Situační a výhledová zpráva VČELY Stavy včelstev šly v roce 2003 na nejnižší úroveň od roku 1993 Spotřeba medu stagnuje Saldo zahraničního obchodu s medem je dlouhodobě kladné 2004 Únor Vydává Ministerstvo zemědělství České republiky
Odbor živočišné výroby MZe ČR Odpovědná odborná redaktorka: Ing. Markéta Roubalová, CSc. MZe ČR Ředitel odboru: Ing. Miloš Lukášek MZe ČR Zdroje informací, zpracovatelé podkladů: Český statistický úřad Český svaz včelařů Evropská komise Generální ředitelství cel Ministerstvo zemědělství České republiky WTO (World Trade Organisation) Světová obchodní organizace Autorka touto cestou děkuje za spolupráci všem uvedeným organizacím a jejich odborným pracovníkům. Předkládaná situační a výhledová zpráva navazuje na zprávu, která byla vydána v prosinci roku 2000. Situační a výhledové zprávy jsou k dispozici na zemědělských agenturách pozemkových úřadech MZe ČR, na okresních pracovištích Agrární komory a v budově Ministerstva zemědělství České republiky. Situační a výhledová zpráva je též k dispozici na síti Internet, na adrese: http://www.mze.cz. OBSAH Obsah... 11 Souhrn... 11 Zásahy státu... 11 Základní ukazatele výroby... 15 Cenový vývoj... 13 Zahraniční obchod... 15 Zahraniční trhy... 18 Příloha... 19 Vydalo Ministerstvo zemědělství ČR, Těšnov 17, 117 05 Praha 1 ISBN 80-7084 - 251-2, ISSN 1211-7692, MK ČR E 11003
ÚVOD Chov včel patří k velmi významnému odvětví zemědělství. Pro dobré opylení entomofilních (hmyzosnubných) rostlin je v ČR potřeba cca 700 tisíc včelstev. Stav v roce 2003 byl pod touto kritickou hranicí (477 743 včelstev). V roce 2003 byl stav včelstev proti roku 1993 nižší o 30,3 %. SOUHRN V devadesátých letech 20. století došlo v ČR k významnému snížení stavů včelstev a počtu včelařů. Dlouhodobý pokles stavů včelstev se zastavil až v roce 1999 (stav roku 1993 73 401 včelstev, rok 1998 57 280 včelstev, rok 1999 57 622 včelstev). Po roce 1999 stavy včelstev opět klesaly pod kritickou hranici a v roce 2003 dosáhly 477 743 včelstev. Vlivem klesajících stavů včelstev průběžně klesá výroba medu. V roce 2003 se výroba medu proti roku 2002 zvýšila i přes pokles stavů včelstev z důvodu vysokého výnosu medu na včelstvo a dosáhla tak úrovně 6 303,2 t. Spotřeba medu v ČR kolísá v jednotlivých letech od 0,4 0,6 kg/obyv./rok. Ceny zemědělských výrobců přírodního medu stouply v roce 2003 proti roku 2002 až na cenu 65,13 Kč/kg (o 2,1 %). V roce 2004 se očekává další zvýšení cen. V letech 2002 a 2003 se spotřebitelské ceny medu zvýšily a kopírovaly tak zvýšení cen zemědělských výrobců. Saldo zahraničního obchodu s včelím medem je dlouhodobě kladné vyjma roku 1997. Vzhledem k vysoké kvalitě tuzemského medu je vývozní cena výrazně vyšší než cena dovozní. Trh medu v EU se vyznačuje trvalým deficitem nabídky medu z domácí produkce. Soběstačnost EU je pod 50,0 %. Tyto trendy se patrně v roce 2004 nezmění. ZÁSAHY STÁTU 1. Celní opatření 2 Podpůrná opatření pro rok 2003 3. Legislativa k sektoru včely 1. Celní opatření Celní sazebník pro rok 2003 zachycuje stav celních sazeb, který vyplývá z mezinárodních dohod a ze závazků WTO. Pro počátek roku 2004 zůstává celní sazebník nezměněný a od 1. 5. 2004 bude platit celní sazebník EU. 1
Výklad vybraných pojmů používaných v zahraničním obchodě: Všeobecná celní sazba Smluvní celní sazba Smluvní celní sazba v rámci celní kvóty Ostatní poplatky vybírané při dovozu zboží: Bez cla Preferenční celní sazba GATT se uplatňuje v případech, kdy dovozce neprokáže zemi původu zboží, nebo jestliže dovážené zboží pochází ze země, které ČR neposkytuje doložku nejvyšších výhod (výčet těchto zemí je uváděn pouze pro úplnost výkladu tohoto pojmu: Antarktida, Bhútán, Bouvetův ostrov, Heardův ostrov, Komory, Nauru, Samoa, Vanuatu a Západní Sahara). se uplatňuje v případech, kdy dovážené zboží pochází ze země, které ČR poskytuje doložku nejvyšších výhod (jde o ostatní země, pro které neplatí všeobecná celní sazba). Smluvní celní sazby vycházejí z výsledků Uruguajského kola mnohostranných obchodních jednání GATT. je nižší než výše uvedené smluvní celní sazby a uplatňuje se do okamžiku vyčerpání množství zboží, které je celní kvótou určeno. Tyto celní sazby