Biologické čištění odpadních vod - aerobní procesy

Podobné dokumenty
Biologické čištění odpadních vod - aerobní procesy

Biologické čištění odpadních vod - anaerobní procesy

Lis na shrabky INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ

Biologické čištění odpadních vod - anaerobní procesy

PDF vytvořeno zkušební verzí pdffactory Čištění odpadních vod

Biologické odstraňování nutrientů

Mechanické čištění odpadních vod

AKTIVACE ODSTRAŇOVÁNÍ ORGANICKÝCH LÁTEK

Aktivační nádrže oběhové čistírny odpadních vod (ČOV) a projekt jejího demonstrátoru

Biologické odstraňování nutrientů

BIOFILMOVÉ PROCESY. Rozdělení biofilmových reaktorů. Zkrápěné biologické kolony. 1) Zkrápěné biologické kolony

Rozdělení biofilmových reaktorů

Trendy ve vývoji technologie čištění odpadních vod ve velkých čistírnách

Základní údaje o čistírně odpadních vod

Klasifikace znečišťujících látek

Vstupní šneková čerpací stanice

INTENZIFIKACE ČOV TLUČNÁ S VYUŽITÍM NOSIČŮ BIOMASY VE FLUIDNÍM LOŽI

Číslo zakázky: 13 PROTOKOL O ZKOUŠCE č. 1 Číslo přihlášky: 13. Zkoušený výrobek - zařízení: domovní aktivační čistírna - typ EKO-NATUR 3-6

Získávání dat Metodiky laboratorních testů pro popis vlastností aktivovaného kalu a odpadní vody

Vyhodnocení provozu. období leden Dr. Ing. Libor Novák

Popis stavby. Obrázek číslo 1 mapa s vyznačením umístění jednotlivých ČOV. ČOV Jirkov. ČOV Údlice. ČOV Klášterec nad Ohří ČOV Kadaň.

PRINCIPY BČOV INFORMAČNÍ ZDROJE. Ing. Iveta Růžičková, Ph.D. TERMINOLOGIE BIOCHEMICKÝCH PROCESŮ

Vývoj koncepcí městského odvodnění

Řízení procesu čištění odpadních vod na základě měření koncentrace dusíku.

POKYNY PRO INSTALACI A UŽÍVÁNÍ DOMOVNÍCH ČISTÍREN ODPADNÍCH VOD MEDMES 3,5,10,20,30 (ekvivalentních obyvatel)

Látka toxická pro mikroorganismy a vyšší živočichy i v nízké koncentraci. Do prostředí se dostává: Používá se například:

Čistírny odpadních vod ČOV-AF K

Čištění odpadních vod z malých zdrojů znečištění:

Klasifikace vod podle čistoty. Jakost (kvalita) vod. Čištění vod z rybářských provozů

PŘEDMLUVA...ii. OBSAH...ii 1. ÚVOD...1

VLIV TECHNOLOGICKÝCH PARAMETRŮ POST-AERACE NA KVALITU ANAEROBNĚ STABILIZOVANÉHO KALU

ENERGIE Z ODPADNÍCH VOD

Odstraňování dusíkatého a organického znečištění pomocí Biotechnologie Lentikats

ČISTÍRNA ODPADNÍCH VOD AS-VARIOcomp K PROVOZNÍ DENÍK

AS-VARIOcomp 5K - technologie určená pro 3-7 EO

Procesy čištění odpadních vod. Inovace tohoto předmětu je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

Praktické zkušenosti s provozováním komunální ČOV s MBR. Daniel Vilím

Jak se čistí odpadní voda

Čistírenská biologie. Organismy v odpadních vodách a na čistírnách odpadních vod

USPOŘÁDÁNÍ TECHNOLOGICKÉ LINKY ČOV

Ing. Radim Staněk, prof. Ing. Jana Zábranská CSc. Čištění odpadních vod z výroby nitrocelulózy

Separace aktivovaného kalu a vyčištěné odpadní vody

Technický list FUKA 5V. Vertikální provzdušňovač / Stripovací věž. VODÁRENSKÉ TECHNOLOGIE s.r.o. K vodojemu 140 Rudná u Prahy Rev.

