BIOGEOGRAFIE. RNDr. Martin Culek, Ph.D. Geografický ústav MU, Brno

Podobné dokumenty
Působení ekologických faktorů

Organismus a prostředí. RNDr. Aleš Ruda, Ph.D.

Ekologické faktory. Teplota. Čím vším ovlivňuje teplota organismy. Jak změny teploty (klimatu) ovlivnily flóru a faunu našeho území

Ekologie. organismus. abiotické prostředí. vztahy a procesy. organismus. Faktory - klimatické - edafické - hydrické

Zkoumá: Obory ekologie:

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1

Je-li rostlinné společenstvo tvořeno pouze jedinci jedné populace, mluvíme o monocenóze nebo také o čistém prostoru.

EKOLOGIE ROSTLIN I. 1. Úvod do problematiky. 2. Energie sluneční záření


Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 05 VY 32 INOVACE

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky. Poznáváme přírodu

1. Ekologie zabývající se studiem společenstev se nazývá a) autekologie b) demekologie c) synekologie

Výukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami

Číslo projektu Název školy CZ.1.07/1.5.00/ Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 39 Základní pojmy z ekologie

fyzikální termoregulace Chemická termoregulace

Aplikovaná ekologie. 2.přednáška. Ekosystém, vztahy na stanovišti, vývoj

Ekologické faktory rozšíření rostlin a živočichů

Název školy: Střední zahradnická škola Rajhrad, Masarykova 198 Autor: Mgr. Vladimír ŠÁCHA Název projektu: Zkvalitnění výuky na SOŠz a SOU Rajhrad

Základy ekologie. Michal Hájek Světlana Zahrádková

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Mgr.

Biocenóza Společenstvo

a) zkonzumují za život velké množství jedinců, avšak nespotřebují jedince celého, nezpůsobují jeho smrt, i když mu svou aktivitou škodí

č.1 Konvergence představuje proces č.2 Rozdíl mezi alopatrickou a sympatrickou speciací spočívá

1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie

Základní pojmy. fytocenologie nauka o rostlinných společenstvech (nauka o vegetaci); fytos = rostlina, cenóza = společenstvo

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. D. Kvasničková a kol.: Ekologický přírodopis pro 7. ročník ZŠ a nižší ročníky víceletých gymnázií, 1. a 2.

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk

Čím se ekologie zabývá

Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.

Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.

Jaro 2010 Kateřina Slavíčková

Rozmanitost podmínek života na Zemi Podnebné pásy

6. Tzv. holocenní klimatické optimum s maximálním rozvojem lesa bylo typické pro a) preboreál b) atlantik c) subrecent

SSOS_ZE_1.13 Základy ekologie, prezentace

BIOLOGIE OCEÁNŮ A MOŘÍ

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Témata k opravným zkouškám a zkouškám v náhradním termínu

Základy obecné ekologie - maturitní otázka z biologie

Základy ekologie. Michal Hájek Světlana Zahrádková

BIOMY ZLÍNSKÝ KRAJ. Odvětví / Vzdělávací oblast -- dle RVP.cz -- Obchodní akademie / Informační technologie

Otázky k předmětu Globální změna a lesní ekosystémy

ZMĚNY NEŽIVÉ PŘÍRODY. Anotace: Materiál je určen k výuce přírodovědy ve 4. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se změnami neživé přírody v prostoru a čase.

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Ekologie a její obory, vztahy mezi organismy a prostředím

Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů na život jedince, m

Podmínky a zdroje. Michal Hejcman

2. Kteří z odborníků mohli vyslovit následující tvrzení?

VY_32_INOVACE_018. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

CZ.1.07/1.5.00/ Digitální učební materiály III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Mgr.

Ekologie základní pojmy. Michal Hejcman

Faktory počasí v ekologii - úvod

věda o vztahu mezi organismy a prostředím a mezi organismy navzájem zakladatel: Haeckel

Světlo jako ekologický faktor

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Mgr.Petra Siřínková

REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE LATINSKÉ AMERIKY. 5. přednáška Biogeografie

Základní škola a mateřská škola, Ostrava-Hrabůvka, Mitušova 16, příspěvková organizace Školní vzdělávací program 2. stupeň, Člověk a příroda

REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE LATINSKÉ AMERIKY

28. VZTAHY MEZI ORGANISMY A PROSTŘEDÍM

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

SSOS_ZE_2.10 Degradace půdy, prezentace

, Brno Přednášející: doc. Dr. Ing. Petr Maděra Cvičící: Ing. Linda Černušáková Struktura krajiny

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Biocenóza Společenstvo

Vztah hmyzu k ekologickým faktorům

Každý ekosystém se skládá ze čtyř tzv. funkčních složek: biotopu, producentů, konzumentů a dekompozitorů:

Ekologická společenstva

Místní větry. Pohon mořských proudů. Globální proudění vzduchu na Zemi

Výstupy Učivo Mezipředmětové vztahy Z-planeta Země projevy života

Teorie stresu, ekologická stabilita. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.

TEPLO ZLÍNSKÝ KRAJ. Odvětví / Vzdělávací oblast -- dle RVP.cz -- Obchodní akademie / Informační technologie

EKOLOGICKÁ BIOGEOGRAFIE (JAK PROSTŘEDÍ OVLIVŇUJE ROZŠÍŘENÍ ORGANISMŮ)

Střední škola rybářská a vodohospodářská Jakuba Krčína Táboritská TŘEBOŇ EKOLOGICKÁ SOUTĚŽ

Maturitní otázky do zeměpisu

Vzdělávací obor Přírodopis - obsah 6.ročník

CZ.1.07/1.5.00/ Digitální učební materiály III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

2.1. EKOSYSTÉMY. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

Přírodopis. 8. ročník. Obecná biologie a genetika

Obsah. Předmluva 9. Úvodem 11

Krajinná ekologie. RNDr. Martin Culek, Ph.D. Geografický ústav MU

Přírodopis. 6. ročník. Obecná biologie a genetika

DYNAMIKA KRAJINY. ČVUT FSv - katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství

EKOLOGIE. Čím m se ekologie zabývá? Seminář z biologie. organismus. abiotické faktory. organismus. 1. Ekologie jako vědnv

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

VY_32_INOVACE_008. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

Otázka: Ekologie. Předmět: Biologie. Přidal(a): Tialyn. Zakladatel E. Haeckel 1866 jako samostatný obor

Ekosystémy. Ekosystém je soubor organismů žijících na určitém

ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů

Příčiny krajinného uspořádání. abiotické faktory, biotické interakce, antropogenní změny (land use, land cover change)

ŽP - EKOLOGIE (K143EKOL)

Zoologie, živočichové a prostředí

Krajinná sféra 39.TEST. k ověření znalostí. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy z oblasti ekologie. Materiál je plně funkční pouze

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA

Maturitní témata - BIOLOGIE 2018

NEŽIVÁ PŘÍRODA. 1. Spoj čarami NEŽIVOU přírodu a její složky: Název materiálu: Opakování- vztahy mezi organizmy Autor: Mgr.

Fyzická geografie. Mgr. Ondřej Kinc. Podzim

Maturitní témata Biologie MZ 2017

Transkript:

BIOGEOGRAFIE RNDr. Martin Culek, Ph.D. Geografický ústav MU, Brno

Biogeografie Biós ( život) + gé (Země, říše, vlast, krajina) + graphó (píši) Život: Rozšíření nenáhodné Velmi komplexní Objekt studia Předmět studia Definice: Věda o rozšíření (a vývoji) organismů a jejich společenstev v prostoru a čase. Cíl: Potkáváme se:

Překrývání s jinými vědami stejný objekt studia, jiný předmět BIOCENTRICKÉ VĚDY Botanika Zoologie APLIKOVANÉ VĚDY Zemědělství Lesnictví Ochrana přírody

Studium biogeografie BIOGEOSFÉRA BIOGEOSFÉRA - vyjadřuje jednotu Geografie rostlin Geografie vegetace Geografie živočichů Geografie živočišných skupin Vzájemná provázanost Prvotnost Orientace v biologii,

Odvětví biogeografie Geobiocenologie Paleobiogeografie - historie vývoje krajiny na zákl. rekonstrukce geobiocenóz Biogeografie ostrovů Užitá biogeografie

Organismus a prostředí Prostředí souhrn vnějších činitelů působících na organismus. Ekologické podmínky a faktory Ekologické faktory: Abiotické Biotické Antropogenní (vč. vlivu na abiotické a biotické)

Ekologické faktory - vliv: Na existenci Na prosperitu Na změny organismů adaptace: Morfoplastické f. Fyzioplastické f. fyziologie těla Etoplastické f.

Ekologická valence

Příklad:

Ekologická valence obecně: Druhy euryvalentní Druhy stenovalentní konkrétn tně: Druhy eurytermní, euryfotní Druhy stenotermní, stenofotní souhrnně: Druhy euryekní Druhy stenoekní Zákon substituce faktorů Zákon o relativní stálosti stanoviště

Rozdíl fyziologického a ekologického optima

Ekologická nika: ZAČLENĚNÍ DRUHU V PROSTŘEDÍ: V potravních sítích V nárocích na další zdroje V prostorových nárocích Požadavky na místa a období Čím ekologické niky podobnější. Nika základní realizovaná

Světlo Hustota zářivého toku Ozářenost Druhy euryfotní x stenofotní Míra světlomilnosti Heliofilní (heliofyty) Fotofilní (heliosciofyty) Sciofilní (sciofyty) Fotofobní živočichové, houby, bakterie Efemeroidy

Faktor Teplota Rozhodující sluneční záření INFRAČERVENÉ VIDITELNÉ Tělesná teplota poikilotermní -- homoiotermní Eurytermní x stenotermní Stenotermní: termofilní mezotermofilní, psychrofilní (psychrofyty), oreofilní (oreofyty) kryofilní (chionofyty, kryofyty)

Poikilotermní ale: Teplota u rostlin Členění podle průměrných nároků: Megatermy (+ 20 ºC) Mezotermy (15-20 ºC) Mikrotermy (0-14 ºC) Hekistotermy (pod 0 ºC) A. Stejnoměrná teplota: Vysoká Nízká B. Výrazné kolísaní teplot: Alpínské Polární

Teplota a výšky - Extrémy minimální teplota: dle množství vody: maximální teplota: 50 ºC krátkodobě vyšší (netřesk), řasy a sinice. denní amplituda roční amplituda Max: supi, kondoři: => Maximální výška Kvetoucí byliny chrpovníky (Saussurea) Dřeviny pěnišník sněžný Evropa Alpy (Finsterahorn v 4273 m) Suchozemská minima bioty Mrtvé moře Život i na dně hlubokomořských příkopů => Vegetační stupňovitost

Teplota - živočichové Bergmannovo pravidlo druh v teplejší části areálu je menší, dříve dospívá i umírá Allenovo pravidlo druh v chladnější části areálu má tělo zavalitější, kratší výběžky těla Glogerovo pravidlo Výjimky

Allenovo pravidlo_1 L. polární, l. obecná, fenek berberský z. Allenův, z. tmavoocasý, z. měnivý, z. polární

Allenovo pravidlo? moře - klanonožci Tropické moře: Buchanka r. Oithona Studené moře vznášivka r. Calanus

Voda zdroj pro rostliny Většinou z půdy, Vyšší rostliny kořeny, Živočichové Gravitační, kapilární a adsorbční voda % vody v půdě Půda suchá fyzicky Organismy: euryhydrické x stenohydrické: Hygrofilní (hygrofyty) Mezofilní (mezofyty) Xerofilní (xerofyty) sukulenty sklerofyty Součinnost s teplotou

Voda zdroj pro živočichy Suchomilní - Morfologicky Fyziologicky štěpením tuků Etologicky anabióza letní spánek (stepní, polopouštní hlodavci), noční živočichové, odpočívání na nebo pod vegetací, Aridní oblasti periody rozmnožování Vlhkomilní

Voda - limita Růst ve vodě Proud vody poškozování Poškození deštěm květy, kroupami Poškození sněhem a námrazou Akumulace sněhu sněhová pole

Voda životní prostředí Moře, jezera, toky, prameny V mořích přistupuje: hloubka vody tlak slanost (salinita) osmotická rovnováha - fyziologická bariéra V tocích přistupuje: Proudění vody zonace Reofilní organismy

Vzduch fyzikální vlivy Teplota, hustota + tlak, proudění Malá hustota malá nosnost Tlak: v 5800 m:, nad 6000m Vítr deformace korun dřevin - unášení částic zlomy a vývraty, opylující hmyz. Hmyz a ptáci Zvyšování transpirace => Vrcholový fenomén Přenos pylu semen pachů Termické proudy dravci, aeroplankton Oheň udržuje urč. stadium sukcese Pyrofyty

Vzduch chemické vlivy Nedostatek kyslíku půda, anoxická zóna Mokřady aerenchym (říd. pl.), - pneumatofory, CO 2 : 0,03%, rostliny: živočich SO 2 - H 2 SO 3 kyselé deště H 2 S stojaté vody -

Půda fyzikální vlivy Soudržnost, vzduch, teplota, vedení tepla hl. rostliny Zrnitost - (druh) půdy: Petrofyty Chasmofyty Epility plochy Psamofyty byliny stromy hluboké kořeny Psamofilní živočichové Pelofyty často zamokřené, chůdovité kořeny mangrove, povrchové kořeny Teplota např. Vedení tepla půdy fyziologicky chladné, kontrastní, teplé

Půda chemické vlivy 1 Výživa rostlin - makroelementy: - mikroelementy: Prvky zákon minima: x přebytek: Živočichové měkkýši Dle nároků na množství živin Eutrofyty Mezotrofofyty Oligotrofofyty mokřady - někdy insektivorní

Půda chemické vlivy 2 Dusík Fosfor často s dusíkem, Vápník půdy na vápencích struktura, rychle odvádějí vodu Alkalické půdy rychlá mineralizace, půdní koloidy nasyceny Sůl hl. NaCl, Halofyty x

Půda chemické vlivy 2 ph dáno H 2 CO 3 : nízké ph příjem živin, osmoregulace, výměna Druhy euryiontní x stenoiontní aciofilní (acidofyty) neutrofilní (neutrofyty, mezofyty) alkalofilní, bazifilní (bazifyty) Bioindikace:

Půda = životní prostředí Živočichové dočasně x trvale => Mikrozooedafon - do 0,2mm Mezozooedafon - 0,2-2 mm Makrozooedafon - nad 2 mm Megazooedafon obratlovci Špatný zrak, tvar těla vrtání, barva půdy = barva těla Na povrchu přizpůsobení těla

Konkurence Podobné nároky Vzájemný Rostliny světlo, Živočichové potrava, Konkurence interferenční x exploatační součást Asymetrie konkurečního vztahu Konkurence vnitrodruhová > mezidruhová => vnitrodruhová < mezidruhová => Ekologické niky podobnost =>

Antropogenní faktory 1. Vliv člověka všestranný, na: Historie vlivu člověka: do 40 000 let př.n.l. 40 000 10 500 př. n.l. 10 500 6 500 př. n. l. 6 500 0 n.l. 0 n. l. 700 n.l. 700 n.l. 1250 n.l. 1250 1950 n.l. 1950 -

Antropogenní faktory 2. Synantropní druhy - Domestikace Introdukce Archeofyty x neofyty cílená x nechtěná Neofyty = často Repatriace (reintrodukce) -??

Antropogenní faktory 3. Přímé vlivy: mýcení lesa - žďáření - Kosení spásání Vypalování mineralizace, vyplavování Sešlap zvířata, lidé narušení Úmyslné výsevy a vysazování, rostliny - pole i lesy živočichové Úmyslná likvidace rostlin Likvidace biotopů i živočichů

Antropogenní faktory 4. Nepřímé vlivy: Vysušování Zavlažování Hnojení Akcelerovaná eutrofizace - splach vodou spad dusíku Ochuzování půdy Imise hl. Pesticidy vliv i Konkurence zavlečených druhů Zestepnění Opuštění hospodaření u antrop. podmíněných spol. Globální změna klimatu

Přizpůsobení organismů prostředí Anabolismus - přizpůsobení Adaptace přizpůsobení formou vytváření odchylek a přírodního či umělého prostředí působí Adaptace umožňuje Formy adaptace: - změnami dědič. znaků - modifikace (ekomorfózy) - aklimatizace Zdatnost (fitness) schopnost

Přizpůsobení se organismů prostředí 2. Divergence x konvergence znaků Alopatrické druhy Sympatrické dr.

Přizpůsobení se organismů prostředí 3. Divergence x konvergence Ekologická vikariace umožněna konvergencí Speciace vznik druhů Kdy změnou místa, Druh, poddruh, varieta, forma, (kultivar)

Životní formy 1. Stejné adaptativní znaky (efarmonické) Raunkiaer rostliny (1905): Fanerofyty, chamaefyty, hemikryptofyty, geofyty, terofyty.

Životní formy v biomech Každý biom specifické zastoupení životních forem: Tropické lesy makrofanerofyty, mezofanerofyty Savany - mikrofanerofyty, hemikryptofyty Pouště geofyty, terofyty Stepi hemikryptofyty, geofyty, terofyty Subtropické lesy makrofanerofyty, mezofanerofyty, mikrofanerofyty, nanofanerofyty, geofyty, terofyty Listnaté lesy mírného pásu makrofanerofyty, mezofanerofyty, mikrofanerofyty, nanofanerofyty, hemikryptofyty, geofyty Tajga (jehličnatá) makrofanerofyty, mezofanerofyty, nanofanerofyty, chamaefyty, hemikryptofyty Tundra chamaefyty, hemikryptofyty

Ekosystémy Ekosystém označuje propojení Ekosystém: Obecný pojem, nevyjadřuje Zavedl Analogie Rus A.N. Sukačev 1942 Analogie Čech A. Zlatník 60. léta 20. stol. Ekosystém Tj. neustálá výměna

Uspořádaný vývoj bioty na daném místě, kdy Sukcese výklad 1. klimax. Import = export. Suma biomasy = V ČR klimax

Sukcese typy Sukcese: endogenní (autogenní) exogenní (alogenní) Sukcese: primární sekundární Sukcese: žádoucí nežádoucí Sukcese: probíhající - blokovaná

Průběh sukcese

Primární sukcese na výsypkách

Sekundární sukcese na úhorech (v Českém krasu)

Jedinečnost x Opakovatelnost ekosystémů (dané úhlem zkoumání) Lze zkoumat u každého Příklady: => individuální x typologické