Vysvětlivky 2015.pdf Vysvětlivky k vyplnění tiskopisu Příloha k žádosti o dávku nemocenského pojištění 1) Číselník okresů je uveden v příloze č. 1. 2) Číselník druhu činností je uveden v příloze č. 2. 3) Uvede se rozhodné období, ze kterého se zjišťuje vyměřovací základ. Rozhodným obdobím (dále jen RO ) je období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost. Je-li RO kalendářní rok (leden prosinec), není třeba vyplňovat údaje za jednotlivé kalendářní měsíce. Postačí vyplnit rubriku celkem. Za den vzniku pojištění pro účely RO se považují dny uvedené v 19 zákona č. 187/2006 Sb. Jestliže sociální událost u zaměstnance vznikla v období, kdy od vzniku pojištění zaměstnance do konce kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, v němž sociální událost vznikla, neuplynulo 12 kalendářních měsíců, je RO období od vzniku pojištění zaměstnance do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž sociální událost vznikla. Jestliže sociální událost vznikla v kalendářním měsíci, v němž vzniklo pojištění zaměstnance, je RO období od vzniku pojištění zaměstnance do konce tohoto kalendářního měsíce a pokud zaměstnání netrvalo do konce tohoto kalendářního měsíce, do dne, kterým doba zaměstnání skončila. Nemá-li zaměstnanec v RO vyměřovací základ nebo není-li v rozhodném období alespoň 7 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ, je RO první předchozí kalendářní rok, v němž byl dosažen započitatelný příjem a je v něm alespoň 30 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ. RO podle předchozí věty začíná nejdříve dnem vzniku pojištění zaměstnance. První předchozí kalendářní rok se zjišťuje postupně od roku, v němž vznikla sociální událost. Jestliže od vzniku pojištění do měsíce, který předchází měsíci vzniku sociální události, neuplynulo 12 kalendářních měsíců, popř. sociální událost vznikla v měsíci vzniku pojištění a zaměstnanec v RO nemá vyměřovací základ nebo není-li v RO alespoň 7 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ, považuje se za denní vyměřovací základ jedna třicetina započitatelného příjmu, kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl v kalendářním měsíci, v němž vznikla sociální událost. Jde-li o zaměstnání malého rozsahu nebo o zaměstnání na základě dohody o provedení práce, považuje se v tomto případě za denní vyměřovací základ jedna třicetina vyměřovacího základu zaměstnance dosaženého v kalendářním měsíci, v němž vznikla sociální událost. Nelze-li RO stanovit proto, že nelze určit první předchozí kalendářní rok s vyměřovacím základem a alespoň 30 kalendářními dny, jimiž se dělí vyměřovací základ, považuje se za denní vyměřovací základ jedna třicetina započitatelného příjmu, kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl v kalendářním měsíci, v němž vznikla sociální událost. Nemůže-li příslušný orgán nemocenského pojištění zjistit vyměřovací základy zaměstnance za jednotlivé kalendářní měsíce rozhodného období, považuje se za vyměřovací základ zaměstnance za jednotlivý kalendářní měsíc minimální mzda platná v kalendářním měsíci; to neplatí u zaměstnání malého rozsahu. U zaměstnankyně převedené na jinou práci nebo na jiné služební místo z důvodu těhotenství, mateřství nebo kojení se RO zjišťuje namísto ke dni vzniku sociální události ke dni převedení, pokud je to pro ni výhodnější. U zaměstnanců uvedených v 5 písm. a) bodech 4, 5 a 12 zákona č. 187/2006 Sb., jejichž zaměstnání přechází z období před 1. 1. 2009 do období po 31. 12. 2008, se pro účely stanovení RO považuje za den vzniku pojištění 1. 1. 2009. 