březen 2018 IVANA UHLÍŘOVÁ ve hře Vojtěcha Maška Černý med
Premiéra Vojtěch Mašek ČERNÝ MED Výslech, to je umění. Vyšetřovatelka a vyslýchaný uzavření v klaustrofobické kostce se zrcadlovou stěnou tento obraz se v nové inscenaci pražského Činoherního klubu zvané Černý med prakticky nemění. Potřebujeme hodně trpělivé pozornosti, abychom dokázali sledovat dialog protagonistů, jemné posuny i vnitřní zvraty. A po hodině a něco si mohli užít i překvapivou pointu. Základním tématem hříčky, jejímž autorem je známý scenárista a tvůrce komiksů Vojtěch Mašek, je tekutá skutečnost řečeno pojmem sociologa Zygmunta Baumana. Motto inscenace, kterou společně s autorem režírovala herečka Ivana Uhlířová, tvrdí: Výslech, to je umění. Sama Uhlířová zde vystupuje v roli vyšetřovatelky Tobiášové, jejím partnerem na scéně je Vasil Fridrich jako spisovatel a dramatik Eugen Loebl. Situace výslechu se obecně mnohokrát osvědčila, a to nejen v detektivní literatuře. Taktické hry, proměňující se dominantní či podřízená pozice zúčastněných, skrývání nebo manipulování toho, co se stalo na takovém půdorysu lze odehrát spoustu témat, od milostných po existenciální. Také je ale těžké zaujmout publikum něčím neobehraným. Děj Černého medu nastartuje motiv téměř kafkovský. Loebl má vysvětlit, proč do odpadkového koše v parku vzdáleném od jeho bydliště zahodil štos papírů. Otázky vyšetřovatelky i neuvěřitelné skutky, které spisovateli dává za vinu, se jeví absurdně. Autor hry Mašek v dialogu obou svých postav obratně kličkuje mezi pravdou vyhořelého literárního autora, jenž se sympatickou nejistotou reaguje na poněkud zvrhlou logiku vyšetřovatelky a její urputnou snahu dojít k jednoznačným závěrům. Text hry vyvolává zvláštní druh napětí. Jde o intelektuální požitek ze sledování rafinované konstrukce, z objevování literárních i jiných odkazů či souvislostí. A také z humoru, s nímž autor posunuje formát až k jakési filozofické detektivní anekdotě. Text je precizně vystavěný a jeho téma důsledně formulováno: hra se skutečností se převrací v realitu, ze které nelze jen tak beztrestně odejít. Hranice fikce a života je pohyblivá. Vojtěch Mašek je zkušeným autorem textů a komiksových scénářů, nicméně dotkl se i divadla, například v cyklu Jožkalipnikjebožíčlověkaneumílhát! uváděném mimo jiné v holešovickém Studiu Hrdinů. Tam měla před několika měsíci premiéru také inscenace Mimo zápis, na které Mašek rovněž spolupracoval s Ivanou Uhlířovou. Možná by se dala nazvat tematickým dvojčetem Černého medu jde o scénickou koláž z textů malíře Paula Kleeho, přičemž tvůrce zajímá jeho snaha o precizní uchopení reality. Marie Reslová: Na hranici fikce a života. Činoherní klub se chvályhodně otevřel divadelní hře Vojtěcha Maška, Hospodářské noviny 22. 1. 2018
Připravujeme Matěj Dadák POUTNÍCI DO LHASY Matěj Dadák Martin Čičvák Alexandr Minajev Premiéra 21. dubna Režie: Martin Čičvák Dramaturgie: Martin Kubran Scéna: Tom Ciller Kostýmy: Nina A. Stillmark Hudba: Ivan Acher Hrají: Alexandr Minajev, Anna Kameníková, Vojtěch Kotek, Honza Hájek, Matěj Dadák, Jan Holík, Ivana Uhlířová, Jiří Štrébl. Anna Kameníková Jan Holík Honza Hájek Ivana Uhlířová Jiří Štrébl Vojtěch Kotek V sobotu 27. ledna jsme začali zkoušet hru Matěje Dadáka Poutníci do Lhasy. Matěj Dadák si v Činoherním klubu zahrál, hraje a bude hrát velké role. Méně se už o něm ví, že napsal původní novelu Horowitz, nominovanou na cenu Magnesia Litera, a že je i úspěšným autorem scénářů televizních inscenací. Nyní se pokusil o dramatický žánr nejobtížnější divadelní hru. Jedním z cílů Činoherního klubu vždycky bylo zkoušet a pokoušet se uchopit věci, které jsou originální a svým způsobem mimořádné, to jest stojící mimo obvyklý řád, v tomto případě dramatický. Poutníci do Lhasy klamou svým názvem. Nejde o skupinu vyrovnaných následovníků tibetského buddhismu, ale naopak o ty, kteří chtějí změnit vykloubený svět vykloubenými metodami. Domníváme se, že povinností divadel dotovaných z veřejných peněz je uvést každý životaschopný původní český text. V případě hry Matěje Dadáka Poutníci do Lhasy nejde ovšem o povinnost, ale o potěšení. (vp)
