Spolek pro využívání bioodpadů - Sever, z.s. Boženy Němcové 872, Doksy Audit produkce a nakládání s vybranými bilologicky rozložitelnými odpady v Libereckém kraji Zhotovitel: Spolek pro využívání bioodpadů - Sever, z.s. (ve spolupráci s Energetickou agenturou Vysočina) Objednavatel: Liberecký kraj se sídlem Liberec 2, U Jezu 642/2a, 461 80 Vedoucí auditu: Ing. Zbyněk Bouda Audit zpracovávali: Ing. Zbyněk Bouda, Ing. Pavel Koštejn, Ing. Žaneta Solařová, Mgr. Zuzana Uhlířová, Petra Švarcová Doksy květen 2018-1 -
Obsah 1 Úvod... 4 2 Analýza potencionálního množství biologicky rozložitelného komunálního odpadu (BRKO), nakládání s ním a zpracovatelských kapacit... 6 2.1 Vymezení a charakteristika zájmového území... 6 2.1.1 Geografické vymezení... 6 2.1.2 Administrativní vymezení... 7 2.1.3 Lokace měst... 8 2.2 Současný stav nakládání s BRKO v Libereckém kraji... 11 2.2.1 Produkce BRKO v Libereckém kraji... 11 2.2.2 Množství BRO z údržby veřejné zeleně za SO ORP Libereckého kraje... 14 2.2.3 Produkce a nakládání s BRKO ve městech Libereckého kraje v roce 2015... 14 2.2.4 Skládkované BRKO v Libereckém kraji a stanovení potenciálu produkce BRKO... 22 2.2.5 Biologicky rozložitelný odpad řazený mimo režim odpadů... 28 2.2.6 Způsoby nakládání s BRO a vyhodnocení stávající sítě zařízení... 31 2.3 Stávající síť zpracovatelských kapacit zařízení pro nakládání s bioodpady a její vyhodnocení... 32 2.4 Analýza potenciální produkce BRKO... 35 2.4.1 Cíl Libereckého kraje v souvislosti s BRO a BRKO... 35 2.4.2 Potenciální produkce BRKO na území Libereckého kraje... 37 2.5 Návrh doplnění sítě zařízení pro nakládání s bioodpady... 42 2.6 Základní informace o produkci kalů z ČOV a možnosti jejich využití v procesu kompostování... 47 2.6.1 Analýza produkce kalů z ČOV (2016)... 47 2.6.2 Nakládání s kaly z čistíren odpadních vod... 48 3 Ekonomická stránka jednotlivých prvků systému nakládání s bioodpady... 52 3.1 Investiční a provozní náklady jednotlivých prvků systému nakládání s bioodpady... 52 3.1.1 Investiční náklady na vybudování kompostárny dle kapacity... 52 3.1.2 Provozní náklady kompostáren dle kapacit kompostáren... 53 3.1.3 Provozní náklady překladišť... 56 3.1.4 Náklady na malou dopravu... 57 3.1.5 Náklady na velkou dopravu... 58 3.2 Ekonomické hodnocení variant výstavby kompostáren z hlediska investora... 59 3.2.1 Hlediska ekonomického hodnocení odpadových projektů... 60 3.3 Srovnání nákladů na likvidaci bioodpadů při provozu kompostárny s malou kapacitou a při využití systému sběrných míst (překladišť)... 67 3.3.1 Řádně provozovaná kompostárna nemůže konkurovat černým kompostárnám a dírám... 72 3.4 Možné úspory při správně nastavené síti zařízení pro nakládání s bioodpady... 74 4 Potenciál pro využití kompostu na zemědělské půdě... 76 4.1 Předpoklady pro využití kompostu na orné půdě... 76 4.2 Analýza potenciálního odbytu vyrobeného kompostu na zemědělskou půdu... 77 4.2.1 Orná půda v Libereckém kraji... 77 4.2.2 Množství kompostu vyrobeného z BRKO, velikost pokrytí... 80 4.3 Hledání příčiny nezájmu o kompost mezi zemědělci... 81-2 -
4.3.1 Dotazníkové šetření, jeho zaměření a závěry z toho plynoucí... 82 5 Hlavní závěry auditu bioodpadů v Libereckém kraji... 85 5.1 Potenciální produkce BRKO do roku 2026... 85 5.2 Provozní náklady různých sítí zařízení pro nakládání s bioodpady... 85 5.3 Stávající zpracovatelské kapacity, vhodné doplnění sítě v následujících letech... 86 5.3.1 Doplnění sítě zařízení pro nakládání s bioodpady... 87 5.4 Využitelnost kompostu na zemědělské půdě... 87 6 Seznamy... 89 6.1 Seznam nejdůležitějších zkratek... 89 6.2 Seznam tabulek... 90 6.3 Seznam grafů... 91 6.4 Seznam Obrázků... 92 6.5 Seznam Příloh... 92-3 -
1 Úvod V dosavadních dotačních obdobích (2008-2013, 2014-2020) bylo možné získat nejrůznější dotační prostředky na budování systémů sběru, svozu bioodpadů, na zkvalitnění nakládání s bioodpady, na budování zpracovatelských kapacit bioodpadů. Ne vždy tato podpora ze strany státu byla efektivní, ne vždy hlavním důvodem žadatelů o podporu bylo vybudovat funkční, dlouhodobě udržitelný systém pro nakládání s bioodpady. Jeden z důvodů neefektivnosti budování infrastruktury pro bioodpady v jednotlivých krajích bylo, že kraje ne vždy měly zpracován koncepční materiál (audit), který by se zabýval oblastmi jako např.: potencionální množství biologicky rozložitelného komunálního odpadu (BRKO) v daném kraji a jeho předpokládaný vývoj v následujících letech, analýza vhodnosti rozmístění zpracovatelských kapacit, skutečného rozmístění zpracovatelských kapacit a jejich vyhodnocení atd.. Kraje zpravidla nemají zpracovanou výhodnost jednotlivých variant doplnění sítě zpracovatelských kapacit u bioodpadů, nemají představu o vhodnosti jednotlivých variant doplnění sítě pro nakládání s bioodpady na svém území, nemají zmapované možnosti a potenciál pro využití kompostu na zemědělské půdě. S ohledem na tyto skutečnosti často docházelo k tomu, že infrastruktura pro nakládání s bioodpady podpořená dotačními tituly vznikala nesystematicky, bez ohledu na skutečné potřeby, efektivita vynaložených prostředků byla nízká a některá zařízení po skončení udržitelnosti budou nakonec utlumena. Spolek pro využívání bioodpadů - Sever, z.s. sídlící v Libereckém kraji si nutnost vytvoření koncepce pro nakládání s bioodpady na území Libereckého kraje uvědomoval a proto se zástupci KU Libereckého kraje, odboru životního prostředí a zemědělství, se dohodl na zpracování takovéhoto koncepčního materiálu (auditu), který může být jeden z kroků při dobudovávání sítě pro nakládání s bioodpady, a to jak z hlediska celého kraje, tak pro jednotlivé regiony. Zpracovaný audit popisuje stávající stav nakládání s bioodpady, nastiňuje předpokládaný nárůst množství bioodpadů po zavedení další separace apod., posuzuje dostatečnost zpracovatelských kapacit a nutnost jejich dobudování, ale navíc porovnává ekonomiku jednotlivých variant, jejich nejen investiční, ale i provozní - 4 -
náročnost. Navíc vyhodnocuje potenciál a možnost materiálově využitý bioodpad (ve formě kompostu) aplikovat v zemědělství. Je jistě škoda, že takto zpracované audity již v minulosti nesloužily pro stanoviska krajských úřadů k žádostem o dotace, kdy kraje by měly možnost posoudit, jestli daný projekt je v souladu s jeho koncepcí. Zpracovaný audit je podkladem, ze kterého může vycházet budování smysluplného systému nakládání s bioodpady v Libereckém kraji tak, aby systém byl efektivní a v důsledku toho levný. Nejspíše právě cena a nedostatečně vybudovaná síť vede v současnosti některé původce, ale dokonce i některé obce k nelegálnímu nakládání s bioodpady nebo jejich předávání neoprávněným osobám. - 5 -
2 Analýza potencionálního množství biologicky rozložitelného komunálního odpadu (BRKO), nakládání s ním a zpracovatelských kapacit 2.1 Vymezení a charakteristika zájmového území 2.1.1 Geografické vymezení Obrázek 1Mapa: Liberecký kraj Zdroj: Český statistický úřad Liberecký kraj leží na severu Čech. Území kraje je značně členité. Dominantou jsou Jizerské, Lužické hory a Krkonoše. Na území kraje se nachází 1 NRP, 8 NPP, 36 PR, 68 PP, 3 CHPP a 5 CHKO (Kokořínsko, Lužické hory, Jizerské hory, Český ráj, České středohoří). Libereckým krajem protéká řeka Jizera a je zde velké množství vodních toků a vodních nádrží. - 6 -
2.1.2 Administrativní vymezení Obrázek 2 Administrativní členění Libereckého kraje, SO ORP Zdroj: Český statistický úřad Tabulka 1 Vybrané geografické údaje správních obvodů ORP Libereckého kraje, k 1.1.2016 Kraj, správní obvod ORP Rozloha v km 2 Zdroj: Český statistický úřad Počet obyvatel Počet obyvatel sídla ORP Hustota osídlení Počet obcí z toho: se statutem města Liberecký kraj 3 163 439 639 139 215 39 Česká Lípa 872 76 681 37 158 88 41 8 Frýdlant 349 24 542 7 548 70 18 4 Jablonec nad Nisou 142 55 323 45 510 389 11 3 Jilemnice 279 22 273 5 515 80 21 3 Liberec 578 142 929 103 288 247 28 7 Nový Bor 201 26 340 11 844 131 16 3 Semily 230 25 719 8 447 112 22 3 Tanvald 191 20 806 6 477 109 10 5 Turnov 247 32 953 14 349 133 37 2 Železný Brod 74 12 073 6 082 163 11 1-7 -
2.1.3 Lokace měst Níže jsou rozdělená města a obce dle příslušných ORP. Na Obrázek 3 lze sledovat lokalizaci měst a městysů Libereckého kraje. Česká Lípa - Bezděz, Blatce, Blíževedly, Bohatice, Brniště, Česká Lípa, Doksy, Dubá, Dubnice, Hamr na Jezeře, Holany, Horní Libchava, Horní Police, Chlum, Jestřebí, Kozly, Kravaře, Kvítkov, Luka, Mimoň, Noviny pod Ralskem, Nový Oldřichov, Okna, Pertoltice pod Ralskem, Provodín, Ralsko, Skalka u Doks, Sosnová, Stráž pod Ralskem, Stružnice, Stvolínky, Tachov, Tuhaň, Velenice, Velký Valtinov, Volfartice, Vrchovany, Zahrádky, Zákupy, Žandov, Ždírec Frýdlant - Bílý Potok, Bulovka, Černousy, Dětřichov, Dolní Řasnice, Frýdlant, Habartice, Hejnice, Heřmanice, Horní Řasnice, Jindřichovice pod Smrkem, Krásný Les, Kunratice, Lázně Libverda, Nové Město pod Smrkem, Petroltice, Raspenava, Višňová Jablonec nad Nisou - Bedřichov, Dalešice, Jablonec nad Nisou, Janov nad Nisou, Josefův Důl, Lučany nad Nisou, Maršovice, Nová Ves nad Nisou, Pulečný, Rádlo, Rychnov u Jablonce nad Nisou Jilemnice - Benecko, Bukovina u Čisté, Čiská u Horek, Horka u Staré Paky, Horní Branná, Jablonec nad Jizerou, Jestřabí v Krkonoších, Jilemnice, Kruh, Levínská Olešnice, Martinice v Krkonoších, Mříčná, Paseky nad Jizerou, Peřimov, Poniklá, Rokytnice nad Jizerou, Roztoky u Jilemnice Studenec, Svojek, Víchová nad Jizerou, Vítkovice Liberec - Bílá, Bílý Kostel nad Nisou, Cetenov, Český Dub, Dlouhý Most, Hlavice, Hodkovice nad Mohelkou, Hrádek nad Nisou, Chotyně, Chrastava, Jablonné v Podještědí, Janovice v Podještědí, Janův Důl, Jeřmanice, Kryštofovo Údolí, - 8 -
Křižany, Liberec, Mníšek, Nová Ves, Oldřichov v Hájích, Osečná, Proseč pod Ještědem, Rynoltice, Stráž nad Nisou, Světlá pod Ještědem, Šimonovice, Všelibice, Zdislava Nový Bor - Cvikov, Chotovice, Kamenický Šenov, Krompach, Kunratice u Cvikova, Mařenice, Nový Bor, Okrouhlá, Polevsko, Prysk, Radvanec, Skalice u České Lípy, Sloup v Čechách, Slunečná, Svojkov, Svor Semily - Bělá, Benešov u Semil, Bozkov, Bradlecká Lhota, Bystrá nad Jizerou, Háje nad Jizerou, Chuchelna, Jasenný, Košťálov, Libštát, Lomnice nad Popelkou, Nová Ves nad Popelkou, Příkrý, Roprachtice, Roztoky u Semil, Semily, Slaná, Stružinec, Syřenov, Veselá, Vysoké nad Jizerou, Záhoří Tanvald - Albrechtice v Jizerských horách, Desná, Harrachov, Jiřetín pod Bukovou, Kořenov, Plavy, Smržovka, Tanvald, Velké Hamry, Zlatá Olešnice Turnov - Črveřín, Frýdštejn, Holenice, Hrubá Skála, Jenišovice, Kacanovy, Karlovice, Klokočí, Kobyly, Ktová, Lažany, Loučky, Malá Skála, Mírová pod Kozákovem, Modřišice, Ohrazenice, Olešnice Paceřice, Pěnčín, Přepeře, Příšovice, Radimovice, Radostná pod Kozákovem, Rakousy, Rovensko pod Troskami, Soběslavice, Svijanský Újezd, Svijany, Sychrov, Tatobity, Troskovice, Turnov, Vlastibořice, Všeň, Vyskeř, Žďárek, Žernov Železný Brod - Držkov, Jílové u Držkova, Koberovy, Líšný, Loužnice, Pěnčín, Radčice, Skuhrov, Vlastiboř, Zásada, Železný Brod - 9 -
Obrázek 3 Lokace měst a městysů v Libereckém kraji, k 1.1.2017 Zdroj: Český statistický úřad - 10 -
2.2 Současný stav nakládání s BRKO v Libereckém kraji Tato kapitola se zabývá popisem základních způsobů a analýzou současného stavu nakládání s BRKO v obcích Libereckého kraje. Zahrnuje také produkci BRO a využití tohoto odpadu. Data jsou rozdělena dle SO ORP. 2.2.1 Produkce BRKO v Libereckém kraji Data v tabulce uvádí souhrnné údaje z roku 2013 o produkci BRO, BRKO a množství BRKO vyskytující se v SKO. Data jsou přepočítána na ukazatel v kg/obyvatel/rok. Tabulka s údaji vypovídajícími o množství BRO a BRKO v Libereckém kraji je převzata z aktuální verze POH kraje. BRO je biologicky rozložitelný odpad podléhající aerobnímu nebo anaerobnímu rozkladu. Obecně se jedná o bioodpady vznikající v domácnostech, průmyslu, zemědělství a jiné výrobě. Ke správnému zařazení vzniklého bioodpadu slouží Katalog odpadů (příloha č. 1 vyhlášky MŽP 381/2001 Sb.). BRKO (biologicky rozložitelný komunální odpad) je podsložkou BRO (sk. 20, kat. č. 20 02 01). Tabulka uvádí množství BRKO vyskytujícího se v SKO. Jedná se o 131,1 kg/obyv./rok. Výpočet byl proveden dle platné metodiky MŽP, dle daných koeficientů množství složek vyskytujících se v SKO. Veškerá data v tabulce jsou převzata z POH Libereckého kraje, který je zpracován pro roky 2016-2025. Tabulka 2 Souhrnné údaje o produkci BRO, BRKO a SKO v Libereckém kraji Množství BRO Množství BRKO Množství BRKO v SKO Množství SKO Kraj Počet obyvatel t kg/obyv. t kg/obyv. t kg/obyv. t kg/obyv. Liberecký 438 594 8 507,0 19,4 82 093,0 187,2 57 495,4 131,1 119 782,0 273,1 Zdroj: POH Libereckého kraje 2016-2025, data z roku 2013 Tabulka BRKO v jednotlivých ORP uvádí data o množství jednotlivých složek BRKO. Údaje jsou rozděleny do správních obvodů ORP. Jde tedy o množství, které se v roce 2016 vyprodukovalo za celé území příslušného správního obvodu ORP. BRO uvedené v tabulkách zahrnuje bioodpad převážně od občanů obcí Libereckého kraje (rostlinného původu) a od firem působících v kraji. - 11 -
