Slavnostní zasedání Vědecké rady Vysokého učení technického v Brně u příležitosti udělení čestného titulu doctor honoris causa Ing. arch. Viktoru Rudišovi 21
Laudatio prof. PhDr. Jiří Kroupa, CSc. Vaše Magnificence páni rektoři, Spectabiles, Honorabiles, Cives academici, Amici carissimi vážené dámy a pánové, stalo se tak někdy v posledním roce 14. století. Na stavbě velké katedrály v Miláně tehdy diskutovali stavebníci, stavitelé a kameníci z různých italských krajů, ze střední Evropy i z Francie a hledali řešení správné konstrukce a zaklenutí rozestavěného chrámu. Každý z nich přinášel svou vlastní lokální zkušenost, každý preferoval určitou lokální řemeslnou dovednost, své krajové umění. Když tato diskuse již ztrácela na síle a zdálo se, že řešení je v nedohlednu, vystoupil Jean Mignot, jeden z francouzských kameníků, a důrazně zcela krátce řekl: ars sine scientia nihil est umění bez vědění není ničím. Od té doby se architekti, teoretikové i historikové umění mnohokrát přeli o prioritu umění nebo technického vědění ve stavitelství, a proto je dobré mít na paměti ono lapidární zvolání muže, jenž se vyslovoval pro spojení dvou tak zdánlivě protikladných oblastí. Dovolte mi proto, abych vám představil architekta, v jehož díle se setkáváme právě s oním tvořivým architektonickým uměním, které je kontrolováno dokonalým technickým a praktickým věděním, brněnského architekta, pana Viktora Rudiše. Ono sousloví brněnský architekt přitom neznamená pouze místo jeho rodiště a bydliště, ale má za cíl v nás vyvolat řadu konotací v takovém smyslu, jako jsou např. sousloví brněnská moderní architektura, brněnský racionální a poetický purismus v meziválečném období, brněnská škola, apod. 23
Ing. arch. Viktor Rudiš se narodil 9. června 1927 v Brně a s Brnem zůstal spjat po celý svůj život. V letech 1947-1952 studoval na Vysoké škole technické v Brně a svou závěrečnou práci vypracoval u prof. Bedřicha Rozehnala, u architekta, v němž byla udržována i v poválečné době tradice velmi kvalitní meziválečné brněnské architektonické tvorby a současně vysoce etický přístup k architektonické profesi. Viktor Rudiš poté krátce pracoval ve Výzkumném ústavu výstavby a architektury v Brně a roku 1958 vstoupil do brněnského Stavoprojektu, v němž pracoval až do roku 1990. Nejprve byl členem ateliéru Otakara Oplatka, později Františka Zounka a nakonec od roku 1969 vedl již vlastní ateliér. Roku 1990 se osamostatnil a založil soukromou projekční kancelář, která v osobě jeho syna dnes stále výrazně působí v brněnském prostředí. Současně působil v letech 1990-1993 jako externí vedoucí ateliérové tvorby na Fakultě architektury VUT v Brně. Během svého profesního působení vytvořil velké množství projektů; tak, jak to u tvůrčích architektů bývá, celá řada z nich zůstala veřejnosti skryta v soutěžích a neprovedených výkresech. Ty, které však realizovány byly, patří k podstatným architektonickým činům poslední třetiny 20. století. V letech 1961-1968 projektoval a realizoval spolu s Františkem Zounkem a dalšími spolupracovníky brněnskou obytnou čtvrť Lesná, dodnes asi nejvydařenější příměstské sídliště poválečného období. Pozoruhodnost jeho urbanistického řešení přitom nespočívá pouze v propojení rozdílného hmotového určení obytných domů s objekty různorodé