se použijí automaticky, není potřeba o ně žádat. Kromě celních poplatků se při dovozu vybírají : a) daň z přidané hodnoty b) spotřební daň c) správní poplatek v případě, že jde o obchod spojený s vydáním licence. U položek (či číselně označených a slovně blíže popsaných druhů zboží) s uvedením bez cla, kvóta bez cla (popř.,,k bez cla ) se buď na veškeré množství či na kvótou určené množství clo nevyměřuje. Bez cla je rovněž veškeré zboží dovážené v rámci celní unie ze Slovenské republiky při splnění podmínek stanovených Smlouvou o vytvoření celní unie mezi Českou a Slovenskou republikou. je uplatňována pro dovozy z nejméně rozvinutých 49 zemí (dovoz je bez cla a to bez výjimky) a z 96 rozvojových zemí (celní úlevy). Dále je prefernční celní sazba uplatňována u zemí, s kterými jsou vytvářena integrační ekonomická seskupení (např. CEFTA, EU). a) bez cla znamená nulovou sazbu dovozního cla. b) 15,0 znamená, že clo se vyměří z celní hodnoty zboží sazbou 15 %. c),,k 15,0 clo se do vyčerpání celní kvóty stanovuje ve výši 15 %, po vyčerpání kvóty se použije smluvní celní sazby. General Agreement on Tariffs and Trade Všeobecná dohoda o clech a obchodu Na aktivity obchodně politické navázala od 1. 1. 1995 WTO (World Trade Organisation Světová obchodní organizace) Základní principy WTO, které se však plně nevztahují na zem. výrobky: - nediskriminace (nezvýhodňování tuzemského zboží před zahraničním) - ochrana transparentními celními tarify - stabilní podmínky obchodu (před zrušením jakéhokoliv závazku, např. celní sazby, nutno jednat se všemi smluvními partnery). - nepoužívat množstevních omezení (v případě nutnosti podléhá pravidlům GATT) - obrana proti nekalé soutěži (ochrana proti dumpingu, vývozním subvencím, domácím podporám). 2
Oblasti volného obchodu Celní unie Spojí-li se dva nebo více států a vzájemně odstraní cla a jiná obchodní omezení, vzniká zóna (oblast) volného obchodu, která je předstupněm celní unie. Oblasti (zóny) volného obchodu jsou formy mezinárodní spolupráce, založené na dohodách, které zahrnují několikaleté přechodné období odstraňování tarifních i netarifních překážek obchodu. Proces vytváření oblasti volného obchodu se projevuje formou poskytování preferenčního snížení cla. Česká republika je zapojena do devíti zón volného obchodu s: - Evropskou unií EU, - Evropským sdružením volného obchodu ESVO (Island, Lichenštejnsko, Norsko, Švýcarsko) - se zeměmi Středoevropské oblasti volného obchodu CEFTA, - s Lotyšskem, - s Estonskem, - s Litvou, - s Izraelem, - s Tureckem, - s Chorvatskem. Obchodní vztah dvou či více zemí založený na a) odstranění dovozních cel pro zboží pocházející z těchto zemí (za podmínky prokazatelnosti původu zboží). b) na zboží pocházející z celní unie se nevztahuje žádné množstevní omezení (výjimka: zbraně, vojenský materiál, omamné a psychotropní látky), založené na udělování licencí. c) jednotné celní předpisy a celní sazebník, včetně systému preferencí. d) společný postup při sjednávání dohod o zónách volného obchodu. Česká republika má vytvořenu celní unii se Slovenskou republikou od 1. 1. 1993. Celní sazby ČR k 1. 1. 2004 Kód položky Název Všeobecné % Smluvní % 0409 00 00 Přírodní med 30,0 17,0 1521 90 91 Včelí vosk a jiné hmyzí vosky, též rafinované nebo barvené surový 5,0 Bez 1521 90 99 Včelí vosk a jiné hmyzí vosky, též rafinované nebo barvené ostatní 5,0 Bez Pramen: Celní sazebník, GŘ Cel Celní preferenční kvóty a celní sazby Položka celního sazebníku Země Název Množství kvóty (t) Celní sazba v rámci kvóty (%) 0409 00 00 Maďarsko Přírodní med 50 10 0409 00 00 Chorvatsko Přírodní med 150 5 Pramen: Celní sazebník Od 1. 7. 2000 vstoupila v platnost tzv.,,dvounulová vatianta na dovoz a vývoz zboží s Evropskou unií. Na přírodní med byla uplatněna kvóta 1 000 tun s nulovou celní sazbou. Od května 2003 vstoupila v platnost nová dohoda mezi Českou republikou a Evropským společenstvím o nových 3
