Plán péče o přírodní památku Přesličkový rybník

Plán péče o přírodní památku Přesličkový rybník na období 2013 2022 Zpracoval: NaturaServis, spol. s r.o., Petr Hesoun, Mgr. David Fischer V Litvínově: 13. 3. 2012

1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje Evidenční číslo: 1398 Kategorie ochrany: přírodní památka Název území: Přesličkový rybník Druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: Nařízení Orgán, který předpis vydal: Jihočeský kraj Číslo předpisu: 9/2011 Datum platnosti předpisu: 29.3. 2011 Datum účinnosti předpisu: 13.4. 2011 1.2 Údaje o lokalizaci území Kraj: Okres: Obec s rozšířenou působností: Obec: Katastrální území: Jihočeský České Budějovice Trhové Sviny Nové Hrady Veveří u Nových Hradů 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Zvláště chráněné území: Katastrální území: (Veveří u Nových Hradů) Číslo parcely podle KN Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastni ctví Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) Výměra parcely v ZCHÚ (m 2 ) 416 vodní plocha rybník 863 17444 17444 419/1 lesní pozemek není na LV 257810 37485 472 viz vodní plocha rybník 863 8758 8758 617/1 příloha lesní pozemek 1 685875 6793 617/8 lesní pozemek 4 11347 11347 617/9 lesní pozemek 1 7726 5145 617/10 lesní pozemek 4 24236 575 Výměra ZCHÚ dle zřizovacího předpisu: 8,72 ha

Ochranné pásmo: Katastrální území: (Veveří u Nových Hradů) Číslo parcely podle KN Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastni ctví Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) Výměra parcely v OP (m 2 ) 386 trvalý travní porost 862 26792 5119 387/1 trvalý travní porost 862 10141 2547 387/3 ostatní plocha jiná plocha není na LV 480 480 389/1 ostatní plocha neplodná půda 862 3255 266 390/1 trvalý travní porost 862 6696 1143 390/3 ostatní plocha jiná plocha 862 1468 754 trvalý travní 418/2 viz 10002 2240 2240 porost příloha není na 419/1 lesní pozemek 257810 15774 LV 419/3 lesní pozemek 4 601 601 437 ostatní plocha jiná plocha 10002 432 211 478/1 vodní plocha rybník 866 80018 8115 478/2 ostatní plocha neplodná půda 866 701 701 617/1 lesní pozemek 1 685875 19045 617/2 lesní pozemek 4 1950 560 617/3 ostatní plocha ostatní komunikace 10002 7329 2235 617/10 lesní pozemek 4 24236 7720 Výměra OP dle zřizovacího předpisu: 7,08 ha Příloha č. M2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho OP. 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku ZCHÚ plocha v ha OP plocha v ha Způsob využití pozemku ZCHÚ plocha v ha lesní pozemky 6,10 4,37 vodní plochy 2,62 0,81 zamokřená plocha rybník nebo nádrž 2,62 vodní tok trvalé travní porosty 1,09 orná půda 0 ostatní zemědělské 0 pozemky ostatní plochy 0,81 zastavěné plochy a nádvoří plocha celkem 8,72 7,08 neplodná půda ostatní způsoby využití

1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími národní park: chráněná krajinná oblast: jiný typ chráněného území: Natura 2000 ptačí oblast: evropsky významná lokalita: NE NE NE NE CZ0313117 Přesličkový rybník 1.6 Kategorie IUCN IV - řízená rezervace 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Posláním přírodní památky Přesličkový rybník je ochrana komplexu cenných mokřadních a vodních biotopů rybníků a porostů potočních olšin a tím i ochrana na ně vázaných rostlin a živočichů. Dále je posláním přírodní památky ochrana druhů a stanovišť EVL. Seznam druhů a stanovišť EVL podle článku 2 je uveden v příslušné příloze nařízení vlády 132/2005 Sb., kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit, ve znění pozdějších předpisů, ze dne 22. 12. 2004. 1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ současný stav A. Společenstva R2.3 Přechodová rašeliniště 91E0 Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy, typické porosty název společenstva podíl plochy v popis biotopu společenstva ZCHÚ (%) 3150 Přirozené eutrofní vodní nádrže s 1 Vodní plochy s hloubkou nad 0,5 m obě vegetací typu Magnopotamion nádrže nebo Hydrocharition V1F Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod - ostatní porosty 7140 Přechodová rašeliniště a třasoviště 1,5 Na obvodu obou rybníků, zejména Přesličkového 2 Pás kolem přítoku do rybníka Hejšků L1 Mokřadní olšiny 4 Pás mezi rybníky Hejšků a Přesličkový, část území podél přítoku na Hejškův rybník M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod 1,5 Na obvodu obou rybníků, v současné době zejména porosty Typna latifolia v přítokových zónách M1.7 Vegetace vysokých ostřic 1,5 Po obvodu zejména Přesličkového rybníka R1.4 Lesní prameniště bez tvorby pěnovců 0,1 Uvnitř plochy olšiny

B. Druhy Tabulky vyplněny s využitím následujících podkladů: Hesoun (2012a,b), Svoboda (2011), Fischer (2012). Rostliny a houby název druhu Leknín bělostný Nymphaea candida Skřípinec jezerní Schoenoplectus lacustris Mochna bahenní Potentilla palustris Vrbina kytkokvětá Lysimachia thyrsiflora Čepičatka bažinná Phaeogalera stagnina aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ Početná populace. V roce 2011 bylo ale značné procento rostlin vyryto a silně poškozeno (rybí obsádka? ondatra?) jednotlivě Bohatá vitální populace Početná populace Do 10 plodnic stupeň ohrožení popis biotopu druhu 2, C1 Mezotrofní až mírně eutrofní vody obou nádrží. C4 -/C4a V litorálech obou nádrží. V litorálech obou nádrží. 2, C3 V litorálech obou nádrží. -, EN Saproparazit rostoucí v kobercích rašeliníku nebo jiných vlhkomilných mechů v nejrůznějších typech rašelinišť od pahorkatin do hor. Živočichové název druhu Drabčík Myllaena dubia Kovařík Paraphotistus impressus Rákosníček Donacia cinerea Střevlík Carabus arvensis Střevlík Carabus problematicus Zdobenec skvrnitý Trichius fasciatus Kovařík Athous zebei Potápník Graphoderus zonatus Potápník Dytiscus circumcinctus Potápník Laccophilus poecilus Svižník polní Cicindela campestris Svižník lesomil Cicindela sylvicola Šídlatka hnědá Sympecma fusca aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ?? (početnost není známa) Jednotlivě jednotlivě Stabilní populace Stabilní populace 3, - Jednotlivě Stabilní populace Vzácný, jednotlivě Vzácný, jednotlivě Vzácný, jednotlivě stupeň ohrožení popis biotopu druhu -, VU Mokřady, břehy rybníků. -, VU Zachovalé jehličnaté (zejména borové) lesy. -, EN Druh vázaný na porosty orobinců. 3, - Zejména ekotony na okraji lesů. 3, NT -, NT --, NT -, NT -, VU Jednotlivě 3/- Jednotlivě 3/- Jednotlivě -, NT Druh jehličnatých a smíšených lesů. Larvy se vyvíjejí v listnatých stromech s dutinami, zejména na okrajích lesů. Listnaté a smíšené světlejší lesy, okraje lesů. Vodní nádrže s bohatými porosty cévnatých rostlin, dává přednost vodám s nižším ph. Vodní nádrže s bohatými porosty cévnatých rostlin. Mělké dobře prohřívané vody. Osluněné lesní cesty, hráze. Světlejší suché lesy, lesní okraje. Druh stojatých bohatě zarostlých vod od nížin až po vyšší střední polohy.

