Pfiírodní památka SM 0 Borecké skály Skalní mûsto kvádrov ch pískovcû mezi Rovenskem pod Troskami a Borkem pod Troskami. Katastrální území: Hnanice pod Troskami, tûpánovice u Rovenska pod Troskami Nadmofiská v ka: 80 360 m V mûra: 9,50 ha Vyhlá eno: 985 Turisticky vyuïívané pískovcové skalní mûsto s typickou faunou a floróu. GEOLOGIE Skalní území po obvodu vrchu Bor (360 m n. m.) ze svrchnokfiídov ch kvádrov ch pískovcû je souãástí mírnû uklonûné rovenské kuesty. Erozními, zvûtrávacími a gravitaãními svahov mi procesy vznikly v razné povrchové tvary. Nápadná je zejména jiïní skalní stûna s nûkolika jeskynními v klenky (napfi. archeologicky v znamná pseudokrasová Ludmilina jeskynû), fiímsami, dutinami atd. Místy jsou skalní bloky oddûlené kaàonovit mi roklemi. RovnûÏ v okrajov ch partiích skal jsou v razné tvary v bûrového zvûtrávání pískovcû (skalní okna, krapy atd.). Nûkolik samostatn ch skalních vyv enin (sukû) pokraãuje k severu do blízkosti tûpánovic (napfi. skalní vûï tûpánka). Mûlké pûdní horizonty jsou charakteristické pro zdej í pûdní zástupce, které tvofií kyselá varieta kambizemû arenické, lokálnû i litozem typická a podzol arenick. KVùTENA Vût ina lesních porostû je tvofiena kulturami borovice lesní (Pinus sylve-
Okres Semily 3 POZNÁMKA Lokalita je turisticky vyhledávanou oblastí, vedou pfies ni znaãené turistické cesty a na okrajích skal jsou vybudovány vyhlídky. V budoucstris), které na ménû pfiístupn ch místech na obvodov ch skalách a na náhorní plo inû nab vají charakteru borové doubravy (Vaccinio vitisidaeae-qurcetum) s vtrou en m dubem letním (Quercus robur). Bylinné patro území je pomûrnû chudé, hlavní souãástí podrostu je borûvka ãerná (Vaccinium myrtillus) abrusinka obecná (Rhodococcum vitis-idaea), ostrûvkovitû je roz ífien vfies obecn (Calluna vulgaris). Celé velké plochy jsou zcela bez podrostu. Bohat- í kvûtena je pouze ve vlhk ch roklích, kde se blíïí podrostu buãin. Zde roste napfi. sasanka hajní (Anemonoides nemorosa), pfiesliãka lesní (Equisetum sylvaticum), strdivka nicí (Melica nutans), bika bûlavá (Luzula luzuloides) aj. Kvûtena je bohat í téï v okolí cest a oslunûn ch úpatí skal, kde se objevují i typické pískomilné druhy kolenec MorisonÛv (Spergula morisonii) a jetel rolní (Trifolium arvense). Na vlhké louce v ochranném pásmu pfiírodní památky roste vzácnû upolín nejvy í (Trollius altissimus). ZVÍ ENA Skalní okraje vyuïívá k hnízdûní po tolka obecná (Falco tinnunculus), rehek domácí (Phoenicurus ochruros). V osmdesát ch letech 0. století zde zahnízdil jako na jednom z prvních míst regionu krkavec velk (Corvus corax). Na pfieváïnû borové lesy je vázána s kora uhelníãek (Parus ater), s kora parukáfika (Parus cristatus), lindu ka lesní (Anthus trivialis). Z bezobratl ch zde Ïije napfi. mravkolev bûïn (Myrmeleon formicarius), kutilka píseãná (Ammophila sabulosa) a sviïník písãinn (Cicindela hybrida). LESNICTVÍ Plán péãe sleduje zachování charakteru borov ch porostû, které budou obnovovány borovicí. nosti by mûla b t zahrnuta do roz ífiené chránûné krajinné oblasti âesk ráj. BIBLIOGRAFIE 3, 5, 54 MAPA ÚZEMÍ strana 89 Kvádrov rozpad pískovcû v PP Borecké skály. Detail v bûrového zvûtrávání povrchu pískovcov ch skal. 3 Po tolka obecná (Falco tinnunculus) hnízdící v dutinû odstávajícího bloku. SM 3
GEOLOGIE Svah údolí Jizery tvofien nestejnû odoln mi vrstvami svrchnokfiídov ch sedimentû (vápnit ch a písãit ch jílovcû, jemnozrnn ch pískovcû, prachovcû atd.) jizerského souvrství (stfiední turon). Svahov mi a erozními procesy vznikly v razné povrchové tvary. V severní ãásti pfievaïují tvary gravitaãních svahov ch pohybû blokového typu (sesuvné pole, odluãná skalní stûna, rozsedliny apod.) a tvary v bûrového zvûtrávání hornin (napfi. puklinová jeskynû, skalní v ãnûlky, pilífie apod.). V jiïní ãásti dominuje skalní stûna nad lev m bfiehem Jizery, vytvofiená hloubkovou a boãní erozí a procesy v bûrového zvûtrávání jílovcû (opuk). Na svazích pfievaïují místy znaãnû skeletovité kambizemû (silnû kyselá kambizem arenická), litozemû a podzoly (podzol arenick ). KVùTENA Vegetaci tvofií pfieváïnû kvûtnaté buãiny. Dominuje buk lesní (Fagus sylvatica), znaãn podíl má javor klen (Acer pseudoplatanus) a jasan ztepil (Fraxinus excelsior), v men í mífie nalézáme tis ãerven (Taxus baccata), lípu velkolistou (Tilia platyphyllos), jilm horsk (Ulmus glabra) a dub (Quercus sp.). Bylinné patro obsahuje fiadu vzácnûj ích a ohroïen ch druhû, napfi. okrotici bílou (Cephalanthera damasonium), ojedinûle korálici trojklannou (Corallorhiza trifida), hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis), lilii zlatohlávek (Lilium martagon). V navazujících lokalitách se vyskytly i okrotice ãervená (Cephalanthera rubra), kru tík tmavoãerven (Epipactis atrorubens), kyãelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos) a mnoho dal ích indikaãních taxonû. K nejzajímavûj ím patfií dealpinní pûchava vápnomilná (Sesleria albicans), která hojnû osidluje oslunûné skalní fiímsy a suèoviska pod nimi. Silnû ohroïená korálice trojklanná (Corallorhiza trifida) roste v PR Buãiny u Rakous. Lesní porosty na pfiíkr ch svazích údolí Jizery v PR Buãiny u Rakous. 4 SM ZVÍ ENA Îivné podmínky, ãlenitá morfologie terénu a pfiíznivá druhová a prostorová skladba lesa vytváfiejí vhodné podmínky pro pestrá Ïivoãi ná spoleãenstva. Vysokou rozmanitost a hnízdní hustotu vykazují ptaãí spoleãenstva (v hnízdní dobû zji tûno 3 druhû); vyskytují se tu i vzácnûj í a ménû poãetné druhy, napfi. holub doup- Àák (Columba oenas), lejsek ãernohlav (Ficedula hypoleuca), datel ãern (Dryocopos martius), Ïluna zelená (Picus viridis), Ï. edá (P. canus), strakapoud mal (Dendrocopos minor) a také budníãek lesní (Phylloscopus sibilatrix). Nejcennûj ím zdej ím obojïivelníkem je mlok skvrnit (Salamandra salamandra). Mezi plïi lze nalézt relikt Pupilla sterri. LESNICTVÍ Témûfi celá rezervace má charakter ochranného lesa v nûmï se v posledních desetiletích prakticky nehospodafiilo. Cílem plánu péãe aznûho vycházejícího úãelového lesního obhospodafiování je zv ení pfiirozené druhové aprostorové rozrûznûnosti porostu s aplikací jemn ch obnovních prvkû podrostního aï skupinovû v bûrného charakteru. Necelá tfietina porostu bude ponechána samovolnému v voji. DoplÀovány budou lípa velkolistá, jilm horsk, dub, jedle. VYUÎITÍ Lokalita leïí v sousedství vefiejné komunikace, prudké svahy v ak ãiní pfiístup velmi obtíïn m. Urãité nebezpeãí pro vefiejnost pfiedstavují obãasné sesuvy balvanû a ãástí skalních blokû. BIBLIOGRAFIE 48, 8, 5, 56 MAPA ÚZEMÍ strana 89 Pfiírodní rezervace Buãiny u Rakous Pfiíkré ãlenité svahy v údolí Jizery s ãetn mi geomorfologick mi fenomény ve slínit ch pískovcích. Katastrální území: Besedice (okres Jablonec nad Nisou), Rakousy (okres Semily) Nadmofiská v ka: 65 40 m V mûra: 4,64 ha Vyhlá eno: 995 Polopfiirozen lesní ekosystém s pfievahou buku ve stáfií 80 0 let s pestr mi rostlinn mi a Ïivoãi n mi spoleãenstvy. Jeho poloha na pfiíkr ch ãlenit ch svazích v údolí Jizery má velk v znam pro ekologickou stabilitu ir ího okolí.
