Význam akreditivu a jeho praktické použiti při vývozu čs. zboží.

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra bankovnictví a pojišťovnictví Význam akreditivu a jeho praktické použiti při vývozu čs. zboží. Bakalářská práce Autor: Rostyslav Boyko bankovní management Vedoucí práce: Ing. František Janatka, CSc. Praha Duben, 2012

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Plzni dne 10. dubna 2012 Rostyslav Boyko

Poděkování Děkuji vedoucímu bakalářské práce Ing. Františku Janatkovi, CSc. za cenné rady, odborné připomínky a metodické vedení práce.

Anotace Bakalářská práce na téma Význam akreditivu a jeho praktické pouţití při vývozu českého zboţí v první kapitole se zabývá popisem tohoto platebního instrumentu, analýzou jeho schopnosti diverzifikovat platební rizika, a to jak na straně exportéra, tak i na straně importéra. V druhé kapitole je popsán akreditiv jako platební prostředek a moţnosti, jak ho realizovat. Třetí kapitola rozebírá akreditiv s odloţenou splatností jako způsob získání levnějšího financování dovozu. Čtvrtá kapitola se zabývá modelovým obchodním případem, který mi umoţňuje ukázat praktické postupy při výpočtu nákladů na akreditiv. Závěr čtvrté kapitoly je věnován porovnání sazebníků několika vybraných bank za účelem stanovení nejlepší nabídky. V páté kapitole se věnuji výhodám a nevýhodám akreditivu. Klíčové pojmy: Beneficient, dokumentární akreditiv, e-akreditiv, exportér, importér,, kupní smlouva, platební rizika, příkazce, sazebník. Abstract This bachelors work "The importance of credit and its practical use in the exports of Czech goods" deals with the description of the payment instrument in the first chapter, analysis of its ability to diversify risk and payments include both on the part of exporter and importer.the second chapter describes the credit as a meaning of payment options and how to implement it. The third chapter analyzes the deferred payment letter of credit as a way to get cheaper finance imports. The fourth chapter deals with the model business case, allow me to show the practical procedures for calculating the cost of credit. The conclusion of fourth chapter is devoted to the tariff, compared to a few select banks in order to determine the best deal. The fifth chapter are advantages and disadvantages of credit. Key words: beneficiary, a documentary credit, e-credit, exporter, importer, purchase agrément, credit risk, sender, tariff.

OBSAH Úvod... 8 1. Charakteristika akreditivu jako platebního instrumentu, zejména při vývozu českého zboží... 10 1.1. Rizika v mezinárodním obchodě... 10 1.2. Definice dokumentárního akreditivu... 12 1.3. Účastníci akreditivního vztahu... 14 1.4. Otevření dokumentárního akreditivu... 15 1.5. Právní úprava dokumentárního akreditivu v České republice... 17 1.6. Jednotné zvyklosti a pravidla pro dokumentární akreditiv UCP... 19 1.7. Druhy akreditivu... 20 1.7.1. Základní druhy akreditivu... 20 1.7.2. Potvrzený nebo nepotvrzený akreditiv... 21 1.7.3. Dělení akreditivu dle platebních podmínek... 23 1.7.4. Dělení akreditivu dle druhu hojení... 23 1.7.5. Zvláštní druhy akreditivu... 24 1.8. Principy akreditivu... 26 1.8.1. Princip neodvolatelnosti... 27 1.8.2. Princip nezávislosti... 27 5

1.8.3. Princip dokumentárnosti... 27 1.8.4. Princip vyloučení odpovědnosti bank... 28 1.9. Formy dokumentárního akreditivu... 28 1.9.1. Akreditiv v podobě swiftové zprávy... 29 1.9.2. Akreditiv v podobě telexové zprávy... 29 1.9.3. Akreditiv v dopisové podobě... 30 1.9.4. E-akreditiv... 30 2. Možnosti využití akreditivu jako platebního prostředku... 32 2.1. Akreditiv pouţitelný platbou na viděnou... 32 2.2. Akreditiv pouţitelný odloţenou platbou... 32 2.3. Akreditiv pouţitelný akceptací... 33 2.4. Akreditiv pouţitelný negociací... 34 3. Použití akreditivu s odloženou splatností jako jednoho z nejlepších prostředků, jak si zajistit zejména krátkodobé úvěrování českého vývozu... 36 4. Vlastní postřehy a poznatky... 39 4.1. Poplatky účtované bankami za otevření a správu akreditivu... 39 4.1.1. Poplatky za otevření dovozního akreditivu... 39 4.1.2. Poplatky spojené se zrušením nebo změnou akreditivu... 41 4.1.3. Poplatky spojené s vyplácením akreditivu... 42 6

4.1.4. Poplatky za avízo exportérovi... 43 4.1.5. Další poplatky účtované bankami ve spojení s dokumentárními platbami... 44 4.2. Modelový obchodní případ... 44 4.2.1. Kupní smlouva... 44 4.2.2. Platební podmínka... 46 4.2.3. Dodací podmínka... 47 4.2.4. Vypořádání obchodního případu... 48 4.3. Porovnání a vyhodnocení poplatků za dokumentární akreditiv dle ceníku vybraných bank... 53 5. Výhody a nevýhody akreditivu... 55 5.1. Výhody pro exportéra... 55 5.2. Výhody pro importéra... 56 5.3. Nevýhody akreditivu... 57 Závěr... 59 Seznam použité literatury a zdrojů... 62 Seznam obrázků a tabulek... 65 Seznam příloh... 66 7

Úvod Dokumentární akreditiv je povaţován za jeden z nejstarších bankovních platebních instrumentů. První zmínky o tomto bezpečném, a v dnešní době velmi často pouţívaném platebním nástroji, jsou známé jiţ od 13. století. Historické zdroje poukazují na pouţití akreditivu v platebním styku mezi italskými bankami a bankami v Bruggach. Postupně se šířil celým evropským kontinentem a kolem 17. století se stal oblíbeným i ve Velké Británii, kde ale slouţil nikoliv jako platební záruka, nýbrţ jako cestovní šek. Díky rostoucímu mezinárodnímu obchodu mezi zámořskými koloniemi a Starým světem koncem 18. a začátkem 19. století, bylo třeba najít nový a bezpečný způsob zaplacení dodávky zboţí - placení předem bylo pro dovozce příliš rizikové, naopak placení po dodávce zboţí bylo příliš rizikové pro vývozce. Ve výše zmíněném období na mezinárodním obchodě dominovala Velká Británie, a tak není divu, ţe se na vývoji akreditivu podílely především největší anglické banky např. Bank of England. Úkolem akreditivu bylo zajistit dodavateli zaplacení za dodané zboţí, a tím ho ochránit od případné platební nevůle. Zároveň dokumentární akreditiv poskytoval i jistotu dovozci, ţe zaplatí peníze pouze v případě, pokud budou dodrţeny veškeré podmínky dohodnuté v kupní smlouvě, a to jak v ohledu kvality nebo kvantity zboţí, tak i dodrţení termínu dodání. V případě, ţe dovozce veškeré náleţitosti týkající se smlouvy splnil, banka byla zavázána uhradit poţadovanou částku dovozci na základě poţadovaných dokumentů vztahujících se k dodanému zboţí, jelikoţ poskytnutím závazku zaplatit za zboţí, banka v podstatě poskytovala dovozci úvěr, a tak na sebe přebírala i riziko jeho platební neschopnosti. Aby se předcházelo těmto neţádoucím problémům, byly banky nuceny se proti tomuto nebezpečí pojistit především zástavným právem k dovezenému zboţí. Pokud, bez ohledu na veškeré podniknuté opatření proti platební nevůli nebo platební neschopnosti dovozců, docházelo k potíţím, banky byly schopné zboţí prodat a z výtěţku umořit pohledávku. Během vědecko-technické revoluce, rostoucího počtu výrobců a jejich vztahů se zahraničními obchodníky, specializaci bankovních činností a technologického rozvoje jako 8

bylo například častější vyuţívání telegrafu pro komunikaci a dohodnutí podmínek kupních smluv, se usnadnilo pouţívání akreditivu. Po druhé světové válce, která zničila většinu osvědčených a důvěryhodných obchodních vztahů existujících mezi obchodníky po celém světě, bylo třeba vytvářet nové vazby, a to většinou s neznámými firmami. Tyto okolnosti ještě více přispěly pro rozsáhlé pouţití akreditivu. Od 50. let dokumentární akreditiv získává dominantní postavení v USA na tuzemském trhu a byl široce pouţíván i v mezinárodních transakcích po celém světě. Rozvojem světové ekonomiky čas od času otřesou globální ekonomické turbulence. Příkladem poslouţí například mexická krize, latinsko-americká krize, rozpad Sovětského svazu a následný kolaps ekonomik v zemích postsovětského bloku vyvolaný přechodem od centrálně řízené ekonomiky k ekonomikám fungujících na trţních principech. Země a podniky si v minulosti zvyknuly obchodovat s ekonomickými subjekty v zemích postiţených krizí tradičním způsobem zaloţeném na důvěře. Najednou musely přehodnotit svůj přístup k řízení rizik a především se zajistit proti rizikům teritoriálním, měnovým a hlavně kreditním a platebním. Z celé řady způsobů jak tato rizika omezit, vyniká akreditiv svou flexibilitou, bezpečností a propracovaností. Cílem mé práce je popsat význam akreditivu a jeho praktické použití při vývozu českého zboží. Někdy se stává, ţe vznik alternativních prostředků financování obchodů zastíní výhody pouţití akreditivu. Za největší konkurenci je povaţován faktoring a úvěrové pojištění. Tento prostředek se ale ukázal být nadčasovým nástrojem, snadno přizpůsobivým k podmínkám měnící se legislativy, způsobům dopravy a technologického rozvoje. V práci se pokusím pomocí komparace jednotlivých způsobů realizace platebního styku poukázat na bezpečnost pouţití dokumentárního akreditivu a jeho oblíbenost na světových trzích. Dále poukázat na výhody plynoucí z pouţití dokumentárního akreditivu pro oba účastníky obchodu, jaké jistoty poskytuje vývozcům a před čím chrání dovozce. 9

1. Charakteristika akreditivu jako platebního instrumentu, zejména při vývozu českého zboží 1.1. Rizika v mezinárodním obchodě Mezinárodní obchod skýtá velké a nepřehledné mnoţství rizik, číhajících na obchodníky na zahraničních trzích. Neznalost partnera, jeho platební morálky a poctivosti, neznalost právních předpisů, rozdílů v obchodních zvyklostech a především také nízká informovanost o vývoji zahraničního trhu v porovnání s trhem tuzemským, dělá tento způsob obchodování více rizikovým. Kromě obvyklých rizik, kterým je výrobce vystaven v tuzemsku, se zde objevují rizika spojená s přepravou, rizika kurzová, trţní, komerční, teritoriální a mnoho dalších. Vzhledem k předmětu zadání a objemu této práce se podíváme podrobně pouze na rizika komerční, která budeme částečně schopni omezit nebo úplně odstranit pomocí pouţití dokumentárního akreditivu jako platebního prostředku. Komerční rizika, v zahraničním obchodě s hmotným zboţím, se nejčastěji můţou projevovat v těchto formách: odstoupení obchodního partnera od kontraktu nesplnění či vadné plnění kontraktu dodavatelem bezdůvodné nepřevzetí zboţí odběratelem platební nevůle dluţníka platební neschopnost dluţníka 1 1 ČERNOHLÁVKOVÁ, E.; MACHKOVÁ, E.; SATO, A. et al. Mezinárodní obchodní operace. 4 vydání. Praha: Grada Publishing, 2007, s. 244. ISBN 978-80-247-1590-2 10

Komerční rizika mohou postihnout oba ekonomické subjekty (účastníky) obchodní operace ve stejné míře, bez ohledu na příčiny vzniklých problémů. Negativní dopad ohroţuje stabilitu firmy, její důvěryhodnost v očích dalších partnerů, a v případě špatné konstelace událostí, můţe být pro společnost přímo likvidační. Prevence tohoto druhu nebezpečí spočívá ve správném výběru obchodních partnerů, získání co největšího mnoţství informací o nich a hlavně v neustálém sledování jejich finančních i nefinančních signálů. Pokud chce firma dlouhodobě udrţet finanční stabilitu a ziskovost svého podnikání, musí umět řídit riziko a eliminovat ho na nejniţší moţnou úroveň. Do této činnosti patří proces rozpoznávání, řízení a redukce dopadu negativních událostí sniţujících hospodářský výsledek společnosti. Pouţitím dokumentárního akreditivu výrobce (exportér) plně odstraňuje platební riziko, a to tak, ţe ho nahrazuje rizikem banky odběratele (importéra), který akreditiv vystavuje. V případě, ţe je toto pro exportéra nedostačující, např. z důvodu existence teritoriálního rizika země odběratele, můţe poţádat svou banku o potvrzení akreditivu. Tímto dojde k diverzifikaci rizika platební neschopnosti odběratele i banky vystavující akreditiv. Potvrzující banka na sebe přebírá povinnost zaplatit dodavateli. Toto musí učinit bez ohledu na to, v jakém rozsahu dodavatel splnil podmínky kupní smlouvy, pouze však na základě předloţení příslušných dokumentů. V tomto se projevuje podstata nezávislosti dokumentárního akreditivu, a dodavatel tak získává jistotu zaplacení za zboţí nebo sluţby ihned po otevření akreditivu. Dokumentární akreditiv poskytuje jistoty a výhody i odběratelům (importérům). Obzvlášť v případě akreditivu s odloţenou splatností dochází ke skutečnosti, ţe dodavatel můţe disponovat se zboţím dříve, neţ ve skutečnosti zaplatí. Dovozci tak prakticky vzniká skrytá moţnost získání krátkodobého úvěru pro financování nákupu zboţí. Zároveň má jistotu, ţe jeho peníze budou převedeny na účet exportéra pouze v případě splnění veškerých dohodnutých podmínek ve smlouvě, coţ se doloţí pouze předloţením příslušných dokumentů. Ve vztahu k prodávajícímu můţe kupující chránit své zájmy tím, ţe v ţádosti o otevření akreditivu, kterou předkládá vystavující bance, formuluje vhodným způsobem podmínky akreditivu, zejména druh akreditivu, jeho platnost, akreditivní částku a určuje dokumenty, do kterých přenáší své poţadavky na prodávajícího. Předepsané dokumenty bývají voleny tak, aby svědčily o řádném odeslání zboţí dodavatelem, 11

