Materiál, který vznikl v živé přírodě Biomasa Zdroj energie pro život Jan Habart CZ Biom (Biomasa tedy jsem) Biomasa vzniká primárně fotosyntézou 6CO2 + 6H2O + Energie C6H12O2 + 4O2 Glukosa pak slouží k syntéze ostatních látek (biomasy) České sdružení pro biomasu Dřevo, piliny, kůra, klestí, cíleně pěstované dřeviny Sláma, zbytky z čištění obilí, cíleně pěstované plodiny 19,5-30 PJ tepla vyrobeno v domácnostech (2002) Biologicky rozložitelné odpady, papír, odpady z kuchyní, odpady z potravinářského průmyslu, jatečné odpady?? Rašelina?? Přechod mezi biomasou a fosilním palivem, získávání rašeliny však znamená nenávratnou likvidaci rašelinišť 1
Směsný komunáln lní odpad? Biomasa pozitiva využit ití V ČR není klasifikován jako OZE ve smyslu 180/2005 S vyjímkou mechanicko-biologické úpravy s výrobou bioplynu Uzavřený koloběh Vznik: Biomasa vzniká primárně fotosyntézou 6CO 2 + 6H 2 O + Energie C 6 H 12 O 2 + 4O 2 Využití, primárně oxidací (hořením): C 6 H 12 O 2 + 4O 2 6CO 2 + 6H 2 O + Energie Biomasa pozitiva využit ití Podpora lokálního trhu Obnovitelný zdroj (nutností však je udržet dobré podmínky - půda, klima...) Tržby zůstávají v regionu Cíleně pěstovaná biomasa tvoříčasto víceleté plodiny, pole během zimy nezůstává holé = nižší eroze, lepší využití slun. energie Způsoby využit ití biomasy Termální využití (pro suché materiály) Produkce tepla (cca > 9 MJ/kg) Produkce tepla a elektřiny (> 7 MJ/kg) Produkce elektřiny spoluspolováním (> 5 MJ/kg) Využití prostřednictvím anaerobní digesce pro materiály o vyšší vlhkosti a rychlejší biologické rozložitelnosti (2 60 % sušiny) Pyrolýzní procesy Výroba pohonných hnot (následné termální využití) Využit ití biomasy dle výkonu / velikosti zařízen zení Domácnosti Obce Města / regiony Přímé spalování : Polínkové dříví, pelety, brikety Spoluspalová ní Částečně Ne s odpadem! Anaerobní digesce Ne Z důvodů požadavků na bezpečnost Spíše ne 2
Peletárna Automatický kotel na pelety řešení pro RD výkon 10, 20 a 50 kw účinnost aža 90% Detail hořáku Sluneční MŠ Ostrava Proskovice 75% potřeby tepla hrazeno z biomasy (štěpka( pka) 25% tepla ze sluneční energie Energetické plodiny - Obecné požadavky Většinou využívána běžná mechanizace i běžné technologické postupy (ne u konopí) Rostliny pro přímé spalování se sklízí později, v přestárlém stavu, kdy je dosaženo nižšího obsahu vody Desikují se mrazem (sklizen koncem zimy) Energetické plodiny pro využití v bioplynu sklízíme ve stavu jako pro krmné účely Podporované plodiny Dotační program 1.U 2000 Kč/ha 1. Jednoleté až dvouleté: Amarant - Amaranthus Světlice barvířská (saflor) - Carthamus tinctorius Sléz přeslenitý (krmný) - Malva verticillata Komonice bílá (jednoletá a dvouletá) Melilotus alba Pupalka dvouletá - Oenothera biennis Hořčice sarepská - Brassica juncea 3
2. Ví Víceleté celeté a vytrvalé vytrvalé (dvoudě (dvoudělož ložné) 3. Energetické Energetické trá trávy g) mužák prorostlý h) jestřabina východní i) topinambur j) čičorka pestrá k) šťovík krmný l) sléz vytrvalý m) oman pravý n) bělotrn kulatohlavý n) sveřep bezbranný o) sveřep horský (samužníkovitý) p) psineček veliký q) lesknice (chrastice) rákosovitá r) kostřava rákosovitá s) ovsík vyvýšený t) ozdobnice čínská (sloní tráva) Ovsí Ovsík Křídlatka Křídlatka Saflor 4
Saflor Chrastice po zimě Psineček ek Doporučujeme ujeme Právě vycházející publikaci Pěstování energetických plodin v nakladatelství Zemědělec Anaerobní digesce Materiály pro výrobu bioplynu Produkce metanu a jiných plynů (CO 2, H 2 ) v prostředí bez přístupu vzduchu mikroorganismy Nutná stabilní teplota a důslednéřízení Rozdělení technologií Vlhké Suché Prasečí kejda Drůbeží hnůj Tráva, siláž Energetické plodiny Kuchyňské odpady Odpady z vývařoven Některé odpady z jatek Kuchyňské tuky Výpalky Odpady z konzerváren 5
Využit ití SKO Možný vývoj využit ití obnovitelných zdrojů energie v ČR Předpokládané energetické využití potenciálu OZE v roce 2050 Bioplynová stanice Appenfelden 400 000 350 000 300 000 250 000 TJ/rok 200 000 150 000 100 000 50 000 0 2000 2005 2010 2015 2020 2025 2030 2050 rok vodní nad 10 MW vodní do 10 MW biomasa - elektrická biomasa - tepelná bioplyn (kombin.) větrná sluneční elektrická sluneční tepelná geotermální elektrická geotermální tepelná Bioplynová stanice Appenfelden dva zemědělské podniky založily družstvo na provozování bioplynové stanice investiční náklady celkem 797 000, z toho 30% z bavorského programu na podporu biomasy zdroj biomasy: drůbeží trus (vyšší obsah písku) kogenerační jednotka - dva motory 143 a 216 kwth, 80 a 121 kwel Výroba elektřiny: 1,24 GWh / rok Při dnešních cenách příjem za prodej elektřiny cca 3,7 mil. Kč 6
Bioplynová Bioplynová stanice Bioplynová Bioplynová stanice Letohrad Zdroje hmoty: kejda 20 m3/den zpracová zpracování masa 1 m3/den travní travní hmota 1 m3/den Celkové Celkové náklady: 6,8 mil.kč mil.kč Výkupní Výkupní ceny v SRN bioplyn ( Vyrobená Vyrobená el.en.: 370 MWh Využ Využitelné itelné teplo: 765 MWh Základ Bonus 1 Bonus 2 Bonus 3 Využití tepla Dotace: 1,8 mil.kč mil.kč Výkupní Výkupní ceny v Rakousku Bioplyn centy) Rozmezí výkonu Biomasa Do 150 kwel inovace 11,33 6,0 >150 až 500 kwel 9,75 6,0 >500 až 5000 kwel 8,77 4,0 >5000 až 20000 kwel 8,27 --- --- Výkupní Výkupní ceny v ČR Spoluspalování Kategorie Kategorie Bioplyn Biomasa Kč/kWh Cent/kWh 1 16,50 16,00 6,50 2 14,50 15,00 5,00 3 12,50 13,00 4,00 4 10,30 10,20 3,00 1 2,98 2,93 2 2,23 2,60 3-2,29 7
Děkuji za pozornost Ing. Jan Habart CZ Biom, České sdružení pro biomasu info@biom.cz 603 273 672 www.biom.cz Katedra agrochemie a výživy rostlin, Fakulta agrobiologie, přírodních a potravinových zdrojů, Česká zemědělská univerzita v Praze 8