POSOUZENÍ RIZIK ZÁVAŽNÉ

POSOUZENÍ RIZIK ZÁVAŽNÉ HAVÁRIE STAVBA - zkapacitnění MÍSTO STAVBY Průmyslový komplex bývalého ČKD u obce PROVOZOVATEL TERMINAL OIL, a.s., Bavorská 856/14, 155 00 Praha Ing. Martin Muzikář ZPRACOVATEL Projekty PO, s.r.o., Příkop 6, 602 00 Brno Ing. Jan Tenora DATUM duben 2016

OBSAH ÚVOD... 5 1 IDENTIFIKACE ZDROJŮ RIRIK... 6 1.1 PŘEHLED NEBEZPEČNÝCH LÁTEK V OBJEKTU... 6 1.1.1 Aktualizovaný seznam nebezpečných látek v objektu... 6 1.1.2 Bezpečnostní listy nebezpečných látek...10 1.2 IDENTIFIKACE A VÝBĚR ZDROJŮ RIZIKA PRO PODROBNOU ANALÝZU RIZIK 11 1.2.1 Popis použitých metod, odkaz na literární zdroje...11 1.2.2 Přehled jednotlivých zařízení s údaji potřebnými pro aplikaci metody výběru.12 1.2.3 Výběr zdrojů rizika pro podrobnou analýzu rizik, seznam vybraných zdrojů rizika 15 1.3 POPIS VYBRANÝCH ZDROJŮ RIZIKA A MAPOVÉ ZOBRAZENÍ JEJICH UMÍSTĚNÍ V OBJEKTU...16 1.3.1 Popis vybraných zdrojů rizika a jejich zabezpečení...16 1.3.2 Uvedení vzdáleností vybraných zdrojů rizika od zájmových lokalit...16 1.3.3 Zakreslení umístění zdroje rizika na mapě objektu...18 2 ANALÝZA RIZIK... 19 2.1 Identifikace možných situací a příčin (podmínek), které mohou vést k iniciační události závažné, identifikace iniciačních událostí a možných scénářů rozvoje závažné...19 2.1.1 Přehled možných situací a příčin uvnitř objektu, které mohou způsobit poškození lidského zdraví, životního prostředí a majetku, včetně uvážení nebezpečných chemických reakcí...19 2.1.2 Přehled možných situací a příčin vně objektu, které mohou způsobit poškození lidského zdraví, životního prostředí a majetku...21 2.1.3 Systematická komplexní identifikace příčin a popis iniciačních událostí možných scénářů závažné...23 2.1.4 Popis identifikovaných scénářů závažných havárií...25 2.2 Odhad následků identifikovaných scénářů závažných havárií na životy a zdraví lidí a zvířat, životní prostředí a majetek...26 2.2.1 Určení kritérií a limitních hodnot pro odhad následků identifikovaných scénářů závažných havárií...26 2.2.2 Odhad následků identifikovaných scénářů závažných havárií na životy a zdraví lidí 27 2.2.3 Odhad následků identifikovaných scénářů závažných havárií na životní prostředí, zvířata a majetek...27 2.2.4 Grafické znázornění dosahu zvolených limitních hodnot...30 2.3 Odhad výsledků roční frekvence závažných havárií...31 2.4 Stanovení míry skupinového rizika identifikovaných scénářů...31 2.5 Výsledky a postup posouzení vlivu (spolehlivosti a chování) lidského činitele...32 3 HODNOCENÍ RIZIK... 34 3.1 Hodnocení přijatelnosti rizika závažných havárií...34 Strana: 2 z 41

3.2 Celkové hodnocení rizika objektu...35 4 SEZNAM INFORMAČNÍCH ZDROJŮ A VEŘEJNĚ PUBLIKOVANÝCH I NEPUBLIKOVANÝCH METODIK POUŽITÝCH PŘI ANALÝZE RIZIK A JEJICH POPIS38 LITERATURA... 39 PŘÍLOHY... 40 Strana: 3 z 41

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK AC Autocisterna CAS Chemical Abstracts Service EU Evropská unie F& EI Dow s Fire & Explosion Index LD Lethal Dose MEŘO Metylestery mastných kyselin C16-18 a C18-nenasycených MŽP Ministerstvo životného prostředí PHM Pohonné hmoty ZR Zdroj rizika ŽC Železniční cisterna ŽP Životní prostředí Strana: 4 z 41

ÚVOD Stávající areál výrobního skladu PHM ve vlastnictví investora TERMINAL OIL, a.s., Bavorská 856/14, 155 00 Praha, se nachází v uzavřeném průmyslovém komplexu bývalého ČKD u obce a to na jeho severozápadním okraji. V současné době je stávající areál výrobního skladu PHM provozován investorem jako výrobní sklad benzínu, nafty, MEŘA. Areál stávajícího výrobního skladu PHM se nachází na pozemcích investora, jejichž plocha skýtá dostatečné možnosti pro realizaci navrhované stavby. bylo zpracována podle požadavků zákona 224/2015 Sb., O prevenci závažných haváriích a v souladu s osnovou uvedenou ve vyhlášce č. 227/2015 Sb., Příloha č. 1. Strana: 5 z 41

1 IDENTIFIKACE ZDROJŮ RIRIK 1.1 PŘEHLED NEBEZPEČNÝCH LÁTEK V OBJEKTU 1.1.1 Aktualizovaný seznam nebezpečných látek v objektu V tabulce č. 1 je uveden přehled zařízení (objektů), v nichž jsou umístěny nebezpečné látky spadající pod dikci zákona 224/2015 Sb., s uvedením druhu nebezpečné látky a jeho množství. Tabulka 1 Přehled zařízení (objektů) s nebezpečnými látkami Zařízení Označení Nebezpečná látka Podzemní přečerpávací dvouplášťové nádrže Nadzemní skladovací jednoplášťové nádrže Nadzemní skladovací dvouplášťové nádrže Nadzemní věžové skladovací jednoplášťové nádrže Podzemní úkapová nádrž havarijní jímka Kapacita nádrže [m 3 ] Množství [kg] plnění 95 % A1 havarijní jímka PHM 25 - A2 BA98N 25 18 406 A3 BA95N 25 18 406 A4 MEŘO 25 21 375 A5 nafta 50 40 137 A6 MEŘO 40 34 200 B1 MEŘO 106 90 630 B2 MEŘO 106 90 630 B3 MEŘO 106 90 630 C1 BA98N 158 116 327 C2 BA98N 158 116 327 C3 BA98N 90 66 262 C4 BA98N 50 36 812 C5 BA98N 50 36 812 C6 BA98N 50 36 812 D1 BA95N 750 530 100 D2 BA95N 750 530 100 D3 BA95N 750 552 187 D4 BA95N 750 552 187 D5 BA95N 750 552 187 D6 BA95N 750 552 187 D7 nafta 750 602 062 D8 nafta 750 602 062 D9 nafta 750 602 062 D10 nafta 750 602 062 D11 nafta 750 602 062 D12 nafta 750 602 062 D13 MEŘO 750 641 250 D14 MEŘO 750 641 250 E1 PHM 25 - Čerpací stanice PHM Podzemní skladovací dvouplášťová nádrž F1 nafta 25 20 068 Nadzemní skladovací dvouplášťová nádrž F2 nafta 90 72 247 Cisternová vozidla Železniční cisterna PHM 60 viz kap. 1.2.2 Automobilová cisterna PHM 38 viz kap. 1.2.2 Strana: 6 z 41