o hodnotě dodaného zboţí a odpovídaly poţadavkům země dovozu na celní a administrativní projednání importovaného zboţí. 2 Výčet vyjmenovaných platebních rizik není konečný a vše nasvědčuje tomu, ţe komerční rizika budou pouze přibývat. Jedním ze způsobů, jak jim předcházet a bagatelizovat je, jsou dokonalá znalost obchodních partnerů, řádně sepsaná obchodní smlouva a pouţití správných zajišťovacích platebních metod pro vypořádání platebního styku. 1.2. Definice dokumentárního akreditivu Dokumentární akreditiv je písemný závazek banky beneficientovi exportérovi, vystavený na základě instrukcí příkazce importéra, poskytnout plnění stanovené akreditivem do výše akreditivní částky proti dokumentům předloţeným v rámci platnosti akreditivu a odpovídajícím všem jeho podmínkám. 3 Svojí podstatou dokumentární akreditiv (dokumentary credit, letter of credit L/C), patří mezi dokumentární, závazkové instrumenty. K poskytování akreditivu jsou oprávněné pouze banky, které jsou k tomuto úkonu oprávněné dle zákona o bankách č. 21/1992 Sb., mimo jiné činností vyjmenované v 1/3 jiţ zmíněného zákona. Banky smí otevírat akreditivy jen, kdyţ tuto činnost mají povolenou v přidělené licenci. Licenci uděluje Česká národní banka a obsahuje jmenovité vymezení povolené činnosti a můţe obsahovat vymezení rozsahu povolené činnosti. 4 Banka otevírající, respektive potvrzující, akreditiv souhlasí s provedením výplaty beneficientovi náleţících finančních prostředků, a to pouze na základě předloţení akreditivem 2 ČERNOHLÁVKOVÁ, E. FinWeb.cz : Dokumentární akreditiv je vhodný i pro dovozce [online]. [citováno 28. 2. 2012]. Dostupné z http://hn.ihned.cz/c1-15956350-dokumentarni-akreditiv-je-vhodny-i-prodovozce 3 ANDERLE, P. Dokumentární akreditiv v praxi. 5. aktualizované a doplněné vydání. Praha : Grada Publishing, 2011, s. 21. ISBN 978-80-247-4017-1 4 Česká republika. Zákon o bankách. In: 21/1992. 20.12.1991, 5/1992. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/zakony/sbirka-zakonu/zakon-o-bankach-629.html 12

poţadovaných dokumentů. Tyto dokumenty se jeví rozhodujícím prvkem v realizaci celé transakce, protoţe banka se z principu dokumentárnosti nezabývá zboţím nebo sluţbami, které jsou předmětem obchodu, ale výhradně dokumenty, na kterých se dohodnou zúčastněné strany obchodní operace. Volbou a úpravou dokumentů dle Jednotných zvyklostí a pravidel pro dokumentární akreditivy 5 partneři předejdou chybám a nejasnostem plynoucích z nesprávné interpretace termínu nebo pouţití nesprávně vyplněného formuláře. Přesné podmínky a termíny realizace akreditivu, se musí dohodnout jiţ před podpisem kupní smlouvy. Náleţitosti smlouvy musí být přesně formulovány a definovány. Dokumenty se zpravidla volí takové, aby představovaly vlastnický vztah ke zboţí, vypovídaly o jeho skutečném dodání a odpovídaly poţadavkům země importéra na celní a administrativní projednání. 5 Jednotné zvyklosti a pravidla pro dokumentární akreditivy (UCP (Uniform Customs and Practice for Documentary Credits) Jedná se o publikaci Mezinárodní obchodní komory vydané za účelem unifikace pravidel pro otevření a pouţití dokumentárního akreditivu. 13

Obvykle se setkáváme s následujícími dokumenty: Tabulka číslo 1: Akreditivní dokumenty Akreditivní dokumenty Obchodní dokumenty obchodní faktura, balící list, vážní list, certifikát o původu zboží, certifikát o kvalitě, inspekční certifikát, zdravotní a jiná osvědčení, certifikát beneficienta, předávací protokol. Finanční dokumenty cizí směnka (trata) Dopravní dokumenty konosament, multimodální dopravní dokument, letecký nákladní list, železniční nákladní list, silniční nákladní list, říční nákladní list, kurýrní a poštovní dokumenty. Pojistné dokumenty pojistka, pojistný certifikát. Zasilatelské dokumenty zasilatelské potvrzení o převzetí zboží, zasilatelské potvrzeni o odeslání zboží. Zdroj: Anderle, P. Dokumentární akreditiv v praxi. 5. aktualizované a doplněné vydání. Praha : Grada Publishing, 2011, s. 115. ISBN 978-80-247-4017-1 1.3. Účastníci akreditivního vztahu Příkazce akreditivu ţadatel o dokumentární akreditiv - kupující, importér, odběratel. Beneficient oprávněný z akreditivu - prodávající, exportér, dodavatel. Vystavující banka banka importéra, na základě ţádosti příkazce otevírá akreditiv ve prospěch beneficienta. 14

Avizující banka banka exportéra, ověřuje a oznamuje akreditiv beneficientovi. Můţe být i jmenovanou bankou (akreditiv bude u ní pouţitelný) a/nebo navíc i potvrzující bankou (pokud se sama zaváţe poskytnout plnění podle akreditivu) Další banka další avizující, popřípadě potvrzující banka. Hojící banka třetí banka, která na základě zmocnění vystavující bankou ze svého účtu poskytne potvrzující bance tzv. hojení, čili zaplatí této bance z účtu vystavující banky částku, kterou vyplatila beneficientovi na základě získaného oprávnění od banky vystavující akreditiv. 1.4. Otevření dokumentárního akreditivu Proces otevření dokumentárního akreditivu se skládá ze tří kroků. Prvním krokem je dohodnutí podmínek dodacích parit. Tato fáze v mezinárodním obchodě hraje klíčovou roli. V praxi se primárně pouţívají dodací parity ve znění výkladu Mezinárodní obchodní komory (ICC). Druhým krokem je podepsání kupní smlouvy. Tato smlouva obsahuje přesnou definici předmětu obchodu zboţí nebo sluţby (mnoţství, kvalita, způsob dopravy, termín realizace obchodu a platební podmínky). Současně s podepsáním smlouvy importér ţádá svoji banku o otevření dokumentárního akreditivu. Při třetím a posledním kroku se zboţí dodává na místo určené v kupní smlouvě a exportér předává bance dokumenty potvrzující splnění podmínek pro provedení finančního vypořádání. Následující obrázek graficky znázorňuje celou popsanou operaci. 15

Obrázek číslo 1: Grafické znázornění postupu provádění akreditivní operace. Zdroj: Anderle, P. Dokumentární akreditiv v praxi. 5.aktualizovane a doplněné vydáni. Praha : Grada Publishing, 2011, s. 24. ISBN 978-80-247-4017-1 1. Po vzájemné dohodě a dle podmínek smlouvy, obsahujících platební podmínku zaplacení pomocí dokumentárního akreditivu, současně určují i potřebné akreditivní dokumenty. 2. Importér ţádá svou banku (vystavující banku), o otevření dokumentárního akreditivu, současně dokládá všechny potřebné dokumenty pro potvrzení své platební schopnosti, bonity atd. 3. V případě, ţe importér splnil veškeré potřebné podmínky, oznamuje vystavující banka otevření akreditivu bance exportéra, zpravidla pomoci swiftové zprávy. 6 4. Avizující banka, uzná-li akreditiv za pravý, oznamuje ho exportérovi, v praxi to znamená pouze doručení textu zpráv bez vzniku jakéhokoliv závazku. Pokud banka je o to exportérem poţádána, můţe akreditiv za poplatek potvrdit v jeho prospěch 6 Pro mezibankovní komunikaci vyuţívají banky mezinárodní bankovní telekomunikační systém SWIFT (Society for Worldwide Interbank Financial Telecommunication). Mezi přednosti tohoto systému patří větší bezpečnost, rychlost a sníţení nákladů na přenos informací. - pozn. autora. 16

a stát se tak bankou potvrzující. Tímto krokem avizující banka de facto přebírá závazek vystavující banky zaplatit exportérovi, pokud dokumenty splňují podmínky akreditivu. 5. Exportér odesílá zboţí, které je předmětem kupní smlouvy. 6. Exportér předkládá avizující bance dokumenty potvrzující splnění podmínek akreditivu, přičemţ mezi datem odeslání zboţí a datem předloţení dokumentu nesmí být více neţ 21 dní. Zde pak jsou dvě moţnosti. 7. Pokud je avizující banka zároveň bankou potvrzující, je povinna zaplatit beneficientovi hodnotu akreditivu v plné výši právě ona. 8. Pokud avizující banka není zároveň bankou potvrzující, posila akreditivní dokumenty k proplaceni bance otevírající akreditiv. 9. Po kontrole dokumentů, a při závěru, ţe dokumenty odpovídají podmínkám akreditivu, musí vystavující banka proplatit hodnotu dokumentů bance avizující (potvrzující). 10. Importér nabývá práva k dispozici s dokumenty prostřednictvím vypořádání se s vystavující bankou. Tento krok ho činí plnohodnotným majitelem zboţí s právem dalšího nakládání s ním dle vlastního uváţení. 1.5. Právní úprava dokumentárního akreditivu v České republice Právní úpravě akreditivu v České republice se věnuje zákon č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku. Vedle základních ustanovení, tento zákon definuje právní vztahy mezi příkazcem a bankou vystavující akreditiv, dále vznik závazku a povinnosti z něj plynoucí pro všechny zúčastněné strany. Z 682 obchodního zákoníku plyne, ţe smlouvou o otevření akreditivu vzniká bance závazek vůči příkazci, a to závazek poskytnout oprávněné osobě určité plnění, ale pouze pokud on splní v určitém termínu všechny stanovené podmínky. Zároveň odstavec č. 2 682 vyţaduje pro tuto smlouvu písemnou formu. Tento závazek nabývá platnosti v okamţiku, kdy banka písemně oznámí oprávněnému, ţe v jeho prospěch otevírá akreditiv a 17

oznámí mu obsah. 7 Pokud banka akreditiv v dohodnutém terminu neotevře, podle 373 obchodního zákoníku má vůči dovozci povinnost uhradit mu tímto vzniklou škodu, ledaţe prokáţe, ţe porušení povinností bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. 8 Ze znění 684 plyne povinnost příkazce zaplatit bance úplatu za otevření akreditivu, a to ve výši obvyklé dle platného sazebníku banky v době uzavření smlouvy. Při zvolení výše poplatku vychází banka z kredibility příkazce, pokud je poslední hodnocen kladně a banka má zájem o budoucí spolupráci, muţe poskytnout klientovi individuální zvýhodněnou sazbu za poskytování svých sluţeb. Podle 687 upravujícího vztah mezi bankou potvrzující akreditiv a oprávněným z akreditivu má banka, která akreditiv potvrdila stejnou povinnost vůči oprávněnému jako banka, která poţádala o potvrzení. Potvrzující bankou v praxi většinou bývá banka v zemi oprávněného z akreditivu, coţ značně redukuje v mezinárodním obchodě teritoriální riziko. Téměř na závěr, v 690 obchodní zákoník stanovuje bance povinnost přezkoumat jí předloţené dokumenty, jejich vzájemnou souvislost, a zda jejich obsah zjevně odpovídá podmínkám stanoveným v akreditivní listině. 9 Také ji určuje zodpovědnou za případné zničení, ztrátu nebo poškození dokumentů předaných jí vývozcem. 7 Česká republika. Obchodní zákoník : Smlouva o otevření akreditivu. In: 513/1991. 1991, č. 513. Dostupné z: http://obchodni-zakonik.eu/smlouva-o-otevreni-akreditivu/ 8 Česká republika. Obchodní zákoník : Obchodní závazkové vztahy. In: 513/1991. 1991, č. 513. Dostupné z: http://obchodni-zakonik.eu/smlouva-o-otevreni-akreditivu/ 9 Česká republika. Obchodní zákoník : Smlouva o otevření akreditivu. In: 513/1991. 1991, č. 513. Dostupné z: http://obchodni-zakonik.eu/smlouva-o-otevreni-akreditivu/ 18

1.6. Jednotné zvyklosti a pravidla pro dokumentární akreditiv UCP Vzhledem k tomu, ţe dokumentární akreditiv je po mnoho let vyuţívaný v nejrůznějších zemích, a to v zemích s odlišnými právními systémy, zvyky a tradicemi. Bylo by proto velmi těţké sloučit legislativu týkající se pouţití akreditivu do jedné modifikované podoby. Aby se předcházelo právním sporům plynoucích z nesprávného tlumočení jednotlivých zásad a principů akreditivu, vydala v roce 1933 Mezinárodní obchodní komora se sídlem v Paříţi první úpravu předpisů týkajících se pouţití dokumentárního akreditivu. Vzhledem k tomu, ţe se v té době otevírání akreditivu v bankovním sektoru řídilo především na základě historicky daných zvyklostí, dostal dokument název Jednotné zvyklosti a pravidla pro dokumentární akreditiv 10 UCP (Uniform Customs and Practice for Documentary Credits). Bohuţel ne všemi účastníky trhu byla tato pravidla akceptovatelná, například někteří vedoucí banky se odmítly těmito pravidly řídit. Tento soubor pravidel je od té doby systematicky revidován a dočkal se řady významných změn. První úprava proběhla v roce 1952 a nesla označení UCP 151 ale ani tento krok nedonutil anglické banky řídit se dle Jednotných zvyklostí, proto další revize z roku 1962 s označením UCP 222, byla připravována jiţ za jejich účasti. Tato úprava měla konečně úspěch a Jednotné zvyklosti byly přijaty jako celosvětový standart. V dnešní době platí revize z 1. července roku 2007 a nese název UCP 600. Jednotné zvyklosti nemají právní váhu, nicméně současný obchodní zákoník, zákon č.513/1991 Sb. předpokládá existenci obchodních zvyklostí jako pramenu práva. Pokud se akreditiv v souladu s poţadavkem čl. 1 (UCP 600) na UCP 600 odvolává, podle 264 odst. 2 obchodního zákoníku se tedy jedná o obchodní zvyklosti, k nimţ se má přihlíţet podle smlouvy. V tomto případě se pouţijí před těmi ustanoveními obchodního zákoníku, která nemají donucovací povahu. Dále odst. 1 264 stanoví, ţe se při určení práv a povinností ze závazkového vztahu přihlíţí i k obchodním zvyklostem v příslušném obchodním odvětví, pokud nejsou v rozporu s obsahem smlouvy (v našem případě s textem akreditivu) nebo se zákonem (obchodním zákoníkem). 10 Dále jen Jednotné zvyklosti. - pozn. autora. 19

