Vývoj kvality vody VN Jordán v sezóně 2016

Vývoj kvality vody VN Jordán v sezóně 2016 Ing. Jan Potužák, Ph.D., RNDr. Richard Faina, RNDr. Jindřich Duras, Ph.D., Mgr. Jakub Dobiáš České Budějovice, prosinec 2016

Název a sídlo organizace: Povodí Vltavy, státní podnik Holečkova 8 150 24 Praha 5 Organizace realizující monitoring: Povodí Vltavy, státní podnik Vodohospodářská laboratoř České Budějovice Emila Pittera 1 370 01 České Budějovice Zadavatel: Město Tábor Žižkovo náměstí 2 390 15 Tábor Zástupce zadavatele: Ing. Jan Fišer vedoucí odboru životního prostředí Hlavní řešitel Ing. Jan Potužák, Ph.D. Spoluřešitelé: RNDr. Richard Faina, ENKI, o.p.s, Třeboň RNDr. Jindřich Duras, Povodí Vltavy, státní podnik Mgr. Jakub Dobiáš, Povodí Vltavy, státní podnik 2

Obsah 1. Úvod 4 2. Materiál a metody 4 3. Výsledky 6 3.1. Monitoring fyzikálně chemických parametrů v roce 2016 7 3.2. Živinové poměry v roce 2016 9 3.3. Fytoplankton a zooplankton 11 3.4. Košínský potok a VN Malý Jordán 14 4. Závěry 16 5. Doporučení 18 6. Použitá literatura 20 7. Seznam příloh 20 3

1. Úvod Na základě objednávky města Tábor bylo v roce 2016 navázáno na podrobný sezónní hydrochemický a hydrobiologický monitoring vodní nádrže (VN) Jordán. Rámcově bylo schéma monitoringu VN Jordán obdobné jako v roce 2015. Monitoring byl realizován převážně v průběhu vegetační sezóny s cílem získat další informace o (i) dynamice živin (zejména fosforu) v této VN, (ii) sezónní dynamice fytoplanktonu a zooplanktonu a (iii) utváření kyslíkové stratifikace s potenciálem vytváření silně redukční hypolimnetické zóny v podmínkách roku 2016. Pro získání podrobnějších informací o aktuálním živinovém zatížení Košínského potoka nad VN Jordán byl monitoring rozšířen o detailnější sledování tohoto potoka pod a nad nádrží Malý Jordán. Monitoring byl dále doplněn o vzorkování Radimovického potoka v ústí do Košínského potoka. Kromě sledování hlavních trofických ukazatelů byl na těchto odběrových profilech měřen průtok vody s cílem odhadnout aktuální množství živin (zejména pak fosforu), které vstupují, resp. odtékají z této předzdrže v průběhu vegetační sezóny. Získaná data dále umožnila odhadnout aktuální retenční kapacitu nádrže Malý Jordán pro fosfor a současně porovnat tyto výsledky s hodnotami, které by měla nádrž dosahovat s ohledem na svou hydromorfologii (potenciální retence P). Tyto informace jsou důležité zejména pro úvahy o využití Malého Jordánu jako nádrže, která nám může pomoci se snižováním vstupu fosforu do VN Jordán. Data lze dále využít jako jeden z dílčích podkladů pro správné dimenzování připravované flokulační stanice pro srážení fosforu na Košínském potoce nad nádrží Malý Jordán. Obdobně jako v roce 2015 zajišťovala odběry vzorků a jejich následnou analýzu vodohospodářská laboratoř státního podniku Povodí Vltavy se sídlem v Českých Budějovicích. 2. Materiál a metody Monitoring VN Jordán. Monitoring kvality vody ve VN Jordán byl realizován od do 18.11.16. Frekvence odběru vzorků byla v průběhu dubna a května třítýdenní, od června čtrnáctidenní. Umístění odběrových profilů bylo obdobné jako v roce 2015. Odběry vzorků byly realizovány nad nejhlubším místem (max. hloubka 14m) v prostoru u hráze. Dále pak ve středu nádrže (max. 7m) a v přítokové části (max. 3m). V průběhu vzorkování bylo na každém odběrovém profilu prováděno zonační měření hlavních fyzikálně-chemických parametrů vody. Pro měření teploty vody, koncentraci a nasycení vody kyslíkem, konduktivity, ph a oxidoredukčního potenciálu (ORP) byla použita multiparametrická sonda YSI 6600 V2-4. V průběhu každého odběru byl standardně proměřen vertikální profil od hladiny ke dnu. Hodnoty fyzikálně-chemických parametrů byly odečítány po metru, v případě výraznějších změn těchto parametrů (skočná vrstva) bylo měření realizováno po půl metru. Odběr hydrochemických vzorků byl v prostoru u hráze prováděn z hladinové vrstvy (0 0,2m), dále byl odebírán tzv. směsný epilimnetický vzorek (0 4m). Následovalo vzorkování z hloubek 5m, 10m a nad dnem (14m). Ve střední části nádrže byly odebírány směsné vzorky (0 4m) a dále pak vzorky z hladinové vrstvy (0 0,2m), ze 4m a nad dnem (7m). V přítokové části byly odebírány pouze směsné vzorky (0 2m). K odběrům byly použity směšovací trubice v délkách 1-4m. Jeden reprezentativní vzorek byl složen ze tří dílčích vzorků. Vzorky z hloubek byly odebírány pomocí Friedingerova hloubkového vzorkovače. 4

Jako reprezentativní vzorek fytoplanktonu posloužila část směsného epilimnetického vzorku (0 2/4m). Zooplankton byl odebírán vrhací planktonní sítí s velikostí ok 80µm. Odběr byl realizován třemi pětimetrovými horizontálně-vertikálními tahy tak, aby byla postihnuta zejména epilimnetická část vodního sloupce a způsob vzorkování byl shodný na všech odběrových profilech. V průběhu odběrů byla měřena průhlednost vody pomocí Secchiho desky. Spektrum stanovovaných parametrů vycházelo z návrhu, který byl diskutován a následně schválen odbornou komisí. Rozsah sledovaných parametrů byl na základě dat získaných v roce 2015 mírně upraven. Vetší důraz (nárůst počtu vzorků) byl kladen zejména na stanovení celkového (P celk), celkového rozpuštěného (P rozp) a fosforečnanového fosforu (P-PO 4 ). S obdobnou frekvencí jako fosfor bylo stanovováno celkové (Fe celk) a rozpuštěné železo (Fe rozp). Dalšími sledovanými parametry byl celkový (Nc), dusičnanový (N-NO 3 ) a amoniakální dusík (N-NH 4 ), nerozpuštěné látky sušené (NL105) a žíhané (NL550), biologická spotřeba kyslíku (BSK 5 ), chemická spotřeba kyslíku manganistanem (CHSK Mn ), celkový organický uhlík (TOC), sírany (SO 4 ), alkalita (KNK 4,5 ), vápník (Ca), hořčík (Mg) a koncentrace chlorofylu_a (Chl_a). U vzorků fytoplanktonu bylo stanoveno druhové složení a objemová biomasa taxonů a taxonomických skupin. Vzorky zooplanktonu byly odebírány za účelem získat informace o druhovém složení, početnosti nalezených taxonů (semikvantitativní stanovení) a procentickém zastoupení hlavních taxonomických skupin. Informace o aktuální výšce vodní hladiny ve VN Jordán byly získány z automatické, kontinuální měřící stanice snímající výšku hladiny s desetiminutovou frekvencí. Monitoring Košínského a Radimovického potoka. V roce 2016 byl monitoring kvality vody rozšířen o odběr vzorků v Košínském potoce pod a nad nádrží Malý Jordán a v Radimovickém potoce nad ústím do Košínského potoka (obr. 1). Odběrové termíny byly totožné s termíny odběrů na VN Jordán. Množství dat o kvalitě vody v Košínském potoce pod nádrží Malý Jordán bylo dále rozšířeno o data, která byla získána v rámci pravidelného měsíčního monitoringu kvality povrchových vod realizovaného státním podnikem Povodí Vltavy. Rozsah sledovaných parametrů byl zacílen zejména na stanovení celkového (P celk), celkového rozpuštěný (P rozp) a fosforečnanového fosforu (P-PO 4 ), celkové (Fe celk) a rozpuštěného (Fe rozp) železa, celkového (N celk) a dusičnanového (N-NO 3 ) dusíku a nerozpuštěných látek sušených (NL105) a žíhaných (NL550). V rámci odběrů byl na všech sledovaných profilech měřen aktuální průtok vody přístrojem Flowtracker (SonTek). Získaná data byla použita pro odhad bilance látkových vstupů a odnosů z VN Malý Jordán v průběhu vegetační sezóny 2016. Při úvahách nad tím, zdali zjištěné hodnoty tzv. reálné retence Pc odpovídají přirozeným retenčním schopnostem nádrže Malý Jordán, bylo důležité provést porovnání s retencí potenciální, která byla vypočtená na základě teoretické doby zdržení vody (Hejzlar et al. 2006). 5

