Bezpečnostní inženýrství - legislativa - M. Jahoda

Bezpečnostní inženýrství - legislativa - M. Jahoda

Zákon o prevenci závažných havárií 2 Závažná havárie je mimořádná, částečně nebo zcela neovladatelná, časově a prostorově ohraničená událost, například závažný únik, požár nebo výbuch, která vznikla nebo jejíž vznik bezprostředně hrozí v souvislosti s užíváním objektu nebo zařízení v němž je nebezpečná látka vyráběna, zpracovávána, používána, přepravována nebo skladována, a vedoucí k vážnému ohrožení nebo vážnému dopadu na životy a zdraví lidí, hospodářských zvířat a životní prostředí nebo k újmě na majetku.

Zákon o prevenci závažných havárií - EU 3 Začátek SEVESO I direktiva (směrnice 82/501/EEC) důsledek havárií v Sevesu (únik dioxinu, Itálie) a Flixborough (výbuch cyklohexanu) cíl: zavedení v EU jednotnou harmonizovanou legislativu pro prevence a připravenost na závažné průmyslové havárie + požadavek na zapracování do legislativy členských států Povinnosti pro provozovatele a orgány státní správy Provozovatelé: oznamovací povinnost při používání nebezpečných látek v množství přesahující limity povinnost vypracovat havarijní plán pro případ vzniku havárie podklad: zpracování analýzy a hodnocení možných rizik povinnost poskytovat informace svých pracovníků o možných rizicích Stát: povinnost zajištění kontrol rizikových provozů

Havárie Seveso (Miláno, Itálie, sobota 10. 7. 1976) 4 chemická továrna patřící švýcarské firmě Givaudan, koncernu Hoffmann-Leroche výroba herbicidů: produkce trichlorfenolu zpracování na hexachlorofen (možnost tvorby nežádoucího tetrachlordibenzoparadioxinu, TCDD) Průběh události přehřátí reaktoru (vznik TCDD), přes bezpečnostní ventil únik asi 2 kg TCDD, zaměstnanci závadu během dvaceti minut odstranili, TCDD jedna z nejjedovatějších známých látek smrtelná dávka 10-9 těl. hmotnost dioxinový oblak byl mírným vánkem zanesen směrem k blízké zástavbě a celkem zamořil téměř dva tisíce hektarů půdy, vedení továrny prohlásilo havárii za běžnou a o úniku jedovatého plynu se nikdo nezmínil, po 14 dnech se začaly projevovat první následky otravy u lidí (silné bolesti hlavy, poškození jater a ledvin, která byla v mnoha případech trvalá), Továrna uzavřena dekontaminována srovnána se zemí Náklady odškodnění obyvatel: 300 10 6 CHF detoxikace území: 32 10 6 USD

Flixborough, Velká Británie, 1974 5 Reakce cyklohexanu se vzduchem na směs cyklohexanonu a cyklohexanolu Reakce probíhala v kaskádě 6 reaktorů. Kapacita 1 reaktoru byla 20 tun.

Flixborough, Velká Británie, 1974 6 Problém Korozivní trhlina v plášti reaktoru č. 5 Náhrada reaktoru spojovacím potrubím Parametry potrubí: - Nové (průměr 508 mm) - Původní (průměr 711 mm) Zůstaly původní vlnovce (711 mm)

Flixborough, Velká Británie, 1974 7 Důsledek únik 30 tun cyklohexanu, následovala neznámá inicializace => exploze Následky havárie : 28 smrtelných zranění 36 zraněných zničený provoz, administrativní budova atd. poškozeno 1821 domů a 167 dalších objektů

Flixborough, Velká Británie, 1974 8 Hledání příčiny únik 30 tun cyklohexanu, následovala neznámá inicializace => exploze

Flixborough, Velká Británie, 1974 9 Hledání příčiny 1. kritické místo: neutralizační linka Povolené šrouby na zpětném ventilu => hromadění oxidovatelných zbytků Indukce elektrostatického náboje Samovznícení => plamen

Flixborough, Velká Británie, 1974 10 Hledání příčiny 2. kritické místo: dočasné spojovací potrubí Zvýšení tlaku -> napětí v ohybu => roztržení vlnovců

Flixborough, Velká Británie, 1974 11 Výsledek vyšetřování Hlavní příčiny Potrubní spojka instalována bez prověření bezpečnosti a nevhodným způsobem. Výrobní výkres potrubí byl nakreslen křídou na dveřích strojovny. V provozu uskladněno velké množství hořlavých kapalin. Následuje pravidlo: žádná dočasná úprava na zařízení nesmí být v horší kvalitě než původní nebo ostatní zařízení.

Flixborough, Velká Británie, 1974 12 Výsledek vyšetřování - potvrzení Matematické modelování (FDS) použito pro ověřování možných hypotéz prvotní příčiny exploze (2007): Byla vyvrácena hypotéza, že explozi způsobilo prasklé spojovací potrubí mezi separátory v neutralizační lince - potvrzeno, že hlavní příčinou bylo nekvalitní náhradní potrubí v reaktorové sekci. Venart, J.E.S., 2007. Flixborough: A final footnote, Journal of Loss Prevention in the Process Industrie 20, 621-643, 2007

Zákon o prevenci závažných havárií - EU 13 Pokračování SEVESO II direktiva (směrnice 96/82/EC) zjednodušení SEVESO I direktivy není rozlišována výroba nebezpečných látek a jejich skladování redukován seznam nebezpečných látek nově byly zařazeny látky nebezpečné pro životní prostředí zavedení bezpečnostního managementu (řízení bezpečnosti) Konkretizace cílů havarijních plánů: Minimalizace účinků možných havárií a omezení následků pro člověka, životní prostředí a ekonomiku. Opatření před následky závažných havárií. Poskytnutí informací veřejnosti, úřadům nebo servisním službám. Zahájení asanačních prací a opatření na obnovu životního prostředí po závažné havárii. + požadavek na vytvoření jednotného evropského informačního systému jak v oblasti prevence, tak pro případ vzniku závažné havárie

