3. SÍDELNÍ STRUKTURA A ROZVOJOVÁ ÚZEMÍ 3. Sídelní struktura a rozvojová území 3.1 Východiska, právní rámec a strategické dokumenty Zákony a vyhlášky Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů Zákon upravuje podmínky pro poskytování podpory regionálnímu rozvoji s cílem zajistit dynamický a vyvážený rozvoj území ČR se zřetelem na kvalitu života a životního prostředí, přispět ke snižování regionálních rozdílů a zároveň umožnit využití místního potenciálu pro zvýšení hospodářské a sociální úrovně jednotlivých regionů. Předpis dále definuje programové dokumenty na celostátní a krajské úrovni včetně jejich základního obsahu a postupu zpracování. Rovněž vymezuje působnost MMR, krajů a obcí při podpoře regionálního rozvoje a klade důraz na koordinaci podpory hospodářské, sociální a územní soudržnosti. Zákon je v gesci Ministerstva pro místní rozvoj. Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů Stavební zákon je součástí soukromého práva a zabývá se problematikou územního plánování a stavebního řádu. Část první Úvodní ustanovení ( 1 až 3) definuje předmět úpravy a základní pojmy (stavební pozemek či územně plánovací dokumentace), část druhá Výkon veřejné správy ( 4 až 17) upravuje působnost ve věcech územního plánování a stavebního řádu (např. orgány obce, orgány kraje, rada obcí pro udržitelný rozvoj území). Část třetí Územní plánování ( 18 až 102) upravuje cíle, úkoly a nástroje územního plánování a poslední část Stavební řád ( 103 až 157) se zabývá stavbami, stavebním dozorem, autorizovaným inspektorem a povinnostmi a odpovědností osob při přípravě a provádění staveb. Zákon je v gesci Ministerstva pro místní rozvoj. Vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 500/2006 Sb. podrobněji upravuje náležitosti obsahu územně analytických podkladů, územně plánovací dokumentace, včetně náležitostí dokladů spojených s jejich pořizováním, vyhodnocením vlivů na udržitelný rozvoj území a podkladů pro evidenci územně plánovací činnosti. Vyhláška v části I. odst. 1 písm. h) přílohy 4 I. požaduje v zásadách územního rozvoje stanovení požadavků na koordinaci územně plánovací činnosti obcí a na řešení v územně plánovací dokumentaci obcí, zejména s přihlédnutím k podmínkám obnovy a rozvoje sídelní struktury. Sídelní struktura je rovněž dle části B přílohy 1 sledovaným jevem č. 6 územně analytických podkladů kraje. Vyhláška je v gesci Ministerstva pro místní rozvoj. Strategické a rezortní dokumenty Zásady urbánní politiky Schválené usnesením vlády ze dne 10. května 2010 č. 342. Zásady urbánní politiky jsou rámcovým dokumentem, který má za cíl koordinovat přístupy všech úrovní veřejné správy k rozvoji měst, navrhnout směry a aktivity napomáhající k jejich udržitelnému rozvoji. Dynamika rozvoje měst, aktuální problémy a výše objemu investic z evropských programů do rozvoje regionů a měst vedly ke zpracování nadresortního rámce urbánní politiky, koordinující hlavní okruhy, problémy a přístupy k podpoře jejich dalšího rozvoje. Dokument je v souladu s evropskými trendy urbánní politiky. Zásady urbánní politiky vycházejí z dosud přijatých strategických dokumentů na evropské i národní úrovni. Dokument je v gesci Ministerstva pro místní rozvoj. Strategie regionálního rozvoje ČR 2014 2020 (SRR ČR) Schválena usnesením vlády ze dne 15. května 2013 č. 344. Strategie regionálního rozvoje České republiky je základním dokumentem regionální politiky na úrovni státu. Jedná se o střednědobý dokument, který formuluje přístup státu k podpoře regionálního rozvoje, poskytuje potřebná východiska a stanovuje rozvojové cíle a zásady pro vypracování regionálních programů rozvoje. Strategie regionálního rozvoje tvoří rovněž základní rámec pro formování regionální politiky České republiky komplementární s regionální politikou Evropské unie. Strategie regionálního rozvoje ČR zahrnuje rozvoj a regeneraci měst mezi priority regionálního rozvoje. Dokument je v gesci Ministerstva pro místní rozvoj. Politika územního rozvoje ČR, ve znění Aktualizace č. 1 (PÚR) Schválena usnesením vlády ze dne 15. dubna 2015 č. 276. Politika územního rozvoje ČR je nástrojem územního plánování, který určuje požadavky a rámce pro konkretizaci ve stavebním zákoně obecně uváděných úkolů územního plánování v republikových, přeshraničních a mezinárodních souvislostech, zejména s ohledem na udržitelný rozvoj území. Politika územního rozvoje ČR (PÚR ČR) byla pořízena Ministerstvem pro místní rozvoj v mezích 5 odst. 5 podle 31 až 35 a 186 stavebního zákona. Politika územního rozvoje ČR určuje strategii a základní podmínky pro naplňování úkolů územního plánování. Účelem PÚR ČR je s ohledem na možnosti a předpoklady území a na požadavky územního rozvoje zajistit koordinaci územně plánovací činnosti krajů a obcí, koordinaci odvětvových meziodvětvových koncepcí, politik a strategií a dalších dokumentů ministerstev a dalších ústředních správních úřadů. Politika územního rozvoje ČR stanovuje rámcové úkoly pro navazující územně plánovací činnost a pro stanovování podmínek pro předpokládané rozvojové záměry. Politika územního rozvoje ČR bere v potaz i záměry obsažené v dokumentech územního rozvoje sousedních států. Politika územního rozvoje ČR s ohledem na jedinečnost charakteru území a struktury osídlení České republiky zohledňuje požadavky na udržitelný rozvoj území a územní soudržnost, které pro Českou republiku vyplývají z členství v EU, z mezinárodních smluv, z členství v mezinárodních organizacích (OSN, OECD, Rada Evropy) a dalších mezinárodních dohod, smluv a úmluv, vztahujících se k územnímu rozvoji, ve kterých je Česká republika jednou ze smluvních stran (Habitat, Rámcová úmluva OSN o změně klimatu, dokumenty Výboru pro teritoriální rozvoj při OECD, Řídící principy trvale udržitelného územního rozvoje na evropském kontinentu z roku 2000, Lublaňská deklarace o územní dimenzi udržitelného rozvoje z roku 2003, Lisabonská deklarace Mosty přes Evropu z roku 2006, Úmluva o biologické rozmanitosti, Evropské perspektivy územního rozvoje z roku 1999, Územní stav a perspektivy Evropské unie, koncept z března 2007, Evropská úmluva o krajině, Vision Planet z roku 2000, Lisabonská / Göteborská strategie z roku 2001, Obnovená strategie udržitelného rozvoje EU, Územní agenda Evropské unie 2020, Lipská charta o udržitelných evropských městech; Toledská deklarace z roku 2010 a další). Dokument je v gesci Ministerstva pro místní rozvoj. Další relevantní dokumenty Zásady územního rozvoje Zásady územního rozvoje (ZÚR) jsou povinným nástrojem územního plánování na úrovni krajů. Stavebním zákonem je stanovena pravidelná aktualizace ZÚR nejpozději každé 4 roky na základě Zprávy o uplatňování ZÚR za uplynulé období. Pro zpracování ZÚR je závazná Politika územního rozvoje ČR a podkladem pro ně jsou územně analytické podklady. ZÚR stanovují obecná pravidla pro rozvoj daného území a rovněž stanovují větší rozvojové záměry, které mají dosah i za hranice daného kraje (např.: důležité dopravní stavby nebo významné rozvojové oblasti, osy apod.). Ú z e m n ě a n a l y t i c k é p o d k l a d y Č e s k é r e p u b l i k y 3 1