Technický list BUBLA 25V. Horizontální provzdušňovač. VODÁRENSKÉ TECHNOLOGIE s.r.o. Chrášťany 140 Rudná u Prahy Rev. 0

Čistírny odpadních vod 20 LET TRADICE VÝROBY

ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD LIKVIDACE ODPADNÍCH VOD V LESNÍM NAKLÁDÁNÍ S ODPADNÍ VODOU BSK ČIŠTĚNÍ ODPADNÍ VODY PRINCIP ČIŠTĚNÍ ODPADNÍ VODY V

Efektivnost čističky odpadních vod v městě Uherské Hradiště. Charakteristika jednotlivých znečišťovatelů. Simona Horehleďová

2. Měření zónové sedimentační rychlosti

Výstavba čistírny odpadních vod

Odpadní vody. Organismy v odpadních vodách, na čistírnách odpadních vod

POZNATKY K PROJEKTOVÁNÍ. Ing. Stanislav Ház

Možnosti monitoringu a řízení pro ekonomiku a spolehlivý provoz ČOV. Prof. Ing. Jiří Wanner, DrSc. VŠCHT Praha

Zahušťování suspenzí v oboru čištění odpadních vod

ZKUŠENOSTI S VÝPOČTEM ČOV POMOCÍ SOFTWARE WEST

1. Úvod Základní návrhové parametry Provozní soubory Seznam provozních souborů ČOV Seznam místností a nádrží 5

Čistírny odpadních vod ČOV-AF. s dávkováním flokulantu

MIKROORGANISMY EDÍ. Ústav inženýrstv. enýrství ochrany ŽP FT UTB ve Zlíně

Vliv nestability procesu biologického odstraňování fosforu z odpadní vody. Úskalí biologického odstraňování fosforu z odpadních vod

ACO Clara. Čistírny odpadních vod. Biologické čistírny odpadních vod ACO CLARA

ACO Clara. Biologické čistírny odpadních vod ACO CLARA

KATALOG OPATŘENÍ 1. POPIS PROBLÉMU 2. PRÁVNÍ ZÁKLAD. ID_OPATŘENÍ 2 NÁZEV OPATŘENÍ Intenzifikace nebo modernizace ČOV DATUM ZPRACOVÁNÍ Prosinec 2005

Anaerobní proces. Anaerobní rozklad organických látek. Bioplyn

Předčištění odpadních vod, decentrální čištění odpadních vod. Energetické systémy budov I

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu: Moderní škola 21. století Zařazení materiálu: Šablona: III/2

Chemie životního prostředí III Hydrosféra (04) Samočistící schopnost vod

Voda Problematika čištění nestandardních odpadních vod v podmínkách dálničních odpočívek srovnání dvou realizovaných čistíren SBR

Čistírna odpadních vod

PŘEHLED ENVIRONMENTÁLNÍCH RIZIK

USPOŘÁDÁNÍ TECHNOLOGICKÉ LINKY ČOV

ACO Marine produktový katalog ACO Clara čistírny odpadních vod Velikost EO

Anaerobní proces. Anaerobní rozklad organických látek. Bioplyn

AERACE A MÍCHÁNÍ AKTIVAČNÍCH NÁDRŽÍ

BIOLOGICKÁ ČÁST ČOV. Obsah. Biologické čištění odpadních vod. Vývoj ištní odpadních vod. Redukce znečištění

Vyhodnocení provozu ČOV Ostrá 2015

ODSTRAŇOVÁNÍ AMONIAKU FILTRAČNÍMI SYSTÉMY

EXKURZE ÚSTŘEDNÍ ČISTÍRNA ODPADNÍCH VOD PRAHA. Katedra zdravotního a ekologického inženýrství. Stará čistírna odpadních vod Papírenská 199/6 Praha

