TIC BRNO GO TO BRNO.cz TIC BRNO Leoš Janáček v Brně Vydavatel: TIC BRNO, p. o. Autoři: Jiří Zahrádka, Šárka Zahrádková Foto: Monika Hlaváčová, Vít Mádr, Oliver Staša TIC BRNO, p. o., finančně podporuje statutární město Brno. 2018 Věděli jste, že Leoš Janáček je ve světě nejhranější český operní skladatel a v současnosti se řadí mezi dvacet nejhranějších světových operních skladatelů. Janáčkovy opery se na světových jevištích většinou hrají česky. www.ticbrno.cz www.leosjanacek.eu
www.leosjanacek.eu Leoš Janáček v Brně Kam jinam se vydat po stopách Leoše Janáčka než do Brna, města, ve kterém tento světový skladatel prožil většinu života a kde poprvé zazněla převážná část jeho díla. Leoš Janáček se narodil 3. července 1854 v Hukvaldech na severovýchodní Moravě. V jedenácti letech jej otec poslal studovat hudbu do brněnské klášterní fundace. V Brně absolvoval také reálku a učitelský ústav a poté odešel do Prahy na varhanickou školu. Hudebního vzdělání se mu dostalo i v Lipsku a ve Vídni. Po návratu do Brna se zapojil do místního společenského a kulturního života. Založil zde varhanickou školu, z níž se po vzniku Československa stala konzervatoř, dirigoval, psal hudební kritiky a především komponoval. K jeho nejznámějším operám patří Její pastorkyňa, Příhody lišky Bystroušky, Káťa Kabanová, Věc Makropulos a Z mrtvého domu. Světově proslulé jsou i jeho orchestrální skladby, především Sinfonietta, Glagolská mše nebo orchestrální rapsodie Taras Bulba. Většina jeho díla měla světovou premiéru v Brně. Leoš Janáček zemřel v roce 1928 v Ostravě. Jeho jméno dnes nesou některé významné brněnské instituce, například Janáčkova akademie múzických umění nebo Janáčkovo divadlo. Po slavném skladateli je pojmenován i kráter na planetě Merkur. Navštivte www.leosjanacek.eu a zjistěte více o životě a díle Leoše Janáčka. Nezapomeňte se podívat na animované video a zahrát si online hudební pexeso.
Po stopách Leoše Janáčka. Průvodce Brnem Po stopách Leoše Janáčka se můžete vydat také s tištěným průvodcem, který je v prodeji v informačních centrech a v e-shopu TIC BRNO. Zde najdete i pestrou nabídku Národní divadlo Brno / Festival Janáček Brno Dílo Leoše Janáčka je trvalou a reprezentativní součástí repertoáru souboru Janáčkovy opery. Kromě toho Národní divadlo Brno pořádá každé dva roky významný mezinárodní festival Janáček Brno. Základní dramaturgickou linii festivalu tvoří inscenace především Janáčkových oper Památník Leoše Janáčka V budově bývalé Janáčkovy varhanické školy se nachází Oddělení dějin hudby Moravského zemského muzea. Součástí sbírek hudebního oddělení je rozsáhlý Janáčkův archiv, který byl v roce 2017 zapsán do registru Paměti světa UNESCO. V zahradě stojí malý domek, v němž žil Janáček od roku 1910 do konce života, dnes Památník Leoše Janáčka. Filharmonie Brno Provádění Janáčkova díla patří k profilovým aktivitám Filharmonie Brno. Od svého založení hraje Janáčkovu hudbu na domácích i zahraničních koncertech; natočila