2018 (6) Domov Vítkov příspěvková organizace Domovský Zpravodaj http//www.domov-vitkov.cz, email: info@domov-vitkov.cz, tel:556-312060/300231
Naši jubilanti V červnu oslavili narozeniny: Janštová Emílie Sasová Anežka Pravda Josef Blažková Žofie Teplík Antoním Králová Hedvika Grulichová Marie Hovjacká Anna Evjáková Zdenka *************************************************************************** Canisterapie Psi, kteří za námi chodí na pomazlení se občas střídají. Se svými canisterapeuty k nám dochází psí slečna Eliška, Kelly, Megy, psí kamarád Kaštánek a nový pejsek Cyril. Je to zatím takové hravé štěně, ale je velmi přítulný a je vidět, že se mu u nás líbí. Jen Kaštánek si pečlivě hlídá své teritorium a někdy to vypadá, že i své babičky. Takže kromě pohlazení je to mnohdy veselá podívaná. Cyrilova fotka se nám někam zatoulal!!! Foto dodáme příštím čísle časopisu. Děkujeme za pochopení.
Porada ředitelů Nejen pracovníci, ale i ředitelé se musí čas od času setkávat na poradách. Tyto porady se konají každé pololetí, a to vždy v nějakém zařízení sociálních služeb Moravskoslezského kraje. Tentokrát bylo rozhodnuto, že role hostitele připadne naši organizaci. Za den D, byla vybrána středa 13.6.2018. Bylo nutné naplánovat a připravit vše ke spokojenosti nejen hostů, ale také našich uživatelů. Nejvíc zamotanou hlavu měly naše kuchařky, které měly za úkol vymyslet a vytvořit chutné obědové menu a pohoštění. Dále jsme také museli vymyslet, kam a na co naše hosty posadíme. Vše nakonec dopadlo dobře. Stoly a židle nám zapůjčil pan starosta Vítkova z kulturního domu a pohoštění bylo, dle slov našich hostů na výbornou. Hosté se začali sjíždět v půl desáté a zúčastnilo se 20 ředitelů našeho kraje. Samotná porada trvala dvě hodiny. Poradu zahájil vedoucí sociálního odboru pan Mgr. Daniel Rychlík, pak následovala má prezentace, na které jsem ředitelům představila naši organizaci. Pak už se slova ujali vedoucí představitelé MS Kraje: náměstek hejtmana kraje pan Jiří Navrátil, MBA pan vedoucí sociálního odboru pan Mgr. Daniel Rychlík, vedoucí ekonomického úseku sociálního odboru pan Mgr. Neuwirth Aleš. Po skončení porady proběhla prohlídla našeho zařízení. Ráda bych touto cestou poděkovala nejen uživatelům za trpělivost s omezením provozu vestibulu, ale také všem pracovníkům, kteří se podíleli na náročných přípravách této akce a díky kterým se náš domov velmi dobře prezentoval. Bc. Hana Grodová, ředitelka
Pomáhat je lidské Vyhrává každý: ten, kdo se rozhodne pomáhat, i ten, komu se pomoci dostává. Letos se i Domov Vítkov zapojil do projektu Dobrá duše, který vznikl v roce 2012 za podpory společnosti Hartmann-RICO, a.s. Jeho cílem je oceňovat a motivovat dobrovolníky seniorského věku, kteří rádi pomáhají druhým bez nároku na finanční odměnu. Za Domov Vítkov byla do projektu přihlášena dlouholetá dobrovolnice paní Marie Mikulíková. Činnost dobrovolníků v zařízeních sociálních služeb je nedocenitelná. Čas, který dobrovolníci seniorům věnují, a volnočasové aktivity, jež pro ně připravují, pomáhají seniorům trávit volný čas příjemným a plnohodnotným způsobem. Slavnostní vyhlášení výsledků šestého ročníku projektu se uskutečnilo ve středu 13. června v pražském klášteře Minoritů Svatého Jakuba. I výběr místa byl symbolický, kláštery byly od nepaměti právě poskytovateli dobrovolné pomoci. Velkým úspěchem pro nás bylo ocenění paní Marie Mikulíkové, snad nejmladší z nominovaných, která je registrována v akreditovaném dobrovolnickém centru Elim Opava, o.p.s. A ještě slova oceněné p. Mikulíkové: Pracuji pro druhé a tím i pro sebe. Není lepší symbiózy. Ovšem nejdůležitější je, že jsem pro dobrovolnictví za ta léta získala řadu studentů gymnázia, kteří pomáhají druhým, a toho si já velmi vážím. Takže ocenění patří i jim a Domovu Vítkov. Mimochodem, na slavnosti se sešli opravdu spříznění volbou, takto si představuji podporu a propagaci dobrovolnictví.