Územně analytické podklady krajů (ÚAPk) Územně analytické podklady obsahují podle 26 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, omezení změn v území (limity využití území), záměrů na provedení změn v území, zjišťování a vyhodnocování udržitelného rozvoje území a určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích (rozbor udržitelného rozvoje území). Kraje pořídily k 30. 6. 2009 v souladu se stavebním zákonem č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, územně analytické podklady krajů (ÚAPk). Dle 28 odst. 1 stavebního zákona Pořizovatel průběžně aktualizuje územně analytické podklady na základě nových údajů o území a průzkumu území a každé 2 roky pořídí jejich úplnou aktualizaci. Strategie rozvoje územního obvodu kraje Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů obsahuje v 12 úpravu dokumentu Strategie rozvoje územního obvodu kraje. Strategie rozvoje územního obvodu kraje určuje ve stanoveném období zaměření a cíle rozvoje kraje zejména s ohledem na dynamický a vyvážený rozvoj kraje a jednotlivých částí jeho území a stanoví základní podmínky pro naplňování těchto cílů. Kraj vymezuje regiony a oblasti podpory na základě analýzy hospodářského a sociálního rozvoje kraje a slabých a silných stránek jeho jednotlivých částí. V 13 jsou vymezeny náležitosti finanční podpory rozvoje územního obvodu kraje. Strategie rozvoje územního obvodu kraje zpracovávají jednotlivé kraje ČR na programová období v souladu se SRR ČR. Evropské a mezinárodní dokumenty a směrnice Dohoda o partnerství pro programové období 2014 2020 Schválena Evropskou komisí dne 26. 8. 2014. Dokument stanoví strategii, cíle a priority ČR pro efektivní využívání Evropských strukturálních a investičních fondů za účelem naplňování strategie Evropa 2020 na základě vymezených národních priorit. Dohoda je strategickým dokumentem založeným na analýze současné sociální a ekonomické situace, ekonomických trendů a potřeb České republiky, na jejichž základě jsou stanoveny priority pro financování v letech 2014 2020 při současném sledování naplňování společných cílů EU. Důraz je kladen na výsledky, které jsou sledovány prostřednictvím indikátorů. Evropa 2020 Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění Vydaná Evropskou komisí v Bruselu 3. 3. 2010 KOM (2010) 2020 v konečném znění. Podpora polycentrického a vyváženého územního rozvoje; Podpora integrovaného rozvoje ve městech, venkovských a specifických oblastech; Územní integrace v přeshraničních a nadnárodních funkčních regionech; Zajištění globální konkurenceschopnosti regionů na základě silné místní ekonomiky; Zlepšení územního propojení pro jednotlivce, komunity a podniky; Správa a propojení ekologických, krajinných a kulturních hodnot regionů. Toledská deklarace Přijatá na neformálním setkání ministrů k deklaraci o rozvoji měst v červnu v Toledu 22. 6. 2010. Tento dokument navazuje na Lipskou chartu o udržitelných evropských městech z roku 2007. Hlavním tématem deklarace je integrovaná regenerace měst, která je také jedním z hlavních témat strategie Evropa 2020. Cílem přijatého dokumentu je přispět k tomu, aby se evropská města opět stala živými, rozvíjejícími se a ekologickými centry. V deklaraci je zdůrazněn význam: zavedení integrovaných strategií urbánního rozvoje s ucelenou vizí města a jejích zasazení do územní perspektivy, které rovnoměrně podporuje všechny dimenze udržitelného rozvoje měst integrovaným způsobem jak v nové, tak ve stávající městské výstavbě; udržitelné obnovy měst a plánování kompaktní regenerace jako strategie pro zamezení využívání nezastavěných ploch a přírodních oblastí k výstavbě a pro zajištění jejich ochrany před rozrůstáním se měst; zohlednění klimatických změn, tak, jak to vyjadřuje strategie Evropa 2020.; udržitelné obnovy měst a plánování kompaktní regenerace jako strategie pro zamezení využívání nezastavěných ploch a přírodních oblastí k výstavbě a pro zajištění jejich ochrany před rozrůstáním se měst. Program ESPON Program ESPON, jako Evropská pozorovací síť pro Evropskou teritoriální spolupráci a kohezní politiku, byl uznaný Evropskou komisí 7. 11. 2007. Řeší polycentrický rozvoj Evropy, vymezuje na jejím území širší územní útvary, tzv. funkční urbánní oblasti (FUAs Functional Urban Areas). Podkladem pro určení územního rozsahu FUA byl pravidelný pohyb obyvatel za prací. Podle velikosti a významu se FUA dělí do tří kategorií a sice, metropolitní evropské růstové oblasti (Metropolitan European growth areas, MEGA), funkční městské oblasti s nadnárodním nebo národním významem (FUA I), funkční městské oblasti s regionálním a místním významem (FUA II). Evropa 2020 je základním strategickým dokumentem EU. Cílem strategie je dosažení takového hospodářského růstu, jenž bude založen na principech znalostní ekonomiky, bude udržitelný a bude podporovat začleňování, a to jak sociální, tak územní. Strategie stanovuje pět hlavních cílů, které se týkají zaměstnanosti, výzkumu a inovací, změny klimatu a energie, vzdělávání a boje proti chudobě. Ty by měly být dosaženy do roku 2020. Všechny členské státy si v každé z těchto oblastí stanovily své vlastní cíle. Na dokument Evropa 2020 navazuje Územní agenda EU 2020 (dále jen ÚA EU 2020 ), schválená na neformálním setkání ministrů odpovědných za územní plánování a územní rozvoj v květnu 2011 v Maďarsku. Územní agenda Evropské unie 2020 Schválená na neformálním setkání ministrů odpovědných za územní plánování a územní rozvoj 19. 5. 2011 v Gödöllő, Maďarsko (EU TA 2020). Dokument představuje strategický rámec pro vymezení priorit územního rozvoje EU v programovém období 2014 2020. Má pomoci dosáhnout cílů stanovených ve strategii Evropa 2020 zohledněním územní dimenze a přispět k lepšímu začlenění územní dimenze do politiky soudržnosti K inteligentní a udržitelné Evropě rozmanitých regionů podporující začlenění. Územní agenda EU 2020 vymezuje následující priority:
3. SÍDELNÍ STRUKTURA A ROZVOJOVÁ ÚZEMÍ 3.2 Rozvojové oblasti a rozvojové osy Tab. 3.1 Rozvojové oblasti republikového významu vymezené v PÚR Pojem sídelní struktura se běžně používá jako jedna z významných charakteristik území. Rovněž v územním plánování se jedná o významnou složku území. Stavební zákon (zákon č. 183/2006 Sb.) zařazuje v 19 odst. 1 písm. i) mezi hlavní úkoly územního plánování stanovovat podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury. Prováděcí vyhláška č. 500/2006 Sb. určuje, že jedním z povinně vyhodnocovaných jevů pro rozbor udržitelného rozvoje území (pod číslem 6 z 37) v rámci územně analytických podkladů krajů je sídelní struktura. Základem sídelní struktury jsou sídla, jejich velikostní struktura, rozmístění v území, vzájemné vazby atd. Na základě různých metodik vznikají kategorizace sídel, které jsou většinou pojaty podle účelu, ke kterému vznikají. Východiska vymezení rozvojových oblastí a rozvojových os republikového významu v PÚR Rozvojové oblasti a rozvojové osy jsou vymezovány v územích, v nichž z důvodů soustředění aktivit mezinárodního a republikového významu existují zvýšené požadavky na změny v území. V rozvojových oblastech a rozvojových osách je nutno vytvářet, udržovat a koordinovat územní připravenost na zvýšené požadavky změn v území a při respektování republikových priorit územního plánování umožňovat odpovídající využívání území a zachování jeho hodnot. Zvýšené požadavky na změny v území rozvojových oblastí a rozvojových os vyžadují aktivní součinnost všech složek veřejné správy, zvláště pak dotčených orgánů, chránících veřejné zájmy podle zvláštních právních předpisů při řešení úkolů pro územní plánování a při plnění příslušných doporučení. Rozvojové oblasti zahrnují obce, ovlivněné rozvojovou dynamikou hlavního centra (krajského města) při případném spolupůsobení vedlejších center. Rozvojové osy zahrnují obce, v nichž existují, nebo lze reálně očekávat zvýšené požadavky na změny v území, vyvolané dopravní vazbou na existující nebo připravované kapacitní silnice a železnice při spolupůsobení rozvojové dynamiky příslušných center osídlení. V prostoru křížení rozvojových os mohou být obce zařazeny do kterékoli z těchto rozvojových os. Do rozvojových os nejsou zařazovány obce, které jsou již součástí rozvojových oblastí. Hlavním úkolem pro územní plánování je v rozvojových oblastech a rozvojových osách při respektování republikových priorit územního plánování umožňovat intenzivní využívání území v souvislosti s rozvojem veřejné infrastruktury. Z tohoto důvodu je nutno v rozvojových oblastech a v rozvojových osách vytvářet podmínky pro umístění aktivit mezinárodního a republikového významu s požadavky na změny v území a tím přispívat k zachování charakteru území mimo rozvojové oblasti a rozvojové osy. Při rozhodování a posuzování záměrů na změny území ve všech rozvojových oblastech a rozvojových osách je nutno sledovat zejména: možnosti využití stávající veřejné infrastruktury a potřebu jejího dalšího rozvoje a dobudování při současném respektování přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území, rozvoj bydlení při upřednostnění rozvoje uvnitř zastavěného území a předcházení prostorové sociální segregaci, fragmentaci krajiny nově vymezenými zastavitelnými plochami a záborům ploch veřejné zeleně sloužící svému účelu, nové využití nevyužívaných průmyslových, skladových, dopravních a jiných ploch, řešení rekultivace a revitalizace opuštěných areálů a ploch (např. předcházející těžbou, průmyslovým využitím, armádou apod.), účelnou organizaci materiálových toků a nakládání s odpady, zachování a rozvoj společenské funkce tradičních městských center, ochranu a využití rekreačního potenciálu krajiny, minimalizování ovlivnění přírodních a krajinných hodnot území. OB1 OB2 OB3 OB4 OB5 OB6 OB7 OB8 OB9 OB10 OB11 OB12 Metropolitní rozvojová oblast Praha Metropolitní rozvojová oblast Ostrava Metropolitní rozvojová oblast Brno Označení rozvojové oblasti Rozvojová oblast Hradec Králové/Pardubice Rozvojová oblast Plzeň Rozvojová oblast Ústí nad Labem Rozvojová oblast Liberec Rozvojová oblast Olomouc Rozvojová oblast Zlín Rozvojová oblast České Budějovice Rozvojová oblast Jihlava Rozvojová oblast Karlovy Vary Zpracoval: Ústav územního rozvoje, 2016. Tab. 3.2 Rozvojové osy v PÚR OS1 OS2 OS3 OS4 OS5 OS5a OS6 OS7 OS8 Označení rozvojové osy Praha Plzeň hranice ČR/Německo ( Nürnberg) Praha Ústí nad Labem hranice ČR/Německo ( Dresden) Praha Liberec hranice ČR/Německo, Polsko ( Görlitz/Zgorzelec) Praha Hradec Králové/Pardubice (podél dálnice D11) Trutnov hranice ČR/Polsko Praha (Kolín) Jihlava Brno Praha Jihlava Praha Benešov Tábor České Budějovice hranice ČR/Rakousko ( Linz) Ústí nad Labem Chomutov Karlovy Vary Cheb hranice ČR/Německo ( Bayreuth) Rozvojová osa Hradec Králové/Pardubice Moravská Třebová Vymezení rozvojové osy vazbou na významnou dopravní cestu, tj. dálnici D5 a železniční trať č. 170 v úseku Praha Stříbro. vazbou na významnou dopravní cestu, tj. dálnici D8 a železniční trať č. 090. vazbou na významné dopravní cesty, tj. silnice R10 a R35 při spolupůsobení center Mladá Boleslav a Turnov. vazbou na významné dopravní cesty, tj. dálnici D11, koridory připravovaného pokračování dálnice D11 a připravované rychlostní silnice R11 a železniční trať č. 010 v úseku Praha Pardubice. vazbou na významné dopravní cesty, tj. dálnici D1, silnice I/38 (S8) a I/12. Obce mimo rozvojové oblasti s výraznou vazbou na významnou dopravní cestu, tj. dálnici D1 v úseku Praha Jihlava. vazbou na významné dopravní cesty, tj. silnici I/3 a železniční trať č. 220. Území ovlivněné připravovaným pokračováním dálnice D3, připravovanou rychlostní silnicí R3 na hranice ČR/Rakousko, železniční tratí č. 220 (IV. tranzitní železniční koridor) a spolupůsobením center Benešov, Tábor a Soběslav. vazbou na významné dopravní cesty, tj. v západní části na rychlostní silnici R6 a ve východní části na silnici I/13. Obce mimo rozvojové oblasti a rozvojovou osu OS11, s výraznou vazbou na významné Ú z e m n ě a n a l y t i c k é p o d k l a d y Č e s k é r e p u b l i k y 3 3