funkce na poměrně dynamickém půdorysu, ale zejména v jeho zasazení do okolní, rovněž projektované zeleně a zdůraznění určitých míst mezi domy mikroarchitekturou s plastickou dekorací předních brněnských výtvarníků. Nespornou inspiraci tu hrála poválečná finská architektura v zeleni, i když typizované domy měly svůj původ přirozeně především v tehdejším československém stavebnictví. Na sklonku 60. let Viktor Rudiš spolu s Vladimírem Pallou a Alešem Jenčekem zpracoval projekt pro pavilon Československa na Expo 70 v japonské Osace. Přestože to byla stavba s omezeným trváním a po skončení mezinárodní expozice byla rozebrána, její nákresy a fotografie dosvědčují její mimořádný význam pro porozumění tehdejšímu architektonickému myšlení u nás. Při sledování otevřené struktury pavilonu a jeho úzkého sepětí s uměleckými díly v interiéru si v souvislosti s Viktorem Rudišem přitom zjevně vzpomeneme na slova Alda van Eycka o důležitosti místa a okamžiku formy, případně na jistou afinitu tehdejšího projektu se současnou textuální architekturou. 24
Viktor Rudiš sledoval a dosud sleduje architektonické dění v mezinárodním měřítku. Ale i když měl myšlenkově i duchovně blízko k některým významným osobnostem a proudům evropského stavitelství, vždy rozvíjel vlastní styl založený na brněnské funkcionalistické tradici. To platí v nemenší míře i pro stavbu sportovní haly na Lesné z let 1973-1982, kterou bychom mohli pro její skulpturální charakteristiky snad považovat za určitý druh pocty Carlu Scarpovi (1906-1978). Právě jej Viktor Rudiš obdivuje a je jen škoda, že nedostal více příležitostí k realizaci těch svých projektů, které se k podobnému skulpturálnímu pojetí poválečné architektury blížily. V 90. letech jeho tvorba krystalizovala, když realizoval již se svými mladšími spolupracovníky klasicky čisté objekty, jaké tvoří hotel Holiday Inn (1991-1992), přestavba bočních křídel pavilonu G brněnského Výstaviště (1995-1996) či obytné soubory v Litomyšli (1996-1997). V jejich takřka puristicky vedených liniích se Viktor Rudiš nepochybně stává součástí současného neofunkcionalistického hnutí. Do stejné polohy patří konec konců také jeho rekonstrukce Uměleckoprůmyslového muzea v Brně podle ideje a ve spolupráci s architektem Ivanem Kolečkem (spolu se Zdeňkou Vydrovou). Množství Rudišových architektonických idejí zůstalo na výkresech či na reprodukovaných modelech. I ty jsou však pro historiky umění důležité, neboť ukazují postup tvůrčího myšlení i tehdy, když chybí provedené realizace budov. Jedním z podstatných Rudišových významů pro dějiny brněnské moderní architektury totiž spočívá v jeho promýšlení architektonického prostoru. V jeho projektech i stavbách se setkáváme mnohdy s křížícími se motivy otevřenosti a uzavřenosti, které mohou být nejlépe popsány pojmem Kurta Badta, jenž byl v 60. letech obdivován na brněnském uměleckohistorickém pracovišti, pojmem místo. K němu se váže okamžik formy, určitý prostorový motiv, mnohdy spjatý s konkrétními uměleckými projevy Rudišových výtvarných spolupracovníků či přátel, jako byli Miloslav Chlupáč, Zdeněk Palcr, Stanislav Podhrázský a další. Prostřednictvím těchto uměleckoteoretických pojmů se tak můžeme vrátit na počátek. Tvůrčí dovednost a svou technickou znalost jako určitý tradiční étos architektonické profese předával ve svém ateliéru Viktor Rudiš svým mladším spolupracovníkům. U něj začali svou profesní práci mnozí mladí architekti, kteří jsou dnes již renomovanými tvůrci a majiteli vlastních architektonických kanceláří, spějící k vlastnímu tvůrčímu názoru. A předává ji dodnes jako konzultant i oponent závěrečných studentských prací na Fakultě 25