Klasifikace látek, identifikace látek, jejich fyzikálně chemické vlastnosti, je přehledně zpracována v tabulce č. 2. a 3. Tabulka 2 Klasifikace látek přítomných v objektu (zdroj: bezpečnostní listy) Název látky Fyzikální forma látky CAS No. Klasifikace (H-věty) H věty (standardní věty o nebezpečnosti) Nafta motorová kapalina 68476-34-6 Hořlavá kapalina, kat. 3 Karcinogenita, kat. 2 Akutní toxicita (inhalační), kat. 4 Nebezpečnost při vdechnutí, kategorie 1 Meřo (FAME) kapalina 67762-38-3 neklasifikováno 1 BA95N kapalina 86290-81-5 BA98N kapalina 86290-81-5 Dráždivost pro kůži, kat.2 Toxicita pro spec. cílové orgány po opakované expozici, kat.2 Nebezpečnost pro vodní prostředí, kat. 2 Hořlavá kapalina, kat. 1 Nebezpečnost při vdechnutí, kategorie 1Dráždivost pro kůži, kat.2 Toxicitu pro reprodukci, kat. 2 Mutagenita v zárodečných buňkách, kategorie 1B Karcinogenita, kategorie 1B Toxicita pro specifické cílové orgány jednorázová expozice, kategorie 3, narkotické účinky Nebezpečnost pro vodní prostředí, kat. 2 H226 Hořlavá kapalina a páry H351 Podezření na vyvolání rakoviny H332 Zdraví škodlivý při vdechování. H304 Při požití a vniknutí do dýchacích cest může způsobit smrt H315 Dráždí kůži H373 Může způsobit poškození orgánů při prodloužené nebo opakované expozici H411 Toxický pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky H224 Extrémně hořlavá kapalina a páry H304 Při požití a vniknutí do dýchacích cest může způsobit smrt H315 Dráždí kůži H361: Podezření na poškození reprodukční schopnosti nebo plodu v těle matky. H340 Může vyvolat genetické poškození H350 Může vyvolat rakovinu H 336 Může způsobit ospalost nebo závratě. H411 Toxický pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky 1 Dále hodnoceno dle vlastností NM. Strana: 7 z 41

Tabulka 3 Identifikace a vlastnosti látek přítomných v objektu (zdroj: bezpečnostní listy) Číslo CAS 68334-30-5 Číslo EINECS 269-822-7 Název Motorová nafta třídy B, D, F Chemické složení Směs uhlovodíků vroucí v rozmezí 180-370 C Fyzikální a chemické vlastnosti Skupenství při 20 C Kapalina Hustota při 15 C 800 845 kg.m -3 Teplota varu (rozmezí) 180-370 C Teplota tání < -10 C Teplota vznícení cca 250 C Bod vzplanutí > 55 C Bod hoření cca 60 C Meze výbušnosti Skupina výbušnosti spodní: 0,5% obj. horní: 6,5% obj. II A Tlak nasycených par < 1 kpa při 20 C Rozpustnost ve vodě Třída nebezpečnosti Toxikologické údaje Subchronická chronická toxicita Nepatrná III. třída nebezpečnosti Páry motorové nafty mohou působit narkoticky, způsobovat bolesti hlavy, žaludeční nevolnost, dráždění očí a dýchacích cest. Působení na kůži závisí na době trvání a intenzitě expozice. Při dlouhotrvajícím a intenzívním kožním kontaktu dochází k vysušení a silnému podráždění pokožky (dermatitis zánět kůže). Při požití dráždí sliznice trávicího ústrojí. Chronické působení par může vyvolat polyneuritidy (povšechné záněty nervů) a svalové atrofie. Karcinogenita Karcinogenní kategorie 3. Mutagenita Toxicita pro reprodukci Neudávána. Neudávána. Akutní toxicita orálně, potkan LD 50 7 500 mg/kg dermálně, potkan LD 50 > 5 ml/kg Strana: 8 z 41

Tabulka 3 Identifikace a fyzikálně-chemické vlastnosti látek - pokračování Číslo CAS 86290-81-8 Číslo EINECS 289-220-8 Název Chemické složení Fyzikální a chemické vlastnosti Skupenství při 20 C Bezolovnatý automobilový benzín Nízkovroucí benzínová frakce - nespecifikována Kapalina Hustota při 15 C 725 775 kg.m -3 Teplota varu (rozmezí) 30-215 C Teplota tání < -40 C Teplota vznícení cca 340 C Bod vzplanutí Bod hoření Meze výbušnosti Skupina výbušnosti Tlak nasycených par Rozpustnost ve vodě Třída nebezpečnosti Toxikologické údaje Subchronická chronická toxicita Karcinogenita Mutagenita Toxicita pro reprodukci Příznaky působení a účinky na organismus < -20 C < -20 C spodní: 0,6% obj. horní: 8,0% obj. II A 35 až 90 kpa při 37,8 C (podle Reida) Nepatrná I. třída nebezpečnosti Bezolovnaté automobilové benzíny napadají nervový systém a jejich páry ve vyšších koncentracích působí narkoticky a mohou způsobit křeče i smrt. Obsahují také benzen v koncentraci 0,1 až 5 % (V/V), který má závažné biologické účinky a poškozuje tvorbu krvinek. Při dlouhotrvajícím a intenzívním kožním kontaktu dochází k vysušení a silnému podráždění pokožky (dermatitis zánět kůže). Karcinogenní kategorie 2. Neudávána. Neudávána. Nízké koncentrace par vedou po nadýchání ke stavům podobným opilosti, vysoké koncentrace k bezvědomí, dochází k pálení očí, nosní sliznice a hltanu, k bolestem hlavy, nevolnosti, závratím, ztrátě vědomí a zástavě dechu. Při zahřátí ropy se mohou uvolňovat vysoce jedovaté merkaptany a sirovodík, který je charakteristický silným zápachem i při nízkých koncentracích. U některých látek obsažených v ropě byly prokázány karcinogenní účinky. Akutní toxicita orálně, potkan LD 50 92 000 mg/kg dermálně, potkan nebo králík LD 50 inhalačně, potkan LD 50 > 2 000 mg/kg 23 576 mg/kg (4 hod) Strana: 9 z 41

Tabulka 3 Identifikace a fyzikálně-chemické vlastnosti látek - pokračování Číslo CAS 67762-38-3 Číslo EC 267-015-4 Název FAME, Metylestery mastných kyselin C16-18 a C18- nenasycených; MEŘO Chemické složení Biopalivo na bázi rostlinných olejů, které se vyrábí chemickou reakcí rostlinného oleje s metanolem. Fyzikální a chemické vlastnosti Skupenství při 20 C Kapalina Hustota při 15 C 860 900 kg.m -3 Teplota varu (rozmezí) Teplota tání 354.3 C Teplota samovznícení 261 C +/- 5 C Bod vzplanutí > 120 C Meze výbušnosti Tlak nasycených par 425 Pa při 25 C Rozpustnost ve vodě Třída nebezpečnosti Toxikologické údaje Poleptání / podráždění kůže Karcinogenita Akutní toxicita 6.29 C, Rozsah tání -16.92 C to +15.59 C. nestanoveny, není výbušná látka < 0,023 mg/l IV. třída Obecně platí, že estery mastných kyseliny s dlouhou vazbou jsou vždy negativní s ohledem na podráždění (od C18 dále), zatímco estery mastných kyseliny s krátkou vazbou jsou vždy (mírně) pozitivní (až C10). K dispozici jsou 2 příslušné zkoušky, pro metylestery C16- C18 nasycených mastých a C18 nenasycených mastných kyselin řepkového oleje, které nedoložily žádné podráždění a které podporují tento závěr. Testy na podráždění očí jsou negativní a taky je nepravděpodobné, že látka by bylo méně dráždivý pro oči než pro kůži. Methyl myristát sám neměl mitogenní aktivitu. V kombinaci s phytohemagglutininem byl nicméně nalezena comitogenní činnost. EU metoda B.17 (Mutagenita - V buňkách savců in vitro Zkouška na genové mutace). orálně - LD50> 5000 mg / kg / tělesné hmotnosti (muž / žena) dermálně - LD50 >2000 mg / kg / tělesné hmotnosti králíka 1.1.2 Bezpečnostní listy nebezpečných látek Bezpečnostní listy nebezpečných látek jsou v samostatné příloze příloha č. 5. Strana: 10 z 41

