E- learningový materiál Pěstování dřevinné vegetace Hlavní typy hospodářství

Podobné dokumenty
E- learningový materiál Pěstování dřevinné vegetace Hlavní typy hospodářství

E- learningový materiál Pěstování dřevinné vegetace Hlavní typy hospodářství

Lesnictví a funkce lesa Lesnické disciplíny

BO4,DB3,BK1,LP1,HB1,MD,DG,BR

Pěstování lesů IV. ročník. Modul 6 Hodina 44. Diferencovaná pěstební technika lesních porostů

139/2004 Sb. VYHLÁŠKA

Základy lesnické typologie


file:///home/moje/dokumenty/prace/olh/pred...

Přílohy návrhové části. plánu péče o CHKO Šumava

Příloha T7: Rámcové směrnice péče o les podle souborů lesních typů

Hodina Umělá obnova lesa a zakládání lesních porostů

PĚSTEBNÍ POSTUPY ZVYŠUJÍCÍ

Základy lesnické typologie

Nízký a střední les. alternativa budoucnosti. Jan Kadavý

Příloha č. 1. Rámcové směrnice péče o les v CHKO Křivoklátsko

± 2,5 tis. ks/ha) a Kraji Vysočina (11,8 ± 3,2 tis. ks/ha). Jedná se zároveň o kraje s nejvyšším zastoupením jehličnanů.

Pěstování lesů IV. ročník. Modul 6 Hodina 42. Diferencovaná pěstební technika lesních porostů

lesních dřevin Výhled potřeby sadebního materiálu

Příloha č. 1. Rámcové směrnice péče o les v CHKO Český ráj

Příloha III. Rámcové směrnice péče o les podle souborů lesních typů / hospodářských souborů pro ZCHÚ

Vyhláška č. 298/2018 Sb. doporučení pro praxi

lesních dřevin Výhled potřeby sadebního materiálu

Obchodní a dodací podmínky pro sazenice lesních dřevin

Příloha III. Rámcové směrnice péče o les podle souborů lesních typů / hospodářských souborů pro ZCHÚ

Lesnictví a funkce lesa

Lesnictví a funkce lesa Lesnické disciplíny

Katedra pěstování lesů (KPL)

Příloha č. 1. Mapa hnízdišť chřástala polního na území PO Labské pískovce v části zasahující do CHKO Lužické hory

Les jako ekosystém 1

Hodina Výchova lesních porostů

Obnova lesních porostů. Hospodářské způsoby obnovy lesa

Příloha Odůvodnění ÚP Supíkovice 1

ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND

VY_32_INOVACE_381. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

Lesnictví studijní podklad pro předmět Ekologie a ŽP

O B E C N Í L E S Y O B O R A - E X K U R Z E P R O G R A M

E- learningový materiál Pěstování dřevinné vegetace Výchova lesních porostů

Výstupy NIL2. Obnova lesa. Radim Adolt. I Informace o lesích

Příklad projektu zalesnění zemědělské půdy

E- learningový materiál Pěstování dřevinné vegetace Výchova lesních porostů

Roční výkaz odvětvových ukazatelů v lesnictví

VY_32_INOVACE_361. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

Úvod do lesnické typologie a fytocenologie

Obnova lesních porostů. Přirozená a umělá obnova

2015 Informace o nakládání s reprodukčním materiálem lesních dřevin

Škola + praxe = úspěch na trhu práce reg. č. CZ.1.07/2.1.00/ Učební texty z předmětu. Pěstování lesů

Moravský Krumlov Hodnotové přírůstové hospodářství dubu. cesta relativní výnosové a ekologické stability v čase globální klimatické změny

doporučený zásah životů a majetku třetích osob. Vytěžené dříví bude ponecháno k zetlení na místě.

