2001D0914 CS

2001D0914 CS 31.12.2009 004.001 1 Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah B ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY ze dne 6. prosince 2001 opřerozdělování měnových příjmů národních centrálních bank zúčastněných členských států od účetního období 2002 (ECB/2001/16) (2001/914/ES) (Úř. věst. L 337, 20.12.2001, s. 55) Ve znění: Úřední věstník Č. Strana Datum M1 M2 M3 M4 Rozhodnutí Evropské centrální banky 2004/48/ES ze dne 18. prosince 2003 Rozhodnutí Evropské Centrální Banky 2006/385/ES ze dne 19. května 2006 Rozhodnutí Evropské centrální banky 2007/850/ES ze dne 22. listopadu 2007 Rozhodnutí Evropské centrální banky 2009/998/EU ze dne 14. prosince 2009 L 9 39 15.1.2004 L 148 56 2.6.2006 L 333 86 19.12.2007 L 339 55 22.12.2009

2001D0914 CS 31.12.2009 004.001 2 ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY ze dne 6. prosince 2001 o přerozdělování měnových příjmů národních centrálních bank zúčastněných členských států od účetního období 2002 (ECB/2001/16) (2001/914/ES) RADA GUVERNÉRŮ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY, s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky (dále statut ), a zejména na článek 32 uvedeného statutu, vzhledem k těmto důvodům: (1) V souladu s článkem 32.1 statutu se měnovými příjmy rozumí příjmy dosažené národními centrálními bankami při uskutečňování úkolů v rámci měnové politiky. Podle článku 32.2 statutu se částka měnových příjmů každé národní centrální banky rovná jejímu ročnímu příjmu z aktiv, která drží jako protihodnotu bankovek v oběhu, a závazků z vkladů úvěrových institucí. Tato aktiva mají národní centrální banky vést odděleně v souladu s obecnými zásadami přijatými Radou guvernérů. Počínaje účetním obdobím 2003 by měly národní centrální banky vést aktiva vyplývající z plnění úkolů měnové politiky odděleně jako aktiva, která drží jako protihodnotu bankovek v oběhu a vkladů úvěrových institucí. V souladu s článkem 32.4 statutu se výše měnových příjmů každé národní centrální banky snižuje o částku rovnající se úrokům, které tato centrální banka platí ze závazků z vkladů úvěrových institucí podle článku 19 statutu. (2) Podle článku 32.5 statutu se úhrnný měnový příjem národních centrálních bank mezi ně rozděluje v poměru k jejich splaceným podílům na základním kapitálu Evropské centrální banky (ECB). (3) V souladu s článkem 32.6 a 32.7 statutu je Rada guvernérů ECB oprávněna stanovovat obecné zásady pro vzájemné zúčtování a vypořádání zůstatků vzniklých při přerozdělování měnových příjmů ECB a přijímat veškerá další opatření nezbytná k používání článku 32 statutu. (4) Podle článku 10 nařízení Rady (ES) č. 974/98 ze dne 3. května 1998 o zavedení eura ( 1 ) uvede ECB a národní centrální banky (dále jen Eurosystém ) počínaje 1. lednem 2002 do oběhu bankovky znějící na euro. V článku 15 uvedeného nařízení je stanoveno pokračování statutu zákonného platidla bankovek znějících na národní měnovou jednotku po dobu nejdéle šesti měsíců od konce přechodného období. Rok 2002 by se proto měl považovat za zvláštní rok, jelikož bankovky v oběhu znějící na národní měnové jednotky mohou stále představovat značnou část celkové hodnoty bankovek Eurosystému v oběhu na základě různých pravidel v členských státech. Tato situace je srovnatelná se situací z let 1999 až 2001, a proto by se měly měnové příjmy za účetní období 2002 vypočítávat analogicky k metodě stanovené v rozhodnutí ECB/2000/19 ze dne 3. listopadu 1998, ve znění rozhodnutí ze dne 14. prosince 2000, o přerozdělování měnových příjmů národních centrálních bank zúčastněných členských států a ztrát ECB za účetní období 1999 až 2001 ( 2 ), aby bylo zajištěno, že změny v pravidlech pro bankovky v oběhu neovlivní významnou měrou relativní stav příjmů národních centrálních bank. Podle článku 32.3 statutu může Rada guvernérů ( 1 ) Úř. věst. L 139, 11.5.1998, s. 1. ( 2 ) Úř. věst. L 336, 30.12.2000, s. 119.