Zákon o prevenci závažných havárií 14 Pokračování Novela SEVESO II direktiva (směrnice 2003/105/EC) - zlepšení a dodatky po průmyslových haváriích Baia Mare (1999, Rumunsko) únik kyanidu do Tisy po protržení hráze hlušinového odkaliště zahrnutí hlušinových (kalových) rybníků do směrnice rozšíření platnosti na dobývání nerostů v dolech a lomech Enschede (2000, Holandsko) výbuch ve výrobně pyrotechniky, ohrožení širokého okolí https://www.youtube.com/watch?v=wgacqfhwdlk definice pro výbušné látky sjednocení klasifikace výbušných a pyrotechnických látek Toulouse (2001, Francie) výbuch dusičnanu amonného ve výrobně hnojiv upraveno limitní množství pro hnojiva podle obsahu dusíku

Zákon o prevenci závažných havárií - EU 15 Právní rámec v EU - shrnutí SEVESO I Směrnice Rady 82/501/EEC z 24. června 1982 o rizicích závažných havárií u určitých průmyslových činností SEVESO II Směrnice Rady 96/82/ES z 9. prosince 1996 o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek úprava směrnice 2003/105/EC SEVESO III Směrnice 2012/18/EU ze 4. července 2012 - platnost od poloviny r. 2015; Směrnice SEVESO II se zrušila s účinkem od 1. 6. 2015

Zákon o prevenci závažných havárií 16 Databáze závažných průmyslových havárií Major Accident Reporting System (MARS) informační systém závažných havárií evropské komise základní funkce: klasifikovat havárie s ohledem na proměnné parametry, přítomné látky, následky havárie a jejich příčiny poskytnout informace o haváriích, které se staly a tyto informace využít pro prevenci podobných havárií i omezení jejich dopadů zpráva je přidána až po úplném vyšetření havárie Odkaz: https://emars.jrc.ec.europa.eu/ Informace o haváriích v ČR Aktuální zásahy hasičů přehled: http://www.pozary.cz/zasahy/ Popis vybraných zásahů hasičů, včetně příčiny vzniku HZS ČR/časopis 112: http://www.hzscr.cz/casopis-112.aspx

Zákon o prevenci závažných havárií - ČR 17 Implementace evropské direktivy 96/82/EC Seveso II do legislativy ČR zákon č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií, od 29. 1. 2000 změny - č. 82/2004, úplné znění č. 349/2004 Sb. zákon č. 488/2009 Sb., kterým se mění č. 59/2006 Sb. (novela) aktuální nový zákon č. 224/2015 Sb. (od 1. 10. 2015) Cíle zákona snížit pravděpodobnost vzniku havárie a omezit její případné následky bezpečnostní dokumentace rozdělení objektů do skupin Bezrizikové Skupina A (menší riziko) Skupina B (větší riziko) poskytování informací veřejnosti výkon správních úřadů způsob hlášení závažných havárií pojištění odpovědnosti za škody

Zákon o prevenci závažných havárií - ČR 18 Zákon č. 224/2015 Sb. rozvíjí systém prevence závažných havárií, nastavený stávajícím zákonem č. 59/2006 Sb. pro objekty, v nichž je umístěna některá z vybraných nebezpečných chemických látek či směsí v určitém kvalifikovaném množství, představujícím potenciální riziko vzniku závažné havárie, s cílem předcházet vzniku takových havárií, resp. omezit jejich dopady na životy a zdraví lidí, životní prostředí a majetek v těchto objektech a jejich okolí. Prováděcí předpisy 225/2015 Sb. Vyhláška o stanovení rozsahu bezpečnostních opatření fyzické ochrany objektu zařazeného do skupiny A nebo skupiny B 226/2015 Sb. Vyhláška o zásadách pro vymezení zóny havarijního plánování a postupu při jejím vymezení a o náležitostech obsahu vnějšího havarijního plánu a jeho struktuře 229/2015 Sb. Vyhláška o způsobu zpracování návrhu ročního plánu kontrol a náležitostech obsahu informace o výsledku kontroly a zprávy o kontrole

Zákon o prevenci závažných havárií (č. 224/2015 Sb.) 19 Zákon stanovuje systém prevence závažných havárií pro objekty a zařízení, v nichž je umístěna vybraná nebezpečná chemická látka, s cílem snížit pravděpodobnost vzniku a omezit následky závažných havárií na zdraví a životy lidí, hospodářská zvířata, životní prostředí a majetek v objektech a zařízeních a v jejich okolí. Zákon se nevztahuje na: a) vojenské objekty a vojenská zařízení, b) nebezpečí spojená s ionizujícím zářením, c) silniční, drážní, leteckou a vodní přepravu nebezpečných látek mimo objekty, včetně dočasného skladování, nakládky a vykládky během přepravy, d) přepravu nebezpečných látek v potrubích, včetně souvisejících přečerpávacích, kompresních a předávacích stanic postavených mimo objekt v trase potrubí, e) geologické práce, hornickou činnost a činnost prováděnou hornickým způsobem v dolech, lomech nebo prostřednictvím vrtů, s výjimkou povrchových objektů chemické a termické úpravy a zušlechťování nerostů, skladování a ukládání materiálů na odkaliště, jsou-li v souvislosti s těmito činnostmi umístěny nebezpečné látky, f) průzkum a dobývání nerostů na moři, včetně uhlovodíků, g) skladování plynu v podzemních zásobnících v pobřežních vodách, a to jak na místech určených ke skladování, tak na místech, kde se rovněž provádí průzkum a dobývání nerostů, včetně uhlovodíků, s výjimkou pevninských podzemních zásobníků plynu v přirozených vrstvách, vodonosných vrstvách, solných kavernách a opuštěných dolech, h) skládky odpadu, včetně podzemního skladování odpadu.

Zákon o prevenci závažných havárií (č. 224/2015 Sb.) 20 Základní pojmy (výběr) Objekt celý prostor (soubor), v němž je umístěna nebezpečná látka v jednom i více zařízeních. Zařízení technická nebo technologická jednotka, ve které je nebezpečná látka vyráběna, zpracovávána. Provozovatel právnická nebo fyzická osoba užívající objekt nebo zařízení. Závažná havárie mimořádná, částečně nebo zcela neovladatelná, časově a prostorově ohraničená událost vedoucí k vážnému dopadu. Zdroj rizika vlastnost nebezpečné látky nebo fyzická nebo fyzikální situace vyvolávající možnost vzniku závažné havárie. Domino efekt možnost zvýšení pravděpodobnosti vzniku nebo velikosti dopadů závažné havárie v důsledku vzájemné blízkosti objektů nebo zařízení a umístění nebezpečných látek. Zóna havarijního plánování území v okolí objektu nebo zařízení, v němž krajský úřad uplatňuje požadavky havarijního plánování formou vnějšího havarijního plánu.

