Ostřice stepí a vysychavých stanovišť Lenka DOPITOVÁ Ladislava PAŠTOVÁ
Přehled stanovišť stepní stanoviště: přirozené a polopřirozené travinné formace suchá a vysychavá stanoviště: vřesoviště, panonské teplomilné doubravy na písku, lesostepní bory
Co je to step? klasické pojetí: travinná společenstva od východu Evropy po východní Asii (amurská oblast), kontinentální klima teplé slunečné léto, zima velké mrazy po celý rok málo srážek sucho, mráz; hodně živin výpar o málo převažuje nad srážkami silné větry, řídká říční síť černozem, kaštanové půdy; solné půdy
Ale co stepi v ČR? součástí azonálního ekosystému středoevropských stepí vegetace patří do třídy Festuco- Brometea obdobné floristické složení jako na východoevropských a asijských zonálních stepích
Kde se tu vzaly? ve většině případů jde o sekundární bezlesí odlesnění, žďáření přirozený původ mělké půdy po obvodu skal, přirozené světliny teplomilných doubrav + lemy
okus zvěří srážkový stín mělké půdy (rendziny, rankery) expozice svahu
Výhody x nevýhody + dostatek světla nedostatek vody (nepravidelné srážky) kolísání teplot a vlhkosti půdy nedostatek živin (N a P) okus suché léto, nízká sněhová pokrývka
Přirozené a polopřirozené travinné formace I Subpanonské stepní trávníky jižní Morava (panonská biogeografická oblast) zapojené až mezernaté obv. druhově bohaté trávníky s dominancí trsnatých travin (kostřava valiská, ostřice nízká, různé druhy kavylů) panonské druhy, vstavačovité výslunné svahy, na bazických horninách, na různě hlubokých půdách
Přirozené a polopřirozené travinné formace II Panonské sprašové stepní trávníky Zapojené až mezernaté druhově velmi bohaté trávníky s dominancí kavylů a výskytem např. katránu tatarského, kosatce nízkého či pampelišky pozdní. jen jižní Morava výslunné svahy, hlubší půdy (černozemě, pararendziny na spraši, vápnité paleogenní či neogenní sedimenty)
Přirozené a polopřirozené travinné formace III Panonské písčité stepi Sekundární vegetace suchých a živinami chudých křemičitých písků na místě původních acidofilních, případně borových doubrav. narušovaná místa jako protipožární bezlesé pruhy podél železničních tratí a vojenská cvičiště. paličkovec šedavý, kostřava pochvatá, kavyl písečný
Přirozené a polopřirozené travinné formace IV Panonské stepní trávníky na písku rozvolněné trávníky paličkovec šedavý, kostřava pochvatá a kavyl písečný porosty mísení druhů kyselých a pohyblivých písečných dun s teplomilnými druhy zpevněných písčitých půd Carex stenophylla, C. supina les Doubrava mezi Bzencem a Hodonínem
Vřesoviště sekundární - náhradní vegetace luk a pastvin po vyčerpání živin, primární skalní hrany vyvíjí se na mělkých půdách na silikátech a písčinách suchomilná acidofilní oligotrofní vegetace
Vřesoviště II ostřice nízká Carex humilis České středohoří, Ralská pahorkatina, pískovcové oblasti severních a východních Čech, Roudnicko, terasy Labe, střední Poohří, Kokořínsko, nejbližší okolí Prahy a Plzně, Křivoklátsko, Znojemsko (zde hojněji), střední Pojihlaví, Malý Kosíř u Olomouce, Opavsko, Krnovsko a Osoblažsko, vzácně i jinde Havranické vřesoviště NP Podyjí
Panonské teplomilné doubravy na písku Rovinaté terény, váté písky nebo štěrkopískové říční terasy písky kyselé, jejich půdy kambizemě časné jaro - relativně vlhké, v průběhu sezony silně vysýchají. Světlé lesy, dubem letní, nevýrazné keřové patro, druhově bohaté patro bylinné - nejčastější dominanty: ostřice Fritschova (Carex fritschii) a konvalinka vonná, vlhčí místa - bezkolence Rozšíření v ČR: Jihozápadní část lesa Doubrava u Hodonína, degradované porosty také v Bořím lese u Valtic.
