Lednické rybníky v roce 2011

Podobné dokumenty
Petr Macháček Lednické rybníky v letech 2007 až 2016

Problematika nastavování rybářského managementu na mimoprodukčních rybnících z pohledu ochrany přírody

+ Fytoplankton (producenti) Zooplankton, zoobentos (konzumenti 1.řádu) Ryby (konzumenti 2.řádu)

Pojďte s námi do přírody

Vzájemné vazby mezi rostlinami a ţivočichy existují ve všech ekosystémech. Jsou v tomto směru mokřady něčím výjimečné?

Využití zásoby živin a primární produkce v eutrofních rybnících

Petr Machacek - zamecky rybnik.qxd :45 Page 3 Příroda Příroda 3

Jak fungují rybníky s rybami a rybníky bez ryb, při nízké a vysoké úrovni živin

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

Zákon o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. 3 odst. 1) b) významný krajinný prvek jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část

Školící materiály pro cyklus vzdělávacích seminářů Tradiční využívání planých rostlin. Ochrana přírody & pozemkové právo

Ochrana přírody a krajiny v ČR. Přednáška NOK

Chráněná území v České republice. RNDr. Alena Vopálková

KYSLÍKOVÉ DEFICITY - PROJEV NESTABILITY RYBNIČNÍHO EKOSYSTÉMU? Ing. Ivana Beděrková Ing. Zdeňka Benedová doc. RNDr. Libor Pechar, CSc.

Právní režim ochrany přírody a krajiny. JUDr. Jana Tkáčiková, PhD.

Konference Vodárenská biologie 2019, února 2019, Interhotel Olympik, Praha

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 STANOVISKO. Ministerstva životního prostředí

Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny

Petr Macháček Potápka roháč na Lednických rybnících

Petr Macháček Nejvýraznější změny výskytu ptáků na Lednických rybnících v posledních letech

Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu. Trhovky CZ

Vliv odbahňování na bezobratlé živočichy litorálu ve stojatých vodách. Jan Sychra Ústav botaniky a zoologie PřF MU, Brno

Právní omezení rekreačních aktivit vyplývající z legislativy ochrany přírody. Jaroslav Knotek Ústav aplikované a krajinné ekologie

POTLAČENÍ MASOVÉHO ROZVOJE ŘAS A SINIC NA PŘÍRODNÍCH VODNÍCH PLOCHÁCH METODOU INAKTIVACE FOSFORU HLINITÝMI SOLEMI PŘÍKLADY ÚSPĚŠNÝCH APLIKACÍ

RYBNIČNÍ REZERVACE: PŘÍLIŠ POMALÁ CESTA K PŘÍRODĚ ŠETRNÉMU MANAGEMENTU

Mimořádný výskyt bahňáků na Nesytu v roce 2004

PÉČE O VODU V KRAJINĚ tůně, mokřady, malé vodní nádrže, vodní toky, eroze

Jan POTUŽÁK a Kateřina KOLÁŘOVÁ. Povodí Vltavy, státní podnik, VHL České Budějovice

31. výzva Ministerstva životního prostředí

NAŘÍZENÍ JIHOČESKÉHO KRAJE. č. 30/2011, kterým se zřizuje přírodní rezervace Radomilická mokřina

Rybníky a malé vodní nádrže jako součást kulturního dědictví z pohledu kvality vodního prostředí

Obecná (územní) ochrana v ČR 1. Významný krajinný prvek (VKP) je ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utvářející její

1 Chráněná krajinná oblast Poodří K zajištění ochrany přírody a krajiny části území nivy řeky Odry se vyhlašuje Chráněná krajinná

Operační program Rybářství Finanční mechanismus EHP a Norsko

Vlk - legislativní ochrana a další management

JAK NA RYBNÍKY?! JINDŘICH DURAS & JAN POTUŽÁK

Posouzení vlivů Strategie rozvoje Libereckého kraje na životní prostředí a veřejné zdraví

Zkušenosti SFŽP s posuzováním nákladovosti projektů Operačního programu ŽP. zelená linka:

NAŘÍZENÍ JIHOČESKÉHO KRAJE

Vody vznikající v souvislosti s těžbou uhlí

Péče o jezera ve velkých zbytkových jamách po těžbě uhlí. Ivo Přikryl ENKI o.p.s. Třeboň