MEMBRÁNOVÉ ČOV MOŽNOSTI, PRAKTICKÉ APLIKACE A PROVOZNÍ ZKUŠENOSTI

Vyhodnocení provozu ČOV Ostrá 2014

ACO Clara. ACO Clara Home (2-5 EO) ACO Clara Home C (2-5 EO) Kompaktní domovní čistírny odpadních vod. (plastové provedení nádrže)

ACO Produktový katalog. ACO Clara. âistírny odpadních vod

Omezování plynných emisí. Ochrana ovzduší ZS 2012/2013

Vyhodnocení provozu ČOV Ostrá 2016

LIKVIDACE SPLAŠKOVÝCH ODPADNÍCH VOD

ZPRACOVÁNÍ ODPADNÍCH VOD. Cenné látky v odpadní vodě / Separované čištění proudů vod

Recyklace energie. Jan Bartáček. Ústav technologie vody a prostředí

Rozvoj MBR v Evropě byl podpořen 4 výzkumnými projekty VI. Rámcového programu EU

Čištění odpadních vod

2. POPIS SOUČASNÉHO STAVU ČOV

Odpadní vody. Škody způsobené odpadními vodami:

KANALIZACE, BIOLOGICKÉ ČOV A VLASTNOSTI PRODUKOVANÝCH KALŮ MOTTO:

Čištění odpadních vod. Projevy eutrofizace s následnou eliminací vodního květu

ČOV Modřice - Technický popis

SYSTÉMY BIOLOGICKÉHO ODSTRAŇOVÁNÍ NUTRIENTŮ

Marek Holba, Adam Bartoník, Ondřej Škorvan, Petr Horák, Marcela Počinková, Karel Plotěný. Ing Milan Uher

Fouling a biofouling membrán při provozu MBR, metody potlačení Mgr. Ing. Bc. Lukáš Dvořák, Ph.D.

ších dostupných technologií odpadních vod Asociace pro vodu ČR Ing. Milan Lánský, Ph.D., Ing. Bc. Martin Srb, Ph.D.

ČOV Unhošť. Technologický návrh intenzifikace. leden Dr. Ing. Libor Novák. Mařákova 8, Praha 6, tel

Počty zaměstnanců j jednotlivých objektech průmyslové zónu, ze kterého vychází látkové a hydraulické zatížení, je uveden v tabulce.

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Transkript:

Biologické čištění odpadních vod - aerobní procesy Martin Pivokonský 6. přednáška, kurz Znečišťování a ochrana vod Ústav pro životní prostředí PřF UK Ústav pro hydrodynamiku AV ČR, v. v. i. Tel.: 221 951 909 E-mail: pivo@ih.cas.cz

Druhy vod 1) podle původu přírodní odpadní splaškové průmyslové městské (směs splaškových a průmyslových vod) Mezi odpadní vody patří i průsakové vody z odkališť nebo skládek odpadů. 2) podle výskytu atmosférické podzemní povrchové 3) podle použití voda pitná voda provozní voda odpadní Důlní vody všechny podzemní, povrchové a srážkové vody, které vnikly do hlubinných nebo povrchových důlních prostorů, a to až do jejich spojení s jinými stálými podzemními nebo povrchovými vodami.

Biologické čištění odpadních vod základním principem biologického čištění vod jsou biochemické oxidačně-redukční reakce probíhající za účasti mikroorganismů reakce lze dělit dle konečného akceptoru elektronů a hodnot oxidačněredukčních (redox) potenciálů oblast oxická (kyslíkatá, aerobní) konečným akceptorem elektronů je rozpuštěný kyslík redox potenciál nad 50 mv oblast anoxická (bezkyslíkatá) rozpuštěný kyslík není přítomen konečným akceptorem elektronů je dusičnanový a dusitanový dusík redox potenciál od - 50 mv do 50 mv oblast anaerobní nevyskytuje se rozpuštěný kyslík ani dusičnany a dusitany konečným akceptorem elektronů je organická látka redox potenciál pod - 50 mv