také, a to několikrát, jeho kompletní symfonickou a kantátovou tvorbu. V blízké době by se suvenýrů s janáčkovskými motivy. Komentovanou prohlídku v českém, anglickém, německém a ruském jazyce lze objednat na e-mailové adrese info@ticbrno.cz. v provedení špičkových zahraničních i českých divadelních souborů, doprovázené pestrou řadou koncertů, výstav, přednášek ad. Dvořákova 11 www.ndbrno.cz www.janacek-brno.cz Smetanova 14 www.mzm.cz/pamatnik-leose-janacka/ Pondělí zavřeno Úterý 09 15 Středa 09 17 Čtvrtek 09 17 Pátek 09 17 Sobota 13 18 Neděle 13 18 Pro skupiny pouze na objednání na tel.: +420 606 033 100 měla po letech koncertování v sále Janáčkova divadla dočkat vlastního reprezentativního koncertního sálu Janáčkova kulturního centra. Komenského náměstí 8 www.filharmonie-brno.cz
15 Park Lužánky 14 Sál Stadionu KŘEMELKY STRÁNICE VEVEŘÍ PISÁRKY ŽLUTÝ KOPEC 1 Augustiniánské opatství sv. Tomáše 2 Mendlovo náměstí CENTRUM TRNITÁ VÝSTAVIŠTĚ BRNO 17 Slovanský ústav k. v. u. ŠTÝŘICE KOMÁROV 18 Ústřední hřbitov města Brna
LEITNEROVA LIDICKÁ SMETANOVA 12 Chleborádova vila 13 Památník Leoše Janáčka TŘÍDA KAPITÁNA JAROŠE KUDELOVA 28. ŘÍJNA MÁŠOVA MILADY HORÁKOVÉ GORKÉHO KOLIŠTĚ VEVEŘÍ 10 České Národní divadlo JASELSKÁ 11 Vesna ŽEROTÍNOVO BRANDLOVA MORAVSKÉ ÚDOLNÍ ÚDOLNÍ MAREŠOVA KOMENSKÉHO 9 Besední dům 7 U Polenků 8 Hotel Slavia JOŠTOVA VESELÁ ČESKÁ SOLNIČNÍ RAŠÍNOVA 5 Palác Chlumeckých JAKUBSKÉ KOZÍ ROOSEVELTOVA BEETHOVENOVA JEZUITSKÁ MOZARTOVA JEZUITSKÁ 16 Mahenovo divadlo ZA DIVADLEM BESEDNÍ 4 Stopkova plzeňská pivnice DVOŘÁKOVA VACHOVA SUKOVA MALINOVSKÉHO HRAD ŠPILBERK 6 Knihkupectví Barvič a Novotný PELLICOVA HUSOVA PANENSKÁ STŘEDOVA DOMINIKÁNSKÉ DOMINIKÁNSKÁ ZÁMEČNICKÁ SVOBODY PANSKÁ RADNICKÁ JÁNSKÁ POŠTOVSKÁ 3 Zelný trh KOBLIŽNÁ MINORITSKÁ JÁNSKÁ ORLÍ JOSEFSKÁ MĚNÍNSKÁ NOVOBRANSKÁ NOVOBRANSKÁ BENEŠOVA ŠILINGROVO PEKAŘSKÁ STAROBRNĚNSKÁ ZELNÝ TRH MASARYKOVA FRANTIŠKÁNSKÁ MENDLOVO ANENSKÁ KOPEČNÁ STUDÁNKA DENISOVY SADY BISKUPSKÁ PETRSKÁ KAPUCÍNSKÉ BAŠTY JOSEFSKÁ HLAVNÍ NÁDRAŽÍ JIRCHÁŘE KOPEČNÁ VODNÍ NOVÉ SADY UHELNÁ HYBEŠOVA HYBEŠOVA TRNITÁ ÚZKÁ BEZRUČOVA
1 2 7 8 13 Augustiniánské opatství sv. Tomáše V roce 1865 odešel Janáček ve svých jedenácti letech z rodných Hukvald do Brna. Byl přijat do fundace augustiniánského kláštera, kde se hudebně nadaným chlapcům z chudých rodin dostávalo důkladného hudebního vzdělání. 3 Mendlovo náměstí U Polenků Hotel Slavia Velká část Janáčkova života je spo- Mendlovo náměstí mendlovo-namesti/ jena se Starým Brnem. Dětství strávil v augustiniánském klášteře, na Starém Brně chodil do obecné školy, studoval a později učil na učitelském ústavu. V domě na Mendlově náměstí žil až do svých 56 let. V oblíbené restauraci Adolfa Polenky, Česká 29 u-polenku/ která sídlila v horní části ulice Česká, Janáček s přáteli oslavil například úspěšnou premiéru opery Příhody lišky Bystroušky na podzim roku 1924 nebo promoci čestným doktorem Masarykovy univerzity počátkem roku 1925. Secesní