Zákon o prevenci závažných havárií (č. 224/2015 Sb.) Tabulka I: Kategorie nebezpečných látek 21 Ukázka přílohy zákona

Zákon o prevenci závažných havárií (č. 224/2015 Sb.) Tabulka II: Jmenovitě vybrané nebezpečné látky 22 Ukázka přílohy zákona

Zákon o prevenci závažných havárií (č. 224/2015 Sb.) Minimální množství nebezpečných látek pro zařazení objektu do skupiny A nebo skupiny B 23 nebezpečná látka umístěná v objektu pouze v množství stejném nebo menším než 2 % množství nebezpečné látky uvedené v tabulce I nebo tabulce II nebude pro účely výpočtu celkového umístěného množství nebezpečné látky uvažována, pokud její umístění v objektu je takové, že nemůže působit jako iniciátor závažné havárie nikde na jiném místě objektu pokud nebezpečná látka nebo více nebezpečných látek uvedených v tabulce II náleží také do některé skupiny s vybranou nebezpečnou vlastností uvedené v tabulce I, použije se pro jejich zařazení do skupiny A nebo skupiny B množství uvedené v tabulce II jde-li o nebezpečnou látku, která má více nebezpečných vlastností uvedených v tabulce I, použije se pro její zařazení do skupiny A nebo skupiny B nejnižší množství z množství uvedených u jejích nebezpečných vlastností v tabulce I v případě, že je nebezpečná látka umístěna na více místech objektu, provede se součet všech dílčích množství jednoho druhu nebezpečné látky, která jsou v objektu umístěna

Zákon o prevenci závažných havárií (č. 224/2015 Sb.) Přiřazení do skupin rizikovosti objektů 24 Individuální látka q i < 0,02*Q i q i > 0,02* Q i => nezařazený objekt (založení protokolu pro kontrolu) => látka se započítává do výpočtu (protokol na KÚ) Více látek kritérium součtu poměrných množství q i - množství nebezpečné látky i umístěné v objektu nebo zařízení, Q i = příslušné množství nebezpečné látky i uváděné ve sloupci 2 (při posuzování objektu nebo zařízení k zařazení do skupiny A) nebo sloupci 3 (při posuzování objektu nebo zařízení k zařazení do skupiny B) tabulky I nebo tabulky II, n = počet nebezpečných látek, N = ukazatel vyjadřující součet poměrů Provozovatel zařadí objekt do a) skupiny A, jestliže je výsledek N roven nebo je větší než 1, při použití množství Q uvedeného v sloupci 2 tabulky I nebo tabulky II, b) skupiny B, jestliže je výsledek N roven nebo je větší než 1, při použití množství Q uvedeného v sloupci 3 tabulky I nebo tabulky II.

Zákon o prevenci závažných havárií (č. 224/2015 Sb.) 25 Příklad I q i A, Q i B, Q ii Látka Množství (t) Klasifikace Sloupec 2 (t) Sloupec 3 (t) Methanol 30 Hořlavá 500 5 000 Vlastník, který užívá objekt nebo zařízení a zjistí, že q i methanolu je větší než 2% Q i, v tabulkách I nebo II, je povinen tuto skutečnost protokolárně zaznamenat q i methanolu je menší něž Q i, takže se na něj nevztahuje povinnost navrhnout zařízení do skupiny A nebo B => N < 1

Zákon o prevenci závažných havárií (č. 224/2015 Sb.) 26 Příklad II Látka q i A, Q i B, Q ii Množství (t) Klasifikace Sloupec 2 (t) Sloupec 3 (t) Methanol 30 Hořlavá 500 5 000 Vlastník, který užívá objekt nebo zařízení a zjistí, že q i methanolu je menší než 2% Q i, v tabulkách I a II, je povinen tuto skutečnost protokolárně zaznamenat v případě, že její umístění v objektu nebo zařízení je takové, že může působit jako iniciátor závažné havárie někde na jiném místě objektu nebo zařízení

Zákon o prevenci závažných havárií (č. 224/2015 Sb.) 27 Příklad III q i A, Q i B, Q ii Látka Množství (t) Klasifikace Sloupec 2 (t) Sloupec 3 (t) Fenol 30 Toxická 50 200 Dimethyl sulfát 0,45 Vysoce toxická 5 20 Naftalen-1-amin 9 Nebezpečná pro ŽP R51/R53 200 500 Chlor 15 Vybraná/vysoce toxická 10 25 Chlorid rtuťnatý 6,7 Vybraná/vysoce toxická 5 20 Thiofenol 5 Toxická 50 200 užití sčítacího vzorce pro zařazení do skupiny A není zahrnut naftalen-1-amin (množství je nižší než 2 % pro skupinu A, tj. sloupec 2) N = fenol/200 +dimethyl sulfát/20 +chlor/25 + chlorid rtuťnatý/20 + thiofenol/200 N = 30/50 + 0,45/5 + 15/10 + 6,7/5 + 5/50 = 3,63 N > 1 => skupina A kontrolní užití sčítacího vzorce pro zařazení do skupiny B není zahrnut naftalen-1-amin (množství je nižší než 2 % pro skupinu B, tj. sloupec 3) N = fenol/200 +dimethyl sulfát/20 +chlor/25 + chlorid rtuťnatý/20 + thiofenol/200 N = 30/200 + 0,45/20 + 15/25 + 6,7/20 + 5/200 = 1,13 N > 1 => zařazení objektu do skupiny B

Zákon o prevenci závažných havárií (č. 224/2015 Sb.) Základní povinnost provozovatelů tvorba bezpečnostních dokumentů ve skupině A: Bezpečnostní program (BP) Plán fyzické ochrany ve skupině B: Bezpečnostní zpráva (BZ) Plán fyzické ochrany Vnitřní a vnější havarijní plány Podklady pro stanovení zóny havarijního plánování riziko vzniku havárie identifikovat, kvantifikovat a účinně řídit přijmout přiměřená technická a organizační opatření přesvědčivě o všem informovat orgány státní správy a dotčenou veřejnost v logicky správném, konkrétním, úplném, dostatečně podrobném bezpečnostním dokumentu 28