Tabulky jsou uvedeny ve třech variantách: Množství v tunách/rok Množství v kg/obyv./rok Množství využitelné na kompostárnách (t/rok) a) Produkce BRKO ve správní obvodu ORP (v tunách/2016) Tabulka 3 Produkce BRKO v jednotlivých ORP (v tunách/2016) ZUJ ORP Název ORP Počet obyvatel Kaly z praní, čištění.. Papír a lepenka BRO z kuchyní a stravoven Oděvy Zdroj: Databáze Krajského úřadu Libereckého kraje, vlastní zpracování Textilní materiály Dřevo neuvedené pod č. 200137 BRO Odpad z tržišť 20301 200101 200108 200110 200111 200138 200201 200302 5101 Česká Lípa 76666 1,8 450,2 1 237,5 4,7 68,5 10,9 3 201,6 0,0 5102 Frýdlant 13231 0,0 30,0 1,5 0,0 47,6 53,8 354,1 0,0 Jablonec nad 5103 Nisou 55702 0,0 30,3 116,5 2,4 202,4 1,1 1 273,3 0,0 5104 Jilemnice 22239 0,0 132,1 21,2 8,1 9,9 0,0 313,5 0,0 5105 Liberec 143645 0,0 497,0 224,0 18,8 397,9 1 006,1 6 470,7 180,4 5106 Nový Bor 26310 0,0 66,0 1,9 0,0 46,8 0,0 1 047,6 0,0 5107 Semily 25805 0,0 98,1 9,6 38,2 38,9 0,0 1 620,4 0,0 5108 Tanvald 20617 0,0 6,1 0,0 0,0 56,0 0,0 63,0 0,0 5109 Turnov 34342 0,0 784,5 0,0 4,3 66,0 34,1 2 251,2 0,0 5110 Železný Brod 12124 0,0 1,8 0,0 2,5 24,4 0,0 63,0 19,3 CELKEM 430681 1,8 2 096,2 1 612,3 78,9 958,5 1 106,0 16 658,4 199,7 CELKEM BRKO 22 711,7 b) Produkce BRKO ve správním obvodu ORP (v kg/obyv., 2016) Tabulka 4 Produkce BRKO v jednotlivých ORP (v kg/obyv., 2016) Dřevo BRO z Kaly z praní, Papír a Textilní neuvedené Počet kuchyní a Oděvy BRO Odpad z ZUJ ORP Název ORP čištění lepenka materiály pod č. tržišť obyvatel stravoven 200137 20301 200101 200108 200110 200111 200138 200201 200302 5101 Česká Lípa 76666 0,0 5,9 16,1 0,1 0,9 0,1 41,8 0,0 5102 Frýdlant 13231 0,0 2,3 0,1 0,0 3,6 4,1 26,8 0,0 Jablonec nad 5103 Nisou 55702 0,0 0,5 2,1 0,0 3,6 0,0 22,9 0,0 5104 Jilemnice 22239 0,0 5,9 1,0 0,4 0,4 0,0 14,1 0,0 5105 Liberec 143645 0,0 3,5 1,6 0,1 2,8 7,0 45,0 1,3 5106 Nový Bor 26310 0,0 2,5 0,1 0,0 1,8 0,0 39,8 0,0 5107 Semily 25805 0,0 3,8 0,4 1,5 1,5 0,0 62,8 0,0 5108 Tanvald 20617 0,0 0,3 0,0 0,0 2,7 0,0 3,1 0,0 5109 Turnov 34342 0,0 22,8 0,0 0,1 1,9 1,0 65,6 0,0 5110 Železný Brod 12124 0,0 0,2 0,0 0,2 2,0 0,0 5,2 1,6 Zdroj: Databáze Krajského úřadu Libereckého kraje, vlastní zpracování - 12 -
Graf 1 Produkce BRKO za jednotlivé SO ORP Libereckého kraje, 2016 Zdroj: vlastní zpracování c) Množství využitelné na kompostárnách (t/rok) Tabulka 5 Množství využitelné na kompostárnách (t/rok 2016) ZUJ ORP CELKEM Název ORP Počet obyvatel Kaly z praní, čištění.. BRO z kuchyní a stravoven CELKEM BRKO využitelné v kompostárnách Zdroj: Databáze Krajského úřadu Libereckého kraje, vlastní zpracování Dřevo neuvedené pod č. 200137 BRO Odpad z tržišť 20301 200108 200138 200201 200302 5101 Česká Lípa 76666 1,8 1 237,5 10,9 3 201,6 0,0 5102 Frýdlant 13231 0,0 1,5 53,8 354,1 0,0 5103 Jablonec nad Nisou 55702 0,0 116,5 1,1 1 273,3 0,0 5104 Jilemnice 22239 0,0 21,2 0,0 313,5 0,0 5105 Liberec 143645 0,0 224,0 1 006,1 6 470,7 180,4 5106 Nový Bor 26310 0,0 1,9 0,0 1 047,6 0,0 5107 Semily 25805 0,0 9,6 0,0 1 620,4 0,0 5108 Tanvald 20617 0,0 0,0 0,0 63,0 0,0 5109 Turnov 34342 0,0 0,0 34,1 2 251,2 0,0 5110 Železný Brod 12124 0,0 0,0 0,0 63,0 19,3 430681 1,8 1 612,3 1 106,0 16 658,4 199,7 19 578,1-13 -
Ve výše uvedené produkci BRKO není zahrnuto BRKO ve směsném komunálním odpadu (SKO) a v objemném odpadu (OO). 2.2.2 Množství BRO z údržby veřejné zeleně za SO ORP Libereckého kraje Množství biologicky rozložitelného odpadu z údržby veřejné zeleně bylo stanoveno na základě průměrného množství BRO z veřejné zeleně na obyvatele a rok, což odpovídá přibližně 200 kg/obyv./rok V tabulce je toto množství rozděleno dle správních obvodů ORP Libereckého kraje. Jak již bylo zmíněno v kapitolách výše, data o množství BRKO neobsahovala množství z údržby veřejné zeleně, nýbrž se týkala pouze biologicky rozložitelného odpadu od občanů a firem obcí zařazujících se pod příslušné ORP. Tabulka 6 Množství BRO z údržby veřejné zeleně v SO ORP Libereckého kraje Název ORP Počet obyvatel Množství VZ dle ORP t/rok Česká Lípa 76 666,0 15 333,2 Frýdlant 13 231,0 2 646,2 Jablonec nad Nisou 55 702,0 11 140,4 Jilemnice 22 239,0 4 447,8 Liberec 143 645,0 28 729,0 Nový Bor 26 310,0 5 262,0 Semily 25 805,0 5 161,0 Tanvald 20 617,0 4 123,4 Turnov 34 342,0 6 868,4 Železný Brod 12 124,0 2 424,8 Zdroj: vlastní zpracování Veškerá data o stávající produkci BRKO a BRO z údržby zeleně jsou použita pro výpočet potenciálního BRKO využitelného na kompostárnách. (viz. kapitola Potenciální budoucí stav) 2.2.3 Produkce a nakládání s BRKO ve městech Libereckého kraje v roce 2015 Tato kapitola se zabývá produkcí a nakládání s BRKO ve městech, která měla povinnost ze zákona zpracovat Plán odpadového hospodářství pro své území. Data uvedená v tabulce níže se tedy týkají pouze měst v Libereckém kraji, jímž vznikla na základě produkce zákonná povinnost zpracovat již zmíněné POH. Údaje tedy - 14 -
neodpovídají celému správnímu obvodu ORP, jak tomu bylo ve výše uvedených tabulkách. Do celkového množství se zde započítává i množství BRKO ze SKO a OO dle stanovených koeficientů. Tabulka 7 Koeficienty podílu BRO v KO Zdroj: Projekt VaV SP/2f1/132/08 Výzkum vlastností komunálních odpadů a optimalizace jejich využívání. V Tabulka 8 lze sledovat celkové množství produkce BRO (20 02 01), BRKO a SKO ve městech Libereckého kraje. Pomocným údajem pro stanovení potenciální předpokládané produkce BRKO je množství BRKO ve směsném komunálním odpadu. Toto množství vyskytující se v SKO odpovídá přibližně 48 %. Přepočtovým koeficientem je v tabulce stanovené potenciální množství BRKO, které je možné na základě důsledné osvěty a komunikaci s občany měst vytřídit a tím postupně snižovat množství SKO, které se v současné době ukládá na skládky (byť v menším množství než v jiných krajích). Podstatné množství SKO se v Libereckém kraji energeticky využívá v zařízení k tomu určeném. Dále lze v tabulce sledovat nejen využití BRKO, ale také nakládání se SKO rozděleno v tabulce dle barev, legenda uvedena pod tabulkou. Jak produkce, tak využití BRKO a nakládání se SKO je znázorněno i graficky. Data jsou uvedena za většinu měst, která měla povinnost zpracovat POH pro své území. Zdrojem dat byly tedy Plány odpadových hospodářství, které byly na základě oslovení poskytnuty městem nebo vyhledány na webových stránkách příslušného - 15 -
města. Ve žlutých řádcích jsou města, která byla rovněž oslovena, ale Plán odpadového hospodářství neposkytla. - 16 -
Tabulka 8 Data o produkci BRO, BRKO a SKO ve městech Libereckého kraje Město - POH Počet obyvatel Množství BRKO v Množství BRO Množství BRKO Potenciál Množství SKO SKO vytřídění t kg/obyv. t kg/obyv. t kg/obyv. BRKO (t) t kg/obyv. materiálové využití Využití BRKO (t) energetické využití skládkování Cvikov 4427 263,6 59,6 972,1 219,6 513,9 116,1 411,1 1 070,6 241,8 353,4 363,2 255,5 Doksy 5168 194,2 37,6 1 273,4 246,4 868,4 168,0 694,7 1 809,2 350,1 282,2 0,0 991,2 Hejnice 2730 0,0 0,0 294,0 107,7 286,6 105,0 229,3 597,0 218,7 x x x Jablonec nad Nisou 45702 174,5 3,8 4 226,3 92,5 2 946,8 64,5 2 357,5 6 139,2 134,3 974,8 3 190,5 60,9 Jablonné v Podještědí 3610 170,0 47,1 707,1 195,9 462,8 128,2 370,2 964,1 267,1 197,3 0,0 509,8 Lomnice nad Popelkou 5581 1 421,6 254,7 2 199,6 394,1 519,9 93,2 415,9 1 083,1 194,1 x x x Semily 8472 57,7 6,8 940,3 111,0 549,9 64,9 439,9 1 145,6 135,2 x x x Tanvald 6389 41,1 6,4 625,5 97,9 516,7 80,9 413,4 1 076,5 168,5 x x x Česká Lípa 37 201 695,4 18,7 4 597,8 123,6 2 656,5 71,4 2 125,2 5 534,4 148,8 1 217,8 1 686,0 1 694,0 Frýdlant 7548 0,0 0,0 1 147,4 152,0 1 013,1 134,2 810,4 2 110,5 279,6 134,3 297,6 715,5 Hrádek nad Nisou 7645 60,4 7,9 1 013,9 132,6 739,6 96,7 591,6 1 540,7 201,5 227,5 846,8 0,0 Liberec 103853 1 233,3 11,9 12 354,7 119,0 9 282,3 89,4 7 425,9 19 338,2 186,2 2 181,7 10 173,0 0,0 Nový Bor 11826 503,5 42,6 2 311,2 195,4 1 216,5 102,9 973,2 2 534,3 214,3 861,4 0,0 1 449,8 Turnov 14330 722,1 50,4 2 345,1 163,6 1 013,4 70,7 810,7 2 111,2 147,3 1 145,4 832,3 367,4 Chrastava 6189 0,0 0,0 804,0 129,9 672,3 108,6 537,9 1 400,7 226,3 127,6 676,4 0,0 Jilemnice 5470 0,0 0,0 664,0 121,4 523,8 95,8 419,0 1 091,2 199,5 112,9 0,0 551,1 Mimoň 6470 117,0 18,1 653,9 101,1 474,4 73,3 379,5 988,3 152,8 x x x Raspenava 2820 0,0 0,0 517,7 183,6 461,9 163,8 369,5 962,4 341,3 x x x Železný Brod 6070 0,0 0,0 593,7 97,8 506,0 83,4 404,8 1 054,2 173,7 x x x Kamenický Šenov Desná Brniště Nové Město pod Smrkem CELKEM 291501 5 654,3 38 241,4 25 224,7 20 179,8 52 551,5 7 816,2 18 065,8 6 595,1 Zdroj: POH měst Libereckého kraje Pozn. 1: Fialová barva = energetické využití i skládkování (cca 50/50), červená barva = skládkování, zelená barva = energetické využití, x = nebyly dostupné údaje Pozn. 2: Čísla uvedená v tabulce jsou převzata z POH jednotlivých měst, evidentní nesoulad mezi množstvím BRO a množstvím BRKO pochází z těchto POH a zpracovatel nemá možnost tato čísla ověřit. Je pravděpodobné, že do produkce BRKO je zahrnut i jiný druh odpadu. - 17 -
Graf 2 Produkce BRKO ve městech Libereckého kraje za rok 2015 (kg/obyv.) Zdroj: vlastní zpracování Pozn.: Graf zobrazuje pouze produkci v uvedených městech, ne v celém správním území ORP. Graf 3 Množství BRKO v SKO (kg/obyv./2015) Zdroj: vlastní zpracování - 18 -
Graf 4 Produkce SKO ve městech Libereckého kraje v roce 2015 (kg/obyv.) Zdroj: vlastní zpracování Graf 5 Nakládání s BRKO ve městech Libereckého kraje v roce 2015 Zdroj: vlastní zpracování - 19 -
Graf 6 Nakládání se SKO ve městech Libereckého kraje v roce 2015 Zdroj: vlastní zpracování - 20 -
Tabulka 9 Nádoby na BRKO ve městech Libereckého kraje Město - POH Počet Objem (m3) Celkový objem Objem na obyv. obyvatel 0,12 0,14 0,15 0,24 1,1 Četnost svozu Poznámky Cvikov 4 427 509 3 64,38 14,54 1x týdně (duben - listopad) Doksy 5 168 celoročně SD Sběrný dvůr Hejnice 2 730 duben - říjen VOK po městě, komunitní kompostárna na skládce Jablonec nad Nisou 45 702 celoročně SD Jablonné v Podještědí 3 610 190 45,6 12 1x14 dní Lomnice nad Popelkou 5 581 celoročně sběrný dvůr, 2xročně do VOK umístěných ve městě zpěvněný plocha v oploceném areálu v těsné blízkosti SD, VOK, 11 stanovišť "biobus" Semily 8 472 29 57 1xtýdně odvoz na místní komunitní kompostárnu Tanvald 6 389 42 1xtýdně oplocený pozemek bývalé skládky "Honvart" - lze odkládat BRO větších rozměrů - zpracování mobilní kompostárnou Česká Lípa 37 201 1200 144 3,88 1x týdně (duben - listopad) Frýdlant 7 548 celoročně SD sběrný dvůr Hrádek nad Nisou 7 645 celoročně SD sběrný dvůr Liberec 103 853 2300 345 3,34 40x za rok možnost využití SD, VOK při jarním a podzimním úklidu Nový Bor 11 826 celoročně 2x VOK na SD Květen - říjen 1x týdně, Turnov 14 330 842 101 7,04 Duben a listopad 1x14 dní možnost využití kompostárny Chrastava 6 189 celoročně komunitní kompostárna a SD Jilemnice 5 470 300 72 x týdně SD, zpracování na komunitní kompostárně - v rámci předcházení vzniku odpadu - není evidováno jako odpad Mimoň 6 470 2x VOK - odvoz na SAP Mimoň, nezávisle na městu si mohou občané objednat plastové nádoby na BRO u svozové společnosti Compag Raspenava 2 820 celoročně 4x VOK na SD - odvoz do SAP Mimoň - svozovou techniku má město Železný Brod 6 070 celoročně VOK na SD Kamenický Šenov Desná Brniště Nové Město pod Smrkem - 21 -
2.2.4 Skládkované BRKO v Libereckém kraji a stanovení potenciálu produkce BRKO Tato podkapitola byla vypracována s použitím materiálu Metodický návod pro zpracování plánu odpadového hospodářství obce, autorů Ing. Pavel Novák a kol., prosinec 2015 Potenciál produkce složek komunálních odpadů v obcích je důležitý pro stanovení účinnosti separace složek KO. Princip výpočtu spočívá v tom, že se stanoví množství směsných KO bez vlivu separace (jako by se odděleně neshromažďovaly složky KO) a na základě údajů o skladbě směsných KO bez vlivu separace se spočítá, kolik tento teoretický směsný KO obsahuje papíru, skla, plastů, kovů, BRKO a dalších složek KO. Toto vypočtené množství je potenciálem produkce daných složek směsných KO, vůči němuž se poměřuje skutečně shromážděné množství příslušného odpadu v kraji a stanovuje tak účinnost separace. Protože sídlištní zástavba a smíšená zástavba mají skladbu SKO velmi podobnou, jsou pro tyto druhy zástavby pro zjednodušení v této metodice použity stejné hodnoty koeficientů (průměr skladby sídlištní a smíšené zástavby z výše citovaného výzkumu VaV z roku 2008). Pro vesnickou skladbu odpadů (definovanou vytápěním na pevná paliva) jsou vzhledem k jejímu charakteru využity koeficienty samostatné. Odvozeny jsou tedy celkem dva typy skladby odpadů: Tabulka 10 Ukazatelé skladby směsného komunálního odpadu bez vlivu separace. Látková skupina Sídl./smíš. Venkovská Poznámka papír a lepenka 0,2412 0,0779 plasty 0,1717 0,0975 sklo 0,095 0,0487 kovy 0,019 0,026 textil 0,0423 0,0227 bioodpad (20 01 08, 0,1863 0,1169 Ne dřevo 20 01 38. 20 02 01) minerální odpad 0,0148 0,0682 nebezpečný odpad 0,0044 0,0032 spalitelný odpad 0,1149 0,0942 elektro 0,0051 0,0032 zbytek 0-40 mm 0,1053 0,4415 (ověřovací součet) 1 1 Zdroj: Projekt VaV SP/2f1/132/08 Výzkum vlastností komunálních odpadů a optimalizace jejich využívání. - 22 -
