Fluoridy (jako celkové F) Základní informace Ohlašovací prahy pro úniky a přenosy pro ohlašování do IRZ/E-PRTR H- a P-věty Základní charakteristika Použití Zdroje úniků Dopady na životní prostředí Dopady na zdraví člověka, rizika Celkové zhodnocení nebezpečnosti z hlediska životního prostředí Způsoby zjišťování a měření Další informace, zajímavosti Informační zdroje Vývoj ohlašovaného množství za posledních 5 let (kg/rok) Vývoj počtu ohlašovatelů za posledních 5 let Základní informace Pořadové číslo látky v IRZ/E- PRTR Další názvy Číslo CAS Chemický vzorec 83 fluoridový iont, fluorid sodný, fluorid draselný, fluorid vápenatý 16984-48-8 (fluoridový aniont) 7681-49-4 (fluorid sodný) 7789-23-3 (fluorid draselný) F - (fluoridový aniont) NaF (fluorid sodný) KF (fluorid draselný) Ohlašovací prahy pro úniky a přenosy pro ohlašování do IRZ/E-PRTR Úniky do ovzduší (kg/rok) - Úniky do vody (kg/rok) 2000 Úniky do půdy (kg/rok) 2000
Přenosy v odpadních vodách (kg/rok) 2 000 Přenosy v odpadech (kg/rok) 10 000 Rizikové složky životního prostředí H- a P-věty* voda, půda Fluorid sodný (NaF)- CAS 7681-49-4; Indexové číslo 009-004-00-7** Standardní věty o nebezpečnosti Pokyny pro bezpečné zacházení P264 Po manipulaci důkladně omyjte. P270 Při používání tohoto výrobku nejezte, nepijte ani nekuřte. H301 Toxický při požití P301+P310 PŘI POŽITÍ: Okamžitě volejte TOXIKOLOGICKÉ INFORMAČNÍ STŘEDISKO/lékaře/ H315 Dráždí kůži H319 Způsobuje vážné podráždění očí P330 Vypláchněte ústa. P280 Používejte ochranné rukavice/ochranný oděv/ochranné brýle/obličejový štít. Reakce P302+P352 PŘI STYKU S KŮŽÍ: Omyjte velkým množstvím vody/... P332+P313 Při podráždění kůže: Vyhledejte lékařskou pomoc/ošetření. P362+P364 Kontaminovaný oděv svlékněte a před opětovným použitím vyperte. P305+P351+P338 PŘI ZASAŽENÍ OČÍ: Několik minut opatrně vyplachujte vodou. Vyjměte kontaktní čočky, jsou-li nasazeny, a pokud je lze vyjmout snadno. Pokračujte ve vyplachování. P337+P313 Přetrvává-li podráždění očí: Vyhledejte lékařskou pomoc/ošetření. * Jedná se o velmi širokou skupinu látek. Pro uvedení čísel CAS a chemických vzorců byly zvoleny kromě fluoridů obecně i dva konkrétní zástupci. R a S věty jsou uvedeny pro běžné zástupce skupiny fluorid sodný a fluorid draselný, protože jako kationty neobsahují toxické kovy, které by svým působením zastínily efekt samotného fluoridového iontu. ** Indexové číslo, harmonizovaná klasifikace dle přílohy VI, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, ve znění pozdějších předpisů. Fluorid draselný (KF)- CAS 7789-23-3; Indexové číslo 009-005-00-2* Standardní věty o nebezpečnosti Pokyny pro bezpečné zacházení P264 Po manipulaci důkladně omyjte. H301 Toxický při požití P270 Při používání tohoto výrobku nejezte, nepijte ani nekuřte.