OS9 OS10 OS11 OS12 OS13 Označení rozvojové osy Zpracoval: Ústav územního rozvoje, 2016. Mohelnice Olomouc Přerov Brno Svitavy/Moravská Třebová (Katowice ) hranice Polsko/ČR Ostrava Lipník nad Bečvou Olomouc Brno Břeclav hranice ČR/Slovensko ( Bratislava) Lipník nad Bečvou Přerov Uherské Hradiště Břeclav hranice ČR/Rakousko Zlín hranice ČR/Slovensko ( Púchov) Ostrava Třinec hranice ČR/Slovensko ( Čadca) Vymezení rozvojové osy dopravní cesty, tj. rychlostní silnici R35, silnici I/35, koridor připravované rychlostní silnice R35 a železniční trať č. 010 a 270. Obce mimo rozvojové oblasti a rozvojovou osu OS8, s výraznou vazbou na významné dopravní cesty, tj. silnici I/43, koridor připravované rychlostní silnice R43 a železniční trať č. 260. vazbou na významné dopravní cesty, tj. dálnice D1, D2, rychlostní silnice R35, R46 a R48 a železniční trať č. 250 v úseku Brno Břeclav a č. 270 v úseku Bohumín Lipník nad Bečvou Olomouc. Obce mimo rozvojové oblasti a rozvojovou osu OS10, s výraznou vazbou na významné dopravní cesty, tj. silnici I/55, koridor připravované rychlostní silnice R55 a železniční trati č. 270 v úseku Lipník nad Bečvou Přerov a č. 330 v úseku Přerov Břeclav. vazbou na významnou dopravní cestu, tj. koridor připravované rychlostní silnice R49. vazbou na významné dopravní cesty, tj. silnici I/11, koridor připravované kapacitní silnice Bohumín Havířov Třanovice Mosty u Jablunkova hranice ČR/Slovensko a železniční trať č. 320. Obr. 3.1 Rozvojové oblasti a rozvojové osy dle Politiky územního rozvoje ČR ve znění Aktualizace č. 1 Kraje v zásadách územního rozvoje dle potřeby upřesní vymezení rozvojových oblastí a rozvojových os v rozlišení podle území jednotlivých obcí, popřípadě jednotlivých katastrálních území, při respektování důvodů vymezení dotyčných rozvojových oblastí a rozvojových os. V případě rozvojových os a oblastí je možné tyto osy nebo oblasti vymezit i pouze v části katastrálního území. Zdroj: Politika územního rozvoje ČR ve znění Aktualizace č. 1. Dostupné z URL: <https://www.mmr.cz/>. Vymezení rozvojových os v sousedních státech ČR Obecně lze rozvojové osy charakterizovat jako pásy území propojující rozvojové póly a disponující podobnými (stejnými) vlastnostmi jako rozvojové póly, avšak s nižší intenzitou zastoupení těchto vlastností. Charakteristickým znakem rozvojových os je výskyt kvalitní a kapacitní (dopravní a technické) infrastruktury vyššího řádu, která ovlivňuje intenzitu vazeb mezi rozvojovými póly. Tato definice rozvojových os se vztahuje k národní úrovni a v národních dokumentech územního rozvoje sousedních států jsou vesměs řešeny rozvojové osy vykazující v území výše uvedené vlastnosti. Jejich pojetí a kritéria a metodiky vymezení jsou však různá. V případech některých států je vymezena jedna kategorie os, jiné mají hierarchizaci rozvojových os, avšak ani v případě vymezení více kategorií rozvojových os podle významu není metodika a jejich vymezení v jednotlivých státech a v případě Německa a Rakouska ani v jednotlivých zemích jednotná a v mnohých případech ani srovnatelná. Stejná kategorie v jednom státě nemusí odpovídat téže kategorii ve státě jiném.
3. SÍDELNÍ STRUKTURA A ROZVOJOVÁ ÚZEMÍ 3.3 Centra sídelní struktury Obr. 3.2 Centra sídelní struktury z ÚAP krajů ČR Sídelní struktura byla v minulosti řešena v mnoha odborných studiích a jiných materiálech. Účel vymezení osídlení byl přitom různý. Velká pozornost byla věnována sídelní struktuře a kategorizaci sídel v souvislosti se zavedením střediskové soustavy osídlení usnesením vlády ČSR ze dne 24. listopadu 1971 č. 283, zavedené ve snaze o racionalizaci rozvoje osídlení. Později usnesení vlády č. 4 ze 7. ledna 1976 vedle střediskové soustavy vymezuje sídelní regionální aglomerace s jádrovými a přidruženými sídelními centry a významná centra osídlení mimo tyto aglomerace, kde má být přednostně zajišťován rozvoj. Později došlo k mnoha úpravám střediskové soustavy, zejména v kategorii sídel nižšího významu. Středisková soustava osídlení byla definitivně zrušena usnesením vlády č. 387 ze dne 14. července 1993. I v pozdějším období byla věnována pozornost kategorizaci osídlení a to zejména v souvislosti s novým administrativním členěním ČR (vznik obvodů obcí s rozšířenou působností). V této kapitole je však věnována pozornost především studiím, věnujícím se sídelní struktuře a vymezení center sídelní struktury v dokumentech a pro potřeby územního plánování, neboť stanovení podmínek pro obnovu a rozvoj sídelní struktury je jedním z úkolů územního plánování. Tento úkol má být naplňován mj. v textové části zásad územního rozvoje (ZÚR), která určuje základní požadavky na účelné a hospodárné uspořádání území kraje mj. stanovením požadavků nadmístního významu na koordinaci územně plánovací činnosti obcí a na řešení v územně plánovací dokumentaci obcí, zejména s přihlédnutím k podmínkám obnovy a rozvoje sídelní struktury, viz vyhláška 500/2006 Sb., příloha č. 4, obsah zásad územního rozvoje, odst. odst. 1 písm. h). Sídelní strukturu řeší v textové části všechny ZÚR, avšak ve velmi rozdílné podrobnosti. Pozornost věnovaná sídelní struktuře v jednotlivých kapitolách je u jednotlivých ZÚR rozdílná. Sídelní struktuře se věnují všechny ZÚR ve více kapitolách, především v kapitole e), ale i kapitolách a), b), c), f). Některé kraje mají v ZÚR zpracovanou kapitolu e) poměrně podrobně, avšak kategorizace sídel v rámci této kapitoly není ve všech ZÚR obsažena. Sídelní struktura je sledovaným jevem č. 6 v územně analytických podkladech kraje, v části podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území. Tento sledovaný jev zpracovává pořizovatel ÚAP kraje, příslušný krajský úřad. Z porovnání ÚAP krajů ČR a jejich aktualizací, provedeném v ÚÚR, vyplývají značně rozdílné metody a způsoby zpracování jevu č. 6. V roce 2013 bylo ze strany MMR vydáno Metodické sdělení MMR ke zpracování sídelní struktury v 2. úplné aktualizaci ÚAP krajů. Cílem metodické pomůcky bylo sjednotit metody a způsoby zpracování sídelní struktury s ohledem na účel jeho využití v územně plánovací činnosti, a to zejména v činnosti krajských úřadů (s výjimkou hl. m. Prahy) při