Šídlatka brvnatá Lestes barbarus Šídlatka zelená Lestes virens Šidélko kopovité Coenagrion hastulatum? -, NT Šidélko širokoskvrnné Coenagrion pulchellum Malá stabilní populace -, NT Páskovec kroužkovaný Cordulegaster boltonii Jednotlivé zálety -, VU Šídlo sítinové Aeshna juncea Vážka jasnoskvrnná Leucorrhinia pectoralis Aktuálně nepotvrzena -, VU Vážka tmavoskvrnná Leucorrhinia rubicunda Aktuálně nepotvrzena -, EN Čolek horský Ichtyosaura alpestris Čolek obecný Lissotriton vulgaris Čolek velký Triturus cristatus Blatnice skvrnitá Pelobates fuscus Ropucha obecná Bufo bufo Rosnička zelená Hyla arborea Skokan krátkonohý Pelophylax lessonae Skokan zelený Pelophylax esculentus Skokan štíhlý Rana dalmatina Skokan ostronosý Rana arvalis Užovka obojková Natrix natrix Potápka malá Tachybaptus ruficollis Hohol severní Bucephala clangula Vodouš kropenatý Tringa ochropus Výr velký Bubo bubo C. Útvary neživé přírody? -, VU Druh mělkých dobře prohřívaných vod s bohatou vegetací, zjištěn v rybníku Hejškův. Desítky, stabilní Druh stojatých bohatě zarostlých vod od nížin až -, VU populace po vyšší střední polohy. Acidofilní druh. Populace jsou v ČR soustředěny do území s vyšším zastoupením rašelinných a kyselých vod. Druh stojatých bohatě zarostlých vod od nížin až po vyšší střední polohy. Nalezen v Přesličkovém rybníku. Lesní potoky s písčinami (larvy hojně v nedalekém Veveřském potoce (Fischer vlastní údaje). Aktuálně nepotvrzeno -, VU Acidofilní druh vodních nádrží s bohatými litorály i rašelinných tůní. Druh zarostlých, především slatinných stojatých vod s bohatou vegetací, zejména vysokých ostřic. Vzácný acidofilní druh. Ve větší míře než další druhy vážek využívá obvody nádrží s porosty dřevin. Početná, stabilní 2, NT Reprodukce v obou nádržích, jako terestrické populace biotopy využívá vlhké lesy v okolí rybníků. Početná, stabilní 2, LC Viz čolek horský. populace Jednotlivé nálezy Stabilní populace Početná stabilní populace Stabilní populace Početná stabilní populace Početná stabilní populace Početná stabilní populace Stabilní početná populace Stabilní početná populace Možné hnízdění dvou párů Pravděpodobné hnízdění Jednotlivé zálety Na lokalitě hnízdí 1 pár Útvary neživé přírody nejsou předmětem ochrany. 2, EN Viz čolek horský. 2, NT Dospělci i larvy zastiženy v Přesličkovém rybníku. Jako terestrická stanoviště využívá plochy v širším okolí nádrží. 3, LC Oba rybníky, terestrická stanoviště v lesích a mokřadech 2, NT Oba rybníky, terestrická stanoviště v lesích a mokřadech v širším okolí nádrží. 2, VU Obě vodní plochy. 2, NT Obě vodní plochy. 2, NT Rozmnožování potvrzeno v obou nádržích. Jako terestrická stanoviště využívá plochy v širokém okolí. 1, EN Rozmnožování potvrzeno v Přesličkovém rybníku. Jako terestrický biotop využívá mokřady a vlhké lesní porosty v širším okolí nádrží. 3, LC Využívá okolí vodních ploch i široké spektrum stanovišť v jejich širším okolí. 3, VU K hnízdění využívá litorální partie nádrží zarostlé emerzní vegetací. 2, EN K hnízdění využívá litorální partie nádrží zarostlé emerzní vegetací. 2, EN Hnízdí v okolních lesích, do ZCHÚ zalétá za potravou. 3, EN Hnízdí v okolních lesních porostech.

1.8 Předmět ochrany EVL A. Společenstva Nejsou předmětem ochrany B. Druhy název druhu vážka jasnoskvrnná (Leucorrhinia pectoralis) aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ Aktuálně nepotvrzena stupeň ohrožení -, VU popis biotopu druhu Druh zarostlých, především slatinných stojatých vod s bohatou vegetací, zejména vysokých ostřic. C. Útvary neživé přírody Nejsou předmětem ochrany 1.9 Cíl ochrany Zachování lokality ve stavu příznivém pro další rozvoj předmětu ochrany a dalších významných druhů. 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Soustava dvou lesních původně oligo-mezotrofních rybníčků s charakteristicky vyvinutými litorálními společenstvy a porosty ponořených a vzplývavých vodních makrofyt, s početnou populací leknínu bělostného, podmáčenou olšinou mezi rybníčky a s porosty potočních olšin v nivě potoka nad rybníčky. Výskyt významné vodní entomofauny, zejména vážek, a početných populací několika druhů obojživelníků. Úživnost rybníčku se v poslední době zvyšuje a dochází ke změnám bioty (například úplné vymizení přesličky poříční v roce 2011). Část plochy přírodní památky porůstají kulturní, relativně stejnověké lesní porosty. Zpracováno s využitím následujících zdrojů J.Pykal (ústní sdělení), D. Fischer (2012, vlastní údaje), P. Hesoun (2012a,b), Jirátko J. a kol. (2003) a materiálů z portálu ochrany přírody (www. nature.cz). Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů název druhu aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. popis biotopu druhu, další poznámky Leknín bělostný Nymphaea candida Skřípinec jezerní Schoenoplectus lacustris Mochna bahenní Potentilla palustris Početná populace. V roce 2011 bylo ale značné procento rostlin vyryto a silně poškozeno (rybí obsádka? ondatra?). Jednotlivě Bohatá vitální populace 2, C1 Mezotrofní až mírně eutrofní vody obou nádrží. -, C4 V litorálech obou nádrží. -, C4a V litorálech obou nádrží.