VY_32_INOVACE_365. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

Zvyšování podílu buku a přechod na nepasečné hospodaření na úpatí Železných hor Průvodce exkurzní trasou

Rámcové směrnice hospodaření a jejich uplatnění

OBSAH 1 Úvod Uznané zdroje reprodukčního materiálu lesních dřevin Genové základny... 23

Přestavba lesa v Národním parku Schwarzwald

Rámcová směrnice hospodaření pro lesní stanoviště

Výsledky NIL2. Jaromír Vašíček

Návrh vyhlášky o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů

VY_32_INOVACE_301. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

SYSTÉMY LESNÍHO OBHOSPODAŘOVÁNÍ LUŽNÍHO LESA V CHKO LITOVELSKÉ POMORAVÍ NA PŘÍKLADU LESA V MAJETKU STÁTU

Průmyslové plantáže tvrdých listnáčů a jehličnatých dřevin

Přírodní společenstva v České republice: LES. Martin Chlumský Dis. 3. ročník BI-TV PdF UK Praha Ing. Helena Jedličková Ph.D.

Analýza lesnického hospodaření na revíru Přebuz (LS Kraslice)

POZNÁVÁNÍ DRUHU A STÁŘÍ SADEBNÍHO MATERIÁLU LESNÍCH DŘEVIN

Soubor map Rozšíření autochtonních populací přimíšených a vtroušených druhů dřevin v porostech NPR Voděradské bučiny

č í s l o / 2007

PŘECHOD K NEPASEČNÉMU HOSPODAŘENÍ V MALOLESÍCH NA SVITAVSKU

Správa lesních školek VLS ČR, s. p. Katalog sadebního materiálu lesních dřevin

Hlavní adaptační opatření v ČR a jejich implementace v HÚL

II. Návrh VYHLÁŠKA. ze dne 2017, kterou se mění vyhláška č. 55/1999 Sb., o způsobu výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na lesích

KŮROVCOVÁ KALAMITA PODKLADY. Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů prezentace z Porady OAK, KAK, RAK ze dne

ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ

Přechod k nepasečnému hospodaření. na lesním majetku hlavního města Prahy

LESNICKÁ POLITIKA ČÁST 14. Základní charakteristiky stavu lesů, lesního hospodářství v ČR JAROMÍR VAŠÍČEK

I. Vytvoření východiska obnovy kombinací okrajové clonné seče a vložených prvků listnatých dřevin

HOSPODÁŘSKÉ ZPŮSOBY S TRVALÝM PŮDNÍM KRYTEM

II. Informační seminář FRAMEADAPT. Rámcové směrnice hospodaření vybraných přírodních lesních oblastí. Jan Kadavý, LDF MENDELU

Role a význam lesnického rámcového plánování v podmínkách GKZ

Role a význam lesnického rámcového plánování v podmínkách GZK

Kostelec nad Černými lesy Jak odpovíme na klimatickou změnu. v lesích nižších poloh?

Náležitosti projektu založení lesního porostu

55/1999 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ

LESNICTVÍ FUNKCE LESŮ

Lesní technik lesník pro pěstební činnost (kód: M)

Péče o vnitrodruhovou diversitu na příkladu smrku v horských polohách. Antonín Jurásek, VS VÚLHM Opočno

Sbírka zákonů ČR Předpis č. 44/2010 Sb.

POROVNÁNÍ NAVRŽENÉ ÚPRAVY ZÁKLADNÍCH ROZHODNUTÍ LHP PRO ÚZEMÍ LHC JABLUNKOV (PROJEKT LASPROBES) S NÁVRHEM ADAPTAČNÍ STRATEGIE PRO PLO 40

Inovace předmětu: Lesnická politika Ing. Vlastimil Vala, CSc. Aktuální lesnicko - politické otázky. Smrk? Ano? NE?

3. PEDOLOGIE Lesní půdní fond (PUPFL) T Vymezení pojmů, ochrana (37)

KONTINUÁLNÍ SLEDOVÁNÍ TLOUŠŤKOVÉHO RŮSTU KMENE NA PLOCHÁCH INTENZIVNÍHO MONITORINGU ICP FORESTS V ČESKÉ REPUBLICE

VĚSTNÍK MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. OBSAH

Česká republika 2012 Informace o nakládání s reprodukčním materiálem lesních dřevin OBSAH

Potenciál a riziko využívání těžebních zbytků v borových porostech na majetku Městských lesů Doksy, s.r.o.

Odbor životního prostředí

Skladba a struktura lesních porostů

Alternativní postupy hospodaření podle. polohách. požadavků ochrany přírody ve středních. J. Souček, VÚLHM, VS Opočno

Cíle LH: produkce ekologicky cenné suroviny (dřevní hmoty) péče o přírodu a její ekologickou rozmanitost zajišťování ochrany půdy v krajině vázání

Lesnictví a funkce lesa

Realizované projekty VLS ČR, s.p. z PRV VOJENSKÉ LESY A STATKY ČR Státní podnik

Metody klasifikace stanovištní vhodnosti druhové skladby lesních biocenter Jaromír Macků,

Krkonošský národní park. Ekonomická, ekologická a sociální specifika péče o národní park

Transkript:

Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji E- learningový materiál Pěstování dřevinné vegetace Hlavní typy hospodářství Borové hospodářství Ing. Robert Knott, Ph.D. Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji (Registrační číslo CZ.1.07/2.2.00/28.0303.) za přispění finančních prostředků EU a státního rozpočtu České republiky.

Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji Hlavní typy hospodářství Borové hospodářství

BOROVÉ HOSPODÁŘSTVÍ Borovice po sm nejrozšířenější dřevina včr zastoupení: původní 3 %, současné 18 %, perspektivní 20 % zastoupení v SR: současné 8 % Rozšíření borovice ve vegetačních stupních: V typologickém systému je vymezen specifický stupeň (skupina) borů - 0. Tento stupeň není závislý na klimatické stupňovitosti (zasahuje do různých v.l.s.), ale na specifických půdních podmínkách borových společenství a částečně mezoklimatu. Půdní podmínky původních a přirozených borů: písčité sedimenty (nejvýznamnější rozsah) těžší jílovitopísčité půdy s oglejenou a podmáčenou půdou hadcové lokality rašeliny skalnaté ostrohy, extrémní stanoviště

Biologické vlastnosti borovice Obecné zásady pěstování bo porostů Otázka ohroženosti bo porostů abiotickými činiteli DIFERENCIACE PĚSTEBNÍ TECHNIKY PRO BOROVÉ HOSPODÁŘSTVÍ Základem je opět (jako u všech hlavních dřevin) diferenciace podle jednotlivých HS. Vzhledem k podstatně menšímu potenciálnímu nebezpečí škod abiotickýmičiniteli (oproti sm) je v jednotlivých HS borových porostů věnována prvořadá pozornost kvalitě a kvantitě produkce.

HS 13 - HOSPODÁŘSTVÍ PŘIROZENÝCH BOROVÝCH STANOVIŠŤ Obecná charakteristika: Zastoupení včr na 97 000 ha (4 % lesní půdy). Přirozená borová stanoviště. K úspěšnému vývoji kultur je nezbytný dostatek světla - proto je pro většinu stanovišť výhodná širší holoseč. Půdy (na živiny velmi chudé) jsou značně náchylné ke zhoršení fyzikálních a chemických vlastností. Ohrožení: větrem - zanedbatelné/průměrné sněhem - zanedbatelné/průměrné suchem - významné buření - zanedbatelné/průměrné Vesměs stabilní porosty, málo produktivní (pouze výjimečně může být produkční potenciál nadprůměrný - 1 M) Nejvýznamnější ekologická funkce: vodohospodářská - infiltrační Hlavní soubory lesních typů HS: 0M, 0K, 0N, 1M Průměrný bonitní stupeň borovice: 5-7 (v 1M i vyšší)

0M, 0K, 0N, 1M

VLASTNÍ PĚSTEBNÍ TECHNIKA V HS 13 UMĚLÁ OBNOVA Minimální hektarové počty prostokořenného sadebního materiálu: (Příloha č. 8 k vyhlášce č. 82/1996 Sb.) Přirozená borová stanoviště 9 tis. ks.ha -1 (??) (Při použití krytokořenného sadeb. materiálu lze minimální hektarové počty snížit až o 20 %) PŘIROZENÁ OBNOVA a) clonné obnovní postupy s velmi krátkou obnovní dobou lze výjimečně uplatnit v kvalitních porostech, b) běžně lze využít, resp. použít přirozenou obnovu náletem vedle mateřského porostu. Přitom je možné na prvcích holosečného charakteru i na holých sečí (s šířkou až do dvojnásobku výšky porostu) ponechat nejkvalitnější jedince jako výstavky. PÉČE O KULTURY Při výrazném nezdaru obnovy pouze případné vylepšování. Jinak zpravidla nepřichází v úvahu, s výjimkou redukce náletových plevelných dřevin (bříza, jíva, osika atp.). Prvé zásahy - pročistky až ve fázi mlazin.

VÝCHOVA POROSTŮ BOROVÉ HOSPODÁŘSTVÍ Program výchovy je charakterizován následujícím modelem: Pořadí Stáří Horní Počet stromů Pěstební zásahu porostu výška na ha po zásahu interval (let) (m) (tisíc ks) (let) 1. 10-12 3-4 9,5 13 2. 25 8 6,5 10 3. 35 12 4,0 15 4. 50 16 3,0 1. zásah - vzhledem k pomalému růstu relativně později - společně s rozčleněním porostu - intenzita zásahu mírná, odstranění předrostlíků a obrostlíků - tedy zásah úrovňový až nadúrovňový 2. zásah - podúrovňový 3. zásah - podúrovňový, mírnější intenzity než 2. zásah 4. zásah - vzhledem k pomalému růstu se prodlužuje pěstební interval na 15 let.

OBNOVA POROSTŮ Jednoznačně převládá: HH, H (důvody) Přirozená obnova: viz výše, a to i na H a HH Doba obmýtí: 110-120 let Obnovní doba: 10 let Obnovní číslo: 10 Doba zajištění kultury: 4-5 let Cílová skladba: Bo 8, db (bk) 1-2, bř 0-1, bk ve skupinách

HS 27 - HOSPODÁŘSTVÍ OGLEJENÝCH CHUDÝCH STANOVIŠŤ NIŽŠÍCH A STŘEDNÍCH POLOH (BOROVÉ POROSTY) Obecná charakteristika: Zastoupení včr na 43 000 ha (2 % lesní půdy). Významným činitelem je nebezpečí zamokření a často potřeba dočasného odvodnění při obnově porostů. Obnovní způsob násečný, při odvodnění holosečný. Bo porosty poměrně stabilní proti účinkům větru. Půdy náchylné ke zhoršení fyzikálních a chemických vlastností. Ohrožení: Větrem bo - zanedbatelné (sm - významné/průměrné) zamokřením - průměrné sněhem - zanedbatelné/průměrné buření - průměrné/významné Bo porosty poměrně stabilní s průměrnou produkcí, požadavek stability není zde na rozdíl od sm porostů kategorický. Nejvýznamnější ekologická funkce: vodohospodářská - desukční Hlavní soubory lesních typů: 1-2 P, 1-4 Q, 0O, 0P, 0Q Průměrný bonitní stupeň borovice: 4-6