Rozložitelnost organických látek důležitým faktorem je biologická rozložitelnost organických látek biologickou rozložitelnost lze posuzovat dle poměru BSK (biochemická spotřeba kyslíku) ku TSK (teoretická spotřeba kyslíku) BSK5 : TSK nad 0,4 poukazuje na látky biologicky snadno rozložitelné BSK5 : TSK pod 0,4 indikuje látky s pomalou rychlostí rozkladu nebo to, že použitá kultura mikroorganismů nebyla dostatečně adaptována kvantitativním ukazatelem biologické rozložitelnosti je maximální specifická rychlost odstraňování dané látky r x max adaptovanou směsnou kulturou r x max nad 50 mg g -1 h -1 látka je velmi snadno a rychle rozložitelná r x max 15-50 mg g -1 h -1 látka je danou kulturou dobře rozložitelná r x max pod 15 mg g -1 h -1 látka je obtížně a pomalu rozložitelná

Mechanismy odstraňování organických látek odpadní vody představují komplexní substrát, který obsahuje organické látky rozpuštěné i nerozpuštěné nerozpuštěné látky se sorbují na shluky mikroorganismů (vločky, nárosty) a v závislosti na svém charakteru mohou být dále enzymaticky štěpeny rozpuštěné látky nízkomolekulární jsou přímo přenášeny do buněk mikroorganismů vysokomolekulární jsou nejprve enzymaticky štěpeny na nízkomolekulární v buňkách mikroorganismů následně dochází k dalšímu štěpení organických látek

počet mikroorganismů (ln) 6. přednáška Biologické čištění odpadních vod aerobní procesy Růstová křivka mikroorganismů to, zda bude docházet k rozmnožování, nebo pouze k růstu mikroorganismů, určuje hmotnostní poměr mezi substrátem a inokulem nízký poměr (např. 0,1) nedochází k výraznému rozmnožení mikroorganismů, mírný nárůst biomasy vysoký poměr (např. 100) výrazné rozmnožení mikroorganismů, vysoký nárůst biomasy vyjádřeno růstovou křivkou mikroorganismů stacionární fáze lagová fáze čas

Aktivovaný kal směsná kultura mikroorganismů, které se vyskytují převážně ve formě zoogleí aktivovaný kal obsahuje: bakterie nejčastěji rody Achrobacter, Acinetobacter, Azotobacter, Bacillus, Flavobacterium, Micrococcus, Mycobacterium, Nitrobacter, Nitrosomonas, Nocardia, Pseudomonas houby, plísně, kvasinky přítomny v menším množství vláknité mikroorganismy např. Beggiatoa, Leptomitus, Leucothrix, Microthrix parvicella, Nocardia, Sphaerotilus, Thiothrix převaha vláknitých mikroorganismů negativně ovlivňuje usazovací a zahušťovací vlastnosti kalu a způsobuje technologické potíže ČOV vířníky, hlístice, prvoky např. Voritcella, Opercularia, Epistylis Nitrosomonas Microthrix parvicella Vorticella

Aktivovaný kal aktivovaný kal je na rozdíl od většiny čistých kultur mikroorganismů schopen sedimentace, čímž se separuje od kapalné fáze flokulující aktivovaný kal za optimálních podmínek vločky aktivovaného kalu dobře flokulují a sedimentují odtok je čirý, vratný kal je zahuštěný neflokulující aktivovaný kal odtok je zakalený s vysokými hodnotami BSK a CHSK důvodem mohou být nevhodné technologické parametry (zatížení a stáří kalu) nebo složení a vlastnosti odpadní vody (ph, obsah nutrientů nebo toxických l.) zbytnělý aktivovaný kal kal špatně sedimentuje, nízké usazovací rychlosti bytnění lze dělit na nevláknité (v praxi není časté, příčiny nejsou zcela objasněny) a vláknité (způsobeno nadměrným rozvojem vláknitých mikroorganismů)

Dělení aktivace podle technologického uspořádání a) diskontinuální systém (jednorázový, vsádkový) odpadní voda se smísí s aktivovaným kalem směs je provzdušňována dochází k úbytku substrátu a nárůstu biomasy mikroorganismů po určité době dojde k vyčerpání substrátu a tedy ukončení procesu v praxi se pro čištění odpadních vod tento systém nevyužívá, vhodný pouze pro výzkumné účely b) semikontinuální systém opakující se diskontinuální systém po určité době se odebere část biomasy a doplní se roztok substrátu