Vrbina kytkokvětá Lysimachia thyrsiflora Čepičatka bažinná Phaeogalera stagnina Početná populace Do 10 plodnic Škeble rybničná Anodonta cygnea Ojedinělý nález uhynulého jedince. Drabčík Myllaena dubia?? (početnost není známa) Kovařík Paraphotistus impressus Jednotlivě Rákosníček Donacia cinerea jednotlivě Střevlík Carabus arvensis Stabilní populace Střevlík Carabus problematicus Stabilní populace 3, - Zdobenec skvrnitý Trichius fasciatus Jednotlivě 3, NT Kovařík Athous zebei Stabilní populace -, NT Potápník Graphoderus zonatus Vzácný, jednotlivě --, NT Potápník Dytiscus circumcinctus Vzácný, jednotlivě -, NT Potápník Laccophilus poecilus Vzácný, jednotlivě -, VU Svižník polní Cicindela campestris Jednotlivě 3/- Svižník lesomil Cicindela sylvicola Jednotlivě 3/- Šídlatka hnědá Sympecma fusca Jednotlivě -, NT Šídlatka brvnatá Lestes barbarus? -, VU Šídlatka zelená Lestes virens Desítky, stabilní populace -, VU Šidélko kopovité Coenagrion hastulatum Šidélko širokoskvrnné Coenagrion pulchellum? -, NT Malá stabilní populace 2, C3 V litorálech obou nádrží. -, EN Saproparazit rostoucí v kobercích rašeliníku nebo jiných vlhkomilných mechů v nejrůznějších typech rašelinišť od pahorkatin do hor 2, VU Přesličkový rybník. -, VU Mokřady, břehy rybníků. -, VU Zachovalé jehličnaté (zejména borové) lesy. -, EN Druh vázaný na porosty orobinců. 3, - Zejména ekotony na okraji lesů. -, NT Páskovec kroužkovaný Cordulegaster boltonii Jednotlivé zálety -, VU Šídlo sítinové Aeshna juncea Aktuálně nepotvrzeno -, VU Vážka jasnoskvrnná Leucorrhinia pectoralis Vážka tmavoskvrnná Leucorrhinia rubicunda Aktuálně nepotvrzena Aktuálně nepotvrzena -, VU -, EN Druh jehličnatých a smíšených lesů. Larvy se vyvíjejí v listnatých stromech s dutinami, zejména na okrajích lesů. Listnaté a smíšené světlejší lesy, okraje lesů. Vodní nádrže s bohatými porosty cévnatých rostlin, dává přednost vodám s nižším ph. Vodní nádrže s bohatými porosty cévnatých rostlin. Mělké dobře prohřívané vody. Osluněné lesní cesty, hráze. Světlejší suché lesy, lesní okraje. Druh stojatých bohatě zarostlých vod od nížin až po vyšší střední polohy. Druh mělkých dobře prohřívaných vod s boha-tou vegetací, zjištěn v rybníku Hejškův. Druh stojatých bohatě zarostlých vod od nížin až po vyšší střední polohy. Acidofilní druh. Populace jsou v ČR soustředěny do území s vyšším zastoupením rašelinných a kyselých vod. Druh stojatých bohatě zarostlých vod od nížin až po vyšší střední polohy. Nalezen v Přesličkovém rybníku. Lesní potoky s písčinami (larvy hojně v nedalekém Veveřském potoce (Fischer vlastní údaje). Acidofilní druh vodních nádrží s bohatými litorály i rašelinných tůní. Druh zarostlých, především slatinných stojatých vod s bohatou vegetací, zejména vysokých ostřic. Vzácný acidofilní druh. Ve větší míře než další druhy vážek využívá obvody nádrží s porosty dřevin.

Čolek horský Ichtyosaura alpestris Čolek obecný Lissotriton vulgaris Čolek velký Triturus cristatus Blatnice skvrnitá Pelobates fuscus Ropucha obecná Bufo bufo Rosnička zelená Hyla arborea Skokan krátkonohý Pelophylax lessonae Skokan zelený Pelophylax esculentus Skokan štíhlý Rana dalmatina Skokan ostronosý Rana arvalis Užovka obojková Natrix natrix Volavka popelavá Ardea cinerea Potápka malá Tachybaptus ruficollis Hohol severní Bucephala clangula Labuť velká Cygnus olor Vodouš kropenatý Tringa ochropus Jestřáb lesní Accipiter gentilis Výr velký Bubo bubo Datel černý Dryocopus martius Žluna zelená Picus viridis Sýkora parukářka Lophophanes cristatus Vrána šedá Corvus cornix Krkavec velký Corvus corax Početná, stabilní populace Početná, stabilní populace Jednotlivé nálezy Stabilní populace Početná stabilní populace Stabilní populace Početná stabilní populace Početná stabilní populace Početná stabilní populace Stabilní početná populace Stabilní početná populace Zalétá na lokalitu za potravou Možné hnízdění dvou párů Pravděpodobné hnízdění Prokázané hnízdění druhu Jednotlivé zálety Jednotlivá pozorování Na lokalitě hnízdí 1 pár Jednotlivá pozorování dtto 2, NT Reprodukce v obou nádržích, jako terestrické biotopy využívá vlhké lesy v okolí rybníků. 2, LC Viz čolek horský. 2, EN Viz čolek horský. 2, NT Dospělci i larvy zastiženy v Přesličkovém rybníku. Jako terestrická stanoviště využívá plochy v širším okolí nádrží. 3, LC Oba rybníky, terestrická stanoviště v lesích a mokřadech 2, NT Oba rybníky, terestrická stanoviště v lesích a mokřadech v širším okolí nádrží. 2, VU Obě vodní plochy. 2, NT Obě vodní plochy. 2, NT Rozmnožování potvrzeno v o- bou nádržích. Jako terestrická stanoviště využívá plochy v širokém okolí. 1, EN Rozmnožování potvrzeno v Přesličkovém rybníku. Jako terestrický biotop využívá mokřady a vlhké lesní porosty v širším okolí nádrží. 3, LC Využívá okolí vodních ploch i široké spektrum stanovišť v jejich širším okolí. -, NT Zalétá na lokalitu za potravou. 3, VU K hnízdění využívá litorální partie nádrží zarostlé emerzní vegetací. 2, EN K hnízdění využívá litorální partie nádrží zarostlé emerzní vegetací. -, VU K hnízdění využívá litorální partie nádrží zarostlé emerzní vegetací. 2, EN Hnízdí v okolních lesích, do ZCHÚ zalétá za potravou. 3, VU Lesní druh možné hnízdění. 3, EN Hnízdí v okolních lesních porostech. -, LC Lesní druh. Možné hnízdění. -, LC Lesní druh. Možné hnízdění. Opakovaná pozorování -, LC Lesní druh. Možné hnízdění. Opakovaná pozorování -, NT Druh roztroušených porostů dřevin, na lokalitu zaletuje za potravou. Možné hnízdění. opakovaná pozorování 3, VU Lesní druh. Možné hnízdění.