Sporťák Naše, dovolím si říci dlouholeté přítelkyně z místního klubu SPCCH si s námi přišly malinko zasportovat. Jednou v roce pořádáme společné sportovní odpoledne zakončené opékáním.
Už dávno dobře víme, že pohyb nám příjemně zvedne náladu. Vylučují se při něm endorfiny a zlepšuje se prokrvení celého těla. Počasí nás ale opět trochu pozlobilo. Dopolední příjemné počasí vystřídaly tmavé mraky a vítr. Nezbylo, než využít vnitřní prostory a sportovní disciplíny rozmístit u kiosku a v hlavní jídelně. Jen pan Kytl zůstal venku u grilování. A samotné disciplíny byly opravdu zajímavé. Provlékaly se veliké karty, stavěla pyramida, vidličkou se přemisťovala plastová víčka, poznávaly se mince a hledaly perly. Když byly všechny soutěžní lístky plné, přemístili jsme se pod pergolu. Nepršelo a vůně grilujících se klobásek byla nebezpečně svůdná. Tam se vyhlásilo i pět nejlepších míst, které obhájili paní Podolínská, Blažková, Scholasterová, Králová a pan Teplík. Ovšem tou nejlepší cenou z grilu byli oceněni všichni. Znamenitá klobáska chutnala náramně. Sportovní odpoledne jsme si skvěle užili. Ačkoli členové klubu SPCCH jsou senioři, tak dodržují prázdninové volno. Tento čas totiž tráví se svými vnoučaty a
pravnoučaty. Za sportovní odpoledne jim prostřednictvím tohoto článku ještě jednou děkujeme a budeme se těšit na další spolupráci. A nakonec naše heslo Není důležité zvítězit, ale zúčastnit se. ************************************************************************* Muzikoterapie V měsíci červnu to byla poslední předprázdninová muzikoterapie. Byla to vlastně taková domovská muzikoterapie, protože jsme se spojili z obou oddělení A i B. Bylo nám těsno, ale při zpívání to zase až tak nevadilo. Nakonec jsme si popřáli krásné letní prázdniny a budeme se na paní Markétu a pana Marka těšit opět v září.
A je tady devadesátka Není to povolená rychlost, kterou řidiči dobře znají. Je to narozeninové číslo a nutno říci, že úžasné. Tímto úctyhodným věkem se doslova musí chlubit náš jubilant pan Antonín Teplík. Nikdo mu totiž devadesátku nevěří. Je veselý, vitální, pracovitý, zábavný. Když nás oslovil o pomoc připravit narozeninové setkání svých životních i klubových přátel, bylo nám ctí jeho přání splnit. Hosté z městského úřadu a dlouholetí přátelé oslavence přišli gratulovat v úterý 19. června, přesně v den jeho jubilea. Bylo to velmi radostné a veselé setkání. Pan Teplík byl na městském úřadě dlouhá léta aktivně činný. Další hosté byli přátelé z řady učitelského sboru, který byl součástí jeho dlouhé životní cesty, co by
učitel na základní škole. Při oslavě nakrojil pevnou rukou svůj jubilejní dort a sklenici šampaňského vyzdvihl s neobyčejným šarmem. V klubu jsme zavzpomínali na veselé životní historky. Panu Teplíkovi ještě jednou přejeme hlavně hodně zdravíčka a osobní pohody. *************************************************************************** Živió, živió Paní Grulichová slavila v domově své první narozeniny. Klub navštěvuje už nějaký pátek, ale dnes byl jen pro její velký den. Při narozeninovém setkání jsme si povídali hlavně o její cestě životem. Paní Grulichová pochází od Mikulova, ale od svých třinácti let žije ve Vítkově. O historii našeho města umí zajímavě vyprávět. Je to jako film, který se odvíjí z cívky, a nám posluchačům se městečko doslova mění před očima. Zavzpomínala, jak se šla učit pro tehdejší závod Hedva, a náš domov v té době sloužil jako internátní budova, právě pro učně Hedvy. Na svém životě by nic neměnila, a to je krásné. Paní Grulichové ještě jednou přejeme všechno nejlepší, hlavně zdraví a pohodu.
Letní výlet Na letošní výlet jsme se vydali takřka do neznáma. I když dnešní doba internetu nám nabízí poznávat různé krásy z pohodlí domova, realita nás téměř vždy ohromí. Zvolili jsme oblíbené místo, a to Muzeum kočárů v Čechách pod Kosířem. Tato ojedinělá expozice starých, a přesto nádherných věcí tvoří jakýsi pomyslný most, který propojuje minulost se současností. Největší starost nám dělala délka cesty. Počítali jsme hodinu a půl. Ovšem na výlet jsme se všichni moc těšili, a na onu délku cesty, tak docela pozapomněli. Muzeum nás opravdu vtáhlo do dějin. Překrásné kočáry slavných osobností i ty klasické, lucerny, koňské postroje, kostýmy, klobouky, sáně, kočárky a spoustu jiných předmětů, které patřily k běžným i slavnostním dnům.
