Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách 1 Profil vod ke koupání Identifikátor profilu vod ke koupání 521005 profilu vod ke koupání (NZPFVK) Staňkovský rybník (m) (i) Nadmořská výška 471 m n.m. Plocha nádrže Základní hydrologická charakteristika (i) 241 ha Hloubka u hráze - 8,5 m, průtočný rybník na Koštěnickém p., bez možnosti obtoku. Doba zdržení cca 70-140 dní, podle vodnosti roku. Q a = 1,07 m 3 /s q a (specif.odtok) = 8,73 l/s.km 2 Kompetentní KHS (i) Krajská hygienická stanice Jihočeského kraje, http://www.khscb.cz Kompetentní správce povodí a Povodí Vltavy, státní podnik, http://www.pvl.cz; RNDr. J. Duras PhD. zpracovatel (i) (jindrich.duras@pvl.cz), Ing. M. Balejová (magdalena.balejova@pvl.cz) Poslední aktualizace profilu vod ke 2018 koupání (i) Přezkoumání profilu vod ke koupání (i) 2020 2 Voda ke koupání (T) Identifikátor vody ke koupání (IDHMB) KO311402 (m) vody ke koupání (NZHMB) (m) (i) Staňkovský rybník 2.1 Koupací místo (T) Identifikátor koupacího místa (IDPLAZ) KO311402 (m) koupacího místa (NZPLAZ) (m) Staňkovský rybník (i) Provozovatel (obec) (i) bez provozovatele Návštěvnost (i) <500 Vybavení (i) Občerstvení, loďky, pláže bez WC (WC je v ATC U Kosů) Charakter břehu a dna (i) Travnatý břeh, pláže písčité, dno převážně písčité; vstup do rybníka upraven štěrkopískem Délka pláže (i) 700 m Krátkodobé (i) Nebylo zjištěno. 3 Oblast vlivu (informace veřejnosti prostřednictvím mapy) Identifikátor oblasti vlivu (IDOV) (m) 521005 oblasti vlivu (NZOV) (m) povodí Koštěnického potoka po ř.km 9 Plocha oblasti vlivu 122,58 km 2 3.1 Monitorovací body-hlavní (T) Identifikátor monitorovacího bodu (IDHMB, IDMB) (m) KO311402 monitorovacího bodu (NZHMB, Staňkovský rybník NZMB) (m) Riziko pro koupající Nepříznivý stav (www.khscb.cz). Mikrobiální Nevyhovující jakost (SZÚ).
Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách Obsah fosforu Koncentrace fosforu v letech 2009-2011 byly v úrovni cca 0.01-0.11 mg.l -1, což jsou hodnoty, které už v některých letech mohou podporovat hromadný rozvoj sinic. Od roku 2012 není hygienickou služnou ukazatel celkový fosfor monitorován. Výskyt sinic Toxikologicky rizikové druhy sinic byly sice pravidelně přítomny, ale teprve v letech 2016-2017 byl vodní květ hodnocen zvýšeným stupněm (1-3), a to od přelomu července a srpna. Také počty buněk sinic se v období 2016-2017 zvýšily: v r. 2016 překročily 100 tis. buněk v 1 ml pouze jednou, ve 2017 třikrát. V letech 2016 a 2017 se zvýšila i celková biomasa fytoplanktonu (chlorofyl a), a to na zhruba dvojnásobek (průměr za období sledování 2016 a 2017: 23 a 26 ug/l). Limitní koncentrace biomasy fytoplanktonu 50 ug/l byla překoročena v období 2014-2017 pouze 2x. Rozkolísanost výsledků stanovení v průběhu jedné sezóny je vysoká, což svědčí o vlivu lokálních poměrů (akumulace organismů větrem). Meziroční variabilita je velká, ovšem zhoršení v posledních dvou letech je markantní. Další faktory Průhlednost vody v letech 2014-2015 klesla pod limitní hodnotu pouze 3x, v období 2016-2017 byla <1m již do července (0,7-0,9 m). V letech 2015-2017 byla koupací voda byla celou sezonu hodnocena jako nevhodná ke koupání. Souhrnné hodnocení výsledků monitoringu (SouhrnHMB, SouhrnMB) (m) (i) 3.1 Monitorovací body-vedlejší (T) Identifikátor monitorovacího bodu (IDHMB, IDMB) (m) Výsledky monitoringu v hlavním monitorovacím bodě (hygienická služba, příbřeží s možností kumulace vodního květu větrem) vypovídají hlavně o aktuálních poměrech v koupacím místě, na poměry v celé lokalitě z nich usuzovat nelze. V koupacím místě bylo doloženo výrazné zhoršení jakosti vody v letech 2016-2017, a to především z pohledu rozvoje sinicových vodních květů a celkové biomasy fytoplanktonu. Voda byla hodnocena jako nevhodná ke koupání. monitorovacího bodu (NZHMB, NZMB) (m) 2119 nad Staňkovským rybníkem (historický) 2185 Staňkovský rybník hráz směsný 2767 Staňkovský r. nad Mikrobiální jakost přijatelná Obsah fosforu Koncentrace fosforu byly v letech 2014-2017 zjišťovány nízké, zřetelně nižší než dřívějším monitoringem hygienické služby (rozdílná poloha monitorovacích bodů), a to v intervalu za vegeteční období 0.028-0.059 mg.l -1. Tyto hodnoty se pohybují těsně na dolní hranici, kdy může být ještě možný rozvoj vodního květu sinic. Obsah P v přítoku (Koštěnický p.) je relativně vysoký, průměrné hodnoty v období 2014-2017 byly v rozmezí 0.049-0.30 mg.l -1. Výskyt sinic Koncentrace chlorofylu-a (celková biomasa řas a sinic) Byla zjišťována až na výjimečné hodnoty zřetelně pod hranicí 50 ug.l -1. V r. 2016 byla sezóna výjimečně nepříznivá: v srpnu 70-94 ug l -1 chlorofylu a. Další faktory Hodnota ph nepřekračuje hodnotu 9.0, průhlednost klesla pod 1m 2x (v 2016). Oba ukazatele jsou tedy příznivé.
Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách Souhrnné hodnocení výsledků Data z tohoto typu sledování (provozní monitoring státního podniku Povodí monitoringu (SouhrnHMB, SouhrnMB) (m) Vltavy) jsou vhodná pro hodnocení stavu rybníka jako celku. Rybník je mírně (i) eutrofní s tendencí ke krátkodobým zvýšením biomasy fytoplanktonu. Toxikologicky rizikové sinice se sice vyskytují trvale, ale v množství, které neznamená zdravotní riziko pro koupající se. Dlouhodobé vývojové trendy sice nebyly zjištěny, ovšem zhoršení jakosti vody v letech 2016-2017 (zejména r. 2016) bylo doloženo obdobně jako v monitoringu SZÚ. Tento signál je důležité nepodceňovat, protože může ukazovat na hlubší změny probíhající jak v ekosystému rybníka, tak v povodí nad rybníkem. 3.2 Bodové zdroje (T) Identifikátor bodového zdroje bodového zdroje (NZBZ) (IDBZ) (m) 112256 Obec Číměř ČOV 112230 ČEVAK Nová Bystřice ČOV 113061 Obec Číměř Sedlo ČOV Mikrobiální z bodového zdroje (m) Rizikovost střední (M), protože se uplatňují samočistící procesy jak v Koštěnickém potoce, tak v horních partiích rybníka. Přísunu fosforu z bodového zdroje Rizikovost extrémní (E). Samočistící procesy nedokážou zadržet fosfor v potřebné míře. Souhrnné hodnocení bodového zdroje (SouhrnBZ) (m) (i) Zejména Nová Bystřice (180-480 kg fosforu za rok) je významným zdrojem fosforu. Koncentrace fosforu ve vypouštěné odpadní vodě je v některých letech relativně nízká (0.6 mg.l -1 ), alečasto přesahuje i hodnotu 1.0 mg.l -1 (1.7 mg.l -1 3.3 Difúzní zdroje (T) v roce 2015 a 1.5 mg.l 1- v roce 2014). Za zvýšených průtoků se mohou uplatnit i odlehčení kanalizačních řadů (zejména vstup fosforu do rybníka stimulující rozvoj sinic). Identifikátor difúzního zdroje 521005D01 (IDDZ) (m) difúzního zdroje Povodí nad Staňkovským rybníkem (NZDZ) (m) Mikrobiální z difúzního zdroje Rizikovost nízká (L). Přísun fosforu z difúzního zdroje Rizikovost vysoká (H). Souhrnné hodnocení difúzního zdroje (SouhrnDZ) (m) (i) Rizikovost vysoká (H). Možný je vliv drobných obcí, případně vliv z rybníků a vyloučit nelze ani emise fosforu z lesních porostů v poslední době, kdy změna chemismu srážek ovlivňuje chování lesních půd. Pro podrobnější hodnocení ovšem není dostatek údajů. Identifikátor difúzního zdroje 521005D02 (IDDZ) (m) difúzního zdroje Sedimenty (NZDZ) (m) Mikrobiální z difúzního zdroje Rizikovost nízká (L). Přísun fosforu z difúzního zdroje Rizikovost extrémní (E). Po vyčerpání kyslíku u dna rybníka jsou rychle spotřebovány i dusičnanové ionty a následně se uvolňuje z usazenin fosfor.
Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách Souhrnné hodnocení difúzního zdroje Rizikovost extrémní (E). Úloha sedimentu jakožto zdroje fosforu pro růst řas (SouhrnDZ) (m) (i) a sinic je patrně v jednotlivých letech velmi různá. Záleží zejména na vývoji počasí, které určuje stabilitu teplotního zvrstvení, a tedy i množství fosforu, které může přecházet z hloubky do povrchových vrstev vody. Důležitou roli zřejmě hrají usazeniny v horní mělké části rybníka, kde k výměně P mezi sedimentem a vodou dochází (měření 2017). Hluboko uložené sedimenty se v posledních letech začínají chovat jinak než dříve: za bezkyslíkatých poměrů uvolňují rozpuštěné sloučeniny fosforu a generuje se značné množství sulfanu. To je rizikem nejen pro rybník Staňkovský, ale také pro níže ležící r. Hejtman. Identifikátor difúzního zdroje 521005D03 (IDDZ) (m) difúzního zdroje Rybí obsádka (NZDZ) (m) Mikrobiální z difúzního zdroje Rizikovost nízká (L). Přísun fosforu z difúzního zdroje Rizikovost extrémní (E). Rybí obsádka má zásadní význam pro recyklaci fosforu ve vodním ekosystému, přičemž je fosfor zpřístupňován pro růst řas a sinic. Souhrnné hodnocení difúzního zdroje (SouhrnDZ) (m) (i) Rizikovost extrémní (E). Rybník je dle doby zdržení vody poměrně ovlivnitelný skladbou a činností rybí obsádky. Rybí obsádka je poměrně extenzivní, rybník slouží sportovnímu rybolovu, ale je stabilně nasazován. Struktura zooplanktonu byla zjištěna nepříznivá, ukazující vysoký vyžírací tlak ryb - rybí obsádka tedy v zásadě úplně vyčerpává přirozenou úživnost rybníka. To zároveň znamená i zvýšené negativní působení na kvalitu vody - zrychlení koloběhu fosforu a podporu růstu sinic. 4 Celkové zhodnocení Závěry (i) Rybník je přirozeně disponován k vyhovující kvalitě vody. V nepříznivých letech byl ale zaznamenán zvýšený rozvoj sinic, takže v nejhorším r. 2007 a 2011 byla voda hodnocena jako nevhodná ke koupání od konce VII. Faktory určující kvalitu vody v rybníce jsou: (i) vstup fosforu z povodí Koštěnickým potokem, (ii) vliv rybí obsádky a (iii) vliv sedimentů. Zhoršení situace v letech 2016-2017 vyvolalo vznik studie, na níž se podílí jak Rybářství Třeboň, a.s., tak Povodí Vltavy, státní podnik a ENKI, o.p.s.. Rozsáhlý sběr dat zatím nebyl plně vyhodnocen a nebyla navržena konkrétní opatření. Návrhy opatření ke snížení (i) Principielně je třeba snížit vstup fosforu přítokem, a to i během epizodických vstupů v období srážek, a zároveň omezit biomasu ryb (zejména tzv. bílé ryby) v rybníce tak, aby se mohly alespoň částečně uplatnit také vodní rostliny. V úvahu připadají i opatření na rybníce samotném, protože s postupnou změnou poměrů (včetně klimatické změny) se změnilo i celkové chování rybníka. Zde připadá v úvahu nějaký způsob ošetření sedimentů (Al koagulant, oxidační činidlo) či aerace/míchání vodního sloupce v nejhlubší části rybníka. Po vyhodnocení aktuálně realizované studie budou moci být opatření teprve navržena. Další opatření řízení (i) Pro formulaci návrhu vedoucího ke zlepšení kvality vody je třeba vyhodnotit údaje o zdrojích fosforu v povodí a o rybí obsádce. Přijatá opatření ke snížení (i) Nejsou známa. 5 Podklady (i) Interní zprávy Povodí Vltavy, státní podnik.
Koštěnický p. Číměř Sedelský p. Lhotský p. Bystřický p. Červený p. Nová Bystřice Staňkov Ko ště n ic ký p. Chlum u Třeboně Legenda: Vodní tok Oblast vlivu XW Povodí IV.řádu Vodní plocha Budova, blok budov Koupací místo Hlavní monitorovací bod, nepříznivý stav #* Vedlejší monitorovací bod, vyhovující stav!( Bodový zdroj s extrémní rizikovostí Difúzní zdroj s vysokou rizikovostí Zobrazeny jsou pouze monitorovací body, které byly užity při hodnocení jakosti vody v koupacích místech 1:80 000 Meters 0 2 200 4 400 8 800 13 200 17 600
Koštěnický p. Staňkov Koštěnický p. Legenda: XW Vodní tok Oblast vlivu Povodí IV.řádu Vodní plocha Budova, blok budov Koupací místo Hlavní monitorovací bod, nepříznivý stav #* Vedlejší monitorovací bod, vyhovující stav!( Bodový zdroj s extrémní rizikovostí!k á Difúzní zdroj - ryby - s extrémní rizikovostí Difúzní zdroj - sedimenty - s extrémní rizikovostí Difúzní zdroj s vysokou rizikovostí Zobrazeny jsou pouze monitorovací body, které byly užity při hodnocení jakosti vody v koupacích místech 1:12 000 Meters 0 335 670 1 340 2 010 2 680