2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody - Toto území bylo vyhlášeno v roce 1991 jako přírodní památka. - Celá lokalita byla zařazena na základě nařízení vlády 132//2005 Sb. na seznam evropsky významných lokalit pod kódem CZ0313117. - Od roku 2005 je správcem rybníků AOPK ČR. b) zemědělské hospodaření Doba zřízení nádrží není zpracovateli známa, oba rybníky jsou ale zobrazeny již na mapě z první poloviny 19. století (www.mapy.cz). Ještě v roce 1952 byly na západním břehu obou rybníků zemědělské pozemky. V tomto období většinu povodí rybníků tvořily zemědělské pozemky a zřejmě z tohoto období pochází velká část sedimentů uložená v nádržích celé soustavy. Po roce 1952 bylo území součástí hraničního pásma, byl sem omezen přístup a proto i hospodaření na rybnících probíhalo extenzivně. Zároveň bylo celé okolí rybníků zalesněno. c) Ohrožení druhu a rizikové faktory V rámci dosavadních průzkumů lokality byly zaznamenány následující faktory s negativními, popř. potenciálně negativními dopady jak na hlavní předměty ochrany, tak na ostatní cenné složky bioty v ploše ZCHÚ a jejího ochranného pásma: - Činností zásadně ovlivňující stav obou rybníků a tudíž i většiny předmětů ochrany včetně vážky jasnoskvrnné je chov ryb. Stávající způsob chovu zásadně negativně ovlivňuje stav chráněného území. Důvodem je zřejmě i početný výskyt nepůvodní invazní střevličky východní (Pseudorasbora parva). - Ke zvyšování trofie území zřejmě dochází jak spadem z atmosféry, tak i přísunem živin z horní části povodí, kde se nachází běžně obhospodařovaný Veveřský rybník. Část trofické zátěže uložená v sedimentech zřejmě pochází ještě z doby, kdy bylo povodí rybníků poměrně intenzivně zemědělsky využíváno. - Nevhodné druhové složení okolních lesů je dalším negativním jevem tohoto území. - Také zastínění litorálů rybníků náletem dřevin na jejich březích je jevem, který negativně ovlivňuje populace vážek a obojživelníků. Imaga vážky jasnoskvrnné vyžadují dobře osluněné porosty ostřic a sítin, ve kterých samec vyčkává na samici a kde dochází k páření a následně i kladení vajec. Opad listí z dřevin pak urychluje zanášení okrajů nádrží. - Negativním jevem by bylo i ukončení kosení ostřicovomechových společenstev, která by postupně ztratila svou druhovou diverzitu.

Za potenciální (ale aktuálně nezaznamenané) negativní jevy lze pak považovat především: - vysazení (odchov) polodivokých kachen či jiné vodní drůbeže - nevhodný způsob manipulace s vodní hladinou u nádrží (jarní a letní vypouštění, úplné zimování či letnění, pokud je ve výjimečných případech např. z důvodu likvidace nežádoucích rybích populací nenařídí OOP) - aplikaci biocidů a jiných chemických látek v ploše ZCHÚ a jejího ochranného pásma, hnojení nádrží. - odvodňování lesních porostů. 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Lokalita Přesličkový rybník byla zařazena na seznam evropsky významných lokalit na základě nařízení vlády 132//2005 Sb. pod kódem CZ0313117. Území EVL bylo vyhlášeno Nařízením Jihočeského kraje č. 9/2011, ze dne 8.3.2011, kterým se zřizuje přírodní památka Přesličkový rybník, jako zvláště chráněné území v kategorii přírodní památka. 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch V území byly vymezeny celkem 4 dílčí plochy, jejichž lokalizace je graficky znázorněna v mapové příloze (M3). Popis aktuálního stavu dílčích ploch je uveden v následující tabulce (podkladem byly následující zdroje: Hesoun (2012a,b), Fischer (2012), portál ochrany přírody (www.nature.cz). č. Dílčí plocha charakteristika 1 Přesličkový rybník Mělký rybník s pozvolnými břehy s rozsáhlými litorály tvořenými zejména ostřicí zobánkatou (Carex rostrata) a mochnou bahenní (Potentilla palustris). Na obvodu navazují společenstva rašelinišť. Na volné hladině aktuálně silně zdevastovaná populace leknínu bělostného (Nymphaea candida). Porosty vysokých rákosin jsou tvořeny zejména orobincem širolistým. Porosty přesličky poříční v roce 2011 vymizely. 2 Hejškův rybník Mělký rybník s pozvolnými břehy s litorály tvořenými zejména zblochanem vzplývavým (Glyceria fluitans). Na volné hladině silně zdevastovaná populace leknínu bělostného (Nymphaea candida), která byla v druhé polovině vegetační sezóny mechanicky poškozována (ryby, bondatra?) Porosty vysokých rákosin jsou tvořeny zejména orobincem širolistým v přítokové zóně rybníka. 3 Podmáčená olšina Pás mezi rybníky Hejšků a Přesličkový, část území podél přítoku na Hejškův rybník 4 Potoční olšina Porost olše lepkavé podél přítoku do rybníka Hejškův. 5 Kulturní lesní společenstva Uměle vysazená lesní společenstva s převahou jehličnatých dřevin (borovice lesní, smrk ztepilý, douglaska tisolistá).

2.4.1 Základní údaje o rybnících Název rybníka (nádrže) Přesličkový, p.č. 416 Katastrální plocha 1,7444 ha Využitelná vodní plocha 1,2400 ha Plocha litorálu 0,5 ha Průměrná hloubka 1 m Maximální hloubka 1,9 m Postavení v soustavě 3. v soustavě Manipulační řád Povolení k nakládání s povrchovými vodami: MěÚ Trhové Sviny, OŽP/1037/06/NSV/Roj Hospodářsko provozní řád Není zpracován Způsob hospodaření Extenzivní, dvouhorkový Intenzita hospodaření Viz kapitola 2.5 Výjimka k aplikaci látek Není vydána znečišťujících vodu (krmiva, hnojiva) Parametry zvláštních povodní (u - rybníků III. kategorie) Vlastník rybníka Česká republika, AOPK ČR Uživatel rybníka Rybářství Nové Hrady, s.r.o. Rybářský revír - Správce rybářského revíru - Zarybňovací plán - Průtočnost doba zdržení 25 dní Název rybníka (nádrže) Hejškův, p.č. 472 Katastrální plocha 0,8758 ha Využitelná vodní plocha 0,6100 ha Plocha litorálu 0,26 ha Průměrná hloubka 0,8 m Maximální hloubka 1,7 m Postavení v soustavě 2. v soustavě Manipulační řád Povolení k nakládání s povrchovými vodami: MěÚ Trhové Sviny, OŽP/1036/06/NSV/Roj Hospodářsko provozní řád Není zpracován Způsob hospodaření Extenzivní, jednohorkový Intenzita hospodaření Viz kapitola 2.5 Výjimka k aplikaci látek Není vydána znečišťujících vodu (krmiva, hnojiva) Parametry zvláštních povodní (u - rybníků III. kategorie) Vlastník rybníka Česká republika, AOPK ČR Uživatel rybníka Rybářství Nové Hrady, s.r.o. Rybářský revír - Správce rybářského revíru - Zarybňovací plán - Průtočnost doba zdržení 21 dní