4) Započitatelným příjmem se rozumí mzda, plat a další příjmy, které se zahrnovaly v příslušných kalendářních měsících rozhodného období do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného na sociální zabezpečení podle zvláštního zákona (č. 187/2006 Sb. a zákona č. 589/1992 Sb.), ve znění platném v těchto příslušných kalendářních měsících. U zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce se započitatelným příjmem rozumí odměna v daném rozhodném období, které zaměstnanec dosáhl z dohody o provedení práce, z níž uplatňuje nárok na nemocenské. Zároveň se v bodě b) uvede dosažený příjem z dohody o provedení práce, resp. ze všech dohod o provedení práce u téhož zaměstnavatele, kterého zaměstnanec dosáhl v měsíci vzniku sociální události. 5) Vyplní se jen v případě, jestliže v rozhodném období stanoveném podle 18 odst. 4 a 5 zákona č. 187/2006 Sb. nemá zaměstnanec vyměřovací základ nebo není-li v tomto rozhodném období alespoň 7 kalendářních dnů,
vysvetlivkynempri2016.pdf Vysvtlivky k vyplnní tiskopisu íloha k žádosti o dávku nemocenského pojištní Do verze tiskopisu od roku 2016 bylo doplnno zaškrtávací pole Zahraniní mimo Slovenska, které se oznauje/zaškrtává v pípad, že se jedná o zahraniní potvrzení o doasné pracovní neschopnosti, pop. poteb ošetování. 1)íselník OSSZ/PSSZ/MSSZ Brno je uveden na webových stránkách SSZ. 2)íselník druhu inností je uveden v píloze. 1. 3) Uvede se rozhodné období, ze kterého se zjišuje vymovací základ. Rozhodným obdobím (dále jen RO ) je období 12 kalendáních msíc ped kalendáním msícem, ve kterém vznikla sociální událost. Je-li RO kalendání rok (leden prosinec), není teba vyplovat údaje za jednotlivé kalendání msíce. Postaí vyplnit rubriku celkem. Za den vzniku pojištní pro úely RO se považují dny uvedené v 19 zákona. 187/2006 Sb. Jestliže sociální událost u zamstnance vznikla v období, kdy od vzniku pojištní zamstnance do konce kalendáního msíce edcházejícího kalendánímu msíci, v nmž sociální událost vznikla, neuplynulo 12 kalendáních msíc, je RO období od vzniku pojištní zamstnance do konce kalendáního msíce, který pedchází kalendánímu síci, v nmž sociální událost vznikla. Jestliže sociální událost vznikla v kalendáním msíci, v nmž vzniklo pojištní zamstnance, je RO období od vzniku pojištní zamstnance do konce tohoto kalendáního msíce a pokud zamstnání netrvalo do konce tohoto kalendáního msíce, do dne, kterým doba zamstnání skonila. Nemá-li zamstnanec v RO vymovací základ nebo není-li v rozhodném období alespo 7 kalendáních dn, jimiž se dlí vymovací základ, je RO první pedchozí kalendání rok, v nmž byl dosažen zapoitatelný íjem a je v nm alespo 30 kalendáních dn, jimiž se dlí vymovací základ. RO podle pedchozí vty zaíná nejdíve dnem vzniku pojištní zamstnance. První pedchozí kalendání rok se zjišuje postupn od roku, v nmž vznikla sociální událost. Jestliže od vzniku pojištní do msíce, který pedchází msíci vzniku sociální události, neuplynulo 12 kalendáních msíc, pop. sociální událost vznikla v msíci vzniku pojištní a zamstnanec v RO nemá vymovací základ nebo není-li v RO alespo 7 kalendáních dn, jimiž se dlí vymovací základ, považuje se za denní vymovací základ jedna ticetina zapoitatelného píjmu, kterého by zamstnanec pravdpodobn dosáhl v kalendáním msíci, v nmž vznikla sociální událost. Jde-li o zamstnání malého rozsahu (nebo více zamstnání malého rozsahu u téhož zamstnavatele) nebo o zamstnání na základ dohody o provedení práce (nebo více dohod o provedení práce u téhož zamstnavatele), považuje se v tomto pípad za denní vymovací základ jedna ticetina vymovacího základu zamstnance dosaženého v kalendáním msíci, v nmž vznikla sociální událost. Nelze-li RO stanovit proto, že nelze urit první pedchozí kalendání rok s vymovacím základem a alespo 30 kalendáními dny, jimiž se dlí vymovací základ, považuje se za denní vymovací základ jedna ticetina zapoitatelného píjmu, kterého by zamstnanec pravdpodobn dosáhl v kalendáním msíci, v nmž vznikla sociální událost. Nemže-li píslušný orgán nemocenského pojištní zjistit vymovací základy zamstnance za jednotlivé kalendání msíce rozhodného období, považuje se za vymovací základ zamstnance za jednotlivý kalendání msíc minimální mzda platná v kalendáním msíci; to neplatí u zamstnání malého rozsahu. U zamstnankyn pevedené na jinou práci nebo na jiné služební místo z dvodu thotenství, mateství nebo kojení se RO zjišuje namísto ke dni vzniku sociální události ke dni pevedení, pokud je to pro ni výhodnjší. Stránka 1 z 3