Zákon o prevenci závažných havárií (č. 224/2015 Sb.) DÚ 1 zařazení objektu do skupiny 29 - podle čísla projektu si na www stránce BI najdete seznam chemických látek v podniku - určete zařazení objektu do skupiny - určení doložte výpočtem

Zákon o prevenci závažných havárií (č. 224/2015 Sb.) Základní povinnost provozovatelů 30 Bezpečnostní program obsahuje a) základní informace o objektu, b) posouzení rizik závažné havárie, c) popis zásad, cílů a politiky prevence závažných havárií, d) popis systému řízení bezpečnosti a e) závěrečné shrnutí. Bezpečnostní zpráva obsahuje a) základní informace o objektu, b) technický popis objektu, c) informace o složkách životního prostředí v okolí objektu, d) posouzení rizik závažné havárie, e) popis zásad, cílů a politiky prevence závažných havárií, f) popis systému řízení bezpečnosti, g) popis preventivních bezpečnostních opatření k omezení vzniku a následků závažné havárie, h) závěrečné shrnutí a i) jmenovitě uvedené právnické a fyzické osoby, které se podílely na vypracování bezpečnostní zprávy.

Zákon o prevenci závažných havárií (č. 224/2015 Sb.) 31 Přiřazení do skupin rizikovosti objektů Nezařazené objekty protokol o nezařazení nutný pro předložení kontrole oznámení krajskému úřadu Návrh na zařazení objektu podává vlastník hlavní náležitosti specifikace látek v objektu popis prováděné činnosti grafické znázornění objektu a jeho okolí krajský úřad rozhoduje o zařazení

Zákon o prevenci závažných havárií (č. 224/2015 Sb.) 32 Havarijní plány Vnitřní havarijní plán Popis preventivních bezpečnostních opatření Osoby zodpovědné za plnění preventivních opatření Popis možných následků havárie Popis činností nutných k minimalizaci následků Seznam ochranných zásahových prostředků provozovatele Způsob varování veřejnosti a orgánů státní správy Vnější havarijní plán Provozovatel zpracovává písemné podklady pro KÚ Stanovení zóny havarijního plánování Možnost výskytu synergických efektů během havárie

Zákon o prevenci závažných havárií (č. 224/2015 Sb.) 33 Hlášení závažné havárie (výběr) jakýkoli požár nebo výbuch nebo havarijní únik nebezpečné látky v množství minimálně 5 % kvalifikačního množství stanoveného ve sloupci 3 tabulky I nebo ve sloupci 3 tabulky II přílohy č. 1 ohrožení na zdraví a životě úmrtí, zranění 6 a více zaměstnanců, zranění osob mimo objekt, nutnost evakuace více než 2 h, přerušení dodávek vody, energií, komunikace, hospitalizace osoby > 24 h ekologické škody hmotné škody (>70M Kč v objektu; > 7M Kč mimo objekt) škody mimo území ČR

Legislativa chemické látky 34 GHS - globálně harmonizovaný systém klasifikace a označování chemikálií nařízení komise EU č. 453/2010, který se mění nařízení č. 1907/2010 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH) změny v přílohách každoročně ČR: zákon č. 61/2014 Sb. novela zákona č. 350/2011 Sb., chemický zákon http://www.mzp.cz/cz/pravni_predpisy_chemicke_latky_2012 rozšíření nebezpečných fyzikálních vlastností a nebezpečné vlastnosti pro zdraví a životní prostředí, nové výstražné symboly nebezpečnosti, pojem látka se zachovává, pojem přípravek se nahrazuje pojmem směs, pojem kategorie nebezpečnosti se nahrazuje pojmem třída nebezpečnosti Zavedení pro látky: od 1. prosince 2010 se látky označují podle nového systému klasifikace a značení, přičemž v listech bezpečnostních údajů se bude uvádět současně i starý systém s novým systémem, pro směsi: do 1. června 2015 měly podniky zodpovědné za značení chemikálií možnost výběru jednoho ze dvou systémů pro směsi. Když si vybraly nový systém, označení musí pracovat v souladu s tímto systémem, přičemž v listě bezpečnostních údajů budou uvedeny obě klasifikace, od 1. června 2015 staré směrnice přestaly platit a kompletně byly nahrazeny systémem GHS

GHS Fyzikální nebezpečnost 35 Hořlavý plyn je taková plynná látka, která je hořlavá na vzduchu při 20 C a standardním tlaku 101,3 kpa. Látky a směsi této třídy nebezpečnosti jsou řazeny do jedné ze dvou kategorií na základě výsledků testu nebo výpočetní metody. Hořlavé aerosoly by měly být považovány za Kategorii 1, nebo Kategorii 2, obsahují-li jakoukoli složku, která je podle kritérií klasifikována jako hořlavá, tedy hořlavé kapaliny, hořlavé plyny nebo hořlavé tuhé látky. Oxidující plyn je jakýkoli plyn, který může, obecně poskytováním kyslíku, způsobit zapálení jiného materiálu, či se na něm podílet, ve větší míře, než tak činí vzduch. Látky a směsi této třídy nebezpečnosti jsou řazeny do jediné kategorie na základě toho, že (obecně poskytováním kyslíku) způsobují zapálení jiného materiálu, či se na něm podílejí, ve větší míře než tak činí vzduch.

GHS Fyzikální nebezpečnost 36 Plyny pod tlakem jsou plyny obsažené v nádobě při tlaku nejméně 280 Pa při 20 C, nebo ve zkapalněné podobě. Toto zahrnuje čtyři typy plynů nebo plynných směsí ve vztahu k účinkům náhlého uvolnění tlaku nebo ochlazení, které mohou vést k vážným škodám na zdraví, majetku nebo životním prostředí, nezávisle na jiných rizicích, které tyto plyny mohou mít. Hořlavá kapalina je kapalina se teplotou vzplanutí do 93 C. Látky a směsi této třídy nebezpečnosti jsou řazeny do jedné ze čtyř kategorií na základě zápalného bodu a bodu varu. Hořlavá tuhá látka je látka, která je snadno zápalná nebo může způsobit vznícení při tření či k němu přispět. Snadno zápalné tuhé látky jsou práškové, granulární nebo mazlavé látky, které jsou nebezpečné, jestliže je lze snadno zapálit krátkým kontaktem se zdrojem zapálení, například hořící zápalkou, a jestliže se plamen rychle šíří. Samovolně reagující látky jsou tepelně nestabilní kapaliny nebo pevné látky, které podléhají silně exotermickému tepelnému rozkladu i bez přístupu kyslíku (vzduchu). Tato definice vylučuje materiály klasifikované GHS jako výbušné, organické peroxidy nebo jako látky oxidující.