Aby se tato pravidla stala závazná pro všechny strany akreditivu, musí na ně být uveden odkaz v samotném dokumentárním akreditivu. Článek č. 1 UCP 600 poţaduje, aby akreditiv výslovně uváděl, ţe se řídí těmito pravidly (např.: This L/C is subject to UCP, 2007 Revision, ICC Publication No. 600 ). Bezpochyby je vhodné v příslušném akreditivu výslovně uvést, jaká revize UCP se na akreditiv vztahuje, abychom se tak vyhnuli případným sporům 11 1.7. Druhy akreditivu Dokumentární akreditiv je velice flexibilní platební nástroj s mnoha moţnostmi vyuţití a schopností přizpůsobit se na míru individuálním poţadavkům obchodního případu a moţnostem smluvních stran. Pro lepší orientaci v procesu rozhodovaní a výběru druhu akreditivu, který bude nejvhodnější, pouţijeme systém dělení dle Mezinárodní obchodní komory. 1.7.1. Základní druhy akreditivu Dokumentární akreditiv můţeme rozdělit na dva základní druhy: Odvolatelný Neodvolatelný Základní rozdíl mezi nimi spočívá v tom, ţe vystavující banka odvolatelný akreditivu můţe kdykoliv pozměnit nebo úplně odvolat a to z něj činí méně hodnotný zajišťovací platební instrument. V praxi zahraničního obchodu se odvolatelný akreditiv prakticky nevyskytuje, a proto se jím poslední revize UCP 600 uţ se vůbec nezabývá, pouze předepisuje povinnost, ţe pokud ho chce banka učinit odvolatelným, musí přesně a jasně definovat, v které situaci to bude moci učinit. 11 ANDRLE, Pavel. Komentář k Jednotným zvyklostem a pravidlům pro dokumentární akreditivy: 3. čast [online]. 09.09.2009 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/bankovnictvi/komentar-zvyklosti-pravidla-akreditivy/1000464/54514/#b7 20

Pro ostatní případy platí podmínka, ţe pokud banka neuvádí akreditiv jako odvolatelný, tak se stává automaticky neodvolatelným. Potvrzuje to článek 3 UCP 600: Akreditiv je neodvolatelný, i kdyţ to výslovně neuvádí 12 Neodvolatelný akreditiv představuje závazek vystavující a popřípadě i dalším zúčastněným bankám zaplatit (ať uţ na viděnou nebo ke dni splatnosti), akceptovat a proplatit směnku, potvrzující banka bude mít závazek negociovat, jeli u ní akreditiv pouţitý negociací 13, beneficientovi akreditivu, pokud budou splněny podmínky akreditivu. 14 1.7.2. Potvrzený nebo nepotvrzený akreditiv Dělením akreditivu na potvrzený a nepotvrzený vznikají dva druhy akreditivu s odlišnou schopností pokrytí platebních rizik. Potvrzeným akreditivem rozumíme dokumentární akreditiv, který banka mající povinnost akreditiv exportérovi pouze avizovat, na jeho ţádost tento akreditiv potvrzuje. Stává se to v případech, kdy exportér z důvodů např. ekonomické nestability nebo jiných příčin, nedůvěřuje bance importéra. Takto vzniká ve prospěch exportéra vedle závazků zaplatit bankou akreditiv vystavující, ještě jeden závazek banky akreditiv potvrzující. Pro tuto roli se ale nejlépe hodí třetí banka se sídlem v zemi se stabilizovanou politickou a ekonomickou situací. Tímto vývozce získává jistotu, ţe i v případě, ţe vystavující banka odmítne plnění plynoucí ze závazku z akreditivu, nebo nebude schopna z nějakého důvodu zaplatit, on dostane zaplaceno od banky potvrzující. Potvrzený akreditiv úspěšně diverzifikuje riziko platební neschopnosti importéra a jeho banky, přičemţ velmi účinně sniţuje teritoriální riziko, které např. ve spojení s ekonomikami asijských, jihoamerických nebo postsovětských 12 ANDERLE, P. Dokumentární akreditiv v praxi. 5. aktualizované a doplněné vydání. Praha : Grada Publishing, 2011, s. 22. ISBN 978-80-247-4017-1 13 Termín negociace se v bankovnictví pouţívá v několika různých souvislostech a ne vţdy je správně chápán. V případě dokumentárního akreditivu to znamená odkup směnky a dokumentů - pozn. autora. 14 ANDERLE, P. Dokumentární akreditiv v praxi. 5. aktualizované a doplněné vydání. Praha : Grada Publishing, 2011, s. 22. ISBN 978-80-247-4017-1 21

zemí, je téměř vţdy velmi aktuální. To vše ale za cenu poměrně vysokých cen za potvrzení akreditivu. Přehled cen je uveden v tabulce č. 2. Tabulka číslo 2: Přehled bankovních poplatků za potvrzení akreditivu. Název banky Poplatek za potvrzení akreditivu ČSOB 0.2 % z častky akreditivu, min 1500,- Česká spořitelna 0,3 % za 1. započaté čtvrtletí, min. 1 000,- Komerční banka individuálně v závislosti na míře kreditního rizika, min. 1 500,- GE Money Bank 0,3 % za 1. započaté čtvrtletí, min. 1 000, 0,1 % za každý další započatý měsíc, min. 1000,- Citi bank Dle bonity vystavující banky Zdroj: vlastní zpracování, informace získaná z ceníků jednotlivých bank 15 Nepotvrzený dokumentární akreditiv (avizovaný) je akreditiv, který byl exportérovi pouze oznámen. Banka avizující nemá ţádný závazek vůči exportérovi, pouze na ţádost vystavující banky oznamuje exportérovi otevření akreditivu v jeho prospěch. Platí ale, ţe banka můţe proplatit exportérovi hodnotu dokumentu, ale pouze za předpokladu, ţe příslušnou částku dostane od banky vystavující. Tento druh akreditivu se pouţívá jen v případech, kdy vývozce zcela důvěřuje vystavující bance přebírající na sebe riziko platební neschopnosti dovozce a teritoriální riziko je nízké. 15 Výše poplatku získaná ze sazebníků umístěných na webových stránkách jednotlivých bank s aktuální platnosti v době psaní této práce. 22

1.7.3. Dělení akreditivu dle platebních podmínek 16 Dle platebních podmínek se dokumentární akreditiv dělí na čtyři druhy: Akreditiv pouţitelný platbou na viděnou Akreditiv pouţitelný odloţenou platbou Akreditiv pouţitelný akceptací Akreditiv pouţitelný negociací 1.7.4. Dělení akreditivu dle druhu hojení Dle druhu hojení dokumentární akreditivy rozlišujeme na kryté a nekryté. V případě krytého akreditivu, rozumíme stav, kdy banka zaplatí hodnotu dokumentu aţ poté, co peníze obdrţí od banky vystavující. Dle dostupných informací, tento druh hojení v praxi není příliš populární, proto většina vypořádání probíhá formou nekrytého akreditivu. U nekrytého akreditivu jmenovaná/potvrzující banka proplácí dokumenty vztahující se k akreditivu ihned, bez zbytečného zdrţování a následně ţádá vystavující banku o hojení (reimbursement claim). Občas do procesu vypořádání převodu peněz vstupují i další banky, jsou-li k tomuto zmocněny vystavující bankou. Činí takto v případě, kdy banka importéra není příliš důvěryhodná, nebo existují jiná rizika 17 ohroţující bezproblémový průběh obchodního případu a exportér chce mít co největší jistotu zaplacení za své zboţí. Banka, která na sebe přebírá závazek zkontrolovat jí předloţené dokumenty, pokud jsou tyto dokumenty shledány za bezvadné, má dále závazek je exportérovi zaplatit, takovou banku nazýváme bankou hojící. 16 Vzhledem k významu děleni akreditivu dle platebních podmínek, raději této problematice věnují celou 3. kapitolu - pozn. autora. 17 Jeden z hlavních důvodů pro vstup třetí banky do obchodního vztahu je riziko teritoriální. Pro potřebu eliminace tohoto rizika v tomto případě se osloví velká nadnárodní banka sídlící mimo území importéra pozn. autora. 23

Pro splnění tohoto závazku, musí mít vystavující banka veden nostro učet u banky hojící a na tomto účtu mít zajištěné finanční krytí v dostatečné výši. 1.7.5. Zvláštní druhy akreditivu Revolvingový akreditiv Převoditelný akreditiv Standby akreditiv Back-to-back-akreditiv Akreditiv s červenou a zelenou doloţkou Realitní akreditiv Revolvingový akreditiv je akreditiv, který se po vyčerpání své hodnoty znovu navýší na hodnotu původní. Obnovení akreditivu na původní výši můţe probíhat ve vztahu k jeho hodnotě nebo časovému období. Obnovení akreditivu vzhledem k časovému období probíhá např. tímto způsobem: V případě, ţe je dokumentární akreditiv vystaven na hodnotu 50 tis. Kč měsíčně na dobu tří měsíců, znamená to, ţe po celou tuto dobu, bude akreditiv pouţitelný kaţdý měsíc na částku 50 tis. Kč. Tento akreditiv můţe mít také formu kumulativní (nevyčerpaná částka se převádí do následujícího měsíce) nebo nekumulativní (nevyčerpaná částka se nepřevádí do následujícího měsíce). Obnovení akreditivu s ohledem na hodnotu znamená, ţe poté, co byl akreditiv vyčerpán, se jeho výše automaticky obnoví s ohledem na dobu jeho platnosti. Ve spojení s tímto druhem akreditivu existuje jisté bankovní omezení, které omezuje obnovení akreditivu výší celkové částky pouţitelné v rámci tohoto akreditivu, nebo podmiňují toto obnovení svým souhlasem. Převoditelný akreditiv je zpravidla pouţíván tam, kde obchodní operaci zprostředkovává třetí osoba a za své sluţby vyţaduje provizi. Převoditelnost akreditivu znamená moţnost převodu práv předloţení dokumentů bance k proplacení na jinou osobu, přičemţ se nesmí v ničem lišit od akreditivu původního, s výjimkami v některých přesně určených bodech, 24

které mohou být zkráceny nebo omezeny: částka akreditivu, jakákoliv jednotková cena v něm uvedená, datum skončení platnosti, poslední datum pro předloţení dokumentu, časové období pro odeslání 18 Zprostředkovatel (první beneficient) vymění v průběhu vypořádání akreditivu faktury druhého beneficienta (vystaví faktury na vyšší částku), a získá tak rozdíl, který činí jeho provizi za podíl na obchodním případu. Standby akreditiv je původem z USA a svou pouţitelností nahrazuje bankovní záruky, které v té době nebylo moţné vystavovat díky regulačním opatřením. Pouţití tohoto akreditivu je velmi široké, můţe nahradit téměř všechny druhy záruk, a to jak platebních tak i neplatebních. Charakteristické pro tento druh akreditivu je, ţe jeho uplatnění předchází opačný vývoj obchodní transakce, neţ u normálního akreditivu. Při předloţení dokumentů předepsaných Standby akreditivem se prokazuje negativní vývoj obchodního případu, selhání a nesplnění jednoho či více bodů smlouvy zboţí kupříkladu nedorazilo včas, vůbec, nebo v neodpovídající kvalitě. V tomto případě musí banka bezpodmínečně, a na první poţádání beneficienta, proplatit hodnotu dokumentu. Back-to-back akreditiv. Tento zvláštní druh akreditivu je svou podstatou velmi podobný akreditivu převoditelnému. I v tomto případě se jedná o způsob financování zprostředkovatele, který musí dodat dohodnuté zboţí zajištěné prvním akreditivem importérovi. Mezi tím sám vystupuje jako importér, a jíţ zmíněné zboţí dováţí při uzavření druhého back-to-back akreditivu vystaveného na základě akreditivu prvního. První akreditiv tedy slouţí jako zajištění akreditivu druhého, který banka na základě prvního akreditivu vystaví. Banka tudíţ podstupuje velké riziko, ţe beneficient jí vystaveného akreditivu předloţí akreditivu odpovídající dokumenty, a ona tak bude muset plnit, ale tyto dokumenty, popř. doplněné o další dokumenty, nesplní podmínky akreditivu prvního, z kterého má dostat zaplaceno. V tomto případě banka realizovala ztrátu. Back-to-back se nazývá tento druhý akreditiv, je-li zajištěn pouze jiným akreditivem. 18 ICC. Jednotné zvyklosti a pravidla pro dokumentární akreditivy. Revize 1993 platná k 1. 1. 1994. Praha : PP AGENCY, 1993, s. 73. ISBN 92.842.1155.7 25

Pokud by vystavující banka byla zajištěna i jiným způsobem (peněţními zdroji apod.), o back-to-back v tomto případě hovořit nelze. 19 Akreditiv s červenou doložkou (Red Clause L/C) či zelenou doložkou (Green Clause L/C) je vyuţíván ve výjimečných případech. S tímto druhem akreditivu můţe beneficient získat část akreditivní částky dříve, neţ je zboţí odesláno. Aby zaplacení mohlo proběhnout tímto způsobem, musí být odběrateli zboţí vystaveny dokumenty, které potvrzují, ţe objednané zboţí je připraveno k odeslání. V akreditivu se tato transakce projeví tak, ţe částka k vyplacení je sníţená o částku, která byla jiţ zaplacenou. Tento typ akreditivu je příhodný pro prostředníky nebo výrobce, kteří potřebují "předfinancovat" před dodáním zboţí nebo před výrobou. Také je vyuţitelný pro exportéry, kteří mohou tímto způsobem uhradit zboţí ještě před jeho vývozem. Realitní akreditiv. Tento druh akreditivu se v současnosti stává stále více vyuţívaným. Podobně jako u předešlého typu, je i zde pouţití motivované především ochranou před různými praktikami některých obchodníku s nemovitostmi, a to zvláště v zemích s niţší vymahatelností práva. V tomto druhu akreditivu se za předmět smlouvy uvádí např. převod pozemků, budov, bytů a nebytových prostor. Banky vystavující akreditiv poţadují doloţení určitých dokumentů, mezi které patří např. kupní smlouva, rozhodnuti katastrálního úřadu o povolení vkladu nebo výpis z katastru nemovitostí. 1.8. Principy akreditivu Všechny dokumentární akreditivy, aţ na některé výjimky, spojují jejich určité společné rysy. Charakteristické vlastnosti, které dělají akreditiv výjimečným platebním prostředkem, jsou popsané jako principy, mezi které patří princip neodvolatelnosti (u neodvolatelných akreditivů), princip nezávislosti, princip dokumentárnosti a princip vyloučení odpovědnosti bank. 19 ANDERLE, P. Dokumentární akreditiv v praxi. 5. aktualizované a doplněné vydání. Praha : Grada Publishing, 2011, s. 26. ISBN 978-80-247-4017-1 26