1.2 IDENTIFIKACE A VÝBĚR ZDROJŮ RIZIKA PRO PODROBNOU ANALÝZU RIZIK 1.2.1 Popis použitých metod, odkaz na literární zdroje Prvním krokem hodnocení rizika je nalezení takových zdrojů rizika závažné, jejichž následky nejvíce přispívají k celkovému riziku. Pro identifikaci takových jednotek/zařízení, která nejvíce přispívají k riziku, byla vyvinuta metoda výběru podle CPR 18E (Purple Book). Tato metoda umožňuje selekci těchto jednotek/zařízení. Zdroje rizika, které vyjdou z aplikace selektivní metody, musejí být uvažovány při kvantitativním hodnocení rizika. Použitá metoda zohledňuje druh a množství nebezpečné látky přítomné v jednotce a provozní podmínky. Podrobný popis a dílčí výsledky jsou obsahem samostatné studie, viz Příloha č. 1 Selekce závažných zdrojů rizika metodou výběru podle CPR 18E v objektu společnosti TERMINAL OIL, a.s. Stručný popis postupu analýzy je následující: 1. Objekt je rozdělen na nezávislé jednotky/zařízení (zdroje rizika). 2. Nebezpečnost každé jednotky se stanoví na základě množství látky, provozních podmínek a vlastností nebezpečných látek. Indikační číslo A vyjadřuje míru skutečné nebezpečnosti jednotky/zařízení. QOOO 1 2 3 A kde: G Q - množství látky přítomné v zařízení (kg), O 1 - faktor pro procesní jednotku/zařízení nebo pro skladovací jednotku/zařízení, O 2 - faktor zohledňující umístění jednotky/zařízení, O 3 - faktor zahrnující množství látky v plynném stavu po úniku v závislosti na provozní teplotě, normálním bodu varu, skupenství látky a teplotě okolí, G - mezní hodnota - mezní množství nebezpečné látky (kg). 3. Nebezpečnost jednotky/zařízení vzhledem k okolí se stanovuje pro množinu bodů v okolí (na hranici) objektu. Nebezpečnost jednotky/zařízení na jistou vzdálenost se stanoví na základě známého indikačního čísla a vzdálenosti mezi posuzovaným bodem a jednotkou/zařízením. Míra nebezpečí v posuzovaném bodě se odvodí z hodnoty selektivního čísla S, které se stanoví níže uvedeným postupem. 2 T 100 T A pro toxické látky S L 3 F 100 F A pro hořlavé látky S L L - je vzdálenost jednotky/zařízení k posuzovanému místu na hranicích objektu v metrech, přičemž minimální vzdálenost je 100 m. 4. Jednotky/zařízení jsou pro analýzu QRA vybírány na základě relativní hodnoty selektivního čísla S, pokud jsou splněny následující podmínky: selektivní číslo jednotky ve zvoleném bodě na hranici objektu je větší než jedna; při větším počtu zdrojů se selektivním číslem větším než 1 se zahrnou ty zdroje, jejichž selektivní číslo je větší než 50% hodnoty maximálního selektivního čísla v posuzovaném bodě, selektivní číslo jednotky/zařízení je větší než jedna v bodě v obydlené oblasti, v místě nejblíže jednotce. Strana: 11 z 41

1.2.2 Přehled jednotlivých zařízení s údaji potřebnými pro aplikaci metody výběru Seznam posuzovaných zařízení (jednotek) v objektu společnosti TERMINAL OIL, a.s.: ŽC na pozici stáčení (4 ks), podzemní přečerpávací dvouplášťové nádrže, nadzemní skladovací jednoplášťové nádrže, nadzemní skladovací dvouplášťové nádrže, nadzemní věžové skladovací jednoplášťové nádrže, podzemní úkapová nádrž, AC na pozici plnění, Potrubní rozvody. Čerpací stanice PHM podzemní skladovací dvouplášťová nádrž, nadzemní skladovací dvouplášťová nádrž. Stupeň plnění zásobníků je 95 %. V objektu se nenachází rozvody zemního plynu. Pro všechny jednotky/zařízení bylo stanoveno indikační číslo A, které vyjadřuje nebezpečnost jednotky s ohledem na poměr množství nebezpečné látky k meznímu bezpečnému množství a faktorům vyjadřujícím charakter provozu a fyzikálně-chemické vlastnosti nebezpečných látek. Tabulka 4 Hodnoty indikačních čísel Zdroj Zdroj - skladovaná látka Typ Množství látky Indikační č. č. látky Q (kg) A 1 ŽC nafta F 48 165 0,144 2 ŽC benzín F 44 175 0,220 3 ŽC MEŘO F 51 300 0,0513 4 A1 benzín F 18 406 0,0092 5 A2 benzín F 18 406 0,0092 6 A3 - benzín F 18 406 0,0092 7 A4 MEŘO F 21 375 0,0213 8 A5 nafta F 40 137 0,012 9 A6 MEŘO F 34 200 0,0034 10 B1 MEŘO F 90 630 0,0090 11 B2 MEŘO F 90 630 0,0090 12 B3 MEŘO F 90 630 0,0090 13 C1 benzín BA98N F 116 327 0,058 14 C2 benzín BA98N F 116 327 0,058 15 C3 benzín BA98N F 66 262 0,033 16 C4 benzín BA98N F 36 812 0,018 Strana: 12 z 41

Tabulka 4 Hodnoty indikačních čísel - pokračování Zdroj Zdroj - skladovaná látka Typ Množství látky Indikační č. č. látky Q (kg) A 17 C5 benzín BA98N F 36 812 0,018 18 C6 benzín BA98N F 36 812 0,018 19 D1 benzín BA95 F 530 100 0,265 20 D2 benzín BA95 F 530 100 0,265 21 D3 benzín BA95 F 552 187,5 0,276 22 D4 benzín BA95 F 552 187,5 0,276 23 D5 benzín BA95 F 552 187,5 0,276 24 D6 benzín BA95 F 552 187,5 0,276 25 D7 nafta F 602 062 0,180 26 D8 nafta F 602 062 0,180 27 D9 nafta F 602 062 0,180 28 D10 nafta F 602 062 0,180 29 D11 nafta F 602 062 0,180 30 D12 nafta F 602 062 0,180 31 D13 MEŘO F 641 250 0,064 32 D14 MEŘO F 641 250 0,064 33 E1 benzín F 18 406 0,0092 34 F1 nafta F 20 068 0,006 35 F2 nafta F 72 247 0,021 36 AC nafta F 30 504 0,091 37 AC benzín F 27 977 0,139 38 AC MEŘO F 32 490 0,032 39 Potrubní rozvody nafta F 3 211 0,009 40 Potrubní rozvody MEŘO F 3 510 0,0035 41 Potrubní rozvody benzín BA95N F 2 790 0,013 42 Potrubní rozvody benzín BA98N F 1 860 0,0093 Vysvětlivky: F hořlavá látka Limitní množství pro toxicitu látek BA95N a BA98N je nekonečno látka proto nebyla hodnocena jako toxická. Jelikož se posuzovaná zařízení nachází od hranic (plotu) objektu společnosti TERMINAL OIL, a.s. ve vzdálenosti menší jak 100 m, je hodnota selektivního čísla S rovna číslu indikačnímu A. Strana: 13 z 41

Tabulka 5 Hodnoty selektivních čísel Zdroj Zdroj - skladovaná látka Typ Množství látky Indikační č. Selektivní č. č. látky Q (kg) A S 1 ŽC nafta F 48 165 0,144 0,144 2 ŽC benzín F 44 175 0,220 0,220 3 ŽC MEŘO F 51 300 0,0513 0,0513 4 A1 benzín F 18 406 0,0092 0,0092 5 A2 benzín F 18 406 0,0092 0,0092 6 A3 - benzín F 18 406 0,0092 0,0092 7 A4 MEŘO F 21 375 0,0213 0,0213 8 A5 nafta F 40 137 0,012 0,012 9 A6 MEŘO F 34 200 0,0034 0,0034 10 B1 MEŘO F 90 630 0,0090 0,0090 11 B2 MEŘO F 90 630 0,0090 0,0090 12 B3 MEŘO F 90 630 0,0090 0,0090 13 C1 benzín BA98N F 116 327 0,058 0,058 14 C2 benzín BA98N F 116 327 0,058 0,058 15 C3 benzín BA98N F 66 262 0,033 0,033 16 C4 benzín BA98N F 36 812 0,018 0,018 17 C5 benzín BA98N F 36 812 0,018 0,018 18 C6 benzín BA98N F 36 812 0,018 0,018 19 D1 benzín BA95 F 530 100 0,265 0,265 20 D2 benzín BA95 F 530 100 0,265 0,265 21 D3 benzín BA95 F 552 187,5 0,276 0,276 22 D4 benzín BA95 F 552 187,5 0,276 0,276 23 D5 benzín BA95 F 552 187,5 0,276 0,276 24 D6 benzín BA95 F 552 187,5 0,276 0,276 25 D7 nafta F 602 062 0,180 0,180 26 D8 nafta F 602 062 0,180 0,180 27 D9 nafta F 602 062 0,180 0,180 28 D10 nafta F 602 062 0,180 0,180 29 D11 nafta F 602 062 0,180 0,180 30 D12 nafta F 602 062 0,180 0,180 31 D13 MEŘO F 641 250 0,064 0,064 32 D14 MEŘO F 641 250 0,064 0,064 Strana: 14 z 41