Obr. 1: Schéma znázorňující umístění odběrových profilů na Košínském potoce pod a nad nádrží Malý Jordán a Radimovickém potoce nad nádrží Malý Jordán 3. Výsledky Obdobně jako v sezóně 2015, lze celkový průběh vegetační sezóny 2016 charakterizovat z pohledu hydrologie jako podprůměrný. Srážkový deficit v povodí však nebyl tak výrazný jako v předešlém roce. I přesto však nádrž Jordán vykazovala v roce 2016 relativně pomalou obměnu vody. Na základě kontinuálního záznamu výšky hladiny, který byl doplněn o průtok vody měřený na přítoku, byla teoretická doba zdržení (HRT) vody v roce 2016 odhadnuta na 230 250 dní. Průměrný průtok vody v Košínském potoce nad nádrží Jordán (profil Košínský potok M. Jordán pod) dosahoval v průběhu sledovaného období 120 l s -1. Ve srovnání s dlouhodobým průměrem, který se pohybuje na úrovni 400 l.s -1 (HRT = 75 dní), se jedná o hodnoty výrazně podprůměrné (Hejzlar et al. 2004). Monitoring v roce 2016 ale nepostihuje období, které je často charakteristické zvýšenými průtoky vody. Jedná se zejména o zimní a předjarní periodu a období výlovu rybníků ležících v povodí nad VN Jordán. Rozdíl oproti sezóně 2015 byl však ten, že nedocházelo k významnějšímu odpouštění vody z Jordánu z důvodu stavebních prací v prostoru městské plovárny. V nádrži byla snaha vodu spíše zadržovat (minimální odtok vody hladinovým přelivem). Díky tomu měla výška hladiny v Jordánu v průběhu sledování spíše stoupající tendenci. V průběhu monitoringu (6. 4. - 18. 11. 16) byla nejnižší úroveň hladiny (422,87 m.n.m.) zaznamenána na konci dubna (21. 4. 16). Nejvyšší úrovně hladiny dosahovala nádrž na konci sledovaného období (12. 11. 16). Obrázek 2 ukazuje porovnání kontinuálního průběhu výšky hladiny v průběhu sezóny 2015 a 2016. Nejvyšší rozdíl hladin byl zjištěn v pozdně letním a následně pak v podzimním období. Maximální rozdíl hladin činil téměř 2,8 metrů (obr. 2) Relativně pomalá obměna vody v roce 2016 měla vliv na utváření a stabilitu teplotní a kyslíkové stratifikace, bilanci živin a sezónní dynamiku společenstva fytoplanktonu. 6

Výška hladiny [m.n.m.] 425 424 423 422 421 420 IV - XI 2016 IV - XI 2015 Kóta přelivu 422,92 m.n.m duben květen červen červenec srpen září říjen listopad Obr. 2: Kontinuální záznam výšky hladiny VN Jordán v průběhu sezóny 2015 2016 (duben listopad). Hodnoty jsou uvedeny v denních průměrech. Červenou přerušovanou čárou je znázorněna kóta bezpečnostního přelivu. 3.1. Monitoring fyzikálně chemických parametrů v roce 2016 Teplotní režim. První náznak teplotního zvrstvení byl zjištěn hned v rámci první odběru začátkem dubna (6. 4. 16). Díky chladnějšímu počasí na přelomu dubna a května docházelo k vytváření typické termokliny (skočná vrstva) až od druhé poloviny května. Výrazná termoklina (teplotní rozdíl až kolem 8 o C na 2m hloubky) se obdobně jako v sezóně 2015 nacházela v hloubce mezi 3 4 metry a přetrvávala po celé léto. Teprve v druhé polovině září, kdy se nádrž začínala postupně ochlazovat, skočná vrstva postupně klesala a teplotní gradient se začal zmenšovat. K podzimní cirkulaci vody v nádrži docházelo přibližně od poloviny října a ke kompletnímu promíchání nádrže došlo až v druhé polovině listopadu (obr. 3). Z pohledu procesů probíhajících v nádrži je důležité, že (1) od května do první poloviny září byla tzv. epilimnetická vrstva, kde se odehrávala hlavní část rozvoje planktonu, poměrně mělká (~3m). (2) Výrazná termoklina byla důležitým faktorem, který zásadně omezoval procesy přenosu látek ode dna ke hladině, takže vysoké koncentrace živin u dna (v hypolimniu) byly odděleny od vrstvy s fytoplanktonem. (3) Voda přítoku se ještě do konce června zasouvala do vrstvy 3-4m (úroveň termokliny), takže přímo nezásobovala oživené vrstvy vody živinami. Na počátku července měla přítoková voda teplotu odpovídající hladinovým vrstvám, a tím vzrůstalo riziko obohacování epilimnia živinami (zejména pak fosforem). V průběhu srpna teplota přítokové vody klesla a přitékající voda se opět začala zasouvat do hloubky kolem 3-4 metrů. V průběhu srpna a začátkem září také postupně klesalo i množství přitékající vody a tím klesalo i množství vstupujících živin. Kyslíkový režim. V průběhu prvních tří týdnů měsíce dubna byl prakticky celý vodní sloupec ještě dostatečně saturován kyslíkem. Na přelomu dubna a května již docházelo k výraznějšímu poklesu koncentrace kyslíku nade dnem v dolní a následně i střední části nádrže. Od druhé poloviny července jsme od hloubky 5m zaznamenávali nulové koncentrace rozpuštěného kyslíku bezkyslíkatá zóna tvořila v době svého největšího rozmachu (konec srpna až druhá polovina záři) přibližně polovinu objemu zadržované vody (obr. 4). I přes úplné vyčerpání kyslíku přetrvávaly v hypolimniu na začátku léta stále ještě poměrně příznivé 7

oxidoredukční podmínky. Postupem sezóny však docházelo k prohlubování anaerobie ve spodní části hypolimnia nádrže, a tím i k postupnému poklesu oxidoredukčního potenciálu do záporných hodnot (obr. 5). Silně redukční hypolimnion přetrvával v nádrži prakticky až do konce září, kdy silně redukční podmínky (charakterizované zápornými hodnotami oxidoredukčního potenciálu) panovaly v dolní a střední části nádrže od hloubky 9 resp. 5 metrů. V průběhu října již docházelo k výraznějšímu ochlazování horních vrstev vodního sloupce a anaerobní prostor se postupně začínal zmenšovat. Díky poměrně velkému objemu původně anaerobního hypolimnia došlo k jeho opětovnému prokysličení až v období podzimní cirkulace v průběhu měsíce listopadu. Setrvání výrazných anoxických podmínek v hypolimniu dolní a střední části nádrže bylo v průběhu vegetační sezóny 2016 umocněno relativně nízkou vodností, kdy nedocházelo k obměně vody u dna. Rozdíl oproti roku 2015 byl ten, že anaerobní zóna, charakteristická zápornými hodnotami oxidoredukčního potenciálu, se v době kulminace stratifikace vyskytovala od hloubky 5 metrů i ve střední části nádrže. Obecně lze uvést, že dlouhodobá anaerobie v hypolimniu má pro nádrž řadu důsledků: (1) účinná denitrifikace znamená rychlé vyčerpání dusičnanových iontů a výraznou podporu uvolňování sloučenin fosforu ze sedimentů (viz dále). (2) Účinná redukce síranových iontů (obr. 9) až na sulfidy, které se se svou vazbou s Fe podílejí na uvolňování fosforu z bahna a které vytvářejí také volný sirovodík, velmi problematizuje vypouštění vody z Jordánu základovou výpustí zejména v letním a částečně i v podzimním období. Vývoj konduktivity. V období před vytvořením stratifikace (jarní období) ovlivňoval vývoj konduktivity ve VN Jordán zejména přítok vody Košínským potokem (obr. 6). V průběhu letního a podzimního období měly na změnu konduktivity daleko větší vliv procesy probíhající uvnitř nádrže. Postupným rozkladem sedimentujícího organického materiálu doplněného o redukční pochody, které probíhaly ve spodním části hypolimnia nádrže, docházelo k nárůstu vodivosti. Protože obměna vody v nádrži byla v průběhu letního a podzimního období pomalá, byl v tomto období zaznamenán výrazný vertikální gradient vodivosti, kdy rozdíl mezi hladinou a dnem (v dolní části nádrže) tvořil na začátku října více jak 180 µs cm -1 (obr. 6). Vývoj ph v epilimniu nádrže byl dán zejména asimilační činností fytoplanktonu (obr. 7). V průběhu dubna jsme nejvyšší hodnoty ph zaznamenávali v hladinové vrstvě dolní části nádrže. V první polovině dubna byly v horizontu 0 2m zjištěny hodny mírně převyšující ph 9. V období čiré vody (útlum početnosti fytoplanktonu, polovina května), došlo ke snížení hodnot ph v celém podélném profilu nádrže. V letním období docházelo asimilací fytoplanktonu k postupnému odčerpávání volného CO 2 a z části i hydrogenuhličitanů, což mělo za následek nárůst ph v epilimniu nádrže na hodnoty blížící se 10 (max. 9,7). Díky intenzivnímu rozvoji fytoplanktonu se vysoké hodnoty ph udržovaly zejména v přítokové části, a to prakticky v celém vodním sloupci. Domníváme se, že v přítokové části mohou vysoké hodnoty ph u dna (na přelomu srpna a září přesahující ph 9,3) ovlivňovat sorpční schopnost částic vůči fosforečnanovým iontům: hydroxylovým anionem (OH - ) může být nahrazen anion fosforečnanový (PO 4 3- ), který se následně uvolní do vodního sloupce (např. Lijklema, 1980, Drake a Heaney, 1987). To je rizikové zejména pro fosforečnanové ionty vázané s oxihydroxidy hliníku. Jakkoli v tuto chvíli není jasné, do jaké míry se popsaný mechanismus v dané lokalitě uplatňuje, je zřejmé, že v horní části Jordánu je fosforu využitelného pro masový rozvoj fytoplanktonu dostatek část velmi pravděpodobně pochází právě ze sedimentů. Rizikovost těchto usazenin a tedy také zvážení nějakého způsobu jejich chemického ošetření - by bylo vhodné ověřit frakcionační analýzou sedimentu. Výsledky 8