1.8.1. Princip neodvolatelnosti Tento princip patří mezi nejdůleţitější vlastnost neodvolatelného dokumentárního akreditivu, který také absolutně dominuje ve všech zahraničních obchodních vztazích. Pokud v dokumentárním akreditivu není vysloveně uvedeno, ţe se jedná o akreditiv odvolatelný, dle UCP600 je tento akreditiv automaticky neodvolatelný a znamená to, ţe vystavující i potvrzující banka jsou akreditivem vázány k poskytnutí plnění proti poţadovaným dokumentům, které byly předloţeny v rámci platnosti akreditivu. Akreditiv nemůţe být zrušen či změněn, aniţ by s tím výslovně souhlasily zúčastněné strany, kterými jsou vystavující banka, potvrzující banka, je-li nějaká, a beneficient. 20 Pokud vystavující banka změní podmínky akreditivu a beneficient není ochoten na nové plnění přistoupit, můţe projevit svůj nesouhlas tím, ţe předloţí akreditivní dokumenty v původním znění. Pro všechny zúčastněné osoby v této obchodní operaci to znamená, ţe akreditivní podmínky zůstaly beze změny. 1.8.2. Princip nezávislosti Dalším principem akreditivu je princip nezávislosti na ostatních smluvních podmínkách. Znamená to, ţe akreditiv je zcela oddělen od kupní smlouvy, přepravních smluv, pojištění apod., při jeho posuzování bankami. Pro banky je důleţitá pouze kontrola existence příslušných dokumentů, dále se těmito smlouvami jiţ nezabývají ani v případech, kdy je v akreditivu obsazeno odvolání na tyto dokumenty. 1.8.3. Princip dokumentárnosti Princip dokumentárnosti vymezuje povinnost banky poskytnout plnění pouze na základě předloţení příslušných dokumentů odpovídajících podmínkám akreditivu. Dle platných zvyklostí a pravidel pro pouţití dokumentárního akreditivu 21, banky se nebudou zabývat zboţím ani sluţbami vztahujícími se k akreditivu. Zároveň UCP 600 vymezuje dobu na 20 ANDERLE, P. Dokumentární akreditiv v praxi. 2. aktualizované a doplněné vydání. Praha : Grada Publishing, 2003, s. 32. ISBN 80-247-0519-2 21 UCP 600 Jednotné zvyklosti a pravidla pro dokumentární akreditivy, revize 2007 27

kontrolu těchto dokumentů předloţených bance na přezkoumání nejvýše na pět pracovních dnů, coţ je ve srovnání s UCP 500 z roku 1993 o dva dny méně. 1.8.4. Princip vyloučení odpovědnosti bank Tento princip vylučuje zodpovědnost bank za formu, dostatečnost, přesnost, falzifikaci či právní účinnost ţádného dokumentu, za obecné nebo specifické podmínky uvedené v dokumentech, dále za popis, mnoţství, váhu, kvalitu, stav, balení, dodání, hodnotu, nebo existenci zboţí, představovaného jakýmkoli dokumentem, ani za činnosti, dobrou víru, opomenutí, provedení kontraktu nebo finanční situaci odesílatelů, dopravců, zasilatelů, příjemců nebo pojistitelů zboţí nebo jakékoliv jiné osoby 22 Tento princip ale nevylučuje zodpovědnost banky v případě zanedbání svých povinností. Dále dle UCP 600 banka nenese zodpovědnost za pozdrţení nebo ztráty při předávaní obchodních dopisů, zpráv či dokumentů. Taktéţ nepřijímá ţádnou závaznost za vzniklé chyby, zkomoleniny a omyly při předávání telekomunikačních sdělení. Dále ani v situaci, kdy musí banky přerušit svou obchodní činnost z důvodu vyšší moci, občanských nepokojů nebo válek, v takovém případě se na banky nevztahuje ţádná zodpovědnost za vzniklé ztráty. V případě obnovení obchodních činností, banky nemají povinnost realizovat platby, jejichţ platnost během výluky vypršela. V případě, kdy mohou banky při provádění akreditivních instrukcí vyuţívat sluţeb jiných bank, se přenáší zodpovědnost za chybné provedení nebo neprovedení instrukcí na samotného ţadatele o akreditiv. 1.9. Formy dokumentárního akreditivu Dokumentární akreditiv je písemným závazkem banky, vystaveným na ţádost jejího klienta, provést platbu třetí straně nebo na její řad. Z této definice plyne, ţe akreditiv je listinou, ve které jsou specifikovány veškeré podmínky akreditivu a dle obchodního zákoníku České republiky můţe být v písemné podobě (dopis) či mít formu swiftové zprávy nebo telexu. 22 ANDERLE, P. Dokumentární akreditiv v praxi. 2. aktualizované a doplněné vydání. Praha : Grada Publishing, 2003, s. 32. ISBN 80-247-0519-2 28

1.9.1. Akreditiv v podobě swiftové zprávy SWIFT (Society for Worldwide Interbank Financial Telecommunication - Společnost pro celosvětovou mezibankovní finanční telekomunikaci) je vyuţívána k přenosu informací mezi tuzemskými bankami i finančními institucemi, tak i k mezinárodnímu platebnímu styku. Společnost byla zřízena na sklonku 60 let, kdy tradiční telekomunikační prostředky nezvládaly nárůst mezinárodních bankovních operací. Přenos dat je zajišťován prostřednictvím počítačově řízeného systému a v dnešní době spojuje okolo 9700 účastníků po celém světě. Systém SWIFT v sobě skýtá řadu výhod: Je rychlejší neţ pošta nebo telexové spojení Zvýšila se produktivita díky plné automatizaci zpracování dat Sníţily se náklady na datové spojení Díky kódování přenášených dat se sníţilo nebezpečí zneuţití obchodní informace Akreditiv doručovaný formou swiftové zprávy má strukturovanou formu, jednotlivá políčka zprávy jsou očíslovaná a mají přesně definované parametry. Dalším přínosem systému je to, ţe akreditiv v podobě swiftové zprávy plně podléhá platnosti poslední revize Jednotných zvyklostí pravidel pro dokumentární akreditivy. Příklad dokumentárního akreditivu v podobě swiftové zprávy uvádím v příloze číslo 1. 1.9.2. Akreditiv v podobě telexové zprávy Telexová podoba dokumentárního akreditivu v České republice se nevyskytuje uţ od roku 2008, kdy byl ukončen provoz dálnopisové sítě. Přenos dat se do této doby realizoval prostřednictvím veřejných telefonních nebo k tomu speciálně určených linek, zprávy byly před odesláním zakódované a druhá strana pomocí určitých dekódovacích tabulek a kódových klíčů zprávu dekódovala. V dnešní době dálnopisný systém k posílání akreditivu vyuţívají jen bezvýznamné banky a finanční instituce, které vzhledem k nízkému objemu zpracovaných dat nemají dostatek prostředků na zapojení do systému SWIFT. Na první pohled se velmi podobají swiftovým zprávám. 29

1.9.3. Akreditiv v dopisové podobě Dopisová podoba dokumentárního akreditivu se v mezibankovní výměně dat pouţívá jen zřídka. Většinou se s tímto způsobem doručení setkáváme při komunikaci mezi exportérem a jeho bankou po odeslání dohodnutého zboţí importérovi. Dále tento způsob můţe být vhodným okamţikem, kdy chce banka ověřit podpisy dle podpisových vzorů. 1.9.4. E-akreditiv V prostředí rychle se vyvíjecích technologií a od nástupu éry internetu ani dokumentární akreditiv neunikl pokusům o ještě větší automatizaci, vylepšení chodu datových toků a zajištění větší bezpečnosti procesů. V průběhu 80. let se ve světě zrodilo několik platforem pro práci s akreditivem. Tyto systémy propojily informační systémy bank a nevyţadují pro toto spojení speciální datové sítě, nýbrţ vyuţívají internetového přenosu dat. Další výhodou této integrace je odbourávání nákladných papírových podob dokumentů a jejich nahrazení elektronickými verzemi. V dnešní době mezi nejznámější projekty e-akreditivu patří systémy Hexagon, Identrus a Bolero. Kaţdý z těchto systémů se mírně liší způsoby poţití, ale spojuje je několik společných vlastností: umoţňují např. odesílání instrukcí k vystavení nebo pozdější změně akreditivu, avízo akreditivu a posílání elektronických akreditivních dokumentů mezi importérem a exportérem, mezi přepravcem a pojišťovnou. Pro zjednodušení pouţívání elektronických dokumentárních akreditivů, vydala bankovní komise při Mezinárodní obchodní komoře Dodatek k UCP 500 pro elektronickou prezentaci, tzv. eucp, který schválila v listopadu roku 2001 s platností od 1. dubna 2002. Smyslem této publikace bylo taktéţ standardizovat pravidla pouţití akreditivu, splnit role průvodce při přechodu od tradiční papírové formy k elektronické podobě dokumentů a přizpůsobit e- akreditiv celosvětové podnikatelské komunitě. Pravidla eucp, verze 1.0 obsahují dvanáct článků a zabývají se zásadními aspekty elektronické prezentace, mezi něţ patří: formát, ve kterém mají být elektronické záznamy prezentovány důsledky situace, kdy je banka otevřena, ale její systém není schopen obdrţet elektronický záznam 30

jak má být zacházeno s oznámením a odmítnutím elektronického záznamu jak mají být definovány originální dokumenty v elektronickém světě co se stane, kdyţ je elektronický záznam poškozen virem nebo jiným způsobem. eucp nejsou tedy revizí UCP, nemohou fungovat samostatně, ale vţdy společně s UCP 500. Poskytují nezbytná pravidla pro prezentaci elektronických ekvivalentů papírových dokumentů pod dokumentárními akreditivy. eucp umoţňují smíšenou prezentaci elektronických a papírových dokumentů. Byly vytvořeny s cílem být nezávislé na konkrétních technologiích a na vývoji komerčních elektronických systémů, nezabývají se a ani nedefinují konkrétní technologie nebo systémy, které mají umoţnit elektronickou prezentaci. Tyto technologie se vyvíjejí a eucp nechávají stranám volnost ve výběru technologie nebo systémů, které mají být pouţity. Rovněţ nespecifikují formát, například e- mail, PDF nebo jiný z různých programů na zpracování dokumentů, který má být pouţit při přenosu elektronických zpráv. Toto je ponecháno na dohodě příslušných stran. 23 Na závěr podkapitoly o eucp je nutno dodat, ţe zatím, dle dostupných informací, v České republice nebyl realizován ţádný případ prezentace elektronických dokumentů a mezinárodní bankovní statistiky potvrzují podobný vývoj po celém světě. 23 ANDRLE, Pavel. Od UCP 500 až po ISBP : Dokumentární akreditiv a jeho vývoj v posledních deseti letech [online]. 22.5.2003 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://bankovnictvi.ihned.cz/3-12811090-napomohla- 900000_d-1c 31

2. Možnosti využití akreditivu jako platebního prostředku UCP500 jasně stanovuje pravidla pouţití akreditivu. Moţnosti pouţití jsou čtyři. Za prvé se jedná o akreditiv pouţitelný platbou na viděnou, dále pouţitelný odloţenou platbou, pouţitelný akceptací a v poslední řadě jde o akreditiv pouţitelný negociací. 2.1. Akreditiv použitelný platbou na viděnou V případě platby na viděnou je banka zavázaná akreditivu povinna beneficientovi zaplatit, a to na základě doloţení potřebné dokumentace. Stejnou povinnost vůči beneficientovi má i banka vystavující, ta zaplatí částku dokumentů ihned a podle jeho stanovených pokynů. Následně na to se tzv. hojí, to znamená, ţe přijímá stejný obnos z účtu vystavující banky. Tento účet je vedený buď u potvrzující banky, nebo u třetí, jiné hojící banky. Není ale moţné, aby potvrzující banka úhradu nějakým způsobem oddalovala z důvodu, aby počkala, aţ obdrţí částku od vystavující banky. Částka dokumentů můţe být také zaplacena jmenovanou bankou. Dojde k tomu v případě, ţe není akreditiv potvrzen a musí k tomu být jmenovaná banka zmocněna od banky vystavující. Úhrada je provedena z účtu, který má vystavující banka u banky jmenované, případně z účtu vedeného u banky hojící. V praxi je moţné se setkat s akreditivy pouţitelnými platbou na viděnou, u kterých je potřeba doloţit směnky vystavené tzv. at sight (na viděnou), a to na banku, u které je akreditiv pouţitelný. Směnku je třeba předloţit beneficientem bezpodmínečně i v případě, ţe nehraje v úkonu ţádnou roli. 2.2. Akreditiv použitelný odloženou platbou V tomto případě je banka povinná z akreditivu, a to jak vystavující, tak potvrzující, zaplatit beneficientovi v den splatnosti, který je stanovený v podmínkách akreditivu. K tomuto dochází, pokud jsou dokumenty v souladu s podmínkami akreditivu. Tato pouţitelnost akreditivu se neliší od akreditivu pouţitelného platbou na viděnou. Avizující banka musí stejně jako u předchozího typu zkontrolovat předloţené dokumenty 32

a potvrzující nebo jmenovaná banka je proplácí. Jediný a podstatný rozdíl spočívá v tom, ţe banka realizující platbu nebude chtít hojení po dovozci okamţitě, nýbrţ poskytuje mu odklad zaplacení pohledávky. Jmenovaná banka je povinná zkontrolovat dokumenty v době pěti dnů a případně je můţe také proplatit, pokud je k proplacení pověřena vystavující bankou. Problém by mohl nastat ve chvíli, kdy by vystavující banka zpětně zjistila, ţe dokumenty nejsou v pořádku. V takovém případě nemá jmenovací banka uţ nárok na hojení u vystavující banky. Pokud na nesrovnalosti v dokumentech přijde ještě před proplacením nebo pokud není ochotna je proplatit, tak je posílá bance vystavující. 2.3. Akreditiv použitelný akceptací Tato forma úhrady dokumentů je formou, při které banka po potvrzení, ţe jsou dokumenty v pořádku, musí akceptovat směnku, která je vydaná na tuto banku a proplatit jí v její splatnosti. Vystavující a potvrzující banka jsou povinny akceptovat směnku, a to v případě, ţe tuto směnku neakceptovala banka, u které byl akreditiv pouţitelný, ale i jmenovaná banka můţe směnku akceptovat, v takovém případě se zavazuje k jejímu proplacení. Akreditiv můţe být pouţitelný akceptací u jmenované banky, potom je tedy směnka vystavena na tuto banku, a ta je v takovém případě zmocněna vystavující bankou ke kontrole dokumentů. Pokud jsou dokumenty v pořádku, je také zmocněna k akceptaci směnky. Pokud by však došlo k tomu, ţe banka bude směnku akceptovat, ale nezaplatí při splatnosti, tak jí beneficient předloţí bance vystavující nebo potvrzující, a ta je povinna tuto původní směnku proplatit. Potvrzující banka však má povinnost směnku akceptovat a proplatit. Jestli si směnku nechá banka nebo se vrátí beneficientovi, o tom rozhoduje právě beneficient, ten ji můţe například prodat forfaitérovi, nebo vyinkasovat směnečnou částku prostřednictvím inkasní banky. 33