Lesostepní bory I mírnější svahy jižní orientace a rovinaté polohy (do 400 m n. m.) borovice lesní, vzácně dub letnía zimnínebobříza bělokorá keřové patro pokryvnost do 50 % bohaté a hustě zapojené patro bylinné, z ostřic dominantní Carex flacca, C. humilis, Carex ericetorum geologický podklad:slínovce, resp. opuky a vápnité pískovce půdy: mělké rendziny, pararendziny a vápnité slinovatky (špatné provzdušněním, vysokým podílem skeletu a s tendencí střídavého zamokřování a vysýchání
Lesostepní bory II Rozšíření v ČR: Česká křídová tabule a Ralská pahorkatina s přesahem do Polabí, zachovalé porosty nejčastěji v Úštěcko-lomské pahorkatině a v okolí Bělé pod Bezdězem
I. Ostřice vázané výhradně na suché bezlesé biotopy
Carex stenophylla ostřice úzkolistá
Carex stenophylla ostřice úzkolistá teplomilná, zpevněné písčité půdy stepní trávníky, okraje cest, suché váté písky jižní Morava, v Čechách vyhynulá C1
Carex ornithopoda ostřice ptačí nožka
Carex ornithopoda ostřice ptačí nožka křovinaté a travnaté stráně C2 dealpinský element
II. Ostřice osidlující suchá bezlesí a/nebo suché lesy
Carex caryophyllea ostřice jarní
Carex caryophyllea ostřice jarní travnaté svahy, meze, světlé doubravy vyskytuje i západní Evropy, ale rozšířila se z východu (střední Asie)
Carex humilis ostřice nízká
Carex humilis ostřice Carex humilis ostřice nízká nízká stepní a skalnaté stráně, teplomilné doubravy, písčiny disjunktivní areál tvoří spojovací článek mezi teplomilnými suboceanickými a kontinentálními druhy
Carex montana ostřice horská
Carex montana ostřice horská světlé lesy, travnaté stráně, na bazických půdách jižní sarmatská oblast, subatlantská a submediteránní
Carex michelii ostřice Micheliova stepní stráně, lesostepi, suché doubravy jižní Morava, střední a severní Čechy, vzácně Pošumaví, na sever proniká do jižního Polska druh východosubmediteránních a pontickopanonských lesostepí
Carex supina ostřice drobná
Carex supina ostřice drobná stepní trávníky, písčiny, světlé lesy (bory) v teplých oblastech ČR jihosibiřský + pontickopanonský element
Carex pediformis ostřice tlapkatá C 3
C. pediformis subsp. rhizodes světlé dubohabřiny, suťové lesy střední a severní Čechy, Povltaví, západní a střední Morava C. pediformis subsp. macroura světlé lesy, skalní terasy okolí Mimoně Hradčanské stěny C1 jihosibiřský (tajgový) element, západní okraj areálu
Carex leersiana ostřice mnoholistá listnaté lesy, paseky, sušší trávníky
Carex ericetorum ostřice vřesovištní písčiny, vřesoviště, světlé lesy suché bory hlavně sever a východ Čech areál zaujímá sarmatskou, střední a centrální sibiřskou oblast C3
Carex pseudobrizoides ostřice pískomilná světlé, suché písčité bory vzácně v Polabí u Pardubic, Z Evropa také vzácně C1
Carex fritschii světlé doubravy na písku a na granodioritu C2 ostřice doubravní
III. Ostřic snášející mokrá i suchá stanoviště
Carex praecox ostřice časná
Carex praecox ostřice Carex praecox ostřice časná časná stepní svahy, suché trávníky, písky, řidčeji i nížinné zaplavované louky
Carex flacca ostřice chabá vlhké a slatinné louky, mokré lesní lemy a světliny, travnaté svahy vlhké, v létě vysychavé půdy hojná kromě střední Evropy, Středomoří a Přední Asie
Carex flacca ostřice chabá
Použité zdroje Grau et al. (1998): Trávy.- Ikar, Praha. Jeník J. (1996): Ekosystémy.- Karolinum, Praha. Kubát et al. (2002): Klíč ke květeně ČR.- Academia, Praha Kubíková J. (1999): Ekologie vegetace střední Evropy.-Karolinum, Praha. Pivničková M. (1997): Stepi a stepní formace.- AOPK ČR, Praha. http://www.sci.muni.cz/botany/chytry/veg-cr/index.htm obrázky http://www.csdl.tamu.edu/flora/carex/k2411200.htm http://www.parcocurone.it/ambiente/flora/cerca.php?n=1 http://www.toyen.uio.no/botanisk/nbf/plantefoto/carex_ericetorum www.hlasek.com
DĚKUJEME ZA POZORNOST!