vzájemných zemědělských koncesích. Proti předchozí dohodě došlo v sektoru přírodního medu ke změně. Bez cla a bez kvót je celá položka celního sazebníku 0409 přírodní med při vzájemném obchodu mezi ČR a EU. Dovozní celní sazby EU pro rok 2004 (pro ČR platí od vstupu do EU 1. 5. 2004) Kód položky Název Celní sazba (%) 0409 00 00 Med přírodní 17,3 152190 91 Včelí vosk surový Bez cla 1521 90 99 Včelí vosk ostatní 2,5 Pramen: Celní sazebník EU 2. Podpůrná opatření Pro rok 2003 platily Zásady, kterými se stanovují podmínky pro poskytování finančních podpor formou dotací na základě podpůrných programů stanovených podle 2 odst. 1 zákona č. 252/1997 Sb. Podpůrný program č. 10 Podpora činnosti odbytových organizací výrobců, podpora evropské integrace nevládních organizací u vybraných zemědělských komodit za účelem společného odbytu zemědělských výrobků a vytváření efektivní marketingové struktury, kde jsou obsaženy i přírodní včelí produkty. Přímá ekonomická podpora pro chovatele včel byla do roku 2003 poskytována podle nařízení vlády ČR č. 505/2000 Sb., ve znění nařízení vlády č. 500/2001 Sb., ve výši 150 Kč na zazimované včelstvo. V roce 2004 bude podpora pro chovatele včel uplatňována podle Zásad, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotací na základě 2 odst. 1 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství pro rok 2004. Dne 5. listopadu 2003 vstoupilo v platnost Nařízení vlády č. 390/2003 Sb., kterým se stanoví pravidla použití příjmů Pozemkového fondu České republiky k podpoře obnovy včelstev. Podporu poskytne Český svaz včelařů za včelstva uhynulá v důsledku nepříznivého zimního období od 24. 12. 2002 do 21. 3. 2003 fyzické, popřípadě právnické osobě prostřednictvím své základní organizační jednotky, a to ve stejné výši na každé obnovené včelstvo, nejvýše však do 1 500 Kč na 1 obnovené včelstvo (mimořádná podpora). 3. Legislativa k sektoru chov včel Zákon č.154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen plemenářský zákon) upravuje podmínky pro šlechtitele a chovatele ve znění pozdějších předpisů. Od 1. 1. 2004 nabývá účinnosti zákon č. 282/2003 Sb., kterým byl novelizován zákon č. 154/2000 Sb. V návaznosti na tento zákon byla vydána vyhláška č. 471/2000 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení plemenářského zákona. Tato vyhláška vstoupila v platnost 1. 1. 2001. Další vyhláškou, která navazuje na plemenářský zákon je vyhláška č. 357/2001 Sb., o označování a evidenci koní, prasat, běžců a zvěře ve farmovém chovu a o evidenci drůbeže, plemenných ryb a včel. Včel se týká oddíl 8 Evidence včel. V červenci 2003 vstoupil v platnost zákon č. 286/2003 Sb., který je úplným zněním zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon) jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 29/2000 Sb., zákonem č. 154/2000 Sb., zákonem 102/2001 Sb., zákonem č. 76/2002 Sb., zákonem č. 120/2002 Sb., zákonem č. 320/2002 Sb., a zákonem č. 131/2003 Sb. 4
Vyhláška č. 76/2003 Sb., kterou se stanoví požadavky pro přírodní sladidla, med, cukrovinky, kakaový prášek a směsi kakaa s cukrem, čokoládu a čokoládové bonbony. Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost. Tato vyhláška byla vydána k zákonu č. 110/97 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích. Významný je i Zákon o ekologickém zemědělství č. 220/2000 Sb., umožňující získávat včelí produkty s označením EKO. Zákon č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy nabyl účinnost 10. 5. 2000. Pro včelařskou veřejnost je důležité, že stát za stanovených podmínek nahradí škodu na včelařském majetku, způsobí-li ji medvěd hnědý, který se sporadicky může vyskytovat na severní Moravě. Vyhláška č. 90/2002 Sb., kterou se stanoví opatření k zabezpečení ochrany včel, zvěře a ryb při používání přípravků na ochranu rostlin. Zásady pro zlepšování podmínek pro výrobu a prodej medu v EU stanoví Nařízení Rady (ES) č. 1221/97 a prováděcí Nařízení Komise (ES) č. 2300/97 a tato nařízení se stala základem pro Český program k opatření ke zlepšení výroby a prodeje medu, který připravilo Ministerstvo zemědělství ČR jako dokument pro předvstupní jednání ČR s EU. ZÁKLADNÍ UKAZATELE VÝROBY Vývoj počtu včelařů a včelstev Rok Počet včelařů Počet včelstev 1993 73 401 685 321 1994 70 534 630 026 1995 65 805 622 336 1996 61 428 537 136 1997 58 647 510 363 1998 57 280 542 161 1999 57 622 564 981 2000 55 245 534 814 2001 53 315 537 226 2002 52 768 517 743 2003 50 940 