2.4. Akreditiv použitelný negociací Termín negociace je v bankovnictví vyuţíván v několika různých případech. Definici negociace je moţné najít v článku 9 UCP 500: Negociace znamená, ţe banka zmocněná provést negociaci poskytne hodnotu za tratu (traty) a/nebo dokument (dokumenty). Pouhé přezkoumání dokumentů bez poskytnutí hodnoty nepředstavuje negociaci. 24 Negociaci je moţné tedy chápat jako převod směnky nebo dokumentů, popřípadě obojího. V bankovní praxi se za negociaci povaţuje úplatný převod směnky. Jedná se o proplacení směnky, kterou majitel této směnky (klient) předloţí k zaplacení směnečníkovi. Klientovi je bankou proplacena směnka v její sto procentní nominální hodnotě, potom si také naúčtuje úroky od doby negociace do zaplacení směnky. Ve většině případů se negociace provádí se zpětným postihem proti klientovi, to jde většinou o směnky na viděnou nebo o vistasměnky, u kterých není jasné datum splatnosti směnky. Jsou samozřejmě i negociace dalších druhů směnek, a to například datosměnek nebo fixních směnek. Pokud je klientovi bankou zaplacena částka směnky o tzv. diskont, jedná se o úplatný odkup směnky, který se povaţuje za eskont směnky. Diskont je moţné vypočítat jako diskontní úrok x částka směnky x počet dní do splatnosti. Eskontovat je tedy moţné jen akceptovatelné lhůtní směnky a negociovat lze vistasměnky nebo neakceptovatelné lhůtní směnky, v tomto je základní rozdíl mezi negociací a eskontem. Akreditiv pouţitelný negociací má několik forem: negociace potvrzující bankou negociace jmenovanou bankou negociace jakoukoliv bankou, která je vyhovující poţadavku akreditivu 24 ANDERLE, P. Dokumentární akreditiv v praxi. 2. Aktualizované a doplněné vydání. Praha : Grada Publishing, 2003, s. 49. ISBN 80-247-0519-2 34

Negociace potvrzující bankou. V případě potvrzující banky je negociace omezena jen na jednu banku, která akreditiv potvrdí a akreditiv je tedy pouţitelný negociací pouze touto bankou, ta je povinna negociaci provést, jestliţe jsou splněny podmínky akreditivu. Negociace jmenovanou bankou. V tomto případě je negociace také omezená, ale pouze na tuto banku. Stejně jako v předešlém případě je akreditiv pouţitelný negociací pouze touto bankou. Rozdíl je v povinnosti negociace. V tomto případě není jmenovací banka povinna negociaci provést. Je k tomu, v případě splnění podmínek, pouze zmocněna. Negociace jakoukoliv bankou, která je vyhovující požadavku akreditivu. Zde je negociace bez omezení, můţe být provedena jakoukoliv bankou. Většinou je však moţnost zvolení banky nějak omezeno, například na banku nějakého konkrétního státu. Dalším rozdílem je, ţe můţe být akreditiv negociovatelný jakoukoliv bankou, a také je jakákoliv banka oprávněna negociaci provést, ale není to její povinností, tak jako v případě banky jmenované. Negociace je často vyuţívána ve Spojených státech, jihovýchodní Asii a Tichomoří, Výhodou negociace je, ţe jsou dokumenty zaplaceny beneficientovi od negociační banky ihned (nezáleţí, zda je to směnka splatná na viděnou nebo lhůtní směnka). 35

3. Použití akreditivu s odloženou splatností jako jednoho z nejlepších prostředků, jak si zajistit zejména krátkodobé úvěrování českého vývozu Jak jiţ bylo zmíněno v kapitole 2.2, dokumentární akreditiv s odloţenou splatností umoţňuje dovozcům platit bance vystavující akreditiv s určitým dohodnutým časovým posunem s moţností nakládat se zboţím, coţ je ujednáno ve smluvních podmínkách. Banka tímto způsobem financuje dovoz zboţí zakoupeného její klientem. Pro dovozce to má ihned několik výhod: Moţnost disponovat se zboţím ho opravňuje toto zboţí rovnou prodat nebo prodat aţ po opracování a teprve poté za něj bance zaplatit. Po celou dobu realizace této operace banka poskytuje dovozci skrytý úvěr, který je většinou výhodnější, neţ kdyby se jednalo o řádný podnikatelsky úvěr. Své vlastní peníze po dobu realizace obchodu podnikatel můţe investovat do jiných projektů. Naopak vývozce je v případě akreditivu s odloţenou splatností ve velice nevýhodném postavení. Po doručení zboţí kupujícímu, musí dlouho čekat na okamţik, kdy mu bude proplacena faktura bez ohledu na veškeré výrobní a provozní náklady. Tato situace velmi zatěţuje podnik, pokud ale chce zachovat odbyt a dobré vztahy s odběrateli, musí na tuto podmínku přistoupit a počkat nebo vyuţít moţnosti odkupu pohledávky z akreditivu. Odkup pohledávky z akreditivu bez postihu je jednou z variant forfaitingu. Představuje odkup (postoupení) dosud nesplatné pohledávky vývozce, která vyplývá z platebního nástroje dokumentárního akreditivu. Odkup probíhá bez zpětného postihu (regresu) vůči tomu, kdo pohledávku prodává a jsou dojednávány na základě předloţení akreditivní listiny dokládající existenci neodvolatelného akreditivu s odloţenou splatností či s akceptací směnky, který byl vystaven nebo potvrzen kvalitní bankou. 36

Vývozce musí dále splnit povinnosti k prokázání účelu forfaitingové operace - k prokázání vývozu předkládá smlouvu o vývozu a dále (obvykle jako součást akreditivních dokumentů) vývozní fakturu a dokumenty prokazující, ţe vývoz za hranice skutečně proběhl. 25 Výsledkem této operace je získání finančních prostředku vývozcem mnohem dříve, neţ pokud by na ně musel počkat do data splatnosti stanoveného v akreditivu. Tabulka číslo 3: Přehled bankovních poplatků za akreditiv s odloţenou platbou. Název banky Poplatek za odloženou platbu a přijetí směnky ČSOB 0,2 % za každý započatý měsíc, min. 1 500,- + riziková přirážka p.a. Česká spořitelna 0,3 % do 90dnů lhůty splatnosti, min. 1 000,- 0,1 % za každých započ. 30 dní, min. 1000,- Komerční banka 0,25 % za každé započaté čtvrtletí, min. 1 000,- GE Money Bank 0,3 % za první měsíc, min. 1 500,- 0,1 % za každý další započ. měsíc, min. 1 000,- Citi bank 0,25 % měsíčně, min. 2 000,- zdroj: vlastní zpracování, informace získaná z ceníků jednotlivých bank O výhodnosti akreditivu s odloţenou splatností svědčí výše uvedený přehled bankovních poplatků. Uvedené v tabulce nabídky jednotlivých bank se liší výši minimálních sazeb, dále některé z nich umoţňují účtování akreditivu v měsíčních a/nebo čtvrtletních poplatcích. 25 Česká exportní banka: odkup pohledávek z akreditivů bez postihu [online]. 1.6.2011 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://www.ceb.cz/content/view/761/25/ 37

Soupeření o klienta donutilo banky nabízet poplatky skoro ve stejné výši ve srovnáni s konkurenci. V nabídce akreditivu s odloţenou splatnosti, vítězi s výši svého poplatku ČSOB s pouhými 0.2 % za kaţdý započaty měsíc. Pro ilustraci: Česká spořitelna a GE Money bank tuto sluţbu zpoplatňují 0,3 %. Výše poplatku se určuje z celkové hodnoty akreditivu. 38

4. Vlastní postřehy a poznatky 4.1. Poplatky účtované bankami za otevření a správu akreditivu Pro zjištění situace na trhu s dokumentárními akreditivy jsem se rozhodl porovnat nabídku tří největších bank působících na bankovním trhu v České republice, a to Komerční banky, Česká spořitelny a ČSOB, dále jsem doplnil GE Money bank a Citi bank. Všechny vyjmenované banky poskytují kompletní sluţby spojené s dokumentárním akreditivem: otevření akreditivu, avízo, potvrzení, změnu, odloţení splatnosti a další. V níţe uvedených tabulkách se dají porovnat jejich jednotlivé nabídky a zjistit, která z nich je nejlevnější a nejvýhodnější. V této práci se budu zabývat pouze dovozními akreditivy 4.1.1. Poplatky za otevření dovozního akreditivu Tabulka číslo 4: Přehled poplatků za otevření dovozního akreditivu. Název banky Poplatek za otevření dovozního akreditivu ČSOB 0,3 % za 1. čtvrtletí, min. 1 500,- Česká spořitelna 0,3 % za 1. čtvrtletí, min. 1 000, Komerční banka 0, 3% za 1. čtvrtletí, min. 1 000 GE Money Bank 0,3 % za 1. čtvrtletí, min. 1 500, Citi bank 0,25% za každý započatý měsíc, min. 5000,- zdroj: vlastní zpracování, informace získaná z ceníků jednotlivých bank Při pohledu na výši procentuálních sazeb je vidět, ţe banky mají prakticky stejnou nabídku. Kromě Citi bank účtují všechny ostatní banky 0,3% za otevření akreditivu s tříměsíční platností. Po překročení tříměsíční lhůty banky, s výjimkou Komerční banky (ta účtuje i 39

nadále čtvrtletně), začínají účtovat poplatky s měsíční frekvencí 26. Svou nabídkou poplatků se v této tabulce výrazně liší jen Citi bank. Ta při niţším procentuálním poplatku za otevření akreditivu začíná účtovat jiţ od začátku s měsíční frekvencí. Je zajímavý téţ pohled na stanovené minimální částky. Ve většině případů částka nepřekročí hodnotu 1500 Kč, jen Citi bank účtuje poplatek 5000 Kč. Nutno dodat, ţe tabulka obsahuje základní sazebník pro dokumentární platby. V praxi jsou banky schopny nabízet svým klientům flexibilnější sazebník, který odráţí hodnotu akreditivní částky, např. Komerční banka u částek nad 30 mil. Kč začíná účtovat 0,25 % z částky a nad 150 mil. 0,2 %., dále se výše poplatků odvíjí i od toho jak často tuto sluţbu klient vyuţívá, v neposlední řadě téţ jaký rating má ţadatel o akreditiv u banky. Je vidět, ţe procentuální částky jsou srovnatelné. U ČSOB a GE Money Bank jsou vyšší minimální částky. ČSOB si pak ještě připočítává rizikovou přiráţku podle míry úvěrového rizika. U České spořitelny jsou nastaveny hranice částky akreditivu, po jejichţ dosaţení se procentuální částka sniţuje. Vzhledem k tomu, ţe bankovní sazebníky uvádějí pouze částky minimální, nikoli maximální a poplatky jsou stanoveny procentuálně, dochází v praxi často ke stanovení výjimek z poplatků, samozřejmě především u vysokých částek, respektive u klientů, kteří pouţívají akreditiv často. Ty mohou být jednorázové u jednotlivého velkoobjemového akreditivu, nebo trvalé u klienta s velkým objemem akreditivů. Trvalé výjimky se stanoví většinou na dobu jednoho roku a mohou být prodluţovány na další období. V příloze číslo 2 uvádím vzor ţádosti o otevření akreditivu. 26 Podrobnější ceníky bankovních poplatku jsou k dispozici na webových stránkách vybraných bank. Adresy bank jsou v seznamu internetových zdrojů na konci této bakalářské práce poznámka autora 40

4.1.2. Poplatky spojené se zrušením nebo změnou akreditivu Tabulka číslo 5: Přehled poplatků za zrušení/změny akreditivu. Název banky Poplatek za provedení změny Poplatek za zrušení ČSOB 1 500,- 1 500,- Česká spořitelna 1 000,- 1 000,- Komerční banka 750,- 1 000,- GE Money Bank 1 000,- 1 000,- Citi bank 2000,- 2000,- zdroj: vlastní zpracování, informace získaná z ceníků jednotlivých bank Otevřením akreditivu bankovní sluţby nekončí. V tabulce je uveden přehled poplatků spojených se změnou akreditivu nebo jeho zrušením. Ke změně akreditivu můţe dojít pouze v případech, kdy s touto změnou budou souhlasit všechny zúčastněné strany a můţou se týkat změny názvu nebo adresy příjemce akreditivu, změny místa platnosti, změny dopravních parit, změny místa odeslání nebo doručení atd. Podobně je tomu i u zrušení akreditivu. V případě, ţe dojde k předčasnému ukončení obchodního případu, jsou banky oprávněné vyţadovat po svých klientech poplatky ve výši zveřejněné v tabulce. Poplatky za změny v akreditivu jsou nejniţší v Komerční bance, jejich výše je 750 Kč. Nejvyšší poplatek si stanovila Citi bank, a to 200 Kč za změnu. Všechny ostatní banky drţí poplatky v rozmezí 1000 aţ 1500 Kč. Důleţitou informací pro podnikatelské subjekty je to, ţe poplatky se účtují za kaţdou změnu zvlášť. U poplatků spojených se zrušením akreditivu je 41

jiţ tradičně nejdraţší Citi bank, a to 2000 Kč, za ní následuje ČSOB s poplatkem 1500 Kč a ostatní banky si účtují 1000 Kč. 4.1.3. Poplatky spojené s vyplácením akreditivu Tabulka číslo 6: Přehled poplatků za vyplácení akreditivu. Název banky Poplatek za výplatu akreditivu ČSOB 0,3 %, min. 1 500,- Česká spořitelna 0,3 %, min. 1 000,- Komerční banka 0,25 %, min. 1 000,- GE Money Bank 0,3 %, min. 1 500,- Citi bank 350,- plus náklady na předání dokumentu zdroj: vlastní zpracování, informace získaná z ceníků jednotlivých bank Po splnění všech akreditivních podmínek má banka povinnost uhradit vývozci hodnotu dokumentů. I zde banky účtují za své sluţby poplatky, jejichţ výši uvádím v tabulce číslo 6. Nepatrným sníţením o 0,05% sazby se liší Komerční banka od nabídky konkurenčních bank, zde je ale vítězem nabídka Citi bank, která si za tuto sluţbu účtuje pouhých 350 Kč. Při vyuţití této nabídky jsou podnikatelské subjekty schopné ušetřit nemalé peněţní prostředky ve srovnání s nabídkou jiných bank. 42