GHS Fyzikální nebezpečnost 37 Pyroforická kapalina je taková kapalina, která je i v malých množstvích schopna se vznítit do pěti minut poté, co přijde do kontaktu se vzduchem. Látky a směsi této třídy nebezpečnosti jsou řazeny do jedné kategorie na základě výsledků Testu OSN N.3. Pyroforická tuhá látka je taková tuhá látka, která je i v malých množstvích schopna se vznítit do pěti minut poté, co přijde do kontaktu se vzduchem. Látky a směsi této třídy nebezpečnosti jsou řazeny do jedné kategorie na základě výsledků Testu OSN N.2. Samozahřívající se látky jsou tuhé látky nebo kapaliny jiné než pyroforické látky, které jsou reakcí se vzduchem, nebo bez zdroje energie, schopny se samy zahřívat. Látky a směsi této třídy nebezpečnosti jsou řazeny do jedné ze dvou kategorií na základě výsledků Testu OSN N.4. Látky, které při styku s vodou uvolňují hořlavé plyny jsou tuhé látky nebo kapaliny, které jsou při kontaktu s vodou (interakcí s ní) schopny se samy zapálit nebo uvolňovat hořlavé plyny v nebezpečných množstvích. Látky a směsi této třídy nebezpečnosti jsou řazeny do jedné ze tří kategorií na základě výsledků Testu OSN N.5, který měří vývin plynu a rychlost vývinu.

GHS Fyzikální nebezpečnost 38 Oxidující kapaliny jsou kapaliny, které, ačkoliv nemusí být nutně zápalné, mohou, obecně uvolňováním kyslíku, způsobit zapálení jiného materiálu nebo k němu přispět. Látky a směsi této třídy nebezpečnosti jsou řazeny do jedné ze tří kategorií na základě výsledků Testu OSN O.2. Oxidující tuhé látky jsou tuhé látky, které, ačkoliv nemusí být nutně zápalné, mohou, obecně uvolňováním kyslíku, způsobit zapálení jiného materiálu nebo k němu přispět. Látky a směsi této třídy nebezpečnosti jsou řazeny do jedné ze tří kategorií na základě výsledků Testu OSN O.1. Organické peroxidy jsou organické kapaliny nebo tuhé látky, které obsahují bivalentní strukturu -O-O- a lze je považovat za deriváty peroxidu vodíku, kde jsou jeden či oba atomy vodíku nahrazeny organickými radikály. Termín zahrnuje také směsi s organickými peroxidy. Látky a směsi této třídy nebezpečnosti jsou řazeny do jednoho ze sedmi "typů", A až G, na základě výsledků Série testů OSN A až H. Látky žíravé pro kovy jsou látky nebo směsi, které chemickým účinkem poškozují nebo ničí kovy. Tyto látky nebo směsi jsou řazeny do jediné kategorie na základě testů (Ocel: ISO 9328 (II): 1991 - Ocel typ P235; Hliník: ASTM G31-72 (1990) - neplátovaný typ 7075- T6 nebo AZ5GU-T66). Kritéria GHS jsou míra koroze na povrchu oceli nebo hliníku převyšující 6,25 mm ročně při testovací teplotě 55 C.

GHS Zdravotní nebezpečnost 39 Akutní toxicita zahrnuje pět kategorií GHS, ze kterých lze vybrat příslušné elementy relevantní pro dopravu, ochranu spotřebitelů, pracovníků a životního prostředí. Látky se začleňují do jedné z pěti kategorií toxicity na základě LD 50 (orální, dermální) nebo LC 50 (inhalace). Poleptání kůže znamená způsobení nevratného poškození kůže po aplikaci testovací látky po dobu až 4 hodiny. Látky a směsi této třídy nebezpečnosti jsou řazeny do jediné harmonizované kategorie. Podráždění kůže znamená způsobení vratného poškození kůže po aplikaci testovací látky po dobu až 4 hodiny. Látky a směsi této třídy nebezpečnosti jsou řazeny do jediné harmonizované kategorie. Pro orgány, jako jsou regulátoři pesticidů, které chtějí míce než jednu úroveň podráždění kůže, se poskytuje dodatečná kategorie mírného podráždění. Vážné poškození očí znamená způsobení poškození tkáně oka nebo vážnou fyzikální poruchu zraku, následující po aplikaci testovací látky na přední povrch oka, které není plně vratné do 21 dnů od aplikace. Látky a směsi této třídy nebezpečnosti jsou řazeny do jediné harmonizované kategorie.

GHS Zdravotní nebezpečnost 40 Podráždění očí znamená změny v oku následující po aplikaci testovací látky na přední povrch oka, které jsou plně vratné do 21 dnů po aplikaci. Látky a směsi této třídy nebezpečnosti jsou řazeny do jediné harmonizované kategorie. Pro orgány, jako jsou regulátoři pesticidů, které chtějí míce než jednu úroveň podráždění očí, lze vybírat jednu ze dvou podkategorií, v závislosti na tom, zda jsou změny vratné do 21 nebo do 7 dnů. Senzibilizace dýchacích orgánů znamená, že látka po inhalaci vyvolává hypersenzitivitu dýchacích cest. Látky a směsi této třídy nebezpečnosti jsou řazeny do jediné harmonizované kategorie. Senzibilizace kůže znamená, že látka po kontaktu s kůží vyvolává alergickou reakci. Definice "senzibilizace kůže" je ekvivalentní "kontaktní senzibilizaci". Látky a směsi této třídy nebezpečnosti jsou řazeny do jediné harmonizované kategorie. Mutagenita v zárodečných buňkách znamená, že činidlo způsobuje zvýšený výskyt mutací v populaci buněk a/nebo organismů. Látky a směsi této třídy nebezpečnosti jsou řazeny do jedné ze dvou harmonizovaných kategorií. Karcinogenita znamená, že látka nebo směs látek vyvolává nádorové bujení nebo zvyšuje jeho výskyt. Látky a směsi této třídy nebezpečnosti jsou řazeny do jedné ze dvou harmonizovaných kategorií.