hotel Slavia otevřel v roce 1899 vlastenec Karel Moravec a brzy se tento ryze český podnik stal vyhlášeným centrem českého kulturního dění. Scházely se zde významné brněnské osobnosti i členové různých českých spolků. Mezi návštěvníky 4 9 patřil i Leoš Janáček, který do hotelu Slavia docházel na schůzky Ruského kroužku. Solniční 17 hotel-slavia/ Stopkova plzeňská pivnice Besední dům Na Zelný i nedaleký Dominikánský trh Zelný trh zelny-trh/ si Janáček s oblibou chodil zapisovat řeč trhovců z Brna i okolí. Úryvky řeči i s notovým záznamem, kterým říkal nápěvky mluvy, zapisoval v nejrůznějších situacích řadu let a považoval je za okénka do lidské duše. Ulice Česká sloužila před rokem 1918 Česká 5 jako korzo brněnských českých obystopkova-plzenska-pivnice/ vatel s řadou kaváren a hostinců. Z těch, které navštěvoval Janáček, dnes můžeme zavítat do Stopkovy plzeňské pivnice, která patřila k oblíbeným místům českého společenského a kulturního života. V Besedním domě Janáček působil jako sbormistr a dirigent českého hudebního spolku Beseda brněnská. Zazněly zde i premiéry četných Janáčkových skladeb. U Besedního domu se v roce 1905 stal Janáček svědkem tragické události, kdy byl při demonstraci za vznik české univerzity 5 6 11 Knihkupectví Barvič a Novotný Pro Lidové noviny, jejichž redakce tvorbu, např. pro operu Příhody lišky sídlila v Brně, napsal Janáček celou Bystroušky. řadu literárních příspěvků, především fejetonů. V Lidových novinách také Česká 6 nejednou čerpal inspiraci pro svou V době svého založení bylo Barvičovo knihkupectví jediným českým podnikem svého druhu v Brně. Janáček jako podporovatel všech českých snah v tehdy převážně německém Brně zde objednával knihy i noty. Se zakladatelem Josefem Barvičem palac-chlumeckych/ spojoval Janáčka také zájem o ruskou kulturu oba byli členy brněnského Ruského kroužku. Česká 13 knihkupectvi-barvic-a-novotny/ Vesna Ženská vzdělávací jednota Vesna vznikla v roce 1870, původně jako pěvecký spolek, zakrátko však začala usilovat o vzdělávání dívek a žen v českém jazyce. Z Vesny se brzy stalo významné učiliště, které spolupracovalo s nejrůznějšími představiteli kulturního života včetně Leoše Janáčka, Sál Stadionu V roce 1910 se Janáček s manžel- Leoše Janáčka se zachovalou původkou Zdenkou přestěhoval do nového ní pracovnou včetně mistrova klavíru. domku postaveného pro ředitele v zahradě varhanické školy a strávil zde Smetanova 14 posledních osmnáct let života. Nový, pamatnik-leose-janacka/ na svou dobu komfortní dům se stal místem vzniku všech Janáčkových vrcholných děl. Dnes zde sídlí Památník U příležitosti 60. výročí založení tělocvičného spolku Sokol byl v roce 1922 na Kounicově ulici postaven letní stadion. V jeho blízkosti vznikl jen o rok později pavilon s výstavním sálem, který sloužil jako multifunkční prostor především pro brněnské výstavní trhy. 15 Od počátku byl využíván také pro pořádání koncertů. Dne 5. prosince 1927 zde zazněla ve světové premiéře