Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území a ochranného pásma zvláště chráněného území ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb. Přírodní rezervace KRALOVICKÉ LOUKY Datum zpracování: 15. 6. 2012 10.7. 2012
1. Název zvláště chráněného území: Kralovické louky 2. Návrh kategorie ochrany zvláště chráněného území: Přírodní rezervace (dále jen PR ) ve smyslu 33 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon ). 3. Předměty ochrany a jejich popis: 3.1. Souhrnná charakteristika předmětů ochrany: Předmětem ochrany přírodní rezervace Kralovické louky jsou zrašelinělé svahové louky s bohatou květenou. Předmětem ochrany evropsky významné lokality Zlatý potok v Pošumaví, ve které se PR Kralovické louky cele nachází, jsou pak smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy, bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách, vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně, extenzivní sečené louky nížin až podhůří, přechodová rašeliniště a trasoviště, lokalita hořečku českého. 3.2. Popis hlavních předmětů ochrany: Cílem ochrany je zachování nejcennějších porostů mezofilních luk a pastvin, rašelinných luk a pramenišť nacházejících se v PR Kralovické louky, které z hlediska druhové diverzity a výskytu ohrožených rostlinných druhů představují jeden z nejvýznamnějších nelesních vegetačních komplexů v jihočeském regionu. Podstatou ochrany je udržení a postupné zlepšování stavu přírodních biotopů na lokalitě a udržení přirozené mozaiky sekundárního bezlesí, lesa a křovin. Veškeré zásahy je třeba vést ve prospěch předmětu ochrany. Zároveň je však nutné management provádět s ohledem na ostatní zvláště chráněné druhy a také s ohledem na živočišnou biotu. Základem je proto zkvalitnění bylinné skladby potlačením expanzivních druhů. V dlouhodobém měřítku je nezbytně nutné splnit základní podmínku existence stávajících biocenóz udržet stávající příznivý hydrický režim celé lokality, tzn. vyloučit z lokality a bližšího okolí všechny eventuelní zásahy, které by mohly vést k jeho narušení. Pro celkovou biodiverzitu ZCHÚ i pro jednotlivé ohrožené taxony je vhodné zvýšit plošný podíl nelesních biotopů na úkor náletových dřevin a jejich permanentní udržování ve stadiu disklimaxu. Rovněž je nutné zamezit přísunu živin do cenných biotopů vlivem zemědělství na intenzivně využívaných loukách. Na těchto plochách je možno tolerovat případnou pastvu, za předpokladu, že těžká hospodářská zvířata nebudou mít přístup do cenných partií ZCHÚ. Také je vhodné zamezit přílišné koncentraci dobytka v těsné blízkosti nejvýznamnějších stanovišť. název T1.9 Střídavě vlhké bezkolencové louky podíl plochy v ZCHÚ (%) popis ekosystému - Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae) T1.6 Vlhká tužebníková lada - Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně T1.1 Mezofilní ovsíkové louky - Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio- Centaureion nemoralis) R2.2 Nevápnitá mechová slatiniště - Přechodová rašeliniště a třasoviště L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy - Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae)
název druhu Gentianella praecox subsp. bohemica Aconitum variegatum L. aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. popis biotopu druhu, další poznámky 8 ex. kvetoucích 1 Svahová louka s mozaikou svazů Molinion caeruleae, Sphagno warnstorfiani- Tomenthypnion nitentis a Violion caninae. Ověřena byla pouze jedna ze dvou evidovaných mikropopulací. roztroušeně 3 v olšině Dactylorhiza majalis subsp. majalis Iris sibirica L. Laserpitium prutenicum L. Platanthera bifolia (L.) L. C. Richard Tofieldia calyculata (L.) Wahlenb. Menyanthes trifoliata L. roztroušeně zaznamenán vzácně zaznamenán zaznamenán zaznamenán 3 vlhké partie 