SOUDNÍ MOC v ČR PREZENTACE 9.TŘÍDA

SOUDNÍ MOC v ČR PREZENTACE 9.TŘÍDA

Právo je minimum morálky. PRÁVO soubor předpisů, podle kterých se organizuje a řídí život lidské společnosti. MORÁLKA mravnost, soustava norem (zvyků, ideálů, pravidel ) v dané společnosti, schopnost rozlišovat dobro a zlo a řídit se podle toho. Dodržování pravidel morálky obvykle není garantováno žádnou státní institucí, ale podléhá vnitřní sebereflexi (svědomí, pocitu studu, viny apod.) a kontrole veřejnosti.

Význam slova Právo Nárok na něco nebo oprávnění k něčemu Předpisy vydané státem, závazná pravidla, souhrn všech předpisů (zákonů, nařízení, vyhlášek) PRÁVO JEDNOHO KONČÍ TAM, KDE ZAČÍNÁ PRÁVO DRUHÉHO!

SPRAVEDLNOST ABSOLUTNÍ SPRAVEDLNOST, kdy mají všichni stejné podmínky a možnosti, neexistuje. Lidé se liší např. tělesnými dispozicemi, nadáním, schopnostmi, podmínky jejich života se různí podle země, v níž žijí, obce nebo sociálního postavení rodiny. Stát by však měl pomáhat sociálně slabším občanům. (SOLIDARITA) V demokratické společnosti však existuje spravedlnost při uplatňování práva. Před zákonem jsme si všichni rovni: 1. Každý se může domáhat ochrany, bylo-li jeho právo porušeno. 2. Každý je odpovědný za porušení práva, které zaviní.

Soška bohyně spravedlnosti a pravdy Maat Rudolf von Ihering: Spravedlnost, která drží v jedné ruce váhy, jimiž odvažuje právo, má v druhé ruce meč, aby právo uhájila. Meč bez vah představuje holé násilí, váhy bez meče symbolizují bezmocné právo. Obojí patří k sobě a dokonalý právní stav panuje pouze tam, kde síla jako spravedlnost vládne mečem, vyrovnává se dovednosti, jakou umí zacházet s vahami. Šátek Do 19. století je spravedlnost vyobrazována většinou bez šátku, aby byla bdící a vidoucí. Dnes je již výhradně se zavázanýma očima, aby symbolizovala svou nestrannost.

Způsobilost k právům a povinnostem x způsobilost k právním úkonům Všichni lidé od narození do smrti mají právní subjektivitu, tj. způsobilost k právům a povinnostem, kterou nelze omezit. Způsobilost k právním úkonům, tj. možnost zakládat, měnit nebo rušit PRÁVNÍ VZTAHY, mají až po dosažení plnoletosti tedy po dosažení 18 let. (Pokud jim není na základě důležitých okolností soudně odebrána zbavení způsobilosti k právním úkonům.) PRÁVNÍ VZTAHY tak nazýváme, které jsou upraveny právními normami. Účastníky právních vztahů jsou fyzické (jednotlivý lidé) či právnické osoby (spolky, církev, stát, firmy ). Každý právní vztah má vždy svůj obsah a předmět (viz. rozdaná eurofólie) pročtěte a ověřte si na otázkách, zda skutečně všem použitým právním pojmům rozumíte.

Neplnoletost a zakládání právních vztahů Mohou zakládat právní vztah, odpovídá-li jejich vyspělosti (nákup zmrzliny, dědictví prostřednictvím zákonného zástupce). ZÁKONNÝ ZÁSTUPCE je osoba oprávněná jednat za nezletilou osobu nebo osobu zbavenou částečně či úplně způsobilosti k právním úkonům. Zákonným zástupcem je rodič nebo soudem určená osoba.

Právní řád I. Souhrn všech právních předpisů ve státě. Má jej každý stát a každý je vázán řádem svého státu, pokud se tím nedostává do rozporu s právním řádem hostitelského státu. Právní řád je uspořádán sestupně podle PRÁVNÍ SÍLY (důležitosti) právních předpisů (právní síla pramení z toho, který orgán je vydal). Př.: Zákon odhlasovaný Parlamentem má větší právní sílu než vydaná ministerstvem k provedení některého zákona. vyhláška NEZNALOST ZÁKONA NEOMLOUVÁ!