GHS Zdravotní nebezpečnost 41 Toxicita pro reprodukci zahrnuje nežádoucí účinky na pohlavní funkci a plodnost u dospělých mužů a žen, stejně jako vývojovou toxicitu u potomků. Látky a směsi s reprodukčními nebo vývojovými účinky se řadí do jedné ze dvou kategorií, "známý nebo předpokládaný" a "podezřelý". Toxicita pro specifické cílové orgány (TOST) je třída, která rozlišuje mezi jednorázovou a opakovanou expozicí pro účinky na cílové orgány. Všechny významné účinky na zdraví, jinak specificky nezahrnuté do GHS, které mohou narušit funkci, jak vratně tak nevratně, ihned nebo s prodlevou, jsou zahrnuty do třídy nesmrtné toxicity pro specifické cílové orgány (TOST). Narkotické účinky a podráždění dýchacích orgánů se považují za systémové účinky pro cílové orgány následující po jednorázové expozici. Látky a směsi této třídy nebezpečnosti pro jednorázovou expozici jsou řazeny do jedné ze tří kategorií. Látky a směsi této třídy nebezpečnosti pro opakovanou expozici jsou řazeny do jedné ze dvou kategorií. Nebezpečí při vdechnutí zahrnuje akutní účinky, jako je chemická pneumonie, různého stupně postižení dýchacích orgánů nebo smrti po vdechnutí. Vdechnutí je vstup kapaliny nebo tuhé látky přímo přes ústní nebo nosní dutinu, anebo nepřímo vdechnutím zvratků, do průdušnice a dolních cest dýchacích. Látky a směsi této třídy nebezpečnosti jsou řazeny do jedné ze dvou kategorií na základě jejich viskozity.

Globálně harmonizovaný systém klasifikace a označování chemikálií (GHS) 42 Výstražné symboly nebezpečnosti

Globálně harmonizovaný systém klasifikace a označování chemikálií (GHS) 43 H-věty H200 Nestabilní výbušnina. H201 Výbušnina; nebezpečí masivního výbuchu. H202 Výbušnina; vážné nebezpečí zasažení částicemi. H203 Výbušnina; nebezpečí požáru, tlakové vlny nebo zasažení částicemi. H204 Nebezpečí požáru nebo zasažení částicemi. H205 Při požáru může způsobit masivní výbuch. H220 Extrémně hořlavý plyn. H221 Hořlavý plyn. H222 Extrémně hořlavý aerosol. H223 Hořlavý aerosol. H224 Extrémně hořlavá kapalina a páry. H225 Vysoce hořlavá kapalina a páry. H226 Hořlavá kapalina a páry. H228 Hořlavá tuhá látka. H240 Zahřívání může způsobit výbuch. H241 Zahřívání může způsobit požár nebo výbuch. H242 Zahřívání může způsobit požár. H250 Při styku se vzduchem se samovolně vznítí. H251 Samovolně se zahřívá: může se vznítit. H252 Ve velkém množství se samovolně zahřívá; může se vznítit. H260 Při styku s vodou uvolňuje hořlavé plyny, které se mohou samovolně vznítit. H261 Při styku s vodou uvolňuje hořlavé plyny.

Globálně harmonizovaný systém klasifikace a označování chemikálií (GHS) 44 H-věty H270 Může způsobit nebo zesílit požár; oxidant. H271 Může způsobit požár nebo výbuch; silný oxidant. H272 Může zesílit požár; oxidant. H280 Obsahuje plyn pod tlakem; při zahřívání může vybuchnout. H281 Obsahuje zchlazený plyn; může způsobit omrzliny nebo poškození chladem. H290 Může být korozivní pro kovy. H300 Při požití může způsobit smrt. H301 Toxický při požití. H302 Zdraví škodlivý při požití. H304 Při požití a vniknutí do dýchacích cest může způsobit smrt. H310 Při styku s kůží může způsobit smrt. H311 Toxický při styku s kůží. H312 Zdraví škodlivý při styku s kůží. H314 Způsobuje těžké poleptání kůže a poškození očí. H315 Dráždí kůži. H317 Může vyvolat alergickou kožní reakci. H318 Způsobuje vážné poškození očí. H319 Způsobuje vážné podráždění očí. H330 Při vdechování může způsobit smrt. H331 Toxický při vdechování. H332 Zdraví škodlivý při vdechování.

Globálně harmonizovaný systém klasifikace a označování chemikálií (GHS) 45 H-věty H334 Při vdechování může vyvolat příznaky alergie nebo astmatu nebo dýchací potíže. H335 Může způsobit podráždění dýchacích cest. H336 Může způsobit ospalost nebo závratě. H340 Může vyvolat genetické poškození. H341 Podezření na genetické poškození. H350 Může vyvolat rakovinu. H351 Podezření na vyvolání rakoviny. H360 Může poškodit reprodukční schopnost nebo plod v těle matky. H361 Podezření na poškození reprodukční schopnosti nebo plodu v těle matky. H362 Může poškodit kojence prostřednictvím mateřského mléka. H370 Způsobuje poškození orgánů. H371 Může způsobit poškození orgánů. H372 Způsobuje poškození orgánů při prodloužené nebo opakované expozici ostatní cesty expozice nejsou nebezpečné>. H373 Může způsobit poškození orgánů při prodloužené nebo opakované expozici ostatní cesty expozice nejsou nebezpečné>. H400 Vysoce toxický pro vodní organismy. H410 Vysoce toxický pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky. H411 Toxický pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky. H412 Škodlivý pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky. H413 Může vyvolat dlouhodobé škodlivé účinky pro vodní organismy.