Tabulka č. 5 Hodnoty selektivního čísla - pokračování Zdroj Zdroj - skladovaná látka Typ Množství látky Indikační č. Selektivní č. č. látky Q (kg) A S 33 E1 benzín F 18 406 0,0092 0,0092 34 F1 nafta F 20 068 0,006 0,006 35 F2 nafta F 72 247 0,021 0,021 36 AC nafta F 30 504 0,091 0,091 37 AC benzín F 27 977 0,139 0,139 38 AC MEŘO F 32 490 0,032 0,032 39 Potrubní rozvody nafta F 3 211 0,009 0,009 40 Potrubní rozvody MEŘO F 3 510 0,0035 0,0035 41 Potrubní rozvody benzín BA95N F 2 790 0,013 0,013 42 Potrubní rozvody benzín BA98N F 1 860 0,0093 0,0093 1.2.3 Výběr zdrojů rizika pro podrobnou analýzu rizik, seznam vybraných zdrojů rizika Stanovená hodnota selektivního čísla nepřekročila danou mez (S > 1) ani u jednoho posuzovaného zdroje. Na základě kritéria pro výběr zdroje rizika závažné, lze konstatovat, že se v objektu společnosti TERMINAL OIL, a.s. nenachází zdroje rizika závažné, viz tabulka č. 4. Strana: 15 z 41

1.3 POPIS VYBRANÝCH ZDROJŮ RIZIKA A MAPOVÉ ZOBRAZENÍ JEJICH UMÍSTĚNÍ V OBJEKTU 1.3.1 Popis vybraných zdrojů rizika a jejich zabezpečení V objektu společnosti TERMINAL OIL, a.s. nenachází zdroje rizika závažné. 1.3.2 Uvedení vzdáleností vybraných zdrojů rizika od zájmových lokalit TERMINAL OIL, Průmyslový areál Obrázek 1 Okolí průmyslového areálu a objektu společnosti Terminal OIL, a.s. Obrázek 2 Objekty sousedící se společností Terminal OIL, a.s. Strana: 16 z 41

Obrázek 3 Situování objektu společnosti TERMINAL OIL, a.s. Strana: 17 z 41

1.3.3 Zakreslení umístění zdroje rizika na mapě objektu Umístění nebezpečných látek (skladovacích zásobníků, železničních cisterna a autocisterna) je znázorněno na obrázku č. 3. Obrázek 4 Umístění nebezpečných látek v objektu společnosti TERMINAL OIL, a.s. Obrázek 5 Umístění nebezpečných látek v objektu společnosti TERMINAL OIL, a.s. Strana: 18 z 41

2 ANALÝZA RIZIK 2.1 Identifikace možných situací a příčin (podmínek), které mohou vést k iniciační události závažné, identifikace iniciačních událostí a možných scénářů rozvoje závažné 2.1.1 Přehled možných situací a příčin uvnitř objektu, které mohou způsobit poškození lidského zdraví, životního prostředí a majetku, včetně uvážení nebezpečných chemických reakcí Nebezpečné situace v objektu, které by mohly vést k havárii, jsou naznačeny v následujících odstavcích. Ztráta těsnosti železniční cisterny, zásobníku, autocisterny nebo potrubního systému v důsledku vnitřní vady nebo únavy materiálu, vnitřní i vnější koroze zařízení, vlivem vibrací apod. Únik obsahu ze železniční cisterny, zásobníku, autocisterny nebo potrubního systému v důsledku ztráty těsnosti, způsobené např. nedodržením projektovaných parametrů nebo úpravou či opravou příslušných zařízení dodavatelem např. použití špatně specifikovaných materiálů, chyba při svařování, seřízení, usazení apod. a nezjištění tohoto stavu před spuštěním provozu jako důsledek nedostatečné kontroly. Nezjištěný vznik počínajícího pozvolného narušení zařízení (zásobníku, potrubí, ŽC, AC), které může vyústit ve výrazné poškození. Takovým příkladem mohou být malé trhliny nebo netěsnosti na zásobníku, potrubí, těsnění ventilů, přírub apod. Únik nebezpečné látky ze železniční cisterny, autocisterny v důsledku lidské chyby při obsluze zařízení během stáčení nebo plnění. Únik nebezpečné látky ze stáčecího nebo plnícího zařízení v důsledku lidské chyby při obsluze zařízení (chybně otevřený ventil, nedostatečné utažení šroubů, nezjištění významné procesní odchylky apod.). Požár nebo únik nebezpečné látky ze zařízení v důsledku lidské chyby při nedodržení pracovních postupů podle pracovních a bezpečnostních instrukcí, bezpečnostních a požárních předpisů apod. (např. zjednodušení pracovního postupu, porušení zákazu kouření, nepovolená práce s ohněm při opravě a čištění zařízení apod.). Dopravní nehoda autocisterny na pozici plnění při nedodržení interních dopravních předpisů společnosti, apod. Poškození nárazem a únik nebezpečné látky ze železniční cisterny, autocisterny, apod. (např. neopatrná manipulace nebo porušení předpisů při přepravě). Vznik požáru v důsledku vadné elektroinstalace nebo závadě na ní. Úmyslný čin některého ze zaměstnanců společnosti, vedoucí k úniku nebezpečných látek a následně požáru nebo výbuchu. Provozovaná činnost v objektu spočívá pouze v stáčení nebezpečných látek ze železničních cisteren do skladovacích zásobníků, ze kterých jsou dále plněny do AC. Strana: 19 z 41

V objektu nedochází ke změně vlastností ani charakteru látek, neprobíhají žádné chemické reakce, nevznikají meziprodukty ani odpady. Vzhledem k typu činnosti a k charakteru vyskytujících se nebezpečných látek nemůže dojít při nežádoucím kontaktu chemických látek k nebezpečným chemickým reakcím. Informace o reaktivitě a stabilitě nebezpečných látek Motorová nafta Motorové nafty jsou směsi kapalných uhlovodíků získávané z ropy destilací a hydrogenační rafinací, var v rozmezí 150 až 370 C. Mohou obsahovat aditiva na zlepšení užitných vlastností, jako jsou depresanty, detergenty, mazivostní přísady a inhibitory koroze. Motorové nafty jsou čirou nažloutlou až žlutou hořlavou kapalinou III. třídy nebezpečnosti s bodem vzplanutí nad 55 C. Její páry tvoří se vzduchem výbušnou směs. Produkt může akumulovat statickou elektřinu. Páry výrobku tvoří se vzduchem výbušnou směs. Na vzduchu hoří čadivým plamenem. Může se uvolňovat oxid uhelnatý. Nebezpečné rozkladné produkty Za normálních podmínek žádné, při hoření za nedostatku vzduchu možný vznik oxidu uhelnatého a sazí. Podmínky, kterým je třeba zamezit Vytvoření koncentrace v mezích výbušnosti, přítomnost zdrojů vznícení, styk s otevřeným ohněm. Další nepříznivé účinky Na povrchu vody vytváří souvislou vrstvu zabraňující přístupu kyslíku. Neobsahuje ozon poškozující látky dle Montrealského protokolu a jeho Kodaňského dodatku. Benzín BA 95N, 98N Bezolovnaté automobilové benziny jsou složitou směsí uhlovodíků vroucí v rozmezí cca 30 až 210 C. Pro zlepšení užitných vlastností mohou obsahovat vhodná aditiva antidetonační, detergentní, antioxidační aj.. Typ Speciál obsahuje speciální přísadu na ochranu ventilových sedel (VSRPA). Bezolovnaté automobilové benziny mohou jako komponenty obsahovat také různé kyslíkaté sloučeniny s vyhovujícími vlastnostmi v množství daném platnou normou, přičemž celkový obsah kyslíku nesmí překročit 2,7 % m/m. Automobilové benziny jsou extrémně hořlavou kapalinou s bodem vzplanutí pod 20 C a začátkem destilace pod 35 C. Jejich páry tvoří se vzduchem výbušnou směs. Produkt může akumulovat statickou elektřinu. Páry výrobku tvoří se vzduchem výbušnou směs. Na vzduchu hoří čadivým plamenem. Může se uvolňovat oxid uhelnatý. Nebezpečné rozkladné produkty Za normálních podmínek žádné, při hoření za nedostatku vzduchu možný vznik oxidu uhelnatého a sazí. Podmínky, kterým je třeba zamezit Vytvoření koncentrace v mezích výbušnosti, přítomnost zdrojů vznícení, styk s otevřeným ohněm. Další nepříznivé účinky Na povrchu vody vytváří souvislou vrstvu zabraňující přístupu kyslíku. Neobsahuje ozon poškozující látky dle Montrealského protokolu a jeho Kodaňského dodatku. Strana: 20 z 41