Poznámky k Tabulka 10: - Bioodpadem se zde rozumí složky rostlinného původu nebo živočišného původu (odpady z úpravy potravin, rostlinné odpady ze zahrad) - Směsným komunálním odpadem bez vlivu separace se rozumí teoretická situace, kdy by nebyly ze směsného KO separovány využitelné složky (zejména papír, plasty, sklo, kovy, bioodpad, textil), teoretickou produkci směsného komunálního odpadu bez vlivu separace odhadneme sečtením produkce SKO (20 03 01) a odděleně shromažďovaných složek KO papír (20 01 01, 15 01 01), plasty (20 01 39, 15 01 02), sklo (20 01 02, 15 01 07), kovy (15 01 04, 20 01 40), bioodpad (20 01 08, 20 02 01 pouze část odkloněná ze směsného KO), textil (20 01 10, 20 01 11). Započtení odděleně shromažďovaných bioodpadů do SKO bez vlivu separace se provádí jen částečně s ohledem na vnášení zahradních odpadů do systému shromažďování KO. Zahradní odpady převážně nevstupují do SKO, a proto se odděleně shromážděné bioodpady započítávají jen zčásti proti snížení produkce směsného KO (viz Tabulka 11). Tabulka 11 Podíl separovaného bioodpadu odkloněný z SKO při odděleném shromažďování. Zdroj bioodpadu Podíl Poznámka z veřejné zeleně 0 od občanů na sběrném dvoře 0,15 ze sídlištní zástavby 1 z rodinných domů 0,25 V extremních případech se může blížit 1. Vzorec pro produkci SKO bez vlivu separace je následující: Produkce SKO bez vlivu separace = produkce SKO + produkce papíru + produkce plastů + produkce skla + produkce kovů + produkce textilu + produkce bioodpadu z rodinných domů * 0,25 + produkce bioodpadu ze sídlištní zástavby * 1 + bioodpady shromážděné na sběrných dvorech * 0,15-23 -
Kde: produkce SKO = produkce odpadu 20 03 01 produkce papíru = produkce odpadů 20 01 01, 15 01 01 produkce plastů = produkce odpadů 20 01 39, 15 01 02 produkce skla = produkce odpadů 20 01 02, 15 01 07 produkce kovů = produkce odpadů 15 01 04, 20 01 40 produkce textilu = produkce odpadů 20 01 10, 20 01 11 produkce bioodpadu z rodinných domů = produkce odpadů 20 02 01/20 01 08 z území rodinných domů produkce bioodpadu ze sídlištní zástavby = produkce 20 02 01/20 01 08 z území sídlištní zástavby bioodpady shromážděné na sběrných dvorech = odpady 20 02 01/20 01 08 shromážděné od obyvatel na sběrných dvorech Množství SKO bez vlivu separace je v Libereckém kraji v roce 2016 160 012 t, v tomto výpočtovém množství je 84 006 t SKO ze sídlištní a smíšené zástavby a 76 005 t z venkovské zástavby. Parametry pro propočet bioodpadů lze upravit podle skutečné situace v kraji viz další propočet. Pro výpočet potenciálu produkce BRKO je třeba zjistit podíl BRKO v SKO bez vlivu separace. Ten se spočítá na základě váženého průměru sídlištní/smíšené a venkovské skladby odpadů. Údaje o podílu sídlištní/smíšené a venkovské skladby odpadů v kraji jsou odvozeny z údajů ČSÚ ze šetření Sčítání lidu, domů a bytů 2011. Dle údajů ČSÚ je podíl sídlištní/smíšené a venkovské skladby odpadů v kraji na úrovni 52,5 %. Na základě údajů o podílu BRKO v SKO bez vlivu separace a vypočtené produkce SKO bez vlivu separace se vypočítá potenciál produkce bioodpadů v kraji. Potenciál produkce BRKO = podílu BRKO v SKO bez vlivu separace * produkce SKO bez vlivu separace Produkce a množství skládkovaného BRKO v kraji Produkce BRKO a množství skládkovaného BRKO v kraji jsou důležitými ukazateli OH kraje a mají vztah k hlavním ukazatelům POH krajů a ČR. Nejprve se stanoví množství - 24 -
produkovaného BRKO jako součet produkcí množství BRO v jednotlivých odpadech dle Tabulka 12. Pro individuální stanovení množství BRO v SKO je třeba koeficient BRO spočítat výše uvedeným postupem a ten poté dosadit do tabulky. Produkce BRKO v kraji se spočítá s využitím tabelovaných podílů BRO složek v odpadech dle následující tabulky výpočtu BRKO: Tabulka 12 Ukazatelé BRO v KO ukládaném na skládky Kat. č. odp. Název odpadu Podíl Poznámka 20 01 01 Papír a lepenka 1 20 01 08 Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven 1 20 01 10 Oděvy 0,75 20 01 11 Textilní materiály 0,75 20 01 38 Dřevo neuvedené pod číslem 20 01 37 1 20 02 01 Biologicky rozložitelný odpad 1 20 03 01 Směsný komunální odpad x Viz další výpočet, v POH použito 0,48 20 03 02 Odpad z tržišť 0,75 20 03 07 Objemný odpad 0,3 Zdroj: Projekt VaV SP/2f1/132/08 Výzkum vlastností komunálních odpadů a optimalizace jejich využívání. Poznámky k Tabulka 12: Tabulka 11 Podíl separovaného bioodpadu odkloněný z SKO při odděleném shromažďování.koeficienty BRO jsou převzaty z Matematického vyjádření výpočtu soustavy indikátorů odpadového hospodářství (MŽP, duben 2015) vyjma koeficientu BRO v SKO, který se počítá individuálně s ohledem na potřebu zohlednit stav separace BRO složek z SKO v kraji. - 25 -
K individuálnímu stanovení BRO v SKO (20 03 01) v kraji byla využita tabulka s koeficienty podílů BRO ve složkách SKO dle shora zmíněné VaV, s přihlédnutím ke koeficientům dle POH ČR (u textilu) a následně stanoveny koeficienty podílu BRKO v SKO bez vlivu separace. Tabulka 13 Podíl BRKO v SKO bez vlivu separace. Látková skupina Podíl BRO Podíl BRO venkovská Ukaz. BRKO sídl./smíš. Ukaz. BRKO venkovská sídl./smíš. papír a lepenka 1 1 0,2412 0,0779 plasty 0 0 0 0 sklo 0 0 0 0 kovy 0 0 0 0 bioodpad 1 1 0,1863 0,1169 textil 0,75 0,75 0,031725 0,017025 minerální odpad 0 0 0 0 nebezpečný odpad 0 0 0 0 spalitelný odpad 0,8 0,7 0,09192 0,06594 elektro 0 0 0 0 zbytek 0-40 mm 0,66 0,31 0,069498 0,136865 BRKO celkem (v 0,620643 0,41463 SKO) Zdroj: 1. Projekt VaV SP/2f1/132/08 Výzkum vlastností komunálních odpadů a optimalizace jejich využívání ; 2. POH ČR (textil). Uvedeným postupem stanovíme podíl BRKO v SKO bez vlivu separace: - 26 -
Tabulka 14 Množství BRKO (t) v SKO bez vlivu separace Látková skupina Podíl BRO Podíl BRO Množství Množství Součet sídl./smíš. venkovská BRKO BRKO sídl./smíš. venkovská papír a lepenka 1,00 1,00 20 262 5 921 26 183 plasty 0,00 0,00 0 0 0 sklo 0,00 0,00 0 0 0 kovy 0,00 0,00 0 0 0 bioodpad 1,00 1,00 15 650 8 885 24 535 textil 0,75 0,75 1 999 970 2 969 minerální odpad 0,00 0,00 0 0 0 nebezpečný odpad 0,00 0,00 0 0 0 spalitelný odpad 0,80 0,70 6 177 3 508 9 686 elektro 0,00 0,00 0 0 0 zbytek 0-40 mm 0,66 0,31 3 853 3 225 7 078 BRKO celkem (v SKO) 47 942 22 509 70 451 Zdroj: Metodický návod pro zpracování plánu odpadového hospodářství obce, Ing. Pavel Novák a kol., prosinec 2015 Pomocí uvedených postupů se s využitím z údajů o podílu BRKO v jednotlivých typech skladby odpadů spočítá celkový potenciál produkce BRKO v SKO bez vlivu separace. Z vypočteného potenciálu produkce BRKO v SKO bez vlivu separace se dále odečtou v kraji odděleně shromažďované látkové skupiny obsahující BRO (textil, papír, bioodpady), čímž se spočítá absolutní množství složky v BRKO ve shromažďovaném SKO. Potenciální produkce BRKO (t) 70 451 Skutečná produkce BRKO (t) 25 793 Množství BRKO v SKO (t) 44 659 Podíl BRKO v SKO (t) 42,66 % Výpočtem stanovený podíl BRKO v SKO 42,66 % je mírně nižší, než běžně uváděný údaj 48 %. - 27 -
2.2.5 Biologicky rozložitelný odpad řazený mimo režim odpadů Jedná se o biologicky rozložitelný odpad rostlinného původu vznikajícího v domácnostech, jehož využití spočívá v domácím kompostování, tedy přímo v místě jeho vzniku. Dle platné legislativy se v tomto případě jedná o předcházení vzniku odpadu, to znamená, že biologicky rozložitelná složka rostlinného původu využitá v domácích kompostérech nepodléhá režimu odpadů. Množství BRKO, které nepodléhá režimu odpadů, bylo stanoveno na základě průměrného počtu domácností a procentuálním odhadu domácností, které kompostují (70%). Předpokládá se, že každá domácnost, která kompostuje, vlastní alespoň 1 kompostér o průměrném objemu 900 l. Na základě přepočtového koeficientu tuny na m 3 = 0,6 t BRKO na m 3 (tedy 0,54 t/900 l) bylo stanoveno předpokládané množství biologicky rozložitelné složky, která není dle zákona odpadem předcházení vzniku odpadu. Data jsou uváděna dle jednotlivých SO ORP kraje a první sloupec je souhrnný za celý Liberecký kraj. - 28 -
Tabulka 15 Množství BRKO v rámci předcházení vzniku odpadu Liberecký kraj Česká Lípa Frýdlant v tom správní obvody obcí s rozšířenou působností Jablonec nad Nisou Jilemnice Liberec Nový Bor Semily Tanvald Turnov Železný Brod Bydlící osoby v domech celkem 425 593 73 152 23 676 52 763 22 012 138 635 25 571 25 378 20 466 32 078 11 862 z toho v rodinných domech (%) 47,7 40,3 61,2 37,9 70,6 39,2 55,5 62,8 43,5 70,0 64,2 Počet osob v RD 203 003 29 465 14 496 19 984 15 550 54 325 14 185 15 937 8 904 22 465 7 619 Průměrný počet domácností 67 668 9 822 4 832 6 661 5 183 18 108 4 728 5 312 2 968 7 488 2 540 Odhad počtu kompostujících domácností (70%) 47 367 6 875 3 382 4 663 3 628 12 676 3 310 3 719 2 078 5 242 1 778 Odhad počtu kompostrů v domácnosti (900 l) 47 367 6 875 3 382 4 663 3 628 12 676 3 310 3 719 2 078 5 242 1 778 Množství BRO v kompostérech - t/rok 25 578 3 713 1 826 2 518 1 959 6 845 1 787 2 008 1 122 2 831 960 Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování Pozn.: Množství BRKO stanoveno na základě koeficientů odvozených z podrobných údajů o množství BRKO v režimu předcházení odpadů v Kraji Vysočina (produkce na hlavu dle typu zástavby). - 29 -
Graf 7 Množství BRO v rámci předcházení vzniku odpadů (t/rok) Zdroj: vlastní zpracování - 30 -
2.2.6 Způsoby nakládání s BRO a vyhodnocení stávající sítě zařízení Mezi způsoby nakládání s biologicky rozložitelným odpadem patří zejména kompostování a zpracování v bioplynové stanici. Pro předcházení vzniku biologicky rozložitelného odpadu se využívá kompostérů, do kterých domácnosti dávají biologicky rozložitelný odpad rostlinného původu. Tím oddělují biologickou složku ze směsného komunálního odpadu ukládaného do černých nádob, jejichž obsah je vyvážen převážně na skládky v Libereckém kraji také do zařízení pro energetické využití odpadů (jak se ve větších městech Libereckého kraje nakládá s SKO a BRKO lze sledovat v tabulce uvedené výše - Data o produkci BRO, BRKO a SKO ve městech Libereckého kraje). Způsoby nakládání s biologicky rozložitelným odpadem: a) Předcházení vzniku BRO Jedná se o způsob, kdy biologicky rozložitelný odpad nevzniká, tedy množství biologicky rozložitelné složky vyprodukované v domácnosti končí v domácích kompostérech. Tato biologicky rozložitelná složka rostlinného původu jde mimo režim odpadů, což znamená, že se do celkového množství BRO nezahrnuje. b) Komunitní kompostování Na komunitním kompostování se podílí skupina občanů nebo domácností v určité lokalitě, s cílem společně kompostovat vlastní bioodpad a kompost využít v místě jeho vzniku. Ke komunitnímu kompostování se nejčastěji používají zelené plochy v blízkosti obce, kdy je nezbytnou podmínkou nepropustný podklad, který tak umožní kompostování v hromadách či pásech. Pro komunitní kompostování lze ale také použít růžné otevřené nebo uzavřené kompostéry, které se uvádějí na trhu. Kompost vzniklý z komunitního kompostování je využit občany dané lokality. c) Zpracování v kompostárnách Biologicky rozložitelný odpad větších rozměrů nebo biologicky rozložitelný odpad, který domácnost nedá do vlastního kompostéru, ale odnese do příslušných nádob, je zpravidla zpracováván v kompostárnách. Proces kompostování probíhá za pomocí půdních organismů, kdy se postupně biologicky rozložitelná složka přeměňuje v humus/kompost s vysokým - 31 -
obsahem živin. Proces kompostování obvykle trvá přibližně půl roku. Kompostárny větší kapacity nebo kompostárny do 150 t/rok musí být v souladu s platnou legislativou a dodržovat dané předpisy z oblasti hygieny a vodohospodářství. d) Zpracování v bioplynové stanici V bioplynových stanicích se využívá biologicky rozložitelný odpad za pomocí anaerobní digesce, kdy mikroorganismy bez přístupu vzduchu rozkládají biologicky odbouratelnou organickou hmotu. Výsledným produktem je biologicky stabilizovaný substrát s vysokým hnojivým účinkem a bioplyn, který se využívá k energetickým účelům. 2.3 Stávající síť zpracovatelských kapacit zařízení pro nakládání s bioodpady a její vyhodnocení V níže uvedené tabulce je uveden seznam kompostáren lokalizovaných v Libereckém kraji. Tabulka zahrnuje údaje o celkové kapacitě, využité a volné kapacitě, možnosti rozšíření a druhy přijímaných odpadů. Všichni provozovatelé kompostáren byli osloveni s žádostí o uvedení výše zmíněných údajů potřebných pro vyhodnocení stávající kapacity zařízení v Libereckém kraji vůči potenciální produkci biologicky rozložitelného komunálního odpadu. Většina provozovatelů na žádost o poskytnutí údajů o jejich kompostárně odpověděla, provozovatelé uvedeni v zeleném řádku data neposkytli. Lokalizace kompostáren, i těch do 150 t/rok, byla zanesena do mapy. Je zřejmé nerovnoměrné rozmístění kapacit, což vypovídá o nutnosti vhodného doplnění kapacit vůči předpokládané produkci biologicky rozložitelného odpadu. - 32 -