Lesnicko-typologické základy ochrany lesa

OBSÁDKY RYBNÍKŮ Rybářství cvičení 2012

Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny

POTLAČENÍ MASOVÉHO ROZVOJE ŘAS A SINIC NA PŘÍRODNÍCH VODNÍCH PLOCHÁCH METODOU INAKTIVACE FOSFORU HLINITÝMI SOLEMI PŘÍKLADY ÚSPĚŠNÝCH APLIKACÍ

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA OSTRAVY

AOPK ČR Ostrava. Agroenvironmetální opatření (louky a pastviny) a jejich možný přínos pro druhovou rozmanitost

Kritéria pro hodnocení žádostí SC 4.3 (ÚSES)

Problematika lokalizace velkoplošných sportovních a rekreačních zařízení v přírodním prostředí: Lesní území v Praze a golfové areály

Voda v krajině. Péče, praktická opatření, možnosti financování

Program Podpora obnovy, odbahnění a rekonstrukce rybníků a výstavby vodních nádrží

Mokřadní centrum Kančí obora

27. výzva Ministerstva životního prostředí

HODNOCENÍ EKOLOGICKÉHO STAVU VÝSLEDKY A PERSPEKTIVY. Libuše Opatřilová, Jindřich Duras, Kateřina Soukupová, Antonia Metelková

54. výzva Ministerstva životního prostředí

12. výzva Ministerstva životního prostředí

Profil vod ke koupání - koupaliště Šeberák Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách znečištění

Návrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky MATYÁŠ

Vybrané modelové situace z oblasti Biosférické rezervace Dolní Morava

12. výzva 1 Ministerstva životního prostředí

48. výzva Ministerstva životního prostředí

Větrné elektrárny vs. ochrana ptáků a netopýrů

33. výzva Ministerstva životního prostředí

Petr Macháček Vliv letnění na výskyt ptáků na příkladu rybníka Nesytu

POTLAČENÍ MASOVÉHO ROZVOJE ŘAS A SINIC NA PŘÍRODNÍCH VODNÍCH PLOCHÁCH METODOU INAKTIVACE FOSFORU HLINITÝMI SOLEMI PŘÍKLADY ÚSPĚŠNÝCH APLIKACÍ

DRUHOTNÉ (SEKUNDÁRNÍ BIOTOPY)

49. výzva Ministerstva životního prostředí

Vlastnosti a význam různých typů rybníků v ochraně přírody

Základní údaje. Vyhlášen: 1991 NP 6267 ha OP 2822 ha. NP Thayatal Vyhlášen ha. Ptačí oblast Podyjí vyhlášena ha

NAŘÍZENÍ JIHOČESKÉHO KRAJE

XXI. výzva. Žádosti o podporu v rámci prioritní osy 6 jsou přijímány od 2. srpna 2010 do 31. srpna 2010

S postupným nárůstem frekvence lokalit se zjevnou nadprodukcí (tzv. hypertrofie) přechází definice v devadesátých letech do podoby

Kritéria pro hodnocení žádostí

NATURA 2000 a problematika posuzování vlivů koncepcí a záměrů na lokalitách NATURA Dle materiálů M. Banaše

115. výzva Ministerstva životního prostředí

Kritéria pro hodnocení žádostí SC 4.4 (sídelní zeleň)

Prioritní osa 4, specifický cíl 4.3: Posílit přirozené funkce krajiny

KONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY JIHOČESKÉHO KRAJE. Analytická část

OBSAH. ZÁKON č. 114/1992 Sb., O OCHRANĚ PŘÍRODY A KRAJINY... 1

Specifický cíl 4.1 Zajistit příznivý stav předmětu ochrany národně významných chráněných území. zelená linka:

Profil vod ke koupání - koupaliště Šeberák Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách znečištění

Přírodní památka Tesařov

Poznámky k péči o biotopy obojživelníků Jaromír Maštera

NÁDRŽ KLÍČAVA VZTAH KVALITY VODY A INTENZITY VODÁRENSKÉHO VYUŽÍVÁNÍ

Úhyny ryb na rybníce Záhumenní velký, způsobené nedostatečně fungující čistírnou odpadních vod. Petr Chmelický

Mikrobiální znečištění. Obsah fosforu. Výskyt sinic

53. výzva Ministerstva životního prostředí

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu. Rosice - zámek CZ

Mokřady aneb zadržování vody v krajině

d) Návrh kategorie ochrany zvláště chráněného území: Přírodní památka

Zásady budování drobných vodních ploch

Vyhláška č. 154/2016 Sb.

