6 Vyšehrad Historie Vyšehradu Areál Vyšehradu byl osídlen již v pravěku, v 10. století tu byla knížecí mincovna a v roce 1070 zde byla založena kapitula u kostela sv. Petra. Krátce potom se na Vyšehrad přestěhoval první český král Vratislav I. a sídlili tu i někteří jeho nástupci. Nový královský palác zde vybudoval Karel IV., který nechal celý Vyšehrad opevnit. Gotická zástavba však většinou vzala za své při husitských bouřích a přes částečnou obnovu v 15. století již nedosáhla původního významu. V 17. století byla na Vyšehradě vybudována nová barokní pevnost, která existovala až do r. 1911. Pro své sepětí s národní minulostí se však zároveň stal Vyšehrad symbolem českých tradic, a proto právě zde vzniklo Národní pohřebiště. Vyšehrad je vlastně pevnost První brána, kterou vejdeme do pevnosti, se nazývá Táborská brána, protože tudy vedla v minulosti cesta do jižních Čech k městu Tábor. Pochází již z roku 1655. Leopoldova brána s bývalým příkopem nás dovede do vnitřní pevnosti. Přímo proti nám se objeví rotunda sv. Martina, jediný stojící svědek románské minulosti Vyšehradu z 11. století. Půjdeme po cestě vlevo, na jejímž konci archeologové objevili pozůstatky
středověkého kostela sv. Vavřince. Byly tu nejdříve objeveny základy románské baziliky z 11. století, při dalším výzkumu dokonce ještě základy podstatně starší stavby, která vznikla asi kolem roku 1000. Z románské zástavby byl objeven ještě most z doby krále Vratislava, který byl součástí opevnění někdejšího královského areálu. Najdeme jej v prostoru přilehlého parku, kde se také nacházejí čtyři sousoší s mytologickými postavami českých dějin. V prostoru královské akropole se nacházejí ještě další pozůstatky historické zástavby - základy domů a části gotického opevnění včetně přízemí jedné ze středověkých obranných věží, později upravené jako domek. Zde se dnes konají různé výstavy. Pokud projdeme hřbitovem k budově novogotického proboštství, můžeme se po cestě dostat k tzv. Nové či cihelné bráně. V jejím prostoru se nachází malá expozice z dějin Vyšehradu a je tu také vchod do přístupné části kasemat - vojenských tajných chodeb pevnosti. Podzemní chodba končí velkým sálem, kde jsou instalovány některé originální plastiky z Karlova mostu, kde byly nahrazeny kopiemi. Kostel sv. Petra a Pavla a Národní pohřebiště Církevní části Vyšehradu vévodí kostel sv. Petra a Pavla. Jeho dnešní novogotická podoba vznikla na přelomu 19. a 20. století a jejím autorem je Josef Mocker. Přilehlý farní hřbitov slouží od roku 1861 zároveň jako Národní pohřebiště. Ke konci 19. století zde byla vybudována velká hrobka zv. Slavín, kam byly pohřbívány nejvýznamnější osobnosti české vědy a kultury (např. Ema Destinnová, Rafael Kubelík i jeho otec Jan, a d.). Celkově je na zdejším hřbitově pohřbeno
asi 600 vědců, spisovatelů, básníků, sochařů, malířů, herců, hudebníků, architektů a dalších. Je tu hrob Antonína Dvořáka, Bedřicha Smetany, Karla Čapka atd. Vzhledem k významu těchto osobností byly i jejich hroby většinou výjimečně upraveny. Najdeme zde totiž řadu významných uměleckých děl - pomníků i portrétních byst. podle www.aroundprague.com Rotunda sv. Martina Po rozporech se svým bratrem biskupem Jaromírem odchází kníže Vratislav II. na Vyšehrad, kde buduje od roku 1170 nové centrum přemyslovců. Staví se kostel sv. Petra a Pavla, knížecí a královský palác a další stavby, z nichž je dosud zachována rotunda sv. Martina. Vznikla pravděpodobně v poslední třetině 11. st., v období třicetileté války sloužila jako prachárna. Obnovena do dnešní podoby r.1848. podle www.rgb.cz/foto/rotundy Světci spojení s Vyšehradem O kterém místě se dá říci, že ho navštívilo nebo tam žilo tolik světců? V IX. století je na Vyšehradě zaznamenána přítomnost cyrilometodějské misie, kdy se zde pravděpodobně zastavili na své cestě svatý Cyril a svatý Metoděj, při přenášení ostatku třetího římského papeže sv. Klimenta z Chersonesu na Krymu do Říma. Nejspíš se zde narodila svatá Anežka, jejíž matka měla na Vyšehradě více klidu než v rušných částech Pražského hradu. Na Vyšehradě prožil poslední čtyři roky svého života svatý Jan Nepomucký jako vyšehradský kanovník. V místní škole možná učil i sv. Prokop. A určitě se nezmýlíme, když budeme tvrdit, že zde byl i sv. Václav nebo sv. Vojtěch.