frakcionační analýzy jsou důležité také při úvahách o aplikaci chemického srážení fosforu v Košínském potoce nad VN Jordán (otázka volby vhodného koagulantu). V hypolimniu nádrže docházelo vlivem intenzivních rozkladných procesů k poklesu hodnoty ph. Nejnižší hodnoty byly zaznamenávány u dna dolní části nádrže od konce srpna do konce září (ph ~ 6,9). 3.2. Živinové poměry v nádrži v roce 2016 Sloučeniny fosforu. Sezónní průběh koncentrací celkového (P celk) a fosforečnanového fosforu (P-PO 4 ) ve směsných epilimnetických vzorcích (0-4m) na jednotlivých odběrových profilech znázorňuje obrázek 8. Průměrná koncentrace P celk v dolní a střední části nádrže dosahovala hodnoty 0,036 a 0,041 mg l -1. Maximální zjištěná koncentrace byla v dolní a střední části nádrže prakticky totožná (0,063 mg l -1 a 0,064 mg l -1 ). Obě tyto hodnoty byly zjištěny v průběhu září (dolní část 22. 9. 16, střední část 8. 9. 16). Když opomineme tato maxima, nepřesahovaly koncentrace celkového fosforu v dolní a střední části nádrže výrazně koncentraci 0,05 mg l -1. Dle NV 401/2015 je tato koncentrace uváděna jako nejvyšší přípustná hodnota pro vodárenské a rekreační využívání nádrží (tzv. koupací vody). V praxi se ovšem v případě jezer a nádrží ukázala jako cílová koncentrace P celk pro zajištění kvalitní rekreace koupáním <0,020 mg l -1 (u nás např. Duras a kol. 2015). Teprve při takto nízkém obsahu fosforu lze docílit dostatečně nízké intenzity rozvoje řas a sinic, a tedy také vysoké průhlednosti vody (a hodnotu ph <9,0, která je pro koupání také důležitá). Po většinu vegetační sezóny byla hlavní část celkového fosforu (70 90%) nacházející se v epilimniu dolní a střední části nádrže ve formě partikulované, vázané v biomase fytoplanktonu. Maximální zjištěné koncentrace P-PO 4 v epilimniu dolní a střední části nádrže byly 0,023 mg l -1 (6. 4. 16) a 0,019 mg l -1 (25. 10. 16) (obr. 8). I tyto na první pohled relativně nízké koncentrace nemůžeme brát na lehkou váhu neboť indikují zvýšený význam procesů regenerujících zásoby fosforu v produkční (povrchové) vrstvě vody. V přítokové části nádrže, která je nejvíce zatížena vstupem fosforu s přitékající vodou a kde je vlivem malé hloubky snadná regenerace sloučenin P ze sedimentů, jsme během vegetační sezóny zaznamenávali výrazně vyšší koncentrace celkového fosforu než-li ve střední a hrázové části nádrže. Průměrná koncentrace P celk byla 0,12 mg l -1. Výrazný nárůst koncentrace P celk v přítokové části byl zaznamenán od začátku září (obr. 8). Maximální koncentrace byla zjištěna při druhém zářijovém odběru (22. 9. 16), kdy koncentrace dosáhla hodnoty 0,43 mg l -1! Tento nárůst byl způsoben intenzivním rozvojem biomasy fytoplanktonu a v ní vázaného fosforu (obr. 8). Pro vytvoření takto vysoké biomasy fytoplanktonu, ale musel být k dispozici nějaký významný využitelný zdroj fosforu, protože přirozená tendence směřuje spíše ke ztrátám fosforu sedimentací. V úvahu připadá zejména již výše uvedené uvolnění (byť postupné) sloučenin fosforu z mělce uloženého sedimentu za vyšší teploty a zvýšeného ph. Průběh koncentrace P celk a P-PO 4 v hloubkovém profilu dolní a střední části nádrže Jordán je znázorněn na obrázcích 9 a 10. V případě dolní části nádrže je patrný nárůst koncentrací P celk a P-PO 4 od druhé poloviny června. Maximální koncentrace byla zaznamenána v první polovině října (12. 10. 16). U dna střední části nádrže docházelo k postupnému nárůstu koncentrace P celk a P-PO 4 až od konce července. Maximální koncentrace nebyla tak vysoká a bylo jí dosaženo v první polovině září (obr. 10). Sezónní dynamika P a jeho forem u dna dolní a střední části nádrže měla v průběhu sezóny 2015 a 2016 podobný charakter. V sezóně 2015 jsme však výrazně zvýšené koncentrace P celk a P-PO 4 zaznamenávali již od 10 metrové hloubky což se v sezóně 2016 nepotvrdilo. Důvodem mohl být větší objem zadržované vody, a tím i větší zásoba dusičnanových iontů, které v nádrží fungují jako tzv. 9

oxidoredukční pufr. Po jejich vyčerpání nastává za bezkyslíkatých podmínek redukce oxihydroxidů Fe na rozpustné redukované formy (stanovené jako Fe rozp obr. 9 a 10), přičemž se ale uvolňují sloučeniny fosforu, jež byly s Fe vázány tzv. redox labilní vazbou. Voda nad sedimentem je tak obohacena paralelně sloučeninami P i Fe. Zvýšené koncentrace fosforu ve větším objemu hypolimnia v sezóně 2015, mohly také pocházet z rozkladu rostlinné biomasy, která byla zaplavena v roce 2014. Silně anaerobní podmínky, které u dna dolní části nádrže panovaly, způsobovaly redukci síranů na sulfidy. Za takovýchto podmínek hrozí riziko vzniku toxického sirovodíku. To, že ke vzniku sirovodíku u dna opravdu dochází potvrdila i čichová analýza vzorků odebraných u dna nádrže. Ve vzorcích odebraných ze silně anaerobního hypolimnia se vyskytovaly vysoké koncentrace rozpuštěného železa. To reagovalo se sufidy za vzniku nerozpustného sulfidu železnatého. Železo je tímto procesem postupně imobilizováno v bahně a nemá už schopnost podílet se na vazbě sloučenin P. Tím může dojít postupně k odstranění jednoho z mechanismů kontrolujících koloběh fosforu. Maximální koncentrace celkového a fosforečnanového fosforu, které jsme v prostoru nade dnem zaznamenali, dosahovaly 2,6 a 2,5 mg l -1. Jednou z příčin nárůstu koncentrace fosforu v hypolimniu VN Jordán bylo také uvolňování fosforu při rozkladu sedimentujícího biosestonu, ale to bylo pouze málo významné. Podle průběhu křivek fosforu a železa (obr. 9) je zřejmé, že dominantním mechanismem, jenž určuje sezónní dynamiku sloučenin fosforu v hypolimniu, jsou oxidoredukční poměry a vazba P s Fe. Důležité je uvést, že vysoké koncentrace celkového resp. fosforečnanového fosforu u dna nádrže představují významné eutrofizační riziko pro navazující povrchové vody (Lužnice), pokud by se voda v letním a podzimním období z VN Jordánu vypouštěla základovou výpustí. Pro VN Jordán je toto riziko pouze potenciální, protože přestupu sloučenin P vodním sloupcem vzhůru brání strmý teplotní gradient. Rizikem mohou být období chladného letního počasí (oslabení teplotního rozdílu a přimíchání fosforem bohaté vody do povrchové vrstvy) nebo rozvoj populací sinic, které jsou schopné migrovat vodním sloupcem a aktivně se k zásobám fosforu dostávat a transportovat jej ke hladině. Druhy sinic, které dokážou migrovat vodním sloupcem, byly sice v roce 2016 v Jordánu zaznamenány (rody Dolichospermum (dříve Anabaena) a Microcystis), ale zatím pouze krátkodobě a jako málo významná součást. V budoucnu je ovšem pravděpodobné, že bude jejich podíl ve fytoplanktonu vzrůstat. Jedná se totiž o stratégy pomalého růstu, které ovládnou nádrž teprve v průběhu několika let. Riziko vysokého obsahu sloučenin fosforu v dolní části vodního sloupce lze celkem jednoduše eliminovat časně jarní aplikací síranu hlinitého práškového nebo granulovaného. Sraženina hydroxidu hlinitého je na dně aktivní cca půl roku a dokáže na sebe pevně navázat veškerý disponibilní (= labilně vázaný) fosfor na rozhraní voda/sediment. Praktické aplikace byly úspěšně realizovány v ČR například na Košuteckém jezírku v Plzni (Duras, nepublikované údaje). Sloučeniny železa. V přítokové části nebyl nárůst koncentrace celkového železa doprovázen nárůstem koncentrace železa rozpuštěného. Příčinou je tedy hlavně bioturbace (víření) sedimentu rybami, případně vnos železa vázaného na drobné částečky přítokem. V hypolimniu dolní části Jordánu byly, obdobně jako v sezóně 2015, zjištěny velmi vysoké koncentrace Fe celk a Fe rozp (maxima 17 mg l -1 a 16 mg l -1 ). Důsledkem bylo zhoršení oxidoredukčních poměrů po spotřebování kyslíku i dusičnanových iontů. Po prokysličení celého vodního sloupce pozdě na podzim se Fe opět zoxidovalo, vysráželo a usadilo se na dně (obr. 10). Důležité bude i nadále sledovat, zdali v průběhu následujících let nedochází, v důsledku vysrážení určitého podílu železa se sulfidy, k postupnému snižování jeho koncentrací 10

