty
Literatura psána latinsky legendy o životě a skutcích světců, kroniky Kosmova kronika česká nejstarší kronika týkající se dějin Čechů, autorem Kosmas, děkan svatovítské katedrály počátek 12. stol. jedno z nejvýznamnějších děl českého středověku
Hudba více poznatků o hudbě církevní (v kostelích) než o hudbě světské (mimo kostel) přesný řád při bohoslužbách nutno zaznamenat melodie 11. stol. vznik notového záznamu hl. chorály (vícehlas) milostné písně, lidové písně hudební nástroje: píšťaly, dechy, rohy, loutny, harfy, bubínky, dudy tanec na královském dvoře, na návsi