MEŘO Jedná se o složitou směs metylesterů mastných kyselin C16-18 a C18 nenasycených mastných kyselin. Pro zlepšení užitných vlastností může obsahovat vhodná aditiva přísady na úpravu vlastností při použití za nízkých teplot (depresanty) vodivostní a mazivostní přísady, inhibitory koroze, detergenty aj. v jednotlivých koncentracích řádově do 0,1%. Reaktivita Tento produkt je stabilní a nebezpečná reakce nenastane. Chemická stabilita Látka je stabilní, za běžných podmínek nebezpečná reakce nenastane. Uchovávat na chladném, dobře větraném místě. Skladovatelnost ~ 2 roky. Je třeba chránit před mrazem a uchovávat při teplotě +15 C do +25 C. Uchovávat odděleně od oxidačních činidel, nadměrného tepla a zdrojů zapálení. Není oxidující. Látka není schopna reagovat exotermicky s hořlavými materiály na základě chemické struktury. Případné nebezpečné reakce Látka reaguje se silnými zásadami za vzniku metanolu. Nebezpečné produkty rozkladu Za normálních podmínek žádné. Při hoření vzniká oxid uhelnatý, oxid uhličitý a hustý kouř. Toxické zplodiny požáru skladovaných látek V případě nedokonalého spalování může vznikat celá řada toxických zplodin v závislosti na složení dané látky a podmínkách hoření. V případě uhlovodíků tak vzniká kromě CO 2 a H 2 O ještě oxid uhelnatý (CO) a saze (C). Pokud jsou přítomny kromě uhlíku také heteroatomy, např. síra, dusík, vznikají ještě oxid siřičitý (SO 2 ), sulfid karbonylu (COS), oxidy dusíku (NO x ), apod. 2.1.2 Přehled možných situací a příčin vně objektu, které mohou způsobit poškození lidského zdraví, životního prostředí a majetku Nebezpečné situace mimo objekt, které mohou způsobit závažnou havárii, mohou mít charakter: přírodních jevů (většinou bez možnosti ovlivnění lidským faktorem), a/nebo jsou důsledkem vnějšího impaktu. Strana: 21 z 41

Tabulka 6 - Vnější příčiny vzniku havárií (přírodní původ) Přírodní zdroje Možný důsledek Poznámka Atmosférické srážky: (déšť, kroupy, sníh, sucho) Většinou bez výrazných následků; vlhkost může způsobovat urychlení koroze korozívních částí zařízení. Vítr (vichřice, tornáda, hurikány apod.) Atmosférická teplota Atmosférický tlak Sluneční záření Atmosférická vlhkost (mlha, mráz) Atmosférické výboje (blesky) Záplavy a povodně Stav podzemních vod (průlinové a/nebo puklinové pronikání, účinky vysoké hladiny atd.) Stav podloží a posloupnost vrstev (petrografie a stratigrafie): charakteristiky materiálů lokality, sesedání, smršťování, nízká soudržnost a únosnost zemin atd. Seismicita Aktivní geodynamické jevy (sesuvy, laviny atd.) Povrchová eroze Vulkanická činnost Účinky zemské a vodní flory a fauny lokality Vesmírná tělesa (např. pád meteoritu) Extrémní projevy mohou způsobit poškození nebo zřícení částí zařízení, budov apod. s únikem látek a následným možným požárem. Bez závažného vlivu může dojít ke zvýšení tlaku par, ale zařízení jsou na tento vliv dimenzována a chráněna. Bez vlivu Bez závažného vlivu může dojít ke zvýšení tlaku par, ale zařízení jsou na tento vliv dimenzována a chráněna (ochranný nátěr). Může způsobovat urychlení vnější koroze korozívních (nechráněných) částí zařízení. Při zvlášť nepříznivých okolnostech (např. závada bleskosvodu, mimořádně silný výboj apod.) by mohlo dojít k poškození zařízení a úniku látek, popř. požáru nebo explozi. Možnost poškození zařízení a eventuální únik látek do vod a ovzduší. Bez vlivu. V místě lokality vyloučen. Extrémní projevy mohou způsobit poškození nebo zřícení částí technologií, potrubních mostů, budov apod. s únikem látek a následným požárem. Výskyt vyloučen. Bez vlivu. Výskyt vyloučen. Bez vlivu. Poškození nebo zřícení částí technologií, potrubních mostů, budov apod. s únikem látek a následným požárem nebo explozí. Velmi nepravděpodobné Pouze cyklické střídání teplot by mohlo vést k pnutí a namáhání některých částí zařízení (nepravděpodobné). Velmi nepravděpodobné. Výskyt je velmi nepravděpodobný území je seismicky klidné. Výjimečně by mohl výskyt hlodavců způsobit havárii např. porušením elektrických kabelů (plnění). Extrémně nepravděpodobné. Strana: 22 z 41

Tabulka 7 - Vnější příčiny vzniku havárií (lidská činnost) Lidská činnost Důsledek Poznámka Exploze, rozlet fragmentů v okolí objektu Požár v okolí Únik toxické, nebo radioaktivní látky Pád letadla Vliv silniční nebo železniční dopravy nebo události při ní Vliv produktovodů, plynovodů nebo událostí v nich Vliv hospodářských nebo vojenských objektů nebo událostí v nich Důsledky těžby surovin nebo staré důlní činnosti Terorismus Poškození nebo zřícení částí technologií, potrubních mostů, budov apod. s únikem látek a následným požárem nebo explozí Možné ohrožení pouze v případě rozšíření požáru na území areálu společnosti TERMINAL OIL, a.s. Možnost ohrožení obsluhy daného zařízení a sekundární v důsledku špatně provedeného úkonu nebo procesu Poškození nebo zřícení částí technologií, potrubních mostů, budov apod. s únikem látek a následným požárem nebo explozí Možné poškození částí budov nebo technologií s únikem látek a možným požárem nebo explozí. Není znám zdroj ohrožující analyzovaná zařízení. Není znám zdroj ohrožující analyzovaná zařízení. Není znám zdroj ohrožující analyzovaná zařízení. Poškození nebo zřícení částí technologií, potrubních mostů, budov apod. s únikem látek a následným požárem nebo explozí. Zdroj radioaktivní látky není znám. V blízkém okolí se nachází sportovní letiště, je vymezen zakázaný vzdušný prostor nad areálem. Ohrožení pouze v případě závažné dopravního prostředku s obsahem NL v bezprostřední blízkosti společnosti - pravděpodobnost je malá. 2.1.3 Systematická komplexní identifikace příčin a popis iniciačních událostí možných scénářů závažné Metoda Dow s Fire & Explosion Index Z výsledků selektivní metody vyplývá, že v objektu společnosti TERMINAL OIL, a.s., nebyl nalezen zdroj rizika závažné. K potvrzení dosažených výsledků vyla použita analýza rizik metodou Dow s Fire & Explosion Index, která byla zaměřena na následující jednotky: o o o nadzemní skladovací jednoplášťové nádrže - B MEŘO - 106 m 3. nadzemní skladovací dvouplášťové nádrže - C BA98N - 158 m 3, BA98N - 90 m 3, BA98N - 50 m 3. nadzemní věžové skladovací jednoplášťové nádrže - D Strana: 23 z 41

