Akce k 50. výročí založení školy se konají pod osobní záštitou RNDr. Petra Duchoně, absolventa gymnázia a poslance Evropského parlamentu.

Akce k 50. výročí založení školy se konají pod osobní záštitou RNDr. Petra Duchoně, absolventa gymnázia a poslance Evropského parlamentu.

ÚVODNÍ SLOVO ŘEDITELE ŠKOLY Vážení přátelé, kolegové, absolventi, milí studenti, letos je tomu právě 50 let od založení našeho gymnázia. Vídeňka či Koněvka (podle toho, ve které době jste na ní působili) se dožívá věku, který bývá v životě člověka příležitostí k první větší rekapitulaci. I v životě školy je to výročí významné, důvod k ohlédnutí zpět, k oslavě a též k zamyšlení nad budoucností. Za těch 50 let se stalo Gymnázium, Brno, Vídeňská 47 kulturním fenoménem, který v Brně nelze přehlédnout. Tisíce jeho absolventů, kteří dosáhli prakticky všeho, čeho lze v lidském životě či kariéře dosáhnout, jsou toho nejlepším důkazem. Pro stovky učitelů, kteří ve škole od jejího založení působili, jsou zároveň největším důkazem jejich pedagogických schopností, úsilí a zaujetí, které přineslo plody. Pro většinu z nás, kdo jsme zvolili profesi pedagoga za své povolání, jsou jejich úspěchy největší odměnou, zadostiučiněním, a proč to nepřiznat, i pýchou. O záštitu nad oslavami 50.výročí založení školy jsem požádal jednoho z absolventů, který se k příslušnosti k našemu gymnáziu hrdě hlásí, bývalého primátora města Brna, dnes poslance Evropského parlamentu RNDr. Petra Duchoně. Stejně jako všichni absolventi, na které jsem se dosud obrátil, i on přijal závazek k podpoře školy s deklarovanou ochotou vrátit něco z toho, čeho se mu od školy a jejích pedagogů v dospívání dostalo. Zájmu, pomoci, ochoty podílet se na jejich rozvoji... Padesáté výročí založení školy nás zastihlo uprostřed výrazných změn. Díky podpoře zřizovatele, kterým je Jihomoravský kraj, jsme začali s postupnou rekonstrukcí školní budovy. Vzhledem k tomu, že omlazovací kůra není jednoduchá, bude probíhat řadu let. Prvních změn si jistě všimnete i při krátké návštěvě. Vzhledem k optimalizaci brněnského středního školství máme za sebou první fázi sloučení s Gymnáziem Táborská. Cílové kapacity 20 tříd s nabídkou čtyřletých oborů Gymnázium všeobecné a Gymnázium programování dosáhneme v průběhu dvou let. Učitelé obou původních škol postupně nalézají společnou řeč, obohacují se vzájemně o to, co je v jejich práci nejcennější a nejúspěšnější. Zajisté, někteří zejména z kapacitních důvodů odcházejí, ale troufám si tvrdit, že naše škola nyní

disponuje vynikajícím pedagogickým sborem s výtečnou perspektivou. Věřím, že se tento sbor dokáže úspěšně vyrovnat s úkoly, které před nás staví kurikulární reforma českého školství s tvorbou školního vzdělávacího programu, s přípravou na státní maturitu, s přípravou studentů pro život v turbulentním prostředí světa 21. století. Zájem o studium na naší škole v posledních letech stoupá, daří se nám oslovovat stále více uchazečů zejména o studium oboru Gymnázium programování, ve kterém máme na jižní Moravě exkluzivitu. Usilujeme o otevření tohoto oboru ve formě šestiletého studia, což by byl průlom do monopolu šestiletého jazykového vzdělávání. Podle výsledků testování studentů 1. ročníků jihomoravských gymnázií z loňského roku patří naši studenti mezi nejnadanější. Je to pro nás učitele velký závazek. Zároveň je to také příslib budoucích úspěchů našich studentů a příštích absolventů. Tento sborník obsahuje vzpomínky absolventů, kantorů, svěží pohled současných studentů na dění ve škole. Seznámí Vás s mnoha fakty, přinese ilustrace a přílohu ve formě DVD. Videosnímky jsou prací studentů a absolventů, kteří se dokumentací života školy v posledních dvou letech zabývají. Patří jim dík, neboť vytvářejí dílka, která dnešek prodlouží do budoucnosti. Dovolte mi, prosím, abych na tomto místě poděkoval svým spolupracovníkům, studentům a absolventům, kteří šíří dobré jméno školy. Gymnáziu bych chtěl do příštích let popřát zapálené a kreativní učitele, inteligentní a kultivované studenty a příjemné školní prostředí, které všichni přijmou za své. Prostředí, kterého si budou vážit, budou ho spoluvytvářet a ve kterém budou spoluprožívat léta, na která se dá celý život vzpomínat. RNDr. Pavel Faltýsek ředitel školy

Alma mater matka živitelka je poetické označení pro vysokou školu, na které člověk získal vzdělání. Jako student gymnázia jsem se s tímto pojmem setkal poprvé v hodinách latiny. V té době jsem dost dobře nechápal, proč se o škole hovoří jako o alma mater. Dnes už to tuším. V životě se za vše platí. To jenom ve škole může člověk brát plnými hrstmi, a nikdo po něm za to nic nechce. Dokonce je v nasávání vědomostí ještě podporován. Slova alma mater vyjadřují velmi mnoho ze vztahu mezi studentem a školou. Na jedné straně symbolizují mateřskou péči, na druhé straně mají znamenat také synovskou lásku a vděčnost. Pro mne je matkou živitelkou v tom nejlepším slova smyslu nejen univerzita, ale také gymnázium, které jsem absolvoval. Základ pro univerzitní studia jsem získal právě zde. Učitelům, s nimiž jsem se na Koněvce setkal, velmi děkuji. Zůstávám jejich dlužníkem. RNDr. Petr Duchoň absolvent roku 1975

TRADICE KONĚVKY ŽIJE V roce 1985 jsme poprvé vstoupili na půdu Koněvky. Ani jsme se nestačili porozhlédnout a už testovali náš zpěv náboráři Mladých madrigalistů. Neprošli jsme. Kariéra středoškolského studenta také nezačala právě oslnivě. Soudružka profesorka ruštiny přinesla stařičký páskový magnetofon, položila ho u sebe na stůl, zapnula jej a my jsme podle jen stěží srozumitelné hatmatilky začali psát diktát. Spolužáci sedící hned u tabule dostali trojku, ti v druhé řadě čtyřku. My jsme bohužel seděli až v té poslední. V tanečních na Lenince první nešťastné lásky prožili jsme a ve čtvrťáku i na chmel k Žatci se podívali. Již v srpnu 1988 jsme po dvou krušovicích hulákali na stohu slámy odvážně, ale velice prozíravě Jakeš je kůl v plotě!. Maturitou v posledním roce socialismu anabáze Koněvka skončila. Co však pokračovalo, byly navázané vztahy. S kamarády, se kterými se vyrazilo na zkušenou do světa a s ústavem, se kterým vás pojilo duševní pouto plné nostalgie dávných a skvělých časů. Říká se, že minulost nevrátíte. Ale nám se to podařilo. Nejdříve jsme se vrátili na Vídeňku jako záskok za učitelku němčiny a o několik let později založili absolventský Klub vídeňáků a koněváků, s cílem navázat na tradici elitního brněnského gymnázia. Tradice není závislá od aktuálního názvu ulice, na kterém se gymnázium nachází. TRADICE to je duch školy; budova a vzpomínky, které přetrvávají; osobnosti, které školou prošly; studenti, učitelé, školníci. Ať žije Koněvka! Ať žije Vídeňka! Dalimil Ospalý, Dipl.Kfm. předseda, KVAK o.s. Karel Vaněk, lic.oec.hsg zakladatel, KVAK o.s.

VÍDEŇKA VE ŠKOLNÍM ROCE 2007 2008 Gymnázium, Brno, Vídeňská 47 je příspěvkovou organizací Jihomoravského kraje.škola poskytuje ve 22 třídách vzdělání 668 studentů (296 dívek, 372 chlapců) ve studijních oborech Gymnázium programování (ve čtyřletém cyklu) a Gymnázium všeobecné (v osmiletém a čtyřletém cyklu). V pedagogickém sboru působí 38 žen a 13 mužů s věkovým rozpětím od 25 do 61 let. Provoz školy zajišťuje 14 ekonomicko správních a provozních zaměstnanců. V souladu s legislativou je zřízena školská rada, jejímž předsedou je doc. RNDr. František Vižďa, Ph.D. Rada plní úlohu samosprávného orgánu, který zastupuje zájmy zřizovatele, studentů a jejich zákonných zástupců a pedagogického sboru (schvaluje výroční zprávu, školní řád apod.). Sdružení rodičů G Vídeňská předsedá pan Jiří Škaroupka. Občanské sdružení si klade za cíl podporovat vzdělávací aktivity školy, mimoškolní akce včetně zahraničních, oceňovat úspěšné studenty apod. Pořádá též reprezentační ples gymnázia (26. ledna 2008 v sále Dominik). Klub vídeňáků a koněváků, který sdružuje zejména absolventy školy, vede jeho předseda Dipl. Kfm. Dalimil Ospalý. KVAK pořádá akce pro absolventy a studenty školy, podílí se na reprezentaci školy a přispívá k jejím public relations (více viz www.kwak.cz). Studentský parlament reprezentuje Tereza Králová ze třídy 7.G. Parlament je partnerem vedení školy v projednávání vnitřních záležitostí školy, organizace studentských akcí (sportovní dny, sponzoring vlka kanadského v zoologické zahradě) apod. Nadační fond Gymnázia Vídeňská, kterému předsedá PhDr. Jarmila Červenáková, má ve své zakládací listině za úkol zejména finanční podporu vzdělávacích aktivit školy. Smíšený pěvecký sbor Mladí madrigalisté pracuje ve 36. roce své existence pod vedením sbormistrů Mgr. Heleny Jankovské a Mgr. Jaroslava Černockého. Každoročně pořádá řadu koncertů se svými partnerskými sbory z ČR i ze zahraničí. Tradičně největší je návštěvnost vánočního koncertu, který se letos koná v Konventu Milosrdných bratří 20. prosince 2007. Naše škola je spolu s občanským sdružením Gymnasia Cantant vyhlašovatelem a hlavním organizátorem stejnojmenné celostátní hodnocené přehlídky gymnaziálních smíšených pěveckých sborů, které se v celé České republice každoročně účastní desítky školních sborů se stovkami zpěváků. Ředitelem soutěže je Mgr. Jan Ocetek, organizační záležitosti leží zejména na bedrech Mgr. Jindřicha Svobody. Celostátní finále 14. ročníku proběhne 24. 26. dubna 2008. Stejně jako v předchozích letech budeme pokračovat ve spolupráci s našimi zahraničními partnery, kterou podporují programy Sokrates, Leonardo a Do světa. Využíváme podpory EU, Jihomoravského kraje, města Brna a dalších přispěvatelů, aby se studenti naší školy mohli setkávat se svými vrstevníky ze SRN, Srbska, Francie, Velké Británie, Portugalska, Polska, Itálie, USA apod. Aktuality ze života školy je možno sledovat na www.gvid.cz RNDr. Pavel Faltýsek ředitel školy 8

současný pedagogický sbor

Ředitelé školy PhDr. Karel Hanák 1957 1960 PhDr. Josef Kolomazník, CSc. 1960 1989 RNDr. Pavel Čermák 1989 1990 RNDr. Jaroslav Veverka 1990 1994 PhDr. Jarmila Červenáková 1994 2004 RNDr. Pavel Faltýsek 2004 2007 Seznam profesorů Steven Ahola lektor A 1998 1999 Mgr. David Andrle M,Z, zástupce ředitele 2004 2007 Ing. Jaroslav Antonín ZVOP 1980 1981 RNDr. Lubomír Bajgar Sp 1977 1987 Marie Bajgarová M,F 1966 1994 Ing. Karel Barák Sp 1987 1989 Hana Batušková N, Šp 1961 1962 Jaroslav Bayer M, Dg 1957 1960 Otto Běhounek M, F, Ch 1959 1966 Joseph Benninghoff lektor A 1995 1996 RNDr. Jana Beránková M, A, Ch 1994 2006 Ing. arch Vlasta Bergerová A 1994 2001 Ing. Marie Bieberová Sp, IVT 1985 2007 Mgr. Martina Blahová IVT, M 1994 2007 Ing. Jitka Blažejová Staveb. 1983 1989 PhDr. Jiří Blažek Č, R 1984 1985 Alena Blažková D, Č 1971 1974 Marie Bočková Z, M 1970 1971 Věra Bohrnová N, R 1991 1992 Mgr. Petr Boleslav D, ZSV, Tv 2004 2006 RNDr. Richard Bradáč M, F, IVT 1987 1997 10

RNDr. Dagmar Bradáčová M, F 1995 2007 Ludmila Bradová Tv, Z 1960 1982 Vilém Braun Ch, Z 1959 1981 Ing. Jan Brejl Pea 1964 1966 Oto Brídl A, Sp 1971 1973 PhDr. Alena Bučková N, R, 1984 2007 Mgr. Milan Budín Tv, Z 1995 1999 Jana Burešová Bi, Ch 1975 2003 Mgr. Kateřina Buriánková A, Tv 2005 2006 PhD. Frank T Campbel. lektor A 2000 2005 Milada Cíchová M, F 1973 1974 Libuše Cikrdlová Tv, R, ZA 1966 1986 Ruth Cosstick lektor A 1994 1995 Zdeněk Cupák Vv, R 2004 2007 Mgr. Pavel Čech Fj, ZSV 2004 2007 RNDr. Pavel Čermák M, F, 1970 2004 zástupce ředitele 1975 1989 Eva Čermáková Č, On 1986 1989 PhDr. Jarmila Červenáková A, Č 1992 2006 Emilie Česneková R, A, N 1963 1964 PhDr. Darja Daňková R, A, Šp 1981 1982 Zdeněk Dědourek Sp 1963 1970 Ing. Ivan Dírer Sp 1968 1970 PhDr. Olga Dluhošová Č, R 1986 1992 PaedDr. Miloš Doležal Tv, Z 1986 2007 RNDr. Helena Doložílková M, Dg 1984 1993 Olga Dostálová A, N 1961 1962 Mgr. Martin Dufek M, Z 1994 2007 Danuše Duchoňová D, Ph 1960 1961 Jana Dušková M, F 1978 1995 RNDr. František Dvořák Bi, Ch 1961 1962 Roy Charles Easton lektor A 1995 1997 RNDr. Pavel Faltýsek M, Bi 2004 2007 11

Miroslav Fanta Tv, Z 1993 1996 doc. RNDr. Miroslav Fendrych, CSc. SP 1963 1991 František Fiala SP 1963 1967 Vladimíra Fialová Ch, Bi 1976 1977 Věra Forstová R, Č 1968 1972 Peter Forsythe lektor A 1991 1992 Mgr. Svatava Gábová M, F 2004 2006 Ing. Štěpán Gabriel Elektro 1987 1989 Ing. Dr. Karel Gam TV, Z 1960 1971 Mgr. Eva Garguláková Tv, Bi 1993 2007 Antonín Gašparec Řmv 1972 1973 Karel Götz Řmv 1972 1977 Ing. Marie Gregorová Zem. 1984 1989 PaedDr. Zdeněk Grmolec Čj, ZSV 2004 2007 Marie Grundová SP 1970 1971 Radmila Grycová Č, Vv 1997 2000 Helena Hambálková Č, R 1970 1985 PhDr. Karel Hanák Z, D 1957 1960 RNDr. Petr Handlíř M, Z 1987 1992 Mgr. Lenka Haraštová A, R, Ps 2004 2007 Dominique Hawley lektor A 1991 1992 Mgr. Lenka Hladká / Kolářová N, Hv 2004 2007 Pravoslava Hlaváčová Č, R, On 1970 1986 Mgr. Radomír Hloušek Tv, Z, D 2004 2007 Mgr. Jana Hnátková Čj, La 2004 2007 Věra Hofmannová M, F 1958 1959 Radoslav Holešovský Tv, Bi 1991 1992 Mgr. Jan Holub TV, Z 2005 2005 Miroslav Holub Tv, Z 1958 1970 Ing. Vladimír Homola Zzv 1964 1967 Mgr. Martina Homolková M, IVT 2001 2007 RNDr. Jaroslav Honza, CSc. Bi, Ch, zástupce ředitele 2004 2007 PhDr. Ladislav Horák Tv, Z, N 1957 1958 12