koordinaci územně plánovací činnosti obcí, vymezování nadmístních rozvojových oblastí, rozvojových os a specifických oblastí a upřesňování těch, které jsou vymezeny v PÚR; při vymezování ploch a koridorů nadmístního významu v ZÚR, při delegování nadmístní pravomoci na obce. Většina ZÚR krajů byla zpracována před vydáním tohoto metodického sdělení MMR. Ve všech ZÚR tedy tato metodika nebyla použita. Vymezené kategorie center sídelní struktury i jejich počet i metody vymezení se i v 3. úplné aktualizaci ÚAP krajů liší. V obr. 3.2 jsou z jednotlivých ÚAP krajů znázorněny centra osídlení 1 3. kategorie. Metody při vymezování center osídlení a jejich zařazení do jednotlivých kategorií je v rámci krajů ČR nejednotné. Nadále přetrvává potřeba jednotného postupu při vymezování center osídlení podle jednotné metodiky, používané všemi kraji ČR. Zpracoval: Ústav územního rozvoje, 2015. Podkladová data 3. úplná aktualizace ÚAP krajů ČR. Další příklady vymezení center osídlení v ČR Metropolitní regiony a významné aglomerace v ČR Metropolitní významné s jádry nad 0,5 mil. obyv., s regionem nad 1,0 mil. obyv. Praha. Metropolitní ostatní s jádry nad 0,3 mil. obyv., s regionem nad 0,5 mil. obyv. Brno, Ostrava. Vyšší významné s jádry cca 100 tis. obyv., s aglomerací nad 150 tis. obyv. České Budějovice, Plzeň, Liberec, Hradec Králové, Pardubice, Olomouc, Zlín. Vyšší ostatní s jádry cca 50 tis. obyv., s aglomerací nad 75 tis. obyv. Kladno, Mladá Boleslav, Kolín Kutná Hora, Tábor Sezimovo Ústí, Karlovy Vary, Cheb Františkovy Lázně, Most, Chomutov Jirkov, Teplice, Děčín, Česká Lípa, Jihlava, Třebíč, Znojmo, Přerov, Prostějov, Karviná, Opava, Czieszyn Český Těšín, Havířov, Frýdek-Místek. Střední významné s jádry nad 20 tis. obyv., se spádovým územím nad 40 tis. obyv. Střední ostatní s jádry nad 15 tis. obyv., se spádovým územím nad 30 tis. obyv. Obrázek 3.3 Metropolitní regiony a významné aglomerace v ČR (sídelní struktura dle Körnera, obrázek bude doplněn po získání dat - dodá OÚP MMR) Ú z e m n ě a n a l y t i c k é p o d k l a d y Č e s k é r e p u b l i k y 3 5
Vazby ČR na metropolitní regiony ve střední Evropě V rámci střední Evropy jsou z hlediska osídlení a urbanizace z pohledu bezprostředních vazeb na ČR významné následující metropolitní regiony: významné: ostatní: s jádry nad 1 mil. obyvatel: München, Wien, Praha, Nürnberg, Leipzig / Halle, s jádry nad 0,5 mil. obyvatel: Dresden, Wrocław, Kraków, s jádry nad 300 tis. obyvatel: Bratislava, Katowice; s jádry nad 200 tis. obyvatel: Linz / Wels, Chemnitz / Zwickau. Tab. 3.3 Rozložení center v jednotlivých krajích ČR Kraj Středočeský Vyšší centra Střední centra významná ostatní významná ostatní Praha (centrum metropolitního významu) Kladno, Mladá Boleslav, Kolín Kutná Hora Jihočeský České Budějovice Tábor Sezimovo Ústí Příbram, Beroun Králův Dvůr, Mělník Písek, Strakonice, Jindřichův Hradec Plzeňský Plzeň - Klatovy Rokycany Karlovarský - Ústecký kraj Ústí n. Labem Karlovy Vary, Cheb Františkovy Lázně Most, Chomutov Jirkov, Teplice, Děčín Sokolov Litvínov, Litoměřice Žatec Louny Kralupy n. Vltavou, Brandýs n. Labem Stará Boleslav. Benešov, Slaný, Nymburk Český Krumlov Větřní Ostrov Liberecký kraj Liberec Česká Lípa Jablonec n. Nisou Turnov Královéhradecký Hradec Králové - Trutnov Náchod Chrudim Pardubický Pardubice - Česká Třebová Ústí nad Orlicí Vysočina - Jihomoravský Olomoucký kraj Brno (centrum metropolitní ostatní) Olomouc Jihlava Třebíč Znojmo Přerov Prostějov Zlínský kraj Zlín Otrokovice - Moravskoslezský Ostrava (centrum metropolitní ostatní) Karviná Opava Czieszin/Český Těšín Havířov Frýdek Místek Žďár n. Sázavou Blansko Břeclav Hodonín Vyškov Hranice Šumperk Kroměříž Vsetín Valašské Meziříčí Uherské Hradiště Nový Jičín Třinec Bohumín Krnov Kadaň, Klášterec nad Orlicí Varnsdorf Dvůr Králové nad Labem Svitavy Vysoké Mýto Choceň Pelhřimov - - Uherský Brod Bruntál Kopřivnice Zdroj: Metropolitní regiony a významné aglomerace ve střední Evropě po r. 1990, M. Körner, časopis Urbanismus a územní rozvoj č. 5/2010. Upraveno: Ústav územního rozvoje, 2016. Tab. 3.4 Nejvýznamnější prostory koncentrace osídlení v ČR aglomerace Počet obyvatel (tis.) jádrové území hlavní centra Komplexní velikost středisek 1 Praha 1500 1250 1169 1618 2 Ostrava 710 520 400 606 3 Brno 620 405 376 507 4 Ústí nad Labem Teplice 370 190 95 + 51 288 5 Hradec Králové Pardubice 350 105 + 120 97 + 91 258 6 Plzeň 280 200 165 217 7 Olomouc Prostějov 300 120 + 60 103 + 48 200 8 Liberec Jablonec nad Nisou 215 155 98 + 45 174 9 České Budějovice 180 120 97 148 10 Zlín Otrokovice 190 115 80 + 19 134 11 Chomutov Most 230 75 + 70 72 + 68 189 12 Karlovy Vary Sokolov 170 60 + 30 52 + 25 123 13 Kolín Kutná Hora 150 60 30 + 22 105 14 Český Těšín/Cieszyn Třinec 140 70 + 45 60 + 39 96 15 Mladá Boleslav 80 55 48 89 16 Nový Jičín Kopřivnice 95 30 + 25 27 + 24 78 17 Opava 115 65 61 72 18 Přerov Hranice 110 55 + 25 48 + 20 69 19 Jihlava 70 55 50 65 20 Tábor 75 50 44 61 Zdroj: M. Körner, osídlení a mobilita obyvatel ČR a Evropy, 2015. Dostupné z URL: <https://www.slideserve.com/hea/os-dlen-a-mobilita-obyvatel-r-a-evropy>. Funkční urbánní oblasti Kategorie center metropolitní nadregionální regionální Jeden z projektů programu ESPON, který se zabývá polycentrickým rozvojem Evropy, vymezuje na jejím území širší územní útvary, tzv. funkční urbánní oblasti (FUAs Functional Urban Areas). Podkladem pro určení územního rozsahu FUA byl pravidelný pohyb obyvatel za prací. Podle velikosti a významu se FUA dělí do tří kategorií: metropolitní evropské růstové oblasti (Metropolitan European growth areas, MEGA), funkční městské oblasti s nadnárodním nebo národním významem (FUA I), funkční městské oblasti s regionálním a místním významem (FUA II). V České republice bylo určeno 25 FUA. V projektu jsou vyjmenovány v tomto pořadí: Praha, Ostrava, Brno, Plzeň, Frýdek-Místek, Olomouc, Zlín, Opava, České Budějovice, Pardubice, Hradec Králové, Liberec, Přerov, Děčín, Teplice, Chomutov, Karlovy Vary, Ústí nad Labem, Most, Prostějov, Jihlava, Havířov, Kladno, Karviná, Mladá Boleslav. Jejich významová hierarchie je následující: 1 MEGA: Praha, 4 FUA I: Plzeň, Hradec Králové, Brno, Ostrava, 20 FUA II: zbývající. Více informací o projektu programu ESPON, který se zabývá polycentrickým rozvojem Evropy je na str. 2. 2.