VLASTNÍ PĚSTEBNÍ TECHNIKA V HS 27 UMĚLÁ OBNOVA Minimální hektarové počty prostokořenného sadebního materiálu: (Příloha č. 8 k vyhlášce č. 82/1996 Sb.) Hospodářství oglejených chudých stanovišť nižších a středních poloh 8 tis. ks.ha -1 (??) (Při použití krytokořenného sadeb. materiálu lze minimální hektarové počty snížit až o 20 %) PŘIROZENÁ OBNOVA Přirozená obnova clonnými obnovními postupy bude mít významnější uplatnění než v HS 13. Úspěšně se zde může uplatnit i okrajová seč. PÉČE O KULTURY (viz HS 13) VÝCHOVA POROSTŮ Pěstební cíl v kvalitních porostech: kulatina, kvalitní pilařské výřezy v průměrných porostech: průměrné pilařské a stavební výřezy

Program výchovy je charakterizován následujícím modelem: Poř. Věk H h N.ha -1 Int. (rok) (m) (tisíc ks) (rok) 10 6-10 2-3 8,5 5-9 2. 15 4-6 6,0 10 3. 25 8-11 4,5 10 4. 35 13-15 3,0 10 5. 45 17-19 1,5 10 5 0 6 15 25 35 45 Počet 1. zásah - v kvalitních porostech již v 6 letech, v průměrných v 10 letech. Odstranění předrostlíků, obrostlíků v nadúrovni, rozčlenění na pracovní pole. 2. zásah - podúrovňový, relativně intenzívní zásah 3. zásah - podúrovňový 4. zásah - v kvalitních porostech se doporučuje kladný výběr

OBNOVA POROSTŮ a) Při odvodnění v průměrných porostech - H b) V porostech, v nichž se neplánuje odvodnění a zejména v kvalitních porostech - N Doba obmýtí: 110 let Obnovní doba: 20 let Obnovní číslo: 55 (46) Doba zajištění kultury: 5-6 let Návratná doba: 7 let Cílová skladba: bo 7-8; db 2; bř (sm) + - 1

Příloha č. 8 k vyhlášce č. 82/1996 Sb. Minimální hektarové počty prostokořenného sadebního materiálu v tis. kusech Dřevina Stanoviště (hospodářské soubory) Hlavní dřevina Přimíšená dřevina sazenice Přimíšená dřevina poloodrostky Horské polohy, všechna stanoviště HS 3 - - 71,73,75,77,79,(02,03) Smrk ztepilý Stanoviště neovlivněná vodou, vyšší a nižší 4 3,5 - polohy HS 51,53,55,41,43,45 a (13,25,31,35) Stanoviště ovlivněná vodou, vyšší, střední a 3,5 3 - nižší polohy HS 39,57,59,27,29 Jedle bělokorá 5 3 1 Jedle obrovská 2 2 1 Douglaska tisolistá 3 3 1 Borovice lesní Nižší polohy, exponovaná, kyselá a živná stanoviště HS 13,21,23,25,31,35 Střední a vyšší polohy přev. yselé (část. exponované) a živná stanoviště HS 43,53,(41,45,51,55) a všechna stanoviště ovlivněná vodou HS 27,29,57,(01) 9 8 8 7 - Borovice černá 7 5 - Borovice 5 5 - vejmutovka Borovice kleč 2,5 - - Modřín evropský 3,0 Lužní a živná stanoviště HS 19,25,35,45 10 5 2 Dub zimní a letní Ostatní stanoviště (kyselá, exponovaná, 8 4 2 oglejená, podmáčená) HS 13,21,23,27,31,39,43,(01) Živná stanoviště nižších, středních a vyšších 9 5 1,5 poloh HS 25,27,35,45,55 Buk lesní Ostatní stanoviště (kyselá, exponovaná, 8 4 1 oglejená, horská HS 21,23,31,41,43,51,53,71,73,77,(57),01 Lípy, javory, 6 4 1 jasany, dub červený Osika, olše 4 3 1 Břízy, jeřáby 6 3 1

Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji Hlavní typy hospodářství Borové hospodářství