Vysvětlivky 2015.pdf jimiž se dělí vyměřovací základ. V tomto případě se považuje za vyměřovací základ jedna třicetina započitatelného příjmu, kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl v kalendářním měsíci, v němž vznikla sociální událost. Jde-li o zaměstnání malého rozsahu nebo o zaměstnání na základě dohody o provedení práce, považuje se v tomto případě za denní vyměřovací základ jedna třicetina vyměřovacího základu zaměstnance dosaženého v kalendářním měsíci, v němž vznikla sociální událost. Dále se vyplní v případě, že nelze rozhodné období stanovit podle 18 odst. 6 zákona č. 187/2006 Sb. proto, že nelze určit první předchozí kalendářní rok s vyměřovacím základem a alespoň 30 kalendářními dny, jimiž se dělí vyměřovací základ. Rovněž v tomto případě se považuje za denní vyměřovací základ jedna třicetina započitatelného příjmu, kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl v kalendářním měsíci, v němž vznikla sociální událost. Jde-li o zaměstnání malého rozsahu nebo o zaměstnání na základě dohody o provedení práce, považuje se v tomto případě za denní vyměřovací základ jedna třicetina vyměřovacího základu zaměstnance dosaženého v kalendářním měsíci, v němž vznikla sociální událost. 6) Bod g) a h) vyplňuje pouze zaměstnavatel, který byl v době, kdy pojištěnka pobírala předchozí peněžitou pomoc v mateřství, organizací ve smyslu ustanovení 17 odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění platném k 31. 12. 2008. 7) V případě, že zaměstnanci je v rámci exekučního nebo insolvenčního řízení prováděna srážka ze mzdy, platu nebo odměny, je zaměstnavatel povinen přiložit současně kopii usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, sdělení pořadí pohledávek, sdělení výše dosud provedených srážek a sdělení, jaká část základní částky nemá být OSSZ sražena. ČSSZ 89 619 5 III/2013 Příloha č. 1 Číselník okresů Číslo okresu Název okresu 110 Praha 10 111 Praha 1 112 Praha 2 113 Praha 3 114 Praha 4 115 Praha 5 116 Praha 6 117 Praha 7 118 Praha 8 119 Praha 9 121 Jihozápadní Město 122 Modřany 123 Praha 23 Jižní Město 220 Benešov 221 Beroun 222 Kladno 223 Kolín 224 Kutná Hora 225 Mělník 226 Mladá Boleslav 227 Nymburk 228 Praha-východ 229 Praha-západ 230 Příbram 231 Rakovník 332 České Budějovice 333 Český Krumlov 334 Jindřichův Hradec 335 Pelhřimov 336 Písek 337 Prachatice
vysvetlivkynempri2016.pdf 4) Zapoitatelným píjmem se rozumí mzda, plat a další píjmy, které se zahrnovaly v píslušných kalendáních msících rozhodného období do vymovacího základu pro stanovení pojistného na sociální zabezpeení podle zvláštního zákona (. 187/2006 Sb. a zákona. 589/1992 Sb.), ve znní platném v tchto íslušných kalendáních msících. U zamstnance inného na základ dohody o provedení práce se zapoitatelným píjmem rozumí odmna v daném rozhodném období, které zamstnanec dosáhl z dohody o provedení práce, z níž uplatuje nárok na nemocenské. Zárove se v bod b) uvede dosažený píjem z dohody o provedení práce, resp. ze všech dohod o provedení práce u téhož zamstnavatele, kterého zamstnanec dosáhl v msíci vzniku sociální události. 5) Vyplní se jen v pípad, jestliže v rozhodném období stanoveném podle 18 odst. 4 a 5 zákona. 187/2006 Sb. nemá zamstnanec vymovací základ nebo není-li v tomto rozhodném období alespo 7 kalendáních dn, jimiž se dlí vymovací základ. V tomto pípad se považuje za vymovací základ jedna ticetina zapoitatelného píjmu, kterého by zamstnanec pravdpodobn dosáhl v kalendáním síci, v nmž vznikla sociální událost. Jde-li o zamstnání malého rozsahu (nebo více zamstnání malého rozsahu u téhož zamstnavatele) nebo o zamstnání na základ dohody o provedení práce (nebo více dohod o provedení práce u téhož zamstnavatele), považuje se v tomto pípad za denní vymovací základ jedna icetina vymovacího základu zamstnance dosaženého v kalendáním msíci, v nmž vznikla sociální událost. Dále se vyplní v pípad, že nelze rozhodné období stanovit podle 18 odst. 6 zákona. 