Příloha č. 4 Výzvy pro předkládání žádostí v rámci Programu podpory zajištění komplexního monitorování stavu vod v ČR

106. výzva Ministerstva životního prostředí

Obnova rybničních ekosystémů v České republice a jejich správný management

SITUACE Hlad po čisté vodě roste Paradox koupacích vod rostou i možnosti finančního krytí pro různé projekty - prudce se zvyšuje počet projektů nebezp

Kritéria pro hodnocení žádostí

Zásady budování drobných vodních ploch

Transkript:

Lednické rybníky v roce 2011 Jak zajistit dobrý stav předmětu ochrany? Eva Vojtěchovská, Eva Knižátková, Lubor Kašpar, David Lacina Rok 2011 přinesl na Lednických rybnících několik změn. Skončila platnost předchozího plánu péče a na základě vyhodnocení dosavadního vývoje byl připraven na následující období plán nový. Na podzim pak byla uzavřena nájemní smlouva s novým nájemcem celé soustavy. Cílem změn je zajistit dobrý stav předmětu ochrany této výjimečné národní přírodní rezervace, zřízené za účelem ochrany a zabezpečení odpovídajících stanovištních a potravních podmínek pro vodní a mokřadní ptáky, udržení a zlepšení stavu mokřadních ekosystémů mělkých rybníků, na ně vázané flóry a fauny i celkového stavu krajinného rázu. Výsledky dosavadní péče Předchozí plán péče, který ověřoval některá opatření s cílem zlepšit někdejší nevyhovující stav, byl naplánován a schválen pouze na období pěti let (2007 2011), aby bylo možné provedené zásahy včas vyhodnotit a v případě potřeby pružně změnit. V období let 2008 2010 proto AOPK ČR monitorovala celou řadu jednotlivých složek ekosystému soustavy Lednických rybníků (konkrétně hydrochemie vody, algologie, fytoplankton, zooplankton, fytofilní bezobratlí a makrozoobentos, vegetace obnaženého dna, ptáci rákosinoví i vodní) a od nájemců byly pravidelně vyhodnocovány informace o nasazovaných a vylovovaných rybích obsádkách pro zdokumentování dopadů hospodaření na různé složky rybničního ekosystému. Na základě těchto výsledků bylo možné stanovit, které charakteristiky rybniční soustavy jsou pro existenci předmětu ochrany důležité. Potvrdilo se například, že tolik diskutované letnění, se kterým ostatně počítá i původní vyhlašovací předpis národní přírodní rezervace (NPR) z roku 1953, má z hlediska ochrany přírody jednoznačně pozitivní vliv. Letněním, které se v minulosti běžně v rybníkářství využívalo pro zvýšení produkce rybníka, se označuje ponechání rybníka během vegetační sezony alespoň částečně bez vody. Během tohoto období se na dně vypuštěné6 ho rybníka objevují druhy, které jsou na obnažených dnech existenčně závislé z ptáků např. bahňáci, z rostlin vzácné druhy vázané právě na tento typ biotopu. Letnění současně umožňuje regeneraci litorálních porostů, přispívá k mineralizaci sedimentů a v neposlední řadě díky vyschnutí a popraskání dna dochází k provzdušnění i níže položených vrstev, v nichž ve zvodnělém stavu probíhají pouze anaerobní procesy. Podle původního plánu péče platného do roku 2011 byly Lednické rybníky částečně letněny ve čtyřletém intervalu každý rok měl být letněn jeden rybník, bohužel však cyklus nebyl zcela dodržen. Uskutečněné letnění bylo z hlediska ochrany přírody velmi úspěšné díky masivnímu rozvoji vegetace obnažených den, v níž byl zaznamenám i výskyt druhu, který byl pro Českou republiku považován za vymizelý merlíku slanomilného (Chenopodium chenopodioides). Byl zaznamenán nárůst početnosti vzácných a ohrožených druhů, např. kriticky ohrožené rostliny solenky Valerandovy (Samolus valerandi), která má v ČR jen několik málo lokalit výskytu, nebo po více než čtyřiceti letech první hnízdění tenkozobce opačného (Recurvirostra avosetta), který vyhledává právě písčiny a obnažená dna. Obavy některých kritiků letnění se ukázaly jako liché, jak dokládají hodnoty sledovaných parametrů. Letnění tak významně přispělo k naplnění cílů ochrany rezervace.

Péče o přírodu a krajinu Rybí obsádky Rybníky byly původně zakládány pro chov ryb, který je nezbytnou součástí hospodaření na Lednických rybnících. Zde však není vzhledem ke statutu zvláště chráněného území cílem, nýbrž prostředkem k dosažení stavu žádoucího z hlediska ochrany přírody. V případě Lednických rybníků, které mají z řady důvodů vysokou přirozenou trofii (z důvodu jejich polohy v nejteplejší klimatické oblasti republiky, malé průměrné hloubky vody, splachům z okolní půdy, vysoké živinové zátěži v podobě komunálního znečištění z ČOV a pochopitelně také v důsledku dlouhodobé depozice v rybničních sedimentech z dřívějších let), se ponechání zcela bez obsádky či příliš redukované obsádky ukázaly jako zbraň spíše dvojsečná. Na Zámeckém rybníku (a částečně i na dalších rybnících) bylo zdokumentováno, že v prvním roce bez rybářského obhospodařování pochopitelně absence konkurence ze strany rybí obsádky umožní rozvoj bohaté potravní nabídky, která přiláká rodinky potápivých kachen a potápek v nebývalých počtech. Postupně však volnou potravní niku v rybníce využijí ryby, jež se sem dostaly přirozenou cestou z povodí. Ty se zde rozmnoží a způsobí, že v horizontu dvou či tří let je již rybník pro ptáky stejně málo atraktivní jako jiné intenzivně využívané produkční rybníky v okolí. Z tohoto důvodu je proto nutné rybník osadit řízenou obsádkou nebo alespoň v pravidelných intervalech slovovat. V podmínkách Lednických rybníků se proto jeví jako účelnější zajistit vhodný management formou upraveného rybářského obhospodařování. Nastavit hospodaření na rybnících tak, aby byl podpořen předmět ochrany, není jednoduché. Např. předchozím plánem péče stanovené obsádky byly jednou z příčin přemnožení nepůvodního druhu karase stříbřitého. Bylo tedy třeba upravit hospodaření a realizovat některá technická opatření (např. instalace slupů), která přemnožení a šíření karase stříbřitého zabrání. Pro úplnost je však třeba konstatovat, že za určitých podmínek (jsou-li v rybníce přítomni pouze tohoroční karasi, byť ve větších denzitách, kteří jsou ještě téhož roku na podzim sloveni) nebyl monitoringem negativní vliv na předměty ochrany NPR, tedy na vodní ptactvo, potvrzen. Nový plán péče Národní přírodní rezervace Lednické rybníky Foto Petr Macháček AOPK ČR připravila v roce 2011 ve spolupráci s odborníky z oborů hydrobiologie, botaniky, ornitologie a rybářství nový plán péče (na období let 2012 2021), jenž byl předán na ministerstvo životního prostředí, které je kompetentním orgánem pro jeho projednání a schválení. Plán péče vychází ze zkušeností získaných v předchozích letech. Díky významnému pozitivnímu efektu letnění na mokřadní společenstva se s ním i nadále počítá, a to v sedmiletém cyklu pro každý z rybníků. Tento interval byl zvolen na základě způsobu praktikovaného na Lednických rybnících v minulosti, v době hospodaření Liechtensteinů na počátku 20. století. Jako vhodný způsob hospodaření je pro rybníky navrhován jak jednohorkový, tak za určitých podmínek i dvouhorkový cyklus (při němž je rybník slovován jednou za dva roky). Protože však nebyl dvouhorkový systém hospodaření v nedávné minulosti na Lednických rybnících praktikován, je třeba počítat s nutností sledovat dopady na ekosystém a případně flexibilně reagovat změnou hospodaření. Ostatní základní doporučení osvědčená v minulých letech zůstávají v platnosti i nadále, jako např. zákaz manipulace s vodní hladinou v době hnízděčíslo 1 / 2012 7

Výlov Nesytu v roce 2009 ní vodních a mokřadních druhů ptáků (mezi 15. 3. 15. 7.), péče o ostrůvky a průseky v rákosinách Nesytu využívané vodním ptactvem či pravidelná péče o slatiništní biotopy. Proč neponechat rybníky vlastnímu vývoji? Jak již bylo řečeno, cílem ochrany v NPR je zachování či zlepšení dobrého stavu předmětů ochrany rezervace, zejména ptáků a jejich biotopů. Prostředkem k dosažení tohoto cíle je šetrné rybářské hospodaření, které zajistí dlouhodobé zachování uměle založených, leč jedinečných stanovišť. Samozřejmě že zdánlivě nejjednodušším řešením by bylo od hospodaření zcela upustit, ponechat mokřady samovolnému vývoji. To by velmi pravděpodobně v krátkém časovém období významně zvýšilo druhovou pestrost i početnost vodních a mokřadních druhů ptáků. Ovšem z dlouhodobého hlediska by to s rybníky dopadlo podobně jako s jinými, dnes už tak vzácnými stanovišti v naší krajině, vázanými na tradiční hospodaření s pařezinami, stepními trávníky a loukami, z nichž se hospodáři v průběhu desetiletí vytratili, a dnes zjišťujeme, že žluťásek barvoměnný, hnědásek osikový a spousty dalších odešli či pomalu odcházejí s nimi. Z tohoto důvodu je extenzivní způsob hospodaření z dlouhodobého hlediska lepší investicí než financování jeho simulace. Jak nastavit kritéria pro hospodaření? Protože AOPK ČR, která je příslušná k hospodaření s pozemky ve vlastnictví státu v NPR Lednické rybníky, nedisponuje prostředky pro zajištění odpovídajícího hospodaření, bylo potřeba najít takový subjekt, Foto Petr Macháček který zajistí udržení předmětu ochrany NPR v tzv. dobrém stavu. Vycházelo se přitom z úvahy, že pokud vybraný subjekt dokáže hospodařit tak, že při dodržení jednoznačných pravidel vyplývajících ze statutu NPR (např. zákaz použití biocidů, zákaz hnojení, omezená manipulace s hladinou v hnízdním období) bude garantovat udržení rezervace v dobrém stavu, nechť potenciál rybníků využije co nejekonomičtějším způsobem. Co je to ale onen zmiňovaný dobrý stav? V návrhu smlouvy s nájemcem, který vzešel z výběrového řízení, je dobrý stav definován takto: ( ) na rybnících je zajištěna průhlednost vody minimálně 50 cm, je trvale přítomný alespoň střední zooplankton, porosty submerzní vegetace pokrývají alespoň 20 % volné vodní plochy rybníka a litorální porosty jsou stabilizované a nedochází k jejich narušování či úbytku. Vhodným indikátorem dobrého stavu neletněných rybníků je hnízdění a vyvádění mladých u potápivých kachen (zrzohlávka rudozobá, polák velký, polák chocholačka) a menších druhů potápek (potápka malá a potápka černokrká). Základním hodnotícím ukazatelem pro sledování a vyhodnocení stavu ekosystému je průhlednost vody. Doplňujícími ukazateli jsou výskyt cílových druhů a společenstev, stav zooplanktonu, stav vodních makrofyt a litorálních porostů. Kritéria definující dobrý stav a jejich limitní hodnoty byla vybrána a odvozena na základě zjištěných výsledků monitoringu jednotlivých složek společenstva Lednických rybníků. Při jejich výběru byla zohledněna tato hlediska: a) jejich význam pro předmět ochrany; b) zda, případně na jakou úroveň, je možno limity nastavit; c) zda jsou pro hospodáře dosažitelné a dostatečně hospodařením ovlivnitelné Výběr nového nájemce NPR Lednické rybníky V březnu 2011 oznámila AOPK ČR záměr pronajmout soustavu rybníků v NPR Lednické rybníky na svých webových stránkách a zároveň oslovila 21 významných rybářsky hospodařících subjektů. Agentura v záměru stanovila požadavky na vysokou kvalitu vody v rybnících (viz box Kritéria pro hodnocení dobrého stavu a jejich limitní hodnoty). Nový nájemce byl povinen doložit, že v posledních 10 letech minimálně pět let hospodařil na rybníce rozlohou větší než 50 ha, na soustavě dvou a více rybníků, na rybníce v ZCHÚ a zároveň navrhnout takové hospodaření, které povede k dobrému stavu předmětu ochrany (splňujícím stanovené podmínky kvality, viz box Kritéria pro hodnocení dobrého stavu a jejich limitní hodnoty), a to vše při nejvýhodnějším finančním plnění pro státní rozpočet. Návrhy způsobu hospodaření, zaslané jednotlivými subjekty v rámci nabídky, byly porovnávány s odbornými posudky, které vypracovali znalci v oboru rybářství a rybníkářství, hydrologie a hydrobiologie. Celý proces výběru byl vzhledem k rozsahu předmětu nájmu opakovaně vyhodnocován a kontrolován. Nakonec se podařilo uzavřít nájemní smlouvu, která plně garantuje dodržení stanovených podmínek a přitom přináší několikanásobně vyšší příjem do státního rozpočtu. Dosavadní praxe, kdy velikost obsádky (druhem i množstvím) a způsob hospodaření byly určeny plánem péče o ZCHÚ a výše nájmu následně vypočtena znalcem v oboru rybářství a rybníkářství, tak byla po nedobrých zkušenostech z uplynulých let změněna. Nájemce se dnes sám podílí na nastavení rybí obsádky (druhově i množstvím) včetně způsobu hospodaření tak, aby dosáhl stanovené kvality. Touto změnou se stává odpovědným za odchylky od stanovených parametrů. Pomocí jednoduchých kontrolních mechanismů bude AOPK ČR kontrolovat stav ekosystému a v případě případného nežádoucího stavu požadovat jeho zlepšení již v průběhu hospodářského roku (např. odlovy přebytečné rybí biomasy z plné hladiny) bez negativního dopadu na státní rozpočet. Dochází tak k plnému zapojení nájemce do snahy ochrany přírody dosáhnout a následně udržet požadovaný stav lokality. 8