architektury Vysokého učení technického v Brně. Vaše Magnificence, pane rektore, dovoluji si tedy obrátit se na Vás s žádostí, abyste vyhověl návrhu Fakulty architektury VUT v Brně a udělil tomuto významnému brněnskému architektu, Ing. Arch. Viktoru Rudišovi, čestný titul doctor honoris causa Vysokého učení technického v Brně. 26
Ing. arch. Viktor Rudiš Curriculum vitae Inženýr architekt Viktor Rudiš se narodil 9. 6. 1927 v Brně. Studia ukončil na Fakultě architektury Vysoké školy stavitelství v Brně v roce 1954. ZAMĚSTNÁNÍ 1954 1958 Výzkumný ústav výstavby a architektury v Brně, 1958 1989 Stavoprojekt v Brně, 1969 1988 ve funkci vedoucího atelieru, 1989 atelier Rudiš-Rudiš. 1990 1993 působil jako externí vedoucí ateliérové tvorby na FA VUT v Brně. ČLENSTVÍ V ORGANIZACÍCH člen České komory architektů, člen Obce architektů, v letech 1967 až 1969 členem Ústředního výboru Svazu architektů, člen Sdružení Q, nikdy nebyl organizován v politické straně. CENY Státní cena za sídliště Lesná (společně s F. Zounkem). Přehlídka architektonických prací 1968 69: I. cena za Podrobný plán Brno Líšeň (společně s. V. Pallou, F. Zounkem, A. Jenčkem). Přehlídka architektonických prací 1968 69: I. cena za Pavilon ČSSR na EXPO 27
70 v Osace (společně s V. Pallou, A. Jenčkem). EXPO 70, Medaile za nejlepší pavilon (společně s. V. Pallou, A. Jenčkem). Grand Prix Obce architektů: Hlavní cena za Pavilon G BVV Brno (společně s. M. Rudišem, Z. Vydrovou). Cena města Brna. Grand Prix Obce architektů. Čestné uznání, Rekonstrukce budovy Umělecko-průmyslového muzea Brno (společně s I. Kolečkem, Z. Vydrovou). 2011 za celoživotní dílo a charakterní postoje i dlouhotrvající vztah k rozvoji architektonického školství vyznamenán Poctou České komory architektů PROJEKTY A STAVBY 1953 Židovská čtvrť, Velké Meziříčí, studie rekonstrukce. 1954 Náměstí osvobození, Košice, urbanistické a architektonické řešení, (spoluautor V. Palla), soutěžní návrh II. cena. 1955 Kyjov, směrný plán (spoluautor V. Palla). Dobruška, regulační plán. Kulturní dům ROH, Jihlava (spoluautor V. Palla), soutěžní návrh odměna. 1956 Budova ČSAV, Praha (spoluautor D. Riedl), soutěžní návrh. 1957 Dostavba Paláce národů, Ženeva (spoluautor D. Riedl) soutěžní návrh. Státní divadlo, Brno (spoluautor V. Palla) soutěžní návrh odměna, Architektura ČSR č. 7/1957. 1958 Divadlo Gottwaldov (spoluautor V. Palla), soutěžní návrh odměna. Památník SNP, Banská Bystrica (spoluautor I. Ruller) soutěžní návrh - II. cena. Pokusný obytný dům, Brno, Vinařská (autoři F. Zounek, V. Rudiš, realizace 1959), Architektura ČSSR č. 6/1960. 1960 Experimentální obytný obvod urbanistické řešení, Moskva-Čeremušky (spoluautoři Z. Chlup, J. Sirotek, F. Zounek, M. Dufek), soutěžní návrh, III. cena. 28
