ČASTO OPAKOVANÉ OTÁZKY A) Student přestává být studentem vyšší odborné školy v souladu s 102 odst. 7 zákona č. 561/2004 Sb. dnem následujícím po dni, kdy úspěšně vykoná absolutorium. Nevykonal-li student úspěšně absolutorium, zachovávají se mu práva a povinnosti studenta vyšší odborné školy do 30. června školního roku v němž měl vzdělávání řádně ukončit. 1) Kdy může jít student na úřad práce? 2) Do kdy platí za studenta stát sociální a zdravotní pojištění? Podle 25 odst. 1 písm. s) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, může být uchazečem o zaměstnání, pokud tento zákon nestanoví jinak, pouze fyzická osoba, která není fyzickou osobou soustavně se připravující na budoucí povolání. Soustavná příprava na budoucí povolání není v zákoně č. 435/2004 Sb. definována, proto je nezbytné vycházet z jiných právních předpisů v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí. Podle 12 odst. 2 písm. c) zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších přepisů, se studium na vyšší odborné škole považuje za soustavnou přípravu na budoucí povolání. v 13 tohoto zákona je dále stanoveno, že za dobu soustavné přípravy na budoucí povolání je považována také doba od úspěšného vykonání závěrečné nebo maturitní zkoušky, je-li tato zkouška konána v květnu nebo v červnu, do konce období školního vyučování školního roku, v němž byla taková zkouška konána; to platí též, bylo-li v květnu nebo v červnu konáno absolutorium, a doba školních prázdnin bezprostředně navazující na tuto dobu, pokud se nejedná o výjimky uvedené v 13 odst. 3 tohoto zákona, kde je v písm. b) uvedeno, že nelze považovat za soustavnou přípravu na budoucí povolání na střední škole výše uvedenou dobu školních prázdnin, pokud dítě mělo po celý kalendářní měsíc nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci. v případě úspěšně vykonaného absolutoria v měsíci červnu, pokud dotyčná osoba nepokračuje následující školní rok v dalším studiu, záleží tedy na tom, kdy se na úřad práce přihlásí - buď může mít status osoby soustavně se připravující na budoucí povolání do 1.9. a teprve poté se přihlásit na úřad práce, nebo se může na úřad práce přihlásit již od 1.7. roku, kdy v červnu vykoná úspěšně absolutorium. Pro případ, kdy student nevykonal úspěšně absolutorium, platí z pohledu právních předpisů Ministerstva práce a sociálních věcí, že student vyšší odborné školy se soustavně připravuje na budoucí povolání po dobu, kdy je studentem vyšší odborné školy, t.j. podle 102 odst. 7 zákona č. 561/2004 Sb. do 30.června školního roku, v němž měl vzdělávání řádně ukončit. Po tomto datu se, pokud nepokračuje následující školní rok v dalším studiu, může stát uchazečem o zaměstnání na úřadu práce, resp. není považován za osobu soustavně se připravující na budoucí povolání (viz taktéž 13 odst. 3 písm. b) zákona č. 117/1995 Sb.). Pokud se týče veřejného zdravotního pojištění, zákon č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odkazuje při vymezení pojmu nezaopatřenosti dítěte (pod kterou je zahrnuta i soustavná příprava na budoucí povolání) na zákon č. 117/1995 Sb. (viz výše), takže po dobu,