2 Molinion 2 Molinion 3 vlhčí partie 1 ojediněle na slatiništi 3 4. Cíl ochrany: Podstatou ochrany je udržení a postupné zlepšování stavu přírodních biotopů na lokalitě a udržení přirozené mozaiky sekundárního bezlesí, křovin a olšin. Hlavní pozornost musí být věnována hygrofilním bylinným společenstvům, která jsou v současné době již nenahraditelným refugiem druhu Gentianella praecox subsp. bohemica. Veškeré zásahy je třeba vést ve prospěch předmětu ochrany. Zároveň je však nutné management provádět s ohledem na ostatní zvláště chráněné druhy a také s ohledem na živočišnou biotu. Základem je proto zkvalitnění bylinné skladby potlačením expanzivních nitrofilních druhů. V dlouhodobém měřítku je nezbytně nutné splnit základní podmínku existence stávajících biocenóz udržet stávající příznivý hydrický režim celé lokality, tzn. vyloučit z lokality a bližšího okolí všechny eventuelní zásahy, které by mohly vést k jeho narušení. Pro celkovou biodiverzitu CHÚ i pro jednotlivé ohrožené taxony je vhodné zvýšit plošný podíl nelesních mokřadních biotopů na úkor náletových dřevin a jejich permanentní udržování ve stadiu disklimaxu. Botanicky méně exponovanou olšinu a mokřadní vrbiny je vhodné udržet v současném zastoupení a zamezit jejich šíření na preferovaná stanoviště. Rovněž je nutno zamezit, aby se intenzivně pasená louka (biotop X5) stala zdrojem šíření ruderálních druhů dále chráněného území. 5. Základní ochranné podmínky: Základní ochranné podmínky přírodních rezervací jsou stanoveny v 34 zákona. 6. Návrh bližších ochranných podmínek: V souladu s ustanovením 33 odst. (1) zákona se navrhuje, aby na území nově navržené PR bylo možno jen se souhlasem orgánu ochrany přírody provádět tyto činnosti a zásahy: a. vjíždět motorovými a přípojnými vozidly na území přírodní rezervace mimo vyznačené a stávající cesty, s výjimkou vozidel orgánů veřejné správy, Policie České republiky, záchranných sborů, obrany
státu, veterinární služby, vozidel nezbytných pro zajištění péče o zemědělské a lesní pozemky či porosty a vozidel vlastníků nebo nájemců pozemků nacházejících se na území přírodní rezervace, b. zřizovat myslivecká zařízení, včetně krmelišť, vnadišť, újedišť a slanisek, chovat nebo vypouštět odchovanou zvěř, c. provádět obnovu lučních porostů a pastvin (včetně rychloobnovy a dosevu), aplikovat na tyto plochy průmyslová i statková hnojiva, d. provádět vědeckou a výzkumnou činnost, 7. Vymezení hranice přírodní rezervace a jejího ochranného pásma: 7.1. Navrhovaná hranice přírodní rezervace Hranice přírodní rezervace byla navržena tak, aby při zachování potřebných ploch pro zachování a rozvoj předmětů ochrany maximálně respektovala vlastnické vztahy. Prioritně je navržena po hranicích stávajících parcel nebo výrazných terénních markantech. 7.2. Vymezení ochranného pásma přírodní rezervace: K zabezpečení zvláště chráněného území před rušivými vlivy je v souladu s 37 odst. 1 zákona navrhováno vyhlásit ochranné pásmo tvořené samostatným polygonem. Pro ochranné pásmo PR se nenavrhují bližší ochranné podmínky. 7.3. Získání informace o vymezení přírodní rezervace a jejího ochranného pásma: Zákres hranice přírodní rezervace a jejího ochranného pásma je přílohou číslo 3 tohoto návrhu. Návrh hranic je dále k dispozici na www.kraj-jihocesky.cz, ve složce Krajský úřad Odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví Ochrana přírody a krajiny Zřizování zvláště chráněných území (ve formátu pdf), nebo na mapovém serveru jihočeského kraje na adrese http://gis.krajjihocesky.cz/mchu.jsp. Po projednání návrhu bude hranice přírodní rezervace geodeticky stabilizována. Při stabilizaci hranice může na základě místních poměrů dojít k odchylce zaměřené hranice od předloženého návrhu. Tato odchylka nepřekročí vzdálenost 5 m. 8. Územně správní zařazení území: 8.1. Přírodní rezervace: kraj: Jihočeský okres: Prachatice obec s rozšířenou působností: Prachatice obec s pověřeným obecním úřadem: Prachatice obec: Nebahovy katastrální území: Kralovice 8.2. Ochranné pásmo přírodní rezervace: kraj: Jihočeský okres: Prachatice obec s rozšířenou působností: Prachatice obec s pověřeným obecním úřadem: Prachatice obec: Nebahovy katastrální území: Kralovice