rozlišujeme podle vztahu mezi účastníky: A) PRÁVO SOUKROMÉ upravuje vztahy, ve kterých jsou si účastníci rovni (i když jedním z účastníků může být i stát). B) PRÁVO VEŘEJNÉ upravuje vztahy, v nichž stát a jeho orgány vystupují jako nadřízení nositelé moci vůči podřízeným osobám. Právní řád II. podle obsahu a oblasti, k níž se vztahují, rozdělují se právní předpisy do právních odvětví: - Ústavní - Správní - Občanské - Obchodní - Pracovní - Rodinné - Trestní - Finanční - Správní - Mezinárodní soukromé - Mezinárodní veřejné Některá právní odvětví spadají do práva soukromého (např. rodinné, obchodní, pracovní), jiná spadají do práva veřejného (trestní, ústavní, správní). Např. občanské právo spadá do práva soukromého (občanské právo hmotné), zčásti do veřejného (občanské právo procesní). Rovněž tak mezinárodní právo (viz. nahoře).

Moc soudní Soudní moc je další složkou moci ve státě vedle moci zákonodárné a výkonné. Její výkon je svěřen nezávislým SOUDŮM, které ji uskutečňují jménem republiky. rozhodují o právech a povinnostech fyzických a právnických osob, řeší spory, přezkoumávají rozhodnutí veřejných a správních úřadů, vynášejí rozsudky nad pachateli

Soustavu tvoří tzv. obecné soudy: Okresní soudy (v Praze obvodní a Brně městský) Krajské soudy (podle krajů) Vrchní soudy (v Praze a Olomouci) Nejvyšší soud a nejvyšší správní soud (v Brně) Soustava soudů v ČR Každý občan má právo se ve věci svého řízení odvolat k soudu vyššího stupně. Soudcem z povolání se může stát každý občan starší 24 let, který má ukončené vysokoškolské právnické vzdělání. Soudci jsou jmenováni prezidentem republiky bez časového omezení doby výkonu jejich funkcí. Žádný státní orgán ani jednotlivec nesmí zasahovat do jejich činnosti a tím ohrožovat jejich nestrannost.

Ústavní soud (sídlí v Brně) má zvláštní postavení, nezávislý orgán ochrany ústavnosti, Rozhoduje např. o zrušení nezákonných ustanovení, která jsou v rozporu s Ústavou ČR, nebo o ústavních stížnostech občanů, organizací a samosprávních celků namířených proti neoprávněným zásahům státu a státním rozhodnutím, která narušila jejich práva zaručená Ústavou ČR a Listinou základních práv a svobod. střeží zákonnost a řádný průběh voleb Soudce ústavního soudu může být jmenován na 10 let Ústavní soudce nemůže rozhodovat občanskoprávní spor Prezident jmenuje ústavní soudce, ale nemůže je odvolat.

Orgány, které dohlíží na pořádek v naší společnosti Policie zajišťuje pořádek (veřejný i vnitřní) vyšetřuje trestné činy, kontroluje klid v ulicích, zajišťuje bezpečnost osob a majetku Soudy rozhodují o právech a povinnostech, o vině a nevině Státní zastupitelství podává žalobu soudu jménem státu (prostřednictvím státního zástupce, dříve prokurátora)

Soudní řízení občanskoprávní spor x trestní spor Role občanskoprávní spor: Odpůrce (žalovaný) x navrhovatel (žalobce) svědci předseda soudu a přísedící soudci Role trestní spor: Obžalovaný státní zástupce + obhájce svědci předseda soudu a přísedící soudci (volení z řad občanů obecními zastupitelstvy okresní a krajské soudy) (viz. obrázek v knize) Rozsudek musí být tzv. pravomocný (nikdo se proti němu neodvolá odvolací lhůta je )

Další pojmy Notář absolvent právnické fakulty, který složil notářskou zkoušku. Jeho služeb můžeme využít v méně závažných případech. Např. připravuje pro soudy řízení o dědictví, vypracovává právní smlouvy, listiny o právních úkonech (notářské listiny jsou veřejnými listinami), ověřuje listiny a podpisy, poskytuje právní služby v oblasti majetkoprávních vztahů, sepisuje a uchovává závěti, finanční obnosy apod. Advokát právník, který složil zkoušky advokáta a je vedený v seznamu české advokátní komory. Poskytuje (zpravidla za úplatu) právní pomoc. Má povinnost chránit práva a zájmy toho, jehož obhajuje, musí zachovávat mlčenlivost. Advokát nás může zastupovat před soudem, obhajovat v trestních věcech, vypracovávat právní smlouvy.

TREST SMRTI http://www.lidskaprava.cz/student/all-topics/clanky/historietrestu-smrti-v-ceskych-zemich https://www.amnesty.cz/trest-smrti