H311 Toxický při styku s kůží H331 Toxický při vdechování P301+P310 PŘI POŽITÍ: Okamžitě volejte TOXIKOLOGICKÉ INFORMAČNÍ STŘEDISKO/lékaře/ P330 Vypláchněte ústa. P280 Používejte ochranné rukavice/ochranný oděv/ochranné brýle/obličejový štít. Reakce P302+P352 PŘI STYKU S KŮŽÍ: Omyjte velkým množstvím vody/... P312 Necítíte-li se dobře, volejte TOXIKOLOGICKÉ INFORMAČNÍ STŘEDISKO /lékaře/ P361+P364 Veškeré kontaminované části oděvu okamžitě svlékněte a před opětovným použitím vyperte. P261 Zamezte vdechování prachu/dýmu/plynu/mlhy/par/aerosolů. P271 Používejte pouze venku nebo v dobře větraných prostorách. P304+P340 PŘI VDECHNUTÍ: Přeneste osobu na čerstvý vzduch a ponechte ji v poloze usnadňující dýchání. P311 Volejte TOXIKOLOGICKÉ INFORMAČNÍ STŘEDISKO /lékaře/ P403+P233 Skladujte na dobře větraném místě. Uchovávejte obal těsně uzavřený. * Indexové číslo, harmonizovaná klasifikace dle přílohy VI, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, ve znění pozdějších předpisů. Základní charakteristika Fluor je chemicky velmi reaktivní prvek, který s kovy tvoří soli fluoridy. Fluoridy mohou být toxické látky nebezpečné pro zdraví mnohých organismů. Čisté fluoridy jsou bílé až našedlé krystalické či prachové látky. Fluorid sodný a draselný jsou rozpustné ve vodě. Základní vlastnosti těchto dvou fluoridů shrnuje níže uvedená tabulka. Fluorid vápenatý je naopak příkladem ve vodě málo rozpustného fluoridu. Jeho rozpustnost ve vodě činí pouze 1,6 mg.l - 1. Dalších fluoridů existuje celá řada včetně fluoridů toxických kovů, například kademnatého nebo olovnatého apod. O těchto a dalších kovech je pojednáno v samostatné kapitole. Pokud je přítomen toxický kov, určuje i vlastnosti a rizika pro životní prostředí a zdraví člověka celého fluoridu. V této kapitole se proto zaměříme především na fluoridy kovů netoxických, resp. na vlastnosti fluoridů jako anionů obecně. Vlastnosti vybraných fluoridů jsou uvedeny v následující tabulce:
Použití Vlastnost/Název Fluorid sodný Fluorid draselný Teplota tání [ C] 993 860 Teplota varu [ C] 1 700 1 505 Hustota [kg.m -3 ] 2 558 1 890 Rozpustnost ve vodě [g.l -1 ] 923 923 Fluoridy mají v dnešní době široké použití. Například fluorid sodný se díky svým desinfekčním vlastnostem užívá ke fluorování pitné vody. Dále je využíván jako konzervant pro některé druhy lepidel. Je ho hojně využíváno při produkci skla a smaltů. Relativně významná množství fluoridů jsou používána při tavení oceli a hliníku. Díky toxicitě pro některé organismy je fluorid sodný užíván jako insekticid a prostředek pro ochranu dřeva. Vzhledem k tomu, že pro lidské zuby je fluor velmi důležitým prvkem, jsou fluoridy přidávány do ústních vod a zubních past, aby tyto produkty působily proti zubnímu kazu, a napomáhaly tak udržovat zdravý chrup. Mezi další aplikace fluoridů můžeme zařadit jejich užití ve výrobě keramiky, maziv, barev, umělých hmot a pesticidů. Fluoridy jsou také obsaženy v některých lécích proti rakovině a kožním nemocem. Zdroje úniků Fluoridy jsou uvolňovány do životního prostředí přirozenými i antropogenními cestami. Mezi přirozené zdroje můžeme zařadit: Přirozené větrání a vymývání fluoridů obsažených v horninách klimatickými vlivy; Moře a oceány přirozeně obsahují velká množství rozpuštěných fluoridů, ty se tak dostávají do atmosféry unášením kapiček slané vody z mořské hladiny; Jistá množství fluoridů se také dostávají do atmosféry v rámci vulkanické činnosti a přirozených lesních požárů. Tyto přirozené zdroje fluoridů ale fungují v jisté rovnováze a bez zásahů člověka nepředstavují pro životní prostředí žádná významnější rizika. Člověk v rámci antropogenních činností uvolňuje do životního prostředí další významná množství fluoridů. Jako příklad nejvýznamnějších antropogenních zdrojů emisí můžeme uvést následující: Uhlí obsahuje určitá množství fluoridů, která se během spalování uvolňují a mohou se takto dostávat do životního prostředí. Spalování uhlí představuje nejvýznamnější antropogenní zdroj fluoridů. Fluoridy se také mohou do životního prostředí dostávat z průmyslových procesů, kde jsou využívány, v důsledku netěsností či závad aparatur nebo nedbalosti obsluhy. Jedná se o mnohé průmyslové procesy jako: výroba oceli, surového hliníku, mědi a niklu, zpracování fosfátových rud, výroba a používání hnojiv, výroby skla, cihel, keramiky, pesticidů, tmelů a lepidel. Fluoridy se do životního prostředí dostávají také v rámci jejich užívání ke fluorování vody či ve formě pesticidů. Fluoridy se mohou vyluhovat ze špatně zajištěných skládek odpadů a úložišť elektrárenských popílků.