9. Přehled katastrálních území a parcelních čísel pozemků dotčených návrhem přírodní rezervace a ochranného pásma přírodní rezervace: Podrobný výčet parcel, výměr a listů vlastnictví je uveden v příloze 2 tohoto návrhu. 9.1. Přírodní rezervace: Katastrální území: Kralovice (672637): 112/2, 154/1, 154/1, 154/2, 154/2, 159/1, 159/2, 166, 404, 408, 409, 411, 412, 158 9.2. OP PR: Katastrální území: Kralovice (672637): 92, 126, 127, 128, 131/1, 131/2, 131/4, 132/1, 132/2, 133, 134, 138/1, 138/2, 139, 141, 143/1, 143/2, 146/1, 146/2, 146/3, 146/4, 146/5, 146/6, 151/1, 151/1, 405, 527, 151/2, 151/2 10. Předpokládaná výměra zvláště chráněného území*: Přírodní rezervace: 8,22 ha Ochranné pásmo přírodní rezervace: 5,96 ha * výměra byla stanovena výpočtem z mapových podkladů (v programu ArcGIS) 11. Odůvodnění návrhu: 11.1. Historie ochrany území, vymezení PR: Jedná se o nové vyhlášení stávajícího zvláště chráněného území. PR Kralovické louky byla zřízena Vyhláškou okresního národního výboru v Prachaticích, kterou se určují zvláště chráněné přírodní výtvory na lokalitách: Libín, Koubovský rybník, Kralovické louky, Tisy u Chrobol, Podhájí, Mastnice a jejich ochranná pásma, ze dne 18. února 1988. Přírodní rezervace (PR) Kralovické louky byla zřízena Vyhláškou 1/92 OÚ Prachatice 3.3. 1992. PR byla součástí evropsky významné lokality (dále jen EVL) "Kralovické louky /4,8294ha, kód CZ0312222/, která byla zřízena nařízením vlády 132/2005 Sb. ze dne 22. 12. 2004. Tato EVL byla zrušena nařízením vlády 371/2009 Sb. ze dne 3. 11. 2009 a území se stalo součástí EVL Zlatý potok v Pošumaví s výměrou 109,87ha /kód lokality CZ0314641/. Lokalita Kralovické louky je zároveň zařazena do Záchranného programu pro hořeček český v ČR. Po novém vyhlášení PR bude příslušná část původního zřizovacího předpisu zrušena. 11.2. Hlavní důvody zpracování návrhu na vyhlášení PR: Přírodní rezervace (PR) Kralovické louky se nachází na k.ú. Kralovice, které je součástí obce Nebahovy, okres Prachatice. Zaujímá rozlohu 6,123ha a je součástí EVL Zlatý potok v Pošumaví. Regionálně fytogeografické členění ČSR (Skalický 1988) řadí tuto oblast do fyt. okresu Šumavskonovohradské podhůří, podokresu 37h. Prachatické Předšumaví. Klimatická oblast je mírně teplá MT3 (cf. Quitt 1971). Horninovým podkladem jsou moldanubické granulity, které jsou ve strmě stoupajícím mělkém úpadu pokryty deluviálními, místy soliflukčními kamenito-hlinitými sedimenty. V půdním pokryvu převažuje pseudoglej typický (kambizem pseudoglejová) s přechody k pseudogleji organozemnímu (Albrecht a kol., 2003). Lokalitu tvoří vlhké svahové a prameništní louky na západně orientovaných a poměrně příkrých svazích. Zájmové území je významné především jakožto lokalita hořečku mnohotvarého českého (Gentianella praecox subsp. bohemica), ale také řady jiných vzácných druhů (Aconitum variegatum, Dactylorhiza majalis subsp. majalis, Iris sibirica). Botanicky cennými biotopy jsou zde zejména zachovalé bezkolencové louky (svaz Molinion), vysokobylinné pcháčové louky (svaz Calthion), smilkových pastvin (sv. Violion caninae) a fragmentárně též slatin sv. Caricion davallianae a Sphagno warnstorfiani Tomentyphnion. Poměrně pestrou bylinnou skladbu tvoří řada dalších ohrožených druhů. Okrajově se dochovala potoční olšina. Velkou část lokality pokrývají stromové a keřové nálety.