2001D0914 CS 31.12.2009 004.001 3 pro rok 2002 rozhodnout, že měnové příjmy budou odchylně od článku 32.2 vypočítávány podle jiné metody. (5) V čl. 9 odst. 1 obecných zásad ECB/2001/1 ze dne 10. ledna 2001 o některých opatřeních k výměně hotovosti v roce 2002 ( 1 ) je stanoveno, že eurobankovky, které jsou předmětem předzásobení úvěrových institucí nebo jejich pověřených zástupců, se účtují na vrub jejich příslušných účtů u národních centrálních bank v nominální hodnotě v souladu s modelem lineárního účtování na vrub : jedna třetina předzásobené částky ke dni 2. ledna 2002, další třetina ke dni 23. ledna 2002 a poslední třetina ke dni 30. ledna 2002. Při výpočtu měnových příjmů za rok 2002 se musí brát v úvahu tento model lineárního účtování na vrub. (6) Toto rozhodnutí souvisí s rozhodnutím ECB/2001/15 ze dne 6. prosince 2001 o vydávání eurobankovek ( 2 ), v němž se stanoví, že ECB a národní centrální banky vydávají eurobankovky. Rozhodnutím ECB/2001/15 se stanoví přidělování eurobankovek v oběhu národním centrálním bankám v poměru k jejich splaceným podílům na základním kapitálu ECB. Toto rozhodnutí dále přiděluje ECB 8 % z celkové hodnoty eurobankovek v oběhu. Při přidělování eurobankovek členům Eurosystému vznikají zůstatky uvnitř Eurosystému. Úročení zůstatků eurobankovek v oběhu uvnitř Eurosystému má přímý dopad na příjmy každého člena Eurosystému, a proto by mělo být tímto rozhodnutím regulováno. Příjmy ECB z úročení pohledávek uvnitř Eurosystému za národními centrálními bankami v souvislosti s jejím podílem eurobankovek v oběhu by měly být v témže účetním období, kdy vzniknou, v zásadě rozdělovány mezi národní centrální banky v souladu s rozhodnutími Rady guvernérů v poměru k jejich podílům v klíči pro upisování základního kapitálu. (7) Čistý stav pohledávek a závazků uvnitř Eurosystému v souvislosti s eurobankovkami v oběhu by měl být úročen na základě objektivního kritéria, které definuje hodnotu peněz. V této souvislosti se za vhodnou považuje sazba na hlavní refinanční operace, kterou Eurosystém používá při veřejných nabídkových řízeních na hlavní refinanční operace. (8) Čisté závazky uvnitř Eurosystému týkající se eurobankovek voběhu by měly být zahrnuty do pasiv pro účely výpočtu měnových příjmů národních centrálních bank podle článku 32.2 statutu, jelikož odpovídají bankovkám v oběhu. Vyrovnání úroků ze stavu eurobankovek v oběhu uvnitř Eurosystému bude mít proto za výsledek přerozdělení měnových příjmů Eurosystému mezi národní centrální banky v poměru k jejich splaceným podílům na základním kapitálu ECB. Tento stav uvnitř Eurosystému by měl být upraven tak, aby umožnil postupné přizpůsobování rozvah a účtů zisku a ztráty národních centrálních bank. Základem úprav by měly být hodnoty bankovek v oběhu každé národní centrální banky v období před zavedením eurobankovek. Tyto úpravy by měly brát v úvahu zvláštní okolnosti roku 2002, během nějž mají jednotlivé členské státy různé scénáře přechodu na euro a během nějž zvýší finanční instituce své obvyklé stavy hotovosti na různé úrovně, a měly by platit každý rok podle pevně stanoveného vzorce po dobu nejvýše pěti let. (9) Úpravy stavu eurobankovek v oběhu uvnitř Eurosystému byly vypočítány tak, aby vyrovnávaly významné změny stavu příjmů národních centrálních bank v důsledku zavedení eurobankovek a následného přerozdělování měnových příjmů. Rada guvernérů rozhodla, že nevyužije možnosti odchylky od článku 32 statutu, kterou povoluje článek 51 statutu. ( 1 ) Úř. věst. L 55, 24.2.2001, s. 80. ( 2 ) Úř. věst. L 337, 20.12.2001, s. 52.