Ing. Rudolf Horák Sp 1964 1969 RNDr. Alena Horáková M, F, IVT 2004 2007 Eva Hornová R, Fr 1973 1975 Dagmar Houšková M, F 1963 1965 Marcela Hradilová Č, A 1964 1996 Libor Hrazdíra Č, R, zástupce ředitele 1960 1961 Jiřina Hrnčiříková Bi, Z 1959 1989 PaedDr. Miroslav Hrstka Bi, Ch, 1984 1998 zástupce ředitele 1990 1998 RNDr. Miroslav Hruška M, F 2004 2007 Ing. Jiří Hudec Sp 1968 1970 Vratislav Hutský A 2005 2006 Věra Hylasová Bi, Z, Za, Zzv 1980 1987 Mgr. Miroslava Hynštová Č, On 1995 1997 Mgr. Jana Chocholatá A, Ital. 2001 2007 Mgr. Lucie Chromcová A, M 2004 2007 PhDr. Jan Churý D 1981 1981 Jana Jakubíčková Č, On 1993 1995 Dagmar Jandová Ch, Bi 1975 1976 Oldřich Janhuba Vv, On 1979 1982 Hana Janíková F, Ch 2004 2007 Miloš Jaroš F, Ch 1969 1970 PaedDr. Jan Jebas Z, Tv, 1984 2004 zástupce ředitele 1990 2004 Jitka Ježková Č, N 1971 1972 Mgr. Eva Jirásková A, N 2004 2007 Mgr. Zdeňka Jírová Čj, R, N 2004 2006 PhDr. Olga Jirsíková Č, N 1993 2007 PhDr. Jiří Jobánek D, Ph 1961 1984 PhDr. Dušan Josef D, A 1957 1960 Božena Julínková Sp 1968 1970 PaedDr. Alena Jůvová Tv, Bi 1990 1992 PhDr. Milena Kalábová / Schneiderová Č, N 1975 1997 13

Antonín Kalandra Tv, Bi 1989 1990 Kamil Kalina Sp 1968 1970 Danuše Kameníková Ch, B 1976 2002 Ing. Ludvík Kania Sp 1987 1989 Mgr. Pavel Kellner TV, Bi 2004 2005 RNDr. Vlasta Klabanová Ch, Bi 1961 1982 Miluše Kleinová Hv, Č 1969 1987 Irena Klepárníková D, Z, zástupce ředitele 1957 1960 PaedDr. Iva Klímková Čj, Hv 2004 2007 Ing. Alois Klindera Sp 1968 1970 Ludmila Knotová Tv, B i 1993 1996 PhDr. Boris Kobrle D, Hv 1983 1986 Olga Kollertová Č, R 1973 1974 PhDr. Josef Kolomazník, CSc. R, Č, On 1960 1990 RNDr. Antonín Konětopský, CSc Bi, Ch, Z 2004 2006 Zdeněk Kopuletý Ch, Bi 1957 1986 Jaroslav Košťál Sp 1964 1967 Dagmar Košťálová M, F 1958 1959 Mgr. Hana Kotoučková A, La, Za 2004 2007 Jana Koudelková L, Č 1966 1976 Vlasta Koudelková Tv, Z 1970 1971 Ervín Kováč D, Ph 1972 1973 Milena Kovaříková Sp 1969 1970 PhDr. Zdeňka Králová N, R 2004 2007 RNDr. Julius Kramář F, M 1957 1959 Mgr. Lenka Kramářová M, F, IVT 2004 2007 Ing. RNDr. Moja Kraváčková Staveb. 1987 1989 Ing. Aleš Krejčí Sp 1980 1985 Pavel Krška Č, A 1989 1992 Mgr. Eva Kršková Č, R, 1978 2006 zástupkyně ředitele 1981 1989 Jaroslav Kříž M, Dg 1960 1962 Ingeborg Křížová Bi, Ch 1977 1978 14

Mgr. Zdeňka Kubáňová F, Ch 2004 2005 Eva Kučerová Vv, Č 1978 1979 RNDr. Václav Kudláček Sp 1963 1967 Mgr. Jarmila Kulková Čj, N 2004 2007 Sylva Kunešová Tv, Z 1970 1971 Ing. Ladislav Kvapil IVT, ET, zástupce ředitele 2004 2007 Mgr. Pavel Kvasnička Tv, Z 2004 2007 Mgr. Eva Lakomá Vv, Č 1995 2007 RNDr. Olga Langerová M,Ch, zástupkyně ředitele 2004 2007 PhDr. Alena Láníčková Č, L, Fr 1994 2007 RNDr. Anna Lešovská M, IVT, Dg 2004 2007 Mgr. Monika Kamínová / Ležatková D, Č 1993 2007 Ing. Miroslav Linhart, CSc. Tvp 1979 1980 Jitka Liškařová Sp 1963 1982 Mgr. Olga Loupancová Ch, M 1977 2002 PhDr. Pavel Lukáš Bi, Ph 1974 1975 Ing. Dr. Josef Luža Zzv 1964 1967 Dr. Jiří Lysák Bi, Z, Pv, zástupce ředitele 1957 1960 Dana Macků Bi, Ch 1988 1989 PhDr. Ivana Macounová / Bergerová Pg, R, A 1988 2007 Jaroslava Machandrová Č, L 1959 1965 Ing. Naděžda Machová Staveb. 1981 1982 Vladimír Malinger Sp 1973 1977 Radko Mareš M, F 1966 1994 Mgr. Helena Maršálková N, R, Č 1992 2001 Zdeněk Martens Sp 1964 1967 RNDr. Hana Mášová Bi, M 1990 2007 Miroslava Matoušková M, F 1981 1982 Mgr. Jarmila Menšíková M, F 1970 2006 PaedDr. Magdalena Michálková R, On 1993 1995 PaedDr. Jiřina Michalovičová Č, R 1965 1987 Mgr. Vladimíra Mikysková Tv, Z 1993 2006 Růžena Milušková L, N 1957 1967 15

Mgr. Irena Minárová M, Geol. 2004 2005 Jaroslav Mol Řmv 1977 1980 Mgr. Olga Mollová Čj, D 2004 2007 Lenka Možná Č, A, R 1970 1993 Mgr. Kateřina Mrtvá Ch, M 2002 2007 Oldřich Musil F, Ch 1961 1985 Ing. Dr. Jiří Nedoma Sp 1963 1982 RNDr. Vratislav Nechuta Ch, F 1966 1970 Mgr. Mojmíra Nejedlá D, N, On 1990 2007 Ing. Václav Nejezchleba Sp 1992 1994 Květoslava Němcová Ph, Bi 1971 1973 Mgr. Dagmar Nešporová M, F 1980 2007 RNDr. Jitka Neuschlová M, Ch 2004 2007 Blanka Nezvalová Č, R 1957 1970 Marie Nezvalová Č, R 1971 1993 Miroslav Novák Sp 1963 1970 RNDr. Dagmar Nováková M, Dg 1966 2006 Mgr. Alena Novosadová M, Ch 2004 2007 Růžena Novotná Č, D 1994 1995 Mgr. Lubica Novotníková Tv, Bi 2004 2006 PhDr. Juliána Obrdlíková A, M, Ph 1961 1964 Ilse Obršlíková R, Fr 1970 1977 Mgr. Marie Očadlíková N, L 1982 2007 Ing. Josef Odehnal Zzv 1979 1991 Václav Ohnůtek Za 1975 1976 RNDr. Helena Onderličková Sp 1982 1985 Josef Ondra Z, D, zástupce ředitele 1960 1961 Marie Opatřilová D, Z 1961 1971 Božena Oplatková Z, Tv 1970 1971 Karel Opravil Tv, Ch, F 1970 1977 Ing. Antonín Oujeský Pea 1964 1966 Ing. Helena Pácková Nh 1964 1966 Mgr. Eva Padrtová A 1993 1994 2005 2007 16

Mgr. Tomáš Paleček Tv, Z 1998 1999 Pavel Palkovský Hv 1970 1972 Mgr. Jitka Pašová Tv, A 2004 2007 Ing. Helena Pátková Nh 1969 1970 Ida Pecková M, Vv 1995 1996 Jiří Peiger Ph, D 1969 1970 PhDr. Dagmar Pešková Bi, Fi 1990 1991 Bohdana Petkovová AJ 2004 2005 Antonín Petrůj Za 1969 1970 Taťána Petrůjová Z, Bi 1971 1972 Jiří Pikula Bi, Ch 1958 1960 Ing. Vladimír Pilát Pea 1964 1970 RNDr. Marie Pilátová M, Dg 1961 1968 Pavlína Pittlová Tv, Z 1957 1960 Marie Plecková D, A 1970 1971 Jiřina Pleská Hv 1990 2006 Mgr. Marta Pochopová A, Šp 1973 2007 Mgr. Irena Pojteková A, R, N, Tv 1993 2000 Mgr. Marcela Poláková Tv, Bi 2004 2007 Jana Pomazalová M, F, 1985 1992 zástupkyně ředitele 1985 1989 JUDr. Břetislav Pořízka právo 1978 1986 Drahoslava Pospíšilová D 1960 1986 Miroslava Pospíšilová R, Č 1971 1972 Ing. Karel Pouchlý EO 1987 1989 Zdeňka Poulová Ch, Bi, 1965 1972 zástupkyně ředitele 1971 1972 Leopold Prachař D, Z, zástupce ředitele 1961 1966 Mgr. Šárka Procházková / Ocelková M, IVT 1999 2004 Marta Protivánková Ped, N 1971 1972 Eva Pulcová M, F 1994 1995 Slavoj Pulec Č, Fr 1957 1976 Božena Pulkrábková Bi, Z 1957 1959 17

Petr Punar Tv, Bv 1989 1991 Ing. Zdeňka Rábová Sp 1964 1967 Michal Raus TV, Bi 2006 2006 Eva Remešová M, Dg 1971 1972 Mary Ridgeon lektor A 1993 1995 Eliška Rubešová M, Progr. 1993 1994 Libuše Rudínská A, N 1990 1991 Jiří Růžička IVT, M 2004 2006 PhDr. František Rybnikář L, N 1961 1971 Ing. Marie Rybnikářová Ei 1978 1979 Mgr. Aleš Říhošek F, Pv 1993 1996 František Sedláček Sp 1963 1970 Ivan Sedláček Hv 1972 1975 Věra Sedláčková Č, N 1975 1976 Mgr. Petr Sekanina Tv, Z 1998 2007 PhDr. Dušan Schneider A, Č 1978 1990 Josefa Skácelová / Skorkovská Č, Fr, R 1961 1970 Josef Skála M, Dg 1961 1967 Mgr. František Skalka Bi, Tv 1995 1996 PaedDr. Taťána Skříšovská Bi, Tv 1989 2006 Ing. Olga Sladkovská Nh 1964 1966 RNDr. Jindřich Sláma Bi, Ch, 1976 1977 zástupce ředitele 1994 1995 Mgr. Galina Slámová Ch, Bi 2004 2007 Mgr. Marcela Slanařová TV, Bi 2002 2004 PaedDr. Jitka Slavíková Tv, Bi 1991 1994 Ing. Renata Slepičková Ei, Stroj. 1979 1990 Věra Smékalová N, Tv 1961 1971 Ing. Stanislav Smolík Sp 1987 1988 Ing. Ladislav Soldát M, Dg, 1958 1980 zástupce ředitele 1966 1980 Mgr. Jitka Solíková N, D 1999 2004 Glen Sorrensen lektor A 1993 1994 Rudolf Staněk Z, Vv 1958 1972 18

Petr Steiner N, Č 1981 1982 Ing. Andrea Stojanová Staveb. 1989 1990 Mgr. Milena Strachová TV, Bi 2002 2003 Ing. Josef Strapina Staveb. 1982 1987 Mgr. Šárka Straková D, FJ 2006 2007 Václav Suchánek M, F 1985 1987 Jan Supka Z, Bi 1958 1959 PaedDr. Naděžda Surovcová Č, Zsv 1998 2001 Mgr. Jindřich Svoboda laborant, asistent ředitele 1991 1996 Zsv, Ov, Pg 1996 2007 Michael Svoboda, Esq. lektor A 1999 2000 PaedDr. Jitka Svobodová Bi, Tv, A 1990 1993 RNDr. Michal Sygeryč A, Z 2004 2005 Alena Šedová Č, A, N 1965 1985 Mgr. Helena Šínová D, N 2004 2007 Ing. Evžen Škarda Staveb. 1980 1983 Pavla Škopánová F,Ge 1987 1988 Věra Škultétyová Č, On 1994 1995 Radka Šmikmatorová F, Ge 1981 1982 Eva Šmolíková Tv, Bi 1970 1997 Věra Špilková A, On, Za 1987 1992 Miroslav Šťastný R, A 1957 1960 PaedDr. Blažena Šustrová Vv, Č 1990 1996 Mgr. Hana Švecová AJ 2006 2007 RNDr. Zdeňka Švecová M, F, 1976 2007 zástupkyně ředitele 1998 2004 Mgr. Radomír Talafa D, Č 1994 2007 Milica Telecká Sp 1972 1974 Ing. Vladimír Tesař Sp, IVT 1986 1987 PhDr. Tomáš Tieber D, Ph 1986 1994 Olga Tomečková Fr, R, N 1961 1974 PhDr. Vladimír Touš Tv, Z 1961 1991 František Továrek Č, D 1970 1994 Naděžda Továrková L, Č 1971 1995 19

Jindřiška Tronečková Č, R 1987 1988 PhDr. Jiří Tůma Č, D 1999 2001 Mgr. Zdeňka Tůmová Tv, Bv, Za 1986 2007 Vlasta Tušková Vv, Č 1974 1977 Jiří Umlauf Č, A 1961 1970 Jiří Vacek A, R 1980 1981 Zdeňka Vašínová R, Psych. 1989 1991 Ing. Jan Vašta Sp 1980 1986 Hana Vávrová Č, On 1995 2006 PhDr. Jarmila Večerková Č, R 1961 1970 Mgr. Beáta Veličková A, R 2004 2005 PhDr. Rostislav Vermousek Vv, D 1973 1974 Zdeňka Veselá Č, R 1957 1963 Mgr. Jindřiška Veselská M, Dg 1963 2001 RNDr. Alena Vetchá Ch, Ge 1986 2007 RNDr. Jaroslav Veverka M, F 1961 1994 Libuše Veverková M, A, Tv, Dg 1957 1980 Miroslava Veverková N, R, Fr 1966 1973 Milena Vichrová Sp 1968 1969 Helena Vildová Č, D 1959 1960 Ing. Milan Vízdal Ch 1964 1967 Václav Vlasák M, Z 1972 1986 Jiří Vlašimský Tv, Č 1978 1984 František Vlček M, F, Z 1966 1970 Antonín Vodák Vv, M 1957 1959 Božena Vondráková Bi, Ch 1981 1982 PhDr. Alena Vondrová A, Č 1993 1994 Anna Vrbíková Č, N 1970 1997 Jana Vrbíková A, Č 1992 1994 Thomas Wengelewski Lektor A 1996 1997 Mgr. Květuška Zábranská A, R 2000 2001 Jana Zahradníková Sp 1969 1970 Jan Zacha M, F 1966 1970 Karel Zachariáš Sp 1963 1970 20

PhDr. Miroslav Zdražil A, N 1992 1993 Julie Zejdová Č, L 1975 1982 Jitka Zelinková Tv, Z 1981 1982 RNDr. Karel Zelníček Sp 1985 1986 Dana Zelníčková Č, R 1987 1988 PhDr. Dana Zerzánová Č, R 1982 2006 Miroslav Zvoníček Sp 1968 1970 Mgr. Marta Žaliová Č, R 1978 2005 Zdeňka Žažová Č, D 1957 1959 Zdeňka Žáčková D, Z 1987 1988 Ing. Miroslav Živný Ek 1969 1970 Externí pracovníci Mgr. Jankovská Helena (1994 2007), Ing. Kočí Radek (2002 2004), Ing. Zbořil František (2002 2003) Seznam THP a provozních zaměstnanců Administrativní pracovnice Dostálová Jiřina (2004 2007), Faitová Dagmar (1977 1992), Fialová Alena (1997 2007), Pavelková Jana (1993 2006), Krojzlová Bohumila (1967 1977), Oplatková Jana (2005 2007), Pařilová Vladimíra (2004 2005), Rolencová Ivana (2005 2007), Smilková Libuše (2004 2007), Surá Marie (1993 2007), Švábenská Jana (2003 2007), Zaorálková Anna (1964 1967) Školníci Hanuš Ladislav (2004 2007), Hromník Luděk (1991 1993), Lugoš Roman (1997 2007), Rod Ladislav (1993 1997), Šimánek Karel (1960 1991) Provozní zaměstnanci Baranová Sylva, Blaťáková Jaroslava, Blinková Marie, Drdličková Zdeňka, Fatrlová Kristina, Hanušová Hana, Holá Jana, Hrušková Anna, Kachlíková Marie, Kamenská Lenka, Kosinová Evelina, Králková Františka, Křivonožková Marie, Kubečková Vlasta, Ondrášková Věra, Pokorná Emílie, Pokorná Jozefa, Rechová Marta, Sadílková Josefa, Stuhlová Marie, Stříbrná Anna, Syrová Libuša, Šimánková Zuzana, Ing. Špinar Zdeněk, Špinarová Anna, Topalidu Panadiota, Veselá Marie, Wetterová Marie, Zemanová Jiřina STUDENTSKÝ SENÁT SEZNAM SENÁTORŮ: 21