Celkově je zájmová lokalita tvořena velmi pestrou mozaikou celé řady přírodních biotopů, které ve východní části lokality poměrně degradují vlivem vypouštění splaškových vod z nedaleké obce Kralovice, které chybí kanalizace a ČOV. Na velké části zájmové lokality na zamokřených biotopech se druhotně rozšířily poměrně rozsáhlé porosty svazu Salicion cinereae, biotop K1 Mokřadních vrbiny (Chytrý et al. 2010). V stromových a keřových náletech dominuje Betula pendula, jako příměs zaznamenáme Populus tremula, Pinus sylvestris, Acer pseudoplatanus, Alnus glutinosa, Corylus avellana, Crataegus laevigata, Rhamnus cathartica. V bylinném patru zaznamenáme z významnějších druhů Aconitum variegatum. Porosty dřevin v západní části území patří k jednotce L2.2 Údolní jasanovo-olšové luhy; nejčastěji jde o střemchové olšiny svazu Alnion incanae se Salix fragilis, Thalictrum aquilegiifolium, Aconitum variegatum. Biotop T1.6 Vlhká tužebníková lada, svaz Calthion palustris (V část území) je poměrně uniformní, s výskytem jen běžných druhů rostlin. Výrazněji se zde projevuje eutrofizace vlivem vypouštění odpadních vod, v jejímž důsledku se objevují vysoké nitrofilní druhy jako Urtica dioica, Galium aparine, Anthriscus sylvestris, Cirsium oleraceum a produktivní druhy trav jako Dactylis glomerata, Alopecurus pratensis. Z lučních společenstev mezofilních nebo mírně vlhkých stanovišť jsou velmi významně zastoupeny porosty ovsíkových luk (T1.1) svaz Arrhenatherion elatioris, které jsou v S části lokality poměrně intenzivně obhospodařované a druhově ochuzené, dále porosty krátkostébelných smilkových trávníků bez jalovce biotop T2.3B svaz Violion caninae, převážně asociace Festuco capillatae-nardetum strictae a zejména pak bezkolencové louky (T1.9) svaz Molinion caerulea. V těchto porostech roste i celá řada zvláště chráněných a významných druhů jako Serratula tinctoria, Laserpitium prutenicum, Iris sibirica, Carex hartmanii, C. umbrosa, C. pulicaris, Scorzonera humilis, Selinum carvifolia, Galium boreale. Vzácně se vyskytují biotopy R2.2 Luční nevápnitá mechová slatiniště svazu Sphagno warnstorfiani-tomenthypnion nitentis a R2.3 Přechodová rašeliniště svazu Sphagno recurvi-caricion canescentis a netypické zbytky asociace Valeriano dioicae-caricetum davallianae (sv. Caricion davallianae) biotop R2.1 Vápnitá slatiniště s Tofieldia calyculata, Carex flava, C. demissa. V přírodní rezervaci byl zaznamenán výskyt chráněného perleťovce mokřadního (Proclossiana eunomia) a dalších druhů perleťovců, z denních motýlů se mimo jiné vyskytuje hnědásek jitrocelový (Melitaea athalia). Mezi dvoukřídlým hmyzem této lokality je zajímavý nález muchnice Bibio clavipes, zelenušky Microcercis rigonella a dalších vzácných druhů (Albrecht a kol., 2003). 11.3. K názvu zvláště chráněného území: Původní název lokality Kralovické louky je jednoznačný a bude ponechán i pro nově vyhlašovanou PR. 11.4. Ke kategorii ochrany zvláště chráněného území: Vzhledem k charakteru lokality a na základě metodiky MŽP pro stanovení kategorií zvláště chráněných území je navrhována přírodní rezervace. 11.5. K předmětům ochrany: viz část 11.2. 11.6. K cílům ochrany: Kralovické louky byly v minulosti nepravidelně jednosečné nebo přepásané. V posledních letech byla zavedena pravidelná seč 1x ročně, zpravidla během července až srpna. Některá místa s populací Gentianella praecox subsp. bohemica byla posečena až po odkvětu hořečku. Početnost jeho populace v letech 1999 až 2004 kolísala. Bylo zaznamenáno od 32 (2003) do 300 (1999) kvetoucích exemplářů. V roce 2005 proběhla na lokalitě mozaiková seč, která do doby vysemenění Gentianella praecox subsp. bohemica selektivně vynechávala místa s vlastní populací, kde bylo zaznamenáno 210 exemplářů. Po jejich vysemenění se realizovala seč zbylé části lokality. V roce 2006 byly během léta porosty sv. Molinion caeruleae v místě severní mikropopulace o něco nižší než v předchozích letech, ale vlivem deštivého srpna byly následně ještě vyšší a zapojenější,
