Náš Domov 46/2018 Únor 2018
Únor narozeniny budou slavit Krejčová Jarmila 4.2.1935 83 let Steidlarová Jiřina 15.2.1920 98 let Homolka Gustav 21.2.1945 73 let Fatorová Maryška 25.2.1935 83 let Kosinová Marie 29.2.1940 78 let K narozeninám přejeme všem oslavencům, aby se jim splnilo vše, co si přejí a k tomu ještě mnoho štěstí, pevné zdraví a úsměv ve tváři!!!
Svátek v lednu slaví Krejčová Jarmila 4. únor Geislerová Božena 11. únor Šubrtová Božena 11. únor Procházková Slavěna 12. únor Rozsypalová Jiřina 15. únor Steidlarová Jiřina 15. únor Brádle Oldřich 20. únor Veselý Oldřich 20. únor Zábrodský Oldřich 20. únor Významné dny 3. 2. Světový den modliteb 2. 2. Světový den mokřadů 4. 2. Světový den boje proti rakovině 11. 2. Světový den nemocných 14. 2. Svátek zamilovaných 14. 2. Světový den léčby zvukem 20. 2. Světový den sociální spravedlnosti 21. 2. Mezinárodní den boje proti kolonialismu 21. 2. Mezinárodní den průvodců cestovního ruchu 21. 2. Mezinárodní den mateřského jazyka 22. 2. Evropský den obětí (Evropský den zločinu) 22. 2. Den sesterství
Co bylo 25.1. jsme se sešli s dětmi se ZŠ Bílá Třemešná při tvoření na jejich maškarní 5.1. proběhla Tříkrálová sbírka 5.1.proběhly volby do senátu ČR
Co bude. ČT 1.2. ZABÍJAČKA PÁ 2.2. 14:00 MAŠKARNÍ BÁL XXXX PO 5.2. 9:30 PROMÍTÁNÍ FILMU ÚT 6.2. 10:00 CHYTRÉ HLAVIČKY ST 7.2. 10:00 ZPÍVÁNÍ S KYTAROU ČT 8.2. 9:30 ČTENÍ PÁ 9.2. 9:30 DOPOLEDNÍ KLUB XXXX PO 12.2. 9:30 ČTENÍ ÚT 13.2. 10:00 CHYTRÉ HLAVIČKY NÁKUP PRO UŽIVATELE ST 14.2. 10:00 ŘÍMSKOKATOLICKÁ MŠE ČT 15.2. 9:30 DOPOLEDNÍ KLUB PÁ 16.2. 9:30 PROMÍTÁNÍ FILMU XXXX PO 19.2. 9:30 DOPOLEDNÍ KLUB ÚT 20.2. 10:00 CHYTRÉ HLAVIČKY ST 21.2. 10:00 ZPÍVÁNÍ S KYTAROU ČT 22.2. 9:30 ČTENÍ PÁ 23.2. 9:30 PROMÍTÁNÍ FILMU PO 26.2. 9:30 POSEZENÍ - PÍSNIČKY EVA A VAŠEK ÚT 27.2. 10:00 CHYTRÉ HLAVIČKY NÁKUP PRO UŽIVATELE ST 28.2. 10:00 ZPÍVÁNÍ S KYTAROU ČT 1.3. 9:30 DOPOLEDNÍ KLUB PÁ 2.3. 9:30 PROMÍTÁNÍ
Pro zasmání Řešení z minulého čísla: Malá nápověda:..létám tam a zpět. letiště Ruzyň
TAK KDOPAK UHODL? A dnes: Nápověda: dnes je zde také vysílač s nezaměnitelným tvarem Jak vznikly.. plavky Polovina 19. století V tomto období se ženy koupaly v tzv. koupacích pláštích, které měly dlouhé rukávy a sahaly až na zem. Do
moře se tehdy vjíždělo pomocí speciálních vozíků, ze kterých pak ženy slezly po schůdcích přímo do vody. Ihned po vykoupání šly domů a převlékly se zpět do suchých šatů. Konec 19. století I v této době bylo zásadní, aby koupací oblek odhaloval co nejméně kůže. Dámy se nejčastěji koupaly v šatech se stuhou v pase a v punčochách. Počátek 20. století Na počátku 20. století se plavání začalo konečně uznávat jako sport, především díky Letním olympijským hrám v Athénách v roce 1906. Plavací dres pro ženy byl ovšem stále velmi přísný. Své o tom věděla i australská plavkyně Annette Kellerman, která byla zatčena za plavecké vystupování v plavkách, které odhalovaly nohy, ruce a ramena. Nakonec soudce usoudil, že k lepší pohybu ve vodě je třeba co nejtěsnější úbor a málo látky.
30. a 40. léta Délka plaveckých úborů se pomalu, ale jistě zkracuje. Ženy se také mohou radovat z upnutých střihů, které zvýrazňují jejich proporce. Nutností však bylo doplnit plavky o nezbytné doplňky, jako je koupací čepice, sluneční brýle nebo perlový náhrdelník. 1946 - vznik bikin V roce 1946 představil francouzský designér Louis Réard něco, co nikdo nečekal, dvoudílné plavky. Pojmenoval je po ostrově Bikiny, kde se testovaly atomové bomby. žádná modelka tehdy nechtěla bikiny předvést, a tak musel Réard najmout exotickou tanečnici z pařížského kasína, která se rázem stala hvězdou.