2001D0914 CS 31.12.2009 004.001 4 (10) Při úpravách stavu eurobankovek v oběhu uvnitř Eurosystému se musí přihlížet ke zvláštní situaci Lucemburského velkovévodství, vyplývající z jeho nedávné měnové historie. (11) Rada guvernérů ECB přijala toto rozhodnutí v očekávání, že se hospodářské výsledky ECB a její finanční rovnováha, kterou tyto hospodářské výsledky přivodí, po dobu uplatňování článku 4 tohoto rozhodnutí nezmění, a tudíž je Rada guvernérů ECB pevně rozhodnuta, že zajistí zachování režimu podle tohoto rozhodnutí až do 31. prosince 2007, ROZHODLA TAKTO: M1 M4 Článek 1 Definice Pro účely tohoto rozhodnutí se rozumí: a) zúčastněnými členskými státy členské státy, které přijaly jednotnou měnu v souladu se Smlouvou o založení Evropského společenství; b) národními centrálními bankami národní centrální banky zúčastněných členských států; c) základnou pasiv výše pasiv v rozvaze každé národní centrální banky, blížeurčených v příloze I tohoto rozhodnutí; d) odděleně vedená aktiva výše aktiv v rozvaze každé národní centrální banky, blíže určených v příloze II tohoto rozhodnutí, která jsou protipoložkami k základně pasiv; e) stavem eurobankovek v oběhu uvnitř Eurosystému pohledávky a závazky vzniklé mezi národní centrální bankou a ECB a mezi národní centrální bankou a ostatními národními centrálními bankami v důsledku použití článku 4 rozhodnutí ECB/2001/15 ze dne 6. prosince 2001 o vydávání eurobankovek; f) klíčem k upisování základního kapitálu podíly národních centrálních bank (vyjádřené v procentech) na upsaném základním kapitálu ECB, které pro národní centrální banky vyplývají z jejich váhy v klíči podle článku 29.1 statutu a které platí pro příslušný účetní rok; g) úvěrovou institucí a) úvěrová instituce ve smyslu článku 2 a čl. 4 odst. 1 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES ze dne 14. června 2006 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu ( 1 ), jak byly provedeny ve vnitrostátním právu, která podléhá dohledu ze strany příslušného orgánu, nebo b) jiná úvěrová instituce ve smyslu čl. 123 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, která podléhá kontrole, která je srovnatelná s dohledem ze strany příslušného orgánu; h) HR harmonizovaná rozvaha podle přílohy IX obecných zásad ECB/2000/18 o právním rámci pro účetnictví a vykazování v Evropském systému centrálních bank, pozměněných dne 15. prosince 1999 a dne 14. prosince 2000 ( 2 ); i) referenční sazbou poslední dostupná úroková sazba, které se v Eurosystému používá ve veřejných nabídkových řízeních pro hlavní refinanční operace podle odstavce 3.1.2 přílohy I obecných zásad ECB/2000/7 ze dne 31. srpna 2000 o nástrojích měnové ( 1 ) Úř. věst. L 177, 30.6.2006, s. 1. ( 2 ) Úř. věst. L 33, 2.2.2001, s. 21.