v hypolimniu nádrže. To by mohlo vést až ke snížení celkové schopnosti vysrážet na podzim rychle fosfor z vodního sloupce což by mohlo iniciovat např. vznik podzimních sinicových vodních květů. V této souvislosti se opět objevuje možnost zavázat sloučeniny P do sedimentů aplikací hlinitého koagulantu, jak bylo uvedeno výše. Sloučeniny dusíku. Koncentrace celkového dusíku v epilimniu dolní a střední části nádrže v průběhu vegetační sezóny postupně klesaly. Příčinou byl zejména pokles dusičnanového dusíku způsobený intenzivní denitrifikaci (obr. 8). V horní části se koncentrace celkového dusíku v průběhu vegetační sezóny také postupně snižovaly. Od konce července jsme však zaznamenali jejich postupné zvyšování. Příčinou byl nárůst koncentrace organicky vázaného dusíku v biomase fytoplanktonu. Na podzim mohly být koncentrace celkového dusíku podpořeny i nárůstem koncentrace amoniakálního dusíku vznikajícího při rozkladu biomasy planktonu. Oproti sezóně 2015 se v sezóně 2016 upustilo od sledování vertikálního profilu celkového dusíku. Sledování sezónní dynamiky dusičnanového a amoniakálního dusíku zůstalo zachováno (obr. 9). Koncentrace dusičnanového dusíku ve vertikálním profilu v průběhu vegetační sezóny postupně klesaly. Rozdíl oproti sezóně 2015 byl ten, že k vyčerpávání dusičnanů docházelo u dna nádrže pomaleji. Úplná absence dusičnanového N byla zjištěna až v září. Z pohledu procesů v Jordánu, ale byl důležitý už pokles obsahu N-NO 3 u dna v červenci na 0,3 mg l -1, kdy na rozhraní sediment/voda už redox poměry umožnily razantní uvolňování Fe spolu s P. V 10 metrech byly nulové koncentrace dusičnanového dusíku zjištěny až na konci října, kdežto v sezóně 2015 byly nulové koncentrace dusičnanového dusíku u dna zaznamenány již od první poloviny července. Důvodem mohl být větší objem zadržované vody a tím i větší zásoba dusičnanového dusíku v nádrži Jordán v sezóně 2016. Opět však nesmíme zapomenout na případný negativní vliv rozkládající se zatopené rostlinné biomasy v sezóně 2014, který mohl doznívat i v roce 2015. Rozkladné procesy mohly způsobit rychlejší vyčerpání koncentrace kyslíku a následně i dusičnanového dusíku v hypolimniu nádrže. Během vegetační sezóny docházelo k postupnému nárůstu koncentrace celkového dusíku u dna nádrže. Průběh koncentrace amoniakálního dusíku ve vertikálním profilu dolní části nádrže měl v průběhu vegetačních sezón 2015 a 2016 velmi podobný průběh. Koncentrace amoniakálního dusíku od hloubky 10 metrů kontinuálně rostly a to v důsledku hromadění amoniakálního dusíku pocházejícího z rozkladu sedimentující organické hmoty. Svou roli mohla sehrát i mineralizace organických látek obsažených v sedimentu a zřejmě též desorpce amonných iontů z částic bahna. Nerozpuštěné látky. Průběh koncentrace nerozpuštěných látek sušených (NL105) se v první polovině vegetační sezóny příliš neměnila (koncentrace do 10 mg l -1 ). Od druhé poloviny srpna došlo v přítokové části k výraznému nárůstu jejich koncentrace a to až na hodnotu přesahující 60 mg l -1. Nárůst koncentrace NL105 však nebyl doprovázen nárůstem koncentrace NL žíhaných (NL550) (obr. 8). Ztráta žíháním byla v tom případě 88%. Příčinu lze tedy hledat opět v nárůstu biomasy fytoplanktonu a nikoli v souvislosti s bioturbací způsobenou potravní aktivitou (rytím) ryb. 3.3. Fytoplankton a zooplankton Koncentrace chlorofylu_a je důležitý parametr, který vypovídá o celkové fotosynteticky aktivní (tedy živé) biomase fytoplanktonu. V jarním období byly koncentrace chl_a v epilimniu VN Jordán relativně nízké. V polovině května bylo na všech sledovaných 11

profilech zaznamenáno období tzv. čiré vody (clear water), kdy koncentrace chl_a klesly pod 10 µg l -1. Od počátku června docházelo k postupnému nárůstu biomasy fytoplanktonu. V průměru nejnižší koncentrace chl_a jsme zaznamenali v dolní části nádrže (průměr 32 µg l -1 ). Naopak nejvyšší průměrné koncentrace byly zjištěny v přítokové části (133 µg l -1 ). Jak je patrné z obrázku 8 došlo na konci vegetační sezóny k intenzivnímu rozvoji biomasy fytoplanktonu zejména v horní části nádrže. V druhé polovině září (22. 9. 16) bylo ve směsném vzorku (0-2m) dosaženo koncentrace chl_a 730 µg l -1 což je více jak čtyřnásobek maxima zjištěného v sezóně 2015! Z pohledu rekreace koupáním (vyhláška č. 238/2011 Sb.) byla za zhoršenou jakost vody (okrový smajlík ) určena situace, kdy koncentrace chlorofylu_a přesáhne hranici 20 µg l -1. Překročení hranice 50 µg l -1 chlorofylu_a pak znamená, že je voda ke koupání nevhodná, tedy červený až černý smajlík a ). Voda Jordánu v sezóně 2016 tedy v oblasti hráze vykazovala zhoršenou kvalitu vody od poloviny července do poloviny října, z toho nevhodná voda ke koupání byla v průběhu srpna a v druhé polovině září (obr. 8). Přestože nebyly zjištěny hygienicky rizikové druhy sinic způsobujících vodní květ ve významném množství, je zřejmé, že rozvoj fytoplanktonu je stále podstatně vyšší, než je pro rekreaci koupáním vhodné. Fytoplankton. Na obrázku 11 je znázorněna sezónní dynamika procentického zastoupení biomasy hlavních taxonomických skupin fytoplanktonu v prostoru u hráze, ve středu a v přítokové části VN Jordán. V dubnu tvořily hlavní podíl biomasy fytoplanktonu v epilimniu dolní části nádrže zlativky (Chrysophyceae), které byly doplněny rozsivkami (Bacillariophyceae). V období s vysokou průhledností, tzv. clear water (polovina května) tvořili hlavní složku fytoplanktonu kryptomonády (Cryptophyceae) a zelené řasy (Chloropyceae). Na počátku června ve fytoplanktonu dominovaly rozsivky. Jejich biomasa se v druhé polovině června výrazně snížila na úkor kryptomonád a částečně i sinic. Ty se ve fytoplanktonu výrazněji prosazovaly v následujícím odběrovém termínu (12. 7. 16), kdy tvořily 28% celkové biomasy (dominantní Dolichospermum planctonicum, dříve Anabaena planctonica) Od druhé poloviny července do konce srpna však došlo k celkovému snížení jejich biomasy ve fytoplanktonu dolní části nádrže. Sinice se naposledy objevily až začátkem záři, kdy tvořily přibližně 12% celkové biomasy fytoplankton. Hlavní složkou letního a podzimního fytoplanktonu dolní části nádrže byly obrněnky rodu Ceratium (C. hiundinella a C. furcoides) Ty od konce července tvořily od 80 do 99% biomasy fytoplanktonu (obr. 11). Sezónní dynamika fytoplanktonu ve střední části nádrže měla obdobný průběh jako v dolní části nádrže. Výjimkou bylo, že obrněnky rodu Ceratium se ve fytoplanktonu začaly více prosazovat již od druhé poloviny června a fytoplanktonu dominovaly až do konce měsíce října (obr. 11). Současně ve střední části nádrže nedošlo k výraznějšímu prosazení sinic v první polovině července. Velmi pravděpodobné je, že mezi obrněnkami a sinicemi existuje vztah silné konkurence. V horní části nádrže domilovaly na začátku jara rozsivky. Dominantní složkou v období clear water byly kryptomonády. V průběhu června se ve fytoplanktonu významněji prosazovaly zelené řasy, které byly v průběhu července opět vystřídány kryptomonádami. V průběhu července došlo k nárůstu biomasy planktonních sinice. Jejich podíl na celkové biomase byl 21%. Výrazný nárůst biomasy obrněnek byl v přítokové části zaznamenán až od konce srpna a trval do konce září (obr. 12). Ve fytoplanktonu obrněnky dominovaly až do půlky října. Na konci října byly vystřídány kryptomonádami. Celková biomasa planktonních sinic ve směsných vzorcích nepřesahovala 3 mg l -1. Jedná se však o dvojnásobnou hodnotu oproti sezóně 2015 (obr. 13). Jakkoli ze dvou let sledování 12