Kritéria pro hodnocení dobrého stavu a jejich limitní hodnoty Průhlednost vody Vysoká průhlednost vody je převážně důsledkem přítomnosti dostatečného množství filtrátorů ve vodě, tj. zejména velkého zooplanktonu, což má za následek početný výskyt potápivých kachen a lysek a jejich rodinek na hladině rybníka, které v takových rybnících nacházejí bohatou potravní nabídku. Limit pro průhlednost (tj. minimální hodnota, pod kterou nesmí průhlednost vody v rybníce v žádném období roku poklesnout) byl nastaven na 50 cm, což se může zdát jako relativně málo, ovšem vzhledem k faktorům, které v místních podmínkách průhlednost vody ovlivňují, považujeme tuto hodnotu za nejvyšší možnou, dosažitelnou ovlivňováním způsobu hospodaření také v kritických letních měsících. Pochopitelně v některých případech může dočasně dojít ke krátkodobému snížení průhlednosti, a to vlivem vnějších faktorů (např. počasí), které nemohou být způsobem hospodaření ovlivněny. Algologie Zastoupení řas a sinic v ekosystému rybníka má zásadní vliv na průhlednost vody, zvláště dominance sinic. Limitem byla uvažována dominance ostatních řas nad sinicemi po celou sezonu, ovšem tento poměr je dostatečně vyjádřen průhledností vody a přítomností zooplanktonu. Nárůst řas je silně ovlivněn vnějšími faktory (počasím, teplotou, splachy), není tedy reálné diktovat hospodáři zastoupení konkrétních řas v rybníce. Litorální porosty Dostatek litorálních porostů je důležitý pro hnízdění ptáků, kterým dává úkryty, a zároveň pro výskyt fytofilních bezobratlých, které jsou těmto ptákům potravou. Stav litorálních porostů dobře dokládá situaci uvnitř rybníka i potravní tlak obsádky během předchozích sezon. Jejich přítomnost, obnova a vůbec dobrý stav je dán přiměřenou obsádkou kapra, který ve volné vodě nachází dostatek potravy, a nemá tudíž potřebu rýt v litorálních porostech. Dobrý stav litorálních porostů je možné ovlivnit přiměřenou obsádkou a také letněním rybníka, které obnově litorálů prokazatelně prospívá. Submerzní vegetace Důsledkem přítomnosti dostatečného množství ponořené a plovoucí vegetace je zejména rozvoj společenstva fytofilních bezobratlých a zoobentosu, které tvoří složku potravy ptáků. Jako kritérium byl zvolen zárůst 20 % volné hladiny rybníka submerzní vegetací. V běžném intenzivním rybničním hospodaření se ponechává zarůst pouze 10 % hladiny vegetací, protože je ideální pro zabezpečení dostatečných úkrytů ryb a zároveň pro zajištění dostatečné teploty vody vlivem proslunění a tím odpovídajícího růstu ryby. Pro účely udržení dobrého stavu rybníků z hlediska ochrany přírody je optimální o něco vyšší, 20% zárůst. Odpovídající zastoupení vyšší vegetace je dosažitelné přiměřenou obsádkou kapra a býložravé ryby (s vyloučením nepůvodních druhů), udržením dostatečné průhlednosti a oživením vody. Fytofilní bezobratlí Jejich