Okres Semily 3 Národní pfiírodní památka Bozkovské dolomitové jeskynû Vefiejnosti zpfiístupnûné krasové jeskynû na severozápadním okraji obce Bozkov. Katastrální území: Bozkov Nadmofiská v ka: 45 485 m V mûra: 5,4 ha Vyhlá eno: 999 Pfiedmûtem ochrany je krasové území s komplexem Bozkovsk ch dolomitov ch jeskyní nejrozsáhlej í krasov systém v oblasti severov chodních âech (délka 050 m) vytvofien na rozdíl od ostatních zpfiístupnûn ch jeskyní v âeské republice v metamorfovaném vápnitém dolomitu. Kromû klasick ch sintrov ch forem tvofií v zdobu jeskyní kfiemenné fiímsy a li ty vypreparované selektivní korozí, na nûkter ch místech trsy jehliãkového aragonitu. NíÏe polo- Ïené ãásti jeskyní jsou vyplnûny vodou, jejíï volná hladina tvofií pravdûpodobnû nejvût í podzemní jezero v âechách. GEOLOGIE Území je budováno horninami krkono skojizerského krystalinika silurského stáfií. LeÏí na styku náhorní roviny a pfiilehlého údolního svahu Vra tilovského potoka. Je tvofieno ãoãkou vápnitého, místy kfiemitého dolomitu, prostoupeného kfiemit mi a kfiemenn mi Ïilkami. Dolomity jsou obklopeny nekrasov mi horninami (fylity a zelen mi bfiidlicemi). Tûleso je protaïeno ve smûru V-Z vdélce cca 400 m, ífika dosahuje 00 m, mocnost je pfies 00 m. Ve v chodní ãásti tûlesa vystupují pevné dolomity aï na povrch (b val lom), v západní ãásti na náhorní rovinû jsou hluboce rozvûtrány a pfiemûnûny na pískové eluvium aï do hloubky cca 40 m. Kromû podzemních krasov ch jevû se zde vyskytují krasové v vûry, závrty (recentní propady) a krapové skalky. KVùTENA PÛvodním porostem na povrchu byla kvûtnatá buãina s vtrou en m habrem a javorem. Dnes je z velké ãásti nahrazena smrkem, modfiínem abfiízou. V jarních mûsících je nápadn podrost bledule jarní (Leucojum vernum). ZVÍ ENA V jeskyních byl zaznamenán v skyt netop ra velkého (Myotis myotis), n. u atého (Plecotus auritus), n. ãerného (Barbastella barbastellus) avrápence malého (Rhinolophus hipposideros). LESNICTVÍ Vzhledem k mûlkému uloïení podzemních prostor (3 0 m pod povrchem) je nutné hospodafiit v lesních porostech nad jeskynûni pfiedev ím s dûrazem na protierozní funkci lesa. VYUÎITÍ Bozkovské dolomitové jeskynû jsou jedin mi vefiejnosti zpfiístupnûn mi jeskynûmi v severov chodních âechách (zpfiístupnûná trasa 400 m). BIBLIOGRAFIE 49, 9 MAPA ÚZEMÍ strana 86 Jezerní dóm, nejniï í horizont jeskyní je vyplnûn vodou, která tvofií na náv tûvním okruhu atraktivní jezírka. Jeskynû pfiekvapení, svrchní patro je vyplnûno pomûrnû bohatou krápníkovou v zdobou. 3 Selektivní koroze vypreparované kfiemenné fiímsy a li ty vystupují ze stûn a stropû a jsou charakteristickou v zdobou Bozkovsk ch dolomitov ch jeskyní. SM 3 5
Pfiírodní památka Galerie Soutûska Jizery na jihov chodním konci pfiírodní rezervace Údolí Jizery. Katastrální území: Bítouchov u Semil Nadmofiská v ka: 30 385 m V mûra: 5,54 ha Vyhlá eno: 990 Skalnatá soutûska Jizery s v skytem skalních rostlin. GEOLOGIE Jizera pod Bítouchovem protíná men í masiv drcené albitické Ïuly a vytváfií v nûm soutûsku se skalními stûnami a pilífii aï 40 m vysok mi. V minulém století byla soutûska umûle roz- ífiena, pod spodním okrajem je jez s podzemním svodem vody do podspálovské elektrárny. Svahy jsou tvofieny skalními v chozy, v místech kolem tûchto v chozû se nachází kyselá varieta kambizemû typické, podél Jizery vznikla na aluviálních naplaveninách fluvizem typická. KVùTENA Nejznámûj ím rostlinn m druhem soutûsky je lomikámen trsnat vlnat (Saxifraga rosacea subsp. steinmannii), dále zde rostou typické skalní druhy: sleziník ãerven (Asplenium trichomanes), sleziník zelen (Asplenium viride), osladiã obecn (Polypodium vulgare), kostfiava sivá (Festuca pallens) aj. LESNICTVÍ Lesní porosty jsou zahrnuty do tzv. kategorie lesû ochrann ch. PP Galerie pfiímo navazuje na PR Údolí Jizery atvofií s ní jeden celek. Visut chodník na Riegrovû stezce v PP Galerie. Silnû ohroïen lomikámen trsnat vlnat (Saxifraga rosacea subsp. steinmannii) na skalách v PP Galerie. 6 SM 4 ZVÍ ENA Lokalita nebyla samostatnû zoologicky prozkoumávána. MAPA ÚZEMÍ strana 83
Pfiírodní památka Jezírko pod Táborem Ra elinné jezírko na západním svahu kóty Tábor asi km severov chodnû od obce Nov Svût u Lomnice nad Popelkou. Katastrální území: Chlum pod Táborem Nadmofiská v ka: 500 m V mûra: 0,9 ha Vyhlá eno: 996 Bohatá lokalita rosnatky okrouhlolisté (Drosera rotundifolia). GEOLOGIE Podkladem jsou usazené horniny spodního permu (autun), zejména ãervené arkózy a jílovce, stratigraficky náleïející k vrchlabskému souvrství. PÛdní pokryv tvofií organozem typická a glejová vprobíhajících stupních v voje, na které navazuje glej organozemní. KVùTENA ZarÛstající lesní jezírko v pramenné oblasti Okres Semily Cidliny s bohat m porostem rosnatky okrouhlolisté (Drosera rotundifolia). Místní populace patfií k nejvût ím v âeském ráji. Z dal ích zajímav ch druhû zde roste napfi. fiefii nice bahenní (Cardamine dentata), ostfiice nedo áchor (Carex pseudocyperus), vrbina hajní (Lysimachia nemorum), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), hru tice jednostranná (Orthilia secunda), Ïindava evropská (Sanicula europaea) avblízkém okolí bledule jarní (Leucojum vernum). ZVÍ ENA V jezírku se rozmnoïují