477 743 Pramen: Český svaz včelařů Od roku 1993 trval pokles stavů včelstev až do roku 1997. Základní příčinou poklesu počtu včelstev v ČR je ekonomická nezajímavost této činnosti. Teprve v roce 1998 se podařilo zastavit pokles stavů včelstev a došlo dokonce i k nárůstu. Nárůst však byl hlavně způsoben kategorií chovatelů nad 30 včelstev, kde se od roku 1996 do roku 1999 zvýšil počet chovaných včelstev o 28 673, tj. o 31 %. Ostatní chovatelé se vrátili přibližně na úroveň roku 1996. Po roce 1999 došlo opět k poklesu stavů včelstev až na konečných 477 743 v roce 2003. Začátek roku 2003 byl poznamenán neobvykle vysokým úhynem včelstev způsobeným klimatickými vlivy. V roce 2003 je stav včelstev proti roku 1993 nižší o 30,3 %. Pokles včelstev byl zaznamenám u většiny kategorií včelařů, kromě kategorie 101 150 včelstev, která proti roku 2002 vzrostla o 5,1 %. Současný stav včelstev je stále pod kritickou hranicí možnosti opylení entomofilních rostlin. Potřeba včelstev na opylení v ČR je minimální stav 700 000. Proto je snaha o jejich rozšíření. 5
V roce 2004 bude snaha počet včelstev zvýšit. Vše závisí na klimatických podmínkách a také na cenových relacích po vstupu ČR do EU. Přehled počtu včelstev a včelařů organizovaných v ČSV podle kategorií Včelaři Včelstva 2000 2001 2000 2001 111 5 včelstev 23 455 25 000 89 403 100 000 116 10 včelstev 15 374 16 000 121 272 120 000 111-15 včelstev 7 084 8 000 85 661 80 000 116 30 včelstev 5 771 6 000 125 889 140 000 131 100 včelstev 1 996 2 500 91 001 100 000 101 150 včelstev 77 800 8 608 10 000 Nad 150 včelstev 51 60 10 797 11 000 Celkem 54 304 58 860 532 631 561 000 Pramen: Český svaz včelařů Přehled počtu včelstev a včelařů organizovaných v ČSV podle kategorií Včelaři Včelstva 2002 2003 2002 2003 1-5 včelstev 21 564 22 007 76 039 72 641 6-10 včelstev 14 627 13 636 113 309 104 952 11-15 včelstev 6 193 5 614 79 662 72 548 16 30 včelstev 5 699 5 075 121 159 106 633 31-100 včelstev 2 086 1 941 96 406 89 880 101-150 včelstev 99 102 11 837 12 446 Nad 150 včelstev 61 60 13 427 13 016 Celkem 50 329 48 435 511 839 472 116 Pramen: Český svaz včelařů Přísun včelstev do lesů a k plodinám 1998 1999 2000 2001 2002 2003 K plodinám 36 988 45650 47506 55 000 42 465 31 506 Do lesů 21 191 24595 30549 35 000 26 082 18 712 Celkem 58 179 70245 78 055 90 000 68 547 50 218 Pramen: Český svaz včelařů Počty matek, přísun včelstev k plodinám a do lesů podle krajů v roce 2003 Kraj Počet matek Přísun k plodinám Přísun do lesů Pražský 709 16 10 Středočeský 12 123 3 701 1 612 Jihočeský 12 018 1 936 1 491 Plzeňský 11 891 3 213 2 903 Karlovarský 2 739 236 103 Ústecký 4 326 881 435 Liberecký 3 779 332 176 Královehradecký 6 822 2 690 614 Pardubický 8 028 1 727 1 039 Vysočina 8 752 1 514 941 Jihomoravský 16 983 8 364 4 508 Zlínský 7 989 1 589 526 Olomoucký 9 219 3 448 2 914 Moravskoslezský 14 128 1 859 1 440 Celkem 119 506 31 506 18 712 Pramen: Český svaz včelarů 6
7
Výroba a spotřeba medu Jedním z faktorů, který nepříznivě ovlivňuje české včelařství, je relativně nízká spotřeba včelích produktů, zvláště medu, která se pohybuje v ČR kolem 0,5 kg na obyvatele za rok. V roce 2000 přes pokles stavů včelstev se proti roku 1999 zvýšila produkce medu vlivem vyššího průměrného výnosu medu na jedno včelstvo. Opačná situace nastala v roce 2001, kdy stav včelstev proti roku 2000 stagnoval, ale snížil se výnos medu na jedno včelstvo (dosáhl úrovně roku 1995) a tím se snížil celkový výnos medu o 16 %. V roce 2002 poklesly stavy včelstev a zároveň klesl i výnos medu a to se odrazilo na celkové produkci medu. Nejnižší stavy včelstev od roku 1993 byly v roce 2003, ale vlivem příznivého počasí v první polovině tohoto roku se výrazně zvýšil oproti minulým letům výnos medu na jedno včelstvo a tak se produkce medu dostala na úroveň 6 303 tun. Vývoj produkce medu Rok Počet včelstev Prům. výnos kg/včelstvo Celkový výnos (tuny) Med Vosk Med Vosk 1993 685 321 11,11 0,24 7 616,6 167,6 1994 630 026 12,30 0,24 7 750,0 152,3 1995 622 336 11,68 0,26 7 266,8 161,1 1996 537 136 9,91 0,29 5 321,6 156,4 1997 510 363 9,00 0,27 4 532,0 119,0 1998 542 161 13,80 0,23 7 500,0 125,0 1999 564 981 13,00 0,28 7 318,0 159,0 2000 534 