Dělení aktivace podle technologického uspořádání c) kontinuální systém 1. s postupným tokem odpadní voda se smísí s aktivovaným kalem a směs je vedena do aktivační nádrže, kde je provzdušňována aktivační nádrž má tvar dlouhého koryta (desítky metrů) s malým průtočným profilem s průběhem nádrže dochází k úbytku substrátu 2. s ideálním promícháváním (směšovací aktivace) odpadní voda a aktivovaný kal se smísí až v aktivační nádrži, kde dochází k intenzivnímu promíchávání a provzdušňování koncentrace substrátu je v celé nádrži stejná

Aktivační proces kontinuální kultivace mikroorganismů s recirkulací kalu systém obsahuje: biologickou jednotku aktivační nádrž separační jednotku dosazovací nádrž

Aktivační proces odpadní voda přitéká do aktivační nádrže, kde se mísí s recirkulovaným (vratným) aktivovaným kalem směs je intenzivně provzdušňována (tlakový vzduch, mechanické aerátory) v dosazovací nádrži se separuje aktivovaný kal a voda zahuštěný aktivovaný kal se vrací zpět na začátek do aktivační nádrže část je tzv. přebytečný aktivovaný kal, který je třeba periodicky odstraňovat (díky organickým látkám z odpadní vody se stále tvoří nová biomasa) přítok aktivační nádrž dosazovací nádrž odtok regenerace vratný kal přebytečný kal

Aktivační proces Dvoustupňová aktivace samostatná aktivační a dosazovací nádrž prvního a druhého stupně pro odpadní vody s vysokým obsahem organického znečištění (BSK 5 nad 300 mg l -1 ) odstraní-li se v prvním stupni většina znečištění, mikroorganismy ve druhém stupni mohou mít nedostatek potravy Odstupňovaná aerace z důvodu zvýšené spotřeby kyslíku na začátku nádrže je v daném místě intenzivnější provzdušňování Postupně zatěžovaná aktivace odpadní voda je přiváděna na několika místech nebo podél celé nádrže cílem je vyrovnat rychlost spotřeby kyslíku podél celé nádrže

Technologické parametry aktivace doba zdržení je dána jako poměr objemu nádrže ku objemu přitékající odpadní vody za daný čas θ doba zdržení V objem nádrže Q1 přítok odpadní vody při zahrnutí recirkulace kalu pak platí: Q r přítok vraceného kalu θ = V / Q 1 θ s = V / Q S Q S = Q r + Q 1 poměr mezi přítokem vraceného kalu a přítokem odpadní vody se pak nazývá recirkulační poměr

Technologické parametry aktivace objemové zatížení definováno jako hmotnostní množství organických látek na 1 m 3 nádrže za jeden den B v objemové zatížení Q 1 přítok odpadní vody v m 3. h -1 S 1 koncentrace organických látek (zpravidla vyjadřována jako BSK 5 nebo CHSK) platí tedy vztah: B v = (24. Q 1. S 1 ) / V B v = (24. S 1 ) / θ výkonnost aktivační nádrže hmotností množství organických látek odstraněné na 1 m 3 aktivační nádrže za jeden den ΔB v = (24. Δ S) / θ Δ S = S 1 S 2 ΔB v výkonnost aktivační nádrže S 2 odtoková koncentrace organických látek (zpravidla vyjadřována jako BSK 5 nebo CHSK)

Technologické parametry aktivace zatížení kalu hmotnostní množství organických látek přivedených na 1 kg sušiny kalu (organické nebo celkové) za jeden den B x zatížení kalu B x = (24. Q 1. S 1 ) / V. θ kalový index objem (v ml), který zaujímá 1 g sušiny kalu po 30 minutách sedimentace KI = V 30 / X KI kalový index V 30 objem kalu po 30 min sedimentace ve válci o objemu 1 l X počáteční koncentrace sušiny kalu v g. L -1 stáří kalu určováno podílem hmotnosti sušiny kalu v aktivační nádrži a hmotnosti sušiny kalu, který je za jeden den odebírán jako přebytečný kal, včetně nerozpuštěných látek unikajících odtokem