než v minulosti. V důsledku zastínění byly jednotlivé exempláře hořečku velmi vytáhlé, málo větvené a celkově málokvěté. Jižní mikropopulace rostoucí v nižších porostech svazu Violion caninae s přechody ke svazu Molinion caeruleae byla také vlivem deštivého srpna vyšší a zapojenější než v minulých letech. Část exemplářů se objevila úplně mimo porosty sv. Violion caninae. Dolní část luční enklávy s mikropopulacemi hořečků byla pokosena počátkem června, přičemž byla vynechána plocha s výskytem severní mikropopulace hořečku. Sečí byla zasažena cca polovina jižní mikropopulace hořečku - rostliny byly useknuty, ale ještě zčásti stačily dorůst, vykvést a vysemenit. Horní část luční enklávy byla poprvé pokosena v druhé polovině července. Druhá seč celé enklávy (včetně ploch s hořečkem) proběhla po vysemenění hořečků v říjnu 2006. Na obou plochách bylo zaznamenáno 47 ks kvetoucí jedinců. V roce 2007 byla koncem května pokosena jen část z obou dílčích ploch s výskytem hořečků. Obě dílčí lokality hořečků byly pokoseny ze spodní (západní) strany, a to vždy asi 1/3 plochy s pozdějším registrovaným výskytem hořečků. Druhá seč celé luční enklávy proběhla v druhé polovině října. V tomto roce bylo zaznamenáno 157 ks hořečků. V roce 2008 byla v předjaří na lokalitě vyhrabána stařina. Střední partie louky, zahrnující cca 3/4 ploch s výskytem hořečků, byly pokoseny počátkem června 2008. V první polovině září pak byly posečeny dvě okrajové partie louky (severovýchodní a jihozápadní). Seč jihozápadního okraje louky zčásti zasáhla i do populace hořečků. Vegetace otav byla v době květu hořečku středně vysoká, na drnu středně zapojená. V populaci cca 54 kvetoucích exemplářů hořečků bylo v druhé polovině září zaznamenáno velké procento prázdných a ukousaných semeníků vyžraných, polozkousaných. Druhá seč celé luční enklávy proběhla v první polovině listopadu. V roce 2009 byla celá luční enkláva posečena a vyhrabána v druhé polovině března. Jihovýchodní cíp luk byl vyhrabán kovovými hráběmi bez zásahu do drnu, ostatní části byly vyhrabány s narušením drnu (obracečkou TON). Horní partie severní části louky bez výskytu populace hořečků byly pokoseny v červnu. V druhé polovině října byla pak celá louka posečena křovinořezem a vyhrabána. Opět byl proveden různě důkladný výhrab mezi plochami 1 a 2. Plocha 1 byla vyhrabána opatrněji, plocha 2 důkladněji s narušením drnu. Vegetace byla v době květu hořečků v místě severní mikropopulace poměrně vysoká, květnatá, celkově středně hustá, na drnu však jen málo zapojená (víceméně řídká), pro klíčení hořečků po seči velmi vhodná. V místě jižní mikropopulace byla v době květu cca 100 ks hořečků počátkem září 2009 vegetace relativně nízká, květnatá, celkově středně hustá, též na drnu středně zapojená (zapojené je mechové, nikoli bylinné patro). Po seči a důkladném vyhrabání pro klíčení hořečků vhodná. Hořečky byly pěkně vyrostlé, většinou menší, ale nepoškozené, neputátní. Bylo zaznamenáno velké procento prázdných vyžraných semeníků. 