4.1.4. Poplatky za avízo exportérovi Tabulka číslo 7: Přehled poplatků za avízo. Název banky Poplatek za avízo exportérovi ČSOB 0,2 % min. 1 500,- Česká spořitelna 0,2 % akreditivy bez potvrzení České spořitelny, min. 1 000,- s potvrzením zdarma Komerční banka 0,2 %, min. 1 000,- avizování akreditivu vystaveného KB 0,1 %, min. 500,- GE Money Bank 0,2 % min. 1 000,- Citi bank 0,15 %, min. 2 000,- zdroj: vlastní zpracování, informace získaná z ceníků jednotlivých bank V případě úspěšného otevření akreditivu příkazcem má vystavující banka povinnost avizovat (oznámit) tuto skutečnost exportérovi (beneficientovi). Nedělá to však sama, nýbrţ prostřednictvím avizující banky, kterou si zvolil sám beneficient. I tato operace je zpoplatněna. Při pohledu na tabulku číslo 7 je zřetelné, ţe Citi bank opět účtuje nejvyšší minimální poplatek, ale při procentuálním odečtu se jeví jako nejlevnější. Sazba za avízo u Komerční banky ve výši 0,1 % je však podmíněna tím, ţe vystavující bankou akreditivu musí být taktéţ Komerční banka. Česká spořitelna v případě dodrţení stejných podmínek jde ještě dále, a tuto sluţbu nabízí zcela zdarma. Pokud se nejedná o banky patřící do stejné skupiny. Dále je nabídka bank v podstatě shodná, výše minimálního poplatku je 1000 Kč a procentuálně jsou na stejné výši 0,2%. 43

4.1.5. Další poplatky účtované bankami ve spojení s dokumentárními platbami Při podrobném rozboru sazebníku jednotlivých bank jsem zjistil, ţe spektrum poplatků je velmi široké. Některé poplatky se vztahují jen na dovozní akreditivy, některé na vývozní, jiné sazby si účtují banky i v případech tuzemských akreditivů. Pokračováním výčtu poplatků bych mnohonásobně překročil obsah práce, proto se omezím pouze na výčet jen několika nejdůleţitějších. Mezi ně patří například poplatek za předběţné avízo, poplatek za kontrolu dokumentů, poplatek za převod dokumentů atd. Poplatek z akreditivu s odloţenou splatností jsem zveřejnil v kapitole číslo 4. Při otevření dokumentárního akreditivu se všechny poplatky sčítají a záleţí na domluvě mezi podnikatelskými subjekty, zda poplatky zaplatí jen jeden z nich nebo se o poplatky rozdělí. Příklad postupu uzavření akreditivu s výpočtem výše poplatků uvádím níţe v modelovém obchodním případu. 4.2. Modelový obchodní případ Jako vzorový modelový příklad jsem se rozhodl pouţít obchodní případ, kdy se méně známá kovoobráběcí slovenská firma Abakus rozhodla pro koupi CNC soustruhu u českého výrobce, společnosti Škoda Machine Tool. Hodnota takového zařízení byla stanovena na 1 750 000,- Kč. Společnosti do doby uzavření kupní smlouvy neměly ţádnou obchodní historii a vzájemně se neznaly. Prvním krokem vedoucím k realizaci obchodu je uzavření kupní smlouvy. 4.2.1. Kupní smlouva Mezinárodní obchod je specifický svým velkým mnoţstvím faktorů ovlivňujících jeho hladký průběh, mezi tyto faktory řadíme charakter příslušného trhu, obchodněpolitickou situaci, distribuční kanály, právní odlišnosti a mnoho dalších. Potíţe při realizaci obchodu můţou v jakýkoliv okamţik způsobit různé nahodilé události, které není snadné tušit dopředu, např. kurzová rizika, rizika trţní nebo komerční. Jedinou moţností, jak předcházet rizikům plynoucím z obchodu je řádně a pečlivě uzavřená kupní smlouva mezi obchodními partnery. Chybně sjednaná nebo neúplná smlouva můţe mít za následek rozlišný výklad povinností plynoucích pro zúčastněné strany a je později velmi sloţitě řešitelná a většinou vede k 44

soudním sporům. Nenahraditelným pomocníkem při sniţování rizik, plynoucích z chyb a nedůslednosti, je pouţívání vzorových smluv, standardů a mezinárodních zvyklostí a pravidel. V obchodním zákoníku v 263 odst. 2 a 269 odst. je zakotveno, ţe pro vznik platné smlouvy musí dojít k: přesné identifikaci smluvních stran přesnému a stručnému popisu předmětu kupní smlouvy sjednání ceny závazku prodávajícího dodat zboţí závazku převodu vlastnického práva z exportéra na importéra Kromě podstatných částí kupní smlouvy se dále doporučuje upřesnit: určení platebních podmínek termín a místo dodání zboţí sjednání záruk za dodané zboţí, včetně záručních lhůt právo, kterým se smlouva řídí, jurisdikce do které spadá případné rozhodování soudního sporu) Kupní smlouva zavazuje prodávajícího dodat předmět obchodního kontraktu v dohodnuté kvalitě a mnoţství kupující straně a umoţňuje mu disponibilní právo. Kupující je povinen zboţí odebrat a zaplatit za něj dohodnutou a ve smlouvě zakotvenou cenu. Jinými slovy, kupní smlouva definuje primární podmínky, při kterých se realizuje obchodní operace. 27 27 ČERNOHLÁVKOVÁ, E.; MACHKOVÁ, E.; SATO, A., et al. Mezinárodní obchodní operace. Vyd. 4. Praha: Grada Publishing, 2007, s. 33-45. ISBN 978-80-247-1590-2. JANATKA, F., et al. Rizika v komerční praxi. Vyd. 2. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, s. 202-205. ISBN 978-807-3576-325. 45

4.2.2. Platební podmínka Platební podmínka je velmi důleţitou náleţitostí kupní smlouvy. Zúčastněné strany se zde výslovně dohodnou na místě, době a způsobu úhrady ceny za zboţí prodejci. V mezinárodním obchodě existuje hned několik moţností, jak realizovat finanční vypořádání a zároveň sníţit nejrůznější rizika skrytá v obchodním případu: hladká platba pomocí akontace, dokumentárního akreditivu, dokumentárního inkasa, bankovních záruk a několika dalších, méně vyuţívaných způsobů. Výběr správných platebních a zajišťovacích dokumentů se odvíjí od vzájemné důvěryhodnosti klientů případně od jejich zkušeností z předchozích obchodních styků. V případě, ţe se jedná o první obchodní kontrakt, nebo má jeden z partnerů nedůvěryhodnou pověst, doporučuje se zvolit tvrdší podmínky a v případě získání dobrých zkušeností pro příští kontrakty podmínky změkčovat. 28 Zadání a obsah mé práce mi neumoţňuje zabývat se rozborem všech platebních instrumentů, proto se dále budu zabývat výhradně dokumentárním akreditivem. Pokud se v našem modelovém případě účastníci obchodu dohodli na vyuţití dokumentárního akreditivu, dále pro ně plyne potřeba dohodnout se na tom: jakou bankou má být akreditiv vystaven; do kdy a kde (u jaké banky) má být akreditiv platný; způsob čerpání akreditivu (na viděnou, odloţenou platbou, negociací (směnky) nebo směnkou; kdo hradí jaké poplatky; proti jakým dokumentům bude akreditiv pouţitelný 29 Zde je na místě upozornění na skutečnost, ţe obchodní právo v České republice, a i v řadě dalších zemí, rozlišuje dvě moţností vyuţití dokumentárního akreditivu: moţnost zaplacení dokumentárním akreditivem, nebo prostřednictvím dokumentárního akreditivu. 28 JANATKA, F., et al. Rizika v komerční praxi. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, s. 222-230. ISBN 978-807-3576-325. 29 Většinou importér hradí poplatky své bance za otevření, výplatu apod. akreditivu, kdeţto exportér platí poplatky své bance za avizování, potvrzení akreditivu a další. - pozn. autora. 46

Nejedná se pouze o bezvýznamný dvojí popis stejné skutečnosti, ale o dvě rozdílné právní záleţitosti. Zaplacení dokumentárním akreditivem by znamenalo, ţe importér splní svůj závazek tím, ţe zařídí vystavení dokumentárního akreditivu ve prospěch exportéra, vztahující se k tomuto kontraktu podle jeho podmínek, kdeţto v případě zaplacení prostřednictvím dokumentárního akreditivu zodpovídá i za proplacení tohoto akreditivu, v případě, ţe jsou jeho podmínky splněny vystavující bankou. V prvním případě by to znamenalo, ţe pokud po splnění všech podmínek akreditivu, exportér nedostal z nějakého důvodu od vystavující banky zaplaceno, importér nemusí hodnotu zboţí platit mimo akreditiv (neboť on uţ zaplatil akreditivem). V druhém případě se akreditiv povaţuje spíše za zajištění, importér se svého závazku v případě nesolventnosti banky nezbaví a je povinen uhradit kupní částku mimo akreditiv. Pro exportéra a importéra je tedy velmi důleţité si přesně, jasně ale i stručně definovat všechny podmínky dokumentárního akreditivu v kupní smlouvě. 30 4.2.3. Dodací podmínka Dodací podmínka je další velmi důleţitou součástí kupní smlouvy kontraktu. Zde jsou zakotveny základní povinnosti prodejce i kupujícího spojené s dodáním a převzetím obchodovaného zboţí: způsob, místo a okamţik předání zboţí kupujícímu způsob, místo a okamţik přechodu výloh a rizik z prodávajícího na kupujícího další povinnosti stran při zajišťování dopravy, nakládky a vykládky zboţí, průvodních dokladů, kontroly, pojištění, celního odbavení apod. 31 30 ANDERLE, P. Dokumentární akreditiv v praxi. 4. zcela přepracované vydání. Praha: Grada Publishing, 2008, s. 55. ISBN 978-80-247-2276-4. 31 ČERNOHLÁVKOVÁ, E.; MACHKOVÁ, E.; SATO, A., et al. Mezinárodní obchodní operace. 4 vydání. Praha: Grada Publishing, 2007, s. 57. ISBN 978-80-247-1590-2. 47

Dodací doloţky, podobně jako akreditiv, vznikly na základě obchodních zvyklostí. Vzhledem k různé interpretaci a výkladu těchto doloţek v návaznosti na rozdíly obchodních zákoníků jednotlivých zemí, Mezinárodní obchodní komora v roce 1936 zpracovala a přijala soubor mezinárodních pravidel pro výklad nejčastěji pouţívaných obchodních doloţek - Incoterms (International Commercial Terms). Od doby přijetí prvních pravidel byly doloţky opakovaně upravované a aktualizované tak, aby odpovídaly poţadavkům vyvíjejícího se zahraničního obchodu a způsobům dopravy. Dnes platí osmá revize pravidel s aktualizací z roku 2010, nesoucí název Incoterms 2011 a její pouţití převládá v celosvětovém měřítku. Pravidla Incoterms nemají právní povahu a závaznými se stávají aţ poté, co se na ně zúčastněné strany slovně odvolají přímo v kupní smlouvě. Neřeší problematiku převodu vlastnictví ke zboţí, jen otázku přechodu nákladu a rizik, jejích primárním úkolem je poslouţit jako návod na postup pro stranu povinnou zajistit přepravu zboţí. Aktualizovaná edice Incoterms 2010 obsahuje 11 doloţek rozdělených do 2 skupin: Doloţky pro všechny druhy přepravy Doloţky pro námořní a vnitrozemskou vodní přepravu Kromě dodacích doloţek Incoterms 2010 obsahuje také 10 skupin povinností rozdělených na povinnosti prodávajícího a povinnosti kupujícího. Přehled dodacích doloţek uvádím v příloze číslo 3. 4.2.4. Vypořádání obchodního případu V případě našeho modelového obchodu, obě zúčastněné strany úspěšně zvládli řádné sepsání kontraktu s upřesněním všech důleţitých náleţitostí a podmínek. Z kontraktu plyne, ţe se společnosti dohodli na dodávce obráběcího stroje (CNC-soustruh), v hodnotě 1 750 000 Kč., ze závodu Škoda Machine Tool, kde byl vyroben, a to kamionovou dopravou do místa, kde se nachází výrobní prostory firmy Abakus. Důleţitou smluvní podmínkou je termín dodání stroje, a to z důvodu návaznosti na jeho zprovoznění třetí stranou. Při nesplnění této podmínky a opoţdění dodávky, je odběratel oprávněn poţadovat po dodavateli pokutu sjednanou ve smlouvě. 48

Vzhledem k nedůvěře v dobrou platební morálku firmy Abakus ze strany dodavatele, prosadila společnost Škoda Machine Tool do platebních podmínek pouţití akreditivu jako platebního i zajišťovacího instrumentu. Akreditiv je neodvolatelný a s odloţenou splatností jeden měsíc. Bankou české strany je Komerční banka, bankou slovenské strany je Unicredit bank. Pro nedostatečnou zkušenost s Unicredit bank a obavami z její dobré bonity, Škoda Machine Tool poţádala svou banku o potvrzení akreditivu. V době uzavření kontraktu mají zúčastněné banky níţe uvedené sazby za otevření a správu akreditivu. Komerční banka je v roli banky exportéra, proto pro potřeby výpočtu nákladů na akreditiv, uvádím zde vybrané sazby exportního akreditivu. Tabulka číslo 8: Ceny exportního akreditivu Komerční banka Česká republika. Komerční banka Česká republika Avizováni 0,2 % min. 1 000 Kč Potvrzení akreditivu Individuálně, min 1500 Kč Kontrola dokladů a výplata akreditivu 0,3 % z vyplacené částky, min. 1 000 Kč Změna akreditivu 750 Kč za kaţdou změnu Závady v dokladech 500 Kč zdroj: vlastní zpracování, informace získaná z ceníků Komerční banky 32 32 Sazebník KB: Dokumentární platby [online]. 16.4.2012 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://www.sazebnikkb.cz/cs/podnikatele/uvery/dokumentarni-platby.html 49