hrajeme Peter Parnell QED (Kvantová elektrodynamika) Jiří Menzel 80 23. února oslaví režisér a herec Jiří Menzel 80. narozeniny. Srdečně blahopřejeme. Celý život jsem se snažil tančit s paní Přírodou a svádět ji... jenže ta tě závoj nadzdvihnout nenechá... Richard Feynman N. Machiavelli: Mandragora (1965) Končící život nobelisty, fyzika Richarda Feynmana, se stal předlohou monodramatu Petera Parnella QED (Kvantová elektrodynamika) a hereckou příležitostí pro Vladimíra Kratinu v Činoherním klubu. Konstatováním, že Kratina svou příležitost (v režii Jakuba Zindulky) beze zbytku využil, by se dalo skončit. Ale věc stojí jinak: zcela výjimečně vám v divadle může být po těle a duši tak dobře, až slastně, jako při sledování tohoto epikurejského muže s všestranným talentem od Boha. Má sice pokročilou rakovinu, to mu však nebrání nadále řešit desítky sporných otázek současně, a ještě si užívat zbytku života. Vladimír Kratina zvládl kurs pozitivního myšlení bravurně. Richard Erml: Kurs pozitivního myšlení, Reflex 11. 1. 2018 Odvážný experiment bez základů avšak s radikální mimickou fantazií. Je to představení, pohybující se vskutku na hranici nepřátelského pojetí díla, neboť se zde nehraje obsah Machiavelliho komedie Mandragora, nýbrž se předvádí komediantský vír divadla kolem roku 1500. (...) Pražané hrají tak uvolněně, že člověk zapomene na smysl hry a nadšeně sleduje způsob hraní. Obdivuhodné je artistické mistrovství. To, co vykonal režisér Jiří Menzel s herci Františkem Husákem, Jiřím Hrzánem, Petrem Čepkem, Jiřím Hálkem, Věrou Ferbasovou, Jiřinou Třebickou, Janou Břežkovou a Josefem Somrem, je prostě fenomenální. Prudké skoky po hlavě i úskoky, slova jako rány pěstí, úniky i herdy do zad něco takového jsme ještě nikdy neviděli! A přece se vše pojí precizně jako artistická kompozice do přesného obrazce, není zanedbán herecký výraz, ačkoliv nevytváří perspektivně působící hereckou základnu. Herbert Ihering: Karl Heinz Martin a pražský experiment, Die Andere Zeitung 25. 1. 1968 S. O Casey: Pension pro svobodné pány (režie Jiří Krejčík, 1975) M. Frayn: Bez roucha (1986)
Doušky Ondřej Vetchý získal za hlavní roli ve filmu Po strništi bos nominaci na Českého lva, Martin Finger byl nominován za vedlejší roli v trilogii Zahradnictví: Rodinný přítel. Mezi nominovanými je také Vojtěch Mašek jako spoluautor scénáře filmu Křižáček. 18. ledna odešel Zdeněk BRAUN- SCHLÄGER, narozený v roce 1932. Na přelomu 60. a 70. let hrál v Činoherním klubu Okresního soudce v Gogolově Revizorovi, Přednostu stanice v Čechovově Višňovém sadu, Medvěděva v Gorkého Na dně a Maslova v Leonovově Zlatém kočáru. Přehlídka amatérských divadelních souborů v roce 2018 se uskutečňuje za finanční podpory Ministerstva kultury ČR. Neděle 4. března / 19:30 M. Gorkij: Na dně (režie Jan Kačer, 1971) Nakladatelství KANT Karel Kerlický vydalo knihu Jaroslava Vostrého a Zuzany Sílové České drama a český hrdina. 5. ledna zemřel ve věku 73 let slovenský herec MARIÁN LABUDA. V Činoherním klubu hrál hraběte Šabelského v inscenaci Martina Čičváka Ivanov z roku 2007. Šabelskij: A. P. Čechov IVANOV Ano, byl jsem mladý a hloupý, hrál jsem si na Čackého, odhaloval jsem gaunery a podvodníky, ale jakživ jsem zlodějům neřek do očí, že jsou zloději, a nikdy jsem v domě oběšencově nemluvil o provaze. Protože jsem byl vychovaný. Úryvek ze hry Rádobydivadlo Klapý Marina Carr / U KOČIČÍ BAŽINY Hra usazená mimo čas a svým způsobem i mimo prostor. Režie: Ladislav Valeš / Scéna: Jaromír Holfeuer, Milan Hrzán / Výběr hudby: Lenka Šťastná / Hudbu k úvodní písni složil: Marek Mikulášek / Nazpívala: Lenka Šťastná / Návrhy kostýmů: Štěpánka Jelínková / Realizace kostýmů a rekvizit: Olga Psotová / Světla a zvuk: Jan Kaška, Pavel Hurych / Inspice: Naďa Hladíková / Hrají: Vlaďka Zborníková, Jakub Ružbatský nebo Vít Šťastný nebo Jonáš Filip, Eliška Hrdá nebo Kristián Valeš, Dana Cendrová, Eva Andělová, Liběna Štěpánová, Pavel Panenka, Tereza Lačná nebo Karolína Baňková, Vít Šťastný nebo Jonáš Filip, Jiří Chadraba ml., Vít Líbal, Rostislav Soukup. Úterý 6. března / 19:30 Divadelní spolek Karel Čapek / Děčín Joan Shirley / VRAŽDA SEXEM Komedie o muži, který nemůže najít sám sebe, a o jeho praktické ženě Režie: Karla Vázlerová / Hudba a zvuk: Anna Rychtaříková / Světla: Petr Lorenc / Hrají: Láďa Puchýř, Jana Benešová, Lída Panenková, Romana Masojídková, Radka Hospůdková, Jakub Linhart, Anna Zemanová, Mirek Kejzlar.