nelze činit jasné závěry, je možné, že v Jordánu započal trend postupného zvyšování sinicové biomasy. Zvyšování podílu sinic je trend, který byl pozorován v řadě lokalit jedná se o přirozený vývoj (sukcesi). Tento vývoj sice nemusí probíhat všude, ale je velmi pravděpodobný a je třeba s ním počítat zejména při zvažování opatření ve prospěch jakosti vody. Z výsledků získaných v průběhu sezóny 2016 je dále patrné, že vrůstající biomasa sinic v nádrži poměrně dobře korelovala s množstvím fosforu, které se do nádrže dostávalo s přitékající vodou (obr. 18). Jedná se o potvrzení dříve známé skutečnosti, že hlavním faktorem pro rozvoj sinic ve VN Jordán je fosfor přicházející z povodí. Pokud dojde k omezení vstupu P přítokem dochází ve fytoplanktonu k rozvoji kompetičně zdatných obrněnek. Z tohoto pohledu bude důležité sledovat, jak se bude nádrž chovat v průběhu hydrologicky průměrného či nadprůměrného roku. Zároveň je jasně vidět naléhavost opatření směřujících ke snížení vstupu sloučenin fosforu do nádrže z povodí. Zooplankton. Procentické zastoupení hlavních taxonomických skupin zooplanktonu v dolní, střední a horní části nádrže je znázorněno na obrázku 14. V průměru nejvyšší procentické zastoupení (za sledované období) měly v biomase zooplanktonu dolní části nádrže naupliová a kopepoditová stádia buchanek (37%), hojní byli také vířníci (22%) a perloočky rodu Diaphanosoma (16%). Perloočky rodu Daphnia tvořily v průměru 9% biomasy zooplanktonu. Ve střední části nádrže byly nejhojnější skupinou opět vývojová stádia buchanek (36%). Hojně zastoupené byly také perloočky rodu Diaphanosoma (23%) a vířníci (15%). Perloočky rodu Daphnia tvořily v průměru 8% zooplanktonu. V horní části nádrže byly nejhojnější skupinou zooplanktonu opět vývojová stádia buchanek, které v průměru dosahovaly více jak 50% biomasy zooplanktonu. Vířníci tvořili v průměru 21% biomasy zooplanktonu. Naopak perloočky rodu Daphnia pouze necelé 4%. Na počátku dubna byl zooplankton dolní a střední části nádrže tvořen převážně vířníky a vývojovými stádii buchanek. Od konce dubna se v zooplanktonu postupně začaly objevovat perloočky rodu Daphnia. V dolní části nádrže dosáhly dafnie maxima v polovině května (obr. 14). Jednalo se o druh Daphnia longispina, která byla v druhé polovině června vystřídána menším druhem Daphnia galeata. V polovině května tvořily dafnie více jak 40% celkové biomasy zooplanktonu. Významný podíl biomasy (>20% biomasy) pak tvořily do konce června. V následujícím období byly vystřídány drobnějšími perloočkami Diaphanosoma brachyurum, Bosmina coregonii a B. longirostris. Ty tvořily dohromady více jak 40% biomasy letního zooplanktonu. Obrázek 15 znázorňuje sezónní průběh procentického zastoupení perlooček rodu Daphnia a koncentrace chlorofylu_a. Pokud se v zooplanktonu ve zvýšené míře vyskytovaly perloočky rodu Daphnia potlačily svou filtrační aktivitou rozvoj žratelného fytoplanktonu což se projevilo ve zvýšení průhlednosti vody. Nejvýrazněji se tento efekt ukázal v polovině května kdy v zooplanktonu hojné perloočky (Daphnia longispina) podpořily svou filtrační aktivitou nastolení stádia tzv. čiré vody, které bylo v dolní časti nádrže doprovázeno průhledností vody blížící se 5,0 m (obr. 8). Hojný výskyt dafnií v zooplanktonu střední části nádrže trval od poloviny května do první poloviny června. V následujícím období byly dafnie vystřídány menšími druhy perlooček rodů Diaphanosoma a Bosmina (obr. 14). V horní části nádrže nepřesahoval podíl dafnií ve výše zmíněném období 20%. Přestože se dafnie v průběhu vegetační sezóny v přítokové části vyskytovaly, jednalo se převážně o drobnější druh Daphnia cucullata, který tvořil méně než 4% biomasy. V zooplanktonu horní části nádrže dominovaly spíše vývojová stádia buchanek a vířníci (dohromady 40 90% biomasy). To je neklamným důkazem toho, že v této části 13

nádrže je vyžírací resp. predační tlak ze strany rybí obsádky (zejména drobných planktonofágů) nejintenzivnější. Hojný výskyt drobných planktonofágů (plotice, ouklej, okoun) potvrdily i kontrolní odlovy vrhací sítí realizované pravidelně od poloviny června do konce srpna. Analýza společenstva zooplanktonu jasně ukazuje, že početnost nežádoucích planktonožravých ryb je poměrně vysoká. Je proto na místě doporučení k stalé intenzivnímu vysazování dravých ryb zejména pak candáta. 3.4. Košínský potok a VN Malý Jordán Jedním z dílčích cílů pro rok 2016 bylo získání informací o aktuálním živinovém zatížení (zejména fosforem) Košínského potoka pod a Košínského a Radimovického potoka nad nádrží Malý Jordán. Na základě získaných dat, která byla doplněna o aktuální průtok vody v době odběru, bylo možné odhadnou aktuální retenci této předzdrže pro fosfor. Stanovení aktuální, reálné retence fosforu (a jejího porovnání s tzv. potenciální retencí, viz dále) v Malém Jordánu je velmi důležité zejména pro úvahy, které se týkají nastavení vhodného managementu směřujícího ke snížení koncentrace fosforu v Košínském potoce na odtoku z této nádrže. Nádrž Malý Jordán by v budoucnu měla pravděpodobně sloužit také jako záchytné místo, umožňující sedimentaci části vyflokulovaného materiálu pocházejícího z procesu srážení fosforu v Košínském potoce. Radimovický potok není ve srovnání s Košínským potokem tak vodný. Množství přiteklé vody tímto potokem tvořilo do 10% celkového objemu vody, která přitekla do nádrže Malý Jordán. Důvodem jeho sledování byl fakt, že v minulosti byly v tomto potoce indikovány poměrně vysoké koncentrace celkového a rozpuštěného fosforu pocházejícího především z komunálních odpadních vod (Mudruňková 2007). Obrázek 16 znázorňuje průběh koncentrací celkového a fosforečnanové fosforu, celkového a dusičnanového dusíku a celkového a rozpuštěného železa na sledovaných profilech Košínského a Radimovického potoka. Košínský potok. V průběhu vegetační sezóny docházelo k postupnému nárůstu koncentrací, jak celkového tak i fosforečnanového fosforu. Průměrná koncentrace P celk a P-PO 4 v Košinském potoce nad Malým Jordánem byla 0,15 mg l -1 a 0,052 mg l -1. Maximální koncentrace P celk a P-PO 4 byly 0,23 mg l -1 a 0,11 mg l -1. P-PO 4 tvořil v průběhu sledovaného období v průměru 34% P celk. Domníváme se, že příčinou vrůstající koncentrace P celk a P-PO 4 v průběhu vegetační sezóny může být odpouštění převážně spodní vody z výše položeného rybníka Košín. Dalším zdrojem mohou být komunální odpadní vody z obce Stoklasná Lhota a Košín. Vypouštění spodní vody by odpovídaly i zvýšení koncentrace celkového železa. Koncentrace rozpuštěného železa však nebyly v tomto případě tak vysoké neboť pravděpodobně došlo k jeho oxidaci a přechodu do partikulované formy v toku Košínského potoka. Důležitým zjištěním je, že ve vzorcích, které byly odebírány nad nádrží Malý Jordán, bylo v průběhu sezóny stále relativně dostatečné množství dusičnanového dusíku (obr. 16). Jeho průměrná a maximální koncentrace byla 1,81 mg l -1 a 5,40 mg l -1. Jedná se o pozitivní zjištění zejména s ohledem na oxidoredukční pochody probíhající v nádrži Malý Jordán (obr. 16). Průměrná koncentrace celkového a fosforečnanového fosforu pod nádrží Malý Jordán byla v průběhu námi sledovaného období 0,12 mg l -1 a 0,03 mg l -1. Maximální zjištěné koncentrace byly 0,19 mg l -1 a 0,09 mg l -1. Z dlouhodobého průměru se jedná o nejnižší průměrné hodnoty P celk za vegetační sezónu (průměr za 2009 2015 = 0,20 0,46 mg l -1 ), které byly na 14

odtoku z Malého Jordánu zaznamenány. Přesto se stále jedná o koncentrace dvoj až trojnásobně vyšší, než je z pohledu dobré jakosti vody ve VN Jordán přijatelné. Průběh koncentrace celkového a fosforečnanového fosforu měl obdobně jako u profilu nad Malým Jordánem vzrůstající tendenci s maximy v letních měsících. To je podstatné zejména ve vztahu k eutrofizaci níže položené VN Jordán, kdy se teplá letní voda bohatá na P zařazuje v nádrži do horních vrstev vodního sloupce a může tam iniciovat rozvoj biomasy fytoplanktonu, zejména pak planktonních sinic. Koncentrace dusičnanového dusíku v Malém Jordánu v průběhu sezóny, vlivem probíhající denitrifikace, postupně klesaly. I přesto se však koncentrace dusičnanového dusíku v průběhu letních měsíců pohybovaly kolem 0,5 mg l -1. Radimovický potok. Z obrázku 16 je patrné, že tento potok vykazoval v průběhu sledovaného období nejvyšší koncentrace jak P celk tak i P-PO 4. Průměrná koncentrace P celk a P-PO 4 byla 0,24 a 0,14 mg l -1. Maximální koncentrace byly 0,38 a 0,32 mg l -1. Nejvyšší koncentrace P celk a P PO 4 byly zjištěny v průběhu letního období. Původ takto vysokých koncentrací lze pravděpodobně hledat v komunálních odpadních vodách přicházejících z obcí Nasavrky, Radimovice u Tábora, Svrabov a Hejlov. Svým dílem mohou přispívat i početné rybníky, které by však měly mít potenciál fosfor spíše zadržovat nežli jej uvolňovat. Malý Jordán je nádrž relativně průtočná. Při průměrném dlouhodobém průtoku vody 400 l s -1 se teoretická doba zdržení (HRT) vody pohybuje v řádu několika dní (~5 dní). Vlivem výrazně nižších průtoků v průběhu sledovaného období se HRT prodloužila na 15 dní. Při teoretické době zdržení 5 dní by se roční potenciální retence celkového fosforu měla pohybovat na úrovni zhruba 12%. Vlivem prodloužené doby zdržení však vzrostla na ~20% (~27% v rámci vegetační sezóny). Reálně zjištěná retence celkového fosforu se v průběhu sledovaného období pohybovala na úrovní 16%. Z obrázku 17 je patrné, že nejvyšší retence byla zjištěna v srpnu (25%). Naopak v průběhu dubna z nádrže více fosforu odtékalo nežli do ní přitékalo. Celkový vstup P celk přítoky do nádrže Malý Jordán představoval 310 kg. Hlavní podíl na vstupu P celk (66 98%, průměr 88%) měl Košínský potok (obr. 18). Nejvyšší měsíční vstup fosforu byl zaznamenán v červenci kdy do nádrže nateklo ~ 80 kg P celk. V tomto měsíci byl také zaznamenán nejvyšší měsíční odtok za sledované období, kdy z nádrže Malý Jordán odteklo 66 kg P celk. Za sledované období odteklo z nádrže Malý Jordán celkem 260 kg P celk. Průměrná retence fosforečnanového fosforu v nádrži Malý Jordán dosahovala 43%. Nejnižší retence byla zaznamenaná v dubnu (25%). V průběhu května však došlo k jejímu čtyřnásobnému zvýšení na 81%. V letních měsících se retence P-PO 4 opět snížila až na hodnoty kolem 20% (obr. 17). Retenci P-PO 4 v Malém Jordánu tedy můžeme považovat za poměrně málo efektivní. Retence dusičnanového dusíku byla nejvyšší v letních měsících, kdy vlivem denitrifikace dosahovala hodnot od 64 do 74%. Z bilančních výsledků je patrné, že Malý Jordán měl v retenci celkového a zejména fosforečnanového - fosforu určité rezervy. Význam této nádrže z pohledu retence P vzrůstá v hydrologicky podprůměrných letech. Musíme si však uvědomit, že Malý Jordán i přes nastolení vhodného protieutrofizačního managementu sám osobně k výraznému snížení vstupu P do VN Jordán nestačí. Je tedy na místě začít aktivně řešit opatření, která povedou k podstatnému snížení koncentrací P celk na přítoku do Malého Jordánu. 15