2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup Dle sdělení RNDr. J.Pykala AOPK ČR byly rybníky v posledních letech obhospodařovány následujícím způsobem: Nasazení: Přesličkový jaro 2009 (dle zaslaného plánu hospodaření): L0 100.000 ks Je0 50.000 ks Výlov podzim 2010: Lgen ca 20 kg Je gen asi 20 ks Pseudorasbora parva ca 200 kg Váčkový plůdek lína a jesena byl zjevně zlikvidován střevličkou východní, která se za dvě horka výrazně namnožila. Kromě váčkového plůdku byly zřejmě nasazeny i generační jedinci lína a jesena, ty přežily. Nasazení Přesličkový jaro 2011: K1 35 kg (kusová váha 0,01 kg - 3500 ks) Výlov podzim 2011: K2 250 kg (2500 ks) Pseudorasbora parva cca 50 kg (další blíže neurčené množství jedinců prošlo česlemi) Nasazení Hejškův jaro 2010: Lgen 50 ks, kusová váha 0,3 kg Výlov podzim 2010: Lgen ca 10 kg Pseudorasbora parva cca 100 kg Nasazení Hejškův jaro 2011: K1 15 kg (1500 ks) Výlov podzim 2011 K2 100 kg (ca 500 ks) Š cca 30 ks (10 kg) Pseudorasbora parva sporadicky (max. několik kg?) Stávající stav území je pro cenné vodní organizmy nevhodný. Vyžírací tlak rybí obsádky je, zřejmě i kvůli masovému výskytu střevličky východní, nadměrný a populace obojživelníků a vodních bezobratlých jsou stávajícím stavem oslabovány. To je zřejmě důvod, proč se nepodařilo v roce 2011 potvrdit výskyt vážky jasnoskvrnné (Leucorrhinia pectoralis), která je předmětem ochrany této EVL. V plánu péče pro roky 2004-2013 byly stanoveny tyto indikátory příznivého stavu chráněného území: - udržení průhlednosti vody v letním období vyšší než 80 cm - udržení současného stavu makrovegetace - perspektivně udržení koncentrace celkového fosforu v průměru vegetačního období pod 0,05 mg/l. První dva indikátory se nepodařilo dosáhnout. Průhlednost vody ve vegetační sezóně 2010 a 2011 zdaleka nedosahovala požadované hodnoty a porosty makrofyt, zejména přesličky poříční, silně ustoupily. Přeslička poříční z rybníků prakticky vymizela. Rozbor vody nebyl

při zpracování plánu péče prováděn, proto nelze poslední indikátor vyhodnotit. Jeho splnění je však nepravděpodobné, jak naznačuje stávající stav rybníků. Před rokem 2010 bylo prováděno v rybníku Přesličkový tlumení porostů přesličky poříční kosením na vodě, aby nebyly potlačovány porosty leknínu. Přeslička v letech 2010 a 2011 z rybníku zcela vymizela. 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Prioritním zájmem je ochrana (obnova) populace vážky jasnoskvrnné, která je předmětem ochrany v této EVL. Kolize s ostatními zájmy ochrany přírody a krajiny se nepředpokládá, protože hlavním opatřením pro ochranu populace vážky jasnoskvrnné, stejně jako pro ostatní cenné vodní organizmy, je omezení eutrofizace rybníka a podpora obnovy litorální vegetace. 3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání - nádrže budou využívány pouze k extenzivnímu chovu ryb (bez krmení a hnojení). Prioritou je eliminovat zde aktuální masový výskyt nepůvodního invazního druhu střevličky východní, a za každou cenu zamezit vysazení (vniknutí) i dalších nepůvodních druhů, jako je např. sumeček americký, karas stříbřitý nebo slunečnice pestrá. Nežádoucí je i vysazování geograficky nepůvodních býložravých druhů (např. amur bílý). Nejvhodnějším způsobem hospodaření na místních nádržích by bylo zavedení dvouhorkového systému v případě chovu lína (viz dále) tak, aby byl střídavě vždy jeden rybník ponechán na vodě (vývoj vážky jasnoskvrnné je dvouletý). Druhou, méně optimální variantou je jednohorkový systém s chovem lína či jesena, popř. s chovem K0 K1, max. K1 K2 s tím, že je třeba rybník okamžitě po slovení zastavit, aby larvy vážek byly co nejméně ohroženy vymrznutím či vyschnutím (blíže viz dále rámcová péče o rybníky). Vhodné by bylo provádět s periodou cca 1-2x za deset let částečné odstranění sedimentů (z loviště, případně v přítokové zóně). a) Rámcová směrnice péče o rybníky název rybníka (nádrže) Přesličkový rybník, Hejškův rybník způsob hospodaření - ideálně přirozený výtěr lína (jeden rok nasazení generačních ryb a výtěr, další rok na podzim slovení) = dvouhorkový systém s výlovem na podzim - alternativně chov nižších věkových kategorií kapra (K0 K1, K1 K2) s každoročním výlovem na podzim = jednohorkový systém s výlovem na podzim - zákaz chovu býložravých druhů ryb (amur), s výjimkou případných melioračních obsádek iniciovaných OOP (v době platnosti tohoto plánu péče se nepředpokládá) - zákaz chovu dravců (zejména okounů, ale i dalších), pokud jej přímo nedoporučí OOP (např. vysazení candátů za účelem potlačení populace střevličky východní viz dále kap. 3.1.2)

intenzita hospodaření manipulace hladinou s vodní způsob letnění nebo zimování způsob odbahňování způsoby hnojení způsoby regulačního přikrmování způsoby použití chemických látek rybí obsádky - zákaz vysazování a chovu dalších nepůvodních druhů, jako je např. karas stříbřitý, slunečnice pestrá, sumeček americký atd.) - jakákoliv změna způsobu hospodaření (změna druhového nebo věkového složení obsádek atd.) musí být předem projednána a schválena OOP ve správním řízení - zákaz vypouštění a chovu polodivokých kachen a jiné drůbeže primárně extenzivní chov. V případech, kdy by hrozilo výrazné narušení stability ekosystému v důsledku vyžíracího tlaku obsádky, lze po konzultaci s příslušným OOP přistoupit buďto k redukci obsádky odlovem na vodě (preferované řešení) nebo k regulačnímu přikrmování do RKK 1 (obiloviny, max. granule rostlinného původu pozor! vázáno na udělení výjimky k aplikaci látek znečišťujících vodu). V následujícím roce pak budou obsádky adekvátně sníženy nádrže budou za účelem výlovu vypouštěny výhradně v podzimním období. V ostatních obdobích roku nesmí být hladina v nádrži záměrně snižována (narušení vývojového cyklu obojživelníků) ani zvyšována (z důvodu hnízdění vodního ptactva) nad normální hladinu nadržení (neurčí li tak OOP) za normálních okolností nebude nádrž letněna ani zimována. Výjimkou může být např. nutnost eliminace nepůvodních invazních druhů ryb (střevlička východní, karas stříbřitý). Nádrže mohou být z výše uvedeného důvodu dlouhodobě vypuštěny pouze v podzimním období (nejmenší riziko pro zvláště chráněný leknín bělostný). Dlouhodobé vypuštění nádrží v takovémto případě musí být schváleno příslušným OOP. Dlouhodobé vypuštění má smysl aplikovat pouze tehdy, kdy nehrozí znovurozšíření nežádoucích druhů z výše položené nádrže. vhodné by bylo cca 1-2 x za období platnosti plánu péče provést částečně odbahnění nádrží (loviště, zóna přítoku) nádrže nebudou hnojeny ve výše popsaném případě lze přistoupit k regulačnímu přikrmování obilovinami nebo rostlinnými granulemi (do RKK 1) - vázáno na vydání příslušné výjimky k aplikaci znečišťujících látek vápnit lze pouze v případě nutnosti (prokazatelný pokles alkality), nikoliv preventivně, a to výhradně mletým vápencem (100 kg/ha jednorázově v létě, max. 1t/ha v zimě). Pálené vápno lze použít pouze v případě likvidace invazních druhů ryb po schválení OOP; aplikace lokálně do loviště po výlovu). Nevápnit na jaře! Aplikace chlorového vápna je možná pouze v případě prokázané potřeby a po povolení OOP a to následujícím způsobem: 3 x za týden (ob den) max. 10 kg/ha/m průměrné hloubky (tj. při průměrné hloubce 0,5 m pouze 5 kg/ha). Aplikace dalších chemických látek (pesticidy, biocidy) v nádržích a jejich okolí je nepřípustná nádrž může být využívána pouze k chovu nižších věkových kategorií kapra (K0 K1; K1 K2) a k odchovu lína, popř.