50. léta Téměř deset let od vzniku bikin se konečně dostávají dvoudílné plavky do klasického vybavení na pláž. Průkopnicemi jsou slavné krásky Marilyn Monroe a Brigitte Bardot. 70. léta V 70. letech se stává idolem všech teenagerů herečka Farrah Fawcett, která zapózovala v jednodílných, červených plavkách. Ty se staly ze dne na den obrovským hitem. Plakátů s její fotografií bylo tehdy prodáno přes 20 milionů kopii.
80. a 90. léta V tomto období se začaly plavky postupně čím dál víc vykrajovat, až se nakonec proměnily v tanga. Vrchní díl se zase rapidně zmenšoval a oba trojúhelníčky se od sebe čím dál tím více vzdalovaly. Opalování se v této době zařadilo mezi nejoblíbenější ženské koníčky. Absolutně nejslavnějšími plavkami se však v 90. letech staly ty, ve kterých se proháněla po pláži vnadná Pamela Anderson v seriálu Pobřežní hlídka. Dnes V současnosti se v popředí drží dvoudílné plavky s vrškem bez ramínek, ale i jednodílné plavky s rafinovanými průstřihy či zeštíhlující kombinací barev. Frčí květinové, geometrické a zvířecí vzory, třásně i námořnické pruhy. Velký comeback letos ohlásily i retro plavky s vysokými kalhotkami, nohavičkami a velkými košíčky.
Rozhovor s panem Rudolfem Hrdinou Narodil jsem se 14.7.1947 v Turnově. Bydleli jsme s rodiči kousek od Turnova ve vesnici Trávníček. Můj otec i děda pracovali jako mlynáři. Náš dům byl součástí mlýna. Matka pracovala pro jabloneckou bižutérii v domácnosti. Kompletovala sponky k náhrdelníkům. Byl jsem bohužel jedináček. Měli jsme doma německého ovčáka, který se jmenoval Rek. Hrozně moc se bál bouřky. Vždy, když byla bouřka, okousal hrůzou všechny dveře, jak se snažil se dostat dovnitř. Do školy jsem chodil v naší vesnici. Bohužel tam bylo více děvčat než nás kluků. Neměl jsem moc kamarádů a více si hrál s děvčaty. V naší vesnici byla hospoda a hospodská měla dvě dcery. To byly moje nejlepší kamarádky. Po nějakém čase dostal můj táta astma z prachu a museli jsme se odstěhovat, protože táta již v mlýně nemohl pracovat. Nastěhovali jsme se celá rodina k dědovi do Dvora Králové. Měl domek pod nemocnicí. Bylo to v roce 1956. Byl jsem rád, protože tam bylo více dětí, hlavně kluků. Hráli jsme si třeba na policajty a četníky. Nikdy jsem do kolektivu moc nezapadl, protože mám oční vadu a nosím brýle jako popelníky. Vyučil jsem se strojním zámečníkem. Chtěl jsem být soustružník, ale kvůli očím to nešlo. Časem jsem se ale k soustruhu stejně dostal. Pracoval jsem na Slovanech a na Vorlechu. Moc sportovní typ nejsem, ale rád jsem jezdil na kole. Mojí srdcovkou jsou ale auta a motorky. Moje první auto byla Škoda 120, pak jsem měl červeného Favorita 135L. Pamatuji si, že škodovka 120 mě stála 43 tisíc a musel jsem na ni dlouho šetřit. V létě jsem lítal na motorce Jawa 250, byla červená a říkalo se jí kývačka kvůli pérování.
Na vojně jsem nebyl kvůli očím a dostal jsem modrou knížku. Chodil jsem na přání mámy do tanečních. Ani hezká děvčata mě tam neudržela, prostě mě to tam nebavilo. Jak říkám, přátel jsem moc neměl a děvčat také ne. Jednou jsem si koupil dva psy erdelteriéry - a začal jsem chodit na cvičák. Myslel jsem si, že tam najdu přátele, ale To byli tak divocí psi, že jsem s nima musel cvičit sám na konci cvičáku. Takže ani tam jsme do kolektivu moc nezapadli. Svou ženu jsem poznal na inzerát. Dříve byla cestovka pro nezadané. Bavilo mě s nimi jezdit na různý výlety, ale seznámení bylo v nedohlednu. Až jednou na zájezdě do Braunova Betlému. Vůbec se mi tam nechtělo. Bylo to skoro za barákem a byl jsem tam už hodněkrát. Nakonec jsem jel a udělal jsem dobře. Vladimíra mi hned padla do oka. Za tři roky jsme se vzali, no už mi bylo 43 let. Ona měla dceru a spolu jsme již děti neměli. Svatební cesta byla v Krkonoších v podnikové chatě. Spolu jsme bydleli ve stejném domku jako s rodiči. Domek je po dědovi a vlastním ho dodnes. Žena mi zemřela a já jsem tady v DD ze zdravotních důvodů. Dcera bydlí v Červeném Kostelci. Mrzí mě, že chce domek prodat. Chápu to, je na něm hodně práce a ona k němu nemá rodný vztah. No jo, to je holt život. Moc se těším, až si ještě jednou zašoféruju auto. Přání mi splnily Ježíškova vnoučata. Teď jen, aby už slezl sníh a hurá na cestu. S autoškolou Neuman na kondiční jízdu
s radostí pro Vás připravily Andrea Kejzarová a Pavlína Fridrichová