4. Závěry V sezoně 2016 pokračoval na nádrži Jordán hydrochemický a hydrobiologický monitoring převážně dle schématu nastaveného již v roce 2015. Došlo k drobným úpravám ve frekvenci sledování a doplnění některých analýz týkajících se zejména stanovení fosforu. Současně byl zaveden monitoring Košínského potoka nad a pod nádrží Malý Jordán a Radimovického potoka v ústí do Košínského potoka. Z pohledu hydrologie lze rok 2016 charakterizovat jako podprůměrný. Přesto byl celkový objem vody přiteklé Košínským potokem vyšší než v roce 2015. Hlavní rozdíl oproti roku 2015 byl však ten, že nádrž Jordán v roce 2016 zadržovala výrazně větší objem vody (zejména v letním a podzimním období). Hlavní výsledky získané v průběhu monitoringu 2016 lze shrnout následovně: - Nádrž Jordán vykazovala v roce 2016 relativně vysokou úroveň trofie. Koncentrace celkového fosforu v epilimniu dolní a střední části nádrže byly v průměru 0,036 a 0,041 mg l -1, což je zhruba dvojnásobek oproti koncentracím, které lze považovat za bezpečné z pohledu možného rozvoje řas a sinic, tedy žádoucí pro kvalitní rekreaci koupáním. V horní části nádrže byla průměrná koncentrace celkového fosforu (P celk) 0,12 mg l -1. V pozdně letním a podzimním období přesahovaly v této části nádrže koncentrace P celk 0,2 mg l -1 s maximem přesahujícím 0,4 mg l -1. Domníváme se, že příčinu takto vysokých koncentrací lze hledat zejména v přísunu P přítokem, dále pak v rozkladu sedimentujícího sestonu a v následné recyklaci P z mělce uložených sedimentů. Význam tohoto zdroje fosforu pravděpodobně vzrůstá v srážkově podprůměrných periodách. Vliv sedimentu přítokové části na eutrofizaci VN Jordán by bylo vhodné ověřit jeho frakcionační analýzou. - Opakovaně se prokázalo, že v průběhu letního období dochází k vytváření velmi rozsáhlého anoxického hypolimnia, v jehož spodní části panují silně anaerobní podmínky, které mají za následek masivní uvolňování železa (16-17 mg l -1 ) a na něj vázaného fosforu (až 2,6 mg l -1 ) ze sedimentu. Tento fosfor aktuálně nepředstavuje pro VN Jordán významné eutrofizační riziko, protože teplotní rozhraní (skočná vrstva) je velmi ostré a neumožňuje jeho vstup do horní fytoplanktonem oživené vrstvy. Možné riziko lze ale vidět ve střední části VN Jordán, kde za chladného větrného počasí se fosfor do povrchové vrstvy může dostávat. Rizikem mohou být i sinice, které mají schopnost si pro fosfor klesnout do spodní části vodního sloupce a pak jej využívat pro svůj další růst při hladině. A v neposlední řadě se jedná o riziko pro navazující vodní tok (Lužnice), kde by v případě využití základové výpusti Jordánu docházelo k podpoře eutrofizačních procesů. Uvedená rizika je možné efektivně eliminovat aplikací hlinitého koagulantu v časně jarním období, který sloučeniny P uzamkne v sedimentu. - Vlivem silně anaerobních podmínek docházelo v hypolimniu nádrže k postupné redukci síranů se vznikem volného toxického sirovodíku, což opět představovalo riziko při odpouštění vody základovou výpustí v letním období. Důležité bude sledovat, zda v průběhu následujících let nebude v důsledku postupného vyvázání železa do podoby sulfidů docházet k postupnému snižování obsahu Fe v hypolimniu nádrže. To by vedlo ke snížení celkové schopnosti vysrážet na podzim fosfor z vodního sloupce s rizikem podpory rozvoje podzimních sinicových vodních květů. Výše uvedená možnost aplikace Al koagulantu by toto riziko eliminovala. - Množství řas a sinic v Jordánu (v dolní části nádrže), vyjádřeno obsahem chlorofylu_a, odpovídalo dle klasifikace pro koupací vody (vyhláška 238/2011 Sb.) od 16

poloviny července do poloviny října kategorii zhoršená jakost vody () a v průběhu srpna a druhé poloviny září kategorii voda nevhodná ke koupání (). Dominantní složkou fytoplanktonu byly obrněnky rodu Ceratium, které nepředstavují hygienické riziko. Navíc jsou obrněnky konkurenty sinic, které se ale mohou uplatnit zejména za sníženého obsahu živin, tedy fosforu. - Celková biomasa planktonních sinic nepřesahovala 3 mg l -1. Maximální procentické zastoupení sinic ve fytoplanktonu dolní části nádrže bylo v první polovině července, a to 28% celkové biomasy. Biomasa sinic v nádrži Jordán odpovídala množství fosforu, které se sem dostávalo s přitékající vodou. Oproti sezóně 2015 došlo přibližně k dvojnásobnému nárůstů biomasy sinic a je pravděpodobné, že podíl sinic ve fytoplanktonu se bude v dalších letech zvyšovat. Tato zjištění ukazují, že opatření snižující přísun fosforu do Jordánu z povodí jsou nejen nutná, ale je třeba je realizovat co nejdříve. - Významnější biomasy perlooček rodu Daphnia v zooplanktonu (18-41% biomasy) byly zaznamenány pouze od druhé poloviny května do druhé poloviny června. To ukazuje, že populace planktonožravých ryb (plotice, ouklej, okoun) jsou příliš husté. To potvrdily i kontrolní odlovy vrhací sítí. Zároveň se podařilo zachytit i tohoroční plůdek candáta, který nepocházel z umělého vysazování. V nádrži tedy došlo k jeho výtěru, což je důležité zejména pro vytvoření stabilní a věkově různorodé populace této dravé ryby. To se však neobejde bez pokračujícího intenzivního vysazování této ryby. - Omezení rozvoje drobných planktonožravých druhů ryb je důležité také z důvodu snížení rizika tzv. ichtyoeutrofizace, kdy ryby v rámci své potravní aktivity účinně recyklují ve vodním ekosystému fosfor, jenž je pak využit pro produkci řas a sinic. - Na základě bilančního monitoringu nádrže Malý Jordán bylo zjištěno, že tato nádrž byla v hydrologických podmínkách roku 2016 schopná zadržet ~16% celkového fosforu. Její potenciální retence se však pohybovala na úrovni 27%. Je tedy zřejmé, že Malý Jordán má v retenci celkového fosforu ještě určité rezervy. V hydrologicky podprůměrných letech jeho význam z pohledu retence P vzrůstá. - Celkový vstup P celk do nádrže Malý Jordán činil v průběhu sledovaného období 310 kg. Za stejné období odteklo z Malého Jordánu 260 kg P celk. - Malý Jordán, i přes nastolení vhodného protieutrofizačního managementu, sám k výraznému snížení vstupu P do VN Jordán nestačí. Z tohoto pohledu je tedy na místě, začít aktivně řešit opatření, která povedou k podstatnému snížení koncentrací P celk na přítoku do Malého Jordánu. - Přestože vnos fosforu Radimovickým potokem tvořil méně než 10%, vykazoval tento tok v průběhu letního období velmi vysoké koncentrace celkového a fosforečnanového fosforu (maxima 0,38 a 0,32 mg l -1 ). Jeho původ lze pravděpodobně hledat v nečištěných komunálních odpadních vodách pocházejících z obcí ležících v jeho povodí. Prověřit je třeba i stav a fungování rybníků v jeho povodí. Tyto rybníky by měly za správného rybářského hospodaření fosfor účinně zadržovat. 17