jesena (nejlépe přirozený výtěr), přičemž využití k chovu lína by bylo z pohledu zájmů ochrany přírody optimální variantou. Velikost obsádek: K0 bez omezení K1 nasadit lze max. 800 ks/ha (o kusové hmotnosti do 50g), tj. při daném počtu max. 40 kg/ha = na celý Přesličkový rybník (vodní plocha cca 1,2 ha) max. cca 960 ks (o kusové hmotnosti do 50 g, tj. max. cca 48 kg); na celý Hejškův rybník (vodní plocha cca 0,6 ha) max. cca 480 ks (o kusové hmotnosti do 50 g, tj. max. cca 24 kg). Hospodaření bude každý rok upravováno na základě výsledků průběžného monitoringu nádrže (např. na základě rozvoje litorální submerzní i natantní vegetace, zaznamenaných průhledností vody v průběhu sezóny atd. blíže viz též intenzita hospodaření). Jakékoliv změny obsádek musejí být vždy projednány a povoleny OOP. Vysazování dravých a býložravých ryb je zcela nežádoucí. Jedinou výjimkou může být nasazení candátů za účelem potlačení populace střevličky východní a za podmínek formulovaných dále v kap. 3.1.2. Aplikace tohoto managementu může být iniciována pouze příslušným OOP - nádrže nebudou využívány k chovu (vypouštění) polodivokých (mysliveckých) kachen - porosty podmáčené olšiny a potoční olšiny budou ponechány bez zásahu - v kulturních lesních porostech, které jsou součástí ZCHÚ a jejího ochranného pásma, se doporučuje hospodařit tak, aby se zde druhová skladba i struktura porostů v dlouhodobém horizontu přibližovala přirozenému stavu. Důležité je v porostech ponechávat větší podíl mrtvého dřeva (padlé kmeny, odumřelé doupné stromy) z důvodu zvýšení úkrytové kapacity území a podpory stanovištní diverzity - v rámci ZCHÚ a jejího ochranného pásma nebudou používány biocidy, hnojiva a jiné chemické látky (v opodstatněných případech může jejich aplikaci povolit či nařídit např. v rámci likvidace nežádoucích druhů ryb pouze příslušný OOP) a nebudou sem bez souhlasu OOP umísťovány myslivecké objekty (krmelce, budky pro kachny, kazatelny, újediště atd.) - náletové dřeviny, zejména Frangula alnus a Betula pendula po obvodech rybníků (včetně návodních svahů na hrázích) budou udržovány tak, aby nadměrně nezastiňovaly rybniční okraje - ostřicovomechová společenstva v jižní a západní části Přesličkového rybníka je třeba kosit a hmotu odstraňovat (v periodě cca 2-3 roky) - drobné tůně na okrajích vodních ploch budou s periodou cca 2 roky pročišťovány tak, aby mohly být využity vodními bezobratlými a např. ke sběru potravy ptáků

- je třeba zajistit, aby hospodařením v rybníku Veveřský nedocházelo k eutrofizaci vod rybníků v chráněném území, k jejich zanášení zkarbovaným bahnem, a aby z něj nepronikaly do ZCHÚ nepůvodní invazní druhy ryb. Z posledně jmenovaného důvodu je třeba přistoupit k důsledné eliminaci sřevliček, popř. dalších invazních druhů v této nádrži a do budoucna se důsledně vyvarovat jejich vysazování + vysazování dalších druhů, jejichž úniky by potenciálně ohrožovaly ZCHÚ (okoun říční, sumeček americký, slunečnice pestrá,...). 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území - V roce 2012 podle schváleného plánu hospodaření ponechat oba rybníky bez obsádky do konce května, poté bude provedena kontrola a v případě zjištění početnějšího výskytu střevličky bude nasazen rychlený plůdek candáta k její eliminaci. Přitom je třeba důsledně monitorovat dopad vysazení candátů na larvální stadia obojživelníků (provedením kvantitativních průzkumů před a po vysazení). V případě, že se vysazení candátů neprojeví negativně (pokles početnosti larev) a za situace, kdy bude mít prokazatelný tlumící efekt na populaci střevličky, lze v této praxi pokračovat i v dalších letech. Pro usnadnění regenerace porostů přesličky poříční bude hladina Přesličkového rybníka držena 10-15 cm pod normálem (pod úrovní bezpečnostního přepadu). I v dalším období je prioritou potlačení populace střevličky východní a podpora regenerace porostů emerzní litorální vegetace (zejména pak přesličky), popř. vegetace natantní (leknín bělostný). Tomuto cíli je nutno podřídit jak způsob hospodaření na rybnících, tak způsob manipulace s vodní hladinou. - V případě, že se výše uvedeným způsobem nepodaří populace střevličky východní potlačit, bude nutno sáhnout k dlouhodobému vypuštění rybníků na několik měsíců (nejlépe v období září-listopad), spojenému s opakovaným prolovením stoky a celého úseku potoka mezi jednotlivými nádržemi elektrickým rybolovným zařízením. V tomto období jsou již minimálně ohroženy larvy obojživelníků a současně nehrozí vymrznutí leknínů ve vypuštěných rybnících. - Po potlačení střevličky východní by chov ryb v obou rybnících měl být zaměřen na chov lína a jesena (možno dvouhorkový systém), případně v jednohorkovém cyklu plůdku či ročka kapra (chov K0 K1, popř. K1 K2). Pro regulaci nežádoucích druhů ryb je vhodné přisazování rychleného plůdku candáta, pokud se neprokáže negativní vliv na larvální stadia obojživelníků. - Bude prováděno kosení ostřicovorašelinných litorálů s periodou cca jednou za 2-3 roky. - Lesní společenstva podmáčených a potočních olšin budou ponechána v době trvání platnosti tohoto plánu péče bez zásahu. - V kulturních lesních porostech, které jsou součástí ZCHÚ a jejího ochranného pásma, se bude hospodařit tak, aby se zde druhová skladba i struktura porostů v dlouhodobém horizontu přibližovala přirozenému stavu. Důležité je v porostech ponechávat větší podíl mrtvého dřeva (padlé kmeny, odumřelé doupné stromy) z důvodu zvýšení úkrytové kapacity území a podpory stanovištní diverzity. - Na lokalitě je třeba realizovat další průzkumy a monitoring zájmových druhů či skupin živočichů (blíže viz kap. 3.7).