obojïivelníci, napfi. skokan hnûd (Rana temporaria), v minulosti zde Ïil také ãolek horsk (Triturus alpestris). Mezi vzácnûj í druhy mot lû patfií ohniváãek celíkov (Lycaena virgaureae). Z ptaãích druhû se zde objevuje kachna divoká (Anas platyrhynchos), pûnice slavíková (Sylvia borin), konipas horsk (Motacilla cinerea), v nejbliï ím okolí králíãek ohniv (Regulus ignicapillus), kfiivka obecná (Loxia curvirostra), datel ãern (Dryocopus martius), nepravidelnû lejsek mal (Ficedula parva). VYUÎITÍ Na území je nutno umûle omezovat zejména nálety ol e a vrby a zajistit bezlesí s voln mi plochami ra eliníku, které jsou biotopem rosnatky okrouhlolisté. MAPA ÚZEMÍ strana 88 Ra elinné jezírko na jednom z pfiítokû Cidliny je obklopeno vzrostl m lesem. Pfiedmûtem ochrany v PP Jezírko pod Táborem je bohatá populace silnû ohroïené rosnatky okrouhlolisté (Drosera rotundifolia). SM 5 7
V bûrové zvûtrávání nestejnû odoln ch poloh v pískovci vo tiny v Klokoãsk ch skalách. V podrostu chud ch borû dominuje kapradina hasivka orliãí (Pteridium aquilinum). 3 Osamocené skalní v chozy v Klokoãsk ch skalách, v pozadí Kozákov. Pfiírodní rezervace 8 SM 6 Klokoãské skály Skalní mûsto z kvádrov ch pískovcû mezi Podlouãkami, Klokoãím, Rot tejnem, Chutnovkou, Záholicemi a Rohlinami. Katastrální území: Bûlá u Turnova, Klokoãské Louãky, Klokoãí u Turnova Nadmofiská v ka: 30 460 m V mûra: 8,3 ha Vyhlá eno: 985 Rozsáhlé pískovcové skalní mûsto se zbytky reliktních borû. 3 GEOLOGIE Nesoumûrn hfibet ze svrchnokfiídov ch kvádrov ch pískovcû, vyznaãující se velkou skalní ãlenitostí. Zahrnuje dvû na sebe navazující území: na severu Betlémské skály, na jihu a v chodû vlastní Klokoãské skály. Zdaleka nápadn m útvarem je asi km iroká skalní stûna v ãele kuesty nad obcí Klokoãí, z níï je vyãlenûno nûkolik samostatn ch pískovcov ch vûïí. Plo inu brázdí skalnaté rokle. V jiïních okrajích je zahlouben Rot tejnsk dûl se zfiíceninou hradu Rot- tejn, osou plo inatého t lového svahu kuesty prochází Zelen dûl s fiadou boãních roklí. Ve skalních stûnách vzniklo nûkolik desítek rûznû velk ch pseudokrasov ch v klenkû a jeskyní k nejvût ím v âeském ráji patfií Postojná. Nûkteré jsou v znamné i z archeologického hlediska. Zvûtráváním a odnosem nestejnû odoln ch poloh pískovcû vznikly skalní perforace (napfi. skalní okna a tunely v Betlémsk ch skalách, U Rot tejna) a ãetné mikroformy (zvlá tû Ïlábkové krapy, vo tiny atd.). Ve svahovinách pfievládají pískové osypy pfii úpatí skal, mûlk pûdní horizont tvofií zejména podzol arenick, kyselá kambizem arenická, na skalních okrajích litozemû a rankery (ranker typick a kambick ). V okolí skal se nachází hnûdozem luvická. KVùTENA Vût ina porostû na vrcholové plo inû je tvofiena monokulturami borovice lesní (Pinus sylvestris), které si na ménû pfiístupn ch místech zachovávají charakter borové doubravy (Vaccinio vitis- -idaeae-quercetum) s vtrou e-
Okres Semily 4 n m dubem letním (Quercus robur). V roklích a na pfiízniv ch stanovi tích zûstaly zbytky buãin a suèov ch lesû. Pískovcové podloïí, suché pûdy a borové monokultury podmiàují jednotvárné bylinné patro. Na vrcholové plo inû pfievaïuje borûvka ãerná (Vaccinium myrtillus) abrusinka obecná (Rhodococcum vitis-idaea), ostrûvkovitû jsou roz ífieny vfies obecn (Calluna vulgaris) a metliãka kfiivolaká (Avenella flexuosa). Velké plochy jsou zcela bez podrostu. Bohat í kvûtena je ve vlhk ch inverzních údolích v nivách potûãkû, které mají zároveà i vlhãí a Ïivinami bohat í pûdu. Zde se objevují i vzácnûj í podhorské a horské druhy: Ïebrovice rûznolistá (Blechnum spicant), vûsenka nachová (Prenanthes purpurea) a ãípek objímav (Streptopus amplexifolius). Ve zbytcích buãin rostou bûïné hájové byliny. ZVÍ ENA âetné hnízdní moïnosti okrajov ch skalních stûn vyuïívá fiada druhû ptákû: rehek domácí (Phoenicurus ochruros), po tolka obecná (Falco tinnunculus), v r velk (Bubo bubo), krkavec velk (Corvus corax). PfieváÏnû borové porosty ob vají s kora uhelníãek (Parus ater), drozd brávník (Turdus viscivorus), oupálek dlouhoprst (Certhia familiaris). âetné jeskynû slouïí kpfiechodn m ãi trval m úkrytûm hlavnû netop rûm. Îijí zde vrápenec mal (Rhinolophus hipposideros), netop r ãern (Barbastella barbastellus) a dal í. V inverzních polohách se objevuje mot l pfiástevník hluchavkov (Callimorpha do- minula), naopak na teplej ích místech napfi. sviïník písãinn (Cicindela hybrida). LESNICTVÍ DÛleÏité je zachovat charakter borov ch porostû na vrcholové plo inû a such ch oslunûn ch stanovi tích; vroklích a na pfiízniv ch stanovi tích je tfieba udrïovat apodporovat v voj kvûtnat ch buãin a suèov ch lesû. POZNÁMKA Lokalita je turisticky vyhledávanou oblastí, vedou pfies ni znaãené turistické cesty a na okrajích skal jsou vybudovány vyhlídky. V budoucnosti by mûla b t zahrnuta do roz ífiené chránûné krajinné oblasti âesk ráj. BIBLIOGRAFIE 4, 8, 6, 48,, 4, 5, 53, 54, 75, MAPA ÚZEMÍ strana 86 4 Skalní okno na Rot tejnû v PR Klokoãské skály. 5 Interiér jeskynû v PR Klokoãské skály, vrstevnatost zv raznûná soln mi v kvûty a koncentrické struktury vzniklé patrnû deskvamací. 5 SM 7 9