11.7. K návrhu bližších ochranných podmínek: Bližší ochranné podmínky PR jsou navrženy v souladu s ustanovením 44 odst. 3 zákona a jsou nastaveny tak, aby umožnily orgánu ochrany přírody usměrňovat činnosti, které nejsou zcela ošetřeny základními ochrannými podmínkami PR a mohly by vést k nežádoucím změnám dochovaného stavu přírodního prostředí. 11.8. K jednotlivým bližším ochranným podmínkám: ad a. vjíždět na jízdních kolech a jiných bezmotorových dopravních prostředcích mimo stávající cesty, vjíždět motorovými a přípojnými vozidly na území přírodní rezervace mimo vyznačené a stávající cesty, s výjimkou vozidel orgánů veřejné správy, Policie České republiky, záchranných sborů, obrany státu, veterinární služby, vozidel nezbytných pro zajištění péče o zemědělské a lesní pozemky či porosty a vozidel vlastníků nebo nájemců pozemků nacházejících se na území přírodní rezervace, Při vjezdu motorovými vozidly dochází při větší frekvenci pojezdů ke změnám struktury půdy a změnám druhového složení společenstev, směrem ke společenstvům a druhům, které jsou k těmto
podmínkám tolerantní. Jedná se tedy o činnost, která může mít nepříznivý dopad na předmět ochrany PR. ad b. zřizovat myslivecká zařízení, včetně krmelišť, vnadišť, újedišť a slanisek, chovat nebo vypouštět odchovanou zvěř Vzhledem k tomu, že biotop příznivý pro předměty ochrany je citlivý na zvýšený obsah dusíku a fosforu v půdě a při přikrmování zvěře se obsah těchto látek v půdě zvyšuje (jedná se o živiny obsažené v přikrmovacích komponentech nebo živiny obsažené v trusu zvířat, která se v místech přikrmování shromažďují), dochází přikrmováním zvěře lokálně ke zhoršování podmínek pro společenstva a druhy předmětu ochrany. Cílem tohoto opatření není vyloučení mysliveckého hospodaření z plochy přírodní rezervace, pouze jeho drobné usměrnění na místa, kde zřízení nebude mít negativní dopad na biotopy PR a předměty ochrany. ad c. provádět obnovu lučních porostů a pastvin (včetně rychloobnovy a dosevu), aplikovat na tyto plochy průmyslová i statková hnojiva, Luční porosty ve zvláště chráněném území a jeho ochranném pásmu jsou významným biotopem předmětů ochrany, plochy je třeba ošetřovat a kosit ve vhodných termínech a vhodným způsobem (viz plán péče). Na tyto plochy nelze aplikovat žádné pesticidy, biocidy či syntetická hnojiva. Vyloučeno je i např. vyvážení digestátů z bioplynových stanic, močůvky či kejdy. Jediný možný způsob přihnojování je aplikace chlévské mrvy (na základě souhlasu OOP a nikoliv na botanicky cenné podmáčené plochy). Louky a travní porosty nelze rozorávat či válcovat. Zcela nepřípustná je aplikace tzv. rychloobnovy luk (aplikace neselektivního herbicidu, rozorání a osetí kulturními travinami). ad d. provádět vědeckou a výzkumnou činnost. Souhlas orgánu ochrany je považován zejména z důvodu možné regulace a koordinace výzkumných činností, tak, aby nedocházelo ke zvýšenému tlaku na biotop nebo předměty ochrany. Zároveň umožňuje zachovat požadovaný průběh výzkumu a zabránit ovlivnění výsledků (nebo zničení pokusných ploch) například prováděním údržby chráněného území. 11.9. K vymezení hranice zvláště chráněného území: Nově navržená hranice PR a OP PR je vedena převážně po hranicích stávajících parcel katastru nemovitostí nebo po výrazných terénních útvarech. Zároveň je tato hranice zpravidla dobře zřetelná i v terénu, jako hranice různých druhů pozemků. Hranice byla navržena tak, aby všechny významné fenomény předmětu ochrany byly v území zahrnuty. Pro hranici PR bude vypracován záznam podrobného měření změn. 11.10. K vymezení ochranného pásma: Zároveň s návrhem vyhlášení PR je navrhováno vyhlášení OP PR. OP PR je navrženo jako samostatný polygon.