3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností - v lesních porostech, které jsou součástí ochranného pásma, se doporučuje hospodařit tak, aby se zde druhová skladba i struktura porostů v dlouhodobém horizontu přibližovala přirozenému stavu. Důležité je v porostech ponechávat větší podíl mrtvého dřeva (padlé kmeny, odumřelé doupné stromy) z důvodu zvýšení úkrytové kapacity území a podpory stanovištní diverzity. - v rámci ochranného pásma nebudou používány biocidy, hnojiva a jiné chemické látky (v opodstatněných případech může jejich aplikaci povolit či nařídit pouze příslušný OOP) a nebudou sem bez souhlasu OOP umísťovány myslivecké objekty (krmelce, budky pro kachny, kazatelny, újediště atd. - vhodné by bylo do ochranného pásma zahrnout i rybník Veveřský a zajistit, aby hospodařením v něm nedocházelo k eutrofizaci vod rybníků v chráněném území, k jejich zanášení bahnem a aby z něj nepronikaly do ZCHÚ nežádoucí druhy ryb (viz výše). 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu Území přírodní památky je nově zaměřeno a označeno v souladu se zákonem. 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Návrhy potřebných administrativně - správních opatření nejsou známy. Lokalita PP Přesličkový rybník byla vyhlášena v roce 2011. 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Současná míra rekreačního a sportovního využívání veřejností nevyžaduje další regulaci. 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území Při hranici PP bude umístěna tabule s informacemi o přírodní památce Přesličkový rybník, hlavním předmětu ochrany, popř. dalších významných druzích a nutném managementu území. 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území - Průzkum metapopulace vážky jasnoskvrnné na okolních vodních plochách a zhodnocení možností jejího samovolného návratu do tohoto ZCHÚ. - Pravidelný monitoring populací vážek (každoročně) a obojživelníků (ideálně každoročně, možno i ve dvouletém intervalu). - Podrobný botanický průzkum (včetně vodních makrofyt). - Kontrola lokality při výlovu za účelem potvrzení přítomnosti raků (po výlovu v roce 2011 byly ve dně Přesličkového rybníka nalezeny stopy dvou jedinců Fischer 2012)

- Každoroční monitoring stavu vodních nádrží. Na lokalitě bude realizován pravidelný monitoring způsobu hospodaření na obou rybnících. V rámci monitoringu budou sledovány následující parametry (zpracováno za využití materiálu AOPK Metodické listy k hospodaření na rybnících zakládaných či obnovovaných s finanční podporou MŽP): 1) stav vodního sloupce. Nesmí docházet k záměrnému snižování hladiny v jarním a letním období. Kontrola při každé návštěvě lokality 2) průhlednost vody průhlednost vody do konce června musí přesahovat 50 cm. Průhlednost bude měřena Secchiho deskou jako hloubka, při které přestávají být znatelná ostrá rozhraní barev na desce, a to v místech s vyšší hloubkou (nejlépe u výpusti). Měření budou prováděna při všech návštěvách lokality 3) velikostní struktura zooplanktonu přítomnost hrubého až středního zooplanktonu indikuje vyžírací tlak rybí obsádky. Bude se stanovovat minimálně v rámci dvou odběrů v období od 1. 5. do 30. 6., optimálně v rámci 4 odběrů v měsících květen, červen, červenec, srpen. Odlov bude prováděn nejlépe planktonní síťkou s oky 80 µm, tři hody na 5 m do 100 ml lahvičky. Hrubý až střední zooplankton musí být v nádrži hojně zastoupen 4) stav litorální (emerzní, natantní i submerzní vegetace). Kontrola nejlépe v červenci 6) stav rybích obsádek (velikost, druhové složení, věková struktura). Kontrola během sezóny za pomoci vrhací sítě (při každé návštěvě) + kontrola při výlovu. - V případě potlačování populace střevličky východní vysazením candátů bude sledován vliv na vývojová stadia obojživelníků. Kvantitativní průzkum zaměřený na larvy bude proveden před vysazením candátů (květen) a 2 x po jejich vysazení (počátek června, počátek července).

4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Uvedené ceny opakovaných zásahů jsou stanoveny orientačně na základě ceníku AOPK ČR platného pro rok 2011(v cenách bez DPH). V případě IP a monitoringu jsou stanoveny jako ceny běžné za podobné objemy prací (ceníky AOPK jsou v tomto ohledu zpracovány zcela nereálně). Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy) Jednorázové a časově omezené zásahy Údržba značení hranic po 10 letech (75% nákladů na označení v rámci projektu Implementace soustavy NATURA 2000 ) Zmapování metapopulace vážky jasnoskvrnné Orientační náklady za rok (Kč) Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč) ---------- 21.000,- ---------- 30.000,- v okolních vodních plochách Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč) ---------- 51.000,- Opakované zásahy Pročištění tůní 5.000,- 25.000,- Každoroční monitoring populací vážek 5.000,- 50.000,- Monitoring obojživelníků 10.000,- 100.000,- (50.000,- při dvouletém cyklu) Každoroční monitoring vodních ploch (průhlednost, zooplankton, obsádky,...) Kvantitativní průzkum zaměřený na vývojová stadia obojživelníků (v případě vysazování candáta za účelem potlačení populace střevliček) 15.000 150.000,- 10.000,- 10.000,- 99.000,- Kosení ostřicovomechových ploch 5.000,- 25.000,- V případě potřeby likvidace náletových dřevin 5.000,- dle frekvence zastiňujících nádrže zásahu odhadem 15.000,- Odbahnění (pročištění) lovišť a zón kolem nátoku 198.000,- 330 m 3 x 300 kč/m 3 Opakované náklady celkem (Kč) 523.000 až Nák l ad y cel k em (Kč) 573.000,- 624.000,- až 674.000,-

4.2 Použité podklady a zdroje informací ALBRECHT J. A KOL., 2003: Českobudějovicko. In: Mackovčin P. a Sedláček M.. (eds.): Chráněná území ČR, svazek VIII Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. Praha. 808 pp. DOLNÝ A., BÁRTA D. et al., 2007: Vážky ČR: Ekologie, ochrana a rozšíření. ČSOP Vlašim DOLNÝ A., HESOUN P., WALDHAUSER M., 2008: Aktivní ochrana vážek příklady managementu mokřadních biotopů. In: Dolný A., (ed.): Vážky 2008 Sborník referátů XI. Celostátního semináře odonatologů v Českém lese. ZO ČSOP Vlašim. Pp. 145-163. FARKAČ J., KRÁL D. et ŠKORPÍK M. [eds.], 2005: Červený seznam ohrožených druhů České republiky Bezobratlí. List of threatened species in the Czech Republic. Invertebrates. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Praha. 760 pp. FISCHER D., 2012: EVL Přesličkový rybník kontrola při výlovu. Nepublikováno. Depon. in NaturaServis, s.r.o. HESOUN P., 2011a: EVL Přesličkový rybník IP batrachologický. Nepublikováno. Depon. in NaturaServis, s.r.o. HESOUN P., 2011b: EVL Přesličkový rybník IP entomologický. Nepublikováno. Depon. in NaturaServis, s.r.o. JIRÁSKO J. A KOL., 2003: Plán péče pro přírodní památku Přesličkový rybník na roky 2004-2013. Nepublikováno. Depon. in KÚ Jč kraje. MIKÁTOVÁ B, VLAŠÍN M., 2002: Ochrana obojživelníků, Metodika ČSOP č. 1, Ekocentrum Brno. 137 pp. PAPÁČEK M., 2004: Biota Novohradských hor: modelové taxony, společenstva a biotopy. Jihočeská univerzita České Budějovice. 304 pp. PLESNÍK J., HANZAL V., BREJŠKOVÁ L., 2003: Červený seznam ohrožených druhů České republiky Obratlovci. AOPK Praha. 183 pp. Příloha nařízení vlády č.132/2005 Sb. ze dne 22. prosince 2004, kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit. Svoboda A., 2011: Přesličkový rybník ornitologický průzkum. Nepublikováno. Depon. in NaturaServis, s.r.o.