STUDENTSKÝ SENÁT SEZNAM SENÁTORŮ: 2003 2004 Předseda: Jan Trenz Místopředseda: Libor Merta členové: Mirek Mráz, Tereza Králová, Marek Hrubý, Zuzana Motalová, Monika Tichá, Jan Štumpa, Antonín Kočí, Jan Sekanina, Magdalena Šťastná 2004 2005 Předseda: Libor Merta Místopředseda: Jan Trenz, Martin Bozán členové: Marek Hrubý, Petr Lo Bianco, Tereza Králová, Jan Sekanina, Monika Tichá, Magdalena Šťastná, Klára Vaculovičová, David Klvaňa PARLAMENT STUDENTŮ SEZNAM POSLANCŮ: 2005 2006 Předseda: Filip Laureys Místopředseda: Martin Bozán členové: Marek Hrubý, David Klvaňa, Tereza Králová, Petr Lo Bianco, Jan Sekanina, Monika Tichá, Ondřej Málek, Milan Růžička, Petr Malý 2006 2007 Předseda: Tereza Králová Místopředseda: Lucie Barochová, David Klvaňa členové: Petr Lo Bianco, Martin Bozán, Marek Hrubý, Renata Křivánková, Petr Malý, Ondřej Málek, Milan Růžička, Jan Sekanina, Magdalena Šťastná, Monika Tichá, Jan Králík, Vít Vykoukal 22

SEZNAM ABSOLVENTŮ 2004 2007 4.A 2004 Mgr. Jindřich Svoboda Bartoňková Lucie, Blatný Jiří, Čejka Petr, Čupa Jan, Fatrdla Pavel, Filip Marek, Galetka Josef, Honek Michal, Hrstka Tomáš, Jambor Marek, Klement Ondřej, Klement Petr, Kolář Vít, Kopuletá Ivana, Kos Lukáš, Malina Martin, Mokrý Radek, Müller Petr, Musil Tomáš, Nový Lukáš, Podroužek Jan, Rozehnal Jaroslav, Sapák Tomáš, Stupka Václav, Šik Viktor, Švéda Jaroslav, Tulka Tomáš, Uhl Jan, Uhmann Jan, Vozdecký Michal 4.B 2004 PhDr. Alena Láníčková Belányiová Žaneta, Bischofová Svatava, Čermáková Markéta, Doleželová Jana, Flíčková Lucie, Havlišová Adéla, Hnátek Michal, Chalupský Igor, Jančářová Pavla, Jonner Jakub, Kilián Radek, Klíč Ondřej, Konečný Jiří, Kornhäuserová Zuzana, Mohelská Lenka, Nejezchlebová Martina, Osičková Jana, Peřan Jan, Plavec Tomáš, Pulec Jiří, Rada Jan, Raušová Anna, Rozbrojová Michaela, Rydvalová Lucie, Surá Lenka, Štercelová Helena, Švendová Vendula, Tomášková Helena, Tůma Zdeněk, Zbranková Jana VIII. 2004 RNDr. Dagmar Bradáčová Cvrček Tomáš, Čapák Bořivoj, Čoupek Lukáš, Divišová Hana, Dosbabová Petra, Filip Martin, Hanáková Eva, Hebelka Tomáš, Hladíková Jitka, Horáčková Iva, Janeček Jiří, Jankovýchová Slávka, Jevická Jana, Kadlec Petr, Kameník Petr, Konečný Lukáš, Křivánek Jan, Kusáková Šárka, Lutonská Kateřina, Máčel Lukáš, Marečková Klára, Motal Jan, Němcová Lucia, Novotný Petr, Pernicová Zuzana, Psota Tomáš, Softičová Zuzana, Synková Lucie, Šmídová Denisa, Tóth Tomáš, Továrková Helena, Vrabelová Veronika, Závodníková Kristýna 4.A 2005 Mgr. Dagmar Nešporová Bodeček Miroslav, Bradávka Jan, Dobrý Petr, Dorazil Jiří, Drápal Martin, Habart Lukáš, Hamsová Jana, Hrstka Tomáš, Hubáček Petr, Hynčica Tomáš, Jašek Michal, Jeřábek Vlastimil, Kafka Jaroslav, Košař Vlastimil, Kvapil Michal, Leikep Bořek, Luner Radek, Michálek David, Netík Miroslav, Novák Jan, Pagáč Jan, Petrásová Marie, Podhradský Jiří, Říčka Roman, Šiška Michal, Tinka Libor, Turčínek Pavel, Vozdecký Martin, Zapletal Jiří 23

4.B 2005 Mgr. Eva Garguláková Antošová Romana, Bohůn Vojtěch, Dejlová Andrea, Drdlová Dana, Drmola Jakub, Floderová Hana, Giacintova Markéta, Hanuláková Šárka, Hedijová Barbora, Heřmanský Jiří, Holoubek Jiří, Hrbatý Václav, Chalupský Igor, Chromý Ondřej, Jandová Kateřina, Jiskra Mike, Klíč Ondřej, Kolářová Monika, Krchňavá Veronika, Mazůrek Václav, Mohelská Lenka, Nedvědová Marta, Omishore Ayodeji, Pavlíková Jarmila, Pernicová Adéla, Rusková Ivana, Řepa Tomáš, Šlancarová Veronika, Tomčíková Lucie, Treťáková Šárka, Tůma Jiří, Zetelová Andrea, Zwinsová Jana 4.C 2005 Mgr. Olga Mollová Adamcová Leona, Axmanová Kristina, Brzobohatá Iva, Bumbálková Tereza, Cupáková Tereza, Dolníček Lukáš, Doušek Libor, Floryček Jan, Holubová Barbora, Humpola Jan, Husáková Eliška, Janková Jitka, Jurásek Petr, Kafka Marek, Karásková Michaela, Kotrlová Veronika, Kysela Josef, Lidmilová Iva, Marková Eva, Melounová Markéta, Michalcová Alena, Pietrik Michal, Pospíšilová Barbora, Rusler Tomáš, Soppe Roman, Staněk Dalimil, Strelowová Lenka, Svobodová Kateřina, Šretr Ondřej, Vejrostová Lenka, Vrána Michal, Vytiska František 4.D 2005 Mgr. Alena Novosadová Beránek Martin, Fichtová Zlata, Grolich Zdeněk, Holíková Michaela, Horčica Vojtěch, Horká Lenka, Hrušková Hana, Hyblerová Dana, Cholavová Ivana, Jetelina Pavel, Kachlová Jana, Karasová Petra, Katovská Kateřina, Kočvárková Marie, Kopečná Nikola, Kovářová Markéta, Kučera Bořivoj, Maláčová Hana, Marečková Iva, Paceltová Martina, Plch Tomáš, Pohlídal Antonín, Potášová Markéta, Svárovský Ivan, Vágner Michal, Zapletalová Markéta, Zavřel Tomáš, Zbořilová Mariana, Zelenková Hana, Zemanová Marta, Zlámal Tomáš, Zonek Miroslav VIII.F 2005 PhDr. Zdeňka Králová Báborský Petr, Baudys Michal, Čoupková Svatava, Dabergerová Dana, Dobrovolná Martina, Dobrovolný Jakub, Jeremias Lukáš, Ježová Markéta, Kinclová Lenka, Kollhammerová Iva, Kučerová Irena, Malíková Radana, Maňák Ondřej, Měřínská Lenka, Michalko Radek, Mikulášková Lenka, Mlčůch Miroslav, Nádeníček Jaroslav, Nedbal Petr, Nivnický Miroslav, Pokorná Michaela, Pokorný Jan, Procházková Lucie, Přikrylová Olga, Pustina Lukáš, Raška Ondřej, Rybářová Karolína, Sováková Lucie, Šerek Jiří, Šikula Jakub, Šmerda David 24

VIII.G 2005 RNDr. Dagmar Nováková Boroš Michal,Čapák Přemysl, Divišová Petra, Fikr Marek, Florian Jan, Freiberger Karel, Götthans Tomáš, Indra Ivo, Jaňura Jakub, Kaderka Tomáš, Logara Vanja, Lukáčová Hana, Maštalíř Martin, Mitášová Olga, Petřek Martin, Píška Roman, Procházka Vladimír, Prušková Jana, Ridlová Zita, Sedláková Iva, Strašil Ivo, Svoboda Jakub, Svoboda Tomáš, Špiřík Martin, Tichý Pavel, Trenz Jan, Václavíková Dagmar, Vaculovičová Vanda, Vinklerová Eliška, Vlková Lenka 4.A 2006 Ing. Marie Bieberová Amler Zdeněk, Bastl Jiří, Bastl Petr, Fojtl Jan, Grummich Jiří, Koblížková Zdeňka, Kříž Milan, Lízal Miroslav, Machala Ondřej, Mareš Jan, Neveselý Tomáš, Okurek Tomáš, Otych Petr, Pospíchal Petr, Putna Lukáš, Rusek Štěpán, Seltsamová Petra, Schindler Petr, Sigmund Václav, Skládanka Josef, Solnický Petr, Spáčil Pavel, Starka Tomáš, Svitálek Petr, Švec Miroslav, Tesař Radek, Veselý Martin, Vojta Martin, Zapletal Pavel, Zeman Martin 4.B 2006 Mgr. Marie Očadlíková Babka Tomáš, Bauerová Veronika, Čandrlová Marie, Červinková Zuzana, Gill Tomáš, Holý Tomáš, Horáčková Leona, Imširagič Neira, Karpíšková Věra, Košťál Aleš, Kubingerová Ivana, Machačová Lucie, Miholová Barbora, Novotná Lenka, Pařezová Kateřina, Pařil Jan, Peslar Jiří, Pittová Michaela, Podlipná Petra, Procházková Jitka, Sedláčková Zuzana, Sedláková Petra, Škoda David, Šlahorová Lucie, Šusta Jiří, Tesař Michal, Tesařová Simona, Tomíšková Ivana, Tříletý Tomáš, Vašková Lenka, Vránová Jana 4.C 2006 Mgr. Jitka Pašová Bartušková Eva, Bednář Václav, Dostálová Alena, Fianta Roman, Glovina Filip, Havíř Tomáš, Hrdličková Klára, Humlová Veronika, Chmelař Pavel, Janíčková Lea, Kaderková Simona, Křížová Helena, Mendlíková Hana, Menšík Radovan, Oliva Tomáš, Patíková Zuzana, Pazourková Jana, Pelikánová Petra, Peterka Štěpán, Pham Quoc Tan, Pokluda Zdeněk, Przybeková Eva, Puršová Jana, Rusler Lukáš, Sazonovová Barbora, Švehlová Vendula, Vaculíková Pavla, Váhalová Tamara, Zatloukalová Jitka, Zlámalová Tereza 25

4.D 2006 Hana Janíková Babáčková Lucie, Bajzová Jana, Čekanová Simona, Flodr Jiří, Franta Tomáš, Gebauerová Dana, Hlaváčková Soňa, Hofmannová Lucie, Horák Jiří, Jahorná Lucie, Kantor František, Kirš Martin, Klubalová Lenka, Kočková Lenka, Navrátil Jiří, Novák David, Olejárová Ivana, Ondráčková Monika, Recmaniková Michaela, Rudová Monika, Slomek Jakub, Svoboda Lukáš, Šenkýř Jiří, Šmukařová Adéla, Švejdíková Hana, Tronečková Tereza, Tůmová Michaela, Zámoravcová Jana, Žáková Lucie VIII.F 2006 Mgr. Hana Kotoučková Blažek Adam, Čermák Marek, Dobrovolný Václav, Dvořáková Iveta, Ferdusová Lucie, Hosnedl Pavel, Hudeček Tomáš, Chudá Denisa, Jahoda Michal, Jašová Alexandra, Jeřábková Tereza, Košťálová Michaela, Kukol Jakub, Kurc David, Kutá Hana, Kyvířová Lenka, Mach Prokop, Maršal Michal, Nguyen Thi Huyen Trang, Nossek Richard, Nováček Aleš, Nový Martin, Peloušek Jan, Poledniková Jana, Růžičková Lucie, Smutková Marta, Štěpánek Petr, Vašínová Kateřina, Vinklerová Eva, Vlašín Petr VIII.G 2006 PhDr. Alena Bučková Bureš Ondřej, Cícha Tomáš, Diviš Dalibor, Grexová Barbora, Havelka Libor, Horká Petra, Horníková Kateřina, Hornochová Daniela, Jelínek Martin, Jirsík Tomáš, Kalinová Petra, Kopčíková Veronika, Kutálek Matěj, Merta Libor, Nešpor David, Patočka Martin, Pěničková Martina, Picková Hana, Pleva Martin, Prášek Dalibor, Prchal Jiří, Ryšavá Zuzana, Šašinková Iva, Ševela Ondřej, Šlesinger Jan, Špičáková Lucie, Špinarová Monika, Švaříčková Jana, Troppová Kateřina 4.A 2007 Mgr. Martin Dufek Bozán Martin, Fireš Martin, Fišer Dominik, Foltýn Jan, Foltýn Tomáš, Hradil Lukáš, Chytil Jan, Karmasin Jiří, Konečný Ondřej, Koukal Jan, Laureys Filip, Liška Radek, Mráz Miroslav, Novák Daniel, Pokorný Jakub, Ryšavý Radek, Šerý Marcel, Šťastný Petr, Štumpa Jan, Vaštík Jakub, Veselý Lukáš, Veškrna Martin, Zlatá Petra, Zobal Martin 4.B 2007 Mgr. Eva Garguláková Bartůněk Michal, Cenková Kateřina, Cucová Věra, Dohnalová Jana, Drobilič Ivo, Dvořáková Hana, Geršlová Markéta, Guráň Roman, Hanzlová Jana, Hošek Filip, Ježek Aleš, Jírová Zuzana, Jonner Marek, Matyšková Iveta, Musilová Hana, Nádaský Pavel, Pařezová Michaela, Pařil Patrik, Pařízek Jan, Pernička Michal, Pleva Tadeáš, Poláková Jitka, Schindler Jiří, Smrž Ondřej, Škvařilová Kateřina, Špaček Roman, Šulc Michal, Talafa Radomír, Valečková Kristina, Veselá Kristýna, Vrtělová Nikola, Zemanová Andrea 26

4.C 2007 Mgr. Eva Jirásková Bárová Kateřina, Bartoňková Tereza, Čoupek Zdeněk, Gregorová Jana, Hejmalíček Ondřej, Holíková Michaela, Hrabálek Aleš, Hronová Soňa, Jebáček Jan, Jirgalová Pavla, Kalužík Martin, Kravčík Vladimír, Kučera Jiří, Kučera Lukáš, Líbezný Lukáš, Meluzínová Iva, Měřínská Lucie, Mrajca Martin, Neuman Petr, Neuwirthová Monika, Otáhalová Nikola, Pejková Tereza, Pěršalová Lucie, Straková Monika, Šandová Radka, Ševčík Milan, Šmahelová Iva, Šmiřáková Eliška 4.D 2007 RNDr. Jitka Neuschlová Boubínová Markéta, Burianová Lenka, Černá Zdenka, Doležalová Dita, Dufka Tomáš, Dufková Eva, Halouzková Petra, Haraštová Adéla, Helánová Kateřina, Heroldová Nikola, Hloušek Martin, Horáková Dana, Hrubeš Marek, Jurošková Ivana, Kalábek Michael, Kalábová Adriana, Karafiátová Kamila, Kostelníková Michaela, Machová Tereza, Mrkvicová Monika, Nguyen Thi Anh Tuyet, Poledník Tomáš, Rederer Zbyněk, Ruban Radek, Šmídek Martin, Vízdal Adam, Vojtěchová Jana 4.E 2007 Mgr. Olga Mollová Broumová Denisa, Dohnalová Pavlína, Dokulilová Martina, Dolníčková Veronika, Fichtová Iva, Formanová Soňa, Hladká Eva, Hnátková Tereza, Jurůjová Lucie, Kejíková Sandra, Kožuchová Klára, Krejčová Zuzana, Mádlová Michala, Macháčová Lucie, Mitysková Klára, Mokrá Ivana, Morlani Silvia, Musilová Martina, Mynaříková Veronika, Pavelková Zuzana, Petrlíková Jana, Plhalová Barbora, Šléglová Veronika, Šlofová Martina VIII.G 2007 Mgr. Mojmíra Nejedlá Bielák Jan, Bobková Eva, Coufalová Lucie, Doležalová Šárka, Filipinská Eva, Franců Hana, Garšicová Beata, Hovězák Jan, Hrdlička Vladan, Klvaňa David, Kralovianska Jana, Mayer Jan, Mazanec Jakub, Melichárková Kristýna, Novotná Veronika, Nový Michal, Patzelová Martina, Paulík Jan, Pehalová Iveta, Perla Jan, Platovský Jiří, Polakovič Jaroslav, Potěšilová Petra, Tauer Vít, Ulma Alexandr, Vrzala Jiří, Zálešák Jan 27

28

HISTORIE GYMNÁZIA, BRNO, VÍDEŇSKÁ ( KONĚVOVA ) 47 Školní rok začíná 1. září. Konstatování, které nemůže nikoho překvapit. Dnem 1. září 1957 se začal na Koněvově ulici odvíjet příběh střední školy, která se nesmazatelným písmem zapsala do mysli a vzpomínek mnoha občanů České a také možná i Slovenské republiky. Z textu ročenky k 20. výročí založení gymnázia je možné číst: Za účasti známých osobností politického, veřejného a kulturního života probíhala slavnost, jejímž vyvrcholením bylo předání nové školní budovy veřejnosti, a 2. září začal v místnostech školy první školní rok. Jedenáctiletá střední škola začínala s jedenácti třídami 1. 5. postupného ročníku, sedmi třídami 6. 8.ročníku a sedmi třídami 9. 10. ročníku. Celkem tedy měla 25 tříd s 950 žáky. Ředitelem školy se stal na tři roky PhDr. Karel Hanák a pedagogický sbor měl 36 členů. V červnu 1958 žila škola v přípravách na přeměnu v pokusnou dvanáctiletou střední školu, první v Jihomoravském kraji. Šlo o nový typ střední školy, v níž se žáci seznamovali se základy výroby na naší škole to byla konkrétně výrobní praxe v textilním průmyslu. Školní docházka byla prodloužena o jeden rok, ale prodloužení se týkalo základního vzdělání. Mezníkem historie naší školy byl rok 1961. Prvního září byla vytvořena střední všeobecně vzdělávací škola sloučením dvanáctileté střední školy na Koněvově ulici a jedenáctileté střední školy na Mendlově náměstí. Ředitelem školy byl již od roku 1960 dr.josef Kolomazník a učitelský sbor se rozrostl také. Na prknech, která znamenají školu, se objevují pedagogové, jejichž jména jsou s Koněvkou nerozlučně spojena a pro absolventy jsou pojmem, který je nevymazatelný z jejich paměti. Jmenovitě neuvádím nikoho, abych náhodou na někoho nezapomněla. V roce 1962 došlo ke zřízení třídy specializované na matematiku a fyziku a současně byla škola pověřena čestným úkolem: zřídit třídu se zaměřením na programování a obsluhu počítacích strojů. Za zmínku stojí skutečnost, že tímto úkolem byly tehdy pověřeny jen čtyři školy v republice. V roce 1968 byli poprvé do prvního ročníku přijímáni studenti, kteří již měli studovat čtyři roky, název školy byl změněn na GYMNÁZIUM. Specializace školy zůstala zachována, v každém ročníku byla jedna třída se zaměřením na programování a obsluhu počítacích strojů, třídy matematicko-fyzikální, přírodovědné a jedna třída humanitní. Další změna se odehrála v roce 1970. Na naší školu přešly dvě třídy z bývalého gymnázia na Opuštěné ulici. V červnu 1971 maturovaly poslední čtyři třídy tříletého studia tzv. SVVŠ a v roce 1972 už zkoušku dospělosti skládali poprvé studenti čtyřletého gymnázia. Začala se psát nová etapa v historii školy. Gymnázium, Brno, Koněvova 47 a Mladí madrigalisté. Jedno neodmyslitelné spojení. Gymnázium, sport a sportovní soutěže další trvalé spojení. Mění se pouze disciplíny, úspěšná umístění zůstávají. Např. velký turnaj evropských středních škol v Den Helderu v Nizozemí v roce 1983, který skončil naším velkým úspěchem, protože se děvčata umístila na prvním místě. Toto vítězství si naše družstvo zopakovalo ještě jednou v roce 1985 a z tohoto sportovního klání si přivezlo ještě další dvě ocenění (pro nejlepší a nejsympatičtější hráčku). Gymnázium a výtvarná výchova. Dovolím si vzpomenout na skupinu NEZRALÍ, jak se pojmenovali podle vzpomínek profesora Staňka. Pravděpodobně v roce 1963 uspořádali na škole první, naprosto netradiční výstavu. Za všech sedm členů skupiny uvedu alespoň jedno jméno. Karel Fuksa, režisér České televize. Ani v pozdějších letech výstavy a vernisáže na chodbách školy nebyly opomenuty. I naši dnešní studenti dělají svým předchůdcům čest, jejich práce byly oce- 29

něny dokonce i mezinárodními uznáními, které jim byly předány jménem Francouzské republiky, Norska a čestné uznání Evropské unie. A naše škola je na ně jaksepatří pyšná. Od roku 1986 1987 byl na škole realizován nový Projekt československé výchovně vzdělávací soustavy. To znamenalo, že škola nabízela ke studiu třídy se zaměřením na programování, třídy se zaměřením na matematiku fyziku (s odborným předmětem zaměřeným na elektrotechniku a programování) a třídy se zaměřením na odborné předměty od 3. ročníku ( tedy základy strojírenství, zemědělství, elektrotechniky, stavebnictví a ekonomiky). Tento projekt trval do roku 1989. V roce 1990 se odehrály další změny. Ředitelem školy se stal RNDr. Jaroslav Veverka a byly zřízeny první dvě třídy víceletého gymnázia. Zájem studentů vyšších ročníků o konverzaci v jazyce anglickém vedl ředitelství školy k pozvání zahraničního lektora rodilého mluvčího, který přispíval ke zdokonalení jazykových znalostí. V dubnu 1991 se škola stala samostatným právním subjektem. Mezi jejími prvními kroky bylo vypsání konkurzu na vybavení jedné učebny počítačovou sítí. Nová koncepce vzdělávacího procesu se uskutečnila v roce 1992/1993. Byla opuštěna varianta tzv. vzdělávacích větví. Proto klasické školní předměty zahrnuje plán prvních dvou ročníků. V třetím a čtvrtém ročníku studia zůstaly pro všechny studenty povinné pouze předměty v minimální hodinové dotaci stanovené celostátním učebním plánem. Ostatní předměty v podobě seminářů si student volí podle svého zájmu a zaměření. Na základě rozhodnutí Rady JmK od 1. 7. 2004 došlo ke sloučení Gymnázia,Brno, Vídeňská 47 a Gymnázia,Brno,Táborská 185 v jediný právní subjekt Gymnázium, Brno, Vídeňská 47, ředitelem byl jmenován RNDr. Pavel Faltýsek. Gymnázium, jehož dějiny tvoří nejen studenti a profesoři, ale i administrativní a správní zaměstnanci. Jejich nenápadná, ale velice významná práce je jistotou, na kterou se spoléhá a kterou bychom začali vnímat teprve při její absenci. Co konstatovat na závěr? Ráda použiji výrok absolventky z let 1981 1982 Aleny Kopřivové: A když se mne někdo zeptá, které je nejlepší gymnázium v Brně, budu hájit prapory Koněvky. Možná je to troufalost, takto to formulovat, ale rozhodně je to vyjádřením mého vztahu k mateřskému gymnáziu. Já osobně jménem svým i mého otce Ing. Ladislava Soldáta, dlouholetého zástupce ředitele tohoto gymnázia, si dovolím dodat: Koněvka Vídeňka je ten pevný bod, který když máme, pohneme zemí. Mgr. Mojmíra Nejedlá 30

VZPOMÍNKY NA KONĚVKU NA KONĚVCE JSEM ZAHÁJIL STUDIA V ROCE 1972, takže mi Vídeňáci odpusťte tu Koněvku. Prostě v té době to byla Koněvka jak vyšitá. Vše bylo jasné! Mí starší spolužáci vzpomínali, jak v roce 1969 byla sovětská vlajka na půl žerdi, nikoliv jako výraz protestu, ale jako jakýsi kompromis. Ještě se totiž nevědělo, jestli už zase vedle československé má vlát rudá. Takže, když jsem v září 1972 hledal dveře třídy 1.B, srp a kladivo byly na horním konci žerdi. Ředitel Kolomazník a jeho zástupce Soldát byli bývalí vojáci, a tomu odpovídal důraz na vojenský střih u studentů a zákaz vysokých podpatků a chození bez u studentek. Kolomazníkovy ruštiny začínaly houpajícím příchodem jeho vrzajících gumových podrážek a povely Vztyk!, Zákryty!, Okna 30 stupňů otevřít!, Rolety do dvou třetin!. Jak moc byl Kolomazník normalizačním ředitelem nemohu posoudit, jedno je jisté, Koněvka měla kvalitní tým profesorů. Mně, coby velmi línému studentovi určitý režim a vysoká konkurence mých spolužáků vlastně vyhovovaly. Profesoři Klabanová, Kopuletý, Možná, Továrková, Továrek, Mareš, Nováková, Touš, Cikrlová a další dosáhli toho, že jsem opustil 4.B s maturitou. Na medicíně vnímali naše dvojky na vysvědčení jako jedničky uchazečů jiných gymnázií. Tak i vstup na Lékařskou fakultu MU mi Koněvka usnadnila. Z gymplu mi zůstali úžasní přátelé, vzpomínky na nejkrásnější léta dospívání, na první lásky i průšvihy, na skleničky vína tajně vypité na školním zájezdu, na kopec srandy a na sportovní klání (s Koněvkou jsme několikrát vyhráli republikovou soutěž v basketbalu!). No, co já vám budu povídat. Koněvka byla dobrý odrazový můstek do života, a tak doufám, že Vídeňka jím zůstane. MUDr. Tomáš Julínek ministr zdravotnictví laboratoř fyziky v minulosti 31

otevření školy v roce 1957 32

PŮL STOLETÍ GYMNÁZIA KONĚVKA VÍDEŇKA (Zamyšlení s trochou nostalgie) Je padesát roků dlouhá, či krátká doba? Ono je to relativní. Jsou výrazně starší i mladší školy. Uvědomuji si, že padesát roků školy je téměř totožných s mou učitelskou praxí. A velká část mé učitelské činnosti je spojena právě s jubilující školou. V září 1956 jsem po obdržení umístěnky nastoupil, jako čerstvý absolvent přírodovědecké fakulty university v Brně, obor matematika fyzika, na Jedenáctiletou střední školu v Brně na Mendlově náměstí. V září 1957 se slavnostně otevírala Dvanáctiletá střední škola v Brně na Koněvově ulici. O čtyři roky později přešla část kantorů a studentů z Mendláku na Koněvku. To již rok na Koněvce řediteloval Josef Kolomazník. Mých 33 let na Koněvce Vídeňce bylo pro mě obrovským poznáním, možná lépe dobrodružstvím poznání. Setkal jsem se se stovkami studentů, každý byl jiný, vědomostmi i povahově, setkával jsem se také s většinou jejich rodičů. Desítky kolegů a pěkná řádka správních zaměstnanců za 33 roky to poznání umocnily. Nedivte se proto, že na ty výrazné studenty, kolegy i správní zaměstnance nevzpomenu jmenovitě. Bylo by jich mnoho a nepochybně bych některé neprávem opomenul. Ale přece jen jednu osobnost jmenovitě zmíním. Ředitele jsem poznal za dobu svého působení ve škole dva, vynechám li sebe v letech 1990 1994 (tam nebylo moc co poznávat). Dvacet devět let jsem sloužil, jak se někdy říká, pod Josefem Kolomazníkem. Byl v té době osobností. Staral se o školu, přímo usiloval o to, aby jeho škola byla nejlepší. Snažil se plnit přesně, včas a beze zbytku úkoly, které mu tehdy ukládala strana. Plnění vyžadoval i od svých podřízených. Jedním z prvořadých úkolů bylo získávání studentů pro studium na vysokých školách vojenských. V této oblasti se často nedařilo splnit předepsané kvóty. Následovala nepříjemná vytýkací řízení na stranických orgánech. Ta náš ředitel, při jeho odpovědnosti, těžko nesl. Hluboce se ho musela dotknout odpověď ředitelky jiného brněnského gymnázia na jeho telefonický dotaz, jak se připravila na zítřejší vytýkací řízení, když vyslechl: Šla jsem k holiči. Vztah ředitele Kolomazníka ke mně, učiteli fyziky, byl korektní. Měl pochopení pro snahu vybavovat fyzikální sbírky školy, rozšiřovat místa pro ně, našel prostředky pro zřízení a postupné vybavení fyzikální laboratoře, dokázal vyslovit uznání za práci a úspěchy studentů v soutěži fyzikální olympiády. Domnívám se, že ta korektnost nebyla jen jednostranná. Nemohu nevzpomenout povinných brigád s nezapomenutelnými zážitky. Až tři týdny na chmelu v Blšanech, poněkud kratší brigády na sklizeň brambor na Vysočině nebo později výpomoc při sklizni rajčat a paprik na jihu Moravy. Vše bylo na úkor výuky, neboť, až na část chmelových brigád, to probíhalo ve školním roce. Na straně druhé to byla velká příležitost poznat studenty jinak než ve škole. Sportovní a turisticko poznávací duch části učitelského sboru našel uplatnění při rekreačním volejbalu a zejména na téměř osmdesáti letních turisticko poznávacích a zimních lyžařských jednodenních i vícedenních zájezdech. Nezapomenutelnými se stalo deset ročníků perníkového muže, perníkové ženy, spočívající v absolvování 1 km plavání, 40 km jízdy na kole a pak 20 km chůze, to vše v jednu říjnovou sobotu, bez měření času, s ukončením ve sklípku v Pavlově hodnocením a předáním perníkových medailí. Zmíním ještě významné, z mého pohledu, mezníky. Vztahují se k mému učitelskému působení, tedy i ke škole, kde jsem převážně učil. Tím prvním byl přechod z Mendlova nám. na Koněvovu. Pro mě, fyzikáře, ne příliš radostný mezník, opuštění pomůckami vybaveného kabinetu školy s tradicí, příchod na novou 33

školu, pomůckami téměř nevybavenou, se stísněnými prostory pro výuku fyziky. Za několik let se přispěním ředitele školy mnohé v dobré obrátilo. Druhým mezníkem byl rok 1968, okupace naší vlasti a následné období normalizace. Na jedné straně odhodlání postavit se na odpor, na straně druhé tresty za projevené názory v podobě přeložení několika kvalitních kantorů na jiné školy. Třetím, bezesporu nejvýznamnějším, mezníkem byl rok 1989 s vyvrcholením 17. listopadu. Ve škole to doslova vřelo. Volání po změnách, zprvu ne příliš jasná koncepce, později požadavky změn ve vedení školy, studentské aktivity, zkrátka revoluce, zvaná sametová. V tomto roce o prázdninách přešel do zaslouženého důchodu Josef Kolomazník a ředitelem školy byl jmenován jeho zástupce Pavel Čermák. Požadavek změnit vedení školy vedl k vypsání konkurzu na místo ředitele. Většina kolegů mě přesvědčila, abych se do konkurzu přihlásil. Bránil jsem se tehdy argumenty, že mám tři roky do důchodu, že rád učím fyziku a že pro tuto práci nemám patřičné vzdělání. Protože jsem nedokázal radikálně odmítnout, stal jsem se v roce 1990 ředitelem školy. Bylo to období plné euforie. Snažil jsem se být důsledný, pro což někteří kolegové neměli plné pochopení. Později jsem si uvědomil, že v něčem byl však můj přístup k řízení školy sice dobře míněný, ale přitom až naivně idealistický. Hodnotit období mého ředitelování mně nepřísluší. Téměř čtyřleté období ve funkci ředitele obohatilo mé dosavadní zkušenosti. V říjnu roku 1993 jsem dosáhl důchodového věku. Snaha některých kolegů o mé odvolání z funkce ředitele školy k tomu datu na Ministerstvu školství neuspěla. Výběrové řízení bylo vypsáno až na jaře roku 94, kdy jsem předal školu nově jmenované ředitelce a stal se opět řadovým kantorem. Paní ředitelka mně sdělila, že pro příští školní rok pro mě již nebude mít úvazek. Požádal jsem tedy o vyměření důchodu a těšil jsem se na dosud nepoznané životní období. Rok 1994 byl tím čtvrtým mezníkem nejen pro Vídeňku, ale i pro mě. O prázdninách mě požádal ředitel gymnázia v Brně na tř. Kpt. Jaroše o zástup za onemocnělou profesorku. Neodmítl jsem. Krátce před ukončením mého zastupování došlo k tragickému odchodu mladého fyzikáře na Jarošce a mému souhlasu s převzetím jeho úvazku. Na Jarošce jsem pak prožil krásných a nezapomenutelných deset let. Vídeňce přeji k padesátinám hodně spokojených studentů a jejich rodičů. Vedení školy a profesorskému sboru, s řadou mých bývalých kolegů, přeji radost z úspěchů při výchově a vzdělávání studentů. RNDr. Jaroslav Veverka 34

NA KONĚVKU JSEM CHODIL OD ROKU 1969 1972. V této době, která nebyla zrovna lehká, mně škola poskytla velmi dobré všeobecné vzdělání se specializací v perspektivním oboru počítačů, ze kterého čerpám dodnes. S odstupem času, kdy se detaily zapomenou, mohu říci, že škola byla dobře vedená, byl zde pořádek a nepamatuji se, že by někomu, kdo měl zájem dobře studovat, byly házeny nějaké klacky pod nohy. Snad kromě chemie, kterou jsme jako počítačová třída skoro vůbec neměli, jsme získali úplné a aspoň u mne dosti trvanlivé střední vzdělání. Hlavním přínosem studia na této škole pro mne byla možnost navázat už na gymnáziu vztahy s brněnskou technikou a tamní počítačovou laboratoří. Nedalo se to asi nazvat spoluprací, neboť jsem v té době jako prvňák na gymnáziu neměl moc co nabídnout, ale otevření dveří ke skutečným počítačům v té době bylo něco zcela exkluzivního. Díky studiu na Koněvce jsem se k počítačům dostal nejen teoreticky, ale skutečně prakticky. Myslím, že to orientovalo můj budoucí výběr povolání zásadním způsobem. Ale abych jenom nechválil. Profesorský sbor byl heterogenní, jako jsou pracovní týmy ve všech povoláních i dnes. Některá víceméně exhibiční vystoupení pánů profesorů, kteří chápali své poslání zde jako dokazování své chytrosti hloupým studentům mám v paměti dodnes. Ale i to se ukázalo posléze jako přínos. Vzhledem k tomu, že působím ve školství, jsem měl možnost se i později setkat s pedagogy, kteří nepochopili, že jejich žáci nejsou hloupí, ale v mnoha případech spíše mnohem chytřejší, a že mají jen méně informací a méně zkušeností. Kdo na této dočasné výhodě staví, není zrovna nejlepší učitel a navíc přichází o výjimečnou možnost diskuze s mladými a perspektivními lidmi. Takové negativní příklady mi snad daly možnost se takto nechovat. Na školu ovšem vzpomínám jako na celek. Z tohoto pohledu je hodnocení studia na Koněvce jednoznačně kladné. A mohu dodat, že jsem se skutečně nikdy nemusel stydět říci, že jsem tuto školu absolvoval. prof. Ing. Tomáš Hruška, CSc. první učebny výpočetní techniky 35

VÁŽENÉ ABSOLVENTKY A VÁŽENÍ ABSOLVENTI, VÁŽENÉ PROFESORKY A VÁŽENÍ PROFESOŘI, MILÍ STUDENTI, MILÍ PŘÁTELÉ, v tomto roce slaví naše gymnázium 50 let od svého založení. Chci poděkovat jménem školské rady všem bývalým i současným členům vedení a pedagogického sboru školy za kvalitní výuku studentů. Výtečným objektivním vysvědčením pro gymnázium je vysoká úspěšnost jeho absolventů v rámci přijímacího řízení na vysoké školy. Investice plynoucí na renovaci gymnázia jsou vizitkou velmi dobré spolupráce vedení školy s Jihomoravským krajem jako zřizovatelem. Pro mne osobně je letošní rok 20. výročím absolvování gymnázia. Má nominace Radou Jihomoravského kraje do školské rady mi umožnila opět navázat blízký kontakt s gymnáziem. Přeji našemu gymnáziu úspěšné studenty a studentům přeji kvalitní výuku, která je výborně připraví na jejich budoucí kariéru. doc. RNDr. František VIŽĎA, Ph.D. Předseda školské rady, absolvent 1987 učitelský sbor z roku 1957 36

DONUTIL: BYLY TO ČTYŘI ROKY ZÁŽITKŮ Podzimní výročí Gymnázia Vídeňská bude pro slavného absolventa školy Miroslava Donutila dvojité. Bude to právě osmatřicet let, co na Koněvce známý herec odmaturoval. Kvůli reparátu z francouzštiny jsem totiž musel maturovat až na podzim, vysvětluje Donutil. Nakonec prý ale byla nepříjemnost s nepovedeným předmětem přínosem. Celé prázdniny jsem se doučoval u kamaráda, který studoval v Dijonu. Naučil jsem se skvěle francouzsky, reparát jsem složil na dvojku a zbylé tři předměty jsem zvládl v pohodě, vzpomíná herec. I když prý nebyl vzorným studentem, na gymnaziální roky vzpomíná rád. Byl to čtyřletý cyklus neuvěřitelných zážitků, říká Donutil. Se svými spolužáky se prý setkává často a rád dodnes. Stále nás rozesmívají legendární příběhy o spolužákovi Pažitkovi, směje se Donutil. Původně se herec hlásil na jiné gymnázium. Tam mě ale nevzali. Dnes jsem za to rád, tvrdí herec. Na Vídeňské začal chodit do humanitní třídy, kde se vyučovaly čtyři cizí jazyky. Bylo toho hodně, v životě se to ale hodilo, myslí si. Roky na gymnáziu mu nepřinesly jen vědomosti. Byla to pro mě hlavně příležitost setkat se s báječnými lidmi. Kamarády i pedagogy, říká Miroslav Donutil. Deník Rovnost úterý 28. srpna 2007 taneční ze šedesátých let 37

V JEDNÉ ZE SVÝCH POZORUHODNÝCH ÚVAH O ŽIVOTĚ tvůrčí osobnosti ze slavného románu Jan Kryštof píše Romain Rolland o tom, že člověk se utíká do díla, jež vytvořil, do duše lidí, jež miloval a jež ho opustili, takže nakonec nejlepší část jeho samého je mimo něj. Nepochybuji o tom, že tento postřeh se týká nejen světa umění, ale i dalších oborů lidské činnosti a v neposlední řadě také stavu učitelského. Určitě se to týkalo kolegů, s nimiž jsem se setkala, když jsem začala učit na gymnáziu na Koněvově ulici. Ti, které jsem tu poznala se opravdu nešetřili a štědře rozdávali tu kvalitu, kterou představovali jako pedagogové i jako lidé. Považovala jsem za čest pracovat s nimi a denně předstupovat před velmi náročné spoluhráče, naše studenty. Zdroj inspirace a radosti, ale i zklamání a ničených nervů. Takové byly i moje třídy. Každá jiná a zcela nezaměnitelná. Všechny pak nadmíru vynalézavé v tom, jak mi připravit nečekaná překvapení. Často jsem nevycházela z úžasu. Ráda také vzpomínám na kluby a zájmové kroužky. To byl dobře prožitý čas. Studenti pěstovali svoje záliby a učitelé jim v tom s chutí pomáhali, protože to byly záliby oboustranně sdílené. Vrátím-li se nakonec opět k myšlenkám Romaina Rollanda, musím říci, že ačkoli si středoškolský učitel často připadá jako důkladně vylisované zrnko hroznu, rozhodně nemusí mít pocit prázdnoty. Čím víc se vydává, tím víc je schopen přijímat. A je co přijímat, protože ti mladí lidé na rozhraní dětství a dospělosti překypují energií a neotřelými nápady. Umí se, nebo se alespoň uměli, podělit o svá očekávání, o své úspěchy i zklamání. Sem tam dokonce ze sebe dokážou vykřesat vzácnou jiskru uznání a porozumění. Navíc, s některými z nich se po letech setkáváme v úsměvu jejich dětí, které nám s důvěrou svěří. Mgr. Marta Pochopová profesorka od roku 1973 maturity ze sedmdesátých let 38

vyučování ze šedesátých let 39

KVAK ANEB O SDRUŽOVÁNÍ KONĚVÁKŮ A VÍDEŇÁKŮ Už 50 let naši milou Koněvku známou po roce 1990 jako Vídeňku opouští každoročně desítky absolventů. Dnes je nás už více než 7000. Určitě se vám také stalo, že při rozhovoru s lidmi při nejrůznějších příležitostech jste zaslechli obdobu věty: Ty jsi taky z Koněvky-Vídeňky?. Za touto otázkou se skrývá společná zkušenost, která má pro nás, ať chceme nebo nechceme, docela velký význam. Není důležité, zda ji budeme nazývat duchem naší školy či jinak. Pro většinu absolventů a učitelů tu však něco takové zcela jistě je. KVAK jako Klub vídeňáků a koněváků usiluje právě o navázání na tuto společnou zkušenost. V jeho činnosti nejde jen o vzpomínání na staré časy, ale o vytvoření kontinuity mezi minulostí, současností a budoucností školy. O tento cíl usilujeme prostřednictvím nejrůznějších aktivit a akcí postavených na spolupráci mezi absolventy. Více o nich naleznete na www.kwak.cz. V těchto chvílích se do naší databáze mailových kontaktů zaregistrovalo více než 1000 lidí, což je solidní začátek. Za KVAK Jindřich Svoboda, Dalimil Ospalý, Karel Vaněk Outdoorový trénink pro studenty školy uspořádaný KVAKem 31. 3. 1. 4. 2007 > Setkání absolventů v klubu Fléda KVAKNIGHT 2. 12. 2006 40

NAŠE ÚČAST NA DOBROČINNÝCH AKCÍCH V roce 2001 se na naši školu obrátilo občanské sdružení Život dětem s prosbou o pomoc při organizaci sbírkové akce na záchranu transplantační jednotky kostní dřeně ve FN Motol Praha. Současně se budovala nová transplantační jednotka pro děti nemocné leukémií. Provoz nové jednotky byl díky sbírkovým akcím zahájen již v červnu 2002. Občanské sdružení pokračuje dále v organizaci Srdíčkových dnů, z jejichž výtěžků zakupuje vybavení nemocničních zařízení v celé republice. Žáci našeho gymnázia se pravidelně třikrát ročně účastní Srdíčkových dnů prodejem různých produktů ve městě Brně a okolí a vždy jsme hodnoceni jako jedni z nejlepších. Již dvakrát jsme byli pozváni do Fakultní dětské nemocnice v Brně, kde proběhlo za přítomnosti primátora a ředitele FN slavnostní předávání finančně náročných citlivých diagnostických přístrojů, které byly zakoupeny sdružením Život dětem. Poté si žáci prohlédli oddělení pro nedonošené děti, kde se přístroje budou používat, a na vlastní oči se přesvědčili, že výtěžek ze sbírkových akcí je smysluplně využit. Pro žáky byly tyto akce silným zážitkem a současně motivací k další účasti na dobročinných sbírkách. PhDr. Alena Bučková výchovna poradkyně slavnostní předávání diagnostického přístroje ve FDN Brno 41

studenti se svým vítězným plakátem JAK NÁM CHUTNALY PRALINKY ANEB DOJMY Z HLAVNÍHO MĚSTA BELGIE Minulý rok na jaře mě a mé kamarády Zuzku Motalovou, Hanku Pluháčkovou a Adama Nováka potkalo to neuvěřitelné štěstí podívat se do jedné z metropolí Evropy, hlavního města Belgie. Už onen osudný den, kdy jsme byli pozváni na slavnostní vyhlášení výtvarné soutěže Evropská unie a práva dětí do Prahy, byl pro nás královským úspěchem. Je asi zbytečné popisovat pocity, které v nás vyvolalo oznámení, že jakožto vítězný tým odlétáme spolu se skupinou, která se umístila na prvním místě v mladší kategorii, reprezentovat naši drahou vlast do Bruselu. Za týden už jsme i s naší profesorkou výtvarné výchovy, Evou Lakomou, stáli na letišti v Praze. Spolu s námi zde čekala i Klára Urbanová, zástupkyně sdružení, pořádajícího celou soutěž, které jsme po celou dobu vděčili za cenný doprovod. Do Bruselu jsme přiletěli kolem deváté ráno. Po mírně chaotickém rozdávání jmenovek, triček s národní vlajkou a čepic, byl pak na celý den naplánován náročný program, který zahrnoval prohlídku Atomia a odpoledne v Durbuy, dobrodužném parku na belgickém venkově, kde bylo možné vyzkoušet nejrůznější venkovní aktivity od relativně oddechové lukostřelby až po silně adrenalinový zážitek v podobě stromové opičí dráhy. V Durbuy nás také čekalo obrovské barbecue, které jsme uvítali s nadšením, jelikož přidělený oběd toho dne sestával pouze ze dvou útlých bagetek. V Belgii (stejně jako v mnoha jiných západoevropských zemí) je holt večeře vrcholem dne. 42

náměstí Grand Place v Bruselu Druhý den ráno nás čekal opět přesun do Bruselu. Následovala prohlídka Evropské čtvrti (ač jen přes skla autobusu) a ceremoniální přívítání v Theatre du Vaudeville, kde nám byl představen místopředseda Evropské komise, pan Franco Frattini. S vřelým úsměvem a evidentním potěšením se pustil do devítistránkového projevu a udílení cen. K tomu snad už jen tolik, že první místo získala (mimochodem velice přátelská a sympatická) skupina ze sousedního Slovenska, takže se dostalo zadostiučinění i našemu smyslu pro slovanskou pospolitost. Po obědě na stojáka (klasická bagetka na x způsobů) v kouzelných prostorách Theatre du Vaudeville (s expozicí Bruxelles en Scéne ) a společném fotu na náměstí Grand Place, kdy se všech 25 týmů semklo kolem pana Frattiniho, jsme se s Brusselem rozloučili po svém. Úžasnou procházkou kolem stánků s waflemi, voňavých pralinkáren a populárního Čurajícího chlapečka, během níž jsme usoudili, že se do tohoto města rozhodně ještě musíme vrátit. A taková zajímavost na závěr: při prohlížení vítězných děl z ostatních zemí jsme se bohužel dobrali i k příspěvku z Británie, což nám způsobilo menší šok. Naši krásnou republiku jsme totiž ke svému zděšení objevili na místě Švýcarska. Je skutečně smutné, že Britové nechají poslat na mezinárodní soutěž plakát, který jasně odkrývá mezery v jejich zeměpisných znalostech. Monika Tichá, VII.G 43

ZÁJEZDY DO VELKÉ BRITÁNIE Předmětová komise cizích jazyků pravidelně nabízí studentům možnost zúčastnit se zájezdů do Velké Británie. Vzhledem k poměrně velkému zájmu studentů se nám daří výjezdy realizovat přibližně každé dva roky. Zájezdy již řadu let organizujeme ve spolupráci s cestovní kanceláří Školní zájezdy, s.r.o., se kterou máme velice dobré zkušenosti. Naposledy naši studenti v květnu letošního roku navštívili Wales a jihozápadní Anglii. V předchozích letech jsme pořádali zájezdy do Yorku a oblasti Lake District, Skotska nebo Londýna a jihovýchodní Anglie. Mgr. Lucie Chromcová Noc se chýlila k ránu, slunce ještě nevstalo, bylo slyšet jen šplouchání moře, řev prvních probudivších se racků a studentů gymnázia Vídeňská. Do tmy náhle zazářily majestátní a nádherné bílé útesy Doverské a tímto pohledem začala pro většinu z nás první návštěva Spojeného království... Ta země mi naprosto učarovala starobylé město York, překrásné scenérie Lake District, krásy Londýna, typické anglické snídaně, veřejné záchody za 50 penny, všechno bylo úchvatné. Sešla se výborná parta jak studenti, tak profesorský sbor; dokonce se celý zájezd obešel i bez průšvihů a kázeňských postihů, což se na žádném výletě, jehož jsem byl účastníkem, ještě nikdy nestalo. Ale žerty stranou byl to úžasný výlet, na který budu ještě dlouho vzpomínat. Matouš Vencálek, 3.D Týdenní pobyt ve Velké Británii nám přinesl mnoho zážitků. Co se týče počasí, líp už snad být nemohlo. Nejkrásnější místo, které jsme navštívili, bylo pobřeží u města Swansea. Nejintenzivnější zážitek byla návštěva poloostrova Gower. Nádherná příroda a divoké moře u Červí hlavy, rozlehlé pláže a ovce pasoucí se na útesech Jitka Lanšperková a Petra Nečasová, 4.F Na zájezdu se nám líbilo, že jsme měli možnost získat spoustu nových informací o Velké Británii a hlavně Walesu, které nám srozumitelně zprostředkovala naše skvělá paní průvodkyně i s informačním materiálem v podobě letáčků. Taky nám přijde výborné, že jsme bydleli v rodinách, což je podle nás mnohem lepší a poučnější, než ubytování v hotelu, i když se vztahy a komunikace s rodinou nevyvíjí vždy podle představ. Trochu nás zarazilo vynechání návštěv některých míst, např. Cutty Sark (bohužel se opravoval) nebo Maritime Museum. Celkově se nám tam líbilo a zájezd hodnotíme velmi kladně a jistě na to má nemalý vliv i počasí. Pršelo nám asi jen dva dny, což je podle nás na Velkou Británii úspěch. Martina Hrbková a Veronika Krčálová, 4.F 44

celá výprava s Tower Bridge v pozadí Když se teď mám vrátit zpět k našemu týdennímu výletu po Anglii a Walesu, musím říct, že to pro mě bylo jedno velké překvapení. Spousta našich spolužáků mě totiž připravovala na to nejhorší. Můj názor je však zcela opačný. Není na co si stěžovat. Snad jen by ten celkový pobyt mohl být delší, protože po Velké Británii je spousta míst, která stojí za to vidět. Andrea Smolková, VI.F V Anglii se mi moc líbilo! Cesta byla trochu dlouhá, ale stála za to. Nejvíc se mi líbily výlety do Londýna, do centra Cardiffu a na pláž Rhossili. Paní průvodkyně nám podala někdy až vyčerpávající informace o daném místě. Ale alespoň máme trochu přehled. Ještě jednou chci akci pochválit! Veronika Svobodová, 4.F 45

mezinárodní finále PUBLIC SPEAKING COMPETITION Za těmito třemi slovy se skrývá šance. Šance něčeho dosáhnout, setkat se s novými lidmi, dokázat, že máte co říci světu. A je to zároveň soutěž v anglickém mluveném projevu pro studenty středních škol. Mezinárodní organizace English Speaking Union každoročně vyhlašuje téma pro celý svět a pořádá mezinárodní finále v Londýně. V něm soutěží vítězové národních kol, nejlepší řečníci, které zúčastněné země mohou nabídnout. Naše škola se tradičně zapojuje do této soutěže. Před několika lety se náš student Pavel Najvar účastnil mezinárodního finále a vloni jsem to byl já, kdo měl možnost jet do Londýna s příspěvkem na téma o budoucnosti Chceme opravdu vědět? Účast v Londýně je víc odměna než soutěž. Člověk může navštívit památky, vidět nezapomenutelné divadelní hry. Navíc potká skvělé lidi s úžasným řečnickým talentem a po návratu si uvědomí, že to byl snad ten nejlepší zájezd do Londýna, jaký kdy mohl absolvovat. Je jenom škoda, že kvůli nevyjasněným problémům v ESU se letošní národní kolo nekonalo, takže soutěž je pro české studenty nedostupná. A takhle mizí šance dosáhnout něčeho velkého pod vlivem nejasných okolností. Přesto můžeme doufat, že časem bude tato soutěž obnovena, aby dala našim studentům opět možnost prokázat své dovednosti. Filip Laureys, 4.A P.S.: Jsou momenty, kdy vystoupíte z davu a uvědomíte si něco nového. Uvědomíte si, že život není jenom o naslouchání druhým. Ale také o sdělování svých myšlenek a o přesvědčování druhých. To se mi líbilo přednést svou řeč a pohotově ji obhajovat. To je přesně to, co zde můžete dělat bojovat nejušlechtilejším způsobem svojí výmluvností. 46

přijetí studentů na radnici v Nürtingenu PARTNERSKÁ SPOLUPRÁCE STUDENTŮ S NĚMECKÝM GYMNÁZIEM V NÜRTINGENU Partnerská spolupráce studentů s Hölderlin-Gymnáziem v Nürtingenu má na našem gymnáziu svoji pevnou tradici. Stala se neodmyslitelnou součástí výukového programu jazyka německého. Organizuje se jako projekt Cesta do Evropské unie. Ve školním roce 2006 2007 proběhl tak už po páté týdenní výměnný pobyt osmnácti studentů našeho gymnázia s německými partnery v Nürtingenu (poblíž Stuttgartu). Studenti mají možnost poznat reálie a krásy sousedního státu SRN. Díky zajímavému projektu a ubytování v hostitelských rodinách si také prověří a prohloubí jazykové dovednosti, seznámí se s životem a zvyklostmi německé rodiny. Partnerská škola nám nabízí vždy velmi hodnotný a pestrý program, ve kterém nechybí návštěva kulturních památek (hradů, zámků, muzeí ), ani návštěva významného podniku, např. výrobních automobilových závodů. Velmi lákavé jsou pro naše studenty atraktivní výlety do okolních historicky zajímavých míst (Esslingen, Stuttgart, Bodamské jezero ). S velkým nadšením se setkává nabídka seznámit se s prací v různých institucích a zařízeních (domovy důchodců, policie, vysoké školy, počítačové firmy ). Školské systémy mají možnost žáci porovnávat díky účasti ve školní výuce na Hölderlin gymnáziu, kde je naše skupina vždy vřele přijata. Tento týdenní pobyt se stává pro studenty silnou motivací zlepšovat jazykové dovednosti. Naši žáci komunikují s německými partnery přes internet a na týden se stávají rovněž svědomitými hostiteli německých studentů v Brně. Vznikají neformální přátelství, která se postupem času upevňují a pokračují dodnes. Studenti se učí samostatnosti, zodpovědnosti a organizačním dovednostem. Partnerská výměna mezi gymnázii je pro obě strany velmi prospěšná a přitažlivá. Zajímavá naplň programu se daří uskutečnit nejen díky podpoře vedení našeho gymnázia a obětavé organizaci vyučujících německého jazyka, ale hlavně i díky finanční podpoře Krajského úřadu a Magistrátu města Brna. PhDr. Olga Jirsíková 47

naši studenti v Nazaré, foto M. Hruška CO NÁS SPOJUJE S PORTUGALSKEM? V roce 2006 jsme navázali spolupráci s portugalskou střední školou Colegio Dr. Luis Pereira da Costa z Monte Redonda. V projektu jsme hledali, co naše země spojuje v historii, kultuře, vědě a sportu, a snažili se přitom zlepšit komunikaci v angličtině. Finanční dotace od Krajského úřadu Jihomoravského kraje v rámci programu Do světa! umožnila uskutečnit i dva výměnné pobyty. Výměnného pobytu v Portugalsku se 21. 26. října 2006 zúčastnilo osm vybraných studentů: Radek Ruban a Adriana Kalábová ze 4.D, Martina Šlofová a Jana Petrlíková ze 4.E, Ondřej Bacík a Eva Horáčková ze 3.D a Pavel Urbánek a Nikola Blatná ze 7.F. Doprovázeli je RNDr. Miroslav Hruška (vedoucí projektu) a Mgr. Radomír Hloušek. Studenti bydleli v rodinách studentů, se kterými spolupracovali na projektu. Na výměnný pobyt do Brna (14. 20. prosince 2006) přijelo dvanáct portugalských studentů pod vedením dvou profesorek. Projekt byl úspěšný. Podařilo se nám během něj navázat kontakty, které mohou být rozvinuty v dalších letech. Za naši stranu se projektu zúčastnili studenti, kteří navštěvovali poslední dva ročníky. Ze zájemců o projekt byli vybráni ti, kteří výborně studovali a neměli problémy s kázní. Podle hodnocení portugalských rodin i profesorů nás v Portugalsku reprezentovali velmi dobře. Během projektu, především během pobytu v Portugalsku, získali zkušenosti a zažili věci, na které budou rádi vzpomínat. Mezi studenty z různých tříd se vytvořilo přátelství, příjemný pocit společného zážitku. Projekt byl pro studenty možností vyzkoušet si mezinárodní spolupráci a poznat mentalitu jiného národa. Byli velmi vděční, že mohli být při tom. Účast v projektu motivuje ke studiu cizích jazyků, ale také probouzí zájem o dějiny a kulturu našeho národa. Program Do světa! považujeme za velmi dobrý. RNDr. Miroslav Hruška 48

SRBSKO 2007 V sobotu 25. 3. 2007 jsem se podívala do diáře, který mi řekl, že druhý den ráno se mám v 7:00 hodin dostavit k hotelu Grand. Prý pojedu do Srbska, kde strávím následujících pět dní. Ráno jsem tedy vzala batůžek na ramena a vyrazila k zastávce obklopené žlutými autobusy. Tam jsem se připojila ke skupině studentů, kteří s nadšením dobrodruha před výpravou do Himalájí, netrpělivě očekávali odjezd na neprobádaný Balkán. Když v 7:30 přichvátala i poslední paní profesorka, náš závodní vůz značky Holešovský mohl vyrazit na svou bezmála desetihodinovou krasojízdu. Ta byla ovšem přerušena už po půl hodině, kdy jsme kousek za Brnem na dálnici D1 pozbyli víko od zavazadlového prostoru. Závada byla ale brzy opravena, a tak jsme vyrazili dál. S velkým úsilím jsme celkem třikrát překonali evropský veletok Dunaj a už jsme se mohli kochat výhledem na náš cíl městečko Arandjelovac, takřka zahalené padajícím soumrakem. Ve zdejší škole už na nás čekali naši srbští ubytovatelé, kteří si nás odvedli do svých domovů, kde jsme už měli připravenou večeři. První den jsme strávili ve škole, zde jsme prezentovali naše projekty. Jejich náplň byla opravdu pestrá od češtiny, srbštiny a angličtiny přes hudební výchovu až po fyziku a programování. Z tohoto dne si asi všichni nejvíce pamatují naše ctěné profesorstvo, snažící se prohlédnout do tajů fyziky, foukajíce na provizorní píšťalku vytvořenou z brčka. Další dny jsme poznávali krásy centrálního Srbska a Vojvodiny. Viděli jsme Novi Sad, válkou poznamenaný Bělěhrad, lázeňské městečko Vrbačka Banja a navštívili jsme i jednu salaš, která byla nachystaná speciálně pro turisty. Svůj účel plnila perfektně až do té doby, než přijel zánovní stříbrný vůz značky Opel. Rozepisovat každý den zvlášť by bylo na dlouho, takže se pokusím veškeré zážitky (a že jich bylo mnoho) shrnout do několika bodů: 1. Hladem jsme opravdu netrpěli. Abych byla upřímná, koketovala jsem s myšlenkou, jestli člověk nemůže mít trvalé následky z permanentního přejídání. 2. Mladí Srbové jsou tvorové vesměs společenští, kterým vyhovuje systém jejich školy (z technických důvodů mají první dva ročníky školu odpoledne). Této výhody hojně využívají. 3. Byl by hřích nezmínit tradiční fronty na dámské záchody, které pan profesor Andrle komentoval slovy: Tady se něco rozdává? 4. Cesty jsme si krátili zpěvem a hrou na kytaru. Nutno podotknouti, že jediný odvážný kantor, který se rozhodl zabloudit do útrob vozu a připojit se k nám svým pěveckým umem, byl pan ředitel. 5. Celé Srbsko je taková reálná verze pořadu Chcete mě? Toulaví psi jsou na každém rohu. Ale pozor, rohlíkem je neuplatíte, žerou pouze maso. Byl to nezapomenutelný zážitek. A už se těším na září, kdy se bude akce opakovat, tentokrát v České republice. Klára Vaculovičová, VII. G 49

arény v Arles PROVENCE 2006 Chcete vidět modromodré nebe hroutící se do rozprskaného i mazlivého moře u Nice? Cítit jemný písek, jak vám vztekle útočí na tělesné útroby v Les Saintes Maries de la Mer, stejně jako o několik století dříve pirátští hrdlořezi? Nebo toužíte rozpít svůj pohled ve světle zeleno šedých hájích, jak rakovinou zkroucených olivovníků, které se houževnatě zakusují do vápenitého podloží nedaleko Les Baux de Provence? Nelákají vás antické amfiteátry a arény, jako třeba v Nîmes a Arles? Možná, že upřednostníte před mrtvolnou bledostí mramoru, barevný rej olivových konfet, zrajících sýrů nebo ve slunci se blyštících darů moře na trhu v Nice? Ale ne, tanec a zpěv na avignonském mostě vás svádí a žene z nitra ponurého papežského paláce? A že byste snad raději našli klid před ruchem městského mraveniště v bažinaté Camargue, kde růžoví plameňáci koketně natahují své růžové krky k černým býkům hudebníkům s lyrou na hlavě a rojem neurvalých komárů kolem ní? Stejně všichni nad osmnáct let skončíte na toaletách v monackém Casinu! Pokud jste alespoň trochu intéressés, vydejte se do francouzského kraje Provence, jako my ve dnech 14. 20. října 2006. Mgr. Pavel Čech 50

Papežský palác v Avignonu AZUROVÉ POBŘEŽÍ Vjíždím do jednoho pohádkového království. Do království, kde se mísí omamná vůně květin se slaným vánkem přicházejícím od moře. Jako první mi do oka padne zástup luxusních jachet na pobřeží. Která z nich je ta moje? Chvíli hledám, váhám, a nakonec zamířím k oné vyvolené, jež kotví mezi jachtou monackého knížete a Ivany Trump. Nechcete se někdo svést na MÉ jachtě? pronesu náležitě důležitě a hlavně hlasitě (!) ke kolemjdoucím. Jen jeden z nich se otočí a moji pýchu v obličeji vzápětí vystřídá horký ruměnec, když si to ke mně supí naštvaný majitel. Raději zbaběle (a nenápadně) zamířím na Promenade des Anglais. Na této půvabné pobřežní třídě jde však hlavně o to vidět a být viděn, proto se nepřipojím k bláznivým běžcům, kteří si už takto zrána masírují svaly na nohou, a rozhodnu se raději pro komfort zdejšího legendárního hotelu Negresco, určeného pro smetánku (jinými slovy to pravé ořechové pro mě, bohatého jachtaře, za kterého se i po předchozím neúspěchu nepřestávám vydávat). A zatímco průzračně modré moře tiše šumí a vášnivá Nice se koupe ve zlatých paprscích, autobus se pohne z místa a můj sen rázem splaskne jako mýdlová bublina. Když se však podívám zpět postranním okénkem a pronesu smutné Au revoir, cítím se náležitě francouzsky, přestože místo popíjení pastisu drobím na své sedadlo zbytky pomačkaného croissantu. Iva Adamová, 5.F 51

ŠVÝCARSKO 18. 22. 10. 2005 navštívili studenti naší školy tuto zemi alpských velikánů a jezer. Na cestu jsme se vydali odpoledne a v ranních hodinách jsme již měli možnost zhlédnout německé městečko na břehu Bodamského jezera Kostnici. Navštívili jsme dům Mistra J. Husa, chrám, kde byl odsouzen, a památník, kde byl upálen. Další zastávkou byly Rýnské vodopády u Schaffhausenu a návštěva Curychu starého města. Další den nás přivítal Interlaken s výhledy na vrcholy Eiger, Monch a Jungfrau. Městečko je střediskem zimní turistiky. V Grindenwaldu jsme vyjeli švýcarským vláčkem na Kleine Scheidegg, kde nás přivítaly nádherné Alpy, a zpět do Lauterbrunnen. Viděli jsme Trümmelské vodopády a den se opět nachýlil ke konci. Poslední den jsme hned po snídani odjeli do Bernu, kde nás čekala prohlídka hlavního města Švýcarska, překrásná podloubí, zajímavé věže, chrám, parlament, orloj. Město, kde působil Einstein, město muzeí, známek, historie Švýcarska, dýmek. Údolím Emmental jsme přejeli do Lucernu, prohlédli si město s překrásným dřevěným mostem, Lví památník, staré čtvrti. Mohli jsme se nadýchat trochu večerní nálady tohoto města a pak už nás čekala pouze cesta domů. Program byl bohatý a dny krátké, ale poznat alespoň trochu tuto zemi se rozhodně vyplatilo. Mgr. Lenka Kolářová orloj v Bernu Lucern 52