Unicredit bank je v tomto obchodním případě v roli banky importéra, proto níţe uvádím ceny akreditivu importního. 33 Tabulka číslo 9: Ceny importního akreditivu Unicredit bank Slovensko. Unicredit bank Slovensko Předavízo 33.2 EUR (802 Kč) Otevření akreditivu 0,3 %, min. 100 EUR (2416,4 Kč) Odloţená splatnost 0,2%, min 33,2 EUR (802 Kč) - měsíčně Doplatek za nesrovnalosti v dokumentech 50 EUR (1208 Kč) Změna podmínek akreditivu 50 EUR (1208 Kč) Výplata akreditivu 0,30% min. 66,40 EUR (1737) zdroj: vlastní zpracování, informace získaná z ceníků Unicredit bank - Slovensko 34 Dále následují tyto kroky: Dovozce (společnost Abakus) ţádá svou banku Unicredit bank o otevření dokumentárního akreditivu ve prospěch společnosti Škoda Machine Tool. Po analýze finančního stavu 33 Sazebník zveřejněný na webových stránkách Unicredit bank uvádí ceny akreditivu v eurech, pro potřeby bakalářské práce tyto sazby převádím na koruny české dle kurzovního lístku Komerční banky s platnosti ke dni 18.4.2012 24,164 Kč za nákup. 34 Unicredit book : O banke [online]. 1.1.2012 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://www.unicreditbank.sk/page/sk/o-banke/unicredit-book.html#cenniky 50

společnosti Abakus a shledání ho za bezproblémový, banka akreditiv za poplatek 0,3% z částky, ve výši 5250 Kč otevírá. K této částce připočítává poplatek za odloţenou splatnost, který činí 3500 Kč (minimální poplatek je překročen, poplatek činí 0,2 % z částky akreditivu). Poté prostřednictvím Komerční banky, Unicredit bank oznamuje (avízuje) exportérovi otevření akreditivu. Komerční Banka kontroluje lhůty a podmínky akreditivu, a při shledání je bezproblémovými, předává avízo klientovi. Za tuto sluţbu Komerční banka účtuje exportérovi poplatek ve výši 0,2 %, coţ činí 3500 Kč Na ţádost beneficienta a po analýze důvěryhodnosti Unicredit bank, Komerční banka za poplatek 1500 Kč 35, akreditiv potvrzuje, čímţ beneficienta chrání proti platební neschopnosti nebo nevůli banky importéra - Unicredit bank, a v případě neplnění z jejich strany, Komerční banka je povinna uhradit hodnotu akreditivních dokumentů sama. Importér dostává závazkům plynoucím ze smlouvy a odesílá zboţí v dohodnutém termínu, v poţadované kvalitě a kvantitě. Tím splňuje podmínky pro vyplácení náleţících mu finančních prostředků, jejichţ výše je dohodnuta v kupní smlouvě. Proto, aby je získal, předkládá sadu poţadovaných dokumentů své bance a protoţe jeho banka je bankou potvrzující, ţádá ji o proplacení dokumentů. Banka kontroluje správnost dokumentů a dává příkaz k proplacení jejich hodnoty beneficientovi. K zaplacení však nedochází hned, ale díky tomu, ţe se jedná o akreditiv s odloţenou splatností 1 měsíc, dostává beneficient zaplaceno aţ po vypršení této lhůty. Za tuto sluţbu účtuje svému klientovi poplatek ve výši 0,3 % - 5250 Kč Současně s předchozím krokem posílá Komerční banka dokumenty bance importéra s ţádostí o proplacení. Unicredit bank plní bance beneficienta poţadovanou hodnotu dokumentů a za tuto sluţbu účtuje společnosti Abakus poplatek ve výši 0,3 % - 5250 Kč. 35 Uvedený poplatek je minimální, stanovuje se na míře kreditního rizika, většinou je ale mnohonásobně vyšší, sazebník Komerční banky ale výši poplatku neupřesňuje. Pro lepší přehled zde uvádím sazbu České spořitelny, která je ve výši 0,3 %, coţ v našem případě činí 5250 Kč poznámka autora. 51

Unicredit bank předá exportérovi dokumenty opravňující ho k libovolnému nakládání se zboţím, a protoţe se jedná o akreditiv s odloţenou splatností 30 dnů, čeká tuto dobu na úhradu dluţné částky. Poté, co dohodnutá lhůta uplyne, Unicredit bank odečte z účtu společnosti Abakus hodnotu dokumentů spolu s poplatky spojenými se správou akreditivu. Tímto akreditiv končí svou platnost. Tento fiktivní příklad měl za úkol spočítat náklady na dokumentární akreditiv pro obě zúčastněné strany v obchodě. Jak vidíme, importérovi jsou naúčtované následující poplatky: Otevření akreditivu 0,3 % (5250 Kč) Poplatek za odloţenou splatnost 0,2 % (3500 Kč) Kontrola dokumentů a proplacení akreditivu 0,3 % (5250 Kč) Celkem 14000 Kč Strana exportéra je zatíţená následujícími poplatky: Poplatek za avízo 0,2 % (3500 Kč) Poplatek za potvrzení min. 1500 Kč Kontrola dokumentů a vyplácení akreditivu 0,3 % (5250 Kč) Celkem 10250 Kč Po sečtení všech poplatků naúčtovaných bankami v tomto případě, výsledná cena akreditivu činí 24250 Kč. Povaţuji však za nutnost upozornit na skutečnost, ţe jsem pracoval s modelem nezatíţeným poplatky za opravu dokumentů, potvrzení třetí bankou a další. V praxi se tyto poplatky objevují velmi často, coţ cenu akreditivu můţe mnohonásobně zvýšit, záleţí na počtu dokumentů vrácených k opravě nebo dalším způsobům diverzifikace rizik. Při pohledu na přehled poplatků, je ihned zřejmé, ţe největší poplatkovou zátěţ nese importér, v našem případě to činí 14000 Kč. Exportér je zvýhodněný niţším poplatkem, a to v celkové výši 10250 Kč. Zdánlivě vysokou cenu, kterou jsou ale zúčastněné strany ochotné zaplatit, 52

nýbrţ dokumentární akreditiv je schopen jako jediný platební instrument komplexně a kvalitně ochránit jejich zájmy. 4.3. Porovnání a vyhodnocení poplatků za dokumentární akreditiv dle ceníku vybraných bank Závěrem kapitoly věnované vlastním postřehům a poznatkům chci zmapovat a porovnat sazebníky jednotlivých bank a rozhodnout se, která bude pro českého exportéra nejlepší. Jiţ předem chci upozornit na skutečnost, ţe veškeré sazebníky, zveřejněné mnou v tomto přehledu, jsou volně dostupné na webových stránkách vybraných bank. Sazebníky uvádí ceny sluţeb platné ke dni zpracování této kapitoly 20.4.2012. Pro pestrost sazebníku bank, se budu zabývat pouze základními poplatky, které se opakují v nabidce kaţdé banky. Tabulka číslo 10: Ceny exportního dokumentárního akreditivu vybrané banky ČSOB ČSAS KB GE Money bank Citi Bank Avízo akreditivu 0,2 % 0,2 %, 0,2 %, 0,1 %, 0,15 %, min. 1500 Kč min. 1000 Kč min. 1000 Kč min. 500 Kč min. 2000 Kč Potvrzení 0,2 %, 0,3 %, Individuálně, Individuálně, Dle bonity akreditivu min. 1500 Kč, min. 1000 Kč min. 1500 min. 1500 banky Vyplacení 0,3 %, 0,3 %, 0,3 %, 0,3 %, 0,2 %, akreditivu min. 1500 Kč min. 1000 Kč min 1000 Kč min. 1500 Kč min. 4000 Kč Změna podmínek 1500 Kč 1000 Kč 750 Kč 1000 Kč 2000 Kč Nesrovnalosti v dokumentech 1500 Kč 1500 Kč 500 Kč 500 Kč 1500 Kč Zdroj : vlastní zpracování, informace získaná z ceníků jednotlivých bank 53

Abychom docílili relevantních výstupů z výpočtu výhodnosti nabídek bank, musíme upustit od moţnosti vypočítat akreditiv potvrzený. Kromě ČSOB a České spořitelny neuvádí ţádná jiná banka procentuální sazby, pouze avizuje minimální poplatek za potvrzení, coţ nám znemoţňuje porovnání nabídek. Vycházejme tedy z modelu, ve kterém bude exportér vyváţet zboţí v hodnotě 1 mil. Kč, v průběhů vypořádání obchodu došlo k posunutí termínu dodávky (změna podmínek) a při kontrole dokumentů se odhalily jejich nesrovnalosti. Po odstranění všech překáţek byl obchod realizován ke spokojenosti všech zúčastněných stran. Po sečtení jednotlivých poloţek se nám nabízí následující přehled: Tabulka číslo 11: Přehled celkových nákladů na dokumentární akreditiv vybrané banky Celkové náklady na exportní dokumentární akreditiv ČSOB ČSAS KB GE money bank Citi bank 8000 Kč 7500 Kč 6250 Kč 5500 Kč 9500 Kč Zdroj: vlastní zpracování, informace získaná sečtením poplatků z ceníků jednotlivých bank Výpočet jsem prováděl procentuálním odvozením výše poplatku od celkové hodnoty zboţí vzhledem k tomu, ţe celková hodnota zboţí převyšovala stanovený rámec pro pouţití minimálních cen. Jen u Citi bank jsem byl nucen vycházet z hodnoty minimálních poplatků, protoţe jejich výše byla nastavena dvojnásobně aţ čtyřnásobně ve srovnání s ostatními bankami. V tomto přehledu poplatků vítězí GE Money bank s poplatkem ve výši 5500 Kč. Za ní následuje Komerční banka s poplatkem 6250 Kč a na třetím místě se umístila Česká spořitelna s poplatkem 7500 Kč. Z tohoto výpočtu a přehledu nákladů na exportní akreditiv, by mohl tuzemský vývozce posoudit, která banka mu nabízí nejvýhodnější cenovou nabídku z hlediska poplatků. Správně zvolenou bankou můţe exportér ušetřit téměř 50 % nákladů na avízo a správu akreditivu. 54

5. Výhody a nevýhody akreditivu Dokumentární akreditiv je velmi sofistikovaný platební prostředek. Na jeho výhody jsem ve své práci poukázal jiţ několikrát, v této kapitole se pokusím o krátké shrnutí. Pro kaţdou ze zúčastněných stran v obchodním případu plynou z jeho pouţití nejen výhody, ale i nevýhody, nebo zcela nebezpečí vzniku finančních ztrát. 5.1. Výhody pro exportéra Exportér je dokumentárním akreditivem velmi spolehlivě chráněn pro případ platební neschopnosti nebo nevůle protistrany. Banka otevírající akreditiv, vystavuje neodvolatelný závazek zaplatit exportérovi na viděnou nebo k dohodnutému datu hodnotu dokumentů představujících zboţí. V okamţiku, kdy importér odmítne z nějakých důvodů plnění otevírající akreditiv, je banka zavázána vzniklou pohledávku uhradit. Podmínkou pro bezproblémové vypořádání ze strany exportéra je splnit veškeré náleţitosti kupní smlouvy. V případě kdy předmět kupní smlouvy bude v poţadované kvalitě a mnoţství zabalen dle předpisů, naloţen a odeslán importérovi v dohodnutém termínu, nemůţe importér ovlivnit proplacení dokumentů bankou i v případě, ţe odmítne zboţí převzít. Dalším rizikem, před kterým je exportér chráněn, je riziko teritoriální. Toto riziko je v poslední době stále více aktuální, politické turbulence v zemích Blízkého východu potvrzují nutnost toto riziko nepodceňovat a řádně zváţit všechny moţnosti, jak se proti němu pojistit. Nejlepším řešením je moţnost zapojení do akreditivní operace třetí banky se sídlem v zemi s výraznou politickou a ekonomickou stabilitou. Pokud třetí banka potvrdí akreditiv ve prospěch beneficienta, znamená to téměř 100% jistotu, ţe vývozce za své zboţí dostane zaplaceno. Velmi důleţitá je i moţnost získání předfinancování (pre-shipment), nebo financování odloţené splatnosti (post-shipment). Předfinancováním rozumíme moţnost financování nákupu potřebných surovin, materiálu nebo subdodávek ještě dříve, neţ dojde k zaplacení faktur odběratelem. Tuto moţnost nabízí banky velmi často aţ po zajištění budoucí pohledávky např. akreditivem nebo jiným vhodným způsobem. 55

Financování odloţenou splatností můţe probíhat několika způsoby, nejpouţívanější formou jsou negociace a forfaiting. Podmínkou pro poskytnutí plnění je odeslání zboţí v řádném termínu a následný odprodej akreditivních dokumentů bance nebo forfaitingové společnosti. Většinou exportér dostane peníze za své zboţí ihned, bez nutnosti čekat na plnění podmínek akreditivu ze strany banky odběratele. V tomto případě dokumentární akreditiv představuje sebou obchodovatelný cenný papír s moţností jeho odprodeje jak v tuzemsku, tak i v zahraničí. Dokumentární akreditiv můţe výrobci (exportérovi) téţ slouţit jako garanční nástroj, a to v případě, kdy si chce zajistit od banky úvěr za výhodnějších podmínek nebo ho pouţít jako záruku zaplacení vůči svým dodavatelům. 5.2. Výhody pro importéra Dokumentární akreditiv je na první pohled pro importéra méně výhodný. Avšak při hlubší analýze se ukazuje jeho velký význam a nenahraditelnost obzvlášť v zahraničním obchodě. Správným nastavením akreditivních podmínek (např. druh akreditivu, platnost nebo hodnota akreditivu) a výběrem akreditivních dokumentů (certifikátů) svědčících o tom, ţe zboţí odpovídá poţadavkům kvality, o řádném odeslání zboţí, o jeho hodnotě a dalších, importér získává jistotu, ţe banka poskytne plnění pouze v případě, ţe neshledá ţádný z dokumentů za problematický. Pokud banka objeví nesrovnalosti v dokumentech, má právo plnění odmítnout a provede ho pouze v případě dodatečné opravy dokumentů nebo schválení importérem. Jistou výhodou pro importéra je také fakt, ţe platí aţ oproti dokumentům prokazujícím existenci jim poţadovaného zboţí, neplatí tedy nic dopředu a se svými prostředky můţe dále nakládat. Tímto se zároveň výrazně sniţuje riziko podvodu ze strany dodavatele znemoţňující mu do jisté míry fakturaci za neexistující zboţí. Velmi výraznou výhodou pro importéra se jeví moţnost získání skrytého úvěru poskytnutého dodavatelem, a to prostřednictvím akreditivu s odloţenou splatností, který je vţdy výrazně levnější, neţ pokud by byl poskytován bankou. Tento druh akreditivu umoţňuje odloţit jeho plnění aţ do okamţiku, kdy odběratel dovezené zboţí prodá nebo realizuje jiným způsobem a akreditiv splácí z prostředků získaných prodejem zboţí vázaného na akreditiv. 56

V obchodním případě, kde se jedná o dovoz za účelem dalšího prodeje do zahraničí (reexport), umoţňuje dokumentární akreditiv financování za pomoci akreditivu převoditelného nebo back-to-back akreditivu. Převoditelný akreditiv umoţňuje třetí osobě zúčastněné v transakci (zprostředkovateli) odečíst od hodnoty dokumentů svou provizi a postoupit tyto dokumenty k proplacení bance importéra. Back-to-back akreditiv je svým charakterem velmi podobný akreditivu převoditelnému, taktéţ se jedná o způsob financování sluţeb zprostředkovatele. 5.3. Nevýhody akreditivu Mezi hlavní nevýhody dokumentárního akreditivu patří jeho vysoká pracnost při jeho otevírání a domlouvání podmínek a jeho poměrně vysoká cena. Nepřesné stanovení podmínek můţe být příčinou chyb a neúplnosti dokumentů, které předkládá beneficient k akceptaci a proplacení, a tak ohroţují celý obchodní případ. V okamţiku, kdy banky zjistí neshodu v dokumentech, zastaví okamţitě plnění a poţadují nápravu situace a v případě, ţe se exportér a importér nedomluví na změnách v dokumentech, akreditiv zruší a neproplatí. Výrazné nebezpečí pro importéra plyne z principu vyloučení odpovědnosti bank. Tento princip zbavuje banky zodpovědnosti např. v případě, ţe bylo realizované plnění a zboţí neodpovídalo poţadavkům kvality. Z principu vyloučení odpovědnosti plyne, ţe se banky nezabývají stavem dováţeného zboţí, ale pouze dokumenty, které musí být v souladu s dohodnutými podmínkami v kupní smlouvě. V podstatě zodpovídají banky pouze za ověřování dokumentů, nikoliv za formu, dostatečnost, přesnost nebo pravost. 36 V tomto případě, pokud importér nezahrne do akreditivních podmínek potvrzení o prohlídce zboţí, vystavuje se riziku, ţe zboţí v nejlepším případě nebude odpovídat mnoţství nebo kvalitě. 36 ANDERLE, P. Dokumentární akreditiv v praxi. 4. zcela přepracované vydání. Praha : Grada Publishing, 2008, s. 32. ISBN 978-80-247-2276-4. 57