Globálně harmonizovaný systém klasifikace a označování chemikálií (GHS) 46 P-věty P101 Je-li nutná lékařská pomoc, mějte po ruce obal nebo štítek výrobku. P102 Uchovávejte mimo dosah dětí. P103 Před použitím si přečtěte údaje na štítku. P201 Před použitím si obstarejte speciální instrukce. P202 Nepoužívejte, dokud jste si nepřečetli všechny bezpečnostní pokyny a neporozuměli jim. P210 Chraňte před teplem/jiskrami/otevřeným plamenem/horkými povrchy. Zákaz kouření. P211 Nestříkejte do otevřeného ohně nebo jiných zdrojů zapálení. P220 Uchovávejte/skladujte odděleně od oděvů/ /hořlavých materiálů. P221 Proveďte preventivní opatření proti smíchání s hořlavými materiály P222 Zabraňte styku se vzduchem. P223 Chraňte před možným stykem s vodou kvůli prudké reakci a možnému náhlému vzplanutí. P230 - Uchovávejte ve zvlhčeném stavu P231 Manipulace pod inertním plynem. P232 Chraňte před vlhkem. P233 Uchovávejte obal těsně uzavřený. P234 Uchovávejte pouze v původním obalu. P235 Uchovávejte v chladu. P240 Uzemněte obal a odběrové zařízení. P241 Používejte elektrické/ventilační/osvětlovací/ /zařízení do výbušného prostředí. P242 Používejte pouze nářadí z nejiskřícího kovu. P243 Proveďte preventivní opatření proti výbojům statické elektřiny. P244 Udržujte redukční ventily bez maziva a oleje.

Globálně harmonizovaný systém klasifikace a označování chemikálií (GHS) 47 P-věty P250 Nevystavujte obrušování/nárazům/ /tření. P251 Tlakový obal: nepropichujte nebo nespalujte ani po použití. P260 Nevdechujte prach/dým/plyn/mlhu/páry/aerosoly. P261 Zamezte vdechování prachu/dýmu/plynu/mlhy/par/aerosolů. P262 Zabraňte styku s očima, kůží nebo oděvem. P263 Zabraňte styku během těhotenství/kojení. P264 Po manipulaci důkladně omyjte. P270 Při používání tohoto výrobku nejezte, nepijte ani nekuřte. P271 Používejte pouze venku nebo v dobře větraných prostorách. P272 Kontaminovaný pracovní oděv neodnášejte z pracoviště. P273 Zabraňte uvolnění do životního prostředí. P280 Používejte ochranné rukavice/ochranný oděv/ochranné brýle/obličejový štít. P281 Používejte požadované osobní ochranné prostředky. P282 Používejte ochranné rukavice proti chladu/obličejový štít/ochranné brýle. P283 Používejte ohnivzdorný/nehořlavý oděv. P284 Používejte vybavení pro ochranu dýchacích cest. P285 V případě nedostatečného větrání používejte vybavení pro ochranu dýchacích cest. P231 + P232 Manipulace pod inertním plynem. Chraňte před vlhkem. P235 + P410 Uchovávejte v chladu. Chraňte před slunečním zářením.

Globálně harmonizovaný systém klasifikace a označování chemikálií (GHS) 48 P-věty (nahrazují S-věty) P301 PŘI POŽITÍ: P302 PŘI STYKU S KŮŽÍ: P303 PŘI STYKU S KŮŽÍ (nebo s vlasy): P304 PŘI VDECHNUTÍ: P305 PŘI ZASAŽENÍ OČÍ: P306 PŘI STYKU S ODĚVEM: P307 PŘI expozici: P308 PŘI expozici nebo podezření na ni: P309 PŘI expozici nebo necítíte-li se dobře: P310 Okamžitě volejte TOXIKOLOGICKÉ INFORMAČNÍ STŘEDISKO nebo lékaře. P311 Volejte TOXIKOLOGICKÉ INFORMAČNÍ STŘEDISKO nebo lékaře. P312 Necítíte-li se dobře, volejte TOXIKOLOGICKÉ INFORMAČNÍ STŘEDISKO nebo lékaře. P313 Vyhledejte lékařskou pomoc/ošetření. P314 Necítíte-li se dobře, vyhledejte lékařskou pomoc/ošetření. P315 Okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc/ošetření. P320 Je nutné odborné ošetření (viz na tomto štítku). P321 Odborné ošetření (viz na tomto štítku). P322 Specifické opatření (viz na tomto štítku). P330 Vypláchněte ústa.

Globálně harmonizovaný systém klasifikace a označování chemikálií (GHS) 49 P-věty P331 NEVYVOLÁVEJTE zvracení. P332 Při podráždění kůže: P333 Při podráždění kůže nebo vyrážce: P334 Ponořte do studené vody/zabalte do vlhkého obvazu. P335 Volné částice odstraňte z kůže. P336 Omrzlá místa ošetřete vlažnou vodou. Postižené místo netřete. P337 Přetrvává-li podráždění očí: P338 Vyjměte kontaktní čočky, jsou-li nasazeny a pokud je lze vyjmout snadno. Pokračujte ve vyplachování. P340 Přeneste postiženého na čerstvý vzduch a ponechte jej v klidu v poloze usnadňující dýchání. P341 Při obtížném dýchání přeneste postiženého na čerstvý vzduch a ponechte jej v klidu v poloze usnadňující dýchání. P342 Při dýchacích potížích: P350 Jemně omyjte velkým množstvím vody a mýdla. P351 Několik minut opatrně oplachujte vodou. P352 Omyjte velkým množstvím vody a mýdla. P353 Opláchněte kůži vodou/osprchujte. P360 Kontaminovaný oděv a kůži okamžitě omyjte velkým množstvím vody a potom oděv odložte. P361 Veškeré kontaminované části oděvu okamžitě svlékněte. P362 Kontaminovaný oděv svlékněte a před opětovným použitím ho vyperte. P363 Kontaminovaný oděv před opětovným použitím vyperte.

Globálně harmonizovaný systém klasifikace a označování chemikálií (GHS) 50 P-věty P370 V případě požáru: P371 V případě velkého požáru a velkého množství: P372 Nebezpečí výbuchu v případě požáru. P373 Požár NEHASTE, dostane-li se k výbušninám. P374 Haste z přiměřené vzdálenosti a dodržujte běžná opatření. P375 Kvůli nebezpečí výbuchu haste z dostatečné vzdálenosti. P376 Zastavte únik, můžete-li tak učinit bez rizika. P377 Požár unikajícího plynu: Nehaste, nelze-li únik bezpečně zastavit. P378 K hašení použijte. P380 Vykliďte prostor. P381 Odstraňte všechny zdroje zapálení, můžete-li tak učinit bez rizika. P390 Uniklý produkt absorbujte, aby se zabránilo materiálním škodám. P391 Uniklý produkt seberte.