5. Doporučení Povodí Košínského potoka - V povodí Košínského potoka nad Malým Jordánem je nezbytné systematicky realizovat opatření k razantnímu snížení vstupu fosforu. Jedná se zejména o řešení komunálních odpadních vod, a to včetně znečištění produkovaného za srážkoodtokových událostí (odlehčení jednotných kanalizací). Čistírny odpadních vod (ČOV) na významných zdrojích musí být vybaveny technologií pro efektivní srážení fosforu. Odstraňování dusíku (stupeň denitrifikace) na ČOV by zde bylo kontraproduktivní. - Je nutné, začít intenzivně řešit problematiku rybníků, zejména z pohledu využití jejich přirozené schopnosti fosfor zadržovat. Důležité je snížení jejich eutrofizačního potenciálu pro povodí Košínského potoka. Jedná se zejména o omezení odnosu fosforu v průběhu vegetační sezóny a minimalizace odnosu fosforu a nerozpuštěných látek v průběhu výlovů. - Pro aktuální snížení vnosu fosforu do VN Jordán je žádoucí vybudování srážecí stanice pro fosfor, tak jak bylo uvedeno již ve zprávě z roku 2015. Podle dosavadních výsledků monitoringu se jako nejvhodnější pro umístění srážecí stanice jeví úsek mezi nádržemi Malý Jordán a Košín. Pokud bude stanice umístěna přímo pod hrází nádrže Košín, bude nutné počítat s takovým množstvím koagulantu, aby docházelo i k zachycení fosforu, který přitéká z povodí Radimovického potoka a bezejmenného potoka přitékajícího od obce Stoklasová Lhota. - Opodstatněné bude vybudování stanice pro kontinuální měření průtoku vody v Košínském potoce pod nádrží Malý Jordán. Malý Jordán - Na Malém Jordánu je nezbytné, udržovat řízenou rybí obsádku s významným podílem biomasy dravých ryb (candát, štika). Pro kontrolu rozvoje drobných planktonofágů je potřeba, začít s řízeným vysazováním dravců co nejdříve (ideálně již v roce 2017). Ke zlepšování kvality vody může přispět i kontrolovaný růst submerzních (ponořených) makrofyt, zejména v přítokové části této nádrže. - Nevyřešená je také otázka sedimentů v této nádrži. Jedná se zejména o jejich objem a také o to, zda představují významné riziko pro eutrofizaci této nádrže, resp. toku pod ním. - Důležité z pohledu manipulace s vodou v této nádrži je vybudování spodní výpusti, která umožní řízenou manipulaci s ohledem na aktuální distribuci živin ve vertikálním profilu nádrže. Zřízení spodní výpusti je důležité také pro úplné vypuštění nádrže a slovení rybí obsádky, což je nutné pro její regulaci. VN Jordán - V letním a částečně i v podzimním období panují u dna dolní části nádrže silně anaerobní podmínky s výskytem vysokých koncentrací fosforu a železa s rizikem přítomnosti toxického sirovodíku. Z tohoto důvodu není vhodné, pouštět v tomto 18

období vodu spodní výpustí. Pokud bude nezbytně nutné v tomto období spodní vypouštění použít, bude vhodnější míchat spodní odtok s hladinovým odtokem. - Ve vodných letech by bylo užitečné, ověřit využití spodního vypouštění pro předcházení (případně oddálení) vzniku anaerobního hypolimnia (vypouštění spodní vody před vytvořením objemnějšího anoxického hypolimnia). - Vysoké koncentrace sloučenin fosforu u dna, které představují vícenásobné riziko, lze řešit jednorázovou nebo opakovanou aplikací hlinitého koagulantu (např. síranu hlinitého) v předjaří, a to do oblasti střední a dolní části nádrže. Tím by bylo vyloučeno (aktuálně nízké) riziko vstupu fosforu z hloubky do povrchové vrstvy vody, riziko podpory růstu sinic schopných migrovat ve vodním sloupci, riziko podzimního rozvoje sinicového vodního květu v případě snížení obsahu Fe nad sedimentem v následujících letech a také riziko eutrofizace vodního prostředí pod VN Jordán při využití základové výpusti. Tato aplikace je technicky jednoduchou záležitostí. - Pro rozvoj a udržení filtrujícího zooplanktonu (perloočky rodu Daphnia), který podporuje průhlednost vody, je důležité i nadále podporovat vysazování dravých ryb - zejména candáta, případně štiky. V dohledném období nedoporučujeme vysazování bolena a sumce. - I nadále dodržovat zarybňovací plán pro kapra a dodržovat stávající zákaz lovu dravých ryb. Monitoring Monitoring jakosti vody bude i do budoucna důležitou součástí managementu vodní nádrže Jordán, neboť objektivně dokládá situaci, ukazuje reakce ekosystému na prováděná opatření a umožňuje plánovat další aktivity ve prospěch jakosti vody. Monitoring by měl být zaměřen zejména na: - VN Jordán: zavést úsporné sledování jakosti vody i planktonu s cílem sledovat sezónní dynamiku fosforu v nádrži a v přítokové části a posoudit její význam v eutrofizačních projevech v dolních partiích nádrže. - Košínský potok přítok: důležité je zachovat alespoň rámcový monitoring zaměřený na sloučeniny fosforu v Košínském potoce nad a pod nádrží Malý Jordán. - Malý Jordán: odhadnout objem zadržovaných sedimentů a prověřit jejich roli v eutrofizaci této nádrže. - Rybník Košín: prověřit vliv tohoto významného rybníka na eutrofizaci Košínského potoka. - Doplnit informace o zdrojích a transportu fosforu v povodí nad Malým Jordánem tak, aby byly získány dostatečně průkazné podklady pro návrhy a realizaci konkrétních opatření ve prospěch jakosti vody. To se týká zejména monitoringu situace v povodí Košínského a Radimovického potoka v úseku mezi nádržemi Malý Jordán a Košín. Účelný by byl cílený jednorázový monitoring (zejména v průběhu letního období) zaměřený zejména na posouzení vlivu obcí Radimovice, Nasavrky, Stoklasná Lhota, Hejlov, Svrabov a Košín a vlivu rybníků na eutrofizaci Košínského a Radimovického potoka. - Výsledky monitoringu adekvátně vyhodnotit v závěrečné zprávě. 19

6. Použitá literatura Drake J. C., Heaney S. I. (1987): Occurence of phosphorus and its potential remobilization in the litoral sediments of a productive lake.- Freshwater Biology 17: 513-523. Duras J., Potužák J., Marcel M., Pechar L. (2015): Rybníky a jakost vody. Vodní hospodářství Z/2015, 16-24s. Hejzlar J., Šámalová K., Boers P., Kronvang B. (2006): Modelling phosphorus retention in lakes and reservoirs. Water, Air and Soil Pollution: Focus 6: 487-494. Lijklema L. (1980): Interaction of orthophosphate with iron(iii) and aluminium hydroxides.- Envir.Sci. Technol. 14: 537-540. Mudruňková J. (2007): Transport a retence fosforu v malých tocích: studie Radimovického potoka. Magisterská práce, Jihočeská univerzita Českých Budějovicích, Biologická fakulta, 56s. NV401/2015Sb.: Nařízení vlády o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech. Vyhláška 238/2011Sb.: Vyhláška o stanovení hygienických požadavků na koupaliště, sauny a hygienické limity písku v pískovištích venkovních hracích ploch. 7. Seznam příloh Příloha 1. Obrázky 3 18. Příloha 2. Fotodokumentace Příloha 3. Determinační protokoly fytoplanktonu 20

Příloha 1. Obr. 3: Vývoj teploty vody ( C) v nádrži Jordán v průběhu sledovaného období (duben listopad 2016). 21

Obr. 4: Vývoj koncentrace kyslíku (mg l -1 ) v nádrži Jordán v průběhu sledovaného období (duben listopad 2016). 22

Obr. 5: Vývoj oxidoredukčního potenciálu (mv) v nádrži Jordán v průběhu sledovaného období (duben listopad 2016). 23

Obr. 6: Vývoj konduktivity (µs cm -1 ) v nádrži Jordán v průběhu sledovaného období (duben listopad 2016). 24

Obr. 7: Vývoj ph v nádrži Jordán v průběhu sledovaného období (duben listopad 2016). 25

P celk - hráz, střed [mg l -1 ] 0,14 0,12 0,10 0,08 0,06 0,04 0,02 0,00 Hráz Střed Přítoková část. 18.11. 0,50 0,45 0,40 0,35 0,30 0,25 0,20 0,15 0,10 0,05 0,00 P celk - přítok. část [mg l -1 ] P-PO4 [mg l -1 ] 0,05 0,04 0,03 0,02 0,01 0,00 Hráz Střed Přítoková část. 18.11. Chla - hráz, střed [µg l -1 ] 160 140 120 100 80 60 40 20 0 50 µg l -1 20 µg l -1 Hráz Střed Přítoková část. 800 700 600 500 400 300 200 100 0 Chla - přítok.část [µg l -1 ] Průhlednost [m] 0,0 0,5 1,0 1,5 2,0 2,5 3,0 3,5 4,0 4,5 5,0 Hráz Střed Přítoková část. N celk [mg l -1 ] N-NO3 [mg l -1 ] 7,0 6,0 5,0 4,0 3,0 2,0 1,0 0,0 7,0 6,0 5,0 4,0 3,0 2,0 1,0 0,0 Hráz Střed Přítoková část. NL105 [mg l -1 ] 70 60 50 40 30 20 10 0 Hráz Střed Přítoková část. Hráz Střed Přítoková část. N-NH4 [mg l -1 ] Fe celk [mg l -1 ] NL550 [mg l -1 ] 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 0,0 1,0 0,8 0,6 0,4 0,2 0,0 70 60 50 40 30 20 10 0 18.11. Hráz Střed Přítoková část. Hráz Střed Přítoková část. Hráz Střed Přítoková část. 18.11. Obr. 8: Průběh koncentrace celkového (P celk) a fosforečnanového fosforu (P-PO 4 ), chlorofylu_a (Chla) a průhlednosti vody, celkového (N celk), dusičnanového (N-NO 3 ) a amoniakálního dusíku (N-NH 4 ), celkového železa (Fe celk) a nerozpuštěných látek sušených (NL105) a žíhaných (NL550) ve směsných vzorcích odebíraných na profilech hráz, střed a přítoková část VN Jordán od dubna do října/listopadu 2016. 26