Národní pfiírodní památka Kozákov Jihozápadní svahy Kozákova mimo vrcholovou ãást mezi obcemi Vesec, Prackov, Loktu e a Kozákov. Katastrální území: Lestkov pod Kozákovem, Vesec pod Kozákovem, Loktu e Nadmofiská v ka: 370 730 m V mûra: 6,83 ha Vyhlá eno: 985 Geologicky a mineralogicky v znamná lokalita se zbytky pfiirozen ch lesních porostû a kvûtnat ch pastvin s roztrou en mi stromy a kefii, poskytující irok rozhled do krajiny. Krajina âeského ráje pfii pohledu z Kozákova. Typick modr achát z kozákovsk ch nalezi È drahokamov ch odrûd kfiemene. 3 Pískovcové skalní stûny v NPP Kozákov. 4 Jaspis z Kozákova pfiipomínající ptakopyska. 5 Jaspis a ukázka achátû z Kozákova. 0 SM 8 GEOLOGIE Vrch Kozákov (744, m n. m.) je souãástí geomorfologického celku Je tûdsko-kozákovsk hfibet. Na geologické stavbû se podílejí horniny tfií útvarû: permu, kfiídy a neogénu. Základní horninou je permská vyvfielina melafyr, odkrytá zejména ve Votrubcovû lomu v jiïní ãásti chránûného území. Petrologicky náleïí k latitandezitûm aï andezitûm, nûkteré polohy vykazují typic- kou mandlovcovitou texturu. V Ïílách a mandlích se nacházejí drahokamové odrûdy kfiemene (achát, jaspis, chalcedon, ametyst, ka olong, záhnûda atd.) a jiné minerály (zeolity, kalcit atd.). Ve stûnû lomu je odkryto nûkolik typû lávov ch pfiíkrovû. Podstatnou ãást zlomového západního svahu Kozákova zv razàují uklonûné kry svrchnokfiídov ch (cenomansk ch) pískovcû na luïickém
Okres Semily 4 5 sech rostou suchomilné a teplomilné (na místní pomûry) druhy rostlin: klinopád obecn (Clinopodium vulgare), hvozdík kropenat (Dianthus deltoides), slivoà trnitá (Prunus spinosa), matefiídou ka vejãitá (Thymus pulegioides) aj. 3 zlomu s pozoruhodn mi povrchov mi tvary. Patfií k nim ka- Àonovité rokle (napfi. Mûsíãní údolí) s nûkolika pseudokrasov mi jeskynûmi a v klenky (archeologicky v znamná Babí pec, umûle vyhloubená Drábovna atd.). Vrcholovou ãást Kozákova (mimo chránûné území) i v chodní svah tvofií neogenní sopeãná vyvfielina ãediã s ãetn mi shluky olivínu. Vrcholovou ãást pokr vají kambizemû eutrofní, jihozápadní svah chudé písãité kambizemû, na skalních okrajích téï rankery. KVùTENA Pestrost vegetace Kozákova závisí na rozmanitosti rûzn ch lesních i nelesních biotopû. Lesní porosty území lze zafiadit do tfií skupin: porosty s pfievahou borovice lesní (Pinus sylvestris), vãetnû zbytkû pfiirozen ch borû na chud ích pûdách, pfieváïnû smí ené listnaté porosty na bohat ích pûdách spfievahou buku lesního (Fagus sylvatica) a smrkové monokultury, které zabírají nejvût í plochu. Ve fragmentech listnat ch lesních porostû s dubem letním (Quercus robur), bukem lesním (Fagus sylvatica), lípou velkolistou (Tilia platyphyllos) a jasanem ztepil m (Fraxinus excelsior) se v podrostu vyskytuje napfi. váleãka lesní (Brachypodium sylvaticum), l kovec jedovat (Daphne mezereum), pitulník horsk (Galeobdolon montanum), svízel vonn (Galium odoratum), hrachor lesní (Lathyrus sylvestris), h. jarní (L. vernus), baïanka vytrvalá (Mercurialis perennis) a ptaãinec velkokvût (Stellaria holostea), na prameni tích a v nivách potûãkû roste ostfiice fiídkoklasá (Carex remota), krabilice chlupatá (Chaerophyllum hirsutum), mokr stfiídavolist (Chrysosplenium alternifolium), karda bahenní (Crepis paludosa), net kavka nedûtklivá (Impatiens nolitangere), mochna nátrïník (Potentilla erecta) aprvosenka vy í (Primula elatior). Na such ch mezích a kamenn ch sno- ZVÍ ENA PfiíleÏitostnû ãi pravidelnû zde hnízdí druhy ptákû typické pro skalní mûsta: v r velk (Bubo bubo), krkavec velk (Corvus corax), po tolka obecná (Falco tinnunculus). V jehliãnat ch a smí en ch lesních porostech se vyskytují druhy obvyklé i pro dal í obdobné lokality regionu: králíãek obecn (Regulus regulus), lindu ka lesní (Anthus trivialis), s kora uhelníãek (Parus ater), h l obecn (Pyrrhula pyrrhula). Ze savcû zde Ïijí kuna skalní (Martes foina), netop r velk (Myotis myotis) a netop r ãern (Barbastella barbastellus). LESNICTVÍ V lesním hospodafiení se vyuïívá pfiirozená obnova a je podporován rozvoj listnáãû, zejména buku. Nejcennûj í borové porosty nemají b t tûïeny. POZNÁMKA Vúzemí jsou umístûny informaãní panely aprocházejí tudy znaãené turistické trasy. V budoucnosti by mûlo b t zahrnuto do roz ífiené CHKO âesk ráj. BIBLIOGRAFIE 5, 48, 8, 0, 04, 8, 8 MAPA ÚZEMÍ strana 90 SM 9
4 GEOLOGIE Usazené horniny spodního permu (autun), zejména zeleno edé prachovce, arkozy a bitumenní jílovce, stratigraficky náleïející k vrchlabskému souvrství (rudnick obzor). Lom byl zaloïen k tûïbû tzv. hofilav ch lupkû (bitumenní jílovce s pfiímûsí písãité sloïky), které zde byly místními obyvateli tûïeny je tû poãátkem 0. století. Tyto horniny patfií stratigraficky do tzv. rudnického obzoru leïícího ve spodním permu, ale témûfi na hranici s karbonem. Paleontologické v zkumy jsou zde provádûny jiï od poloviny minulého století. Prof. A. Friã odtud popsal nûkolik druhû obojïivelníkû, Ïraloky a rybovité obratlovce skupiny Acanthodii. MAPA ÚZEMÍ strana 88 Pfiírodní památka KováfiÛv ml n Star bfiidlicov lom na levém bfiehu Ole ky asi 400 m západnû od kostela v obci Ko Èálov. Katastrální území: Ko Èálov Nadmofiská v ka: 350 360 m V mûra: 0,3 ha Vyhlá eno: 990 Paleontologické nalezi tû permské flóry a fauny. 3 B val bfiidlicov lom na levém bfiehu Ole ky je v znamn m paleontologick m nalezi tûm (PP KováfiÛv ml n). V PP KováfiÛv ml n se hojnû nacházejí otisky permské flóry a fauny. 3 Otisk prvohorní ryby druhu Paleoniscus. 4 Otisky rostlinn ch zbytkû v hofilav ch lupcích z PP KováfiÛv ml n. SM 0