o o Nafta - 750 m 3, BA95N - 750 m 3, BA95N - 720 m 3, MEŘO - 750 m 3. Železniční cisterna Nafta - 60 m 3, BA95N/98N - 60 m 3, MEŘO - 60 m 3, Autocisterna Nafta - 38 m 3, BA95N/98N - 38 m 3, MEŘO - 38 m 3. Uvedené jednotky byly posouzeny z hlediska možných dopadů při eventuální závažné havárii metodou Dow s Fire and Explosion Index, která je uznávaným standardem v zemích EU. Tabulka 8 Stupně nebezpečnosti F&EI STUPNĚ NEBEZPEČNOSTI PODLE F&E INDEXU PÁSMA F&E INDEXU STUPEŇ NEBEZPEČNOSTI 1 60 Nepatrný, malý 61 96 Mírný 97 127 Střední 128 158 Závažný 159 a vyšší Kritický Z výsledků analýzy metodou Dow s Fire and Explosion Index provedené na výše uvedené jednotky vyplývá, že dvanáct z třinácti posuzovaných zdrojů jsou hodnoceny jako malý (nepatrný) zdroj a jeden jako mírný zdroj rizika požáru nebo výbuchu. Tabulka 1 Výsledky studie metodou F&EI Zdroj rizika látka F&EI B -Nadzemní skladovací jednoplášťová nádrž (106 m 3 ) stupeň nebezpečnosti jednotky poloměr zasažené plochy (m) zasažená plocha (m 2 ) zdroj rizika podle F&EI MEŘO 11,08 I. 2,81 24,80 malý C- Nadzemní skladovací dvouplášťová nádrž (158 m 3 ) C -Nadzemní skladovací dvouplášťová nádrž (90 m 3 ) C -Nadzemní skladovací dvouplášťová nádrž (50 m 3 ) Benzín BA98N Benzín BA98N Benzín BA98N 72,96 II. 18,53 1 079 mírný 70,08 II. 17,8 995 mírný 66,56 II. 16,9 897 mírný Strana: 24 z 41

Tabulka 9 Výsledky studie metodou F&EI - pokračování Zdroj rizika látka F&EI D -Nadzemní věžová skladovací jednoplášťová nádrž (750 m 3 ) D -Nadzemní věžová skladovací jednoplášťová nádrž (720 m 3 ) D -Nadzemní věžová skladovací jednoplášťová nádrž (750 m 3 ) D -Nadzemní věžová skladovací jednoplášťová nádrž (750 m 3 ) stupeň nebezpečnosti jednotky poloměr zasažené plochy (m) zasažená plocha (m 2 ) zdroj rizika podle F&EI Nafta 38,1 I. 9,67 293,76 malý Benzín BA95N Benzín BA95N 80,48 II. 20,4 1 307 mírný 81,28 II. 20,6 1 333 mírný MEŘO 16,92 I. 4,3 58 malý Železniční cisterna (60 m 3 ) Nafta 29,6 I. 7,5 177 malý Železniční cisterna (60 m 3 ) Benzín BA98N /BA95N 52,96 I. 13,4 568 malý Železniční cisterna (60 m3) MEŘO 20,04 I. 5 81,4 malý Autocisterna (38 m 3 ) Nafta 27,7 I. 7 153 malý Autocisterna (38 m 3 ) Benzín BA98N /BA95N 50,24 I. 12,7 512 malý Autocisterna (38 m 3 ) MEŘO 12,2 I. 3 29 malý Ani jeden z posuzovaných zdrojů rizika v objektu společnosti TERMINAL OIL, a.s. nepřekročil mezní hodnotu závažného (kritického) stupně nebezpečnosti pro případ požáru a výbuchu. Podrobný popis metody Dow s Fire and Explosion Index a provedené výpočty jsou uvedeny v samostatném dokumentu, viz Příloha č. 2. 2.1.4 Popis identifikovaných scénářů závažných havárií Z výsledků získaných selektivní metodou, lze konstatovat, že v objektu společnosti TERMINAL OIL, a.s. nebyly stanoveny žádné zdroje rizika, jejichž havarijní dopady překročí hranice posuzovaného objektu. Strana: 25 z 41

Přestože nebyl stanoven zdroj rizika závažné, bylo provedeno vyhodnocení vybraného doporučeného havarijního scénáře 2 okamžitý únik celého obsahu skladovací nádrže (uvažován největší únik nebezpečné látky) a to pro: nadzemní skladovací dvouplášťové nádrže okamžitý únik celého obsahu nádrže do havarijní jímky, nadzemní věžové skladovací jednoplášťové nádrže okamžitý únik celého obsahu nádrže do havarijní jímky, stáčení železničních cisteren roztržení stáčecí hadice v plném průřezu. Následky scénáře typu utržení vstupního/výstupního potrubí, u věžových jednoplášťových nádrží, před první armaturou budou stejné jako v případě roztržení zásobníku. Dojde k úniku celého objemu zásobníku do havarijní jímky. Dopady havarijního scénáře utržení sacího/plnícího potrubí vzhledem instalovaným bezpečnostním prvkům (zpětné klapky v potrubí, stop tlačítka, atd.) a množství přítomné látky nepřekročí hranice objektu. Vzhledem k tomu, že nebyl nalezen zdroj rizika závažné, nebyl tento scénář dále hodnocen. K odhadu následků na lidských životech, životním prostředí a možné poškození majetku byly použity výsledky metod F&EI a EAI. Výsledky provedené analýzy rizik jsou uvedeny v kapitole 2.1.3. a 2.2.3.. Možnosti vzniku domino efektů V případě úniku PHM ze skladovací nádrže do prostoru havarijní jímky a vzniku požáru v jímce budou tímto požárem zasaženy i okolní nádrže, které se nachází ve společné havarijní jímce. Vzhledem k odstupovým vzdálenostem 3 jednotlivých skladovacích nádrží a jejich záchytných jímek se nepředpokládá rozšíření požáru na okolní stavby a otevřená technologická zařízení uvnitř objektu společnosti TERMINAL OIL, a.s., i na okolní objekty v průmyslovém areálu bývalého ČKD. 2.2 Odhad následků identifikovaných scénářů závažných havárií na životy a zdraví lidí a zvířat, životní prostředí a majetek 2.2.1 Určení kritérií a limitních hodnot pro odhad následků identifikovaných scénářů závažných havárií Přesto, že nebyl stanoven žádný zdroj rizika, který by svými případnými následky překročil hranice objektu společnosti TERMINAL OIL, a.s., byly stanoveny reprezentativní havarijní scénáře pro možný únik nebezpečné látky. 1. Okamžitý únik benzínu BA98N ze zásobníku Benzín BA98N je skladován v nadzemních ležatých dvouplášťových nádržích o objemu 158 m 3, 90 m 3 a 50 m 3, 95% plnění (nádrže C1 C6). Nádrže jsou uloženy v jímce. Uvažované připojené plnící potrubí DN 125 (plnění vrchem), potrubí na sání čerpadel DN 125 (sání vrchem) a uvažovaná provozní teplota 20 C. 2. Okamžitý únik PHM ze zásobníku PHM (nafta, benzín BA95N, MEŘO) jsou skladovány v nadzemních věžových jednoplášťových nádržích o objemu 750 m 3, 95% plnění (nádrže D1 D14). Nádrže 2 3 Scénář vybrán na základě doporučení publikace Purple Book a předpokládaných největších možných následků. Skladovací nádrže mají odstupové vzdálenosti definované požárně nebezpečnostním prostorem. Strana: 26 z 41