Janáčkova Glagolská mše. Kounicova 20 stadion/ 16 v Brně ubit četnictvem mladý dělník František Pavlík. Pod dojmem tohoto dění Janáček zkomponoval klavírní skladbu 1. X. 1905 Z ulice. Komenského náměstí 8 besedni-dum/ České Národní divadlo na ulici Veveří Dnes již neexistující budova, ve které sídlila první stálá česká divadelní scéna v Brně, stála na rohu Žerotínova náměstí a ulice Veveří. Janáček zde v roce 1894 dirigoval premiéru své opery Počátek románu, ale do dějin se skromné divadlo zapsalo 21. ledna 1904, kdy se zde konala světová premiéra opery Její pastorkyňa. Žerotínovo náměstí divadlo-na-veveri/ Park Lužánky V novorenesančním restauračním pavilonu uprostřed lužáneckého parku, takzvaném Kasinu, byly pořádány nejrůznější společenské akce jako přednášky, výstavy, koncerty či plesy. Janáček zde jako dítě účinkoval na veřejných koncertních produkcích v letech 1866 1869. Když se už jako Mahenovo divadlo šestapadesátiletý skladatel přestěhoval do domku v zahradě varhanické školy, chodil do parku téměř denně na procházky a zapsal si zde mnoho nápěvků, především ptačího zpěvu. Lidická 50 luzanky/ 12 17 Palác Chlumeckých Lidové noviny Památník Leoše Janáčka 10 Zelný trh 14 V roce 1919 převzalo budovu původně německého divadla brněnské české Národní divadlo. Ve dvacátých letech 20. století pak zde zazněly světové premiéry Janáčkových oper Káťa Kabanová (1921), Příhody lišky Bystroušky (1924), Šárka (1925), Věc Makropulos (1926) a dva roky po skladatelově smrti jeho poslední opera Z mrtvého domu (1930). Dne 15. srpna 1928 se ve foyeru konalo poslední rozloučení s Leošem Janáčkem. Malinovského náměstí 1 mahenovo-divadlo/ 18 Varhanická škola který zde přednesl řadu přednášek Budovu Chleborádovy vily koupila a na spolkových koncertech byla uve- v roce 1906 Jednota na zvelebení dena některá jeho díla. církevní hudby na Moravě, zřizovatel varhanické školy, a konečně tak Jaselská 7 9 pro školu získala stálé sídlo. Janáček vesna/ byl od počátku existence školy jejím ředitelem i pedagogem a v roce 1919 ji transformoval v soukromou a poté ve státní konzervatoř. Dnes je budova sídlem Oddělení dějin hudby Moravského zemského muzea, jehož součástí je i Janáčkův archiv. Česká 13 varhanicka-skola/ Slovanský ústav ku vzdělání učitelů C. k. slovanský ústav ku vzdělání učitelů sídlil v budově, která je dnes sídlem Fakulty architektury VUT v Brně. Janáček na učitelském ústavu nejprve studoval, a od roku 1876 pak bezmála třicet let vyučoval a řídil školní hudební produkce. Poznal zde také svou budoucí manželku Zdenku, dceru ředitele učitelského ústavu Emiliana Schulze. Poříčí 5 slovansky-ustav/ Ústřední hřbitov města Brna Leoš Janáček zemřel náhle po zápalu i Janáčkova rodina, manželka Zdenka plic v ostravském Kleinově sanatoriu a děti Olga a Vladimír. 12. srpna 1928, pohřeb se konal o tři dny později v Brně. Janáčkův hrob se Jihlavská 1 ustredni-hrbitov/ nachází v takzvaném čestném kruhu. Na Ústředním hřbitově je pochována