Náklady na otevření a správu akreditivu jsou vysoké. Banky nabízející dokumentární akreditiv si uvědomují veškerá úskalí a rizika plynoucí z mezinárodních obchodů, nákladovost na jejich realizaci, a tuto sluţbu si nechají patřičně zpoplatnit. Z mnou uvedených cen v ceníku v kapitole 5.1 plyne, ţe si banky účtují kaţdou operaci zvlášť, a to jak za otevření, avízo, změny apod. Banky jiţ v základních sazebnících určují, kdo bude platit jaký poplatek. Jsou však případy, kdy se importér a exportér pokoušejí domluvit na tom, aby náklady na akreditiv byly rozděleny půl na půl pro obě strany. 58

Závěr Na závěr mé bakalářské práce bych chtěl okomentovat význam a budoucí vývoj dokumentárního akreditivu jako platebního prostředku, pro účastníky mezinárodního obchodu v České republice i v zahraničí. Vzhledem k tomu, ţe bankovnictví a bankovní produkty se neustále vyvíjí, i dokumentární akreditiv od své původní podoby zaţil řadu změn a inovací. Dokumentární akreditiv podstupuje pravidelné revize ze strany Mezinárodní obchodní komory, která se snaţí o úpravu zvyklostí pouţití akreditivu s ohledem na postupující modernizaci a digitalizaci bankovních procesů. Budoucnost akreditivu osobně vidím v plném přechodu na digitální standard, tzv. e-akerditiv, který bude plně implementovaný do informačních systémů bank i firem zúčastněných v obchodních případech. Za následek to bude mít sníţení nákladů na swift-operace díky přechodu na internetové propojení mezi všemi subjekty obchodu, efektivnější sdílení dat mezi zúčastněnými stranami, celosvětová standardizace digitálních dokumentů eliminuje dodnes často se vyskytující chybné vyplnění formulářů a odmítnutí jejich proplacení bankami. Nasvědčuje tomu například jiţ v pořadí druhá revize e-ucp (jednotné zvyklosti a pravidla pro elektronické dokumentární akreditivy) s číslem 600, upravující způsob a moţností pouţití elektronického akreditivu. Ale ani dokumentární akreditiv ve své tradiční listinné podobě neztrácí na popularitě a v dnešních dnech zaţívá renesanci. Po poklesu oblíbenosti koncem 90. let (některé zdroje uvádí aţ o 9 % ročně) je dnes stále ţádanější. Doba ekonomické recese nutí výrobce hledat odbyt svého zboţí v nových zemích, často v zemích rozvojových se špatnou platební morálkou a nestabilní politickou půdou. Tato platební rizika dokumentární akreditiv můţe při správně zvolených podmínkách eliminovat na minimum. Jako zajímavý se jeví fakt, ţe pouţití dokumentárního akreditivu uvnitř Evropské unie skýtá 9 % z celkového počtu transakcí a v obchodování se zeměmi Středního východu aţ 52 %. Ruská federace a její rostoucí poptávka po dovozu způsobila roční obrat na trhu s akreditivy ve výši 7-8 mld. USD a kaţdoroční nárůst o 1-2 mld. USD. 37 37 КУЗЬМЕНКО, Ирина. Импортная подстраховка. Centryug: Познавательные статьи и obзоры [online]. 2011[cit. 2012-04-21]. Dostupné z: http://www.centryug.ru/business/bank/importnaya_podstrahovka.html 59

Popularitu akreditivu v České republice se mi zmapovat nepodařilo, banky tuto informaci udrţují coby obchodní tajemství a nápodobně je to i v korporátní sféře. Malé podniky často ani neví o existenci alternativy k hladkému platu, a to platebních a zajišťovacích nástrojů jako je dokumentární akreditiv, dokumentární inkaso nebo bankovní záruky. Neplatí to však pro větší společnosti se sídlem v Plzni, např. Škoda Transportations, Doosan, Škoda Steel, jak se mi podařilo zjistit, ve svých mezinárodních obchodech stále široce pouţívají a nic nenasvědčuje tomu, ţe by uvaţovali o přechod na konkurenční produkty v podobě exportního faktoringu nebo úvěrového pojištění. Tyto způsoby zajištění a financováni jsou sice levnější, ale nedokáţou tak komplexně ochránit dodavatele před ztrátou. Protoţe dokumentární akreditiv je velmi sofistikovaný produkt s širokou škálou moţností a schopností přizpůsobování se jednotlivým poţadavkům klientů a specifikám obchodních případů, průběh domlouvání podmínek akreditivu často vyţaduje úzkou spolupráci s bankovními specialisty. A aţ poté, co bankéř pochopí všechna specifika podnikání svého klienta, je mu plně nápomocný a společně patřičně přizpůsobí akreditiv s ohledem na hrozící platební riziko plynoucí z obchodního případu. Zároveň banka více poznává potřeby svého klienta a muţe mu nabídnout další produkty tzv. šité na míru. Ze všeho výše popsaného plyne, ţe zánik dokumentárnímu akreditivu v dohledné době nehrozí, je výhodný jak pro podnikatele (exportéry a importéry), tak i pro banky poskytující tuto neodvolatelnou záruku. S postupující globalizací a rozšířením podnikatelských aktivit v mezinárodním obchodě nebude i nadále velmi atraktivní svou komplexností zajištění rizik. V průběhu psaní této práce jsem se obohatil o teoretické znalosti problematiky vypořádání zahraničního obchodu, seznámil jsem se s většinou rizik komplikujících mezinárodní obchodní vztahy a se způsoby, jak se jim dá předcházet. Hledání a získávání potřebných informací v kniţní literatuře nebo v internetových článcích a publikacích prohloubilo mé zkušenosti v této činnosti a hodlám i nadále pokračovat vzděláváním se v oblasti financí a mezinárodního obchodu. 60

Ze závěrů vyplývá, ţe stanovené cíle mé bakalářské práce byly splněný. Tuto práci povaţuji za přínosnou pro kaţdého ale v první řadě pro fyzické osoby podnikatele. Jak jsem jiţ uvedl výše, mnoho podnikatelů neví o existujících moţnostech diverzifikace platebních rizik a raději se hrozícímu nebezpečí vyhnou. Seznámení se s touto práci jim pomůţe získat potřebný přehled a pomůţe na cestě k úspěchu při uzavírání nových obchodních vztahu a kontraktů. 61

Seznam použité literatury a zdrojů Kniţní literatura: ANDERLE, P. Dokumentární akreditiv v praxi. 2. aktualizované a doplněné vydání. Praha: Grada Publishing, 2003, 160 s. ISBN 80-247-0519-2. ANDERLE, P. Dokumentární akreditiv v praxi. 4. zcela přepracované vydání. Praha: Grada Publishing, 2008, 152 s. ISBN 978-80-247-2276-4. ANDERLE, P. Dokumentární akreditiv v praxi. 5. aktualizované a doplněné vydání. Praha: Grada Publishing, 2011, 168 s. ISBN 978-80-247-4017-1. ANDERLE, P. Komentář k Jednotným zvyklostem a pravidlům pro dokumentární akreditivy. Revize 2007, publikace ICC č. 600/UCP 600/, ICC ČR, 2009, 172 s. ISBN 978-80-903297-8- 2. ČERNOHLÁVKOVÁ, Eva; PLCHOVÁ, Boţena et al. Zahraniční obchod. 3. vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, 2007, 263 s. ISBN 978-80-7265-106-4. ICC. Jednotné zvyklosti a pravidla pro dokumentární akreditivy. Revize 1993 platná k 1. 1. 1994. Praha: PP AGENCY, 1993, ISBN 92.842.1155.7. JANATKA, F., et al. Rizika v komerční praxi. Vyd. 2. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, 320 s. ISBN 978-807-3576-325 KOLEKTIV AUTORŮ. Bankovnictví. Šesté vydání. Praha: Bankovní institut, 2006. 280 s. ISBN 80-7265-099-8. MACHKOVÁ, H., ČERNOHLÁVKOVÁ, E., SATO, A., et al. Mezinárodní obchodní operace. 4 vydání. Praha: Grada Publishing, 2007. 242 s. ISBN 978-80-247-1590-2. ICC.Mezinárodní pravidla pro STANDBY ISP 98. ICC Publ. 590, ICC ČR 2003. SVATOŠ, Miroslav. Zahraniční obchod: teorie a praxe. 1. vyd. Praha: Grada, 2009. 367 s. ISBN 978-802-4727-080. 62

UCP 500, ICC: Jednotné zvyklosti a pravidla pro dokumentární akreditivy a Dodatek k UCP 500 pro elektronickou prezentaci. Praha : ICC ČR, 2002. 127 s. Internetové zdroje: ANDRLE, P. Komentář k Jednotným zvyklostem a pravidlům pro dokumentární akreditivy : 3. čast [online]. 09.09.2009 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/clan ek/bankovnictvi/komentar-zvyklosti-pravidla-akreditivy/1000464/54514/#b7 ANDRLE, P. Od UCP 500 až po ISBP : Dokumentární akreditiv a jeho vývoj v posledních deseti letech[online]. 22.5.2003 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://bankovnictvi.ihned.cz/3-12811090-napomohla-900000_d-1c Bankovnictvi.ihned : Měnová politika, komerční bankovnictví, finanční investování [online]. 2012 [cit. 2012-04-23]. Dostupné z: http://bankovnictvi.ihned.cz/ BusinessInfo : Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 2012 [cit. 2012-04-23]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz Citibank Česká republika : online banka [online]. 2012 [cit. 2012-04-23]. Dostupné z: http://www.citibank.cz/czech/home/index.htm ČERNOHLÁVKOVÁ, E. FinWeb.cz : Dokumentární akreditiv je vhodný i pro dovozce [online]. 2012 [cit.2012-02-28]. Dostupné z http://hn.ihned.cz/c1-15956350-dokumentarniakreditiv-je-vhodny-i-pro-dovozce Česká exportní banka : odkup pohledávek z akreditivů bez postihu [online]. 2011 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://www.ceb.cz/content/view/761/25/ Česká republika. Zákon o bankách. In : 21/1992. 20.12.1991, 5/1992. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/zakony/sbirka-zakonu/zakon-o-bankach-629.html Česká republika. Obchodní zákoník : Obchodní závazkové vztahy. In: 513/1991. 1991, č. 513. Dostupné z: http://obchodni-zakonik.eu/smlouva-o-otevreni-akreditivu/ Česká exportní banka [online]. 2012 [cit. 2012-04-23]. Dostupné z: http://www.ceb.cz 63

Česká republika. Obchodní zákoník : Smlouva o otevření akreditivu. In: 513/1991. 1991, č. 513. Dostupné z: http://obchodni-zakonik.eu/smlouva-o-otevreni-akreditivu/ Česká národní banka [online]. 2012 [cit. 2012-04-23]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/ GE Money CZ : Podniky, velké firmy a instituce [online]. 2012 [cit. 2012-04-23]. Dostupné z: http://www.gemoney.cz/ge/cz/3 Komerční banka [online]. 2012 [cit. 2012-04-23]. Dostupné z: http://kb.cz/ КУЗЬМЕНКО, И. Импортная подстраховка. Centryug : Познавательные статьи и obзоры [online]. 2011[cit. 2012-04-21]. Dostupné z: http://www.centryug.ru/business/bank /importnaya_podstrahovka.html Podnikatelé a malé firmy - Česká spořitelna [online]. 2012 [cit. 2012-04-23]. Dostupné z: http://www.csas.cz/banka/appmanager/portal/banka?_nfpb=true&_pagelabel=segment05 Sazebník KB : Dokumentární platby [online]. 16.4.2012 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://www.sazebnik-kb.cz/cs/podnikatele/uvery/dokumentarni-platby.html UniCredit Bank Slovakia a. s. [online]. 2012 [cit. 2012-04-23]. Dostupné z: http://www.unicreditbank.sk/ Unicredit book: O banke [online]. 1.1.2012 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://www.unicreditbank.sk/page/sk/o-banke/unicredit-book.html#cenniky Legislativní zdroje: Epravo : Sbírka zákonů, judikatura, právo [online]. 2012 [cit. 2012-04-23]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/ Obchodní zákoník [online]. 2012 [cit. 2012-04-23]. Dostupné z: http://obchodni-zakonik.eu/ 64

Seznam obrázků a tabulek Seznam obrázků: Obrázek číslo 1. Grafické znázornění postupu provádění akreditivní operace.. 16 Seznam tabulek: Tabulka číslo 1. Akreditivní dokumenty....14 Tabulka číslo 2. Přehled bankovních poplatků za potvrzení akreditivu. 22 Tabulka číslo 3. Přehled bankovních poplatků za akreditiv s odloţenou platbou......37 Tabulka číslo 4. Přehled poplatků za otevření dovozního akreditivu...39 Tabulka číslo 5. Přehled poplatků za zrušení/změny akreditivu....41 Tabulka číslo 6. Přehled poplatků za vyplaceni akreditivu....42 Tabulka číslo 7. Přehled poplatků za avízo....43 Tabulka číslo 8. Ceny exportního akreditivu Komerční banka Česka republika. 49 Tabulka číslo 9. Ceny importního akreditivu Unicredit bank Slovensko....50 Tabulka číslo 10. Ceny exportního dokumentárního akreditivu vybrané banky....53 Tabulka číslo 11. Přehled celkových nákladů na dokumentární akreditiv.....54 65

Seznam příloh Příloha č. 1: Dokumentární akreditiv v podobě swiftové zprávy Příloha č. 2: Ţádost o otevření dokumentárního akreditivu u Komerční banky Příloha č. 3: Přehled doloţek INCOTERMS 66

Příloha č. 1 List č. 1 67

Příloha č. 1 List č. 2 68

Příloha č. 2 List č. 1 69

Příloha č. 2 List č. 2 70

Příloha č. 2 List č. 3 71

Příloha č. 3 List č. 1 72

Příloha č. 3 List č. 2 73

Příloha č. 3 List č. 3 74

75

76