Přílohy: číslo 1: Orientační mapa PR KRALOVICKÉ LOUKY a jejího ochranného pásma číslo 2: Seznam dotčených parcel číslo 3: Zákres hranice navrhované PR a jejího ochranného pásma do katastrální mapy
Příloha číslo 1:
Příloha číslo 2: Seznam dotčených parcel katastrální území číslo parcely přírodní rezervace nebo ochranné pásmo číslo listu vlastnictví druh pozemku způsob využití pozemku celková výměra (m2) výměra v PR/OP (m2)* Kralovice 92 OP 148 ostatní plocha neplodná půda 2003 2003 Kralovice 126 OP 148 lesní pozemek 2237 2237 Kralovice 127 OP 356 trvalý travní porost 13439 13439 Kralovice 128 OP 356 ostatní plocha neplodná půda 137 137 Kralovice 133 OP 356 orná půda 6449 6449 Kralovice 134 OP 356 ostatní plocha neplodná půda 169 169 Kralovice 139 OP 148 ostatní plocha neplodná půda 288 288 Kralovice 141 OP 148 ostatní plocha neplodná půda 101 101 Kralovice 158 PR 52 lesní pozemek 1003 213 Kralovice 166 PR 137 ostatní plocha neplodná půda 5909 5909 Kralovice 404 PR 154 ostatní plocha neplodná půda 8478 8478 Kralovice 405 OP 154 ostatní plocha neplodná půda 270 270 Kralovice 408 PR 52 ostatní plocha neplodná půda 11139 11139 Kralovice 409 PR 137 ostatní plocha neplodná půda 19890 19890 Kralovice 411 PR 589 ostatní plocha neplodná půda 9099 9099 Kralovice 412 PR 194 trvalý travní porost 11876 11876 Kralovice 527 OP 10001 ostatní plocha Kralovice 112/2 PR není na LV ostatní plocha Kralovice 112/2 OP není na LV ostatní plocha ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace 1173 1173 2320 395 2320 766 Kralovice 131/1 OP 356 trvalý travní porost 9081 9081 Kralovice 131/2 OP 240 ostatní plocha ostatní komunikace 318 318 Kralovice 131/4 OP 356 trvalý travní porost 1066 1066 Kralovice 132/1 OP 356 ostatní plocha neplodná půda 140 140 Kralovice 132/2 OP 356 ostatní plocha neplodná půda 212 212 Kralovice 138/1 OP 148 ostatní plocha neplodná půda 698 698 Kralovice 138/2 OP 148 trvalý travní porost 3901 3901 Kralovice 143/1 OP 148 ostatní plocha neplodná půda 2800 2134 Kralovice 143/2 OP 148 ostatní plocha neplodná půda 612 612 Kralovice 146/1 OP 148 trvalý travní porost 1510 1510 Kralovice 146/2 OP 148 trvalý travní porost 5976 5976 Kralovice 146/3 OP 148 trvalý travní porost 2632 118 Kralovice 146/4 OP 148 trvalý travní porost 2060 2060 Kralovice 146/5 OP 148 trvalý travní porost 934 934 Kralovice 146/6 OP 148 ostatní plocha neplodná půda 2527 2527 Kralovice 151/1 OP 150 ostatní plocha neplodná půda 1254 1254 Kralovice 151/1 OP 150 ostatní plocha neplodná půda 1254 339 Kralovice 151/2 OP 150 ostatní plocha neplodná půda 312 312 Kralovice 151/2 OP 150 ostatní plocha neplodná půda 312 312
Kralovice 154/1 PR 150 ostatní plocha neplodná půda 6209 6209 Kralovice 154/1 PR 150 ostatní plocha neplodná půda 6209 6209 Kralovice 154/2 PR 150 ostatní plocha neplodná půda 2060 2060 Kralovice 154/2 PR 150 ostatní plocha neplodná půda 2060 2060 Kralovice 159/1 PR 52 ostatní plocha neplodná půda 6415 6415 Kralovice 159/2 PR 52 lesní pozemek 1385 474 * poměrná část vypočtena v programu ArcGIS
µø Ú&Ú Æø ± ª ÍÈÓÍÌÈ 3 ± ø ÌæÊ?µÆª Œ º± µø ø Æ? 3 ø ß Û Ê Ô navržená hranice navržené OP ÔÊÔ Î ø ± # ±ºµ øºê µø ø Æ? 3 ø ß w F
µø Ú&Ú Æø ± ª ÍÈÓÍÌÈ 3 ± ø ÌæÊ?µÆª Œ º± µø ø Æ? 3 ø ß Û Ê Ó navržená hranice navržené OP ÔÊÔ Î ø ± # ±ºµ øºê µø ø Æ? 3 ø ß w F
µø Ú&Ú Æø ± ª ÍÈÓÍÌÈ 3 ± ø ÌæÊ?µÆª Œ º± µø ø Æ? 3 ø ß Û Ê Ì navržená hranice navržené OP ÔÊÔ Î ø ± # ±ºµ øºê µø ø Æ? 3 ø ß w F
µø Ú&Ú Æø ± ª ÍÈÓÍÌÈ 3 ± ø ÌæÊ?µÆª Œ º± µø ø Æ? 3 ø ß Û Ê Ï navržená hranice navržené OP ÔÊÔ Î ø ± # ±ºµ øºê µø ø Æ? 3 ø ß w F