Využití rentgenových laserů v radiační fyzice a chemii

Podobné dokumenty
Úvod do laserové techniky KFE FJFI ČVUT Praha Michal Němec, Plynové lasery. Plynové lasery většinou pracují v kontinuálním režimu.

Metody povrchové analýzy založené na detekci iontů. Pavel Matějka

Návrh stínění a témata k řešení

Využití laserů ve vědě. Vojtěch Krčmarský

Plazmová depozice tenkých vrstev oxidu zinečnatého

Generace vysocevýkonných laserových impulzů a jejich aplikace

Osnova. Stimulovaná emise Synchrotroní vyzařování Realizace vyzařování na volných elektronech FLASH XFEL

Úvod do spektrálních metod pro analýzu léčiv

13. Spektroskopie základní pojmy

Emise vyvolaná působením fotonů nebo částic

Úvod do fyziky tenkých vrstev a povrchů. Spektroskopie Augerových elektron (AES), elektronová mikrosonda, spektroskopie prahových potenciál

Co je litografie? - technologický proces sloužící pro vytváření jemných struktur (obzvláště mikrostruktur a nanostruktur)

Úvod do fyziky plazmatu

Mezinárodní laserové centrum. ELI Beamlines. Ing. Martin Přeček, Ph.D. Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i. Date:

Světlo jako elektromagnetické záření

Záchyt pozitronů v precipitátech

Měření charakteristik pevnolátkového infračerveného Er:Yag laseru

METODY ANALÝZY POVRCHŮ

Princip metody Transport částic Monte Carlo v praxi. Metoda Monte Carlo. pro transport částic. Václav Hanus. Koncepce informatické fyziky, FJFI ČVUT

Metody charakterizace

Bedřich Rus Fyzikální ústav AVČR, v.v.i. Praha 8. Mezinárodní laserové centrum ELI (Extreme Light Infrastrucure)

Základy fyziky laserového plazmatu. Lekce 1 -lasery

Stručný úvod do spektroskopie

Vybrané spektroskopické metody

VLIV PARAMETRŮ LASEROVÉHO POVRCHOVÉHO ZPRACOVÁNÍ NA MIKROSTRUKTURU OCELÍ

Laserové technologie v praxi I. Přednáška č.8. Laserové zpracování materiálu. Hana Chmelíčková, SLO UP a FZÚ AVČR Olomouc, 2011

Rentgenová spektrální analýza Elektromagnetické záření s vlnovou délkou 10-2 až 10 nm

Jiří Oswald. Fyzikální ústav AV ČR v.v.i.

Lasery optické rezonátory

Metody analýzy povrchu

Balmerova série. F. Grepl 1, M. Benc 2, J. Stuchlý 3 Gymnázium Havlíčkův Brod 1, Gymnázium Mnichovo Hradiště 2, Gymnázium Šumperk 3

Chemie a fyzika pevných látek l

Využití výkonových laserů ve strojírenské praxi svařování, dělení a další technologie

INTERAKCE IONTŮ S POVRCHY II.

Plazma. magnetosféra komety. zbytky po výbuchu supernovy. formování hvězdy. slunce

Atom vodíku. Nejjednodušší soustava: p + e Řešitelná exaktně. Kulová symetrie. Potenciální energie mezi p + e. e =

Pozitronový mikroskop

- Rayleighův rozptyl turbidimetrie, nefelometrie - Ramanův rozptyl. - fluorescence - fosforescence

Tajemství ELI - nejintenzivnějšího laseru světa

Jaderná fúze. Jednotka pro globální spotřebu energie 1Q = J 2000 Q ročně (malá hustota) Σ Σ

Interakce laserového impulsu s plazmatem v souvislosti s inerciální fúzí zapálenou rázovou vlnou

CHARAKTERIZACE MATERIÁLU II

7. Měření fluorescence při excitaci kontinuálním světlem ( steady-state )

CHARAKTERIZACE MATERIÁLU II

Slunce ve vysokoenergetických oblastech spektra

Využití infrastruktury CESNET pro distribuci signálu optických atomových hodin

České vysoké učení technické v Praze. Katedra fyzikální elektroniky. Témata studentských prací pro školní rok

Rozměr a složení atomových jader

LCLS (Linac Coherent Light Source)

Fotoelektronová spektroskopie Instrumentace. Katedra materiálů TU Liberec

Lineární urychlovače. Jan Pipek Dostupné na

Chemie a fyzika pevných látek p2

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: Lasery - druhy

Interakce fluoroforu se solventem

Lasery RTG záření Fyzika pevných látek

Životní prostředí pro přírodní vědy RNDr. Pavel PEŠAT, PhD.