Okres Semily Pfiírodní rezervace Na hranicích Lesní porost na svahu nad Jizerou na severním okraji obce Bukovina. Katastrální území: Bukovina u Turnova Nadmofiská v ka: 30 350 m V mûra: 3,8 ha Vyhlá eno: 953 Zbytek kvûtnaté buãiny na prudkém svahu s v skytem pfiesliãky nejvût í (Equisetum telmateia) na prameni tích. GEOLOGIE V sepní ãást zakleslého meandru údolí Jizery. Podkladem jsou písãité a vápnité jílovce (pfiípadnû jemnozrnné pískovce) svrchní kfiídy (stfiední turonu). Osypy pfii úpatí svahu jsou tvofiené zálomky v e uveden ch hornin. Z pûdních pfiedstavitelû se zde nachází hnûdozem pseudoglejová, na pískovcích pak i kyselá kambizem arenická. KVùTENA Porost rezervace tvofií pfieváïnû spoleãenstva kvûtnat ch buãin. PÛvodním dûvodem ochrany byl pomûrnû bohat v skyt pfiesliãky nejvût- í (Equisetum telmateia) na svahov ch prameni tích ve vtrou en ch spoleãenstvech potoãních jasenin. Dále zde roste jarmanka vût í (Astrantia major), pfiesliãka lesní (Equisetum sylvaticum), fiefii nice hofiká (Cardamine amara), prvosenka vy í (Primula elatior), bradáãek vejãit (Listera ovata) aj. VYUÎITÍ Zvlá tní pozornost bude vûnována prameni tím s v skytem pfiesliãky nejvût í, kde budou odstraàovány smrkové v sadby a nálety a podporovány listnaté druhy dfievin, zejména buk lesní a javor klen. BIBLIOGRAFIE 48, 6,, 5, MAPA ÚZEMÍ strana 88 ZVÍ ENA V lesních porostech hnízdí napfi. datel ãern (Dryocopus martius), strakapoud velk (Dendrocopos major), brhlík lesní (Sitta europaea). Spoleãnû s fiadou dal ích druhû mûkk Û zde Ïije skalnice k lnatá (Helicigona lapicida). Pfiedmûtem ochrany v PR Na hranicich je v skyt pfiesliãky nejvût í (Equisetum telmateia). Pfiesliãka nejvût í (Equisetum telmateia). SM 3
Zbytky hradu Nístûjka ve stejnojmenné pfiírodní památce. Lopu tík sklonûn (Hackelia deflexa) roste na Liberecku pouze na nûkolika místech, v okolí star ch hradû nad údolím Jizery. 4 SM Pfiírodní památka Nístûjka Skalní ostroh se zfiíceninou hradu Nístûjka na levém bfiehu Jizery u osady Hradsko mezi Jabloncem nad Jizerou aponiklou. Katastrální území: Vysoké nad Jizerou GEOLOGIE Skalnat ostroh z chloriticko-sericitick ch agrafitick ch fylitû na rozvodním hfibetu mezi údolími Jizery afarského potoka. V raznû ãlenité skalní stûny s hrotovit mi v ãnûlky. PÛdní pokryv tvofií kambizem dystrická v asociacích s kyselou varietou kambizemû typické, na podmáãen ch místech se vyvinul glej typick. KVùTENA Stanovi tnû odpovídajícím porostem je zde su- Èová buãina, dnes v ak v lesních porostech pfievaïuje smrk ztepil Nadmofiská v ka: 40 480 m V mûra:,68 ha Vyhlá eno: 996 V skyt lopu tíku sklonûného (Hackelia deflexa) na skalách kolem zbytkû hradu. (Picea abies) a vtrou en je buk lesní (Fagus sylvatica). Na rulov ch skalkách je jedna ze dvou existujících lokalit lopu tíku sklonûného (Hackelia deflexa) v této ãásti âech. Kromû toho zde roste samorostlík klasnat (Actaea spicata), huseník lys (Arabis glabra), kopytník evropsk (Asarum europaeum), sleziník ãerven (Asplenium trichomanes) a sleziník zelen (Asplenium viride), fiefii nice kfiivolaká (Cardamine flexuosa), puch finík kfiehk (Cystopteris fragilis), l kovec jedovat (Daphne mezereum), zimolez ãern (Lonicera nigra) aj. Celkem zde bylo zji tûno kolem 00 druhû vy ích rostlin. ZVÍ ENA Hnízdí zde lejsek mal (Ficedula parva), u Jizery je moïné pozorovat ledàáãka fiíãního (Alcedo atthis) a konipasa horského (Motacilla cinerea). LESNICTVÍ Smrk dnes tvofií kolem 80 % dfievinné skladby v porostech charakteru hospodáfiského lesa. Vhodn m hospodafiením (podporou zmlazení buku a omezením jeho kácení) by se v budoucnu mûlo dospût k vy ímu zastoupení buku. POZNÁMKA Lopu tík sklonûn je celkem nenápadná rostlina, vzhledem podobná pomnûnce, jejíï plody jsou opatfieny zpûtnû zahnut mi háãky, takïe se snadno pfiichycují na srst zvífiat nebo odûv a jsou tak pfiená eny na vût í vzdálenosti. V údolí Jizery se vyskytuje na nûkolika místech v okolí zfiícenin star ch hradû ( tûpanice). MAPA ÚZEMÍ strana 88
Okres Semily Národní pfiírodní památka StráÏník Les na v chodním svahu kóty StráÏník (60 m n. m.) asi km jihov chodnû od obce Háje nad Jizerou. Katastrální území: Pefiimov Nadmofiská v ka: 570 590 m V mûra:,88 ha Vyhlá eno: 963 Unikátní lokalita vzácné formy kfiemene, tzv. hvûzdovce. GEOLOGIE Geomorfologicky v razn vrch StráÏník (60 m n. m.) je tvofien vyvfielinou melafyrem (latitandezitem aï andezitem) permského stáfií. Pfiedmûtem ochrany je ãást jihov chodního svahu, kde je hornina prostoupena hydrotermální Ïílou s unikátními drúzami paprsãitû uspofiádan ch krystalû kfiemene, tzv. hvûzdovce. Úlomky této zvlá tní krystalové formy kfiemene byly nalézány také ve zvûtralinovém plá ti a ve svahovinách. Pedologicky spadá území do oblasti kambizemí (kyselá varieta kambizemû typické), se znaky slabého oglejení, které doplàují plo nû ménû zastoupené rankery (ranker typick ) a litozemû. KVùTENA PÛvodní jedlobuãina byla pfiemûnûna na smrkovou monokulturu, v podrostu se v ak dosud zachovaly druhy vázané na buãiny napfi. vraní oko ãtyfilisté (Paris quadrifolia), kopytník evropsk (Asarum europaeum) a svízel vonn (Galium odoratum). VYUÎITÍ Lokalita je unikátním svûtoznám m nalezi tûm vzácného minerálu, kter zde byl nezákonnû tûïen místními i cizími sbûrateli. Aby se pfiede lo drancování této unikátní lokality, bylo vlastní nalezi tû zahrnuto zeminou. BIBLIOGRAFIE 6, 75 MAPA ÚZEMÍ strana 89 3 Celkov pohled na vrch StráÏník. Hvûzdovec vytváfií radiálnû paprsãité krystaly kfiemene. Jiná unikátní forma krystalizace kfiemene. 3 SM 3 5