814 13,89 0,27 7 500,0 150,0 2001 537 266 11,63 0,34 6 300,0 186,0 2002 517 743 10,94 0,37 5 883,1 186,6 2003 477 743 13,19 0,43 6 303,2 284,9 Pramen: Český svaz včelařů Od roku 2000 vlivem klesajících stavů včelstev výroba medu klesá. Spotřeba medu víceméně stagnuje, ale vlivem vysokých zásob (do roku 2002) bylo saldo zahraničního obchodu s medem kladné. K vývozu medu přispěla i dvounulová varianta se zeměmi EU, která byla zavedena v polovině roku 2000. V roce 2003 se výroba medu proti roku 2002 zvýšila o 7,1 % a přes nízkou počáteční zásobu zůstalo saldo zahraničního obchodu kladné. Výroba a spotřeba medu v ČR (tuny) 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 Počáteční zásoba 2 000,0 3 736,7 3 983,3 2 638,4 1 438 1 538 2 632 Výroba 7 616,4 7 750,0 7 266,8 5 321,6 4 532 8 085 7 318 Dovoz 663,0 620,0 522,0 819,0 750 1 000 686 Nabídka celkem 10 279,4 12 106,7 11 772,1 8 779,0 6 765 10 623 10 623 Spotřeba 4 871,7 4 969,4 4 859,7 4 900,0 4 950 5 000 6 000 Vývoz 1 671,0 3 154,0 4 274,0 2 441,0 277 3 000 1 169 Konečná zásoba 3 736,7 3 983,3 2 638,4 1 438,0 1 538 2 623 3 940 Pramen: MZe, Český svaz včelařů, Celní statistika 8
Výroba a spotřeba medu v ČR (tuny) 2000 2001 2002 2003 Počáteční zásoba 1 759,9 1 459,9 1 039,9 500,0 Výroba 7 500,0 6 300,0 5 883,1 6 303,2 Dovoz 700,0 1 073,0 1 144,0 1 757,0 Nabídka celkem 9 959,9 8 832,9 8 067,0 8 560,2 Spotřeba 6 000,0 6 000,0 5 700,0 5 698,0 Vývoz 2 500,0 1 793,0 1 867,0 2 024,0 Konečná zásoba 1 459,9 1 039,9 500,0 838,2 Pramen: MZe, Český svaz včelařů, Celní statistika Spotřeba medu Spotřeba medu od roku 1990 jen mírně kolísá a pohybuje se mezi 0,4 0,6 kg/obyv./rok. Snahou je zvýšení spotřeby kromě tradičního balení medu i větším výběrem výrobků, které obsahují med, jako jsou masné výrobky (paštiky), pekárenské výrobky (perníčky a jiné pečivo) a také různé druhy medoviny. Spotřeba medu (kg/obyv./rok) 1990 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003* 0,4 0,4 0,4 0,6 0,6 0,6 0,5 0,5 0,5 Pramen: ČSÚ Poznámka: * odhad 9
10
11
CENOVÝ VÝVOJ Vývoj cen zemědělských výrobců V průběhu let 1992 až 1995 došlo k poměrně nerovnoměrnému vývoji cen zemědělských výrobců za včelí med. V roce 1994 došlo ke snížení cen zemědělských výrobců za včelí med pod úroveň nákupních cen dosažených v předchozích letech. Během roku 1995 se situace změnila a ceny začaly růst. Rostly až do roku 1997, kdy kulminovaly. Snížení cen v roce 1998 a 1999 (i když v roce 1999 proti roku 1998 vzrostly o 4,9 %, ale přesto nedosáhly roku 1997) bylo důsledkem dostatečné nabídky na tuzemském trhu a vysokých zásob. Od roku 2000 nebyly měsíční ceny zemědělských výrobců medu publikovány, zveřejněny byly pouze průměrné roční ceny. Ceny zemědělských výrobců za včelí med (Kč/kg) 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 Leden 35,0 41,0 33,5 - - - - - Únor 35,0 43,5 40,0 - - - - - Březen 32,0 42,0 45,0 38,1 49,5 50,0 55,10 - Duben 35,0 42,0 45,0 - - - - - Květen 25,0 42,0 41,0 38,1 49,7 60,0 55,10 51,20 Červen 31,0 26,8 17,8 - - - - - Červenec 32,7 27,1 21,0 32,8 35,7 61,0 - - Srpen 39,4 40,0 21,0 39,0 38,7 - - - Září 42,6 44,1 29,8 39,2 39,5 - - - Říjen 50,0 39,1 40,0 41,2 39,6 71,6 - - Listopad 41,6 39,5 40,0 44,4 44,1 - - - Prosinec 41,6 45,0 33,9 41,7 50,7 - - 64,41 Průměr roku 34,9 33,0 24,0 34,1 43,4 60,6 55,10 57,81 Pramen: ČSÚ Ceny zemědělských výrobců a spotřebitelské ceny včelího medu (Kč/kg) 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 Ceny zeměd. výrobců Spotřebitelské ceny Pramen: ČSÚ 24,0 34,1 43,4 60,6 55,10 57,8 67,0 57,7 63,80 65,13 78,7 82,7 91,4 121,2 136,2 130,0 128,5 124,8 125,73 133,47 V roce 2001 klesla průměrná cena zemědělských výrobců medu proti roku 2000 o 13,9 %. V roce 2002 nastal zlom a ceny zemědělských výrobců začaly stoupat a v roce 2003 tak přesáhly úroveň průměrných cen roku 1997. V roce 2004 by se měly ceny zemědělských výrobců přírodního medu zvýšit až o 10 %. Vývoj spotřebitelských cen Od roku 1992 až do roku 1998 docházelo k neustálému meziročnímu růstu spotřebitelských cen včelího medu. V roce 1999 došlo k poklesu těchto cen včelího medu proti roku 1998 o 4,6 %. V roce 2000 a 2001 nastal další mírný pokles spotřebitelských cen medu. Hlavním důvodem byla snaha o zvýšení odbytu medu na tuzemském trhu a větší možnost uplatnění na zahraničních trzích. V letech 2002 a 2003 se spotřebitelské ceny přírodního medu zvýšily a kopírovaly tak ceny zemědělských výrobců. V roce 2004 se očekává další mírné zvýšení těchto cen. 12