Stroje a pomůcky, které používaly šikovné ruce tehdejších řemeslníků. A k tomu všemu pečlivý komentář s filmovou projekcí. Chvílemi se nám před vší tou krásou až tajil dech. Nakonec jsme napsali poděkování do společné knihy hostů, či obdivovatelů tohoto překrásného místa. Po prohlídce muzea jsme šli do nedalekého zámeckého parku. Hned zkraje jsme zamířili do místní cukrárny na malé občerstvení. Ta nás malinko zklamala svým sortimentem. Ale ke kávě tam přece jen něco bylo. Další procházka směřovala do parku, ale celý jsme ho z důvodu času nemohli projít. Oáza klidu a krásy, vzduch provoněný kvetoucími
stromy byl tou nejúžasnější tečkou za naším dobrodružným výletem. Cesta zpět utekla jako voda. V autobuse jsme si k návratu do domova i vesele zazpívali. Byl to moc príma den a děkujeme všem, kdo pomohl tento nezapomenutelný zážitek zprostředkovat našim uživatelům. A ještě pár postřehů a dojmů našich uživatelů: Moc se nám to líbilo. Pán v muzeum krásně a srozumitelně hovořil o historii všech těchto starých věcí. V parku to bylo nádherné, vzácné lípy, které přenáramně voněly. Takové jsem ještě neviděla. no a já si vezla domů i mravence! Cesta mimo dálnici byla zajímavá. Bylo se na co dívat. Moc pěkný výlet. Děkujeme.
Klub pod pergolpou Léto si užíváme plnými doušky a klubové aktivity pořádáme venku na čerstvém vzduchu. Jen aby nefoukalo, aby se nerozfoukalo naše čerstvě nadrané peří. Poprvé v klubu jsme přivítali paní Burianovou. Musíme jí pochválit, protože draní jí šlo náramně. Jen ať je takových pěkných dnů co nejvíce. Paní Panáčková s rodinou Paní Panáčkovou v dnešním klubu doslova přepadla milá návštěva. O to více byli překvapeni, že drala peří. Paní panáčková tak hned mohla povyprávět, co všechno se u nás děje a co všechno v šikulkách vyrábíme.
Pán Teplík a denní tisk tak co tam zase píší nového, co nás čeká? Pan Teplík si po dobré snídani rád přečte denní tisk. Čte ho už nějaký ten rok, a tak si v něm umí najít ty správné rubriky. Nejvíce ho upoutávají výsledky sportovních klání. No, možná se na konci roku dočte i o zvýšení důchodů. *************************************************************************** Voňavé odpoledne Dnešní muzikoterapie byla provoněná příjemnou vůní levandule. Tu si sušíme na zimu do voňavých pytlíčků. Při jemných tónech lidové hudby uživatelé pozorovali ruch domovské zahrady. Kromě ptáčků tady občas zahlédneme i neposednou veverku. Hudba spojená s příjemnými pocity, je lékem na naši psychiku i duši. Naši uživatelé si tyto vzácné chvíle umí doslova vychutnat
Levandule S paní Dufkovou jsme se vypravili ven ostříhat levanduli. Je jí před domovem plný záhon a dělala tam ohromně voňavou parádu. Jen to počasí nás pořádně potrápilo. Začalo pršet, tak tak jsme se stihli skovat. V kanceláři u terapeutek to vypadá jako v bylinkářské chýši. Jen ty dveře se musí zavírat pomalu. Otřesy jinak způsobují levandulovou sprchu.
Stížnosti a pochvaly Za I. pololetí roku 2018 nebyla zaznamenána žádná stížnost. Naopak jsme ve schránce našli pochvalu od naší uživatelky. Uživatelka zde děkuje mimo jiné za procvičování chůze s chodítkem. Vyjadřuje pochvalu nejen zdravotním sestrám, ale i pečovatelkám. V domově se cítí dobře a jejím cílem je zůstat co nejdéle soběstačná, i když ví, že čas se nedá zastavit. Za takovéto pohlazení na duši ji moc děkujeme, neboť každé ocenění naši práce je pro nás velkou motivací a radostí. Přejeme ji, nejen mnoho hezkých dní, ale také aby se ji její přání vyplnilo. Kolektiv Domova Vítkov Aktivity v měsíci červenci Datum konání: Canisterapie - úterý 3.7.2018 (15 30 hod) Knihovna - středa 4.7.2018 Mše katolická - sobota 14.7.2018 (9 30 hod) Opékání - úterý 17.7.2018 Šikovné ruce - čtvrtek 19.7.2018 - úterý 31.7.2018 Cvičeni s míčem - každé pondělí a pátek