kdy je student-fyzická osoba považován za soustavně se připravujícího na budoucí povolání podle zákona č. 117/1995 Sb., je za něho plátcem veřejného zdravotního pojištění stát. V případě pojištění sociálního zabezpečení je situace obdobná. Zde je třeba odkázat na definování "osoby soustavně se připravující na budoucí povolání" v zákoně 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Podle 22 odst. 2 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb. je za soustavnou přípravu na budoucí povolání považována také - "doba od úspěšného vykonání závěrečné nebo maturitní zkoušky, je-li tato zkouška konána v měsíci květnu nebo červnu, do konce období školního vyučování školního roku v němž byla takováto zkouška konána, též, bylo-li v měsíci květnu nebo červnu konáno absolutorium" a podle 22 odst. 2 písm. c) tohoto zákona je za soustavnou přípravu na budoucí povolání považována i doba školních prázdnin bezprostředně navazující na skončení studia nebo dobu uvedenou v písm. b), pokud dítě po celý kalendářní měsíc nevykonává výdělečnou činnost v rozsahu uvedeném v 27 ani nepobírá podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, nestalo-li se studentem vysoké školy. 3) Jak se bude řešit tato problematika u studentů, kteří studují 3,5 denní studium, to znamená, že dělají absolutorium v lednu? Pro tyto studenty platí ta část výše uvedených ustanovení, která odkazuje u vymezení osoby soustavně se připravující na budoucí povolání na dobu, kdy je studentem vyšší odborné školy. Pokud vykoná úspěšně absolutorium, přestane být student studentem vyšší odborné školy dnem následujícím po dni, kdy úspěšně vykonal absolutorium, a po tomto datu již nebude účasten veřejného zdravotního či sociálního pojištění jako osoba studující, tj. soustavně se připravující na budoucí povolání. Pokud student nevykoná úspěšně absolutorium, zachovávají se mu práva a povinnosti studenta vyšší odborné školy do 30. června školního roku, v němž měl vzdělávání řádně ukončit. Do 30. června tedy dotyčný bude účasten sociálního a veřejného zdravotního pojištění. B) Jak praktikovat 98 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb., např. napíše-li student 5. února, že zanechává studia 20. května. 1. Kterým dnem přestává být studentem vyšší odborné školy? Ustanovení 98 odst. 1 je třeba posuzovat ve vztahu k 98 odst. 2 zákona č 561/2004 Sb. v případě, že student dne 5. února písemně sdělí řediteli školy, že zanechává vzdělávání dne 20. května, záleží, zda a jak bude nadále ve škole studovat. Pokud bude dál řádně studovat v souladu s právními předpisy a příslušným vzdělávacím programem, přestane být studentem vyšší odborné školy dnem, který uvedl ve sdělení o zanechání studia. v případě, že toto sdělí a následně se nebude účastnit po dobu nejméně 20 vyučovacích dnů vyučování a jeho neúčast nebude řádně omluvena, bude ředitel školy postupovat v souladu 98 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb. 2) Kdy může jít student na úřad práce? Na úřad práce může jít dotyčný, jakmile přestane být fyzickou osobou soustavně se připravující na budoucí povolání, tj. kdy přestane být studentem vyšší odborné školy (viz odpověď jako k bodu B/1).