Globálně harmonizovaný systém klasifikace a označování chemikálií (GHS) 51 Kombinované P-věty P301 + P310 PŘI POŽITÍ: Okamžitě volejte TOXIKOLOGICKÉ INFORMAČNÍ STŘEDISKO nebo lékaře. P301 + P312 PŘI POŽITÍ: Necítíte-li se dobře, volejte TOXIKOLOGICKÉ INFORMAČNÍ STŘEDISKO nebo lékaře. P301 + P330 + P331 PŘI POŽITÍ: Vypláchněte ústa. NEVYVOLÁVEJTE zvracení. P302 + P334 PŘI STYKU S KŮŽÍ: Ponořte do studené vody/zabalte do vlhkého obvazu. P302 + P350 PŘI STYKU S KŮŽÍ: Jemně omyjte velkým množstvím vody a mýdla. P302 + P352 PŘI STYKU S KŮŽÍ: Omyjte velkým množstvím vody a mýdla. P303 + P361 + P353 PŘI STYKU S KŮŽÍ (nebo s vlasy): Veškeré kontaminované části oděvu okamžitě svlékněte. Opláchněte kůži vodou/osprchujte. P304 + P340 PŘI VDECHNUTÍ: Přeneste postiženého na čerstvý vzduch a ponechte jej v klidu v poloze usnadňující dýchání. P304 + P341 PŘI VDECHNUTÍ: Při obtížném dýchání přeneste postiženého na čerstvý vzduch a ponechte jej v klidu v poloze usnadňující dýchání. P305 + P351 + P338 PŘI ZASAŽENÍ OČÍ: Několik minut opatrně vyplachujte vodou. Vyjměte kontaktní čočky, jsou-li nasazeny a pokud je lze vyjmout snadno. Pokračujte ve vyplachování. P306 + P360 PŘI STYKU S ODĚVEM: Kontaminovaný oděv a kůži oklamžitě omyjte velkým množstvím vody a potom oděv odložte. P307 + P311 PŘI expozici: Volejte TOXIKOLOGICKÉ INFORMAČNÍ STŘEDISKO nebo lékaře. P308 + P313 PŘI expozici nebo podezření na ni: Vyhledejte lékařskou pomoc/ošetření. P309 + P311 PŘI expozici nebo necítíte-li se dobře: Volejte TOXIKOLOGICKÉ INFORMAČNÍ STŘEDISKO nebo lékaře.

Globálně harmonizovaný systém klasifikace a označování chemikálií (GHS) 52 Kombinované P-věty P332 + P313 Při podráždění kůže: Vyhledejte lékařskou pomoc/ošetření. P333 + P313 Při podráždění kůže nebo vyrážce: Vyhledejte lékařskou pomoc/ošetření. P335 + P334 Volné částice odstraňte z kůže. Ponořte do studené vody/zabalte do vlhkého obvazu. P337 + P313 Přetrvává-li podráždění očí: Vyhledejte lékařskou pomoc/ošetření. P342 + P311 Při dýchacích potížích: Volejte TOXIKOLOGICKÉ INFORMAČNÍ STŘEDISKO nebo lékaře. P370 + P376 V případě požáru: Zastavte únik, můžete-li tak učinit bez rizika. P370 + P378 V případě požáru: K hašení použijte. P370 + P380 V případě požáru: Vykliďte prostor. P370 + P380 + P375 V případě požáru: Vykliďte prostor. Kvůli nebezpečí výbuchu haste z dostatečné vzdálenosti. P371 + P380 + P375 V případě velkého požáru a velkého množství: Vykliďte prostor. Kvůli nebezpečí výbuchu haste z dostatečné vzdálenosti. P401 Skladujte P402 Skladujte na suchém místě. P403 Skladujte na dobře větraném místě. P404 Skladujte v uzavřeném obalu. P405 Skladujte uzamčené. P406 Skladujte v obalu odolném proti korozi/ obalu s odolnou vnitřní vrstvou. P407 Mezi stohy/paletami ponechte vzduchovou mezeru. P410 Chraňte před slunečním zářením.

Globálně harmonizovaný systém klasifikace a označování chemikálií (GHS) 53 Kombinované P-věty P411 Skladujte při teplotě nepřesahující C/ F. P412 Nevystavujte teplotě přesahující 50 C/122 F. P413 Množství větší než kg/ liber skladujte při teplotě nepřesahující C/ F. P420 Skladujte odděleně od ostatních materiálů. P422 Skladujte pod P402 + P404 Skladujte na suchém místě. Skladujte v uzavřeném obalu. P403 + P233 Skladujte na dobře větraném místě. Uchovávejte obal těsně uzavřený. P403 + P235 Skladujte na dobře větraném místě. Uchovávejte v chladu. P410 + P403 Chraňte před slunečním zářením. Skladujte na dobře větraném místě. P410 + P412 Chraňte před slunečním zářením. Nevystavujte teplotě přesahující 50 C/122 F. P411 + P235 Skladujte při teplotě nepřesahující C/ F. Uchovávejte v chladu. P501 Odstraňte obsah/obal

Globálně harmonizovaný systém klasifikace a označování chemikálií (GHS) 54 Bezpečnostní list informace o nebezpečných látkách 1. Identifikace látky nebo přípravku a výrobce nebo dovozce 2. Informace o složení přípravku 3. Údaje o nebezpečnosti látky nebo přípravku 4. Pokyny pro první pomoc 5. Opatření pro hasební zásah 6. Opatření v případě náhodného úniku 7. Pokyny pro zacházení s látkou nebo přípravkem a skladování látky nebo přípravku 8. Omezování expozice látkou nebo přípravkem a ochrana osob 9. Fyzikální a chemické vlastnosti 10. Informace o stabilitě a reaktivitě látky nebo přípravku 11. Informace o toxikologických vlastnostech látky nebo přípravku 12. Ekologické informace o látce nebo přípravku 13. Pokyny pro odstraňování látky nebo přípravku 14. Informace pro přepravu látky nebo přípravku 15. Informace o právních předpisech vztahujících se k látce nebo přípravku 16. Další informace vztahující se k látce nebo přípravku