jsou uloženy v jímce. Uvažované připojené plnící potrubí DN 150/125 (plnění a spodem), potrubí na sání čerpadel DN150/125 (sání spodem) a uvažovaná provozní teplota 20 C. 3. Okamžitý únik PHM ze stáčecí hadice DN100 v plném průřezu PHM (nafta, benzín BA95N, MEŘO) je dováženy v ŽC. Stáčení probíhá samospádem do přečerpávacích podzemních nádrží. Pod stáčecí pozicí je záchytná vana. Stáčecí hadice DN 100 a délka cca 7 m. Uvažovaná provozní teplota 20 C. V případě roztržení stáčecí hadice a zafungování rychlouzavíracího ventilu na ŽC se bude jednat o drobný únik PHM do prostoru stáčení a záchytné jímky. Pokud selže středový ventil, může dojít k úniku celého obsahu ŽC (60 m 3 ). 2.2.2 Odhad následků identifikovaných scénářů závažných havárií na životy a zdraví lidí V nejbližším okolí od hodnocených zdrojů (zařízení) se pohybují pouze zaměstnanci společnosti TERMINAL OIL, a.s. V případě požáru nadzemních věžových jednoplášťových nádrží by mohlo dojít k přesahu radiace vně objekt společnosti. Okolí objektu není trvale obydleno a nachází se zde pouze orná půda (ve vlastnictví firmy TERMINAL OIL, a.s. je také par. č. 360/41) a pozemky jsou charakterizovány jako ostatní plochy (parc. č. 360/5, 360/40) viz obr. č. 2. Vzhledem ke stanovené zasažené ploše a charakteru okolí se neuvažuje výskyt nechráněných osob a nepředpokládají se fatální zranění. 2.2.3 Odhad následků identifikovaných scénářů závažných havárií na životní prostředí, zvířata a majetek Hodnocení možných dopadů na životní prostředí bylo provedeno pomocí indexové metody EAI (Environment-Accident Index). Tato metoda slouží jako nástroj pro identifikaci a hodnocení úniků látek nebezpečných pro životní prostředí. Hodnoty indexu EAI určují způsob dalšího postupu hodnocení, tedy která z analyzovaných jednotek 4 vyžaduje podrobnější analýzu environmentálních rizik. Metoda EAI zahrnuje jak kombinaci charakteristiky prostředí (zeminy a vody) tak i vlastnostmi chemických látek (toxicita, hustota, ). Hodnota indexu EAI je funkcí několika chemických proměnných a zároveň místních specifických podmínek (typ půdy, hloubka podzemní vody pod povrchem, ). Je založena na posouzení tří činitelů: akutní toxicita pro vodní organismy (Tox), skladované/přepravované množství (Am), vlastnosti látky a prostředí. Třetí činitel je funkcí viskozity uniklé látky, rozpustnosti uniklé látky a vlastností prostředí (schopnost penetrace půdy, hloubka a spád podzemních vod). Vzorec pro výpočet EAI: EAI Tox Am ( CSol Sur ) 4 Committee for the Prevention of Disasters: Guidelines for Quantitative Risk Assessment (Purple Book), Hague, 1999. Strana: 27 z 41

Zdr. kde: Tox akutní toxicita pro vodní organismy [mg/l], Am C skladované/přepravované množství [t], viskozita látky [cst], Sol rozpustnost [hmot. %], Sur vyjadřuje vlastnosti prostředí (vzdálenost k nejbližšímu vodnímu toku, hloubka podzemní vody, spád podzemních vod, tloušťka zeminy nad podzemní vodou). Na základě výpočtu EAI byla vytvořena klasifikační stupnice s vyznačením dalších postupů. Tabulka 10 Klasifikační stupnice metody EAI Hodnota EAI 1 500 > 500 Navrhovaný postup Vstupní analýza nebezpečnosti + úvodní hodnocení (verbální) environmentálních rizik s popisem možných scénářů úniku nebezpečné látky do prostředí Zdroj rizika není hodnocený jako významný Rozšířené hodnocení environmentálních rizik - srovnání předpokládané koncentrace ve vodním toku (PEC) s koncentrací bez negativního efektu na vodní tok (PNEC), stanovení havarijních scénářů a modelování zasažení vodního toku, atd. Zdroj rizika je hodnocený jako významný Veškerá manipulace a skladování probíhá na zpevněné ploše, metoda byla tedy aplikována pro základní scénář, a to: - únik nebezpečné látky nad zpevněným terénem, rozlití po ploše a možný následný únik do dešťové kanalizace. Tabulka 2 Výsledky metody EAI pro únik nad zpevněným terénem Zařízení - látka Max. skladovací množství Viskozita Rozpustno st ve vodě Toxicit a Hodnota prostředí č. [m 3 ] [t] [cst] [%] [mg/l] DNW DGS LGS LPI Zás. A1 Úkapy, 1 25 18,88 0.75 0.2 11 2 4 5 0 240 havarijní jímka 2 Zás. A2 BA98N 25 18,88 0.75 0.2 11 2 4 5 0 240 3 Zás. A3 BA95N 25 18,88 0.75 0.2 11 2 4 5 0 240 4 Zás. A4 Meřo 25 22,50 6,78 2,3 31 2 4 5 0 160 5 Zás. A5 NM 50 42,25 4.5 0.02 31 2 4 5 0 140 6 Zás. A6 Meřo 40 36,00 6.78 2.3 31 2 4 5 0 160 7 Zás. B1 Meřo 106 95,40 6.78 2.3 31 2 4 5 0 224 8 Zás. B2 Meřo 106 95,40 6.78 2.3 31 2 4 5 0 224 9 Zás. B3 Meřo 106 95,40 6.78 2.3 31 2 4 5 0 224 10 Zás. C1 BA98N 158 122,45 0.75 0.2 11 2 4 5 0 336 11 Zás. C2 BA98N 158 122,45 0.75 0.2 11 2 4 5 0 336 12 Zás. C3 BA98N 90 69,75 0.75 0.2 11 2 4 5 0 336 13 Zás. C4 BA98N 50 38,75 0.75 0.2 11 2 4 5 0 240 14 Zás. C5 BA98N 50 38,75 0.75 0.2 11 2 4 5 0 240 15 Zás. C6 BA98N 50 38,75 0.75 0.2 11 2 4 5 0 240 Zás. D1 D6 16 750 581,25 0.75 0.2 11 2 4 5 0 480 BA95N 17 Zás. D7 D12 NM 750 633,75 4.5 0.02 31 2 4 5 0 280 18 Zás. D13 D14 Meřo 750 675,00 6.78 2.3 31 2 4 5 0 320 19 Zás. E1 Úkapy, havarijní jímka 25 18,88 0.75 0.2 11 2 4 5 0 240 20 Zás. F1 B30 (NM směsná) 25 22,50 4.5 0.02 31 2 4 5 0 140 Tabulka 10 Výsledky metody EAI pro únik nad zpevněným terénem - pokračování EAI Strana: 28 z 41

Zdr. Zařízení - látka Max. skladovací množství Viskozita Rozpustno st ve vodě Toxicit a Hodnota prostředí č. [m 3 ] [t] [cst] [%] [mg/l] DNW DGS LGS LPI 21 Zás. F2 NM 90 76,05 4.5 0.02 31 2 4 5 0 196 22 Autocisterna - NM 38 30.505 4.5 0.02 31 2 4 5 0 140 Autocisterna - 38 27.978 0.75 0.2 11 2 4 5 0 240 23 BA98N/BA95N 24a ŽC 1 - NM (stáčená) 60 48.165 4.5 0.02 31 2 4 5 0 140 24b ŽC 1 - NM (sklad) 60 48.165 4.5 0.02 31 2 4 5 9 220 25a ŽC 2 - Meřo (stáčená) 60 51.300 6.78 2.3 31 2 4 5 0 224 25b ŽC 2 - Meřo (sklad) 60 51.300 6.78 2.3 31 2 4 5 9 336 ŽC 3 - BA95N 60 44.175 0.75 0.2 11 2 4 5 0 240 26a (stáčená) 26b ŽC 3 - BA95N (sklad) 60 44.175 0.75 0.2 11 2 4 5 9 360 ŽC 4 - BA98N 60 44.175 0.75 0.2 11 2 4 5 0 240 27a (stáčená) 27b ŽC 4 - BA98N (sklad) 60 44.175 0.75 0.2 11 2 4 5 9 360 28 Potr. trasa 1 - NM 3,80 3.211 4.5 0.02 31 2 4 5 9 132 29 Potr. trasa 2 Meřo 3,90 3.510 6.78 2.3 31 2 4 5 9 144 30 Potr. trasa 3 BA95N 3,60 2.790 0.75 0.2 11 2 4 5 9 216 31 Potr. trasa 4 BA98N 2,40 1.860 0.75 0.2 11 2 4 5 9 216 V rámci selekce zdrojů environmentálních rizik v objektu společnosti TERMINAL OIL, a.s. nebyly zjištěny významné zdroje, které by znamenaly ohrožení kvality životního prostředí (podzemní a povrchové vody a zeminy) při havarijním úniku látek nebezpečných pro životní prostředí. Z hlediska ochrany životního prostředí jsou problematické především následující objekty: stáčiště železničních cisteren Při stáčení cisteren je nutná přítomnost obsluhy a dodržení správných technologických postupů čerpání, zároveň se musí dodržovat pravidelné přečerpávání úkapů z havarijní jímky. plnění autocisteren cisteren Při plnění cisteren je nutná přítomnost obsluhy a dodržení správných technologických postupů, zároveň se musí dodržovat pravidelné přečerpávání úkapů z havarijní jímky. nadzemní úložiště Nutná kontrola naplnění jímek dešťovou vodou (s ohledem na možné úniky). Na jednotlivých provozech s výskytem nebezpečných látek jsou prostředky pro likvidaci typu únik nebezpečné látky - lopata, sběrná nádoba a absorbent - vapex, písek, piliny. Další informace viz samostatný dokument příloha č. 3 k Posouzení rizik. Z výše uvedeného vyplývá, že únik nebezpečných látek způsobený havárií zdrojů rizika v objektu společnosti TERMINAL OIL, a.s. neohrozí okolní vodní ekosystémy. Podrobný popis metody EAI Environment-Accident Index je uveden v samostatném dokumentu, viz Příloha č. 3. Následky na hospodářských zvířatech se nepředpokládají, není zde výskyt hospodářských zvířat. EAI Strana: 29 z 41