JAK STUDENTI Z VÍDEŇSKÉ ROZŠÍŘILI FRANCOUZSKÉ OBZORY Když bych vám položil otázku, co se vám okamžitě spojí s cestováním, asi byste si kromě poznávání nových míst a báječné dovolené vzpomněli i na onu otřepanou frázi o rozšiřování obzorů. Asi vás tedy nepřekvapí, když vám řeknu, že se mi toto klišé vybavilo ihned poté, co mi poprvé paní profesorka Láníčková, které bych chtěl prostřednictvím tohoto článku ještě jednou poděkovat, nabídla možnost odjet na jeden měsíc studovat do Francie. Když jsem její nabídku přijímal, netušil jsem, že naleznu ve výše zmíněném stereotypu o cestování zcela novou rovinu, která asi málokoho napadne. Položím vám otázku, která vám asi přijde v tuto chvíli poněkud zvláštní, ale jistě brzy pochopíte její smysl. Víte, kde leží Bělorusko? Teď si asi říkáte, co je to za hloupou otázku, ale věřte mi, že někomu jinému zase tak jednoduchá připadat nemusí. Předpokládáme li, že náš vztah k Bělorusku může být alespoň rámcově stejný jako vztah Francouzů k nám, bylo by logické, že Francouzi budou znát polohu naší republiky. Ale ejhle. Abych vám přiblížil francouzské povědomí o České republice, přikládám alespoň několik otázek, na jaké jsme byli ve Francii místními studenty dotázáni: Otázka: Jak jste sem přijeli? Letadlem nebo lodí? Odpověď: Ani letadlem, ani lodí. Otázka: Tak jak jste se sem přes to moře dostali? Otázka: Jíte u vás kočky? Odpověď: Ne. Otázka: Máte u vás elektřinu? Odpověď: Máme. Otázka: Máte u vás doktory? (Zde jsem ucítil jistou morální převahu, protože jsem mohl sdělit nejen, že doktory máme, ale máme je dokonce zadarmo, což Francouzům, kteří musí poměrně značné sumy na lékařskou péči doplácet, poněkud vzalo vítr z plachet.) Abych se konečně vrátil k oné druhé rovině známého klišé. Obzory si totiž nerozšiřuje pouze ten, kdo cestuje, ale i ten, kdo je navštěvován. Netvrdím, že teď každý Francouz zná vše o naší republice, ale alespoň o malý kousek jsme jejich vědomosti zlepšili. Stejně tak i my jsme si odvezli z Francie něco víc, než jen rozšířenou slovní zásobu. Pochopili jsme totiž, že nemá smysl stěžovat si na příliš velké nároky v českém vzdělávání. Lepší totiž je strávit učením o něco více času a mít ponětí, kde leží zbylé země Evropské unie, a že se v těchto zemích nejí psi, než se učit méně a pak si při prvním rozhovoru s cizincem utrhnout pořádnou ostudu. Jan Hovězák, VIII.G 53

pěvecký sbor ze sedmdesátých let na Akademii GYMNASIA CANTANT Hodnocená národní přehlídka gymnaziálních sborů GYMNASIA CANTANT se za uplynulých třináct ročníků stala nejen neodmyslitelnou součástí brněnského kulturního života, ale díky svým regionálním přehlídkám i společným místem setkání všech gymnaziálních sborů z celé republiky a cílem mnoha začínajících i dlouhodobě působících pěveckých těles. Během své krátké historie se zde vystřídalo více než 80 různých sborů, což představuje přibližně 3000 zpěváků. Hlavním organizátorem regionálních kol i celostátní přehlídky je Gymnázium, Brno, Vídeňská 47 a od roku 2003 také občanské sdružení GYMNASIA CANTANT, dále přehlídku již tradičně podporují Statutární město Brno, Jihomoravský kraj, Městská část Brno-střed, Unie českých pěveckých sborů a Fond Leoše Janáčka. Mgr. Jindřich Svoboda 54

zastávka v Německu při cestě do Velké Británie MLADÍ MADRIGALISTÉ Smíšený pěvecký sbor Gymnázia, Brno, Vídeňská 47, byl založen v roce 1971 prof. Miluší Kleinovou, která začala se studenty, kteří rádi zpívali renesanční madrigaly, pracovat. Za 37 let existence sboru se zde vystřídalo 750 studentů v průměrném věku 16 let. Sbor má ve svém repertoáru skladby všech žánrů, hudbu duchovní i světskou od renesance po současnost, lidové písně mnoha národů, spirituály, úpravy populárních skladeb pro smíšený sbor. Mladí madrigalisté se spolupodílí na brněnském kulturním životě, pravidelně koncertují. Každoročně uskuteční zahraniční koncertní zájezd, ať na některý z festivalů, nebo výměnný se studentským sborem střední školy. Takto navštívili a koncertovali např. v Německu, Francii, Dánsku, Polsku, Španělsku, Itálii, Anglii, Švédsku odtud si odvezli 3. cenu z festivalu v Oskarshamu, Rakousku, Maďarsku. Pochopitelně se sbor účastní Celostátní přehlídky gymnaziálních sborů Gymnasia cantant, spolupracují na projektu Mosty mezi městy festivalu dětí a mládeže. V minulých dvou letech sbor aktivně pracoval na mezinárodním festivalu mládeže BREESE v anglickém Leedsu, v letošním roce jsme koncentrovali na Celoněmeckém festivalu mládeže ve Zwickau, kam jsme byli pozváni jako hosté. Chystáme se na koncertní zájezd do Leedsu, kde jsme navázali kontakt s místní střední školou. V loňském roce studenti z Anglie koncertovali u nás. Rovněž nás čeká cesta do Versmoldu v Německu. Od roku 1996 sbor pracoval pod vedením Jiřiny Pleské a Mgr. Heleny Jankovské. Mgr. Helena Jankovská 55

ČESKÝ JAZYK Český jazyk je jediný předmět, z něhož skládají maturitu všichni studenti. Kromě dennodenní dřiny průběžné výuky, jejímž cílem byla co nejvyšší úspěšnost u zkoušek dospělosti, byly realizovány různé akce školní, ale i mimoškolní. Jedničkou mezi nimi je bezesporu exkurze do Prahy, byť z hlediska kondice i financí nejnáročnější. Mimo poznávání významných památek a míst spjatých se životem a působením literátů, měli studenti možnost zhlédnout řadu kvalitních představení pražských divadelních scén. Studenti mají možnost prezentovat se v literární tvorbě, ale i v přednesu uměleckých textů. Školní kola jsou završena společným setkáním účastníků soutěže za přítomnosti diváků, jehož hlavní součástí je autorské čtení vybraných prací a vyhlášení vítězů. Tyto práce jsou potom zasílané do různých soutěží. K pravidelným úspěchům patří každoroční pěkné umístění i v renomované soutěži mladých umělců Brna a okolí v Brněnském kole. Mgr. Jarmila Kulková V literární soutěži 2006 2007 získala v oboru poezie první místo Zuzana Motalová za Výbor z díla Maxmiliána Evžena Šlachy. Několik ukázek z tohoto díla: Rozpřáhni se, čekej chvíli, Měsíc zve tě: Lov motýly! Um Nabízen opojný Ve vlastní prostotě Zahořklý, zalezlý V koutku a nahotě. Pročež pro protože, A proto pakliže Vidět, být viděno, Co vidět nemůže 56

Studentu našeho gymnázia Vladanu Hrdličkovi byly dokonce zveřejněny verše v literárním časopisu Host: V periferiích obvodů hodinových ručiček Pokud od nekonečna odečítáte nekonečno můžete dostat libovolný výsledek S. Hawking Přeskakuji na hodinových ručičkách Ve skleněné kouli Dál a dál Od středu mlýnice Šplhám po vymyšlených cifrách digitálních bez hran v rozích Točím se dokola a natahuju ruce když sedávám na periferiích obvodů hodinových ručiček 57

UKÁZKA MATURITNÍ PÍSEMNÉ PRÁCE Z ČESKÉHO JAZYKA VE ŠKOLNÍM ROCE 2006 2007 Téma: Bez mobilu ani krok (fejeton) Mobily se rychle a sebejistě staly neodmyslitelnou součástí našich životů. Svojí oblibou předčí svítící propisky, rádio zabudované v držáku na toaletní papír, dokonce i mluvící toastovač. Bez jejich radostně podbarvených displejů se život zdá být tak šedý Kdyby měli mobil staří Řekové, Hermes by se mohl stát bohem nezaměstnaných a dnešní maraton by se změnil v telefonickou soutěž. Kdyby Roland, legendární bojovník, nahradil svůj zaostalý roh modernější technikou, nemusel zemřít. Zkoušeli jste někdy troubit na pravý lesní roh? Já ano a nedivím se, že se tomu Roland tak dlouho vyhýbal. I Dantovi by se lépe procházelo Peklem, kdyby si mohl zahrát nějakou veselou Java hru. Romeo a Julie by nikdy nemohla být tragédie, kdyby byl ten posel, kterého všichni čtenáři tolik nenávidí, nahrazen krátkým vzkazem na mobilu. Taťánin dopis Oněginovi by v češtině postrádal háčky a čárky, možná i mezery, aby se vešel do dvou SMS. Nebylo by nutné zvonit klekání, protože každý má přece hodinky na svém přístroji, a tak by se Dalí mohl u Milleta inspirovat snad jen Sběračkami klasů. Na druhou stranu si umím představit jeho rozteklý mobil coby Stálost paměti. A dadaismus by mohl být mnohem všestrannější, vždyť pravou dadaistickou hudbou jsou první vyzváněcí melodie. A co teprve kdyby dadaisté pracovali se systémem automatické nápovědy Tg? S mobilními telefony by pohádky našly mnohem jednodušší rozuzlení. Abychom neusnuli při hlídání zlatého jablka, prostě bychom si nastavili budík, tři vlasy děda Vševěda bychom si přes mobil objednali a došly by nám až domů poštou. Když zabloudíme v lese, nemusíme už lézt na strom a hledat světýlko, protože mobil nám snadno poví, kde jsme, dokonce nám ukáže cestu k nejbližší restauraci. Princ, který se na své cestě nesmí otočit za hlasy, které ho ze všech stran volají, by si jednoduše dal sluchátka do uší a na mobilu by naladil nějakou příjemnější hudbu. Zlatovlásku by Jiřík poznal, kdyby ji prozvonil. A Karkulka by podle MMS od maminky bez problému zjistila, že v posteli neleží babička a nemusela by podstupovat tu trapnou část s hloupými otázkami. Co se týká hloupých otázek: Které věci byste si vzali s sebou na opuštěný ostrov? Umyvadlo, plesové šaty a mobil. Je zvláštní, že si mobilní telefon dokázal vybudovat tak pevnou pozici mezi umyvadlem a plesovými šaty. Mobil totiž není přístroj. Není jako kávovar, předčí dokonce i nejmodernější audiosystém. Mobil totiž získal úplně jiný status, je to anděl strážný, je to pasivní, leč všudypřítomný člen domácnosti. Vybitá baterka nás znepokojuje tak, že ji hned spěcháme nabít, protože mobil by jinak mohl umřít. Kupujeme mobilům oblečky, aby se nepoškrábaly, učíme je novým dovednostem (umí už i fotit). Nemůžeme se bez nich hnout ani na krok, věšíme si je na krk, stejně jako děti. Ještě štěstí, že děti tak často nepadají do záchodů. Brno 16. dubna 2007, Šárka Doležalová, VIII.G 58

SPOLEČENSKÉ VĚDY NON SCHOLAE, SED VITAE DISCIMUS! UČÍME SE PRO ŽIVOT, NE PRO ŠKOLU! Historie, základy společenských věd a estetická výchova jak je nutné v dnešní době se v těchto oblastech orientovat. Znát! Dokázat naučit naše studenty spojovat jednotlivé souvislosti v logický celek! Nedovolit nikomu, aby nás mátl a z myslících bytostí udělal automatické roboty. Tak zní velké přání naší předmětové komise, takový je smysl a cíl naší práce. Věřte, jde to. Jen nepolevit ve svém snažení podle známého Goethova výroku: Chci! To je nejmocnější slovo člověka A naši studenti dosahovali a dosahují vynikajících úspěchů na krajské, celostátní i mezinárodní úrovni v oborech patřících ke společenským vědám. Velkou odměnou za reprezentaci školy byla pro současné studenty možnost být hosty europoslance RNDr. Duchoně ve Štrasburku, prohlédnout si Evropský parlament a zblízka se podívat na činnost europoslanců. Mgr. Mojmíra Nejedlá budova Evropského parlamentu ve Štrasburku 59

EXKURZE DO EVROPSKÉHO PARLAMENTU Ačkoli by se ze samotného významu slova exkurze mohlo zdát, že výlet do EP bude blesková prohlídka prostor této instituce EU, nebylo tomu v říjnu roku 2006 úplně tak. V brzkých ranních hodinách jsme se všichni naložili do autobusu a vyrazili do francouzského Štrasburku. Po cestě nás s některými fakty o samotném EP seznámila manželka RNDr. Petra Duchoně, Vlasta, která byla naší průvodkyní. Po příjezdu jsme šli na prohlídku městem, které se po soumraku proměnilo ve večerní, zavedlo nás do různých zákoutí tohoto historického města s necelými 250 tisíci obyvateli. Večer jsme strávili v tradiční restauraci Au Gutenberg, kde jsme několik hodin hodovali jako správní Francouzi za příjemného hovoru již i s europoslancem a bývalým studentem našeho gymnázia, Petrem Duchoněm. Podávala se klasická alsaská specialita La Choucroute. Pro ty z vás, kteří neví, oč jde, obří mísa plná zelí a nejrůznějších druhů masa, od libového vepřového, přes párky, kvalitní klobásy atd., vše je proloženo pepřem. Ubytováni jsme byli v F1, ráno jsme se tedy konečně vydali do samotného EP. Jedno ze tří sídel této instituce je kruhovou budovou připomínající koloseum s rozlehlým nádvořím. Než jsme byli vpuštěni, čekala nás důkladná prohlídka. Poté jsme na oplátku my zase důkladně prozkoumali parlament. Chvíli jsme si poseděli na zasedání, kterého se může zúčastnit naprosto kdokoli, a pak už jen stačí poslouchat hodinové debaty. Stačí si ještě zvolit jazyk, kterým chcete zahltit své uši. Před odchodem nás ještě stačili pohostit v europoslanecké kantýně Stihli jsme i romantickou plavbu po Rýnu a opět do autobusu. Ano, byla to exkurze do EP, ale rozhodně velmi zajímavá. Štrasburk je krásné město, kde všichni jezdí každý den do práce na kole. Každému vřele doporučuji se sem podívat. Petra Hlousková, VIII.G společné foto v Evropském parlamentu V poznávacích aktivitách historického odkazu realizujeme také exkurze do míst, která jsou s historií neodmyslitelně spojena. S historií nejen naší, ale i našich sousedů. Například Český Těšín, opevnění Darkovičky, Krakov. 60

FINIS CORONAT OPUS. KONEC KORUNUJE DÍLO! Naši absolventi se vracejí! Naši absolventi se vracejí zpět ke gymnáziu, ve kterém prožívali úspěchy i zklamání let malin nezralých. Některé návraty jsou pragmaticky zaměřené. První krůčky ke svému budoucímu pedagogickému působení pod dohledem svých bývalých učitelů a ve známém prostředí se přeci jen dělají lépe. Absolventi Koněvky Vídeňky se vracejí. Je pěkné si to uvědomit, je krásné to říci a je nejkrásnější to v úloze učitele prožívat! Významných úspěchů dosáhla naše škola i v studentské odborné činnosti (SOČ). A pohled na soutěž jednoho z účastníků? Mgr. Mojmíra Nejedlá VZPOMÍNKA NA KRAJSKÉ KOLO SOČ vlastivědná exkurze na Slovensko Teplé a krásné květnové počasí rozhodně nepomohlo odstranit nervozitu, která mě od rána doprovázela celou cestu na Vranovskou, kde se 15. 5. 2006 mělo konat krajské kolo soutěže prací Středoškolské odborné činnosti. Do krajského kola jsem postoupil z kola městského, a to pro mě znamenalo především jedno obhájit svou práci o socialistických ideologiích před odbornou porotou a dalšími studenty z celého Jihomoravského kraje. Budova Střední průmyslové školy chemické Brno byla na tuto událost perfektně připravena, takže po krátkém slavnostním zahájení a projevu hejtmana Jihomoravského kraje Stanislava Juránka se mohl každý vydat do třídy, kde se soutěžilo právě v jeho oboru. Hned po vstupu do třídy jsem si nemohl nevšimnout, že v porotě sedí tytéž tváře, které jsem znal už z městského kola. Moje obhajoba byla na pořadu až mezi posledními, takže jsem se snažil zapomenout na nervozitu a soustředit se zatím na to, jak své práce prezentují ostatní. To bylo zajímavé už jenom proto, že se zde objevila široká škála různých témat (od historie svatebních obřadů až po detailní rozbor činnosti arbitrážního soudu). Naštěstí se zkušeným porotcům podařilo vytvořit přátelskou a odlehčenou atmosféru, takže nakonec vše proběhlo dobře. Se svojí prací jsem se umístnil na 3. místě a z onoho dopoledne jsem si odnesl jak spoustu zajímavých poznatků, tak i cenné zkušenosti. Takže účasti v soutěži rozhodně nelituji a vřele ji doporučuji všem, kdo se nestydí prezentovat svoji práci. Velká výhoda je, že je možné se SOČky zúčastnit v mnoha různých oborech, takže si každý může vybrat to, co ho nejvíc baví, a předvést se před ostatními. A hlavně účastí může každý jenom získat. David Klvaňa, VIII.G 61