Obrázek 4 Lokace kompostáren v Libereckém kraji Zdroj: vlastní zpracování Tabulka 16 Malá zařízení na zpracování BRO do 150 t/rok Provozovatel Kapacita (t/rok) DIAMO, státní podnik o.z. Těžba a úprava uranu 150 Dagmar Škrétová 149 Čestmír Škréta 149 CELKEM 448 Zdroj: Data z evidence Krajského úřadu Libereckého kraje - 33 -
Tabulka 17 Zařízení pro zpracování BRO v Libereckém kraji Číslo Provozovatel Kapacita (t/rok) Využitá kapacita Volná kapacita Kapacita v budoucnu Cena za t přijímaného BRO (Kč/bez DPH) Druhy přijímaných odpadů dle katalogu odpadu 1 ASANO, spol. s.r.o. - kompostárna 5 000 4 000 1 000 5 000 x rozšíření - není zájem ze strany provozovatele, neboť bude 020103, 200138, 200201, otevřena městská kompostárna 200302 poblíž ČOV 2 Ing. Petr Macháček 170 80 80 470 300 200 201 3 Josef Pulíček 400 400 0 800 x 200201, 200138 4 KOMPOSTÁRNA CL s.r.o.. - kompostárna Žizníkov 30 000 30 000 30 000 5 Marius Pedersen a.s. - kompostárna 5 000 5 000 5 000 6 Město Lomnice nad Popelkou 1 500 1 500 0 1 500 320 200 201 od občanů 0 Kč 7 PALAStar spol. s r.o. 400 332 68 400 500 200 201 8 Pavel Chudlářský - ATS SVÁROV 1 000 x x x x x provoz přerušen 9 Purum s.r.o. - kompostárna Chotyně 25 000 25 000 25 000 x provoz přerušen_jednají s městem Liberec, že by kompostárnu vlastnilo město a oni byli pouze provozovatelé, kat. čísla v mailu, započítáno v 200 201 analýze 10 SAP Mimoň spol. s r.o. 14 060 9 800 4 200 25 000 270 020705, 030105, 030311, kapacita do budoucna až na 35 200108, 200150, 200201 000 t/rok 11 SJG, s.r.o. 1 400 1 400 0 2 800 020103,020106,200138,200 201 12 Turnovské odpadové služby, s.r.o. 3 300 3 300 0 3 300 460 200 201 13 ZELLAND, s.r.o. 750 neohlášení zahájení provozu 14 ČEFOS s.r.o. - kompostovací plocha 500 500 500 nedohledání kontaktu CELKEM 61 730 55 812 5 348 99 770 Zdroj: Data z evidence Krajského úřadu Libereckého kraje, od provozovatelů kompostáren - 34 -
2.4 Analýza potenciální produkce BRKO 2.4.1 Cíl Libereckého kraje v souvislosti s BRO a BRKO Snížit maximální množství BRKO ukládaných na skládky tak, aby podíl této složky činil v roce 2020 nejvíce 35 % hmotnostních z celkového množství BRKO vyprodukovaných v roce 1995. Zásady a) V obcích povinně stanovit systém odděleného sběru BRO a nakládání s nimi, minimálně pro BRO rostlinného původu b) Podporovat a rozvíjet systémy sběru BRKO c) Podporovat maximální využívání BRO a produktů z jejich zpracování d) Podporovat budování a rozvoj infrastruktury nutné k zajištění BRO Opatření a) Systém bude vycházet z technických možností a způsobů využití biologicky rozložitelných odpadů v obci v návaznosti na nakládání s komunálními odpady v regionu. Přičemž mechanicko-biologická úprava a energetické využití biologicky rozložitelné složky obsažené ve směsném komunálním odpadu nenahrazují povinnost obce zavést systém odděleného sběru biologicky rozložitelných odpadů a jejich následné využití. b) Důsledně kontrolovat zajištění odděleného sběru biologicky rozložitelných odpadů. c) Na úrovni obce informovat jednou ročně občany a ostatní účastníky obecního systému nakládání s komunálními odpady o způsobech a rozsahu odděleného sběru biologicky rozložitelných odpadů a o nakládání s nimi. Součástí jsou také informace o možnostech prevence a minimalizace vzniku biologicky rozložitelných odpadů. Minimálně jednou ročně zveřejnit kvantifikované výsledky odpadového hospodářství obce. d) Podporovat technicky a osvětovými kampaněmi domácí, komunitní a obecní kompostování biologicky rozložitelných odpadů u fyzických osob. e) Podporovat výstavbu zařízení pro aerobní rozklad, anaerobní rozklad, energetické využití a přípravu k energetickému využití biologicky rozložitelných odpadů. Vytvořit přiměřenou síť těchto zařízení v regionech pro nakládání s odděleně sebranými - 35 -
biologickými rozložitelnými odpady z obcí a od ostatních původců, včetně kalů z čistíren odpadních vod. f) Podporovat využití kompostů vyrobených z biologicky rozložitelných komunálních odpadů, tj. biologických odpadů získaných z odděleného sběru biologicky rozložitelných komunálních odpadů, k aplikaci do půdy. Vytvořit podmínky k odbytu výstupních produktů ze zpracování odděleně sebraných biologicky rozložitelných odpadů, tj. kompostu a digestátu, především pro využití v zemědělské výrobě a také v obcích. g) Podporovat energetické využití biologicky rozložitelných odpadů obsažených ve směsném komunálním odpadu, který je obecně s ohledem na heterogenitu materiálu a koncentraci rizikových látek a prvků nevhodný pro přímé kompostování, jejich zpracování v bioplynových stanicích nebo zpracování jinými biologickými metodami. h) Podporovat výstavbu zařízení pro energetické využití směsného komunálního odpadu. i) Podporovat energetické využívání směsného komunálního odpadu v zařízeních pro energetické využití odpadů bez jeho předchozí úpravy, nebo po jeho úpravě následným spalováním/spoluspalováním za dodržování platné legislativy. j) Důsledně kontrolovat provoz zařízení na zpracování a využívání biologicky rozložitelných odpadů provozovaných v areálu skládky odpadů s cílem zamezit skládkování těchto odpadů, které je zakázáno ukládat na skládky. k) Důsledně kontrolovat nakládání s odpadem ze stravovacích zařízení a s odpady vedlejších živočišných produktů v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009. l) Průběžně vyhodnocovat systém nakládání s biologicky rozložitelnými odpady na krajské úrovni. m) Zajistit kvalitní datovou základnu o produkci biologicky rozložitelných odpadů a nakládání s nimi, včetně údajů o zařízeních ke zpracování biologicky rozložitelných odpadů. n) U zemědělských odpadů 3, 4 podporovat jejich zpracování technologiemi jako je anaerobní rozklad (digesce, fermentace), aerobního rozklad (kompostování). Zdroj: Plán odpadového hospodářství Libereckého kraje, 2016-2025 - 36 -
2.4.2 Potenciální produkce BRKO na území Libereckého kraje Potenciální produkce BRKO je stanovena ze základního údaje o množství z roku 2016. Potenciální produkce byla za pomocí stanovených koeficientů vypočtena pro jednotlivé složky BRKO do roku 2026. Z uvedeného celkového množství bylo následně odečteno množství složek nevyužitelných v kompostárnách. Jedná se o papír a lepenku, textilní materiál a oděvy. V této tabulce se opět jedná pouze o biologicky rozložitelný odpad od občanů a firem Libereckého kraje. V roce 2026 bude BRKO dosahovat hodnoty až 40 471,1 t. V následujících tabulkách je předpokládaný vývoj BRKO od občanů a firem v kraji rozdělen dle správních obvodů ORP. Množství biologicky rozložitelného odpadu z veřejné zeleně je uvedeno za jednotlivá SO ORP kraje v tabulce níže. - 37 -
Tabulka 18 Potenciální produkce BRKO na území Libereckého kraje (2016 2026), v tunách Zdroj: vlastní zpracování 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 Kaly z praní, čištění.. 1,8 1,9 2,0 2,1 2,2 2,3 2,4 2,5 2,7 2,8 2,9 Papír a lepenka 2 096,2 2 201,0 2 311,1 2 426,6 2 547,9 2 675,3 2 809,1 2 949,6 3 097,0 3 251,9 3 414,5 BRO z kuchyní a stravoven 1 612,3 1 709,0 1 811,6 1 920,3 2 035,5 2 157,6 2 287,1 2 424,3 2 569,8 2 723,9 2 887,4 Oděvy 78,9 83,6 88,7 94,0 99,6 105,6 111,9 118,6 125,8 133,3 141,3 Textilní materiály 958,5 1 016,0 1 077,0 1 141,6 1 210,1 1 282,7 1 359,7 1 441,2 1 527,7 1 619,4 1 716,5 Dřevo neuvedené pod č. 200137 1 106,0 1 128,1 1 150,7 1 173,7 1 197,2 1 221,1 1 245,5 1 270,4 1 295,9 1 321,8 1 348,2 BRO 16 658,4 17 991,1 19 430,4 20 984,8 22 663,6 24 476,7 26 434,8 28 549,6 30 833,5 33 300,2 35 964,2 Odpad z tržišť 199,7 205,7 211,9 218,2 224,8 231,5 238,5 245,6 253,0 260,6 268,4 CELKEM 22 711,8 24 336,5 26 083,1 27 961,2 29 980,8 32 152,8 34 488,9 37 001,9 39 705,3 42 613,9 45 743,5 Celkem využitelné na kompostárnách 19 578,2 21 035,8 22 606,5 24 299,1 26 123,2 28 089,2 30 208,3 32 492,5 34 954,8 37 609,3 40 471,1 Graf 8 Předpokládaný vývoj množství BRKO v Libereckém kraji (t/rok) Zdroj: vlastní zpracování - 38 -
Tabulka 19 Potenciální množství BRO z veřejné zeleně dle SO ORP Libereckého kraje (t/rok) Název ORP Počet obyvatel Množství VZ dle ORP t/rok Česká Lípa 76 666,0 15 333,2 Frýdlant 13 231,0 2 646,2 Jablonec nad Nisou 55 702,0 11 140,4 Jilemnice 22 239,0 4 447,8 Liberec 143 645,0 28 729,0 Nový Bor 26 310,0 5 262,0 Semily 25 805,0 5 161,0 Tanvald 20 617,0 4 123,4 Turnov 34 342,0 6 868,4 Železný Brod 12 124,0 2 424,8 Celkem 430 681,0 86 136,2 Zdroj: vlastní zpracování - 39 -
Tabulka 20 Potenciální vývoj množství BRKO dle SO ORP Libereckého kraje za jednotlivé složky BRKO Česká Lípa Frýdlant Jablonec nad Nisou Jilemnice 2016 2021 2026 2016 2021 2026 2016 2021 2026 2016 2021 2026 Kaly z praní, čištění.. 1,8 2,3 3,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Papír a lepenka 450,2 574,6 733,3 450,2 574,6 733,3 30,3 38,7 49,4 132,1 168,7 215,3 BRO z kuchyní a stravoven 1 237,5 1 656,0 2 216,1 1,5 2,1 2,7 116,5 155,9 208,6 21,2 28,4 38,0 Oděvy 4,7 6,2 8,3 0,0 0,0 0,0 2,4 3,2 4,2 8,1 10,9 14,6 Textilní materiály 68,5 91,7 122,7 47,6 63,8 85,3 202,4 270,8 362,5 9,9 13,3 17,8 Dřevo neuvedené pod č. 200137 10,9 12,0 13,3 53,8 59,4 65,6 1,1 1,2 1,3 0,0 0,0 0,0 BRO 3 201,6 4 704,2 6 912,0 354,1 520,2 764,4 1 273,3 1 870,9 2 748,9 313,5 460,7 676,9 Odpad z tržišť 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 CELKEM 4 975,1 7 047,0 10 008,7 907,3 1 220,0 1 651,4 1 625,9 2 340,6 3 374,9 484,9 681,9 962,4 9 144,4 832,8 2 958,8 714,8 Liberec Nový Bor Semily Tanvald Turnov Železný Brod 2016 2021 2026 2016 2021 2026 2016 2021 2026 2016 2021 2026 2016 2021 2026 2016 2021 2026 Kaly z praní, čištění.. 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Papír a lepenka 497,0 634,3 809,5 66,0 84,2 107,5 98,1 125,2 159,8 6,1 7,8 10,0 784,5 1 001,3 1 277,9 1,8 2,3 3,0 BRO z kuchyní a stravoven 224,0 299,8 401,2 1,9 2,6 3,4 9,6 12,8 17,2 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Oděvy 18,8 25,1 33,6 0,0 0,0 0,0 38,2 51,1 68,4 0,0 0,0 0,0 4,3 5,7 7,6 2,5 3,3 4,5 Textilní materiály 397,9 532,5 712,7 46,8 62,6 83,7 38,9 52,1 69,7 56,0 74,9 100,3 66,0 88,4 118,2 24,4 32,6 43,6 Dřevo neuvedené pod č. 200137 1 006,1 1 110,8 1 226,5 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 34,1 37,6 41,5 0,0 0,0 0,0 BRO 6 470,7 9 507,5 13 969,7 1 047,6 1 539,2 2 261,6 1 620,4 2 380,9 3 498,4 63,0 92,6 136,1 2 251,2 3 307,7 4 860,2 63,0 92,6 136,0 Odpad z tržišť 180,4 209,1 242,4 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 63,0 73,1 84,7 0,0 0,0 0,0 19,3 22,3 25,9 CELKEM 8 794,9 12 319,3 17 395,6 1 162,2 1 688,6 2 456,3 1 805,3 2 622,2 3 813,5 188,2 248,5 331,1 3 140,1 4 440,7 6 305,5 111,0 153,2 213,0 15 839,8 2 265,1 3 515,6 220,8 4 901,7 161,9 Zdroj: vlastní zpracování - 40 -
Tabulka 21 Souhrnná data potenciální produkce BRKO Kapacita kompostáren dle ORP t/rok Celková kapacita kompostáren do budoucna v ORP (t/rok) Potenciální produkce BRKO využitelné na kompostárně obce (t/rok 2026) Potenciální produkce BRO z VZ dle ORP (t/rok) Celková potenciální produkce BRKO využitelného na kompostárně (t/rok) Česká Lípa 45 860 58 200 9 144,4 15 333,2 24 477,6 Frýdlant 500 500 832,8 2 646,2 3 479,0 Jablonec nad Nisou 0 0 2 958,8 11 140,4 14 099,2 Jilemnice 0 0 714,8 4 447,8 5 162,6 Liberec 5 000 30 000 15 839,8 28 729,0 44 568,8 Nový Bor 0 0 2 265,1 5 262,0 7 527,1 Semily 6 500 6 500 3 515,6 5 161,0 8 676,6 Tanvald 0 0 220,8 4 123,4 4 344,2 Turnov 3 300 3 300 4 901,7 6 868,4 11 770,1 Železný Brod 570 1 270 161,9 2 424,8 2 586,7 CELKEM 61 730 99 770 40 555,7 86 136,2 126 691,9 Zdroj: vlastní zpracování Pozn.: V tabulce nejsou zahrnuty komunitní kompostárny, údaje o těchto zařízeních nejsou k dispozici. - 41 -
2.5 Návrh doplnění sítě zařízení pro nakládání s bioodpady Při výpočtu předpokládané produkce biologicky rozložitelného odpadu až do roku 2026 je zřejmé, že stávající kapacity kompostáren nebudou dostačující. Proto je v níže uvedené tabulce navrženo doplnění kompostáren v daných lokalitách. Jde o lokality, respektive svozové oblasti vyznačené na obrázku, které je nutno doplnit pro efektivní svoz překladišti pro shromažďování biologicky rozložitelného odpadu z obcí a následný odvoz do kompostáren. V roce 2026 dosahuje předpokládaná produkce BRKO 126 692 t. Kapacita stávajících kompostáren s předpokladem jejich možného rozšíření a zprovoznění kompostárny v Chotyni u Liberce nebude dostačující. Ve třech svozových oblastech je navrženo vybudování vždy 1 kompostárny o doplňující kapacitě ke stávajícím. Detailní řešení lokalizace kompostáren je nutné stanovit dle možností konkrétní oblasti. To se týká rovněž i vhodné lokalizace překladišť biologicky rozložitelných odpadů. Pro stanovení efektivního svozu a lokalizaci kompostáren a překladišť by měla sloužit Feasebility study - Studie proveditelnosti, jejíž součástí je: a) analýza efektivnosti investice, b) předpověď stability výstavby dalších kapacit v čase v závislosti na změnách (tzv. citlivostní analýza), c) technické a technologické řešení, d) dopad na životní prostředí, e) analýza a řízení rizik, f) harmonogram g) a další V tabulce níže je uveden návrh doplnění sítě zařízení pro nakládání s bioodpady v Libereckém kraji (kompostárny, překladiště), kde je uvedeno zejména: Celková potenciální produkce BRO využitelného na kompostárně (t/rok) = od občanů z obcí (současný stav) + z údržby veřejné zeleně (celé je to očištěno od nevyužitelných složek na kompostárnách) Celková kapacita kompostáren do budoucna = kapacita dle aktuálních údajů o kompostárnách + kapacita kompostárny Purum (předpokládané zprovoznění) Potřebná kapacita kompostáren do budoucna = chybějící kapacita v daných svozových oblastech ORP k předpokládanému celkovému množství BRO - 42 -