2.2.4 Grafické znázornění dosahu zvolených limitních hodnot Obrázek 6 Grafické vyjádření reprezentativních scénářů hodnocených metodou FE&I Legenda: - poloměr zasažené plochy Zakresleny reprezentativní výsledky pro: - nadzemní skladovací dvouplášťovou nádrž C1 BA98N (V = 158 m 3 ), - nadzemní skladovací dvouplášťovou nádrž C3 BA98N (V = 90 m 3 ), - nadzemní skladovací dvouplášťovou nádrž C6 BA98N (V = 50 m 3 ), - nadzemní věžovou skladovací jednoplášťovou nádrž D2 BA95N (V = 750 m 3 ), - nadzemní věžovou skladovací jednoplášťovou nádrž D5 BA95N (V = 750 m 3 ), - nadzemní věžovou skladovací jednoplášťovou nádrž D8 nafta (V = 750 m 3 ), - nadzemní věžovou skladovací jednoplášťovou nádrž D12 nafta (V = 750 m 3 ), - železniční cisternu Benzín BA98N/BA95N (V = 60 m 3 ), - autocisternu Benzín BA98N/BA95N (V = 38 m 3 ). Strana: 30 z 41

2.3 Odhad výsledků roční frekvence závažných havárií Stáčení z ŽC se předpokládá cca 12 ŽC / den, to je za dvousměnný provoz, což odpovídá 12x 60000=720000 litrů/den. Tabulka 3 Stanovení pravděpodobnosti jednotlivých scénářů Scénář Frekvence úniku (obecná) 5 Frekvence úniku (uvažovaná) Okamžitý únik benzínu BA98N ze zásobníku 6 ks 1x10-8 /rok 6x10-8 /rok Okamžitý únik PHM ze zásobníku 14 ks 5x10-6 /rok 7x10-5 /rok Únik PHM ze stáčecí hadice DN100 v plném průřezu 6 4x10-6 /hod 6x10-5 /rok 2.4 Stanovení míry skupinového rizika identifikovaných scénářů Přehled číselného vyjádření složek rizika (frekvence a následků) pro identifikované scénáře závažných havárií dle: R = F h.n, kde R míra skupinového rizika scénáře závažné F h zjištěná roční frekvence scénáře závažné N odhad počtu usmrcených osob Tabulka 4 Stanovení míry skupinového rizika Scénář Frekvence úniku Následky Míra skupinového rizika R Okamžitý únik benzínu BA98N ze 6x10-8 /rok - - zásobníku 6 ks Okamžitý únik PHM ze zásobníku 7x10-5 /rok - - 14 ks Únik PHM ze stáčecí hadice DN100 v plném průřezu 7 6x10-5 /rok - - 5 6 7 Vstupní frekvence z publikace Purple Book. Počet pracovních dnů v roce: 253, tj. 2024 hod. Průměrná doba stáčení ŽC je cca 2 h, tj. 1518 hod. připojení ŽC. Počet pracovních dnů v roce: 253, tj. 2024 hod. Průměrná doba stáčení ŽC je cca 2 h, tj. 1518 hod. připojení ŽC. Strana: 31 z 41

2.5 Výsledky a postup posouzení vlivu (spolehlivosti a chování) lidského činitele V rámci analýzy a hodnocení rizik objektu společnosti Terminal OIL, a.s. byl pro hodnocení rizik lidského činitele vybrán zdroj rizika: stáčení železniční cisterny. Na základě výsledků analýzy a hodnocení rizik v objektu společnosti Terminal OIL, a.s., posouzení systému člověk-technologie a charakteru vykonávaných pracovních operací byla identifikována jako pracovní pozice (funkce), která svou činností může způsobit závažnou havárii skladník provádějící stáčení ŽC. S ohledem na provedená stávající bezpečnostní opatření na stáčení železničních cisteren v objektu společnosti TERMINAL OIL, a.s. nebyly v současné době stanoveny další technická preventivní opatření. Ze studie provedené v r. 2012 vyplynula potřeba provést aktualizaci provozní dokumentace - Provozního řádu, kde je uveden postup práce. Po aktualizaci pracovního postupu se doporučilo vyvěsit tento postup v prostoru stáčení ŽC se zvýrazněním důležitých kroků (např. kontrola látky v ŽC a k tomu odpovídající hadice). Tento úkol byl po schválení bezpečnostní dokumentace realizován. Stávající bezpečnostní opatření: Hadice pro jednotlivé produkty jsou barevně odlišeny. Před napojením hadice se provádí vizuální kontrola označení (čísla cisterny) s dodávkovým listem. Každá z výdejních tratí je osazena průtokovým měřidlem TCS 700-45SPA s převodníkem pulzů TCS DMP 100-XAY, hustoměrem L-Dens 427F Ex a teploměrem. Na pozici stáčení jsou vyvedeny ukazatele stavu hladin pro všechny zásobníky. Strana: 32 z 41

Přečerpávací nádrže jsou napojeny přes stáčecí technologické potrubí, umístěné v izolovaném potrubním kanálu podél železniční vlečky, přes stáčecí hadice a bezúkapové koncové šroubení na železniční cisterny. Izolovaný potrubní kanál je napojen na úkapové vyložení železničního svršku a spolu s tímto vyložením ocelovými vanami tvoří záchytnou a havarijní jímku stáčecích míst z ŽC. Potrubní kanál je přes uzávěr napojen na kanalizační přípojku zaolejovaných vod do odlučovače ropných látek. Skladovací nádrže jsou opatřeny potřebnými pojistnými a uzavíracími armaturami, měřením a regulací, výdejními soustrojími - čerpadly, napojenými přes nové potrubní propojení na stávající měřící tratě výdejní lávky. Jednotlivé skladovací nádrže jsou osazeny kontinuálními radarovými hladinoměry, jež jsou přes systémovou vyhodnocovací konzoli zapojeny do systému, (převod z kontinuálního měřidla na řídicí systém - protokolem profibus), kde bude nastavena: o minimální hladina pro zabránění zavzdušnění podávacích výdejových čerpadel - signalizace + vypnutí výdejního čerpadla, o spodní hystereze počínající na minimální hladině pro zabránění mikrospínání výdejních čerpadel, o horní hystereze končící na maximální hladině pro zabránění mikrospínání výdejních čerpadel, o maximální hladinu - signalizace + vypnutí plnícího čerpadla od stáčení z železniční vlečky, o havarijní hladina - signalizace + znovu vypnutí, ale tentokrát všech plnících čerpadel ze stáčecí lávky železničních cisteren = havarijní stav = optické a zvukové výstrahy - výstražné světlo + houkačka. V případě poruchy či havarijního stavu na technologii jsou u stáčecího místa z ŽC a výdejních lávek umístěny tzv. STOP tlačítka, při jejichž vyražení je odpojena veškerá elektrická energie celého areálu. Pouze záložní zdroj napájí po dobu cca 20 min řídicí systém. Řídicí systém monitoruje stav hlavních komponent technologie měřící tratě, hladinoměry, teploměry, čerpadla. Přes program TMS 6 je možné hlídat celý průběh stáčení (krok po kroku) a v případě potřeby zastavit operaci nebo provést ihned nápravu. Manažer pro technologii a provoz má možnost pracovat s programem i přes vzdálený přístup. Na kanalizaci je instalován dvakrát odlučovač ropných látek. Stáčecí kolej je zajištěna pomocí uzamykatelné výhybky. Strana: 33 z 41