MATEMATIKA Obávaným předmětem je na našem gymnáziu, ostatně jako na téměř všech gymnáziích, matematika. Citát, který zde uvedeme, toto tvrzení ovšem vyvrací: Matematika v gymnaziálním rozsahu není předmět, který by vyžadoval speciální nadání, jak se obvykle soudí. Její zvláštnost je v tom, že nemá samostatné, na sobě nezávislé celky, ale výuka během celého studia na sebe logicky navazuje. Úspěšný v matematice může být každý student, který pracuje soustavně a s porozuměním. To je příspěvek z ročenky našeho gymnázia z r. 1995 1996, který napsala dlouholetá vedoucí PK matematiky Jindřiška Veselská. Výuka matematiky na našem gymnáziu měla vždy vysokou úroveň, což byla zásluha takových vyučujících jako byl RNDr. Pavel Čermák, Jindřiška Veselská, RNDr. Dagmar Nováková, Mgr. Jarmila Menšíková. Tito kolegové odešli v průběhu posledních deseti let do důchodu a jejich štafetu přebrala mladší generace matematiků, kteří úspěšně navázali na jejich práci. Matematika je významnou součástí všeobecného vzdělání. Základní poznatky z povinných hodin si mohou studenti rozšířit ve volitelných předmětech dvouletém cvičení z matematiky a jednoletém semináři. Tyto předměty jsou zaváděny ve 3. a 4. ročníku a jsou určeny maturantům z matematiky a studentům s hlubším zájmem o matematiku. RNDr. Zdeňka Švecová 62 v hodině matematiky

PROGRAMOVÁNÍ Výuka programování má na našem gymnáziu dlouholetou tradici. Ve školním roce 1963 je z rozhodnutí MŠK na škole zřízena třída se zaměřením na programování a obsluhu počítacích strojů. Tuto specializaci měly pouze čtyři školy v republice. V roce 1963 byla také zahájena výuka v nástavbovém kurzu se zaměřením na programování a obsluhu počítacích strojů, který byl určen pro absolventy středních škol. Výuka programování od začátku probíhá ve spolupráci s VUT Brno. Někteří absolventi určitě vzpomínají na praktická cvičení na počítačích LGP 30, MINSK 22, SAAB D 21, TESLA 270 nebo později na ADT 4 400 nebo EC 1045. Pro výuku informatiky v prvních a druhých ročnících všeobecných tříd měla škola od roku 1987 počítače IQ 151 a pak dvě učebny vybavené 8bitovými počítači TNS-HC zapojenými do sítě. Na jaře roku 1991 škola pořídila první učebnu s počítači IBM PC-AT. Ředitelství školy věnovalo stále soustavnou pozornost vybavení učeben informatiky. V současné době jsou na škole tři multimediální učebny vybavené kvalitní technikou využívané nejen v informatice ale i v ostatních předmětech. Výpočetní a prezentační technikou je vybavena také celá řada ostatních učeben, připojených do školní sítě, s možností přístupu na internet. Spolupráce s FIT VUT nadále pokračuje formou výuky volitelného předmětu. S vývojem oboru docházelo nejen k obnově technického vybavení učeben, ale také ke změnám v náplni učiva. Úspěšnost absolventů při přijímaní na vysoké školy je tradičně vysoká, dosahuje 95 %. Studenti se zúčastňují mnoha programátorských soutěží. Řada z nich postoupila i do mezinárodních kol. Mezi ty nejúspěšnější patřili: Milan Šorm v roce 1995, Pavel Nejedlý v letech 1998 a 1999 a Martin Veškrna v letech 2006 a 2007. Ing. Marie Bieberová nová učebna výpočetní techniky 63

STUDIUM KASTY PROGRAMÁTORŮ NA NAŠEM GYMNÁZIU Když uvidíte mírně ohnutého studenta vyššího vzrůstu, s brýlemi a těkavým pohledem, tušíte už, že zamíří do třídy s popiskou A. Je totiž studentem programátorem. A to není jenom sociální role, ale status a životní styl. Správný programátor je vždy připraven vybojovat své místo v Top listu Counter Strike, a proto s sebou nosí svoji herní myš. Správný programátor také zvládá problematiku počítačů a nevyhýbá se výrazům jako: Tak jako s touhle ramkou chytneš v UTčku tolik fragů, že ti bude cache malá, které jsou pro běžné smrtelníky jen těžko pochopitelné. Je však k podivu, že když takový správný frajer programátor vybalí své rozsáhlé znalosti před nějakou slečnou, tak ona je většinou nedokáže docenit a svou nevědomost skrývá frázemi typu: Co to plácáš, nebo Schovej si tyhle kraviny pro svoje kamarády. A opravdu nejzvláštnější je, že pokud se takový obětavý programátor snaží podělit o své bezpochyby rozsáhlé znalosti, tak nalézá u posluchačů jiného zaměření jen pohrdavé pohledy, ba i žádný vděk za věcné povídání například o nových procesorech. Některé věci na světe jsou prostě k nepochopení v učebnách výpočetní techniky A jak vlastně takový den programátora ve škole začíná? Řekněme, že probuzením pohledem na display svého mobilu, kde na něj kouká jistě jeho budoucí přítelkyně, většinou top modelka, nebo herečka nejméně světového formátu. Poté je potřeba navléct na sebe tričko, či mikinu, která musí bezpodmínečně obsahovat nějaký Rulez nápis, většinou v podobě hry, kterou daný programátor v tu určitou chvíli uctívá. A jako módní doplněk zvolí slušivou sportovní kšiltovku s nápisem klanové příslušnosti (pro nezasvěcené: Klan je jakési občanské sdružení lidí, spojené centrální osobou, která danou hru stáhla z internetu a ostatním členům zapůjčila k rozkopírování). Našeho programátora čeká dlouhá a otravná cesta do školy, ale naštěstí je předplatitelem časopisu Level, bible herního průmyslu. Čtení doplňuje poslechem klasické hudby, vedle Mozarta například Nightwish, nebo Sum 41. Při příchodu do školy se se svými druhy programátory pozdraví a následuje sprška slov, ve které se vyskytují úseky jako: úplně drsnej procák, ten typan si to dával a brutální frag z raptora, které většině lidi připadají jako šum. Ve skutečnosti je to součástí sofistikované enigmy, kterou se programátoři dorozumívají, aby nemohl nějaký mudla (neprogramátor) odhalit jejich tajné triky v té, či oné hře. Jak se takový programátor projevuje v hodině? V jednom ze svých nejoblíbenějších předmětů, tedy v češtině, odpovídá na otázku vlastní četby nadšeně, že příběh v Diablu II je fakt drsná kruťárna, ale že jej zase tolik nečetl, jelikož ho brzdil od herního zážitku. Když se vyučující zděsí a snaží se zeptat, jestli je název Richard III. v jeho podvědomí. Odpovídá opět neochvějně, že to není až zas tak špatná pařba, ale že Electronic Arts má i lepší gamesy jako třeba ty poslední Undergroundy. Učitel jen se slzou na krajíčku a nechápavým pohledem raději přestane klást otázky, protože by se mohl dozvědět i to, co by nechtěl, a jímá se probírat novou látku. 64

To jak asi vypadá zbytek programátorova dne nechám vaší představivosti. Je ale pravdou, že programátorské studium na našem gymnáziu nabízí něco navíc oproti všeobecnému studiu. Tím něčím je první setkání a hlubší porozumění fungování počítačů, pro studenty příležitost přemýšlet novým způsobem, logičtěji a efektivněji. Je pravda, že na základě toho potom vzniká nemalé množství vtipů o programátorech, ale ty jen podtrhují výjimečnost tohoto studia. Kdybych se měl držet holých faktů, místo cvičení z biologie, chemie, fyziky se studentům poskytne rozšířená výuka základů programovacích jazyků a prostor tvořit vlastní programy. Toto v budoucnosti povede ke zlepšení logického uvažování studentů a jejich tvořivé činnosti. programátoři v maturitní místnosti Jako student čtvrtého ročníku musím říct, že bych dnes nevolil jinak. I když jsme občas nadávali na zbytečnost některých látek a plakali nad neschopností našeho programovacího jazyku Pascal, dnes se k němu rádi vrátíme pro jeho jednoduchost a snad pro výuku by ani lepšího nebylo. A tak je programátorské studium odrazovým můstkem. Některým dalo do vínku nadšení pro psaní programů, jiným bylo dobrou školou přemýšlení. Snad už jen zbývá říci, světe dej si pozor, nová várka programátorů poznamenaných gymnáziem Vídeňská se na tebe už chystá Filip Laureys, 4.A 65

BIOLOGIE A CHEMIE Biologie a chemie patří k nejrychleji se rozvíjejícím vědním oborům, a to zejména ve své spojovací disciplíně v biochemii. Jsou to vědy, které pomáhají poznat a pochopit procesy probíhající v živé i neživé přírodě a získané znalosti aplikovat v praxi. Jejich poznatky se využívají při zvládnutí výrobních procesů, při ochraně zdraví lidí i kvality životního prostředí. Základním předpokladem úspěchu v této činnosti je ovšem znalost přírodních zákonitostí a živých organismů vůbec. V rámci těchto předmětů absolvují studenti jednak teoretické hodiny, dále laboratorní práce a od třetího ročníku i volitelné semináře. Účastní se také různých soutěží, exkurzí a přednášek. I v tomto oboru dosáhli naši studenti významných úspěchů. Jedním z nich je Eva Pešlová z 5.G. Eva je členkou Sněmu dětí ČR pro životní prostředí. Každý okres je zastoupen jedním členem ve věku 14 až 17 let. Sněm dětí funguje již od roku 1993 jako výběrová vzdělávací aktivita v oblasti ekologické výchovy pod patronací ministra životního prostředí. Součástí jeho činnosti jsou exkurze, přednášky a diskuse s předními odborníky, které se uskutečňují každý měsíc. Jednou do roka se děti setkávají s představiteli vlády ČR, senátory a poslanci parlamentu ČR, se kterými probírají aktuální témata. Ve škole uspořádala výstavu posterů s tématikou Vzdušný oceán. Stará se o nástěnku s problematikou ochrany životního prostředí. Student Jan Bielák již několik let získává první místo v KK BiO a ve školním roce 2005 2006 se účastnil i celostátního kola. V něm se umístil na 9. až 10. místě. Zapojil se do systému podpory nadaných studentů, který umožňuje od nadačního fondu Sophia (organizace řízená JMK, Masarykovou univerzitou, Vysokým učením technickým) získat částku 30 tisíc ročně (po dobu středoškolského studia a první tři roky univerzitního studia), kterou využije pro potřeby svého dalšího vzdělávání. RNDr. Hana Mášová laboratoř biologie 66

učebna biologie JÁ A BIOLOGICKÁ OLYMPIÁDA V prvním pololetí mého studia na Vídeňce mi hrozila dvojka z biologie. Protože jsem tehdy ještě byl velká snaživka a byl jsem ochotný udělat všechno proto, abych si svou známku zlepšil, zúčastnil jsem se školního kola biologické olympiády. Říkal jsem si, že tak paní profesorce aspoň ukážu svůj zájem o předmět, a kromě toho nebudu muset do dvou nudných vyučovacích hodin. Nějak se mi podařilo ono školní kolo vyhrát (jednička z biologie mě díky tomu neminula) a stejného výsledku jsem dosáhl i v následujícím městském kole. Díky tomuto úspěchu jsem se biologické olympiády pravidelně zúčastňoval i v následujících letech a povedlo se mi, často se štěstím, pětkrát vyhrát krajské kolo. Ve školním roce 2005 2006 jsem se navíc probojoval do celostátního kola této soutěže, ve které jsem dosáhl svého největšího dosavadního úspěchu obsadil jsem 9. 10. místo. Každoročním završením BiO bylo dvoutýdenní prázdninové soustředění v Běstvině u Chotěbo ře, kterého jsem se díky výsledku v soutěži mohl pětkrát zúčastnit. Když řeknu, že toto setkání bylo vyplněno šesti hodinami povinné výuky denně, možná vás to vyděsí. Ale zkuste si představit lepší prázdniny, než je třeba chytání ptáků do sítí a jejich kroužkování, pitvání ryb nebo přejeté kočky. Genetika ve vlahém podvečeru na louce s lektorkou (ve vší počestnosti). Biologie je prostě úžasná! Jan Bielák, VIII.G 67

TĚLESNÁ VÝCHOVA Tělesná výchova je předmět, který rozvíjí a podporuje pozitivní vztah k rozvoji fyzické zdatnosti a upevňování kladných morálních vlastností osobnosti. Pro její naplňování má škola poměrně dobré zázemí, které tvoří dvě tělocvičny i přilehlý venkovní prostor, kde se nachází hřiště na kopanou a dva volejbalové kurty. Seznam úspěchů našich sportovců by byl dlouhý. Zúčastňují se soutěží, turnajů, zkrátka nejrůznějších sportovních klání. A neodnášejí si jen ceny a medaile, ale také žážitky. Jeden popsal i student V.G Tomáš Fiala: Turnaje v sálovce (ale i ostatní turnaje) jsou nejen příležitostmi pro studenty aktivně si zasportovat, ale také dokáží vyvolat vlny emocí. Zkuste si třeba představit, jak hrajete zápas, od postranní čáry vám fandí holky ze třídy a prožívají s vámi každou minutu utkání. Radují se z každého gólu, který vaše třída vstřelí a dodávají vám sebedůvěru, když nějakou tu branku dáte. Nejpozitivnější ale je, že takovéto akce způsobují, že se i ti nejprotivnější studenti čas od času do školy těší. Myslím, že je na místě, když poděkuji (určitě nejen za sebe, ale i za mnohé ostatní studenty) všem profesorům, kteří se na přípravě turnajů podílejí. Mgr. Pavel Kvasnička čtvrté místo na mistrovství ČR ve florbalu žáků 68

VÝTVARNÁ VÝCHOVA Mládí rádo soutěží, ještě raději vyhrává a nejraději přebírá cenu někde daleko třeba v Bruselu. Výtvarná výchova, jak známo, patří k oblíbeným předmětům nejen z tohoto důvodu. Mgr. Eva Lakomá OCENĚNI ZA VÝTVARNÉ PRÁCE BYLI: FotoAkademie 2006, 2. místo v ČR Marek Hrubý IV.G Národní agentura pro Evropský vzdělávací program EHP/Norsko, 2007, ocenění Hry III. olympiády dětí a mládeže ČR 2007, 2. místo (fotografie) Andrea Čechová, Martina Řihánková, Markéta Woznicová Marek Hrubý Brněnské kolo 2007, ocenění (obor fotografie) Filip Laureys 4.A Brněnské kolo 2007, ocenění (obor fotografie) Vojtěch Veškrna 3.A Brněnské kolo 2007, ocenění (obor autorská kniha) Pavel Klvaňa VI.G Mladý evropský filmař roku, 2007, 1. místo v ČR Jana Švantnerová VI.G Nakresli svůj plakát, 2007, 1. místo v ČR Martin Kupský IV.G Evropská unie a práva dětí, 2006, 1. místo v ČR, reprezentace v Bruselu Zuzana Motalová, Hana Pluháčková, Monika Tichá, Adam Novák III.G IV.G VII.G učebna výtvarné výchovy 69