3. SÍDELNÍ STRUKTURA A ROZVOJOVÁ ÚZEMÍ Pro potřeby projektu EU INTERREG IIIB CADSES REPUS (2007) byla vymezena funkční urbanizovaná území (Functional Urban Areas,FUA). Podkladem pro vymezení FUA je vymezení místních pracovištních systémů (Local Labour Systems, LLS). Místní pracovištní systémy byly vymezeny pro pracovištní centra s kapacitou alespoň 1000 evidovaných pracovních míst, přičemž v obvodu pracovištního systému by mělo být alespoň 15000 obyvatel. Takto bylo vymezeno v ČR 150 místních pracovištních systémů. Funkční urbanizovaná území jsou taková, kde alespoň 30 % ekonomicky aktivních obyvatel dojíždí za prací do centra, viz obr. 3.3. V takto vymezených funkčních urbanizovaných územích žije v ČR 8,01 mil. obyvatel. Obr. 3.4 Funkční urbánní oblasti v ČR ve vazbě na rozvojové oblasti a rozvojové osy republikového a nadmístního významu Obr. 3.3 Funkční urbanizovaná území v ČR Zdroj: Projekt EU INTERREG IIIB CADSES REPUS česká část 2007, hlavní řešitel FA ČVUT Dostupné z URL: <http://www.uur.cz/images/5-publikacni-cinnost-a-knihovna/casopis/2008/2008-05/mimoradna%20priloha_05_2008.pdf>. Poznámka: Barevně vymezená území jsou jednotlivá funkční urbanizovaná území FUA. Jejich pracovištní centra jsou vyznačena černou barvou. Zpracoval: Ústav územního rozvoje, 2015. Podklady Sjednocení vybraných jevů ze ZÚR, vymezení funkčních urbánních oblastí. Poznámka: Rozvojové osy a rozvojové oblasti ze ZÚR nemají promítnutu PÚR ČR ve znění Aktualizace č. 1. Území metropolitních oblastí ITI Prostřednictvím nástrojů ITI dojde k posílení urbánní dimenze realizovaných opatření. Cílem integrované strategie je řešení nosných tematických okruhů rozvoje, které jsou specifické pro danou metropolitní oblast a jsou v souladu s cíli a prioritami Evropské unie. Integrované územní investice budou zaměřeny zejména na realizaci větších strategických projektů, které mají významný dopad pro řešená území, avšak podpořeny budou i menší projekty. Integrované územní investice jsou nástrojem v metropolitních oblastech / aglomeracích celostátního významu. Jedná se o nový nástroj uplatnění integrovaného přístupu s využitím Evropských strukturálních a investičních fondů, který je realizován na základě zpracované a schválené integrované strategie. ITI jsou určeny pro metropolitní oblasti/sídelní aglomerace s koncentrací nad 300 tisíc obyvatel, a to metropolitní oblasti Prahy, Brna, Ostravy, Plzně a sídelních aglomerace Ústecko-chomutovské, Olomoucké a Hradeckopardubické aglomerace v souladu se Strategií regionálního rozvoje ČR 2014-2020... Ú z e m n ě a n a l y t i c k é p o d k l a d y Č e s k é r e p u b l i k y 3 7
Integrované plány rozvoje území IPRÚ Představují nástroj pro udržitelný rozvoj regionálních pólů růstu s přirozeným spádovým územím, jež se nacházejí mimo metropolitní oblasti a celostátně významné sídelní aglomerace, využívající nástroj ITI. Nástroj IPRÚ bude realizován v Českých Budějovicích, Jihlavě, Karlových Varech, Mladé Boleslavi, Zlíně a Liberci-Jablonci nad Nisou pro území zahrnující jádrové město a jeho funkční zázemí. Obr. 3.5 Metropolitní oblasti ITI v programovém období 2014 2020 3.4 Typologie území ČR dle Strategie regionálního rozvoje ČR 2014 2020 Při vymezení rozvojových oblastí a os v návrhu aktualizace PÚR ČR je zohledněna mimo jiné i základní typologie regionů České republiky, zpracovaná ve Strategii regionálního rozvoje ČR 2014 2020 (dále jen SRR ČR) do úrovně jednotlivých obcí. Typologie souhrnně hodnotí rozvoj obcí a regionů z hlediska hospodářské výkonnosti, socioekonomického vývoje, geografické polohy a dynamiky rozvoje. Porovnává tzv. rozvojové znaky obcí i ve vazbě na podmínky osídlení a prostorovou strukturu sociálně ekonomických jevů. Rozvojové znaky územních jednotek jsou v typologii podle SRR ČR hodnoceny na základě sociálně-ekonomického potenciálu, polohového potenciálu (vztaženého k centrům osídlení a hlavním dopravním cestám) a dynamiky vývoje územní jednotky (vyjádřené vývojovými řadami ukazatelů) v určitém aktuálním období. Typologie použitá ve SRR ČR rozděluje území České republiky z pohledu výše uvedených hodnotících kritérií na: 1. rozvojová území, 2. stabilizovaná území, 3. periferní území. Každý z těchto tří typů území je dále v kombinaci s ukazateli hustoty zalidnění a počtu obyvatel členěn na urbanizované oblasti a venkov (rozlišujícím kritériem je v tomto případě hustota zalidnění 100 obyvatel na km 2 ). Ad 1) Rozvojová území Zahrnují metropolitní oblasti, sídelní aglomerace a regionální centra. Tyto tři typy území lze charakterizovat jako vysoce urbanizovaná území, v nichž se dají očekávat výrazné střety spojené s územním rozvojem. Metropolitní oblasti (oblasti s koncentrací nad 300 tis. obyvatel). Jejich jádry jsou největší města v České republice (Praha, Brno, Ostrava, Plzeň). Z hlediska koncentrace obyvatelstva (nad 300 tis. obyvatel), určitou částí společných problémů lze k těmto centrům přiřadit i oblasti Ústecko Chomutovské aglomerace a Hradecko Pardubické aglomerace. V metropolitních oblastech žije více jak 45 % obyvatel ČR a mají klíčový význam pro ČR z hlediska ekonomického růstu řádu (tvoří více jak 55 % HDP ČR). Jsou zde koncentrovány funkce nejvyššího významu. Výrazným trendem ve vývoji jejich prostorové struktury je intenzivní suburbanizace, ovšem s řadou negativních důsledků, ovlivňujících jejich celkový vývoj. Zdroj: Integrované územní investice v programovém období 2014 2020, MMR. Dostupné z URL: < http://www.itiucha.cz/files/iti-ucha_publikace-iti.pdf>. Sídelní aglomerace (území s koncentrací 100 000 300 000 obyvatel). Jedná se o aglomerace, jejichž jádry jsou ostatní krajská města ČR. Tato centra jsou se svým zázemím poměrně intenzivně propojena hospodářsky, infrastrukturně, dojížďkou za prací a službami, přesto jsou u většiny sídelních aglomerací výraznější rozdíly mezi jejich centry a zázemím z hlediska charakteru osídlení i ekonomické základny. Regionální centra a jejich zázemí (území s koncentrací 25 000 100 000 obyvatel). Patří sem hospodářská střediska regionálního významu a jejich zázemí s vyšší koncentrací obyvatel, větším počtem podnikatelských subjektů. Jejich jádra často představují v daném regionu dominantní centra zaměstnanosti. Ad 2) Stabilizovaná území Území ČR, která se nacházejí mimo aglomerace a regionální centra a jejich zázemí a zároveň nejsou periferním územím. Jedná se o území, která dlouhodobě nevykazují významné negativní socioekonomické charakteristiky, ale zároveň nejsou rozvojová. Ad 3) Periferní území Území geograficky odlehlá např. příhraniční oblasti, horské oblasti, vnitřní periferie nebo území se specifickými problémy. Jedná se o území s negativními charakteristikami, jako je například nedostatečná vybavenost, špatná dopravní dostupnost a vysoká nezaměstnanost. Území se vyznačuje vysokou vyjížďkou za prací a do škol a mnohdy vylidňováním.