Dopady na životní prostředí Existují určitá velmi nízká přirozená množství fluoridů, která se v životním prostředí nacházejí a patří do obecně fungující rovnováhy a celkově ekosystémům a životnímu prostředí neškodí. Člověk ale svou antropogenní činností do životního prostředí uvolňuje další nadbytečná množství těchto látek, a tím jejich koncentrace zvyšuje. V místech s vyššími koncentracemi fluoridů může docházet ke škodlivým vlivům v důsledku bioakumulace fluoridů v živých organismech a následnému možnému škodlivému působení. Fluoridy se shromažďují v kostních tkáních suchozemských obratlovců. Ve vyšších koncentracích mohou poškozovat vegetaci. Fluor se silně váže s vápníkem a hořčíkem a zamezuje těmto základním živinám vykonávat jejich biochemické funkce. To je základem toxicity anorganických fluoridů. Akumulují se také ve vodních organismech, do nichž se dostávají přímo z vody, nebo v menší míře prostřednictvím potravy. Na půdy se fluoridy adsorbují minimálně, proto je možný jejich transport podzemními vodami. Mohou tak komplexně negativně ovlivnit celé fungování ekosystémů. Fluoridy je nutné považovat za perzistentní látky, tedy látky odolávající přirozeným rozkladným procesům. Dopady na zdraví člověka, rizika Již bylo zmíněno, stopová množství těchto látek jsou pro zdravý život mnoha organismů včetně člověka potřebná. Vyšší množství samozřejmě způsobují negativní vlivy. Expozice způsobuje podráždění kůže a očí, nosu, dýchacích cest a plic. Vyšší koncentrace způsobují ztrátu chuti k jídlu, nevolnost, zvracení a bolest v krajině břišní. Existuje také riziko poškození ledvin. Opakované expozice fluoridům způsobují jejich nadměrné ukládání v kostech a zubech. Dochází potom k tzv. fluoróze, která se projevuje bolestí a mramorovým zabarvením zubů. Fluoridy mohou ve vyšších koncentracích ohrožovat zdravý vývoj plodu v těle matky. Dalšími projevy expozice může být svalová slabost a třes. V České republice platí pro koncentrace fluoridů (anorganických) v ovzduší pracovišť následující limit: PEL 2,5 mg.m -3. Celkové zhodnocení nebezpečnosti z hlediska životního prostředí Dojde-li z důvodu antropogenní činnosti ke zvýšení koncentrací fluoridů nad přirozenou mez, mohou fluoridy toxicky působit na zdraví živočichů, rostlin i člověka. Obecně se však nejedná o zvlášť rizikové látky. Způsoby zjišťování a měření Hrubou představu o únicích fluoridů, například v průmyslových procesech, je možné učinit z jejich spotřeby či bilance procesu (vstup x výstup). Analytickému stanovení obsahu fluoridů obvykle předchází kombinace postupů, jejichž výsledkem je získání vodného roztoku fluoridů vhodných vlastností. Takto získaný vzorek je pak podroben řadě úprav, které umožní zvýšení citlivosti následné analýzy a koncentrace fluoridů jsou pak stanoveny odměrným stanovením pomocí dusičnanu thoričitého ve vodném prostředí, spektrofotometrickým stanovením či potenciometrickým
stanovením s iontově selektivní elektrodou. Stanovení fluoridů a služby s tím spojené nabízejí běžně dostupné komerční laboratoře. Bude-li z průmyslového podniku odtékat voda obsahující fluoridy v koncentraci například 25 mg.l -1, pak ohlašovací práh 2000 kg představuje 80 000 m 3 takto kontaminované vody. Uvedená koncentrace se podle literárních zdrojů může běžně vyskytovat v odpadních vodách ze skláren. Další informace, zajímavosti V roce 1971 se odhadovalo, že průměrný příjem fluoridů pro dospělého člověka je kolem 1,0 mg/den až 1,5 mg/den. Toto množství bylo považováno za optimální. V současné době je příjem fluoridů často vyšší. Světová zdravotnická organizace na základě mnohých studií odhaduje, že dlouhodobý příjem mezi 2.0 mg/den a 8.0 mg/den fluoridů již může způsobit předklinické stádium již zmíněné fluorózy (kostní a zubní nemoc). Tato předklinická stádia údajně bývají mnohdy mylně identifikována jako artritida. Informační zdroje Encyklopedie Wikipedia, http://en.wikipedia.org/wiki/fluoride; https://cs.wikipedia.org/wiki/fluoridy Environmental Agency, http://webarchive.nationalarchives.gov.uk/20140328084622/http://www.environme nt-agency.gov.uk/business/topics/pollution/335.aspx Hazardous Substance Fact Sheets, State of New Jersey Department of Health and Senior Sevices, http://web.doh.state.nj.us/rtkhsfs/indexfs.aspx Scorecard, The Pollution Information Site, http://www.scorecard.org/chemicalprofiles/index.tcl Ekotoxikologická databáze, http://www.piskac.cz/etd/ Databáze Eurochem, http://www.eurochem.cz/ PubChem, Open Chemistry Database, https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/fluoride#section=top Encyclopaedia Britannica, http://www.britannica.com/science/fluoride Pitter P.: Hydrochemie, Vydavatelství VŠCHT, 1999 Horáková M.: Analytika vody, VŠCHT Praha, 2003
Vývoj ohlašovaného množství za posledních 5 let (kg/rok) Vývoj počtu ohlašovatelů za posledních 5 let