Svozová oblast ORP Liberec většinu množství zpracuje sám na zprovozněných kompostárnách a se zbývajícím množstvím vypomůže svozová oblast ORP Česká Lípa/Nový Bor (je nutné nastavit efektivní svoz = překladiště) Překladiště je nutné je vhodně lokalizovat pro efektivní a ekonomicky výhodný svoz BRO pro obce v daném ORP (svozové oblasti) Návrh vychází jednak z potenciálního množství bioodpadů v roce 2026, z kalkulaci v kapitole Ekonomická stránka jednotlivých prvků systému nakládání s bioodpady, ale také z kapacit již dnes vybudovaných, ale i plánovaných. - 43 -
Tabulka 22 Stanovení potřebné kapacity kompostáren a překladišť pro efektivní zpracování BRKO v Libereckém kraji Svozové oblasti ORP Rozlišení v mapě Celková potenciální produkce BRO využitelného na kompostárně (t/rok) Celková kapacita do budoucna v ORP (t/rok) Potřebná kapacita kompostáren do budoucna Jilemnice, Semily, Turnov 25 609,3 9 800-15 809,3 1 16 000 25 609,3 4 6 402 Zdroj: vlastní zpracování Pozn.: Bližší vysvětlivky k údajům v jednotlivých sloupcích viz výše uvedený komentář. Počet kompostáren Kapacita potřebných kompostáren v ORP Potřebná kapacita překladišť Počet překladišť Kapacita jednoho překladiště (t) Jabl. n/n, Tanvald, Železný Brod 21 030,2 1 270-19 760,2 1 20 000 21 030,2 3 7 010 Liberec 44 568,8 30 000-14 568,8 viz. komentář x 44 568,8 5 8 914 Česká Lípa, Nový Bor 32 004,6 58 200 26 195,4 viz. komentář x 32 004,6 6 5 334 Frýdlant 3 479,0 500-2 979,0 1 3 000 3 479,0 3 1 160-44 -
Obrázek 5 Rozdělení svozových oblastí BRKO Zdroj: vlastní zpracování - 45 -
Možnosti dalších vhodných opatření k doplnění sítě zpracovatelských kapacit Návrh neinvestičních opatření vedoucích k efektivnějšímu využití stávající sítě zařízení - Důsledná osvěta obyvatel o nakládání a vyžití biologicky rozložitelného odpadu besedy pro občany, pro žáky a studenty, exkurze do zařízení apod. - Průběžná komunikace s občany o problematice nakládání a využití biologicky rozložitelného odpadu Návrh investičních opatření, rozšíření kapacit stávajících zařízení a výstavba nových - Doplnění kapacit/nádob pro separaci biologicky rozložitelného odpadu v obcích - Nastavení efektivního svozu obsahu nádob sloužící pro separaci biologicky rozložitelného odpadu - Doplnění sítě zařízení pro zpracování biologicky rozložitelného odpadu kompostárny - Doplnění sítě kompostáren o překladiště pro biologicky rozložitelné odpady vhodná lokalizace - Možná výstavba bioplynových stanic (BPS) - 46 -
2.6 Základní informace o produkci kalů z ČOV a možnosti jejich využití v procesu kompostování Předmětem auditu není detailní analýza produkce kalů z ČOV a možnosti jejich využití, protože se jedná o velmi rozsáhlou oblast, kde navíc v současné době není zcela jasné, jakým směrem se nakládání s kaly bude v budoucnu ubírat. Proto cílem této kapitoly je pouze poskytnout základní informace z této oblasti. Z hlediska využití kalů z ČOV na zemědělské půdě v ČR došlo v nedávné době ke zpřísnění podmínek, dále na evropské úrovni probíhají úvahy, zda využívání kalů z ČOV na zemědělské půdě úplně nezakázat (nebo zásadně neomezit) atd.. V této době zpracování auditu pro nakládání s kaly s výhledem do roku 2026 není tedy (s ohledem na množství neznámých) vhodné. Přesto lze na základě informací od zemědělců konstatovat, že určitá část zemědělců o využívání kalů na zemědělské půdě jeví zájem, někteří do saoučasné doby kaly k těmto účelům přijímali. 2.6.1 Analýza produkce kalů z ČOV (2016) Název ČOV Obec Množství (t) Frýdlantská vodárenská společnost,a.s. Nové Město pod Smrkem 79 Frýdlantská vodárenská společnost,a.s. Frýdlant 706,03 Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Cvikov 8517,2 Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Smržovka 10 SčVK Velké Hamry ČOV Velké Hamry 20 SčVK Příšovice-Baltaxia ČOV Příšovice 25 Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Jilemnice 3482,16 Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Turnov 2073,65 Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Liberec 9036,47 Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Tanvald 526,56 Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Stráž pod Ralskem 796,96 Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Mimoň 895,79 Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Železný Brod 349,74 Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Doksy 899,1 Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Jablonné v Podještědí 470,19 Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Česká Lípa 3330,78 Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Lomnice nad Popelkou 262,45 Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Harrachov v Krkonoších 448 Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Hrádek nad Nisou 283,92-47 -
SčVK Semily ČOV Semily 871,1 Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Dubá 98 SčVK Rokytnice n.j. ČOV Rokytnice nad Jizerou 1 475,14 Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Mimoň 5820 CELKEM 39477,24 Pozn.: Produkce kalů stanovená odborným odhadem na základě počtu ekvivalentních obyvatel. ČOV povolené jako zařízení dle 14 odst. 1 zákona o odpadech IČZ Obec Ulice Provozovatel CZL00156 Semily Bítouchov 160 SčVK a.s. - ČOV Semily CZL00008 Jilemnice V Lipkách 166 Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. ČOV CZL00064 Turnov 1 Sobotecká Turnov CZL00126 Tanvald Železnobrodská Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Severočeské vodovody a kanalizace a.s. - ČOV CZL00127 Stráž pod Ralskem U Čističky Stráž p.r. Hradčany nad CZL00128 Mimoň Ploučnicí Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. ČOV CZL00129 Železný Brod Poříč 841 Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. CZL00130 Doksy Doksy Severočeské vodovody a kanalizace ČOV Staré Splavy Jablonné v CZL00131 Podještědí Valtinovská Severočeské vodovody a kanalizace ČOV CZL00132 Nový Bor Skalická Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. ČOV Nový Bor CZL00134 Česká Lípa Pod Holým vrchem 3067 Severočeské vodovody a kanalizace, a.s.,čov Česká Lípa Lomnice nad CZL00136 Popelkou Kampelíkova 1544 Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. - ČOV Harrachov v Severočeské vodovody a kanl., a.s. - ČOV CZL00137 Krkonoších 461 Harrachov CZL00138 Hrádek nad Nisou Lidická 712 Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. - ČOV CZL00379 Dubá Nedamovská Severočeské vodovody a kanalizace a.s.čov Dubá Rokytnice nad Severočeské vodovody a kanalizace a.s., ČOV CZL00492 Jizerou 1 Dolní Rokytnice Rokyntice n. J. CZL00088 Liberec Londýnská Severočeské vodovody a kanalizace a.s. - ČOV Rychnov u Jablonce nad CZL00597 Nisou Lužická Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. 2.6.2 Nakládání s kaly z čistíren odpadních vod Čištění komunálních i průmyslových odpadních vod je doprovázeno produkcí celé řady druhů odpadů, se kterými musí každý provozovatel čistírny odpadních vod (ČOV) řádně nakládat podle platné legislativy. Samotný proces čištění odpadních vod lze rozdělit na několik na sebe navazujících procesů, během nichž vznikají jednotlivé druhy odpadů. První stupeň čištění - 48 -
odpadních vod spočívá v mechanickém předčištění, jehož úkolem je z odpadních vod odstranit co nejvíce dobře separovatelných znečišťujících materiálů a látek jako je štěrk, shrabky, písek, tuky, či primární kal vzniklý prostou sedimentací v usazovacích nádržích. V dalším stupni dochází k odstraňování organických látek, dusíku či fosforu procesem biologického čištění odpadních vod. Tento proces je založen na schopnosti vybraných mikroorganismů využívat znečišťující látky přítomné v odpadních vodách jako zdroj energie, či tyto znečišťující látky akumulovat. Pro toto společenstvo mikroorganismů se v čistírenské praxi ustálil název aktivovaný kal. Kal z čistírny odpadních vod tvoří směs mikroorganismů a nežádoucích složek z čištěné odpadní vody. Jeho kvalita je přímo závislá na kvalitě čištěné odpadní vody. Kaly představují 1-2 % z objemu čištěných vod, ale v tomto objemu je zkoncentrováno 50 až 80 % celkového znečištění přitékajícího na ČOV. Surový kal obsahující okolo 70 % organických látek v sušině je vzhledem k možné přítomnosti patogenních mikroorganismů klasifikován podle zákona o odpadech jako nebezpečný odpad. Z toho důvodu je ve většině případů již přímo na ČOV aplikována technologie úpravy a zpracování kalu, která přemění surový kal ve stabilizovaný (nepodléhá samovolnému biologickému rozkladu). Kalová koncovka zpracovává všechen kal z ČOV a je nedílnou součástí každé technologické linky čištění odpadních vod. Po odebrání přebytečných kalů z biologické linky je kal nejdříve zahušťován buď gravitačně nebo strojně a posléze stabilizován buď aerobně, čehož se využívá především na menších ČOV, či anaerobně za produkce metanu na větších ČOV. Takto stabilizovaný kal následně projde procesem odvodnění na cca 15-20 % sušiny kalu a poté se odváží z ČOV na další zpracování. Při využití kalů z ČOV je nutné sledovat kvalitu kalu jak z hlediska kontaminace cizorodými látkami (těžké kovy, PCB, PAU, rezidua léčiv, látky z produktů používaných pro lidské tělo), tak i kontaminace zárodky patogenních mikroorganismů. Kaly z čistíren odpadních vod jsou podle zákona o odpadech odpadem vznikajícím při čištění odpadních vod. Provozovatel čistírny, jakožto prvotní původce odpadů podle zákona o odpadech, má podle tohoto zákona čistírnu provozovat i s ohledem na množství vznikajícího kalu. - 49 -
V České republice se problematice nakládání s čistírenskými kaly věnují následující právní předpisy: Zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech Zákon č. 156/1998 Sb. o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd Vyhláška č. 237/2017 Sb. kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 377/2013 Sb. o skladování a způsobu používání hnojiv Vyhláška č. 437/2016 Sb. o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady a změně vyhlášky č. 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady a o změně vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady (vyhláška o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady) Na základě výše zmíněných právních předpisů rozlišujeme celkem 5 základních kategorií nakládání s čistírenskými kaly: přímá aplikace a rekultivace kompostování skládkování spalování jinak (obvykle uložení kalů na skládku ve formě tzv. technické vrstvy, kdy je uložena směs s čistírenským kalem) Pokud jakost kalů odpovídá stanoveným požadavkům, doporučuje se přednostně jejich využívání v zemědělství jako substrátu pro kompostování nebo k přímému hnojení zemědělské půdy v souladu s příslušnými právními předpisy a technickými normami. V srpnu roku 2017 vydalo Ministerstvo zemědělství vyhlášku č. 237/2017 Sb. kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva, ve znění pozdějších předpisů a tato vyhláška zpřísňuje mikrobiologické požadavky na organická hnojiva a substráty, přičemž toto zpřísnění je - 50 -
zásahem do stávající praxe nakládání s čistírenskými kaly a někteří provozovatelé ČOV již zaznamenávají ztrátu zájmu provozovatelů kompostáren o čistírenský kal. Zpřísnění legislativních požadavků pro provozovatele a vlastníky ČOV znamená a bude znamenat nutné investice s následnými vyššími provozními náklady minimálně pro zajištění mikrobiologické nezávadnosti produkovaných čistírenských kalů. Problematika nakládání s čistírenskými kaly je široké téma, jehož řešení zdaleka není definitivně u konce, bylo zde zmíněno souhrnně ve všeobecném nástinu situace a pro další zkoumání by muselo být detailněji řešeno na základě konkrétních požadavků. - 51 -