3. SÍDELNÍ STRUKTURA A ROZVOJOVÁ ÚZEMÍ Obr. 3.6 Základní typologie území ČR dle SRR ČR 2014 2020 Obr. 3.7 Vazba vymezení rozvojových oblastí a rozvojových os republikového a nadmístního významu na základní typologii území podle SRR ČR Zdroj: Strategie regionálního rozvoje ČR 2014 2020 [on-line]. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2013. [cit. 15. 8. 2016]. Dostupné z URL: <http://www.mmr.cz/getmedia/08e2e8d8-4c18-4e15-a7e2-0fa481336016/srr-2014-2020.pdf?ext=.pdf>. Zpracoval: Ústav územního rozvoje na podkladu Typologie území ČR podle SRR ČR (MMR ČR) a Sjednocení vybraných jevů ze ZÚR. Poznámka: Rozvojové osy a rozvojové oblasti ze ZÚR nemají promítnutu PÚR ČR ve znění Aktualizace č. 1. Vazba vymezení rozvojových oblastí v návrhu aktualizace PÚR ČR na typologii území podle SRR ČR Typologie území ze SRR ČR do úrovně obcí je jedním z důležitých podkladů pro návrh aktualizace PÚR ČR, který má sloužit rovněž k upřesnění rozvojových oblastí z návrhu aktualizace PÚR ČR v ZÚR. Dle PÚR bude tato typologie v zásadách územního rozvoje nebo při jejich aktualizacích, podle konkrétních podmínek a možností území zohledněna. Do rozvojových oblastí budou zahrnuta vesměs rozvojová urbanizovaná území. Výjimku tvoří jiná území, vyskytující se ostrůvkovitě v ucelených urbanizovaných rozvojových oblastech. Vzhledem k tomu, že typologie regionů ve SRR ČR je zpracována pro účely regionální politiky a vymezení rozvojových oblastí a os v návrhu aktualizace PÚR ČR i v jednotlivých ZÚR je zaměřeno na účely územního plánování, jsou zde rozdíly. Ú z e m n ě a n a l y t i c k é p o d k l a d y Č e s k é r e p u b l i k y 3 9
3.5 Závěrečný souhrn a hlavní problémy Sídelní struktura Problémy z hlediska územního plánování Sídelní struktura byla v minulosti řešena v mnoha odborných studiích a jiných materiálech. Vzniklo tak mnoho metodik a přístupů zejména k vymezování jednotlivých kategorií sídel. Zejména proto není v současnosti k dispozici jednotný přístup k jejímu řešení. Kategorizace sídel není v rámci sídelní struktury v současné době jednotně řešena na celostátní úrovni. Pro potřeby územního plánování je k dispozici pro vymezení jednotné kategorizace sídel pouze metodika zpracovaná MMR. Ta se však jeví z pohledu využitelnosti poněkud složitá a náročná na získání podkladových dat. Sídelní struktura je ze zákona sledovaným jevem č. 6 v územně analytických podkladech kraje, v části podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území. Z porovnání ÚAP krajů a jejich aktualizací, provedeném v ÚÚR, vyplývají značně rozdílné metody a způsoby zpracování tohoto sledovaného jevu a to i v případě 3. úplné aktualizace ÚAP krajů. Sídelní strukturu řeší ze zákona v samostatné kapitole všechny ZÚR, avšak ve velmi rozdílné podrobnosti a kvalitě. V některých ZÚR chybí kategorizace sídel. Pokud jsou jednotlivé kategorie sídel vymezeny, jejich počet i metody vymezení se u jednotlivých ZÚR liší. Náměty z hlediska územního plánování Přetrvává potřeba jednotného postupu při vymezování center osídlení podle jednotné metodiky, používané jak na celostátní tak i krajské úrovni. Je třeba zvážit, zda vymezovat sídelní strukturu jednotně na celostátní úrovni v rámci regionálního rozvoje, nebo v rámci územního plánování, či v součinnosti obou dotčených oblastí. Lze doporučit, aby jak na celostátní úrovni, tak i v ZUR byly vedle kategorizace a vymezení center osídlení stanoveny i zásady pro usměrňování územního rozvoje, rozhodování o změnách v území a úkoly pro územní plánování pro jednotlivé kategorie center. Rozvojové oblasti a rozvojové osy Problémy z hlediska územního plánování V jednotlivých sousedních zemích je poněkud jiný metodický přistup vymezování rozvojových oblastí a rozvojových os a jiná je i jejich kategorizace. V případě rozvojových os dochází k několika nenávaznostem na hranicích s jednotlivými sousedními státy, která je dána absencí rozvojové osy na jedné straně státní hranice, případně střetáváním různých kategorií os na státních hranicích. Z porovnání příslušných dokumentů sousedních států a ČR bylo zjištěno následující: ČR Slovensko: V současné době nejsou žádné nenávaznosti rozvojových os. ČR Polsko: Rozvojová osa OS10 vymezená v PÚR (Katowice ) hranice Polsko / ČR Ostrava Lipník nad Bečvou Olomouc Brno Břeclav hranice ČR / Slovensko ( Bratislava) je na hranicích s Polskem směřována na Katovice, nikoliv na Kraków. ČR SRN Bavorsko: Zemský rozvojový plán Bavorska rozlišuje pouze jednu úroveň rozvojových os. V současné době nejsou žádné nenávaznosti. Návaznost rozvojových os vymezených v PUR, směřujících do Bavorska je zde zajištěna navazujícími osami na straně Bavorska. Jedná se o OS 1 Praha Plzeň hranice ČR-Německo ( Nürnberk) a OS 7 Ústí na Labem Chomutov Karlovy Vary Cheb hranice ČR Německo Bayreuth. ČR SRN Sasko: V souladu s 8 odst. 5 Zákona o územním plánování v Sasku jsou zde osy chápány jako koncepční nástroje, vyznačující se koncentrací dopravních a obslužných linií, případně pásmové infrastruktury a různou hustou koncentrací osídlení. Zemský rozvojový plán Saska rozlišuje dvě úrovně spojovacích a rozvojových os. Nadregionálně významné spojovací a rozvojové osy jsou zemsky významné osy, které odrážejí územní vazby saských aglomerací a vyšších center s vyššími centry a aglomeracemi sousedních zemí a států a zapojení do evropských sítí viz Zemský rozvojový plán 2013. Návaznost rozvojových os vymezených v PUR na výše uvedené osy v Sasku je zajištěna rozvojovými osami OS 2 Praha Ústí nad Labem hranice ČR / SRN ( Drážďany) a OS 3 Praha Liberec hranice ČR / SRN / Polsko ( Görlitz / Zgorzelec). Zatímco v PÚR ČR ve znění Aktualizace č. 1 jsou směrem k Sasku vedeny jen tyto dvě rozvojové osy, v Zemském rozvojovém