výskyt je dán přítomností dostatku submerzní vegetace, na přítomnosti fytofilních bezobratlých pak závisí abundance druhů ptáků živících se drobnou živočišnou potravou. Limity početnosti či zastoupení nebylo možno zvolit, jejich přítomnost/nepřítomnost je zcela závislá na vegetaci, která je sama o sobě kritériem. Velký a střední zooplankton Jeho přítomnost je důležitá pro výskyt celé řady druhů ptáků, jelikož tvoří základ potravní nabídky (ať už přímo, či jako složka potravních řetězců) těch druhů, v jejichž potravě dominuje živočišná složka. Jako kritérium byla zvolena přítomnost a převaha velkého a středního zooplanktonu v určitých obdobích roku, jelikož dostatečně a zároveň relativně jednoduše zjistitelně reflektuje stav rybničního ekosystému. Přítomnosti je možno dosáhnout přiměřenou obsádkou kapra, a to takové velikosti, aby obsádka svým vyžíracím tlakem velký a střední zooplankton úplně nezdecimovala. Makrozoobentos Na přítomnosti makrozoobentosu závisí výskyt potápivých kachen a obecně druhů ptáků živících se drobnou živočišnou potravou. Monitoringem byla zjištěna reakce společenstva makrozoobentosu na letnění, a protože je jednou z hlavních součástí potravy kapra, i na zvýšení jeho obsádky. Přestože výskyt a abundace makrozoobentosu jsou rybničním hodpodařením ovlivnitelné, nebyly limity stanoveny, neboť hospodaření bez významného negativního vlivu na makrozoobentos je dostatečně prokazatelné kritériem přítomnosti zooplanktonu. Ptáci potápivé kachny a malé potápky Jejich přítomnost, zvláště pak vyvedené rodinky, ukazuje na dostatek potravy ve vodě, zejména velkého a středního zooplanktonu a fytofilních bezobratlých, dále na relativně vysokou průhlednost vody, která potápivým kachnám umožňuje potravu ve vodě lovit či sbírat. Jako doplňkové kritérium reflektující kvality rybníka byla zvolena přítomnost vyvedených rodinek potápivých kachen (např. zrzohlávky rudozobé, poláka velkého a p. chocholačky) a menších druhů potápek (potápky malé a p. černokrké). Vzhledem k tomu, že ptáci jsou díky své mobilitě skupinou živočichů, jejíž přítomnost či nepřítomnost na dané lokalitě je závislá také na celé řadě faktorů přesahujících lokální měřítko (situace na zimovištích, přítomnost vhodných vodních ploch v okolí apod.), nebylo možné zvolit striktní limity početnosti jednotlivých druhů. Jak je uvedeno výše, přítomnost vyvedených rodinek kachen a potápek je závislá na přítomnosti jejich potravy. Lze ji opět zajistit přiměřenou obsádkou ryb, která společenstvo bezobratlých živočichů sama v rybníce kompletně nezdecimuje. V současné situaci a se současnými poznatky jsou tato kritéria a jejich limity jediná pro orgány ochrany přírody kontrolovatelná a pro rybáře hospodařením v dostatečné míře ovlivnitelná. Vztahují se samozřejmě k letům, kdy jsou rybníky na vodě, tedy neletněny. číslo 1 / 2012 9

