Energetické vzdělávání prof. Ing. Ingrid Šenitková, CSc.
Kontrola klimatizačních systémů
Podnikat v energetických odvětvích na území ČR lze na základě zákona č. 458/2000 Sb. (energetický zákon) ve znění pozdějších předpisů. Klimatizačním systémem, pro účely zákona č. 406/2000 Sb. v platném znění, je zařízení pro úpravu teploty, vlhkosti, čistoty a proudění vzduchu ve vnitřním prostředí včetně zařízení pro distribuci tepla, chladu a vzduchu, která jsou součástí budovy
Průkazem energetické náročnosti je dokument, který obsahuje stanovené informace o energetické náročnosti budovy nebo ucelené části budovy. Energetickým auditem je písemná zpráva obsahující informace o stávající nebo předpokládané úrovni využívání energie v budovách, v energetickém hospodářství, v průmyslovém postupu a energetických službách s popisem a stanovením technicky, ekologicky a ekonomicky efektivních návrhů na zvýšení úspor energie nebo zvýšení energetické účinnosti včetně doporučení k realizaci.
Klimatizovanou zónou se rozumí ta část budovy, která má podobné využití a je klimatizovaná jedním klimatizačním systémem. Přirozeným větráním se nazývá větrání založené na principu tlakového a teplotního rozdílu venkovního a vnitřního vzduchu.
Referenční hodnota chladicího faktoru kompresorového zdroje chladu 2,7 Referenční hodnota chladicího faktoru ostatních zdrojů chladu.. 0,5 Referenční hodnota účinnosti zpětného získávání tepla 60% se vztahuje na rovnotlaký systém nuceného větrání.
Mezi základní údaje získané jako podklad ke zpracování zprávy o kontrole klimatizačního systému patří identifikační údaje budovy a klimatizačního systému. Jeden ze základních parametrů vypovídajících o technickém stavu klimatizačního systému je porovnání jmenovitého příkonu kompresorů s aktuálním příkonem. Součást kontroly klimatizačního systému je i vizuální prohlídka, při které se také kontroluje stav všech výměníků tepla, čistota a zanesení filtrů.
Uvádění nových chladiv obsahující tzv. regulované látky (např. R22) na trh je zakázáno. Za provádění kontrol těsnosti je odpovědný provozovatel chladicího zařízení. S únikem chladiva ze systému může souviset snížený chladicí výkon. Kontrola těsnosti prováděná elektronickým detektorem chladiva spadá do přímých metod.
Dílčí dodaná energie na chlazení se stanoví jako součet vypočtené spotřeby energie na chlazení a pomocné energie na provoz technického systému pro chlazení podle české normy pro výpočet potřeby energie pro vytápění a chlazení s využitím hodnot typického užívání budov. Při snižování potřebného příkonu klimatizačního systému je nutné optimalizovat distribuci chlazeného vzduchu v klimatizovaných prostorách. Maximální hodnotu přetlakové ochrany lze nastavit na maximální pracovní tlak zařízení.
Tepelná vodivost izolací, které se používají na rozvodech chladu musí být menší nebo rovna 0,038 W/(m*K) Projektové parametry klimatizovaného prostoru lze získat z předložené projektové dokumentace klimatizačního systému. V případě, že není k dispozici projektová dokumentace klimatizačního systému tato skutečnost se uvede do zprávy o kontrole klimatizačního systému V případě vzduchového klimatizačního systému je nutné uvést průtok přiváděného vzduchu (m3/h).
Kontrola klimatizačních systémů zahrnuje také kontrolu dokumentace. Zpráva o kontrole klimatizačního systému obsahuje: údaje o energetickém specialistovi fotodokumentaci předmětu kontroly kopii oprávnění energetického specialisty identifikaci jednotlivých zařízení klimatizačního systému hodnocení účinnosti klimatizačního systému Zprávu o kontrole klimatizačního systému je energetický specialista povinen opatřit jménem, číslem oprávnění, vlastnoručním podpisem a datem zpracování.
V případě, že se nejedná o první kontrolu klimatizačního systému dle vyhlášky č.193/2013 Sb. není nutné hodnocení dimenzování klimatizačního systému v porovnání s požadavky na chlazení budovy opakovat, pokud od předchozí kontroly nedošlo vlivem provedených opatření ke změně spotřeby chladu dotčené budovy. V tomto případě je součástí zprávy předchozí zpráva o kontrole klimatizačního systému, která obsahuje vyplněné všechny části zprávy.
V případě, že se nejedná o první kontrolu klimatizačního systému dle vyhlášky č.193/2013 Sb. a: od předchozí kontroly nedošlo ke změně identifikačních údajů budovy a klimatizačního systému je možné uvést ve zprávě o kontrole klimatizačního systému v těchto částech zprávy křížek a připojit jako součást zprávy předchozí zprávu o kontrole klimatizačního systému. od předchozí kontroly nedošlo ke změně v podrobném popisu budovy a klimatizačního systému je možné uvést ve zprávě o kontrole klimatizačního systému v těchto částech zprávy křížek a připojit jako součást zprávy předchozí zprávu o kontrole klimatizačního systému.