plánu Saska 2013 je směrem k ČR vedeno osm významných nadregionálních spojovacích a rozvojových os. V případě rozvojových os, které nemají odpovídající napojení v ČR, není toto napojení účelné. ČR Rakousko Dolní Rakousko: V rozvojovém plánu Dolního Rakouska je vymezeno celkem 7 rozvojových os, směřujících přes hranice do ČR. Zatímco všechny rozvojové osy, směřující z ČR do Dolního Rakouska mají v této zemi návaznost, opačně to neplatí. Z ČR vedou ve směru na Dolní Rakousko jen 3 rozvojové osy rozvojová osa OS11 Rozvojová osa Lipník nad Bečvou Přerov Uherské Hradiště Břeclav hranice ČR / Rakousko, vymezená v PÚR a dvě rozvojové osy nadmístního významu vymezené v ZÚR Jihočeského kraje. ČR Rakousko Horní Rakousko: K tomuto hodnocení nebyly k dispozici potřebné podklady z rakouské strany. Z území ČR směřuje do Horního Rakouska jediná rozvojová osa OS6 Rozvojová osa Praha Benešov Tábor České Budějovice hranice ČR / Rakousko ( Linz), vymezená jako osa celostátního významu v PÚR. V Horním Rakousku je však pojetí rozvojových os zcela jiné a nesrovnatelné z ČR. Typologie regionů ČR, zpracovaná ve Strategii regionálního rozvoje ČR 2014 2020 do úrovně jednotlivých obcí byla zpracována pro účely regionální politiky a regionálního rozvoje. Má tedy z pohledu využití pro účely územního plánování určitá omezení. I přesto byla jedním z významných podkladů pro vymezení rozvojových oblastí a os v PÚR ČR, čímž se přispělo k přiblížení a větší návaznosti regionální politiky a územního plánování a propojení jejich významných rozvojových dokumentů na úrovni ČR. Tato typologie souhrnně hodnotí rozvoj obcí a regionů z hlediska hospodářské výkonnosti, socioekonomického vývoje, geografické polohy a dynamiky rozvoje a porovnává tzv. rozvojové znaky obcí i ve vazbě na podmínky osídlení a prostorovou strukturu sociálně ekonomických jevů. Při upřesňování rozvojových oblastí a os celostátního významu vymezených v PÚR a při vymezování rozvojových oblastí a os nadregionálního významu je možno vysledovat ne zcela jednotný přístup jednotlivých krajů. Náměty z hlediska územního plánování V PÚR ČR a v ZÚR a v jejich aktualizacích je třeba podle konkrétních podmínek a možností území zohledňovat při vymezení rozvojových oblastí a os základní typologii regionů ČR obsaženou ve Strategii regionálního rozvoje ČR a to až do úrovně jednotlivých obcí. Při vymezování rozvojových os v PÚR ČR a v ZÚR a v jejich aktualizacích je třeba zohledňovat návaznost na odpovídající rozvojové osy vymezené v příslušných územně plánovacích dokumentech sousedních států. Lze doporučit postupné sjednocování přístupů jednotlivých krajů k upřesňování rozvojových oblastí a os celostátního významu vymezených v PÚR a při vymezování rozvojových oblastí a os nadregionálního významu v ZÚR.
3. SÍDELNÍ STRUKTURA A ROZVOJOVÁ ÚZEMÍ Použité zkratky: ČR Česká republika EU Evropská unie EU INTERREG IIIB CADSES REPUS Operační program rozvoje nadnárodní spolupráce Eurostat Statistický úřad Evropské unie FA ČVUT Fakulta architektury Českého vysokého učení technického v Praze FUAs funkční urbánní oblasti (Functional Urban Areas) FUA I funkční městské oblasti s nadnárodním nebo národním významem FUA II funkční městské oblasti s regionálním a místním významem LEP Zemský rozvojový plánu Saska (Landesentwicklungsplan) MEGAs metropolitní evropské růstové oblasti (Metropolitan European growth areas) MMR Ministerstvo pro místní rozvoj ÚAP územně analytické podklady ÚAPk územně analytické podklady krajů OS1-OS13 rozvojové osy vymezené v PÚR OB1-OB12 rozvojové oblasti vymezené v PÚR OECD Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (Organization for Economic) OSN Organizace spojených národů (United Nations) PÚR politika územního rozvoje ROG zákon o územním plánování v Sasku (Raumordnunggesetz) SRN Spolková republika Německo (Bundesrepublik Deutschland BRD) SRR ČR Strategie regionálního rozvoje ČR ÚÚR Ústav územního rozvoje ZÚR zásady územního rozvoje Zdroje: Dostupné z URL: <https://www.uur.cz/images/5-publikacni-cinnost-a-knihovna/casopis/2008/2008-05/mimoradna%20priloha_05_2008.pdf >. M. Körner, osídlení a mobilita obyvatel ČR a Evropy, 2015. Dostupné z URL: <https://www.slideserve.com/hea/os-dlen-a-mobilita-obyvatel-r-a-evropy>. Metropolitní regiony a významné aglomerace ve střední Evropě po r. 1990, M. Körner, časopis Urbanismus a územní rozvoj č. 5/2010, upravil Ústav územního rozvoje 2016. Politika územního rozvoje ČR ve znění Aktualizace č. 1. Dostupné z URL: <https://www.mmr.cz/>. Projekt EU INTERREG IIIB CADSES REPUS česká část 2007, hlavní řešitel FA ČVUT Sjednocení vybraných jevů ze ZÚR, HYDROSOFT Veleslavín, s.r.o. Strategie regionálního rozvoje ČR 2014 2020 [online]. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2013. Dostupné z URL: <http://www.mmr.cz/getmedia/08e2e8d8-4c18-4e15-a7e2-0fa481336016/srr-2014-2020.pdf?ext=.pdf>. Ústav územního rozvoje, Portál územního plánování, ÚAP krajů ČR 2015 třetí úplná aktualizace ÚAP krajů k 1. 7. 2015. Dostupné z URL: <http://portal.uur.cz/nastroje-uzemniho-planovani-v-ceskerepublice/upd-a-upp-kraju.asp>. Ústav územního rozvoje, Portál územního plánování, ZÚR krajů ČR 2016. Dostupné z URL: <http://portal.uur.cz/nastroje-uzemniho-planovani-v-ceske-republice/upd-a-upp-kraju.asp>. Seznam grafických listů kapitoly 3: 3.1 Rozvojové oblasti a rozvojové osy republikového a nadmístního významu 3.2 Typologie území ČR dle hustoty zalidnění a úhrnných rozvojových znaků v rozlišení dle správních území obcí dle SRR ČR 2014 2020 3.3 Metropolitní regiony a významné aglomerace v ČR (sídelní struktura dle Körnera, grafický list bude doplněn po získání dat dodá OÚP MMR) Ú z e m n ě a n a l y t i c k é p o d k l a d y Č e s k é r e p u b l i k y 3 11