3 Ekonomická stránka jednotlivých prvků systému nakládání s bioodpady Pokud chceme zajistit sběr, svoz, zpracování bioodpadů atd., jsou s tím spojeny náklady, které je nutné hradit. Proto jeden z důležitých ukazatelů při budování systému nakládání s bioodpady jsou provozní náklady (tyto náklady přeneseně hradí původce bioodpadu). Původce bioodpadu se rozhoduje, jak s odpadem naloží, zda je ochoten uhradit cenu za likvidaci, zda odpad zlikviduje legálně. Proto je důležité vybudovat takový systém separace, sběru, svozu, zpracovatelských zařízení, aby provozní náklady systému byly nízké, čímž se docílí vysokého využití bioodpadů. Tato kapitola se bude tedy zabývat provozními a investičními náklady jednotlivých prvků v systému nakládání s bioodpady a to jak z pohledu celého systému, tak v závěru i z pohledu investora. Detailní výpočty provozních nákladů na jednotlivých stupních nakládání s bioodpady nejsou přímo součástí auditu, a to s ohledem k jejich rozsahu. Provozní náklady byly kalkulovány na základě podkladů a zkušeností 7 provozovatelů kompostáren z 5 různých krajů, a byly kalkulovány za předpokladu, že jsou dodržovány provozní řády. 3.1 Investiční a provozní náklady jednotlivých prvků systému nakládání s bioodpady 3.1.1 Investiční náklady na vybudování kompostárny dle kapacity Investiční náklady na vybudování kompostárny se mohou zásadně lišit a to i při budování kompostáren obdobné kapacity. Snížení výše investic se může docílit například využitím stávajících staveb nebo techniky, ale i volbou technologie. Při stanovení výše investičních nákladů a následně odpisů bylo uvažováno pořizování nové techniky (např. překopávač, síto, drtič, nakladač) a budování zcela nových staveb (vodohospodářsky zajištěná kompostovací plocha apod.), které se také mohou v jednotlivých případech odlišovat, ale pro rámcové výpočty takto stanovené investiční náklady postačují. - 52 -
Tabulka 23: Investiční náklady na vybudování kompostárny dle kapacity kompostárny Roční kapacita Investiční náklady Investiční Investiční Odpisy kompostárny v na stavby náklady na náklady vztažené na tunách (mil. Kč) techniku celkem tunu celkem (mil. Kč) (mil. Kč) Kč/tunu BRO 250 1,0 1,3 2,3 810,0 500 1,0 1,3 2,3 405,0 1.000 6,0 3,6 9,6 690,0 2.000 10,0 4,0 14,0 450,0 3.000 12,5 7,1 19,6 462,5 5.000 15,0 12,0 27,0 420,0 10.000 17,5 17,5 35,0 288,8 15.000 20,0 18,0 38,0 203,3 20.000 20,0 18,0 38,0 152,5 Zdroj: vlastní zpracování 3.1.2 Provozní náklady kompostáren dle kapacit kompostáren V tabulkách níže jsou shrnuty provozní náklady kompostáren dle jejich kapacit. Provozní náklady jsou vztaženy jednak na tunu vstupní suroviny, ale jsou uvedeny i roční provozní náklady kompostáren. Provozní náklady se mohou samozřejmě od těchto kalkulací částečně odchylovat, ale vzhledem k povinnosti dodržování provozního řádu kompostáren (PŘ by měly splňovat obdobný právní rámec), zásadní odchylky by se neměly vyskytovat. Kalkulace byly zpracovány na základě podkladů poskytnutých kompostárnami o různých kapacitách, z různých krajů Čech, kdy provozovatelé kompostáren byly ochotni poskytnout údaje a zkušenosti. Náklady na provoz svých zařízení poskytlo celkem 7 provozovatelů kompostáren z 5 různých krajů a náklady se v principu shodovali s předpokládanými kalkulacemi, které byly provedeny na základě povinností vyplývajících z provozních řádů. - 53 -
Do kalkulací provozních nákladů byly zahrnuty zejména: mzdové náklady na zaměstnance (drcení, zakládání, překopávání, prosévánífinalizace, evidence- příjmu odpadů+ zakládání+ složení zakládek, měření teplot apod.+ kontrola a zapisování stavu jímek atd.+ expedice výrobků.), náklady na opravy zařízení, techniky, náklady na energie (nafta pro pohon strojů- nakladače, traktory, překopávače, drtiče, síta pro finalizaci: strojní vybavení v závislosti na kapacitě zařízení), a další náklady jako například laboratorní rozbory atd. Tabulka obsahuje také sloupec nákladů na tunu vstupní suroviny včetně odpisů z předešlé kapitoly, protože v posledních letech byla omezena výrazná finanční podpora (dotace) ze strany státu na budování kompostáren, tzn. že je nutné (u nových projektů) do provozních nákladů zahrnout i odpisy investic, které v současnosti nelze pořídit za přispění dotačních titulů. Tabulka 24 Průměrné provozní náklady a průměrné provozní náklady včetně odpisů dle kapacity kompostáren vztažené na tunu vstupní suroviny (Kč/tunuBRO) Roční kapacita kompostárny v tunách Provozní náklady na tunu vstupní suroviny (Kč/tunu BRO) Provozní náklady na tunu vstupní suroviny včetně odpisů (Kč/tunu BRO) 250 3.483 4.293 500 2.930 3.348 1.000 1.813 2.503 2.000 1.004 1.454 3.000 764 1.227 5.000 700 1.120 10.000 399 687 15.000 326 530 20.000 257 410 Zdroj: vlastní zpracování - 54 -
Graf 9 Průměrné provozní náklady a průměrné provozní náklady včetně odpisů dle kapacity kompostáren vztažené na tunu vstupní suroviny (Kč/tunuBRO) Zdroj: vlastní zpracování Tabulka 25 Roční provozní náklady a roční provozní náklady včetně odpisů dle kapacity kompostáren (mil. Kč/rok) Roční kapacita kompostárny v tunách Roční provozní náklady kompostárny (mil. Kč) Roční provozní náklady kompostárny včetně odpisů (mil. Kč) 250 0,9 1,0 500 1,5 1,6 1.000 1,8 2,5 2.000 2,0 2,9 3.000 2,3 3,6 5.000 3,5 5,5 10.000 4,0 6,8 15.000 4,9 7,9 20.000 5,1 8,2 Zdroj: vlastní zpracování - 55 -
Graf 10 Roční provozní náklady a roční provozní náklady včetně odpisů dle kapacity kompostáren (mil. Kč/rok) Zdroj: vlastní zpracování 3.1.3 Provozní náklady překladišť Překladištěm je myšleno zařízení, kam jsou z určité oblasti svážený bioodpady malou dopravou, přeloženy do velkokapacitních kontejnerů a následně převáženy na vzdálenější centrální kompostárnu ke zpracování. Smyslem překladiště je nepřevážet malé množství bioodpadů na velké vzdálenosti, ale bioodpady seskupit, a tím docílit snížení nákladů na přepravu, které hrají významnou roli v celkových nákladech na likvidaci bioodpadů. Předpokladem provozu překladiště je samozřejmě splnění veškerých nutných legislativních požadavků. Překladiště mohou být při sběrných dvorech obcí, samostatná, překladiště může být kombinováno nějakou s nějakou formou komunitní kompostárny atd.. Z důvodu, aby bylo možné porovnat ekonomiku systému rozmístění většího počtu malých+ středních kompostáren a kompostáren centrálních, které je však nutné doplnit o případná překladiště, provedli jsme kalkulace provozních nákladů překladišť. Zde je nutné zdůraznit, že kalkulace u překladiště je velmi závislá na způsobu provozu překladiště, zda překladiště je určeno pro příjem bioodpadů od různých původců nebo zda překladiště je určeno pouze jednomu původci, s jakým množstvím bioodpadů v průběhu roku bude na překladišti nakládáno, zda je při sběrném dvoře atd.. - 56 -
Na základě těchto předpokladů mohou být náklady vztažené na množství bioodpadů velmi rozdílné a proto je nutné náklady překladiště zkalkulovat vždy pro konkrétní případ. Po některých zjednodušeních lze říci, že při vhodném nastavení lze dosáhnout nákladů na provoz překladiště v tabulce uvedené níže. V případě, že překladiště je situované například ve sběrném dvoře, lze náklady na překladiště ve výpočtech prakticky zanedbat, protože se vlastně nejedná o vícenáklady. Tabulka 26 Průměrné provozní náklady a průměrné provozní náklady včetně odpisů překladiště vztažené na tunu vstupní suroviny (Kč/tunuBRO) Provozní náklady překladiště na tunu vstupní suroviny 1 (Kč/tunu BRO) Provozní náklady překladiště na tunu vstupní suroviny včetně odpisů (Kč/tunu BRO) Zdroj: vlastní zpracování 0-300 2 0-400 3 3.1.4 Náklady na malou dopravu Malou dopravou je myšlena doprava z místa vzniku bioodpadu (park, sběrný dvůr, hnědé popelnice, rozmístěné kontejnery pro separované bioodpady) na kompostárnu nacházející se v blízkosti vzniku odpadu nebo na překladiště, odkud se bioodpad bude převážet na centrální kompostárnu. Při porovnávání nákladů variant Provozování malých a středních kompostáren nebo Centrálních kompostáren s překladišti není nutné náklady na malou dopravu zohledňovat, protože v obou variantách je obdobná. 1 Velké rozpětí možných porovozních nákladů je dáno skutečností, že v případě umístění překladiště na stávajícím sběrném dvoře (apod.) nevzniknou prakticky žádné vícenáklady, zatímco například při provozu samostatného překladiště provozní náklady nemusí být zanedbatelné. 2 Při výpočtech Srovnání nákladů na likvidaci bioodpadů při provozu kompostárny s malou kapacitou a při využití systému překladišť se kalkulaovalo s provozními náklady překladiště ve výši 300 Kč/tunuBRKO 3 Při výpočtech Srovnání nákladů na likvidaci bioodpadů při provozu kompostárny s malou kapacitou a při využití systému překladišť se kalkulaovalo s provozními náklady (+odpisy) překladiště ve výši také jako v předešlém případě 300 Kč/tunuBRKO - 57 -
3.1.5 Náklady na velkou dopravu Velkou dopravou je myšlena doprava z překladišť na centrální kompostárny a to za použití velkokapacitních kontejnerů o objemech např. 2x35 m 3, což představuje cca 20 tun bioodpadů. Váha je závislá na složení bioodpadů a na jejich specifické hmotnosti. - 58 -
Tabulka 27 Náklady na dopravu tuny vstupní suroviny z překladiště na centrální kompostárnu v závislosti na vzdálenosti (Kč/tunuBRKO) Vzdálenost překladiště a centrální kompostárny Náklady na dopravu tuny BRKO v závislosti na vzdálenosti překladiště od centrální kompostárnu (km) Zdroj: vlastní zpracování (Kč/tunu BRKO) 10 40 4 20 80 30 120 40 160 50 200 60 240 70 280 80 320 90 360 100 400 5 3.2 Ekonomické hodnocení variant výstavby kompostáren z hlediska investora Při posuzování ekonomické efektivnosti odpadových projektů je nezbytné respektovat některé obecně uznávané zásady, k nimž patří zejména: - výpočet na bázi peněžních toků (cash flow), vyvolaných hodnocenou investicí, projektem, - použití správných kritérií ekonomické efektivnosti NPV nebo IRR, - zahrnutí veškerých relevantních položek včetně výnosu vlastního kapitálu (diskont, cena peněz v čase) do hodnocení, - důsledné používání marginálních veličin, vyvolaných rozhodnutím hodnocený projekt realizovat (hodnocení musí zahrnovat budoucí hodnoty všech změn peněžních toků vyvolaných projektem), - výpočet v běžných (nominálních) cenách s respektováním cenového vývoje jednotlivých položek příjmů a výdajů, - volba korektní doby porovnání na bázi doby ekonomické životnosti investice, tj. doby, za kterou budou pro daný projekt sledovány peněžní toky, 4 Kalkulace: 2*10 km * 40,- Kč/km / 20 tunnákladbrko= 40,- Kč/tunuBRKO 5 Kalkulace: 2*100 km * 40,- Kč/km / 20 tunnákladbrko= 400,- Kč/tunuBRKO - 59 -
- respektování případných důsledků projektu po skončení hodnoceného období (likvidace, zůstatková hodnota), - použití odpovídajícího hlediska pro hodnocení (projekt jako celek, hledisko investora), - při výpočtu peněžních toků z hlediska z pohledu investora: - respektování důsledků financování (vlastní prostředky, úvěr, obligace, popř. investiční nebo jiné dotace), - respektování daňových souvislostí (daňové odpisy, úroky, daňová ztráta atd.). Úlohou zpravidla není jen vyčíslit hodnoty kritérií ekonomické efektivnosti (NPV, IRR), ale také (nebo zejména) nalézt tzv. minimální cenu produkce, kterou bychom měli považovat za minimální hodnotu, s níž bude pro nás jako pro investora projekt ještě ekonomicky zajímavý. Minimální cena za přijímaný odpad na bráně zařízení současně umožňuje investorovi reálně posoudit možnost uplatnění produkce, tj. to, zda při této ceně bude konkurenceschopná. 3.2.1 Hlediska ekonomického hodnocení odpadových projektů Přístup k ekonomickému hodnocení investic lze rozdělit podle charakteru subjektu, který investici připravuje, hodnotí, popř. vynakládá prostředky na její realizaci a nese ekonomické důsledky její realizace. V zásadě lze charakterizovat následující, více či méně odlišná hlediska: - systémové hledisko (někdy též označované jako hledisko projektu), které respektuje souhrnné nároky a účinky navrhovaného projektu jako celku, bez ohledu na to, jak se rozdělí celkový ekonomický efekt a jaký je původ vloženého kapitálu (vlastní kapitál investora, zápůjční kapitál, veřejné finance apod.), - hledisko celkového kapitálu, které představuje společný pohled vlastního kapitálu investora (investorů) a cizího, zápůjčního kapitálu, kdy se do hodnocení zahrnují jen podnikatelské subjekty a daně ze zisku a z úrokových výnosů se odečítají jako nezbytná nákladová položka - hledisko investora, které vymezuje hodnocení z pohledu pouze vlastního kapitálu vloženého investorem, přičemž tímto subjektem může být: podnikatelský subjekt, kdy efektivnost projektu musí obstát v konkurenci s jinými podnikatelskými aktivitami (a tím se definuje očekávaný výnos vloženého kapitálu), - 60 -