Metody analýzy povrchu

Pozorování Slunce s vysokým rozlišením. Michal Sobotka Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov

Fyzikální podstata DPZ

DOUTNAVÝ VÝBOJ. Další technologie využívající doutnavý výboj

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

Metody využívající rentgenové záření. Rentgenografie, RTG prášková difrakce

Přednáška IX: Elektronová spektroskopie II.

PRINCIPY ZAŘÍZENÍ PRO FYZIKÁLNÍ TECHNOLOGIE (FSI-TPZ-A)

ELI BEAMLINES VÝSTAVBA NEJINTENZIVNĚJŠÍHO LASERU SVĚTA

Metody nelineární optiky v Ramanově spektroskopii

Laserové technologie v praxi I. Přednáška č.4. Pevnolátkové lasery. Hana Chmelíčková, SLO UP a FZÚ AVČR Olomouc, 2011

Secondary Ion mass spectrometry (SIMS)

F7030 Rentgenový rozptyl na tenkých vrstvách

Seznam otázek pro zkoušku z biofyziky oboru lékařství pro školní rok

MODERNÍ METODY CHEMICKÉ FYZIKY I lasery a jejich použití v chemické fyzice Přednáška 5

AFM analýza dentinových povrchů po laserové expozici

Světlo x elmag. záření. základní principy

Fyzika 2 - rámcové příklady vlnová optika, úvod do kvantové fyziky

Něco o laserech. Ústav fyzikální elektroniky Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity 13. května 2010

Detekce nabitých částic Jak se ztrácí energie průchodem částice hmotou?

Laserové technologie v praxi I. Přednáška č.2. Základní konstrukční součásti laserů. Hana Chmelíčková, SLO UP a FZÚ AVČR Olomouc, 2011

ZÁKLADNÍ ČÁSTI SPEKTRÁLNÍCH PŘÍSTROJŮ

Nepředstavitelně krátké laserové impulsy

Barevné principy absorpce a fluorescence

Přednášky z lékařské biofyziky Biofyzikální ústav Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Brno

Základy Mössbauerovy spektroskopie. Libor Machala

Vzdělávání výzkumných pracovníků v Regionálním centru pokročilých technologií a materiálů reg. č.: CZ.1.07/2.3.00/

Charakteristiky optického záření

Fotonické nanostruktury (nanofotonika)

HMOTNOSTNÍ SPEKTROMETRIE

SPEKTROSKOPICKÉ VLASTNOSTI LÁTEK (ZÁKLADY SPEKTROSKOPIE)

Detektory. požadovaná informace o částici / záření. proudový puls p(t) energie. čas příletu. výstupní signál detektoru. poloha.

12LPZ. Jaroslav Nejdl,

Nabídkový list spolupráce 2014

Analýza vrstev pomocí elektronové spektroskopie a podobných metod

Balmerova série, určení mřížkové a Rydbergovy konstanty

Nebezpečí ionizujícího záření

Využití magneticko-rezonanční tomografie v měřicí technice. Ing. Jan Mikulka, Ph.D. Ing. Petr Marcoň

Glass temperature history

Šíření tepla. Obecnéprincipy

Fyzika IV Dynamika jader v molekulách

Spektrometrické metody. Reflexní a fotoakustická spektroskopie

10/21/2013. K. Záruba. Chování a vlastnosti nanočástic ovlivňuje. velikost a tvar (distribuce) povrchové atomy, funkční skupiny porozita stabilita

Zdroje optického záření

Transkript:

Využití rentgenových laserů v radiační fyzice a chemii Libor Juha Oddělení radiační a chemické fyziky Fyzikální ústav AV ČR, v.v.i. E-mail: juha@fzu.cz

Proč studujeme interakci intenzivního rentgenového záření s hmotou? 1. Vývoj optických prvků určených pro vedení a fokusaci svazků rentgenových laserů nové generace vyžaduje exaktní odhad možného radiačního poškození jejich povrchu a nalezení postupů, jak se takovému poškození vyhnout nebo je minimalizovat. 2. Odhad poškození vnitřních stěn termonukleárních reaktorů (pro ICF i optických prvků) exponovaných intenzivním rentgenovým zářením z fúzního plazmatu. 3. Difrakčně-limitované nanostrukturování materiálů pro přípravu elektronických prvků ultra-vysoké integrace, optických mřížek, atp. 4. Využití stupně (prostorového rozdělení) poškození terčového materiálu ke stanovení parametrů pole záření. 5. Vytváření a zkoumání plazmatu s unikátními parametry - velmi hustého, relativně chladného, s rovnoměrně rozloženými vlastnostmi.