Pfiírodní rezervace Údolí Jizery usemil abítouchova Údolí fieky Jizery mezi Bítouchovem u Semil a Podspálovem. Katastrální území: Bítouchov u Semil, Chuchelna Nadmofiská v ka: 300 500 m V mûra: 39,8 ha Vyhlá eno: 95 Hluboké údolí s balvanit m fieãi tûm Jizery a zbytky pfiirozen ch lesû na svazích. GEOLOGIE PrÛlomové údolí zahloubené do rûzn ch krystalick ch hornin. V úseku za soutûskou (viz PP Galerie) je údolí zahloubeno v rûznû odoln ch pfiemûnûn ch horninách Ïeleznobrodského úseku krystalinika (staroprvohorního stáfií), zejména v metadiabazech a zelen ch bfiidlicích, keratofyrech, metamorfovan ch tufech atd. Pevnûj í polohy hornin vystupují ve skalních hfiebenech a útesech, z nichï mohutností vyniká Krkavãí skála na levém svahu. Zajímavostí pravého svahu pod Údolí Jizery v podzimním aspektu. PrÛlomové údolí Jizery, zahloubené do rûzn ch krystalick ch hornin se skalnat m fieãi tûm a se zbytky pfiirozen ch lesû na strm ch svazích. 6 SM 4
vrchem Medenec je útes My í skály, tvofien tûlesem neogenního ãediãe se sloupcovitou odluãností. eãi tû Jizery místy vyplàují balvany, na kter ch se vytvofiily obfií hrnce. Údolní svahy jsou pokryty kambizemûmi (kyselá varieta kambizemû typické), místnû i litozemû a rankery (ranker typick a kambick ). PfieváÏnû v raznû skeletové bfiehy lemuje fluvizem typická. KVùTENA Vrezervaci potenciálnû pfievaïují kvûtnaté buãiny, pûvodní dfievinnou skladbu v ak znaãnû ovlivnily v sadby smrku ztepilého (Picea abies). Pfiirozená skladba se zachovala pouze na nepfiístupn ch nejstrmûj ích svazích (zejména na levém bfiehu fieky), kde pfievaïuje buk lesní (Fagus sylvatica), javor klen (Acer pseudoplatanus), bfiíza bûlokorá (Betula pendula), lípa malolistá (Tilia cordata), jedle bûlokorá (Abies alba) a borovice lesní (Pinus sylvestris), vtrou en je i habr obecn (Carpinus betulus). Na pravém bfiehu Jizery pfievládají smrkové monokultury. V druhové skladbû se mísí druhy splavené z vy ích poloh Krkono ajizersk ch hor s druhy vystupujícími údolím fieky do vy ích poloh. Nejpozoruhodnûj ím druhem je lomikámen trsnat vlnat (Saxifraga rosacea subsp. steinmanii). Do relativnû nízké nadmofiské v ky sem byly splaveny mázdfiinec rakousk (Pleurospermum austriacum), kontryhel slámoïlut (Alchemilla straminea), violka dvoukvûtá (Viola biflora), svízel horsk (Galium saxatile) a kerblík leskl (Anthriscus nitida). Z teplomilnûj ích druhû zde roste na v slunn ch místech napfi. zbûhovec lesní (Ajuga genevensis), klinopád obecn (Clinopodium vulgare), náprstník velkokvût (Digitalis grandiflora), rozchodník tenkolist (Sedum boloniense), tolita lékafiská (Vincetoxicum hirundinaria). V podrostu suèov ch lesû na svazích ãasto dominuje kyãelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos). ZVÍ ENA Na vlastní tok Jizery jsou vázáni ledàáãek fiíãní (Alcedo atthis), skorec vodní (Cinclus cinclus) a konipas horsk (Motacilla cinerea). Lesní porosty na svazích údolí ob vají napfiíklad brhlík lesní (Sitta europaea), datel ãern (Dryocopus martius), stfiízlík obecn (Troglodytes troglodytes), králíãek ohniv (Regulus ignicapillus), pûnice ãernohlavá (Sylvia atricapilla), pûvu ka modrá (Prunella modularis), budníãek lesní (Phylloscopus sibilatrix), v posledních letech zde byl pozorován ostfiíï lesní (Falco subbuteo). Na skalách Ïije plï hrotice (Balea perversa). LESNICTVÍ Cílem hospodafiení je dfievinná skladba odpovídající pfiirozenému sloïení javorov ch a jedlov ch buãin. POZNÁMKA Po pravém bfiehu Jizery vede nauãná stezka ochrany pfiírody po tzv. Riegrovû stezce vybudované v roce 909 a pojmenována byla po semilském rodákovi Franti ku Riegrovi. NejuÏ í místo koryta Jizery soutûska byla pûvodnû jen m iroká a 80 m dlouhá. ProtoÏe pfii zv en ch prûtocích zde docházelo ke vzdutí hladiny a voda zaplavovala Semilskou kotlinu, dal nûmeck továrník Schmitt v roce 870 na vlastní náklady soutûsku prostfiílet. V roce 909 zde byla vybudována lávka a soutûska tak byla zpfiístupnûna. Po levém bfiehu Jizery prochází Ïelezniãní traè Pardubice Liberec s mnoha tunely, která byla vybudována v polovinû 9. století a patfií mezi technické památky. Na soutoku Jizery a Kamenice, jiï za severním okrajem chránûného území, byla v letech 9 6 vybudována hydroelektrárna Spálov. Voda je na Francisovu turbínu pfiivádûna 300 m dlouh m tunelem, kter zaãíná u Bítouchovského jezu na horním okraji území. V kon elektrárny, která je dodnes vprovozu, ãiní asi 3 MW. Pfievedením vût iny vody z Jizery do tunelu byl sníïen prûtok vody ve starém korytû, coï negativnû ovlivàuje Ïivot v fieãi ti a jeho okolí. BIBLIOGRAFIE 6,, 7, 3, 78, 05, 09, 0,,, 4, 75 ÚDOLÍ JIZERY U SEMIL A BÍTOUCHOVA () GALERIE () STR. 7 Okres Semily 06 07 989 SM 5 7