2001D0914 CS 31.12.2009 004.001 5 politiky a postupech v Eurosystému ( 1 ). Pokud probíhá více než jedna hlavní refinanční operace pro účely vyrovnání v týž den, používá se aritmetický průměr sazeb operací, které probíhají souběžně; M2 j) dnem přechodu na hotovostní euro den, kdy eurobankovky a euromince získají v členském státě, který přijal euro, status zákonného platidla; k) referenčním obdobím období v délce 24 měsíců, které začíná 30 měsíců přede dnem přechodu na hotovostní euro; l) rokem přechodu na hotovostní euro období v délce 12 měsíců, které začíná v den přechodu na hotovostní euro; m) denním referenčním směnným kurzem denní referenční směnný kurz, který vychází z pravidelného každodenního slaďovacího postupu mezi centrálními bankami v rámci ESCB a mimo něj, jenž se obvykle koná ve 14.15 SEČ. M3 n) eurobankovkami staženými z oběhu všechny nominální hodnoty nebo série eurobankovek, které byly staženy z oběhu na základě rozhodnutí Rady guvernérů přijatého podle článku 5 rozhodnutí ECB/2003/4; o) klíčem pro vydávání eurobankovek průměrný klíč k upisování základního kapitálu během doby vydávání nominální hodnoty nebo série eurobankovek stažených z oběhu; p) dobou vydávání ve vztahu k nominální hodnotě nebo sérii eurobankovek období, které začíná dnem, kdy je první emise eurobankovek této nominální hodnoty nebo série zachycena v základně pasiv, a které končí dnem, kdy je v základě pasiv zachycena poslední emise eurobankovek této nominální hodnoty nebo série; q) pojmem odepsat odstranění eurobankovek stažených z oběhu z rozvahové položky bankovky v oběhu. Článek 2 Stav eurobankovek v oběhu uvnitř Eurosystému 1. M2 Stav eurobankovek v oběhu uvnitř Eurosystému se počítá každý měsíc a zachycuje se v účetních knihách ECB a národních centrálních bank v první pracovní den v měsíci s dnem připsání v poslední pracovní den předcházejícího měsíce. Pokud členský stát přijme euro, zachycuje se stav eurobankovek v oběhu uvnitř Eurosystému, vypočtený podle prvního pododstavce, v účetních knihách ECB a národních centrálních bank s dnem připsání v den přechodu na hotovostní euro. 2. Stav eurobankovek v oběhu uvnitř Eurosystému, včetně stavů vyplývajících z použití článku 4 tohoto rozhodnutí, se úročí referenční sazbou. 3. Úročení podle předchozího odstavce probíhá čtvrtletně prostřednictvím plateb TARGETu. 4. Odchylně od předchozího odstavce probíhá úročení podle odstavce 2 za účetní období 2002 na konci roku. ( 1 ) Úř. věst. L 310, 11.12.2000, s. 1.

2001D0914 CS 31.12.2009 004.001 6 M4 M3 M2 Článek 3 Metoda měření měnových příjmů 1. V roce 2002 se výše měnových příjmů každé národní centrální banky určuje podle tohoto vzorce: PP ¼ ZP RS, přičemž PP je výše měnových příjmů každé národní centrální banky, které mají být přerozděleny, ZP je základna pasiv každé národní centrální banky, RS je referenční sazba. 2. Od roku 2003 se výše měnových příjmů každé národní centrální banky určuje na základě skutečných příjmů, které vyplývají z odděleně vedených aktiv zapsaných v účetních knihách. Výjimku představují zlato, u kterého se předpokládá, že nevytváří žádný příjem, a cenné papíry držené pro účely měnové politiky, u kterých se předpokládá, že vytvářejí příjem ve výši referenční sazby. 3. Pokud hodnota odděleně vedených aktiv národní centrální banky přesáhne hodnotu její základny pasiv nebo je nižší, vyrovná se rozdíl tím, že se na hodnotu rozdílu uplatní referenční sazba. Článek 4 Úpravy stavu eurobankovek uvnitř Eurosystému 1. Pro účely výpočtu měnových příjmů se stav eurobankovek voběhu uvnitř Eurosystému pro každou národní centrální banku upravuje pomocí vyrovnávací částky, která se stanoví podle tohoto vzorce: C=(K A) S přičemž: C je vyrovnávací částka, Kječástka (vyjádřená v eurech) pro každou národní centrální banku, která vyplývá z uplatnění klíče k upisování základního kapitálu na průměrnou hodnotu bankovek v oběhu během referenčního období, přičemž hodnota bankovek v oběhu znějících na národní měnu členského státu, jenž přijímá euro, se přepočítává na euro podle denního referenčního směnného kurzu během referenčního období, Ajeprůměrná hodnota bankovek v oběhu během referenčního období (vyjádřená v eurech) pro každou národní centrální banku, přepočtená na euro podle denního referenčního směnného kurzu během referenčního období, Sjenížeuvedený koeficient pro každé účetní období počínaje dnem přechodu na hotovostní euro: Účetní období Koeficient Rok přechodu na hotovostní euro 1 Rok přechodu na hotovostní euro plus jeden rok 0,8606735 Rok přechodu na hotovostní euro plus dva roky 0,7013472 Rok přechodu na hotovostní euro plus tři roky 0,5334835 Rok přechodu na hotovostní euro plus čtyři roky 0,3598237 Rok přechodu na hotovostní euro plus pět let 0,1817225

2001D0914 CS 31.12.2009 004.001 7 M2 2. Souhrn vyrovnávacích částek národních centrálních bank se rovná nule. 3. Vyrovnávací částky se počítají vždy, když členský stát přijme euro, nebo mění-li se klíč k upisování základního kapitálu ECB. 4. Vyrovnávací částka nové národní centrální banky Eurosystému se rozdělí mezi národní centrální banky, které jsou součástí Eurosystému v době, kdy tento členský stát přijme euro, v poměru k příslušným podílům stávajících národních centrálních bank Eurosystému v klíči k upisování základního kapitálu, s opačným znaménkem (+/ ), přičemž tato vyrovnávací částka doplňuje vyrovnávací částky, jež se ve vztahu ke stávajícím národním centrálním bankám Eurosystému již uplatňují. 5. Vyrovnávací částky a účetní položky k jejich vyrovnání se zachycují na účtech, které jednotlivé národní centrální banky vedou odděleně pro transakce v rámci Eurosystému, s dnem připsání v den přechodu na hotovostní euro a s dnem připsání v tentýž den každého následujícího roku, ve kterém dochází k úpravám. Účetní položky k vyrovnání vyrovnávacích částek se neúročí. 