3) Dokdy platí za studenta stát zdravotní a sociální pojištění? Stát je plátcem sociálního a zdravotního pojištění v daném případě za fyzickou osobu po dobu, kdy je tato osobou soustavně se připravující na budoucí povolání, tj. po dobu, kdy je studentem vyšší odborné školy (viz odpověď jako k bodu B/1). C) Jak je to s povinnou přítomností vedoucího a oponenta absolventské práce u absolutorií? a jak je to se zkoušejícím a přísedícím ( 102 odst. 4 a 102 odst. 9 zákona č. 561/2004 Sb.). Všichni členové zkušební komise pro konání absolutorií ve vyšší odborné škole, ať stálí členové či členové další, jsou povinni účastnit se konání absolutoria konkrétního studenta. Stálí členové jsou přítomni zkoušení a obhajobě absolventské práce všech studentů, a další členové jsou účastni - přítomni v komisi podle toho, z jakých předmětů je student zkoušen a koho má jako vedoucího absolventské práce a oponenta určené daný konkrétní student. Např. při zkoušce z odborných předmětů bude přítomen v komisi předseda, místopředseda, vedoucí učitel studijní skupiny, učitel příslušného odborného předmětu a přísedící, který vyučuje daný předmět, a při obhajobě absolventské práce budou přítomni ve zkušební komisi předseda, místopředseda, vedoucí učitel studijní skupiny, vedoucí absolventské práce a oponent. D) Přijímací řízení 1) Podle 94 odst. 3 a 5 zákona č. 561/2004 Sb.musí ředitel stanovit jednotná kritéria pro všechny uchazeče přijímané v jednotlivých kolech přijímacího řízení... a zveřejnit je v dostatečném předstihu". Musí ředitel školy v dvouměsíčním předstihu stanovit i přesnou bodovou hranici, do které bude, popř. nebude, uchazeče přijímat, nebo stačí pouze stanovit požadavky obecně bez bodového ohodnocení? Zákon č. 561/2004 Sb. nestanoví povinnost řediteli vyšší odborné školy, aby podle 94 odst. 5 zveřejnil způsob hodnocení uchazeče či přesnou bodovou hranici, do které bude, či od které nebude, uchazeče přijímat. Pro splnění požadavků zákona postačí stanovit požadavky obecně bez jejich bodového ohodnocení, to jest uvést jednotlivá kritéria přijímacího řízení a vymezit jejich vzájemnou váhu. 2) Jaká je lhůta pro odvolání Na rozhodování ředitele o přijetí uchazeče ke vzdělávání na vyšší odborné škole se, s výhradou případné odlišné právní úpravy ve školských právních předpisech, vztahuje zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů, a vztahuje se tedy i na jednotlivé postupy či úkony v rámci přijímacího řízení. Podání přihlášky na vyšší odbornou školu je zahájením správního řízení na návrh účastníka. Tam, kde je úprava v zákoně č. 561/2004 Sb. či ve vyhlášce č. 10/2005 Sb., o vyšší odborném vzdělávání, odlišná, správní řád se neaplikuje. Odlišná právní úprava pro lhůtu na odvolání proti nepřijetí uchazeče v těchto právních předpisech není stanovena,takže platí obecná 15 denní lhůta stanovená ve správním řádu. Uchazeč o vzdělávání ve vyšší odborné škole tedy musí podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí ředitele školy o jeho nepřijetí k vyššímu odbornému vzdělávání.
3) Mohou se do druhého popřípadě dalšího kola přijímacího řízení znovu přihlásit neúspěšní uchazeči z předešlého kola přijímacího řízení? Právní předpisy v oblasti školství nevylučují, aby se neúspěšný uchazeč prvního kola přijímacího řízení účastnil kola druhého či dalšího. Musí však vždy podat přihlášku ke vzdělávání ve vyšší odborné škole pro dané kolo přijímacího řízení, na základě které ředitel školy zašle uchazeči pozvánku k vykonání případné přijímací zkoušky 4) "Ředitel školy může po ukončení prvního kola přijímacího řízení vyhlásit další kolo přijímacího řízení" - 93 odst. 8 zákona č. 561/2004 Sb. Co je myšleno "po ukončení" prvního kola přijímacího řízení? První kolo přijímacího řízení nemůže být skončeno dříve, než bude skončeno správní řízení v prvním kole, tj. než bude rozhodnuto o odvoláních proti rozhodnutí o nepřijetí ke vzdělávání ve vyšší odborné škole. Poté teprve může ředitel školy vyhlásit druhé kolo přijímacího řízení, neboť teprve poté má přehled o volných místech pro případná další kola přijímacího řízení. 