187/2006 Sb. proto, že nelze urit první pedchozí kalendání rok s vymovacím základem a alespo 30 kalendáními dny, jimiž se dlí vymovací základ. Rovnž v tomto pípad se považuje za denní vymovací základ jedna icetina zapoitatelného píjmu, kterého by zamstnanec pravdpodobn dosáhl v kalendáním msíci, v mž vznikla sociální událost. Jde-li o zamstnání malého rozsahu (nebo více zamstnání malého rozsahu u téhož zamstnavatele) nebo o zamstnání na základ dohody o provedení práce (nebo více dohod o provedení práce u téhož zamstnavatele), považuje se v tomto pípad za denní vymovací základ jedna icetina vymovacího základu zamstnance dosaženého v kalendáním msíci, v nmž vznikla sociální událost. Vyplní se msíní zapoitatelný píjem, kterého by zamstnanec pravdpodobn dosáhl v kalendáním síci, v nmž vznikla sociální událost. 6) V pípad, že pojištnka byla pevedena na jinou práci z dvodu thotenství, je teba OSSZ pedložit souasn také další Pílohu k žádosti o dávku nemocenského pojištní s rozhodným obdobím vztahujícím se ke dni pevedení ( 19 odst. 5 zákona. 187/2006 Sb.). 7) V pípad, že zamstnanci je v rámci exekuního nebo insolvenního ízení provádna srážka ze mzdy, platu nebo odmny, je zamstnavatel povinen piložit souasn kopie právních titul (nap. usnesení o naízení výkonu rozhodnutí, exekuního píkazu nebo kopie usnesení o zpsobu ešení úpadku dlužníka), sdlení poadí pohledávek, sdlení výše dosud provedených srážek, sdlení potu vyživovaných osob a sdlení, jaká ást základní ástky nemá být OSSZ sražena. Stránka 2 z 3
Vysvětlivky 2015.pdf 338 Strakonice 339 Tábor 440 Domažlice 441 Cheb 442 Karlovy Vary 443 Klatovy 444 Plzeň-město 445 Plzeň-jih 446 Plzeň-sever 447 Rokycany 448 Sokolov 449 Tachov 550 Česká Lípa 551 Děčín číslo okresu název okresu 552 Chomutov 553 Jablonec nad Nisou 554 Liberec 555 Litoměřice 556 Louny 557 Most 558 Teplice 559 Ústí nad Labem 660 Havlíčkův Brod 661 Hradec Králové 662 Chrudim 663 Jičín 664 Náchod 665 Pardubice 666 Rychnov nad Kněžnou 667 Semily 668 Svitavy 669 Trutnov 670 Ústí nad Orlicí 771 Blansko 772 Brno-město 773 Brno-venkov 774 Břeclav 775 Zlín 776 Hodonín 777 Jihlava 778 Kroměříž 779 Prostějov 780 Třebíč 781 Uherské Hradiště 782 Vyškov 783 Znojmo 784 Žďár nad Sázavou 884 Jeseník 885 Bruntál 886 Frýdek-Místek 887 Karviná 888 Nový Jičín 889 Olomouc 890 Opava 891 Ostrava-město 892 Přerov 893 Šumperk 894 Vsetín
vysvetlivkynempri2016.pdf íloha. 1 íselník druhu inností Druh innosti použije se íselník. 1 první pracovní pomr 2 druhý pracovní pomr u téhož zamstnavatele 3 tetí pracovní pomr u téhož zamstnavatele 4 tvrtý pracovní pomr u téhož zamstnavatele 5 pátý pracovní pomr u téhož zamstnavatele 6 šestý pracovní pomr u téhož zamstnavatele 7 sedmý pracovní pomr u téhož zamstnavatele 8 osmý pracovní pomr u téhož zamstnavatele 9 devátý pracovní pomr u téhož zamstnavatele A dohoda o pracovní innosti B druhá dohoda o pracovní innosti u téhož zamstnavatele C tetí dohoda o pracovní innosti u téhož zamstnavatele D tvrtá dohoda o pracovní innosti u téhož zamstnavatele E pátá dohoda o pracovní innosti u téhož zamstnavatele F šestá dohoda o pracovní innosti u téhož zamstnavatele G sedmá dohoda o pracovní innosti u téhož zamstnavatele H osmá dohoda o pracovní innosti u téhož zamstnavatele I devátá dohoda o pracovní innosti u téhož zamstnavatele J desátá dohoda o pracovní innosti u téhož zamstnavatele K dobrovolný pracovník peovatelské služby L domácký zamstnanec M pstouni/osoby peující a osoby v evidenci ve zvláštních pípadech N smluvní zamstnanec O len družstva P prokuristé Q lenové kolektivních orgán právnických osob R likvidátoi S spoleník, jednatel, komanditista, editel o.p.s., osoby povené obchodním vedením na základ smluvního zastoupení T první dohoda o provedení práce u téhož