nepodnikatelský subjekt jako např. domácnost, ale i obec, státní, rozpočtová, či jiná podobná instituce, kdy prostředky na financování projektu mají v určité míře charakter veřejných financí a jejich vynaložení a očekávané ekonomické efekty jsou porovnávány s alternativním užitím prostředků v těchto rozpočtech. Hledisko projektu lze do určité míry považovat za systémový přístup k hodnocení, ovšem pouze v jeho ekonomické části. Za systémový přístup k hodnocení se ale obvykle chápe zahrnutí více zúčastněných subjektů do hodnocení a respektování finančně nevyjádřitelných efektů projektů. To pak může vést i k nezbytnosti použití metod vícekriteriálního hodnocení variant. Metody vícekriteriálního hodnocení umožňují zahrnout i jiné než přímé ekonomické důsledky projektu (ekologické, sociální,...), jejich použití ale vyžaduje pečlivou formulaci úlohy, použitých kritérií a metod hodnocení a řady dalších předpokladů. Podívejme se nejprve na možnosti a omezení přístupu, který hodnotí projekt jako celek. Výhodou je, že získáme názor na efektivnost projektu jako celku, neboť budeme poměřovat nároky projektu z pohledu celkového vloženého kapitálu s veškerými (ekonomickými) efekty projektu, bez ohledu na jejich rozdělení a následné užití. Tedy např. i zaplacená daň je výnosem z realizace projektu, i když plyne do státního či jiného rozpočtu. Nevýhodou je to, že efekt pro investora (čistý zisk popř. volný peněžní tok) je jen částí celkového efektu a tato část nemusí být pro konkrétního investora zajímavá. Může se tedy stát, že projekt jako celek je ekonomicky zajímavý, ale ne pro investora, takže se nakonec nemusí realizovat. Je zřejmé, že hodnocení z pohledu projektu může velmi dobře posloužit v případě, že potřebuje vyhodnotit různé projekty a řešení právě z hlediska jejich celkových nároků a účinků. Pokud ale není projekt současně ekonomicky zajímavý pro investora, je na místě hledat nástroje a cesty různých podpor, které posunou projekt mezi zajímavé podnikatelské příležitosti. Uvedený postup je vhodný i v případě, kdy efekty, přínosy projektu nejsou finančně vyjádřitelné, ale jsou v souladu s celospolečenským zájmem. Postup ekonomického hodnocení Optimálním se jeví výpočet diskontovaných budoucích hotovostních, peněžních toků za dobu ekonomické životnosti projektu, s respektováním očekávaného vývoje - 61 -
jednotlivých nákladových výnosových (přesněji řečeno výdajových a příjmových) položek. Čistý hotovostní tok finančních prostředků investora (cash flow) CFt, je dán vztahem CF t V t N pt N út D t ZS t N ivlt S plt kde jsou: V příjmy (tržby, úspory) plynoucí z realizace hodnocené varianty, Np provozní výdaje zařízení (materiál, palivo, energie, voda, opravy a údržba, mzdy a ostatní náklady včetně emisních poplatků), D d ( V N N P) z p od Nú D Nod úroky placené z úvěrů, daň z příjmů investora, vypočtená podle vztahu odpisy (amortizace) sledovaného zařízení, P připočitatelné (+) resp. odpočitatelné (-) položky při výpočtu základu daně z příjmů (např. poplatky a penále, nezahrnované do základu daně), ZS jednorázové výdaje na pořízení nezbytných zásob (např. náhradních dílů), hrazené obvykle v době výstavby, Spl Nivl dz t úmor úvěrů v době splácení úvěrů, investiční prostředky, hrazené z vlastních zdrojů investora sazba daně z příjmů investora, jednotlivé roky hodnoceného období Počítáme-li efektivnost z pohledu reálného investora, měli bychom znát předpoklady o možných způsobech financování, a samozřejmě do výpočtu zahrneme i reálné důsledky zdanění. Přitom se nám může stát, že se doba hodnocení, za níž sčítáme ekonomické důsledky projektu, může i významně lišit od doby životnosti odepisování jednotlivých souborů majetku. Obvykle se nám bude i lišit od doby tzv. daňového - 62 -
odepisování. Pak je vhodné zabývat se i případnými cykly obnovy těch částí a zařízení, které mají kratší dobu ekonomické životnosti než je doba hodnocení, porovnání. Věcně správné kritérium hodnocení je založeno na maximalizaci budoucích peněžních toků. S ohledem na cenu peněz v čase je musíme převést na sčitatelnou hodnotu, což nejlépe provedeme výpočtem tzv. čisté současné hodnoty (NPV, Net Present Value) jejich diskontováním k vhodně zvolenému okamžiku (obvykle k počátku prvního roku provozu). NPV Ti T i T 1 CF T (1 r) T Toto kritérium splňuje všechny požadované podmínky, neboť: - používá důsledně změny peněžních toků, vyvolané hodnoceným projektem (relevantní, marginální veličiny), - kritérium pracuje s budoucími výdaji a příjmy, čímž automaticky vynechává z hodnocení již utopené finanční prostředky, - zahrnuje veškeré relevantní částky včetně výnosu vlastního kapitálu (diskont), - umí respektovat strukturu financování a zdanění dle konkrétní situace investora Matematicky lze dojít ke třem základním výsledkům: NPV > 0 projekt lze doporučit k realizaci, výnos z projektu je vyšší než je cena kapitálu do něj vloženého NPV = 0 NPV < 0 projekt je na hranici rentability projekt není vhodné realizovat Pokud máme na výběr několik variant, vybíráme podle tohoto kritéria tu variantu, která má největší NPV. NPV max V případě, že neexistuje možnost tzv. nulové varianty (možnost nerealizovat projekt) a všechny varianty použité technologie řešení nabízí pouze záporné hodnoty NPV, pak vybíráme tu variantu, která má NPV nejblíže k nule tj. nejmenší ztrátu. - 63 -
Kritérium NPV umožňuje určit i tzv. minimální cenu produkce (tj. cenu produkce v 1. roce hodnoceného období) z podmínky NPV=0. Investor v tomto případě pak realizuje výnos z vloženého kapitálu ve výši diskontu. Dalším používaným kritériem pro hodnocení investic je vnitřní výnosové procento, vnitřní úroková míra (Internal Rate of Return - IRR), což je taková hodnota úrokové míry, která použita pro diskontování dává za dobu životnosti právě nulovou hodnotu diskontovaného toku hotovosti. Jeho jistou výhodou je to, že jej lze interpretovat ve srovnání s úrokovou mírou, takže se často používá pro porovnání projektů různé velikosti. Jeho nevýhodou je ale právě jeho relativní podstata, takže se nehodí pro srovnání investic, které se značně odlišují svojí velikostí. Další nevýhodou tohoto kritéria je, že jeho výpočet není matematicky vždy jednoznačný, popř. nemusí hodnota IRR vůbec existovat. Platí následující vztah: NPV Ti T i CF T 1 T (1 IRR) T IRR max 0 Mezi další, často užívaná kritéria hodnocení investic, patří doba návratnosti, resp. diskontovaná doba návratnosti. Kriteriální podmínkou je zde co nejrychlejší splacení investice z budoucích výnosů. To ale vůbec neznamená, že za celou dobu životnosti bude efekt maximální. Chybou obou modifikací tohoto kritéria návratnosti je, že zanedbává všechny příjmy i výdaje po době splacení, čímž dochází k nežádoucí eliminaci dlouhodobých řešení. Lze je použít jen jako orientační porovnávací údaj pro jednoduché projekty, které mají podobné technické řešení, se stejnou dobou životnosti a shodným způsobem financování. Pro hodnocení jednotlivých variant byl vytvořen ekonomický SW model. Data použitá pro výpočty jsou převzata z konkrétních údajů pro kompostárny, které jsou v ČR provozovány. Finanční náklady vycházejí z reálných obvyklých cen. Pouze malá část nákladů je stanovena odborným odhadem. Nástroj je částečně dílem zhotovitele studie a částečně využívá produkt EFEKT (ČVUT Praha J. Knápek a kol.). V jednotlivých variantách jsou použity výstupy tohoto nástroje. - 64 -
Výpočet ekonomické efektivnosti je stanoven z hlediska investora. Peněžní toky projektu jsou posuzovány bez vlivu předpokládané podpory, přičemž: - náklady obsahují zejména náklady na mzdy, materiál, opravy zařízení, plánovanou a preventivní údržbu - náklady obsahují zejména náklady na obsluhu, servis a revizi zařízení - hodnota diskontního činitele ve výši 3% - předpokládaná životnost projektu je 20 let - výsledky jsou modelovány pro kritérium NPV = 0, jedná se tedy o hraniční (nejnižší) hodnoty vstupní ceny suroviny (BRO), při které se projekt stává rentabilním - prodej výsledného produktu (kompostu) předpokládáme za cenu 150,- Kč/t Varianty výpočtu 1 malá kompostárna zpracovávající ročně 3 000 tun BRO 2 - střední kompostárna zpracovávající ročně 16 000 tun BRO 3 - větší kompostárna zpracovávající ročně 16 000 tun BRO Tabulka 28 Parametry investice pro jednotlivé varianty Investice Kapacita Stavba Technologie Celkem Provozní náklad (t/rok) (tis. Kč) (tis. Kč) (tis. Kč) (tis. Kč/rok) 3 000 12 500 7 100 19 600 2 292 16 000 20 000 18 000 38 000 4 950 20 000 20 000 18 000 38 000 5 100 Zdroj: nástroj EFEKT, vlastní zpracování - 65 -
Výsledek hodnocení je shrnut v následující tabulce. Tabulka 29 Výsledky ekonomického modelu Zdroj: nástroj EFEKT, vlastní zpracování Z výsledku modelování je zřejmé, že cena za BRO na vstupu zařízení je silně závislá na kapacitě zařízení. Kompostárna malé kapacity (v našem případě 3 000 t/rok) musí přijímat odpad za 1 130,- Kč/t, aby byla na hranici rentability, přičemž reprodukovaná (diskontovaná) doba návratnosti překračuje dobu života. Zařízení o kapacitě 20 000 t/rok již dává reálné výsledky 280 Kč/t na bráně kompostárny. Je třeba vzít zřetel na skutečnost, že výpočty jsou prováděny bez investičních dotací. V případě realizace investic s využitím dotace se cena zs BRO na bráně výrazně sníží pro všechny varianty. Cena Doba návratnosti Kapacita BRO vstup Kompost prodej NPV IRR Prostá Diskontovaná (t/rok) (Kč/t) (Kč/t) (tis. Kč) (%) (rok) (rok) 3 000 1 130 150-3 0,030 15 > Tž 16 000 369 150-5 0,030 15 > Tž 20 000 280 150 0 0,030 15 20-66 -
3.3 Srovnání nákladů na likvidaci bioodpadů při provozu kompostárny s malou kapacitou a při využití systému sběrných míst (překladišť) V níže uvedené tabulce jsou uvedeny náklady na likvidaci bioodpadů dvou rozdílných systémů, kdy v prvním případě (vystínovaná část) se daná svozová oblast s určitým množstvím bioodpadů rozhodne zajišťovat likvidaci těchto bioodpadů prostřednictvím vybudování vlastního zařízení a v druhém případě se daná svozová oblast s určitým množstvím bioodpadů rozhodne předat bioodpady k likvidaci prostřednictvím překladiště na centrální kompostárnu. V nákladech na převoz na centrální kompostárnu jsou zahrnuty náklady na provoz překladiště včetně odpisů (300,- Kč/tunu), náklady na dopravu z překladiště na centrální kompostárnu podle vzdálenosti v tabulce (40,- Kč/km, převáženo 20 tun) a náklady včetně odpisů centrální kompostárny. V tabulce jsou uvedeny náklady vztažené na tunu bioodpadu. - 67 -
A: Provozní náklady s odpisy Tabulka 30 Srovnání průměrných provozních nákladů (včetně odpisů) při provozu vlastní kompostárny nebo při likvidaci bioodpadů přes centrální kompostárnu dle množství bioodpadů v dané oblasti- vztažené na tunu vstupní suroviny (Kč/tunuBRO) Roční množství bioodpadů (tun/rok) Průměrné provozní náklady (+odpisy) při provozu vlastního zařízení na tunu BRO (Kč/tunu BRO) Průměrné provozní náklady (+odpisy) při předávání BRO na centrální kompostárnu (Kč/tunu BRO) (jsou zahrnuty provozní náklady centrální kompostárny, provozní náklady překladiště 6, přeprava bioodpadů z překladiště na centrální kompostárnu velkokapacitními kontejnery 7 : 2x 35 m 3, odpisy) Vzdálenost centrální kompostárny 40 km 60 km 80 km 100 km 250 4 293 990 1 070 1 150 1 230 500 3 348 990 1 070 1 150 1 230 1 000 2 503 990 1 070 1 150 1 230 2 000 1 454 990 1 070 1 150 1 230 3 000 1 227 990 1 070 1 150 1 230 5 000 1 120 990 1 070 1 150 1 230 Zdroj: vlastní zpracování Pro lepší představu byla vytvořena obdobná tabulka, kde však jsou uvedeny roční provozní náklady daného systému v milionech. 6 Při výpočtech Srovnání nákladů na likvidaci bioodpadů při provozu kompostárny s malou kapacitou a při využití systému překladišť se kalkulaovalo s provozními náklady (+odpisy) překladiště ve výši 300 Kč/tunuBRKO 7 Cena dopravy 40,- Kč/km; vezené množství 20 tun (ve 2 kontejnerech o objemech 35 m 3 ) - 68 -
Tabulka 31 Srovnání ročních nákladů (včetně odpisů) při provozu vlastní kompostárny nebo při likvidaci bioodpadů přes centrální kompostárnu dle množství bioodpadů v dané oblasti (mil. Kč/rok) Roční množství bioodpadů (tun/rok) Roční náklady (+odpisy) při provozu vlastního zařízení (mil. Kč/rok) Roční náklady (+odpisy) při předávání BRO na centrální kompostárnu (mil. Kč/rok) (jsou zahrnuty provozní náklady centrální kompostárny, provozní náklady překladiště 8, přeprava bioodpadů z překladiště na centrální kompostárnu velkokapacitními kontejnery 9 : 2x 35 m 3, odpisy) Vzdálenost centrální kompostárny 40 km 60 km 80 km 100 km 250 1, 1 0,2 0,3 0,3 0,3 500 1, 7 0,5 0,5 0,6 0,6 1 000 2, 5 1,0 1,1 1,1 1,2 2 000 2, 9 2,0 2,1 2,2 2,5 3 000 3, 7 3,0 3,2 3,4 3,7 5 000 5, 6 4,9 5,3 5,7 6,1 Zdroj: vlastní zpracování B: Provozní náklady bez odpisů Vybudování kompostáren v době zpracovávání tohoto auditu není podporováno dotacemi ze SFŽP apod., soukromé subjekty proto musí při kalkulacích zohledňovat i odpisy. Přesto je vhodné obdobné výpočty provést i bez vlivu odpisů, protože budování kompostáren nebo překladišť ze strany SFŽP může v budoucnu opět být podporováno. V takovém případě budou tabulky vypadat následovně. 8 Při výpočtech Srovnání nákladů na likvidaci bioodpadů při provozu kompostárny s malou kapacitou a při využití systému překladišť se kalkulaovalo s provozními náklady překladiště ve výši 300 Kč/tunuBRKO 9 Cena dopravy 40,- Kč/km; vezené množství 20 tun (ve 2 kontejnerech o objemech 35 m 3 ) - 69 -
Tabulka 32 Srovnání průměrných provozních nákladů (bez odpisů) při provozu vlastní kompostárny nebo při likvidaci bioodpadů přes centrální kompostárnu dle množství bioodpadů v dané oblasti- vztažené na tunu vstupní suroviny (Kč/tunuBRO) Roční množství bioodpadů (tun/rok) Průměrné provozní náklady (bez odpisů) při provozu vlastního zařízení na tunu BRO (Kč/tunu BRO)) Průměrné provozní náklady (+odpisy) při předávání BRO na centrální kompostárnu (Kč/tunu BRO) (jsou zahrnuty provozní náklady centrální kompostárny, provozní náklady překladiště, přeprava bioodpadů z překladiště na centrální kompostárnu velkokapacitními kontejnery: 2x 35 m 3 ) Vzdálenost centrální kompostárny 40 km 60 km 80 km 100 km 250 3 483 786 866 946 1 026 500 2 943 786 866 946 1 026 1 000 1 813 786 866 946 1 026 2 000 1 004 786 866 946 1 026 3 000 764 786 866 946 1 026 5 000 700 786 866 946 1 026 Zdroj: vlastní zpracování Pro získání absolutních čísel o nákladech byla sestavena obdobná tabulka s ročními náklady. - 70 -