5)V případě, že ředitel školy stanoví jako součást přijímacího řízení např. motivační pohovor s uchazečem musí z tohoto pohovoru pořizovat protokol? v případě, že ano, co by měl minimálně obsahovat? Musí obsahovat přesné odpovědi jednotlivých uchazečů, nebo stačí obecné hodnocení pohovoru s přiděleným bodovým ohodnocením komise? Podle 94 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb. může ředitel školy rozhodnout o konání přijímací zkoušky, jejíž obsah a formu stanoví v souladu s rámcovými vzdělávacími programy poskytujícími střední vzdělání s maturitní zkouškou. Motivační pohovor může být součástí přijímací zkoušky, pouze pokud bude vycházet z uvedeného rámcového vzdělávacího programu - jedná se tedy o zkoušku znalostí, nikoliv o zkoušku dostatečnosti motivace uchazeče pro dané studium. Pokud ale bude motivační pohovor "v souladu s rámcovými vzdělávacími programy poskytujícími střední vzdělání s maturitní zkouškou", musí být tento pohovor tak konkrétní a doložitelný, aby mohl být objektivně přezkoumatelný v rámci odvolacího řízení a z tohoto důvodu by měl protokol obsahovat i přesné odpovědi jednotlivých uchazečů. E) Ukončování vyššího odborného vzdělávání 1) 102 odst. 5 a odst. 8 zákona č. 561/2004 Sb.- jak tomu rozumět? Podle 102 odst.5 zákona č. 561/2004 Sb. neprospěl-li student z některé zkoušky nebo neobhájil-li absolventskou práci, může toto učinit do 6 měsíců od řádného termínu absolutoria, resp. do 6 měsíců ode dne, kdy toto absolutorium (neúspěšně) konal. Ustanovení 102 odst. 8 tohoto zákona se naopak týká studentů, kteří sice úspěšně ukončili poslední ročník vyššího odborného vzdělávání, ale nekonali absolutorium. Pokud bude student řádně omluven (viz odstavec 7 tohoto ustanovení), může konat absolutorium až do doby 5 let od úspěšného ukončení posledního ročníku vzdělávání. 2) Jak se bude praktikovat proplácení cestovních náhrad předsedům absolutoria?
Ustanovení 184 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb. podle našeho názoru jasně vymezuje, co se členům komise, včetně jejího předsedy, proplácí. Není zřejmé, k čemu konkrétnímu dotaz směřuje. 3) Musí ředitel školy vypsat v září termín absolutoria pro jednoho v červnu neúspěšného studenta? Musí. Podle 102 odst. 5 zákona č. 561/2004 Sb. neprospěl-li student z některé zkoušky nebo neobhájil-li absolventskou práci, může konat opravnou zkoušku z této zkoušky nebo obhájit absolventskou práci do 6 měsíců od řádného termínu absolutoria. Ustanovení 7 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 10/2005 Sb. ovšem pro opravné termíny absolutoria stanoví (pokud byl řádný termín absolutoria v červnu, tj. pro vzdělávací programy v délce studia 3 nebo 4 roky) rozmezí 1. - 30. září a 2. - 31. ledna. Jak je ovšem z uvedeného zřejmé, termín 2. - 31. ledna nesplňuje požadavek 102 odst. 5 zákona č. 561/2004 Sb., aby student vykonal opravnou zkoušku absolutoria do 6 měsíců od konání řádného termínu absolutoria. Student má tedy v daném případě jediný možný termín pro konání opravné zkoušky absolutoria, a to v termínu od 1. - 30. září. Ředitel školy je povinen termín zkoušky stanovit tak, aby studentovi bylo zachováno právo zaručené 102 odst. 5 školského zákona. 4)Pokud přijatý student neuhradí 1. splátku školného do 15 dnů po obdržení rozhodnutí o přijetí, musí ředitel školy tohoto studenta stále považovat za přijatého? Právní předpisy neposkytují prostor pro zrušení přijetí studenta z důvodu neuhrazení první splátky školného (viz 93 odst. 1 školského zákona). Vytvořen: 29. listopad 2005 Aktualizace: Vrba Jiří 27. říjen 2006 17:42 ZDROJ: http://www.msmt.cz/vzdelavani/casto-opakovane-otazky