Architektura ČSSR č. 9/1960. 1961 Obytný blok, Tišnov pod Klucaninou, realizace 1961-1963. Obytná čtvrť Lesná (autoři F. Zounek, V. Rudiš, M. Dufek, L. Volák), realizace 1961 1968, Lesná, nová obytná čtvrť, Sborník Stavoprojekt, 1969, Československý architekt XV, č. 2, č. 6/1969, Projekt č. 3/1970, Projekt č. 4/1970, Brno, moderní architektura, Středisko Památkové péče 1970, 35 let bytové výstavby v JM kraji, katalog 1980, Šlapeta: Baustelle Tchech. Republik, Akademie Der Kunste BRD, 1994, Švácha: Architekt V. Rudiš, Literární noviny č. 35/1998, Česká architektura 1945 1995, Obec architektů 1966, Prostor Zlín 1/2004, Stavoprojekt Brno 1948 1988, Stavoprojekt 1988, JA č. 166/1970. 1961 Areál BVV, Brno, směrný plán (spoluautoři I. Ruller, Z. Řihák, J. Sirotek) soutěžní návrh. Kašna, Znojmo (sochař L. Martínek), soutěžní návrh II. cena. 1962 Divadlo Bagdád, soutěžní návrh, Stavoprojekt, II. cena. Památník RA, Břeclav (sochař J. Marek), soutěžní návrh I. cena, realizace 1963. Trenčianské Teplice urbanistická soutěž, II. cena. 1963 Centrum Sofie (spoluautoři Z. Chlup, F. Zounek), soutěžní návrh odměna. Administrativní budova, Brno, nám. J. Curie, studie. 1964 Hotel International, Brno, soutěžní návrh. Národní galerie a sjezdový palác, Praha letná (spoluautor V.Palla), soutěžní návrh I. cena. 1965 Euro Kursaal San Sebastian (spoluautoři V. Palla, I. Ruller, S. Vagner). nám. Joliota Curie, urbanistická soutěž, odměna (autoři V. Palla, V. Rudiš). 1966 Obvodové centrum, Brno, Lesná, studie. 29
1967 Obytný obvod ESPOO Finsko, (spoluautor J. Sirotek), soutěžní návrh. Dům cestovního ruchu, Brno (spoluautor Z. Michal). Obchodní dům, Znojmo, soutěžní návrh II. cena. 1968 pavilon ČSSR, EXPO 70, Osaka (spoluautoři V. Palla, A. Jenček), soutěžní návrh I. cena, realizace 1969 1970. Architektura ČSSR č. 1/1969, Architektura ČSSR č. 8/1970, Projekt č. 9/1979, The Japan Architect č. 151, č. 166/1970, Kenchiku Bunka č. 25/282 1970, Lárch. Daujourd Hui č. 143/1969, GRAPHIS č. 150/1970, AR č. 282/1970, Česká architektura 1945 1995, Obec architektů, Švácha: Architekt V. Rudiš, Literární noviny č. 35/1969, Baumeister č. 6/1970, The Mainichi Daily News, Max 27/69. Obytná čtvrť Brno Líšeň (spoluautoři V. Palla, A. Jenček, F. Zounek) zastavovací plán. JA 166/1970, Architektura 1/69, str. 11 16. 1970 Obytná čtvrť Brno Bohunice (spoluautor A. Jenček) zastavovací plán, soutěžní návrh) odměna. 1971 Galerie Beaoburg Paříž (spoluautoři V. Palla, A. Jenček, J. Doležel, D. Glosová) soutěžní návrh. Obytná čtvrť Wien SUD (spoluautoři J. Sirotek, A. Jenček, I. Meduna) soutěžní návrh odměna. Architekt 20, 8/1971. Obytný obvod Hlboká Trnava (spoluautor A. Jenček), soutěžní návrh III. cena. 1972 Budova ČTK Praha (spoluautor V. Palla), soutěžní návrh odměna. Sportovní hala TJ Tesla, Brno, Lesná, studie. 30
Obytná čtvrť Trenčín Západné mesto (spoluautoři J. Doležal, A. Jenček, D. Glosová) soutěžní návrh. Budova KOR, Brno, Veselá (spoluautor A. Jenček), studie. 1973 Palác kultury, Praha Pankrác (spoluautoři V. Palla, A. Jenček) soutěžní návrh, Sportovní hala TJ Tesla, Brno Lesná (spolupráce D. Glosová, konstrukce Z. Musil), projekt, realizace 1974-1982. Stavoprojekt 1948 1988 (Stavoprojekt 88). 1975 Sídliště Líšeň, Brno (spoluautoři V. Palla, A. Jenček), urbanistická studie. 