Pfiírodní rezervace 8 SM 6 Údolí Vo mendy Údolí potoka Vo mendy severov chodnû od Bozkova usemil. Katastrální území: Bozkov, Roztoky u Semil Nadmofiská v ka: 40 470 m V mûra: 3,4 ha Vyhlá eno: 997 Geologicky a botanicky pozoruhodné území s krasov mi jeskynûmi s krápníkovou v zdobou, s paleontologicky cenn mi sedimenty a s loukami s bledulí jarní (Leucojum vernum). GEOLOGIE Úzce sevfiené údolí s aï 40 m vysok mi svahy je zahloubeno v metamorfovan ch horninách Ïeleznobrodského úseku krystalinika, zejména vepizonálnû pfiemûnûn ch horninách star ího paleozoika. Nejvût í rozsah mají chloriticko-sericitické fylity, místy proloïené zelen mi bfiidlicemi. Vyskytují se zde ãisté krystalické vápence. V nich vznikl pozoruhodn kras s vyvûraãkami (pûvodnû ponory) v fieãi ti potoka a 85 m dlouhou puklinovou jeskyní, objevenou pfii speleologickém prûzkumu v 60. letech 0. století na v chodním svahu údolí. Krystalické horniny vystupují na svazích v podobû skalních srubû (napfi. nad soutokem Vo mendy a Staroveského potoka).v pûdním pokryvu jsou zastoupeny kambizemû (kambizem dystrická a kyselá varieta kambizemû typické), místy znaãnû skeletovité, v úzké nivû potoka jsou ostrûvky fluvizemû glejové, gleje typického i pseudogleje primárního. V dolní ãásti území se na plo nû men ím v chozu vápencû vyvinuly rendziny (rendzina typická a kambická). KVùTENA Lesní porosty tvofií z vût í ãásti smrkové monokultury, v nûkter ch ménû pfiístupn ch partiích mají lesy pfiirozenou dfievinnou skladbu: jsou to pfiedev ím kvûtnaté buãiny a suèové lesy, v jiïní ãásti rezervace se zachoval zbytek dubohabfiiny tvofiené pfieváïnû dubem letním (Quercus robur) a habrem obecn m (Carpinus betulus). Jedlobuãiny s lípou malolistou (Tilia cordata) a javorem klenem (Acer pseudoplatanus) pokr vají ãást svahû s vápencov m podkladem na levém bfiehu Vo - mendy. Kvûtena rezervace je velmi pestrá, coï souvisí s rûznorodostí biotopû. Rostou zde baïanka vytrvalá (Mercurialis perennis), kyãelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), kokofiík pfieslenat (Polygonatum verticillatum), vraní oko ãtyfilisté (Paris quadrifolia), kopytník evropsk (Asarum europaeum), samorostlík klasnat (Actaea spicata), devûtsil bíl (Petasites albus), rûïe pfievislá (Rosa pendulina) a l kovec jedovat (Daphne mezereum). Na jiïním okraji rezervace, na levém bfiehu Vo mendy, zûstal zachován fragment dubohabfiiny s druhy, jako jsou strdivka nicí (Melica nutans), orlíãek obecn (Aquilegia vulgaris), ostfiice prstnatá (Carex digitata), kru tík irolist (Epipactis helleborine), hrachor jarní (Lathyrus vernus) a dal í teplomilnûj í druhy v podrostu. Na exponovan ch skalních v chozech a svazích rostou sleziník routiãka (Asplenium rutamuraria), s. ãerven (A. trichomanes), rozchodník tenkolist (Sedum boloniense), huseník lys (Arabis glabra) aj. V nivû Vo mendy a pfii jejích pfiítocích jsou vyvinuty vlhké kvûtnaté louky s bohat m v skytem bledule jarní (Leucojum vernum).
Okres Semily ÚDOLÍ VO MENDY 06 07 989 3 ZVÍ ENA Zvífiena rezervace nebyla dosud soustavnû zkoumána. Kromû bûïn ch druhû ÏivoãichÛ Ïijí v údolí potoka ledàáãek fiíãní (Alcedo atthis), skorec vodní (Cinclus cinclus), v potoce pstruh potoãní (Salmo trutta morpha fario), ve vlhk ch roklích byl pozorován mlok skvrnit (Salamandra salamandra). Z mot lû je odtud znám batolec duhov (Apatura iris). LESNICTVÍ Plán péãe o lesní porosty v rezervaci sleduje pfiedev ím zachování pfiirozené dfievinné skladby a její podporu pfii pfiirozeném zmlazení. VYUÎITÍ Údolím vedou hojnû nav tûvované turistické stezky, krasové jeskynû v ak nejsou vefiejnosti pfiístupné. BIBLIOGRAFIE 35, 5 Niva úzce sevfieného údolí Vo mendy severov chodnû od Bozkova hostí nûkteré zvlá tû chránûné druhy rostlin. a 3 V PR Údolí Vo mendy nalezneme ãetné povrchové i podpovrchové krasové jevy; na snímcích krasová v zdoba jeskynû Na Vo mendû. SM 7 9
KLOKOâSKÉ SKÁLY STR. 74 BOZKOVSKÉ DOLOMITOVÉ JESKYNù STR. 7 06 07 989 0 SM 8
Okres Semily 06 07 989 SM 9
JEZÍRKO POD TÁBOREM STR. 73 06 07 989 NÍSTùJKA STR. 80 06 07 989 KOVÁ ÒV ML N STR. 78 NA HRANICÍCH STR. 79 06 07 989 06 07 989 SM 30
0,0 0, 0,4 0,6 0,8,0 Okres Semily BORECKÉ SKÁLY STR. 68 STRÁÎNÍK STR. 8 06 07 989 BUâINY U RAKOUS STR. 70 06 07 989 06 07 989 SM 3 3
KOZÁKOV STR. 76 4 SM 3
Okres Semily 06 07 989 SM 33 5
Památné stromy. Dub letní, jasan ztepil, k. ú. Bene ov u Semil, p. ã. 088, Kocánky, pod hrází b valého rybníãka u cesty k lovecké chatû za obcí. O: dub 30 cm, jasan 390 cm Vs: dub 0 m, jasan m, S: 00 let. Hru eà planá, k. ú. Bûlá u Turnova, p. ã. 9, v tfie Àovém sadu nad silnicí, na vrchu zvaném Hru tice. O: 80 cm, Vs: 8 m, S: 00 let. 3. Buk lesní, k. ú. Bítouchov u Semil, p. ã. 39, u chalupy na stráni nad Jizerou. O: 350 cm, Vs: 0 m, S: 50 let. 4. Tfii lípy velkolisté, k. ú. Bukovina u âisté, p. ã. 8, stavební 3, skupina stromû u domu ã. p. 37. O: 450 cm, 55 cm, 90 cm, Vs: 3 6 m, S: 00 50 let. 5. Dvû lípy malolisté, k. ú. Dolní Sytová, p. ã. 880, u cesty v poli severnû od osady Kout. O: 460 cm a 45 cm, Vs: m, S: 00 let. 6. Topol bíl, k. ú. Horní Branná, p. ã. 97, ve stfiedu obce. O: 580 cm, Vs: 8 m, S: 00 let. 7. Lípa malolistá, k. ú. Chlum pod Táborem. p. ã. 70, 7/, solitér u polního rozcestí pod Táborem. O: 360 cm, Vs: 6 m, S: 50 let. 8. Lípa velkolistá, k. ú. Jesenn, p. ã. /3, u cesty k zámku. O: 475 cm, Vs: 8 m, S: 50 let. 9. Lípa malolistá, k. ú. Jilemnice, p. ã. 8/4, osada Javorek, nad rybníãkem proti statku. O: 540 cm Vs: 34 m, S: 300 let. 0. Borovice lesní, k. ú. Ko Èálov, p. ã. 56/, pfii státní silnici zko Èálova do Bystré, naproti ã. p. 6. O: 30 cm, Vs: 7 m, S: 50 let.. Borovice lesní, k. ú. Ko Èálov, p. ã. 74, pfii polní cestû z âikvásek na Kundratice. O: 50 cm, Vs: 7 m, S: 50 let. Lípa velkolistá v Tatobitech je údajnû stará 700 let. Osamûlá hru eà planá v Pefiimovû, ve svahu na levém bfiehu Jizery, má obvod kmene témûfi 500 cm. 6 SM 34