aktuální motivace: ELI beamlines www.eli-beams.eu

Warm Dense Matter (WDM) prohřátá hustá hmota parametr neideálnosti (coupling parameter; čím je větší, tím méně částic se nachází ve sféře, jejíž průměr je dán Debyeovou délkou)

objemový (volumetrický) ohřev v místě, kde oscilační frekvence elektronů (plazmová frekvence; Langmuirův kmitočet) v oscilujícím elektrickém poli je právě rovna frekvenci laserového záření, nabývá index lomu plazmatu nulovou hodnotu - EM vlna se nemůže plazmatem dále šířit a odráží se Langmuirův kmitočet je funkcí elektronové hustoty plazmatu e2 = ne e2 / 0 me laserová frekvence se rovná Langmuirovu kmitočtu při kritické elektronové hustotě nc [elektronů v cm3] = 1021 x -2 [ m] pro < 10 nm je tedy nc > 1025 cm-3 rtg. záření nevytvoří kritickou plochu, jeho energie se deponuje v objemu pod ozářeným povrchem pevné látky

FLASH (Free-electron LASer in Hamburg) dříve VUV FEL, TTF2 FEL Λ = laser je proladitelný od 7 do 60 nm tp = 25 fs, Evzorek= ~ 10 µj (1012 fotonů) rr = 2 Hz resp. 5 Hz injektor s Cs2Te fotokatodou poháněný 5ps UV laserovými impulzy

také dilute systems : malý účinný průřez resp. nízký výtěžek sledovaného děje

analýza tvaru kráteru vytvořeného svazkem FLASH při 21,7 nm tvar je parabolický, což plyne z gaussovského rozložení intenzity ve svazku {lat - atenuační délka; Epulse energie impulzu; Eth, - energie prahu ablace; r radiální polární souřadnice, ρ poloměr svazku ve fokusu} J. Chalupský a kol.: Opt. Express 15, 6036 (2007) E pulse r 2 d ( r ) = lat ln 2 E ρ th

10 surface level 0-10 depth (nm) -20-30 -40 DESORPTION -50 measured profile fitted profile -60-70 ABLATION 0 5 10 15 20 25 30 X cross-section [µ m] Desorpce indukovaná jedním impulzem laseru FLASH (21,7 nm) v PMMA. Desorpční účinnost ηd<10% zatímco ablační účinnost je 100%. Experimentální body jsou fitovány modelem počítajícím s gaussovským rozložením intenzity ve svazku.

Závislost erozní účinnosti na lokální dávce záření Erozní účinnost (material removal efficiency) určité molekulární pevné látky definujeme jako poměr dávkově závislé hustoty částic (atomů, molekul, iontů = malých těkavých fragmentů) odstraněných z ozářeného povrchu a celkové hustoty částic. nr ( ε ) η(ε) = n

Kráter vytvořený fokusovaným svazkem FLASH na 21,7 nm při plošné hustotě energie mírně nad ablačním prahem

Drsnosti povrchu desorbované, ablaované a přechodové oblasti

mikrofokusace 13,7-nm záření laseru s volnými elektrony FLASH mimoosou parabolou (OAP)

výsledky mikrofokusace mimoosou parabolou simulace; h.e. 0,3 nm; FWHM = = 300nm rok 2007 rok 2008: S. Bajt, A. Nelson, J. Krzywinski + LBL, LLNL, DESY, CL [Opt. Express 17, 18271 (2009)] P=F0/Fth Q S1/e 194,4 0,87 μm2 0,482 μm2 SFWHM 0,326 μm2 DQ D1/e FWHM 1,05 μm 0,784 μm 0,644 μm

závislost propustnosti Al fólie tloušťky 52 nm pro svazek FLASH fokusovaný OAP na intenzity 1014-1017 W/cm2 [B. Nagler a kol.: Turning solid aluminium transparent by intense soft X-ray photo-ionization, Nature Physics 5, 693 (2009)]

elektronová struktura pevného hliníku (L slupka)

fotoionizace jednoho p elektronu ze slupky L

krátkovlnný (modrý) posuv absorpční L hrany; fotoionizace dalších p elektronů fotony o energii 92 ev již není z L slupky možná

výpočty: B. Nagler, S. Vinko, aj.

výpočty: B. Nagler, S. Vinko, aj. homogenní prozáření hmoty řešení problému gradientů Te a ne

dělení svazku v autokorelátoru

7 10 Al I intensity [counts] 6 10 Al I Al II-IV Al I Al III Al II,III Al II 5 10 Al III Al II 4 10 200 300 400 500 600 wavelength [nm] OES hliníku exponovaného svazkem FLASH naladěným na 13,7 nm fokusovaným OAP na intenzitu převyšující 1016 W/cm2 [J. Cihelka a kol.: Optical emission spectroscopy of various materials irradiated by soft x-ray free-electron laser, Proc. SPIE 7361, 73610P (2009)]

simulace optických emisních spekter Al I kódem MARIA 3.5 3.0 Al I spectral distribution Texc = 0.4 ev 0.8 ev 1.5 ev výpočty: F. Rosmej, O. Renner, aj. 1.0 Simulation vs experiment experimental data Al I Al II 2.5 intensity [a.u.] intensity [a.u.] 0.8 2.0 1.5 0.6 0.4 0.2 1.0 0.0 200 300 350 400 450 500 550 wavelength [nm] 0.5 0.0 200 250 250 300 350 wavelength [nm] 400 450 excitační teplota plazmatu vychází kolem 0,8 ev 600

optické emisní spektrum Ce:YAG ozářeného 13,7 nm laserovým zářením na 1015 W/cm2 Al I 5 Intensity (10 counts) 6 Y II Y I, Y II Y I, Y II Y II 4 YI Al I 2 0 300 400 Wavelength (nm) 500