(podrobněji viz box Kritéria pro hodnocení dobrého stavu a jejich limitní hodnoty). Výběr nájemce V roce 2011 byly uzavřeny nové nájemní smlouvy. Platnost předchozích smluv byla termínově sladěna s ukončením původního plánu péče. Nájemce na příští hospodářský cyklus sedmi let byl vybírán z více než dvou desítek velkých rybářských společností (viz box Výběr nového nájemce NPR Lednické rybníky). Cílem bylo najít nájemce, který bude garantovat dodržování nastavených kritérií a přitom nabídne státu nejvýhodnější ekonomické podmínky. Protože jde o velkou soustavu rybníků, byl výběr provázen pozorností médií. Jako nájemce bylo vybráno Rybářství Hodonín, s.r.o. Závěr Dodržování kritérií pro hodnocení dobrého stavu NPR bude pravidelně sledováno. Pokud dojde k překročení nastavených parametrů z důvodu nedodržení podmínek nájemcem, může to být důvodem k okamžitému odstoupení od smlouvy. Vzhledem k tomu, že rybníky jsou dynamické systémy, jejichž vývoj na sedm let dopředu lze jen obtížně přesně předpovědět, bude jejich stav v pravidelných intervalech vyhodnocován. Zjištění, že ani při dodržení stanovených podmínek se nedaří dobrý stav předmětů ochrany rezervace zajistit, povede v souladu s ustanovením smlouvy k náležité změně či úpravě systému hospodaření, které se nájemce zavázal plně respektovat. Prostředkem k dosažení tohoto cíle je šetrné rybářské hospodaření. Autoři pracují na ředitelství AOPK ČR SUMMARY Vojtěchovská E., Knižátková E., Kašpar L. & Lacina D.: The Lednické rybníky Fishponds in 2011. How to Ensure Their Good Conservation Status? In 2011, the Lednické rybníky Fishponds National Nature Reserve (NNR) Management Plan launched in 2007 had expired. After assessing the Management Plan implementation including management of the current fishery company, the Nature Conservation Agency of the Czech Republic (NCA CR) prepared, in collaboration with experts in hydrobiology, botany, ornithology and fish management a new Management Plan for 2012 2021, based on the experience raised in previous years, particularly on those in fishpond summer drainage in 7 year cycles. In addition, the document takes into account fishery management which should be directed by nature conservation and landscape conservation targets, particularly maintaining the NNR favourable conservation status. The NNR had been established as early as in 1953 to provide water and wetland birds with adequate habitat and trophic conditions, to maintain and to improve conservation status in shallow fishpond ecosystems, in wildlife inhabiting them and in the landscape character/scenery. In autumn 2011, a rental contract with the new tenant of the whole fishpond system who pledged himself to fully respect the criteria/standards set-up was concluded. The respecting the criteria/standards will be regularly checked. Even if under new regime a favourable conservation status of the specially protected elements is not maintained pursuant to the above contract, fishery management has to be changed or adjusted accordingly. Moreover, if the criteria/standards are not respected by a tenant, the contract can be immediately broken by the NCA CR. Odpovědnost za správní delikty a trestné činy Svatava Havelková Cílem článku je upozornit čtenáře na některé změny v právní úpravě odpovědnosti za trestné činy proti životnímu prostředí a pojednat o případném střetu odpovědnosti za trestné činy a správní delikty, zejména pokud deliktní jednání poškozuje části přírody chráněné zákonem o ochraně přírody a krajiny. Současně se zmiňuje o některých aspektech trestní odpovědnosti právnických osob. Trestněprávní úprava na, nová úprava je širší a komplexnější. Zejména ustanovení 301 trestního zákoníku evropsky významné lokality a ptačí oblasti. prvku, jeskyně, zvláště chráněného území, Dne 1. 1. 2010 nabyl účinnosti nový trestní zákoník (zákon č. 40/2009 Sb.), který nazení či zničení částí přírody chráněných podle kon č. 418/2011 Sb. o trestní odpovědnosti nyní stanoví trestní odpovědnost při poško- Ke dni 1. 1. 2012 rovněž nabyl účinnosti záhradil dosavadní zastaralou právní úpravu. zákona o ochraně přírody a krajiny (ZOPK), právnických osob a řízení proti nim, podle V hlavě VIII upravuje trestné činy proti životnímu prostředí. S účinností od 1. 12. 2011 valy. Jde o případy poškození či zničení pa- osob také vztahuje na všechny trestné činy které dříve trestněprávní ochranu nepoží- kterého se trestní odpovědnost právnických byla tato část trestního zákoníku novelizovámátného stromu, významného krajinného proti životnímu prostředí. V tomto článku 10