6. Jestliže hodnota eurobankovek, které Banque centrale du Luxembourg uvede do oběhu v roce 2002, přesáhne průměrnou hodnotu jejích bankovek v oběhu během období od 1. července 1999 do 30. června 2001 alespoň o 25 %, představuje písmeno A ve vzorci podle odstavce 1 pro Banque centrale du Luxembourg hodnotu bankovek, které tato banka uvedla do oběhu v roce 2002 do maximální výše 2,2 miliard eur. Po uplatnění této odchylky se všechny vyrovnávací částky vypočtené na základě čl. 4 odst. 1 na konci roku 2002 zpětně upraví, aby bylo zajištěno, že odstavec 2 bude dodržen. Tyto zpětné úpravy se provedou poměrně podle klíče k upisování základního kapitálu. 7. Nastanou-li konkrétní případy související s vývojem oběhu bankovek podle přílohy III tohoto rozhodnutí, upravuje se stav eurobankovek v oběhu uvnitř Eurosystému u každé národní centrální banky odchylně od odstavce 1 postupem uvedeným ve zmíněné příloze. 8. Použitelnost úprav stavu eurobankovek uvnitř Eurosystému stanovených v tomto článku končí prvním dnem šestého roku po roce přechodu na hotovostní euro. Článek 5 Výpočet a přerozdělení měnových příjmů 1. Výpočet měnových příjmů národních centrálních bank provádí ECB každý den. Výpočet se zakládá na účetních údajích, které ECB poskytují národní centrální banky. ECB informuje národní centrální banky o úhrnných částkách za každé čtvrtletí. 2. Výše měnových příjmů národních centrálních bank se snižuje o částku, která se rovná naběhlým úrokům nebo úrokům zaplaceným z pasiv zahrnutých do základny pasiv, v souladu s rozhodnutím Rady guvernérů ECB podle čl. 32.4 druhého pododstavce statutu. 3. Přerozdělování úhrnného měnového příjmu všech národních centrálních bank podle klíče k upisování základního kapitálu probíhá na konci každého účetního období. M3 Článek 5a Výpočet a přerozdělení příjmů z odpisu eurobankovek 1. Eurobankovky stažené z oběhu jsou zahrnuty do základny pasiv, dokud nedojde k jejich výměně či odpisu, podle toho, která událost nastane dříve.

2001D0914 CS 31.12.2009 004.001 8 M3 2. Rada guvernérů může rozhodnout o odpisu eurobankovek stažených z oběhu, přičemž určí den odpisu a celkovou výši rezervy, která má být vytvořena pro eurobankovky stažené z oběhu, u kterých se dosud očekává, že budou vyměněny. 3. Eurobankovky stažené z oběhu se odepisují takto: a) V den odpisu se rozvahové položky ECB a národních centrálních bank bankovky v oběhu sníží o celkovou částku eurobankovek stažených z oběhu, které jsou dosud v oběhu. Za tímto účelem se skutečné částky eurobankovek stažených z oběhu, které byly dány do oběhu, upraví na poměrné částky těchto eurobankovek vypočtené podle klíče pro vydávání eurobankovek a mezi ECB a národními centrálními bankami dojde k vypořádání rozdílů. b) Upravená částka eurobankovek stažených z oběhu se odepíše z rozvahové položky bankovky v oběhu a převede se na účty zisků a ztrát národních centrálních bank. c) Všechny národní centrální banky vytvářejí rezervu pro eurobankovky stažené z oběhu, u kterých se dosud očekává, že budou vyměněny. Výše rezervy se rovná podílu příslušné národní centrální banky na celkové výši rezervy vypočtenému pomocí klíče pro vydávání eurobankovek. 4. Eurobankovky stažené z oběhu, k jejichž výměně dochází až po dni odpisu, se zachycují v účetních knihách národní centrální banky, která je přijala. Příliv eurobankovek stažených z oběhu se mezi národní centrální banky přerozdělí pomocí klíče pro vydávání eurobankovek alespoň jednou ročně a mezi národními centrálními bankami dojde k vypořádání rozdílů. Každá národní centrální banka započte poměrnou částku vůči své rezervě nebo, pokud je příliv vyššínež rezerva, zaznamená odpovídající výdaj na svém účtu zisků a ztrát. 5. Rada guvernérů celkovou výši rezervy každoročně přezkoumává. Článek 6 Závěrečná ustanovení 1. Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem 1. ledna 2002. 2. Toto rozhodnutí bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropských společenství.