zamstnavatele U druhá dohoda o provedení práce u téhož zamstnavatele V tetí dohoda o provedení práce u téhož zamstnavatele W tvrtá dohoda o provedení práce u téhož zamstnavatele X pátá dohoda o provedení práce u téhož zamstnavatele Y šestá dohoda o provedení práce u téhož zamstnavatele Z sedmá dohoda o provedení práce u téhož zamstnavatele Kód pro pracovní pomr se použije i pro pracovní vztahy: soudc len zastupitelstev územních samosprávních celk poslanc Poslanecké snmovny PR, senátor Senátu PR len vlády, prezidenta, viceprezidenta a len NKÚ, leny RRTV, finanního arbitra a jeho zástupce, veejného ochránce práv a jeho zástupce, len Rady Ústavu pro studium totalitních režim, len Rady eského telekomunikaního úadu, pedsedy Energetického regulaního úadu pracovník v pracovním vztahu podle cizích právních pedpis fyzických osob neuvedených v 5, písm. a) bodech 1 až 21 ZNP, s výjimkou len zastupitelstev územních samosprávných celk a zastupitelstev mstských ástí nebo mstských obvod územn lenných statutárních mst a hlavního msta Prahy, kteí nejsou pro výkon funkce dlouhodob uvolnni nebo kteí nevykonávají funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodob uvolnní lenové zastupitelstva státních zamstnanc (služební pomr dle zákona. 234/2014 Sb., o státní služb) Stránka 3 z 3
Vysvětlivky 2015.pdf Příloha č. 2 Číselník druhu činností Druh činnosti (2) použije se číselník. Povinný údaj pro všechny druhy akcí. 1 první pracovní poměr 2 - druhý pracovní poměr u téhož zaměstnavatele 3 - třetí pracovní poměr u téhož zaměstnavatele 4 - čtvrtý pracovní poměr u téhož zaměstnavatele 5 - pátý pracovní poměr u téhož zaměstnavatele 6 - šestý pracovní poměr u téhož zaměstnavatele 7 sedmý pracovní poměr u téhož zaměstnavatele 8 osmý pracovní poměr u téhož zaměstnavatele 9 devátý pracovní poměr u téhož zaměstnavatele A - dohoda o pracovní činnosti B druhá dohoda o pracovní činnosti u téhož zaměstnavatele C třetí dohoda o pracovní činnosti u téhož zaměstnavatele D čtvrtá dohoda o pracovní činnosti u téhož zaměstnavatele E pátá dohoda o pracovní činnosti u téhož zaměstnavatele F šestá dohoda o pracovní činnosti u téhož zaměstnavatele G sedmá dohoda o pracovní činnosti u téhož zaměstnavatele H - osmá dohoda o pracovní činnosti u téhož zaměstnavatele I - devátá dohoda o pracovní činnosti u téhož zaměstnavatele J desátá dohoda o pracovní činnosti u téhož zaměstnavatele K - dobrovolný pracovník pečovatelské služby L domácký zaměstnanec M osoby pečující a osoby v evidenci ve zvláštních případech ( 47i zák. č. 359/1999 Sb.) N smluvní zaměstnanec O člen družstva P prokuristé Q členové kolektivních orgánů právnických osob R likvidátoři S společník, jednatel, komanditista, ředitel o.p.s., osoby pověřené obchodním vedením T první dohoda o provedení práce u téhož zaměstnavatele U druhá dohoda o provedení práce u téhož zaměstnavatele V třetí dohoda o provedení práce u téhož zaměstnavatele W čtvrtá dohoda o provedení práce u téhož zaměstnavatele X pátá dohoda o provedení práce u téhož zaměstnavatele Y šestá dohoda o provedení práce u téhož zaměstnavatele Z sedmá dohoda o provedení práce u téhož zaměstnavatele Kód pro pracovní poměr se použije i pro pracovní vztahy: soudců členů zastupitelstev územních samosprávních celků poslanců Poslanecké sněmovny PČR, senátorů Senátu PČR členů vlády, prezidenta, viceprezidenta a členů NKÚ, členy RRTV, finančního arbitra a jeho zástupce, veřejného ochránce práv a jeho zástupce, členů Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, členů Rady Českého telekomunikačního úřadu, předsedy Energetického regulačního úřadu pracovníků v pracovním vztahu podle cizích právních předpisů fyzických osob neuvedených v 5, písm. a) bodech 1 až 21 ZNP, s výjimkou členů zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy, kteří nejsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni nebo kteří nevykonávají funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva