Vladimír Vojtěch Klecanda (Bílý Orel) (15. listopadu 1888-22. dubna 1947) Když Vladimír Klecanda ukončil studia na obchodní akademii v Praze, odešel r. 1909 na zkušenou do Ruska, kde se po několika letech stal ředitelem pobočky firmy Laurin a Klement. Po vypuknutí války vstoupil dobrovolně do ruské armády, kde se stal spoluzakladatelem České družiny. Ta byla původně formována jako nevelký oddíl průzkumníků, ale postupně se stala základem čs. vojska na Rusi. Vladimír Klecanda prošel celou řadou funkcí a nakonec organizoval 14. legionářský transport, s kterým se v hodnosti podplukovníka vrátil na začátku února 1920 do vlasti. V československé armádě byl zprvu jmenován zástupcem náčelníka hlavního štábu, francouzského generála Pellého, ale už na podzim 1920 byl odeslán na vojenská studia do Paříže. Po návratu v roce 1922 se stal velitelem I. pěší brigády v Praze a posléze jako pětatřicetiletý, už v hodnosti generála, generálním sekretářem meziministerského pracovního sboru pro věci národní obrany. V letech 1925 až 1929 působil jako vojenský přidělenec v Paříži, v únoru 1929 se stal velitelem 2. divize v Plzni a posléze v letech 1931-1934 působil v Praze jako velitel 1. divize. Nejvyšší vojenské hodnosti dosáhl jako divisní generál v roce 1930. V roce 1934 byl náčelníkem vojenské mise v Kolumbii, po návratu se stal velitelem 8. divize v Hranicích. Druhou polovinu třicátých let strávil jako vojenský atašé ČSR v Římě. Hlavní štáb tak zužitkoval jeho vynikající jazykové schopnosti, neboť generál Klecanda ovládal dokonale francouzštinu, angličtinu, ruštinu a němčinu, dobře pak španělštinu a italštinu. Za války si generál s Němci nezadal, na samém sklonku války však neodmítl žádost K. H. Franka, aby odjel vyjednávat s delegací protektorátní vlády ke Spojencům na západní frontě. Cesta nebyla úspěšná, ale čs. vysílání z Londýna Klecandu nazvalo zrádcem a českým Quislingem. Proto byl po osvobození zatčen a nakonec stanul před Národním soud em. Všech obvinění z kolaborace byl však zproštěn. Dne 22. dubna 1947 byl nalezen mrtev pod otevřeným oknem svého bytu. Skokem z okna prý vyřešil svou tíživou situaci, ale podle svědectví pamětníků neměl k sebevraždě důvody, naopak po svém osvobození získal zase optimismus. Vyšetřovací komise během 24 hodin došla k závěru, že jeho smrt byla nešťastnou náhodou, a tím všechno skončilo. Co se onoho dne časně ráno skutečně odehrálo v generálově malostranském bytě Na Úvoze, už se asi nikdy nedozvíme. Generál Klecanda je pochován v hrobce Kopalových v Přepeřích u Turnova spolu se svou manželkou Annou. Velkou láskou generála Klecandy byl skauting. Patřil k vedoucím iniciátorům rozvoje skautingu v baden-powellovském pojetí. Je zajímavé, že když byl v Kolumbii, našel si čas, aby se sblížil s tamním skautským hnutím. Domů si přivezl stužku s nápisem Exporadores Columbianos Skautům ČSR. Počátkem roku 1930 došlo ke sloučení dosavadních skautských žup Domažlice a Plzeň a tak vznikla župa Západočeská. Bratr Klecanda byl požádán, aby se nově vytvořené župě postavil do čela. To s ochotou přijal. Jeho jmenovací dekret podepsaný A. B. Svojsíkem je datován 10. 1. 1930. Župním zpravodajem však byl pouze do května roku 1932, neboť na podzim roku 1931 byl převelen do Prahy. Jelikož generál ve svém postavení nemohl zvládat současně funkci župního zpravodaje, požádal dopisem, aby si Západočeši zvolili nového zpravodaje. Dne 30. května 1932 je datován dopis ze župní kanceláře, ve které br. Karel Kulhánek sděluje, že náčelnictvo jmenovalo novým župním zpravodajem pro Západočeskou župu br. Antonína Čiperu, primáře roentgenologického oddělení plzeňské nemocnice. Současně v dopise sděluje, že náčelnictvo dalo souhlas k tomu, aby západočeská župa směla používat přízviska Bílého orla. To už ostatně neoficiálně užívala nejméně od roku 1931. Bratr generál Vladimír Vojtěch Klecanda byl také v období od osmého řádného sněmu SJS RČS, který se konal 22. a 23. února 1930, místostarostou Svazu. V této funkci ho potvrdil i 9. a 10. sněm v letech 1932 a 1934. Generál Klecanda je též autorem několika publikací. Své dojmy z Kolumbie shrnul v obsáhlé knize Synové dobyvatelů (1935), kde zmiňuje i setkání s kolumbijskými skauty. Útlá brožurka Marocké vzpomínky (1934) obsahuje překlad přednášky kolumbijským důstojníkům a byla vydána jako soukromý tisk přátelům. Dále publikoval několik prací z oblasti vojenství, např. Účelná armáda (1933), Vliv napoleonských myšlenek na české vojenství (1933) a další. Klecandovo album Počátkem 30. let sestavili skauti Západočeské župy rozměrné a obsáhlé fotoalbum, které v únoru 1932 u příležitosti sněmu Svazu junáků-skautů RČS věnovali svému župnímu zpravodaji generálu Klecandovi. Rokycanští skauti si do své kroniky zapsali generálova slova, že album bude nejkrásnější ozdobou jeho bytu a bude s ním cestovat všude, kde bude moci propagovat náš československý skauting. V té době již bylo známo, že generál Klecanda nebude moci vykonávat funkci župního zpravodaje, a tak album bylo současně dárkem na rozloučenou. Album bylo v dubnu 1932 v Plzni vystaveno pro veřejnost, o čemž svědčí zpráva v časopisu Krajem šesti řek a dochovaný letáček. Traduje se, že v roce 1939 v předtuše těžkých chvil předal generál Klecanda album bratru Karlu Kulhánkovi (Starému Jestřábovi), který tehdy vykonával funkci zástupce župního zpravodaje. Ten následně album předal Janu Krausovi (Šiwovi), od nějž se dostalo k Václavu Kuttanovi (Wapuskovi). Ten v roce 1993 odkázal album jeho současnému držiteli Zdeňku Protivínskému (Danovi). Je možné si jej prohlédnout při významných příležitostech, zejména na západočeských lesních školách a kurzech.

Pohled do minulosti je někdy nejlepším průvodcem do budoucnosti. (jan Procházka) Klecandovo album (reedice) scan ALBA: JUDr. David Koura (Dodýš) grafická úprava a DTP: Mgr. Martin Štěrba (Agi) Základem Klecandova civilního životopisu je článek PhDr. Zdeňka Vališe, zkrácený a upravený PhDr. Liborem Vykoupilem. Doplněno a opraveno JUDr. Davidem Kourou (Dodýšem) dle internetových stránek forum.valka.cz, a www.fronta.cz a dle informací pana Vojtěcha Klecandy z Tábora. Skautský životopis převzat z publikace Západočeská oblast Bílého orla (vydal Junák - svaz skautů a skautek ČR, Plzeňský a Karlovarský kraj, 2008.) Vytiskl: Tiskárna Dragon, Plzeň Náklad: 10 ks Vydal: Junák - český skaut, okres Plzeň-město, z. s. 1932, 2017