2001D0914 CS 31.12.2009 004.001 9 M4 PŘÍLOHA I STRUKTURA ZÁKLADNY PASIV A. Do základny pasiv se zahrnují výhradně tyto položky: 1. Bankovky v oběhu Pro účely této přílohy bankovky v oběhu v roce přechodu na hotovostní euro pro každou novou národní centrální banku Eurosystému: a) zahrnují bankovky, které národní centrální banka vydala a které znějí na národní měnovou jednotku, a b) se musí snížit o hodnotu neúročených úvěrů v souvislosti s předzásobenými eurobankovkami, které ještě nebyly připsány na vrub (část položky 6 aktiv HR). Po příslušném roce přechodu na hotovostní euro pro každou národní centrální banku znamenají bankovky v oběhu výhradně bankovky znějící na euro. Je-li dnem přechodu na hotovostní euro den, kdy je TARGET2 uzavřen, zahrne se závazek nové národní centrální banky Eurosystému, jenž vyplývá z eurobankovek, které byly předzásobeny podle obecných zásad ECB/2006/9 ze dne 14. července 2006 o některých přípravách na přechod na hotovostní euro a o předzásobení a druhotném předzásobení eurobankovkami a euromincemi mimo eurozónu ( 1 ) a které se dostaly do oběhu přede dnem přechodu na hotovostní euro, do základny pasiv (jako součást korespondentských účtů v položce 10.4 pasiv HR), a to až do okamžiku, kdy se tento závazek stane součástí závazků uvnitř Eurosystému z transakcí TARGET2. 2. Závazky v eurech vůči úvěrovým institucím eurozóny související s operacemi měnové politiky, včetně: a) běžných účtů včetně požadavků na minimální rezervy podle článku 19.1 statutu (položka 2.1 pasiv HR); b) vkladů v rámci vkladové facility Eurosystému (položka 2.2 pasiv HR); c) termínových vkladů (položka 2.3 pasiv HR); d) závazků z reverzních operací jemného dolaďování (položka 2.4 pasiv HR); e) závazků z vyrovnání marže (položka 2.5 pasiv HR). 3. Závazky z vkladů vůči protistranám Eurosystému, u nichž došlo k selhání, které byly překlasifikovány z položky 2.1 pasiv HR. 4. Závazky národních centrálních bank uvnitř Eurosystému vyplývající z emise vlastních směnek pro ECB ke krytí emise dluhopisů ECB podle kapitoly 3.3 přílohy I obecných zásad ECB/2000/7 (položka 10.2 pasiv HR). 5. Čisté závazky uvnitř Eurosystému z eurobankovek v oběhu včetně těch, které vyplývají z použití článku 4 tohoto rozhodnutí (součást položky 10.3 pasiv HR). 6. Čisté závazky uvnitř Eurosystému z transakcí TARGET2 úročené referenční sazbou (část položky 10.4 pasiv HR). B. Výše základny pasiv národních centrálních bank se počítá v souladu s harmonizovanými účetními zásadami a pravidly stanovenými v obecných zásadách ECB/2006/16 ze dne 10. listopadu 2006 o právním rámci pro účetnictví a finanční vykazování v Evropském systému centrálních bank ( 2 ). ( 1 ) Úř. věst. L 207, 28.7.2006, s. 39. ( 2 ) Úř. věst. L 348, 11.12.2006, s. 1.