Spotřebitelské ceny včelího medu (Kč/kg) po měsících Období 1992 1993 1994 1995 1996 Leden 68,56 73,28 76,48 80,34 84,49 Únor 69,02 68,56 77,38 81,51 86,12 Březen 69,24 75,68 77,18 81,90 85,45 Duben 69,04 76,84 77,74 82,34 85,39 Květen 68,74 76,78 78,98 83,23 85,71 Červen 69,14 77,48 78,18 83,31 87,81 Červenec 68,84 77,86 78,14 83,33 89,39 Srpen 67,86 77,80 78,82 83,79 91,30 Září 67,84 78,80 79,94 83,01 94,74 Říjen 68,58 79,00 80,68 82,98 99,55 Listopad 69,08 79,18 80,62 83,19 102,98 Prosinec 69,12 79,18 80,70 83,07 103,62 Pramen: ČSÚ Spotřebitelské ceny včelího medu (Kč/kg) po měsících Období 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 Leden 105,92 134,40 131,55 128,77 127,26 123,01 128,47 Únor 112,42 136,55 129,47 128,70 124,63 123,95 128,62 Březen 115,25 137,50 129,61 128,34 125,93 125,95 129,44 Duben 121,37 138,06 127,76 126,73 126,82 126,43 132,64 Květen 120,77 139,49 129,48 126,88 126,82 127,09 133,75 Červen 123,05 138,69 130,74 128,38 126,32 126,49 134,99 Červenec 121,04 138,01 129,52 129,01 124,28 126,28 135,90 Srpen 121,40 137,39 130,63 129,43 123,34 126,86 135,20 Září 124,40 137,11 130,99 128,58 122,57 126,21 134,52 Říjen 127,73 124,37 131,02 129,33 123,35 125,51 134,51 Listopad 128,76 131,37 130,10 128,96 123,19 125,33 136,04 Prosinec 133,10 131,18 129,43 128,57 122,61 125,61 137,50 Pramen: ČSÚ 13
14
ZAHRANIČNÍ OBCHOD S VČELÍM MEDEM A VČELÍM VOSKEM V posledních letech je patrný pokles dovozových cen medu (dovozní cena medu v roce 1997 45,08 Kč/kg, v roce 1999 36,45 Kč/kg) a výrazný pokles ceny vyváženého medu ( v roce 1998 71,90 Kč/kg a v roce 1999 46,20 Kč/kg). Toto snížení bylo způsobeno mimo jiné nedostatkem medovicového, finančně lépe ohodnoceného medu. Od roku 2000 až do roku 2003 se vývoz medu pohybuje okolo 2 000 tun i vlivem bezcelních kvót v rámci tzv. dvounulové varianty se zeměmi EU. Vzhledem k vysoké kvalitě tuzemského medu je vývozní cena výrazně vyšší než dovozní cena. Nižší dovozní ceny medu jsou způsobeny poptávkou po méně kvalitních druzích, které slouží především pro zpracování na výrobky. Vývoz přírodního medu (0409) a včelího vosku (1521 9091,99) v tunách 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 Med přírodní 3 154 4 274 2 441 277 989 1169 2 271 1 793 1 867 2 024 Včelí vosk 4 32 24 29 28 17 20 4 0,5 0,8 Pramen: Celní statistika Dovoz přírodního medu (0409) a včelího vosku (1521 9091,99) v tunách 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 Med přírodní 620 522 819 750 614 686 660 1 073 1 144 1 757 Včelí vosk 15 44 87 52 30 23 16 11 15 29 Pramen: Celní statistika Saldo zahraničního obchodu se včelím medem v tunách 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 Vývoz 3 154 4 274 2 441 277 989 1 169 2 271 1 793 1 867 2 024 Dovoz 620 522 819 750 614 686 660 1 073 1 144 1 757 Saldo 2 534 3 752 1 622-473 375 483 1 611 720 723 267 Pramen: Celní statistika 15
Zahraniční obchod s přírodním medem podle zemí a dovoz a vývoz celkem Rok 2000 Země tuny Kč/kg Argentina 201 24,99 Rakousko 54,7 135,75 Bulharsko 2,8 22,30 Chile 54,5 21,97 Čína 37,4 23,75 Německo 5,9 72,27 Španělsko 49,8 34,67 Moldávie 9,5 32,79 Nový Zéland 11,4 22,04 Slovensko 254 56,68 Turecko 1,2 65,93 Dovoz celkem 660 39,72 Vývoz celkem 2 271 44,94 2001 tuny Kč/kg Argentina 275 22,59 Rakousko 4,3 174,27 Bulharsko 22 21,40 Brazílie 19 21,24 Čína 21,7 21,01 Německo 30,7 33,37 Španělsko 25,5 22,80 Itálie 3,5 31,58 Moldávie 19,2 34,68 Nový Zéland 37 21,43 Rumunsko 22 21,26 Slovensko 591 47,44 Dovoz celkem 1 073 37,37 Vývoz celkem 1 793 48,92 2002 tuny Kč/kg Argentina 138 39,31 Rakousko 5 126,77 Bulharsko 5,5 20,05 Brazílie 19,4 58,61 Čína 61,7 34,73 Německo 3,9 85,53 Španělsko 51,4 79,11 Maďarsko 10 42,78 Mexiko 5 78,85 Polsko 1,7 60,91 Rumunsko 7 106,1 Slovensko 632 48,42 Ukrajina 101 41,37 Dovoz celkem 1 044 48,52 Vývoz celkem 1 867 62,70 Pramen: Celní statistika V roce 2003 bylo kladné saldo zahraničního obchodu s medem na nejnižší úrovni od roku 1994. Vysoký dovoz medu byl způsoben vlivem nízkých stavů včelstev a nízkou produkcí medu, nízkými počátečními zásobami a stagnující spotřebou v ČR. Největší podíl na dovozu v roce 2003 oproti jiným 16