Neděle 25. března / 19:30 Divadelní spolek Krakonoš / Vysoké nad Jizerou Jiří Janků a Petr Svojtka / BEDŘICH SMETANA THE GREATEST HITS Proč bychom se netěšili... když nám pán bůh zdraví dá... Režie: Marie Brtková Trunečková / Scéna: Vladimír Brtek, Josef Hejral / Kostýmy: Ivana Růžičková / Hudba: Bedřich Smetana, Ivan Hlas, Jiří Janouch, Petr Tomeš / Hudební aranžmá: Petr Tomeš j. h. / Hudební a pěvecké nastudování a kapelník: Jan Hejral, Adam Bartoň / Choreografie: Eva Ornstová j. h. / Šerm: Miroslav Manhart / Inspice: Alice Dvořáková / Nápověda: Jitka Seidlová / Světla: Jan Pohanka, Tomáš Bureš / Kapela: Kateřina Gajdošová, Josef Hejral, Jiří Trnka, Iveta Růtová, Miloslav Vodseďálek, Pavlína Vodseďálková / Hrají: Vladimír Vodseďálek, Jiří Líbal, Eliška Bochová, Klára Pampelová, Ondřej Nosek, Tomáš Hellmuth, Karel Bárta ml.,, Robert Nesvadba, Josef Hejral, Jan Vaverka ml., Jana Vodseďálková, Pavla Šikolová, Jana Klímová, Jana Drozenová, Klaudie Blažková, Eliška Holá, Jiří Klem (mužský hlas), Lucie Pernetová (ženský hlas), Marie Trunečková Brtková (hlas kartářky). Úterý 27. března / 19:30 Divadelní klub Jirásek / Česká Lípa COMMEDIA À LA CARTE Jak to všechno dopadne? Scénář podle motivů a postav Commedie dell arte, režie: Václav Klapka a kol. / Scéna a kostýmy: Renáta Grolmusová / Hrají: Pavel Landovský, Štěpán Kňákal, Jiří Gottlieber, Jiří Kratochvíl, Karel Bělohubý, Václav Klapka, Dita Krčmářová, Kristýna Slapničková. 3. 11. 14. 18. 27. program ÚNOR 2018 18:00-19:30 / Šansonové duo POMÝM Večer písní a improvizace zpěváka a básníka Eliáše Urbana, absolventa AVU, a Mikuláše Tichého, studenta Konzervatoře a střední školy Jana Deyla. 19:30-21:30 / koncert: Gentlemani Dalibor Gondík na bicí nástroje, zpěvák a kytarista Michal Cerman, písničkář, basista a kytarista Lukáš Fišer, zpěvák, houslista a banjista Pavel Švestka, multiinstrumentalista, hráč na akordeon a dechové nástroje Tomáš Křemenák. / Vstupné 150 Kč / 18:00-19:00 / vernisáž: Honza Janák Výstava Honzy Janáka, rekvizitáře Činoherního klubu, kreslíře a ilustrátora potrvá do března 2018. 18:00-19:30 / Klavírní sehrání Tichý a Mazoch Večer klavírní improvizace hudebníka Mikuláše Tichého a grafického designera Petra Mazocha, který se věnuje atmosférické a ambientní hudbě. 20:00-22:00 / koncert: Jazz blend I mladé zajímá jazz. / Vstupné dobrovolné / Aktuální informace facebook.com/cinohernikavarna 28. 20:00-22:00 / Život je Šanson Večer šansonů Zlatky Bartoškové s hostem Milanem Heinem. / Vstupné 200 Kč / Více informací na Facebooku Činoherní kavárny 2018 Činoherní čtení na na březen vychází k předprodeji 6. února. Na zadní straně fotografie z inscenace hry Jana Kačera Svatba pozdního léta. Redakce Činoherního čtení: Roman Císař, Petra Honsová, Radvan Pácl, Vladimír Procházka. / Jazyková korektura: Andrea Hurtová. / Foto: Čeněk Folk, Ivan Prokop, Pavel Nesvadba, Miloň Novotný, Miroslav Pokorný, Pavel Kolský, archiv Rádobydivadlo Klapý. / Grafická úprava: Petra Tyllová.
Ve Smečkách 26, 110 00 Praha 1 e-mail: pokladna@cinoherniklub.cz telefon pokladna: +420 211 151 877 www.cinoherniklub.cz