2001D0914 CS 31.12.2009 004.001 10 M4 PŘÍLOHA II ODDĚLENĚ VEDENÁ AKTIVA A. Odděleně vedená aktiva zahrnují výhradně tyto položky: 1. Úvěry v eurech úvěrovým institucím eurozóny související s operacemi měnové politiky (položka 5 aktiv HR). 2. Cenné papíry držené pro účely měnové politiky (položka 7.1 aktiv HR). 3. Pohledávky uvnitř Eurosystému z převodu devizových rezerv kromě zlata na ECB podle článku 30 statutu (část položky 9.2 aktiv HR). 4. Čisté pohledávky uvnitř Eurosystému z eurobankovek v oběhu včetně těch, jež vyplývají z použití článku 4 tohoto rozhodnutí (součást položky 9.4 aktiv HR). 5. Čisté pohledávky uvnitř Eurosystému z transakcí TARGET2 úročené referenční sazbou (část položky 9.5 aktiv HR). 6. Zlato včetně pohledávek ve zlatě za ECB ve výši umožňující každé národní centrální bance vést odděleně část svého zlata, odpovídající uplatnění jejího podílu v klíči k upisování základního kapitálu na celkovou výši zlata odděleně vedeného všemi národními centrálními bankami (položka 1 aktiv a část položky 9.2 aktiv HR). Pro účely tohoto rozhodnutí se alespoň do výpočtu měnových příjmů za účetní období 2007 zlato oceňuje cenou zlata v eurech za jednu ryzí unci k 31. prosinci 2002. 7. Pohledávky z eurobankovek, které byly předzásobeny podle obecných zásad ECB/2006/9 a které se poté dostaly do oběhu přede dnem přechodu na hotovostní euro (do dne přechodu na hotovostní euro část položky 4.1 aktiv HR a poté součást korespondentských účtů v položce 9.5 aktiv HR), avšak pouze do okamžiku, kdy se tyto pohledávky stanou součástí pohledávek uvnitř Eurosystému z transakcí TARGET2. 8. Nevyrovnané pohledávky, které vznikají v důsledku selhání protistran Eurosystému v kontextu úvěrových operací Eurosystému, a/nebo finanční aktiva nebo pohledávky (vůči třetím osobám) přivlastněné a/nebo nabyté v souvislosti s realizací zajištění poskytnutého protistranami Eurosystému, u nichž došlo k selhání v kontextu úvěrových operací Eurosystému, které byly překlasifikovány z položky 5 aktiv HR (část položky 11.6 aktiv HR). B. Hodnota odděleně vedených aktiv národních centrálních bank se počítá v souladu s harmonizovanými účetními zásadami a pravidly stanovenými v obecných zásadách ECB/2006/16.

2001D0914 CS 31.12.2009 004.001 11 M2 PŘÍLOHA III A. První případná úprava Je-li průměrná celková hodnota bankovek v oběhu v roce přechodu na hotovostní euro nižší než průměrná celková hodnota bankovek v oběhu vyjádřená v eurech během referenčního období (včetně bankovek znějících na národní měnu členského státu, který přijal euro, a přepočtených na euro podle denního referenčního směnného kurzu během referenčního období), musí se koeficient S pro rok přechodu na hotovostní euro v souladu s čl. 4 odst. 1 snížit se zpětným účinkem v poměru, který odpovídá poklesu celkového průměru bankovek v oběhu. Po snížení nesmí být koeficient nižší než 0,8606735. Při uplatnění této odchylky se ke každé příslušné vyrovnávací částce národních centrálních bank pro druhý až pátý rok po roce přechodu na hotovostní euro podle čl. 4 odst. 1 musí přičíst jedna čtvrtina výsledného snížení vyrovnávacích částek ( C ) národních centrálních bank v roce přechodu na hotovostní euro. B. Druhá případná úprava Pokud ty národní centrální banky, jejichž vyrovnávací částka podle čl. 4 odst. 1 je kladné číslo, platí čisté úroky ze stavu bankovek v oběhu uvnitř Eurosystému, které po přičtení k položce čistý výsledek ze sloučení měnových příjmů ve výsledovce na konci příslušného roku vedou k čistým výdajům, musí se koeficient S pro rok přechodu na euro podle čl. 4 odst. 1 snížit v rozsahu, který je nezbytný pro odstranění tohoto stavu. Po snížení nesmí být koeficient nižší než 0,8606735. Při uplatnění této odchylky se ke každé příslušné vyrovnávací částce národních centrálních bank pro druhý až pátý rok po roce přechodu na hotovostní euro podle čl. 4 odst. 1 musí přičíst jedna čtvrtina výsledného snížení vyrovnávacích částek ( C ) národních centrálních bank v roce přechodu na hotovostní euro.