V případě provedení větší změny dokončené budovy je nutné uvést ve zprávě o kontrole klimatizačního systému datum této změny a zda-li se týkala tato změna klimatizačního systému. V případě, že není vyhotoven průkaz energetické náročnosti tato informace se uvádí ve zprávě o kontrole klimatizačního systému. V podrobném popisu budovy se rozlišuje mezi různými typy budov.
Pro určení povinnosti provádění kontrol klimatizačního systému je nutné znát jmenovitý chladicí výkon. Pro určení četnosti provádění kontrol klimatizačního systému je určující znát je-li systém trvale monitorován. Celková hodnota tepelných zisků od zdrojů v kw uváděná ve zprávě o kontrole klimatizačního systému je hodnota uvedená v projektové dokumentaci. Roční celková spotřeba elektřiny systému se ve zprávě o kontrole klimatizačního systému uvádí pokud je instalováno příslušné měření.
Účinnost kontrolovaného zdroje chladu se stanovuje měřením potřebných údajů zdroje chladu. V případě, že se při kontrole klimatizačního systému zjistí, že venkovní klimatizační jednotka obsahuje výparník nebo kondenzátor bez dalších výměníků tepla, jedná se o systém tzv. přímého chlazení, kde je teplonosnou látkou chladivo. Informace o množství chladiva v systému lze nalézt v provozním deníku klimatizačního systému. Schéma klimatizačního systému je povinnou součástí zprávy o kontrole klimatizačního systému.
Energetický specialista při provádění kontroly klimatizačního systému zjišťuje, jsou-li také k dispozici záznamy o údržbě vzduchotechnických a chladicích zařízení a výměníků tepla. Při vizuální prohlídce kotle se pořizují fotografie jednotlivých zjištěných nedostatků. Při zjištění, že klimatizační zařízení má nevyhovující účinnost je povinnost uvést důvody, proč nevyhovuje. Doporučení ke zlepšení stávajícího stavu klimatizačního systému se zpracuje pro snížení potřeby chlazení budovy, pro zlepšení účinnosti systému, pro úpravu užívání budovy a pro úpravu klimatizačního systému.
Kontrola klimatizačního systému se vztahuje na klimatizační systém, který upravuje vnitřní prostředí pro užívání osob. V případě více klimatizačních systému v budově se posuzuje každý klimatizační systém samostatně. Hodnocení dimenzování klimatizačního systému se provádí v porovnání s požadavky na chlazení budovy. Kontrola klimatizačního systému také zahrnuje hodnocení údržby klimatizačního systému.
První kontrola klimatizačních systémů po jejich uvedení do provozu musí být, při jmenovitém chladicím výkonu od 12kW do 100kW, provedena do 10 let. První kontrola klimatizačních systémů po jejich uvedení do provozu musí být, při jmenovitém chladicím výkonu nad 100kW, provedena do 4 let. Je-li klimatizační systém trvale monitorován, opakovaná kontrola se provádí po 10 letech..
Pro popis jednotlivých klimatizačních zón v budově se uvádí projektové parametry klimatizovaného prostoru. Jako jeden z parametrů klimatizační zóny se uvádí relativní vlhkost vzduchu. Zkratkou ESEER se označuje sezónní chladicí faktor. Roční celková spotřeba elektřiny klimatizačního systému se uvádí v kwh/rok. Roční celková spotřeba energie pro ohřev přiváděného vzduchu se uvádí v kwh/rok.
Zajistit pravidelnou kontrolu klimatizačního systému, jejímž výsledkem je písemná zpráva o kontrole, je povinen vlastník nebo společenství vlastníků jednotek u provozovaných klimatizačních systémů se jmenovitým chladicím výkonem vyšším než 12kW. Výsledkem kontroly klimatizačního systému je písemná zpráva o kontrole klimatizačního systému zpracována dle vzoru uvedeného ve vyhlášce č.193/2013 Sb. Při kontrole klimatizačního systému se zjišťuje počet osob a intenzita větrání v zóně.
Podrobnosti doporučení energetického specialisty ve zprávě o kontrole klimatizačních systémů
Ve zprávě o kontrole klimatizačního systému se uvádí doporučení k ekonomicky proveditelnému zlepšení stávajícího stavu klimatizačního systému. Zvýšení účinnosti klimatizačního systému v režimu chlazení lze docílit přemístěním venkovní jednotky na slunečně odstíněnou část budovy. Jeden ze základních ukazatelů neekonomického provozu klimatizačního systému je vyšší příkon kompresorů než je jmenovitý. Zlepšení účinnosti klimatizačního systému při potřebě chladu při klesající okolní teplotě vzduchu lze docílit snižováním otáček ventilátorů na kondenzátoru ve venkovní jednotce.
Zlepšení účinnosti klimatizačního systému při potřebě chladu při klesající okolní teplotě vzduchu lze docílit dodatečným zvýšení teploty na kondenzátoru ve venkovní jednotce. Celkový chladicí výkon všech vnitřních jednotek může být vyšší než celkový chladicí výkon všech vnějších jednotek u jednoho klimatizačního systému. V případě, že stávající klimatizační systém používá jako chladivo R22HCFC, lze provést náhradu tohoto chladiva jiným, a to bez změny technologie. Jeden z důležitých ukazatelů stavu klimatizačního systému je průběh odmrazení (odstranění námrazy z výparníku).