4.3 Seznam používaných zkratek AOPK ČR Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky PP přírodní památka PR přírodní rezervace ZCHÚ zvláště chráněné území DP dílčí plocha = zvláště chráněné druhy podle vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb.: 1 = kriticky ohrožený, 2 = silně ohrožený, 3 = ohrožený C (arabské číslice) = druhy Červeného seznamu cévnatých rostlin ČR (Procházka /ed/ 2001): C1 = kriticky ohrožený taxon, C2 = silně ohrožený taxon; C3 = ohrožený taxon; C4 = vzácnější taxon vyžadující pozornost, méně ohrožený velká písmena - stupeň ohrožení dle Červeného seznamu ohrožených druhů ČR obratlovci (Plesník a kol., 2003) a dle Červeného seznamu ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. (Farkač a kol., 2005): CR kriticky ohrožený, EN - ohrožený, VU - zranitelný, LC málo dotčený, NT téměř ohrožený EVL evropsky významná lokalita RKK relativní krmný koeficient OOP orgán ochrany přírody 5. Obsah 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 2 1.1 Základní identifikační údaje 2 1.2 Údaje o lokalizaci území 2 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí 2 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma 3 1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími 3 1.6 Kategorie IUCN 4 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ 4 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu 4 1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ současný stav 4 1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu 7 1.9 Cíl ochrany 7 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 7 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů 7 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti 10 v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy 11 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 11 2.4.1 Základní údaje o nelesních pozemcích 12 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do 13 území a závěry pro další postup 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize 14 3. Plán zásahů a opatření 14 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 14 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání 14

3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území 17 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně 18 návrhu zásahů a přehledu činností 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu 18 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území 18 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností 18 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území 18 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území 18 4. Závěrečné údaje 20 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle 20 jednotlivých zásahů (druhů prací) 4.2 Použité podklady a zdroje informací 21 4.3 Seznam používaných zkratek 22 5. Obsah 22 Přílohy Součástí plánu péče jsou dále tyto přílohy Tabulky: Příloha T1 - Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich Mapy: Příloha M1 - Orientační mapa s vyznačením území Příloha M2 - Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma Příloha M3 - Mapa dílčích ploch a objektů

Tabulka T1 Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich označení název plochy nebo objektu 1 Přesličkový rybník výměra (ha) stručný popis charakteru plochy nebo objektu a dlouhodobý cíl péče 0,2072 Mělký rybník s pozvolnými břehy a s rozsáhlými litorálnímí porosty tvořenými zejména ostřicí zobánkatou (Carex rostrata) a mochnou bahenní (Potentilla palustris). Na obvodu navazují společenstva rašelinišť. Na volné hladině populace leknínu bělostného (Nymphaea candida). Porosty vysokých rákosin jsou tvořeny zejména orobincem širolistým. Porosty přesličky poříční v roce 2011 vymizely. doporučený zásah naléhavost termín provede ní V roce 2012 podle schváleného plánu hospodaření ponechat oba rybníky bez obsádky do konce května, poté bude provedena kontrola a v případě zjištění početnějšího výskytu střevličky bude nasazen rychlený plůdek candáta k její eliminaci. Přitom je třeba důsledně monitorovat dopad vysazení candátů na larvální stadia obojživelníků (provedením kvantitativních průzkumů před a po vysazení). V případě, že se vysazení candátů neprojeví negativně (pokles početnosti larev) a za situace, kdy bude mít prokazatelný tlumící efekt na populaci střevličky, lze v této praxi pokračovat i v dalších letech. Pro usnadnění regenerace porostů přesličky poříční bude hladina rybníka držena již od podzimního napuštění 10-15 cm pod normálem (pod úrovní bezpečnostního přepadu). I v dalším období je prioritou potlačení populace střevličky východní a podpora regenerace porostů emerzní litorální vegetace (zejména pak přesličky), popř. vegetace natantní (leknín bělostný). Tomuto cíli je nutno podřídit jak způsob hospodaření na rybnících, tak způsob manipulace s vodní hladinou. 1 2012 a dále dle potřeby interval provádě ní celoročně 25

V případě, že se výše uvedeným způsobem nepodaří populace střevličky východní potlačit, bude nutno sáhnout k dlouhodobému vypuštění rybníků na několik měsíců (nejlépe v období září - listopad), spojenému s opakovaným prolovením stoky a celého úseku potoka mezi jednotlivými nádržemi elektrickým rybolovným zařízením. V tomto období jsou již minimálně ohroženy larvy obojživelníků a současně nehrozí vymrznutí leknínů ve vypuštěných rybnících. 1 2013 a dále podle potřeby celoročně 2 Hejškův rybník 0,2303 Mělký rybník s pozvolnými břehy s litorálními porosty tvořenými zejména zblochanem vzplývavým (Glyceria fluitans). Na volné hladině populace leknínu bělostného (Nymphaea candida). Ta byla v druhé polovině vegetační sezóny mechanicky poškozována (ondatra?) Porosty vysokých rákosin jsou tvořeny zejména orobincem širolistým v přítokové zóně rybníka. Po potlačení střevličky východní by chov ryb v obou rybnících měl být zaměřen na chov lína a jesena (možno dvouhorkový systém), případně v jednohorkovém cyklu plůdku či ročka kapra (chov K0 K1, popř. K1 K2). Pro regulaci nežádoucích druhů ryb je vhodné přisazování rychleného plůdku candáta, pokud se neprokáže negativní vliv na larvální stadia obojživelníků. Kosení ostřicovo-rašelinných litorálů s periodou cca jednou za 2-3 roky Náletové dřeviny, zejména Frangula alnus a Betula pendula po obvodech rybníků (včetně návodních svahů na hrázích) budou udržovány tak, aby nadměrně nezastiňovaly rybniční okraj Provést částečně odbahnění nádrží (loviště, zóna přítoku) viz Přesličkový rybník 1 Od potlačení invazní střevličky 1 Červenec -říjen 1 Červenec -říjen 2 Při výlovu viz Přesličkový rybník viz Přesličko vý rybník 3 Podmáčené olšiny 0.1625 Pás mezi rybníky Hejškův a Přesličkový. Bez zásahu - - - celoročně Jednou za dva roky Jednou za 2 roky cca 2 x za dobu platnosti plánu péče viz Přesličko vý rybník 26