Národní poutní místo Vyšehrad není vyhlášeným poutním místem jako ta, o kterých jsme psali v minulých číslech. Je to spíše národní poutní místo nebo poutní místo místního významu. Ale to neznamená, že by sem nikdo během roku neputoval. Každý rok se najde několik farností, které se, třeba i z dalekého okolí, vydají na toto starobylé místo a slaví zde poutní mši svatou. V minulosti sem v době sucha chodívali lidé ze širokého okolí prosit Pannu Marii o déšť. Modlívali se před gotickým obrazem Panny Marie Vyšehradské, někdy také zvané Dešťové. Od roku 1981 byl chrám sv. Petra a Pavla, který je nyní bazilikou minor, po jedenáct let nepřístupný probíhaly v něm opravy a výzkumné práce. Mezitím se původní farníci rozprchli do okolních farností. Po znovuotevření kostela farnost znovu ožívá. Zvláštní význam má zde 14. leden, kdy se slouží mše za Vratislava II., prvního českého krále a zakladatele zdejší Královské kolegiátní kapituly. V listopadu se zde konají Dušičkové slavnosti. Mezi významnější dny roku patří také svátek sv. Valentýna a sv. Petra a Pavla. Pokud se někdy vypravíte na Vyšehrad, můžete se zúčastnit ve všedních dnech mše svaté v rotundě sv. Martina nebo v neděli o deváté hodině v chrámu sv. Petra a Pavla.
60. skautské středisko LUX s křesťanskou výchovou se představuje Z historie střediska Dějiny střediska se píšou ještě od předválečného období, kdy vznikla původně ministrantská organizace Legio Angelica, z níž pak vzniklo i skautské středisko LUX (latinsky světlo ). V druhé polovině 20. století však došlo k dvěma násilným přerušením činnosti (1950 a pak 1970), kdy byl skauting rozpuštěn. K úplnému obnovení činnosti mohlo dojít až v roce 1990 (20. března) zásluhou osobnosti MUDr. Anny Švecové - Aničky, která vedla středisko až do své smrti v únoru 2003. Současnost Již několik let se naše klubovna nachází přímo v kapitulní zahradě na Vyšehradě. Mezi naše tradiční akce patří kromě letních táborů také víkendové výpravy a akce pro veřejnost. Pražská veřejnost nás zná především jako organizátory příjezdu sv. Martina na Vyšehrad, který se koná každoročně 11. listopadu. Děti tak mohou uvidět budoucího biskupa a světce, jak se dělí s žebrákem o svůj plášť. Kromě toho se účastníme veřejně prospěšných sbírek, jako je Tříkrálová sbírka nebo Květinový den. V našich řadách jsou chlapci i dívky ve věku vlčat a světlušek (cca od 7 do 10 let), skautů i skautek (cca od 11 do 14 let) a roverů i rangers (od 15 let výše). Oddíly
se scházejí jedenkrát týdně ke společným schůzkám ve své klubovně. Jednou za tři neděle pořádají pro své členy zpravidla jednodenní výpravy. Děti z celého střediska se společně sejdou na vícedenních výpravách. Ty se konají o podzimních prázdninách (kolem 28. X.), o pololetním volnu (koncem ledna), o jarních prázdninách a měsíc před letním táborem. Vyvrcholením pracovního roku je tradiční letní tábor. Oddíly střediska úzce spolupracují jak navzájem, tak i s ostatními skauty. Například každé dva roky se koná tzv. Svojsíkův závod, soutěžení oddílů určitého obvodu. Pro skauty a skautky z celé republiky pořádáme i oslavu svátku sv. Jiří, patrona všech skautů. Děti nám svěřené děti se tedy snažíme vést a vychovávat podle křesťanských ideálů, neznamená to ale, že k nám mají přístup pouze děti z věřících rodin. Již od začátku naší činnosti v roce 1990 k nám jsou našimi členy i děti a mladí lidé, kteří s k žádnému vyznání nehlásí. Pokud byste měli zájem o další informace o naší činnosti, navštivte střediskové stránky sídlící na adrese www.sweb.cz/stredisko-lux, kde naleznete další podrobnosti o činnostech oddílů a kontakt na jejich vedoucí. Vedle těchto stránek funguje průběžně aktualizovaný web roverského kmene na adrese www.sweb.cz/roveri-vysehrad. Kromě fotogalerie a kroniky nabízí informace o levném ubytování a cestování v Čechách, na Slovensku i v zahraničí. Mnozí rodiče dnes skauting zaměňují s kroužky volného času nebo turistickými oddíly. Přitom skauting nabízí mnohem více: klade si za cíl vychovat z dětí lidi, kterým je vlastní zodpovědnost a ohleduplnost ke svým bližním i přírodě. Jiří Vachek