letům měla Čína, dalším velkým dovozcem bylo Slovensko. Proti předchozím letům se omezil dovoz z Argentiny (veterinární důvody), kdy Argentina patřila k předním dovozcům medu do ČR. Tradičně největší vývozní zemí z ČR je Německo, kam směřuje zhruba 65,0 % veškerého vývozu. Další zemí, kam směřoval tuzemský vývoz bylo Dánsko a Švédsko. Pro zajímavost je nutné uvést, že ČR vyvážela med do USA (za 76,52 Kč/kg) a i do Číny. V roce 2004 i po vstupu ČE do EU by bylo žádoucí současnou úroveň vývozu medu zachovat. Země s největším podílem na dovozu přírodního medu do ČR v roce 2003 2003 tuny Kč/kg Argentina 60 29,65 Bulharsko 2 78,37 Brazílie 42,6 24,37 Švýcarsko 2,3 229,98 Čína 1 042 36,06 Německo 22,5 118,12 Španělsko 28,1 93,09 Maďarsko 33,2 56,06 Moldávie 25,7 51,19 Mexiko 69,9 113,9 Slovensko 334,9 63,80 Turecko 33 37,47 Vietnam 6 64,56 Ukrajina 52,3 50,22 Dovoz celkem 1 752 43,45 Pramen: Celní statistika Země s největším podílem vývozu přírodního medu z ČR v roce 2003 2003 tuny Kč/kg Rakousko 75,8 85,53 Čína 20,0 27,48 Německo 1 337,2 86,24 Dánsko 308,9 78,25 Švédsko 158,1 91,20 Slovensko 82,2 51,11 USA 38,6 76,52 Vývoz celkem 2 024 79,63 Pramen: Celní statistika 17
Produkce včelího medu v EU ZAHRANIČNÍ TRHY Trh medu v EU se vyznačuje trvalým deficitem nabídky medu z domácí produkce. V hospodářském roce 1996/97 soběstačnost EU 15 proti předchozím letům klesla na 50,1 %. Na celkové produkci se nejvíce podílí pět členských států (Německo, Španělsko, Itálie, Francie a Řecko) 76 %. V dalších letech se soběstačnost EU ještě snížila až na úroveň 47,4 %. Celková výroba medu se pohybovala okolo 125 000 t. Největší producenti byly Španělsko 33 000 tun, Francie 27 000 tun a Německo 16 000 tun. Prodejní ceny medu od výrobce se pohybovaly v Německu a Rakousku 8 EURO/kg, v ostatních státech EU od 3,5 5 EURO/kg. Srovnání 6 zemí EU (Itálie, Rakousko, Německo, Dánsko, Finsko a Švédsko) v oblasti včelařství Lisen Hedlund, Švédská zemědělská univerzita Gadden 2003, 5, 11 16. V posledních letech se počet včelařů vcelku v celé Evropě snížil. Ve Švédsku se jeví malé zvýšení, ale to je dáno patrně rozdíly ve statistických podkladech Ve Finsku se počty nemění a v Itálii vidíme tendence zvyšování, i když statistika ukazuje na redukci mezi léty 1996 a 1999. Počet komerčních včelařů a počet včelstev v komerčním včelařství ve sledovaných zemích byly zcela konstantní a mají tendenci stoupat. Průměrný věk je velmi vysoký, 55 až 65 let a to ve všech zemích kromě Itálie, kde není průměrný věk znám a kde počet mladých, kteří začínají se včelařením stoupá. Jiný trend, který se mohl zjistit je rozdělení na komerční včelaře a hobby včelaře, které způsobilo, že všechny země kromě Finska mají nejméně jednu organizaci komerčních včelařů. Podíl včelařů na obyvatelstvu je mezi 0,08 a 0,12 % ve Finsku, Dánsku a Německu. V Itálii je podíl 0,13 %, ve Švédsku 0,16% a v Rakousku celých 0,31 %. Velký podíl v Rakousku má patrně co dělat s tím, že tam je dlouhodobá tradice včelařství a mnohá včelařství jsou rodinný podnik, který se dědí. V Rakousku je také mnoho včelařských škol, stejně jako v Německu. V obou zemích se mohou vyškolit Imkermeister, včelmistři. V ostatních zemích se včelařské vzdělávání děje v kurzech pro včelaře v režii včelařských svazů. Počet komerčních včelařů je nejvyšší v Dánsku 3,3% a nejnižší je ve Švédsku a Německu, kde komerční včelaři tvoří podíl jen 0,3 %. Dánsko má také nejvyšší průměrný počet včelstev na včelaře a to 34, Švédsko nejnižší 8. Počet včelstev v komerčním včelařství je nejnižší v Německu 5,6 %,kde je mnoho včelařů, což nasvědčuje tomu, že většina včelařství tam je malá. Nejvyšší je v Itálii a to 27 %. To potvrzuje, že mnoho včelařství tam je velkých. I v Dánsku, kde podíl včelstev v komerčním včelařství je 15,4 %, jsou velká včelařství. Celkový počet včelstev je nejvyšší v Itálii, 1 100 000 a nejnižší ve Finsku 42 000. Počet včelstev