Tabulka 33 Srovnání ročních nákladů (bez odpisů) při provozu vlastní kompostárny nebo při likvidaci bioodpadů přes centrální kompostárnu dle množství bioodpadů v dané oblasti (mil. Kč/rok) Roční množství bioodpadů (tun/rok) Roční náklady (bez odpisů) při provozu vlastního zařízení (mil. Kč/rok) Roční náklady (+odpisy) při předávání BRO na centrální kompostárnu (mil. Kč/rok) (jsou zahrnuty provozní náklady centrální kompostárny, provozní náklady překladiště, přeprava bioodpadů z překladiště na centrální kompostárnu velkokapacitními kontejnery: 2x 35 m 3 ) Vzdálenost centrální kompostárny 40 km 60 km 80 km 100 km 250 0,9 0,15 0,17 0,19 0,2 500 1,5 0,3 0,33 0,37 0,10 1 000 1,8 0,59 0,67 0,74 0,86 2 000 2,0 1,1 1,3 1,5 1,7 3 000 2,3 1,8 2,0 2,2 2,5 5 000 3,5 2,9 3,3 3,7 4,1 Zdroj: vlastní zpracování Hodnoty uvedené v tabulkách vycházejí z obvyklých nákladů kompostáren s různou kapacitou. Zároveň odpisy vycházejí z předpokládaných investic do stavební výstavby a technického vybavení kompostárny při určité zpracovatelské kapacitě. Není vyloučeno, že v ojedinělých případech se skutečnost může od vypočtených hodnot lišit, většinou to však bývá nedodržováním provozního řádu a jiné legislativy, ale samozřejmě lidská tvořivost, zvolení optimální technologie, využití stávajícího stavebního a technického vybavení atd. může do určité míry ovlivnit provozní náklady. Obecně však lze konstatovat, že uvedené vypočtené hodnoty se od skutečných nákladů nebudou zásadně odchylovat. Shrnutí Při budování vhodné sítě zařízení pro nakládání s bioodpady (sběrná místa, překladiště, kompostárny, centrální kompostárny) nejsou samozřejmě jediným důležitým ukazatelem náklady na provoz kompostárny, investiční náklady, ale při rozhodování se misí zohledňovat i další ukazatele jako je např.: - 71 -
Vliv na životní prostředí; Nezávislost na centrální nebo jiné kompostárně; Politická rozhodnutí; přesunutí povinností a starostí s provozem kompostárny na centrální kompostárnu; Zaměstnanost atd. Pokud by se posuzovala pouze ekonomická stránka, lze konstatovat, že: při výskytu v určité oblasti cca 2.000 tun/rok bioodpadů je ekonomicky výhodnější převážet tyto bioodpady do centrální kompostárny (kapacita 15.000 tun) vzdálené až 100 km, než provozovat vlastní zařízení; při výskytu v určité oblasti cca 3.000 tun/rok bioodpadů je ekonomicky výhodnější převážet tyto bioodpady do centrální kompostárny (kapacita 15.000 tun) vzdálené až 80 km, než provozovat vlastní zařízení; při výskytu v určité oblasti cca 5.000 tun/rok bioodpadů je ekonomicky výhodnější převážet tyto bioodpady do centrální kompostárny (kapacita 15.000 tun) vzdálené 60 km, než provozovat vlastní zařízení. Je vhodné v případě posuzování konkrétního záměru pro nakládání s bioodpady v určité oblasti zobecněné závěry uvedené v auditu přizpůsobit na daný projekt. 3.3.1 Řádně provozovaná kompostárna nemůže konkurovat černým kompostárnám a dírám V předešlých kapitolách jsme se zabývali jednotlivými stupni při nakládání s bioodpady, s investicemi při budování kompostáren, překladišť a s provozními náklady těchto zařízení. Značná část nákladů je spojená s dodržováním provozního řádu a legislativy, s ochranou životního prostředí, se stanovenými podmínkami. Jedna ze závažných překážek pro rozvoj řádného nakládání s bioodpady, která pokřivuje trh, je černá konkurence a zde čeká již několik let práce na kontrolní orgány. Plno obcí (jedná se zpravidla o menší obce) dosud nezajišťuje zákonnou povinnost umožnit svým občanům separovaný sběr bioodpadů, plno subjektů zajišťující údržbu zeleně se vzniklými bioodpady nenakládají legálně, subjekty předávají bioodpady osobám, které k tomu nemají oprávnění atd.. Tento přístup původců umožňuje provoz plno zařízení, které neoprávněně přebírají bioodpady a následně s nimi řádně nenakládají, provozují černou kompostárnu, hninárnu (zařízení nesplňuje podmínky - 72 -
provozu kompostárny). Provozovatelé hninárny jsou schopni bioodpady přebírat od původce podstatně levněji nebo dokonce zdarma. Neinvestovali do vodohospodářsky zabezpečené plochy, nemají náklady spojené s pravidelným překopáváním, proséváním, náročnou evidencí, kontrolou jímek, registrací kompostu a opět laboratorními rozbory atd.. Provoz těchto hnináren je prakticky bez nákladů, bioodpady se vozí na hromadu, neprovzdušňují se, nepřekopávají, po vyhnití bioodpadů za nějaký rok se produkt rozveze na pole, s provozem nejsou tedy téměř žádné náklady. Z tohoto hlediska řádně provozované zařízení bude vždy nákladnější a nelegálním zařízením nemůže konkurovat. - 73 -
3.4 Možné úspory při správně nastavené síti zařízení pro nakládání s bioodpady Pokud budou v Libereckém kraji zařízení pro nakládání s bioodpady vhodně navrženy a rozmístěny, pokud budou vhodně vybudovány překladiště atd., celý systém nakládání s bioodpady může dosáhnout velkých finančních úspor a to úrovni desítek až stovek milionů korun ročně. Pro lepší názornost jsou níže uvedeny tři příklady různých sítí kompostáren a to: První příklad představuje síť malých kompostáren rozmístěnou po celém Libereckém kraji o kapacitách po 1000 tun/rok (obdobně jako na Vysočině, kde je evidováno 178 kompostáren o malých kapacitách); druhý příklad je síť malých kompostáren rozmístěnou po celém Libereckém kraji o kapacitách po 2000 tun/rok. Třetí příklad představuje síť kompostáren o zpracovatelských kapacitách 15000 tun/rok, doplněnou o potřebná překladiště. Provozní náklady včetně odpisů jsou převzaty z výpočtů v předcházejících kapitolách, průměrná vzdálenost na centrální kompostárnu byla uvažována 40 km. Roční zpracovávané množství bioodpadů bylo v uvedených příkladech uvažováno vždy 126 10 tis. tun bioodpadů, což je potenciální množství bioodpadů v roce 2026. 10 Potencionální množství bioodpadů pro zpracování na kompostárnách v roce 2026: BRKO využitelné na kompostárnách (40 tis. tun/rok) a bioodpady z veřejné zeleně (86 tis. tun/rok) - 74 -
Tabulka 34 Kalkulace ročních nákladů tří různých sítí zařízení pro nakládání s odpady v Libereckém kraji Roční množství bioodpadů v Libereckém kraji 11 (tun/rok) Provozní náklady včetně odpisů sítě celého Libereckého kraje Kč/tunu BRKO Roční provozní náklady včetně odpisů sítě celého Libereckého kraje Mil. Kč Mil. Síť kompostáren o kapacitách 1000 tun/rok Síť kompostáren o kapacitách 2000 tun/rok 126 tis. 2503 316,9 126 tis. 1454 184,0 Síť kompostáren o kapacitách 15000 tun/rok doplněné o vhodně umístěná překladiště Zdroj: vlastní zpracování 126 tis. 530 125,3 Graf 11 Kalkulace ročních nákladů tří různých sítí zařízení pro nakládání s odpady v Libereckém kraji Zdroj: vlastní zpracování Výsledek je až zarážející, v případě vybudované sítě malých kompostáren mohou náklady na nakládání s bioodpady prodražovat systém jak je vidět z grafu až téměř trojnásobně. 11 Potencionální množství bioodpadů pro zpracování na kompostárnách v roce 2026: BRKO využitelné na kompostárnách (40 tis. tun/rok) a bioodpady z veřejné zeleně (86 tis. tun/rok) - 75 -
4 Potenciál pro využití kompostu na zemědělské půdě Možnost skládkování komunálních odpadů bude v blízké budoucnosti v ČR a EU poměrně radikálně omezena. Rámcová směrnice č. 98/2008 o odpadech po Česku požaduje dodržování určité hierarchie nakládání s odpady, kde hned po předcházení vzniku odpadu následuje příprava pro znovuvyužití, recyklace, jiné využití. Skládkování je prakticky až na posledním místě této hierarchie. Audit se zabývá nakládáním s bioodpady, kdy z nich je vyroben kompost, který je možné využít jako organické hnojivo. Proto bylo ze strany KU Libereckého požadováno, aby se audit zabýval a posoudil i potenciální možnosti využití kompostu na orné půdě v Libereckém kraji (materiálové využití bioodpadů). Tato kapitola by měla zmapovat reálnost uplatnění produktů vyrobených z bioodpadů na zkvalitňování zemědělského půdního fondu v rámci kraje. Na základě informací provozovatelů kompostáren, informací z různých seminářů atd. se často zdá, že ze strany zemědělců není zájem o využívání kompostu. Vzhledem k obsahu živin v kompostu, obsahu organiky a dalších předností používání kompostu se nezájem zemědělců jeví jako nelogický. V rámci auditu byl proto proveden dotazníkový průzkum mezi zemědělci provozující rostlinnou výrobu, ze kterého je možné odvodit, jestli mezi zemědělci o používání kompostu skutečně zájem není, jestli apriori používání kompostu odmítají, jestli používání kompostu je otázkou spíše ceny, možnosti zajištění jeho aplikace atd.. Závěry z dotazníkového průzkumu by měly sloužit pro další kroky, jak zajistit zájem zemědělců o využívání kompostu. 4.1 Předpoklady pro využití kompostu na orné půdě Problematika výroby kompostu, registrace kompostu, možnosti využívání kompostu jako organického hnojiva, je velmi obsáhlá, ale zároveň již k tomu je dostupné velké množství publikací, takže toto není předmětem obsahu auditu. Vycházejme tedy z předpokladu, že vyrobený komposty z bioodpadů splňuje požadavky a podmínky, které umožňují kompost dodávat zemědělcům jako organické hnojivo (tzn. jsou registrované Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským podle Zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech)). Takovéto komposty podléhají jednak systematické kontrole kvality - 76 -
konečného produktu (kompostu), tzn. produkty při výstupu ze zařízení, ale vstupní kontrole podléhá i surovina, ze které jsou vyráběny. 4.2 Analýza potenciálního odbytu vyrobeného kompostu na zemědělskou půdu Jeden z cílů zpracovaného auditu je zjištění možnosti uplatnění kompostu vyrobeného z biologický rozložitelných odpadů produkovaných na území Libereckého kraje na zemědělské půdě (přednostně orné) na svém území. Při stanovení množství bioodpadů se vycházelo z platných metodik ministerstva (MŽP), zejména metodiky pro plány odpadového hospodářství (POH). Při stanovení množství vyrobeného kompostu byla použita výtěžnost 50% a aplikované množství kompostu na hektar bylo uvažováno 30 tun/ha (standardně se může používat 20 až 50 tun/ha) s tím, že aplikace kompostu se může provádět na stejné ploše každé tři roky. 4.2.1 Orná půda v Libereckém kraji Při stanovování plochy orné půdy v Libereckém kraji se vycházelo z dat veřejné databáze Českého statistického úřadu. Vzhledem k tomu, že cílem kapitoly je stanovení, do jaké míry je reálné využití kompostu vyrobeného z BRKO na orné půdě, kde množství BRKO, množství kompostu aplikovaného na hektar orné půdy atd. jsou orientační hodnoty, použité údaje o ploše orné půdy jsou pro tento účel dostatečně přesné. Podle údaje z 31.5.2016 byly osevní plochy (považováno tedy za využitou ornou půdu) v Libereckém kraji na úrovni 39.990 hektarů. Tato hodnota koresponduje s předcházejícími lety. - 77 -
Tabulka 35 Shrnutí potencionálního množství BRO pro kompostárny, z toho dispoziční množství vyrobeného kompostu pro zemědělství, pro kolik procent osevní plochy v Libereckém kraji kompost postačuje Dávka na hektar Potenciální množství bioodpadů pro kompostárny (tun/rok) Zdroj: vlastní zpracování Množství vyrobeného kompostu (výtěžnost 50%) Odbyt kompostu mimo zemědělství (30%) Registrované komposty Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským podle Zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech) se standardně aplikují v dávce 20-50 tun na hektar půdy s tím, že se takto může hnojit každé tři roky. Při osevních plochách v Libereckém kraji cca 40.000 hektarů by při maximálním využití bylo teoreticky možné aplikovat každý rok 266.667 až 666.667 tun kompostu. Dispoziční množství kompostu pro zemědělství Potřebná zem. Plocha pro každoroční aplikaci (aplikovat max. 1xza 3 roky) Není samozřejmě reálné, aby kompost využívalo 100% zemědělců, plno z nich pro dodávání organické složky do půdy využívá hnůj, osevní postupy atd.. Přesto na základě dotazníkového šetření, potřeb půdy lze konstatovat, že dlouhodobou spoluprací producentů kompostů se zemědělci by získání třetiny zemědělců pro využívání kompostu na zemědělské půdě nebyl zcela nereálný cíl. Celková osevní plocha LK Pro kolik % půdy v Libereckém kraji dispoziční kompost postačuje tun/ha BRKO Údržba zeleně Celkem tun/rok tun/rok tun/rok ha ha % 20 40 471,1 86 136,2 126 607,3 63 303,7 18 991,1 44 312,6 6 646,9 39 990 16,6 25 40 471,1 86 136,2 126 607,3 63 303,7 18 991,1 44 312,6 5 317,5 39 990 13,3 30 40 471,1 86 136,2 126 607,3 63 303,7 18 991,1 44 312,6 4 431,3 39 990 11,1 35 40 471,1 86 136,2 126 607,3 63 303,7 18 991,1 44 312,6 3 798,2 39 990 9,5 40 40 471,1 86 136,2 126 607,3 63 303,7 18 991,1 44 312,6 3 323,4 39 990 8,3 45 40 471,1 86 136,2 126 607,3 63 303,7 18 991,1 44 312,6 2 954,2 39 990 7,4 50 40 471,1 86 136,2 126 607,3 63 303,7 18 991,1 44 312,6 2 658,8 39 990 6,6-78 -
Tabulka 36 Osevní plochy zemědělských plodin v Libereckém kraji (orná půda)- zdroj ČSU - 79 -