1976 Sídliště Líšeň, Brno (spoluautoři F. Zounek, V. Palla, A. Jenček), projekt, realizace 1977-1982. Ballhausplatz, administrativní budova, Vídeň (spoluautoři A. Jenček, J. Doležal), soutěžní návrh. Výstavní stánek, Incheba Bratislava. Klubovna tenisového klubu Zbrojovky Brno Lužánky, realizace 1977. 1977 Obytný obvod Uhříněves Kolovraty, Praha (spoluautoři A. Jenček, J. Doležal), soutěžní návrh, III. cena. 1978 Národné divadlo Bratislava(spoluautor V. Palla), soutěžní návrh. Budova Stavoprojektu, Brno, Kounicova (spoluautor A. Jenček), realizace 1980-1983. Brněnský večerník 45/1983, Stavoprojekt 1948 1988 (Stavoprojekt 88). Základní škola, typizační studie. 1980 Obytná kolonie Homs Sýrie, realizace 1981. Obytný obvod Brno Bosonohy (spoluautor V. Palla), urbanistická studie soutěžní návrh I. cena. Regulační plán Plumlova (spoluautor P. Hrůša). 1981 Nové formy bydlení (autoři F. Zounek, V. Rudiš, M. Stenhauser), soutěžní návrh II. cena. 30 rodinných domů Lesná, zastavovací studie. Rodinné domy Prostějov, studie. Divadlo na provázku, Brno, studie. Dostavba Domu umění, Brno, studie. 31
1982 Budova dílen BVV Brno, realizace 1983 1984. 1983 Rekonstrukce pavilonu A 1, BVV Brno, realizace 1984 1985. Interiér Rotundy pavilonu A, BVV Brno (spoluautoři Z. Vydrová, M. Rudiš) realizace 1984 1985. Katalog výstavy Nové skupiny, NG Praha. Motel v Bučovicích, projekt, realizace 1984 1988. 1984 Regulační plán Prostějov východ (spoluautoři P. Hrůša, A. Burian, Z. Vydrová, Z. Chlup, J. Vrabel), soutěžní návrh, odměna. Chata Žďas, Svratka, studie. 1985 Operní budova Paříž, (spoluautoři A. Jenček, J. Doležal, P. Hrůša, B. Hetmer, J. Sirový), soutěžní návrh. Rodinné domy Konice, studie. Památník Osvobození, Frýdek-Místek (sochař J. Marek), soutěžní návrh, odměna. Státní divadlo v Košicích soutěžní návrh (spoluautoři M. Rudiš, A. Jenček). Rekonstrukce pavilonu B, BVV Brno, projekt, realizace 1987 1988. Kotík: Rekonstrukce o závod, MF Dnes 13. 9. 1988. Obchodní centrum BVV Brno (spoluautoři J. Doležal, P. Hrůša, B. Hetmer) soutěžní návrh. Budova celnice, Brno-Židenice, studie. Radnice v Prostějově (spoluautor J. Doležal) soutěžní návrh, II. cena Kulturní dům v Telči, studie. Staroměstská radnice, Praha, (spoluautoři M. Rudiš, Z. Palcr, spolupráce S. Podhrázský), soutěžní návrh. Katalog výstavy Nové skupiny NG 1 1990. 1988 Výstavní pavilon Integra, BVV Brno, studie. Pavilon E BVV Brno, studie. Přestavba Židenic Brno (spoluautoři B. Hetmer, Z. Vydrová, P. Hrůša), studie. 1989 Landhaus St. Pölten (spoluautoři A. Jenček, M. Rudiš) soutěžní návrh. Wettbewerbe č. 84 85/1989. 32
Hotel BVV, studie. International Forum Tokyo (spoluautoři A. Jenček, M. Rudiš) soutěžní návrh. Budova Stavoprojektu 2. část (spoluautor A. Jenček) projekt, realizace 1989. katalog Sdružení Q, 1991. 1990 Hotel Baron Trenck 1, Brno (spoluautoři M. Rudiš, A. Jenček), studie. 1991 Hotel Holiday Inn, Brno (spoluautoři A. Jenček, M. Rudiš) rpojekt, realizace 1992. Almanach Sdružení Q č. 4, Sedlák: Ve znamení moderny Brno 2004. 1992 Hotel Baron Trenck 2 (spoluautoři A. Jenček, M. Rudiš) soutěžní návrh, I. cena. 1993 Rekonstrukce domu Dr. Posseltové, Brno, Česká (spoluautoři A. Jenček, M. Rudiš), studie. 1994 Rozšíření FaVU Brno (spoluautoři A: Jenček, M. Rudiš) soutěžní návrh, I. cena. Rekonstrukce budovy UPM Brno (spoluautoři I. Koleček, Z. Vydrorá), studie. Ekumenické centrum Brno, Líšeň (spoluautor M. Rudiš), studie. 1995 Obytný blok U nemocnice Litomyšl (spoluautor M. Rudiš) soutěžní návrh, I. cena. Administrativní budova AG, Brno, nám. J. Curie (spoluautor M. Rudiš) soutěžní návrh, I. cena. Rekonstrukce pavilonu G, BVV Brno (spoluautoři M. Rudiš, Z. Vydrová), projekt, realizace1995-96. Architekt č. 3/1997, Architekt č. 4 5/1997, Architekt, Sborník Grand Prix 1996, MF Dnes 28.1.1997, Forum architektury č. 4/1997, Stavitel č. 11/1996, Tech. Magazín č. 3/1997, 33