Okres Semily. Lípa velkolistá, k. ú. Ko Èálov, p. ã. 770, u nemovitosti nad Ïelezniãní tratí. O: 450 cm, Vs: m, S: 300 let. 3. Lípa malolistá, k. ú. Ko Èálov, p. ã. 890, v poli u kfiíïku z roku 880, v blízkosti silnice Ko Èálov Lomnice nad Popelkou. O: 45 cm, Vs: 3 m, S: 0 let. 4. Lípa velkolistá, k. ú. Kruh, p. ã. 064/, u statku ã. p. 46. O: 600 cm, Vs: 0 m, S: 00 let. 5. Lípa velkolistá, k. ú. Kruh, p. ã. 06/, u domu ã. p. 5. O: 470 cm, Vs: 6 m, S: 50 let. 6. Lípa velkolistá, k. ú. Kruh, p. ã. 36, luãní úval nad nádraïím Roztoky u Jilemnice. O: 7 cm, Vs: m, S: 50 let. 7. Lípa malolistá, k. ú. Ktová, p. ã. 775, na rozcestí poblíï obecního úfiadu. O: 7 cm,vs: 8 m, S: 50 let. 8. Lípa malolistá, k. ú. Lomnice nad Popelkou, p. ã. 350, Nové Dvory u Lomnice nad Popelkou, v lukách u polní cesty, severnû od obce. O: 380 cm, Vs: 3 m, S: 50 let. 9. Dub letní, k. ú. Mal Rohozec, p. ã. 0, v parãíku v areálu pivovaru. O: 470 cm, Vs: 5 m, S: 50 let. 0. Hru eà planá, k. ú. Pefiimov, p. ã. 693, na levém bfiehu Jizery, na svahu v poli jiïnû od obce Dolní Sytová. O: 475 cm, Vs: 8 m, S: 50 let.. Borovice lesní, k. ú. Rovensko pod Troskami, p. ã. 899/6, u polní cesty do osady Li ãí Kotce. O: 90 cm, Vs: 9 m, S: 50 let.. Buk lesní ãervenolist, skupina pûti stromû, k. ú. Rovensko pod Troskami, p. ã. 065/, parãík u koly pod námûstím. O: 97 360 cm, Vs: 4 m, S: 00 50 let. 3. Dva buky lesní, k. ú. Semily, p. ã. 00, pfied kolou vpodmoklicích. O: 30 cm a 85 cm, Vs: 7 m, S: 00 let. 4. âtyfii lípy malolisté, k. ú. Semily, p. ã. 06, 069/, u kapliãky U ãtrnácti pomocníkû, u ã. p. 6. O: 0 30 cm, Vs: m, S: 50 let. 5. Lípa malolistá, k. ú. Semily, p. ã. 039, u silnice ke staré cihelnû. O: 390 cm, Vs: m, S: 00 let. 6. Jilm horsk, k. ú. Sklenafiice, p. ã. 60, pod silnicí v obci. O: 34 cm, Vs: 5 m, S: 50 let. 7. Lípa malolistá, k. ú. Sklenafiice, p. ã. 68, u ã. p. 43. O: 385 cm, Vs: 6 m, S: 0 let. 8. Lípa malolistá, k. ú. Spálov u Semil, p. ã. 4/, na rozcestí v obci u ã. p. 33. O: 500 cm, Vs: 0 m, S: 00 let. 9. Dvû lípy malolisté, k. ú. StruÏinec u Lomnice nad Popelkou, p. ã. 0/, u kfiíïku U svaté Trojice, poblíï matefiské koly. O: 400 cm a 450 cm, Vs: 9 m, S: 00 let. 30. Lípa velkolistá, Americká lípa k. ú. Tatobity, p. ã. 3/, v obci u silnice do Îernova. O: 866 cm, Vs: 7 m, S: údajnû 700 let. 3. Skupina stromû (ãtyfii jasany ztepilé, dvû lípy malolisté), k. ú. Turnov, p. ã. 3755, Nudvojovice, mal hfibitov. O: jasany 330 65 cm, lípy 450 cm a 30 cm, Vs: 3 3 m, S: 50 let. 3. Dub letní pyramidální, k. ú. Turnov, p. ã. 484, u kostela sv. Mikulá e nad námûstím. O: 360 cm, Vs: 6 m, S: 50 let. 33. Lípa malolistá, k. ú. Turnov, p. ã. 3496, v Sobotecké ulici u sochy sv. Antonína. O: 370 cm, Vs: 8 m, S: 50 let. 34. Modfiín opadav, k. ú. Turnov, p. ã. 789/, pfied knihovnou Antonína Marka. O: 375 cm, Vs: 5 m, S: 80 let. 35. Lípa velkolistá, Rohozecká lípa, k. ú. Turnov-Dalimûfiice, p. ã. 7/68, v ostrûvku silnice pfied zámkem Hrub Rohozec. O: 555 cm, Vs: 5 m, S: 80 let. 36. Buk lesní, k. ú. Turnov, p. ã. 78, pfied vchodem do VâE. O: 430 cm, Vs: 8 m, S: 50 let. 37. Lípa malolistá Lípa svobody k. ú. Turnov, p. ã. 668, Skálova ul., lípa byla vysazena roku 99 k uctûní památky v ech padl ch v. svûtové válce. O: 95 cm, Vs: 4 m, S: 80 let. Soliterní lípa velkolistá s krásn m tvarem koruny roste poblíï nádraïí vroztokách u Jilemnice. SM 35 7
38. Ma kova zahrada, k. ú. Turnov, p. ã. 88/, v sadby domácích i exotick ch dfievin, dnes mohutného vzrûstu. 39. Dub letní pyramidální, k. ú. Turnov, p. ã. 497, Mariánsk hfibitov alej stromû stfiedem hfibitova. O: 75 cm, Vs: 8 m, S: 0 let. 40. Dub letní, k. ú. Veselá u Semil, p. ã. 36/4, v zahradnickém areálu na bfiehu potoka za mûstkem místní komunikace. O: 450 cm, Vs: 7 m, S: 00 let. 4. Dub letní, k. ú. V eà, p. ã. 538, u rybníãku v Ploukonicích. O: 505 cm, Vs: 0 m, S: 00 let. 4. Lípa malolistá Îantova lípa, k. ú. Vysoké nad Jizerou, p. ã. 575, u statku severov chodnû od námûstí. O: 486 cm, Vs: 4 m, S: 50 let. 43. Jilm horsk, k. ú. Vysoké nad Jizerou, p. ã. 58, 59, 76, poblíï námûstí u domu ã. p. 64. O: 390 cm, Vs: 6 m, S: 50 let. 44. Lípa malolistá, k. ú. Záhofií u Semil, p. ã. 8/, u domu na okraji obce. O: 46 cm, Vs: m, S: 50 let. 45. Dva duby letní, k. ú. Îernov, p. ã. 04, v zalesnûném svahu nad Tatobitsk m potokem, severnû od obce. O: 405 cm a 385 cm, Vs: 6 a 8 m, S: 00 let. Málokdy b vá památn m stromem vyhlá ena borovice lesní; tato roste vko Èálovû pfii polní cestû z âikvásek. Lípa malolistá v Ko Èálovû roste osamocenû u kfiíïku uprostfied polí. 8 SM 36