T. Burian, J. Chalupský, V. Hájková, P. Boháček, L. Juha: LCLS (Linac Coherent Light Source) - hodnotný dar ke čtyřicátým narozeninám fyziky vysokých hustot energie, Čs. čas. fyz. 59, 357 (2009) čtyři kampaně commissioning / user beamtimes 2009-10

AFM topografický obraz PMMA ozářeného jedním impulzem LCLS záření s energií fotonů 830 ev na fluenci výrazně převyšující (F = 3Fth) ablační práh.

Plocha původního povrchu PMMA poškozená ablací indukovanou jedním impulzem záření o vlnové délce 1,5 nm (830 ev) jako funkce energie impulzu. Je dobře patrné, že ablace jedním impuzem začíná na Fth = 100 mj/cm2. Škálováním výsledků z FLASH podle vlnové délky však odhadujeme hodnotu Fth = 420 mj/cm2. Podobný výsledek dávají i anorganická dielektrika, např. PbWO4 začíná ablaovat na 140 mj/cm2 LCLS záření o vlnové délce 1,5 nm a ne na 400 mj/cm2 dle škálování. Pozorujeme zřejmě účinek jednotlivých energetických fotonů.

300 pulzů 300 pulzů 300 pulzů Epulse~5*10-7mJ Epulse~5*10-6mJ Epulse~5*10-5mJ F ~ 0,4 mj/cm2 F ~ 4 mj/cm2 F ~ 40 mj/cm2 dmax= 80 nm dmax= 145 nm dmax= 660 nm Prahová fluence poškození PMMA jedním impulzem LCLS (830 ev) byla nalezena na Fth=100 mj/cm2. Neočekávaně dobrá stabilita zdroje výstřel od výstřelu (< 15 % r.m.s.) umožnila efektivně sledovat erozi materiálu indukovanou mnoha pulzy na fluencích pod prahem ablace jedním impulzem.

4000 3000 Ablační hloubka [nm] Ablační hloubka [nm] 5000 2000 500 PMMA PI 400 300 200 100 0 2 Fluence [J/cm ] H. Fiedorowicz a kol., WAT - Vojenská polytechnika ve Varšavě 0,1 1000 0 0,01 0,1 2 1 Fluence [J/cm ] ablace PMMA a PI indukovaná nekoherentním kev-ovým zářením emitovaným z velké dvojité Xe@He trysky ozářené laserovým pulzem s obsahem 0,5 kj atenuační délky jsou na 1,24 nm pro: PMMA 3.0 µm a PI 2.5 µm

PbWO4 (LCLS na 2keV) PbWO4 (LCLS na 2keV) plynový atenuátor T = 0,01 plynový atenuátor T = 0,02 bez Be filtru s Be filtrem T = 0,2

J. Chalupský, T. Burian, M. Grisham, V. Hájková, S. Heinbuch, K. Jakubczak, L. Juha, T. Mocek, P. Pira, J. Polan, J. J. Rocca, B. Rus, J. Sobota, L. Vyšín: Fokusovaný svazek repetičního kapilárního laseru na 46,9 nm, Čs. čas. fyz. 58, 234 (2008)

závěrem v sekci výkonových systémů FZÚ je interakce XUV/rtg. záření s hmotou resp. plazmatem studována v širokém oboru interakčních parametrů od 100 nm až k několika Å od 10 fs do 10 ns od 106 W/cm2 nad 1017 W/cm2 od 0o do 90o

výhledy: klíčové výzkumné směry na ELI (a) rtg. koherentní zobrazování s atomárním rozlišením (b) rtg. holografie s atomárním rozlišením (c) časově rozlišená rtg./částicová difrakce/radiografie (d) sub-pikosekundová pulzní radiolýza: pohled na velmi časné fáze interakce ionizujícího záření s hmotou (e) ovlivňování a sledování vysoce zředěných systémů: molekulární a klastrové svazky, nanokapky a nanokrystality, povrchy a fázová rozhraní

poděkování Věra Hájková Jaromír Chalupský Tomáš Burian Luděk Vyšín Jaroslav Cihelka Michaela Kozlová Oldřich Renner Bedřich Rus

děkuji vám za pozornost