Faktory ovlivňující aktivaci hodnota ph optimum pro většinu bakterií: ph 6,0-7,5 optimum pro kvasinky: ph 4-5,8 optimum pro plísně: ph 3,8-6,0 obsah nutrientů městské odpadní vody zpravidla obsahují nadbytek makronutrientů (N, P), zatímco některé průmyslové odpadní vody jich mohou mít nedostatek optimální poměr mezi obsahem rozložitelných organických látek a obsahem živin je: BSK 5 : N : P = 100 : 5 : 1 přísun kyslíku rychlost přísunu kyslíku musí být stejná nebo vyšší než rychlost spotřeby kyslíku

Aerátory Mechanická aerace založena na rozrušení vodní hladiny mechanické aerátory lze dělit na: aerátory s horizontální osou aerační válce aerátory s vertikální osou aerační turbíny

Aerátory Pneumatická aerace vzduch je do aktivační nádrže vháněn pomocí kompresorů, turbodmychadel nebo ventilátorů velikost bublin vzduchu lze regulovat pomocí aeračních elementů s rozdílnou velikostí pórů (např. membrány, porézní materiály, děrované trubky ) - aerace jemnobublinná, středobublinná, hrubobublinná

Aerátory Hydropneumatická aerace funguje na principu přisátí vzduchu proudící vodou ve směšovači voda je hnána ponorným čerpadlem, za kterým vzniká podtlak, vzduch je přiváděn speciálním potrubím přívod vzduchu přítok kapaliny výstupní hrdlo tryska směšovač difuzor

Biofilmové reaktory mikroorganismy jsou kultivovány imobilizované na vhodném nosiči ve formě nárostu (biofilmu), nikoli ve vznosu jako v případě aktivačních nádrží složení mikroorganismů se může lišit jak podél reaktoru (zonace), tak v průřezu biofilmu (stratifikace) využití zejména u menších ČOV nebo pro předčištění průmyslových odpadních vod

Dělení biofilmových reaktorů podle technologického uspořádání Skrápěné biologické kolony (biofiltry) zpravidla kruhový půdorys vlastní náplň je umístěna na roštu, který umožňuje odtok vyčištěné vody do dosazovací nádrže a proudění vzduchu přítok je zajišťován skrápěcím zařízením, které rozstřikuje vodu na povrch biofiltru proudění vzduchu je ovlivněno rozdíly teplot uvnitř a vně filtračního lože

Dělení biofilmových reaktorů podle technologického uspořádání Skrápěné biologické kolony (biofiltry) otáčivé skrápěcí zařízení náplň biofiltru větrací otvor rošt větrací průduch přítok odtok

Dělení biofilmových reaktorů podle technologického uspořádání Způsoby skrápění pevné skrápěče (sprchy, trysky) podélně kývající trubkovité skrápěče rotační skrápěče s reaktivním pohonem Segnerovo kolo volně otočná sestava jedné nebo více dvojic ramen na středovém sloupu, proud vytékající vody vyvolává otáčení skrápěče rotační skrápěče s nuceným pohybem Náplně biofilmových reaktorů důležitými faktory jsou specifický povrch a mezerovitost náplně dříve např. kamenný štěrk, vápenec, čedič, struska nyní spíše plastové náplně sypané nebo blokově uspořádané

Dělení biofilmových reaktorů podle technologického uspořádání Rotační biofilmové reaktory hlavně pro malé domovní čistírny Rotační diskové reaktory nosičem biomasy jsou kotouče pomalu rotující v odpadní vodě pro zajištění aerace jsou ponořené pouze částečně a dochází tak ke střídavému kontaktu s vodou i vzduchem Rotační klecové reaktory obdobný princip, ale nosič biomasy je upevněn v rotující konstrukci