na čtvereční kilometr se pohybuje mezi 0,1 a 4,5. Nejnižší je ve Finsku a ve Švédsku, 01 případně 0,2 a nejvyšší je v Rakousku a Itálii 4,5 případně 3,7. Dánsko a Německo jsou pak tak ve středu s 2,0 případně 2,5. Zdá se, že počet včelstev, kterých je třeba z ekologického hlediska má být 4-5 včelstev na 1 km 2 (podle Bienefelda 2000). Hodnocení opylování se mezi jednotlivými zeměmi silně liší. V Dánsku národní program zdůrazňuje užitek včel jako opylovačů a tam se vypočítává, že opylování včelami má 30 až 50 krát větší hodnotu než má med. V Německu se hodnota opylování stanovuje 10 krát vyšší a v Itálii 4,4 krát vyšší. Ve Švédsku Fries a Mattson v roce 1991 vypočetli, že opylování má nejméně 2 krát až 3 krát vyšší hodnotu než med a švédská státní instituce Jordbruksverket uvádí daleko vyšší hodnoty než je hodnota medu. Největší produkce medu je v Německu, kde dosahuje až 20 300 tun. dvakrát tolik jak v Itálii, i když tam je více včelstev. Velká část italské produkce totiž není podchycena statistikou. Nejnižší produkce je ve Finsku, 1600 tun. I přes vysokou produkci v Německu je stupeň soběstačnosti jen 20 %. Ve 18
Švédsku a Itálii je 5O % a ve Finsku, Dánsku a Rakousku 33 %. Celkový stupeň soběstačnosti v EU je 47,4% (Komise Evropských společenství 2001). Varroa destructor se vyskytuje ve všech sledovaných zemích, ale severní Švédsko a velké části severního Finska jsou nadále bez tohoto roztoče. Varroa je velkým problémem ve všech zemích. Ve Finsku, Německu, Rakousku a Itálii vznikla rezistence proti pyrethroidům. Ve všech zemích se preferuje výzkum roztoče Varroa destructor. Jiný problém, který se vyskytl ve všech sledovaných zemích,byl dopad synteticky vyráběného medu. PŘÍLOHA Počty včelstev, průměrný výnos medu a vosku v roce 2003 podle okresů Okres Počet včelstev k 31. 10. Průměrný výnos medu (kg) Průměrný výnos vosku (kg) Benešov 9 794 13,85 0,350 Beroun 3 561 10,71 0,439 Blansko 8 519 10,54 0,316 Brno-město 3 442 11,91 0,180 Brno-venkov 10 335 11,46 0,510 Bruntál 7 796 12,94 0,586 Břeclav 7 795 15,73 0,428 Česká Lípa 4 300 10,32 0,428 Český Krumlov 4 994 8,88 0,219 České Budějovice 11 323 14,89 0,355 Děčín 3 124 6,89 0,517 Domažlice 7 648 14,39 0,333 Frýdek-Místek 12 235 10,06 0,445 Havlíčkův Brod 7 689 14,02 0,482 Hodonín 7 226 19,12 0,510 Hradec Králové 5 132 17,66 0,369 Cheb 2 882 11,68 0,483 Chomutov 3 162 12,99 0,347 Chrudim 7 644 12,87 0,448 Jablonec n. Nis. 1 863 7,65 0,353 Jeseník 4 313 11,18 0,257 Jičín 6 239 11,60 0,256 Jihlava 6 611 13,91 0,496 Jindř. Hradec 10 598 12,54 0,266 Karlovy Vary 7 927 13,42 0,541 Karviná 3 702 12,52 0,550 Kladno 2 926 14,41 0,398 Klatovy 10 187 12,34 0,632 Kolín 4 411 18,04 0,422 Kroměříž 5 230 7,33 0,415 Kutná Hora 5 897 18,05 0,648 Liberec 5 394 9,76 0,408 Litoměřice 5 181 12,50 0,306 Louny 5 512 16,13 0,423 Mělník 4 829 17,07 0,412 Měst. výb. Praha 3 910 16,43 0,488 Pokračování tabulky na následující straně 19
Dokončení tabulky Okres Počet včelstev k 31. 10. Průměrný výnos medu (kg) Průměrný výnos vosku (kg) Mladá Boleslav 5 130 13,65 0,372 Most 1 061 12,35 0,409 Náchod 4 951 12,02 0,404 Nový Jičín 9 072 14,95 0,363 Nymburk 2 964 15,81 0,524 Olomouc 6 519 12,40 0,474 Opava 8 465 10,68 0,425 Ostrava 2 463 12,98 0,632 Pardubice 5 512 15,71 0,324 Pelhřimov 6 965 14,85 0,504 Písek 7 611 11,94 0,335 Plzeň-Jih 8 020 14,10 0,453 Plzeň-Město 1 159 8,49 0,480 Plzeň-Sever 10 378 13,96 0,309 Praha-Východ 3 938 16,02 0,504 Praha-Západ 3 444 13,92 0,506 Prachatice 5 167 13,92 0,942 Prostějov 5 247 12,77 0,394 Přerov 7 378 15,67 0,483 Příbram 8 246 12,14 0,296 Rakovník 4 666 16,76 0,555 Rokycany 4 191 11,99 0,422 Rychnov n. Kn. 5 860 13,60 0,464 Semily 4 417 9,39 0,323 Sokolov 2 023 11,82 0,501 Strakonice 6 448 12,35 0,330 Svitavy 9 456 15,46 0,451 Šumperk 7 743 11,84 0,452 Tachov 10 521 11,22 0,390 Tábor 8 039 13,90 0,411 Teplice 1 982 12,44 0,609 Trutnov 4 898 10,65 0,474 Třebíč 9 908 12,79 0,353 Uher. Hradiště 7 126 11,89 0,321 Ústí n. Labem 1 515 12,38 0,842 Ústí n. Orlicí 9 481 14,01 0,379 Vsetín 9 795 10,95 0,470 Vyškov 5 316 17,23 0,159 Zlín 8 129 10,91 0,380 Znojmo 12 815 18,56 0,515 Žďár n. Sázavou 8 275 11,36 0,703 Pramen: Český svaz včelařů 20