P celk [mg l -1 ] 0,16 0,14 0,12 0,10 0,08 0,06 0,04 0,02 0,00 hladina 5m 10m P celk [mg l -1 ] 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0 dno P-PO4 [mg l -1 ] 0,16 0,14 0,12 0,10 0,08 0,06 0,04 0,02 0,00 hladina 5m 10m 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0 18.11. 6,0 6,0 N-NO3 [mg l -1 ] 5,0 4,0 3,0 2,0 1,0 hladina 5m 10m dno N-NH4 [mg l -1 ] 5,0 4,0 3,0 2,0 1,0 hladina 5m 10m dno 0,0 0,0 12 10 8 6 4 2 0 50 40 30 20 10 0 18.11. 18.11. 18.11. P-PO4 [mg l -1 ] dno Fe celk [mg l -1 ] hladina 5m 10m dno 17 mg l -1 Fe rozp [mg l -1 ] 12 10 8 6 4 2 hladina 5m 10m dno 16 mg l -1 18.11. 0 18.11. SO4 [mg l -1 ] hladina 5m 10m dno Obr. 9: Průběh koncentrací celkového (P celk) a fosforečnanového fosforu (P-PO 4 ), dusičnanového (N-NO 3 ) a amoniakálního dusíku (N-NH 4 ), celkového (Fec) a rozpuštěného železa (Fer) a síranů (SO 4 ) v hladinové vrstvě, v 5m, v 10m a nad dnem v profilu u hráze VN Jordán (duben říjen/listopad 2016). 27

P celk [mg l -1 ] 0,40 0,35 0,30 0,25 0,20 0,15 0,10 0,05 0,00 hladina 4m dno P-PO4 [mg l -1 ] 0,40 0,35 0,30 0,25 0,20 0,15 0,10 0,05 0,00 hladina 4m dno Fe celk [mg l -1 ] 18.11. 18.11. 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0 hladina 4m dno Fe rozp [mg l -1 ] 18.11. 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0 hladina 4m dno 18.11. Obr. 10: Průběh koncentrací celkového (P celk) a fosforečnanového fosforu (P-PO 4 ) a celkového (Fe celk) a rozpuštěného železa (Fe rozp) v hladinové vrstvě, ve 4m a nad dnem ve střední části VN Jordán (duben listopad 2016). 28

VN Jordán - hráz VN Jordán - střed 100% 100% 80% 80% 60% 60% 40% 40% 20% 20% 0% 0% Bacc Cryp Cyan Desm Dinop Eugl Chloroc Chrys Volvoc Bacc Cryp Cyan Desm Dinop Eugl Chloroc Chrys Volvoc VN Jordán - přítoková část 100% 80% 60% 40% 20% 0% Bacc Cryp Cyan Desm Dinop Eugl Chloroc Chrys Volvoc Obr. 11: Procentické zastoupení biomasy hlavních taxonomických skupin fytoplanktonu u hráze, ve středu a v přítokové části VN Jordán (duben říjen 2016). Dinophyceae (obrněnky) Cyanophyceae (sinice) Biomasa [mg l -1 ] 400 350 300 250 200 150 100 50 0 hráz střed přítoková část Biomasa [mg l -1 ] 4,0 3,5 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0 hráz střed přítoková část Obr. 12: Průběh biomasy obrněnek (Dinophyceae) rodu Ceratium u hráze, ve středu a v přítokové části VN Jordán (duben říjen 2016). Obr. 13: Průběh celkové biomasy sinic (Cyanophyceae) u hráze, ve středu a v přítokové části VN Jordán (duben říjen 2016). 29

VN Jordán - hráz VN Jordán - střed VN Jordán - přítoková část 100% 100% 100% 80% 80% 80% 60% 60% 60% 40% 40% 40% 20% 20% 20% 0% 0% 0% Daphnia Bosmina Diaphanosoma Cld ostatní Cyclopoida Cop+Ad Calanoida Cop+Ad Nauplia Rotifera Daphnia Bosmina Diaphanosoma Cld ostatní Cyclopoida Cop+Ad Calanoida Cop+Ad Nauplia Rotifera Daphnia Bosmina Diaphanosoma Cld ostatní Cyclopoida Cop+Ad Calanoida Cop+Ad Nauplia Rotifera Obr. 14: Procentické zastoupení hlavních taxonomických skupin zooplanktonu u hráze, ve středu a v přítokové části VN Jordán (duben říjen 2016). 50 40 30 20 10 0 140 120 100 80 60 40 20 0 Obr. 15 Sezónní průběh procentického zastoupení perlooček rodu Daphnia v biomase zooplanktonu a koncentrace chlorofylu_a v dolní, střední a přítokové části VN Jordán. 30 Daphnia [%] Chlorofyl_a [µg l -1 ] % Daphnia Chl_a 50 40 30 20 10 0 140 Daphnia [%] Chlorofyl_a [µg l -1 ] % Daphnia Chl_a 120 100 80 60 40 20 0 50 40 30 20 10 0 700 Daphnia [%] Chlorofyl_a [µg l -1 ] % Daphnia Chl_a 600 500 400 300 200 100 0

P celk [mg l -1 ] 0,40 0,35 0,30 0,25 0,20 0,15 0,10 0,05 0,00 Odtok M. Jordán Radimovický p. Přítok M. Jordán P-PO4 [mg l -1 ] 0,40 0,35 0,30 0,25 0,20 0,15 0,10 0,05 0,00 Odtok M. Jordán Přítok M. Jordán Radimovický p. N celk [mg l -1 ] 2.5. 8.6. 1.8. 5.9. 3.10. 2.5. 8.6. 1.8. 5.9. 3.10. 8,0 7,0 6,0 5,0 4,0 3,0 2,0 1,0 0,0 Odtok M. Jordán Přítok M. Jordán Radimovický p. N-NO3 [mg l -1 ] 8,0 7,0 6,0 5,0 4,0 3,0 2,0 1,0 0,0 Odtok M. Jordán Přítok M. Jordán Radimovický p. Fe celk [mg l -1 ] 2.5. 8.6. 1.8. 5.9. 3.10. 2.5. 8.6. 1.8. 5.9. 3.10. 1,8 1,6 1,4 1,2 1,0 0,8 0,6 0,4 0,2 0,0 Odtok M. Jordán Přítok M. Jordán Radimovický p. Fe rozp [mg l -1 ] 2.5. 8.6. 1.8. 5.9. 3.10. 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 0,0 Odtok M. Jordán Přítok M. Jordán Radimovický p. 2.5. 8.6. 1.8. 5.9. 3.10. Obr. 16: Průběh koncentrace celkového (P celk) a fosforečnanového fosforu (P-PO 4 ), celkového (N celk) a dusičnanového (N-NO 3 ) dusíku, celkového (Fe celk) a rozpuštěného železa (Fe rozp), nerozpuštěných látek sušených (NL105) a žíhaných (NL550) ve vzorcích odebíraných v Košínském potoce pod VN Malý Jordán a v Košínském a Radimovickém potoce nad VN Malý Jordán. 31

30 20 10 0-10 -20 100 80 60 40 20 0 40 30 20 10 0-10 -20 Obr. 17: Měsíční retence celkového (P celk) a fosforečnanového (P-PO4) fosforu, celkového (N celk) a dusičnanového (N-NO3) dusíku a celkového (Fe celk) a rozpuštěného (Fe rozp) železa v Košínském potoce ve VN Malý Jordán (duben říjen 2016). 32 duben květen červen červenec srpen záři říjen duben květen červen červenec srpen záři říjen duben květen červen červenec srpen záři Retence P celk [%] Retence P-PO 4 [%] Retence N celk [%] říjen 80 70 60 50 40 30 20 10 0 60 50 40 30 20 10 duben květen červen červenec srpen záři říjen duben květen červen červenec srpen záři říjen duben květen červen červenec srpen záři Retence N-NO 3 [%] 0 60 40 20 0-20 -40-60 -80-100 Retence Fe celk [%] Retence Fe rozp [%] říjen

0,10 0,08 Přítok M.Jordán Radimovický p. Odtok M.Jordán 0,05 0,04 Přítok M.Jordán Radimovický p. Odtok M.Jordán 2,5 2,0 Přítok M.Jordán Radimovický p. Odtok M.Jordán P celk [t] 0,06 0,04 0,02 P-PO4 [t] 0,03 0,02 0,01 N celk [t] 1,5 1,0 0,5 0,00 0,00 0,0 IV V VI VII VIII IX X IV V VI VII VIII IX X IV V VI VII VIII IX X IV V VI VII VIII IX X IV V VI VII VIII IX X IV V VI VII VIII IX X Vstup Výstup Vstup Výstup Vstup Výstup N-NO3 [t] 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 Přítok M.Jordán Radimovický p. Odtok M.Jordán Fe celk [t] 0,0 IV V VI VII VIII IX X IV V VI VII VIII IX X 0,8 0,6 0,4 0,2 Přítok M.Jordán Radimovický p. Odtok M.Jordán Fe rozp [t] 0,0 IV V VI VII VIII IX X IV V VI VII VIII IX X 0,20 0,15 0,10 0,05 Přítok M.Jordán Radimovický p. Odtok M.Jordán 0,00 IV V VI VII VIII IX X IV V VI VII VIII IX X Vstup Výstup Vstup Výstup Vstup Výstup Obr. 18: Měsíční bilance celkového (P celk) a fosforečnanového (P-PO 4 ) fosforu, celkového (N celk) a dusičnanového (N-NO 3 ) dusíku a celkového (Fe celk) a rozpuštěného (Fe rozp) železa v Košínském potoce nad a pod VN Malý Jordán a v Radimovickém potoce nad VN Malý Jordán (duben říjen 2016). 33

Příloha 2 Foto 1: VN Jordán v sezóně 2016 na plné vodě. Foto 2: Kontrolní odlov rybího plůdku v litorálu horní části VN Jordán 34

Foto 3: Plůdek candáta (0+) chycený v rámci kontrolních odlovů v litorálu přítokové části (9. 6. 2016). Foto 4: Sinice naakumulované u břehu v dolní části nádrže 35

Foto 5: V nejhlubší části nádrže se v silně anaerobních podmínkách opět vytvářela nerozpustná, šedo-černě zbarvená sraženina sulfidu železnatého (24. 8. 2016). Foto 6: V přítokové části nádrže byl v pozdně letním a podzimním období zaznamenán intenzivní rozvoj obrněnek rodu Ceratium. 36