Stavba č. 2, 7/1997, LN 19.3.1997, Rovnost 19.3.1997, Expo Forum č. 22/1997, Abitare 4.363/1997, BVV Magazín č. 1/1997, Obecní dům, sborník 1988 97, Architekt č. 12/1997, U. Müller: Brněnské výstaviště 1928 2002, Un salon Tcheque, katalog k výstavě Paříž 2002, V. Šlapeta: Funkcionalismus na Moravě BVV 2003, Der Architekt 8/99, J. Sedlák: Ve znamení moderny Brno 2004, Brno architektura 1990 2005, Galerie architektury Brno, 1995. 1996 Obytný dům A 1, Litomyšl (spoluautor M. Rudiš) projekt, realizace 1996-1997. Architekt č. 23/1997, Architekt č. 11/1998, Architekt Sborník Grand Prix 1998, Obecní dům, sborník 1988 1997, Česká architektura 1989 1999, Prostor, Litomyšl a soudobá architektura 1990 2000, Obecní dům, Skvělá architektura na malém prostoru, LN 18.12.1997, MF Dnes 3.7.1999. Náměstí svobody Brno (spoluautoři M. Rudiš, M. Komárek) soutěžní návrh. 1997 Obytné domy Mlčoch, Prostějov, studie. Bažantnice, Praha Hrad (autoři M. Masák, Z. Vydrová, V. Rudiš, M. Rudiš, D. Tvrdíková), soutěžní návrh, III. Cena. Architekt č. 1 2/1998, Lukeš: Bažantnice očima architekta, LN 18.12.1997, 34
Technický magazín č. 1/1998, AR č. 1,2/1998. Kongresové centrum Praha Pankrác (spoluautoři M. Rudiš, M. Komárek, Z. Vydrová), soutěžní návrh. 1998 Rekonstrukce UPM Brno (autoři I. Koleček, V. Rudiš, Z. Vydrová) projekt, realizace 1999-2001. Architekt č. 7 8/1997, Architekt č. 11/1998, Architekt Sborník Grand Prix 2000, Česká architektura 200 2001, Prostor, Architekt č. 2/2002, Bulletin Moravské galerie č. 58-59/2003, Almanach q č. 8, Sedlák: Ve znamení moderny Brno 2004, Brno architektura 1990-2005 Galerie architektury Brno. Arcidiecézní muzeum Olomouc, (spoluautoři Z. Vydrová, M. Komárek, M. Rudiš) soutěžní návrh, odměna. Architekt č. 3/1999. Územní plán Lesné, revize (spoluautoři M. Rudiš, F. Zounek. Prodejna Billa, Boskovice, Růžové nám. (spoluautor M. Rudiš), studie. Vstupní objekt BVV Brno, (spoluautor M. Rudiš), studie. Knihovna Masarykovy univerzity, Brno (spoluautor Z. Vydrová) soutěžní návrh, II. cena. Architekt č. 20/1989. 1999 Obytná čtvrť Praha Tichá Šárka (spoluautor Z. Vydrová, M. Komárek) soutěžní návrh. Stálá expozice UPM Brno (spoluautoři Z. Vydrová, I. Koleček), studie. 2000 Bytový dům A4 Litomyšl (spoluautor M. Rudiš) projekt, realizace 2001. Bytové domy A2 A3 Litomyšl (spoluautoři M. Rudiš, M. Komárek) soutěžní návrh, II. cena. Architekt č. 6/2000. 35
Rekonstrukce náměstí v Jihlavě (spoluautoři M. Rudiš, M. Komárek), studie. 2001 Dům pro seniory Jihlava (spoluautoři M. Rudiš, M. Komárek), studie. 2002 Hotel Pardubice U stadionu (spoluautoři M. Rudiš, M. Komárek), studie. 2003 Pamětní deska J. Kratochvíla, Brno (sochař F. Navrátil). Busta I. V. Psoty, Státní divadlo Brno (sochař N. Armutidis). Divadelní studio JAMU Brno (spoluautoři M. Rudiš, M. Komárek) soutěžní návrh. 36