Business & Finance Názory obyvatel města Plzně na problematiku odpadů Závěrečná zpráva z výzkumu veřejného mínění pro Magistrát města Plzně Praha, prosinec 2003 1
Názory obyvatel města Plzně na problematiku odpadů Závěrečná zpráva z výzkumu veřejného mínění pro Magistrát města Plzně Praha, prosinec 2003 IČ: 47121793, DIČ: 002-47121793. Firma je zapsána v obchodním rejstříku u Městského soudu v Praze, oddíl C, vložka 13338. Datum zápisu 6.října 1992. Bankovní účet vedený u Komerční banky, a.s., pobočka Spálená 1, 110 00 Praha 1, Česká republika. Účet č.: 7434430237/0100 (CZK), 51-0034250227/0100 (EUR), 19-8068020207/0100 (USD). SWIFT kód: KOMBCZPP Člen sdružení agentur pro výzkum trhu SIMAR, člen České marketingové společnosti, Francouzsko-české obchodní komory, Britské obchodní komory ČR a Asociace pro poradenství v podnikání.
Obsah ZÁKLADNÍ INFORMACE O VÝZKUMU... 4 HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ... 6 ANALÝZA VÝSLEDKŮ... 11 POSTOJE A NÁZORY V OBLASTI TŘÍDĚNÍ ODPADŮ... 11 Praxe třídění odpadů... 11 Důvody netřídění odpadů... 13 Vzdálenost kontejnerů na tříděný odpad od bydliště... 15 Frekvence svozu tříděného odpadu... 16 Znalost recyklace tříděného odpadu... 17 Bioodpad... 18 Informace o třídění odpadů... 20 ZNALOST SYMBOLŮ SPOJENÝCH S ODPADY... 21 VYUŽÍVÁNÍ SLUŽEB POSKYTOVANÝCH MĚSTEM NEBO MĚSTSKÝMI OBVODY A JEJICH HODNOCENÍ... 24 Nádoby na papír... 24 Nádoby na sklo... 25 Nádoby na plast... 26 Velkoobjemové kontejnery... 27 Sběrné dvory... 29 Způsob zbavení se odpadu o velkém objemu... 32 Koše na psí exkrementy... 33 Nebezpečné odpady... 34 Sledovanost informací na výlepových plochách... 35 Odpadkové koše v centru města... 36 Nádoby na tříděný odpad v centru města... 37 Nádoby na zbytkový odpad u domu... 38 Ochota občanů udržovat čistotu... 40 PLATBY ZA SVOZ A LIKVIDACI ODPADU Z DOMÁCNOSTI... 41 Výše plateb... 41 Regulace cen za sběr, svoz a likvidaci odpadů... 45 POŽADAVKY OBČANŮ NA ZMĚNY VE SBĚRU A SVOZU ODPADŮ... 49 PŘÍLOHY... 51 DOTAZNÍK... 51 TABULKOVÁ PŘÍLOHA... 56
Základní informace o výzkumu NÁZEV OBJEDNAVATEL Názory obyvatel města Plzně na problematiku odpadů Magistrát města Plzně DODAVATEL TNS Factum, s. r. o. CÍL VÝZKUMU PŘEDMĚT VÝZKUMU METODIKA ZKOUMANÝ SOUBOR PRŮBĚH TERÉNNÍCH PRACÍ Zjistit postoje obyvatel Plzně k problematice odpadů 1) Postoje, znalosti a zvyklosti v oblasti třídění odpadů 2) Znalost symbolů spojených s odpady 3) Využívání služeb poskytovaných městem nebo městskými obvody 4) Názory na otázku cen za sběr, odvoz a likvidaci odpadů Adekvátně zjišťovaným cílům bylo použito osobního (faceto-face) řízeného dotazování obyvatel Plzně Velikost a výběr vzorku odpovídá použité metodice a nárokům kladeným na kvantitativní výzkum. Šetřený soubor tvořilo celkem 538 osob obyvatel Plzně ve věku od 15 let. Dotazování proběhlo ve dnech 13. 10. - 3. 11. 2003 Rozhovory provedlo 30 proškolených tazatelů TNS Factum. Strana 4
SOCIODEMOGRAFICKÁ STRUKTURA DOTÁZANÝCH Občané Plzně 100 % Muži Ženy 48 % 52 % Do 29 let 30 až 44 let 45 až 59 let 60 a více let 26 % 24 % 27 % 23 % Bez maturity S maturitou Vysokoškolské vzdělání 53 % 34 % 13 % Zaměstn. v dělnické profesi Zaměstn. v nedělnické profesi Podnikatelé, živnostníci Studenti, učni Důchodci Ostatní (nezaměstn., ženy v dom.) 23 % 29 % 7 % 13 % 23 % 5 % Hrubý příjem na osobu do 7000 Kč 7001 10 000 Kč 10 001 15 000 Kč 15 001 Kč a více 33 % 33 % 19 % 15 % V rodinném domku V činžovním domě V bytě na sídlišti Ve vilové čtvrti Jiné bydlení 14 % 22 % 56 % 7 % 2 % Plzeň 1 Plzeň 2 Plzeň 3 Plzeň 4 Plzeň 5-10 32 % 20 % 27 % 18 % 3 % Strana 5
Hlavní zjištění Třídění odpadů Provedený výzkum zjistil, že přibližně třetina obyvatel Plzně má kontejnery na tříděný odpad umístěny méně než 50 m od bydliště, třetina mezi 50 a 100 m a třetina dále než 100 m, příp. neví, kde kontejnery jsou. Zřetelně se při tom ukazuje, že vzdálenost nádob na tříděný odpad od bydliště je důležitým faktorem ovlivňujícím, zda domácnost odpady třídí nebo ne. Zatímco mezi občany, kteří mají kontejnery do 50 m od bydliště, třídí odpady vždy sedmdesát procent, mezi těmi, kteří musí ke kontejnerům urazit vzdálenost nad 200 m, třídí jen každý pátý. Podle poznatků z výzkumu v Plzni odpad vždy třídí přibližně polovina občanů, další třetina jej třídí občas a každý sedmý jej vůbec netřídí. Ze všech druhů tříděného odpadu nejčastěji odkládají obyvatelé Plzně do speciálních nádob plasty. Více než třetina je odkládá nejméně 2x týdně, přibližně stejný podíl pak alespoň 1x měsíčně. Papír odkládá do nádob k tomu určených nejméně 2x týdně čtvrtina občanů, další bezmála polovina alespoň 1x měsíčně. Frekvence odkládání skla do speciálních nádob je jen o málo nižší než v případě papíru. Pětina Plzeňanů je odkládá nejméně 2x týdně, další téměř polovina alespoň 1x měsíčně. Analýza důvodů netřídění odpadů rovněž potvrzuje, že důležitým předpokladem třídění je dostupnost kontejnerů. Pro netřídění odpadů totiž existují, podle výpovědí občanů, dva hlavní důvody jednak velká vzdálenost kontejnerů od místa jejich bydliště, případně to, že kontejnery v okolí bydliště vůbec nejsou, jednak údajný nedostatek času. Jistou roli v důvodech netřídění hraje i nezanedbatelné zastoupení názorů, že tříděný odpad se stejně nerecykluje a je sesypán do jednoho auta a pod., resp., že třídění je k ničemu, které mají samozřejmě značný demoralizující účinek. Na druhé straně je pravděpodobné, a výsledky šetření tomu nasvědčují, že informovanost a přesvědčení o tom, že tříděný odpad je recyklován a využit, podporuje ochotu člověka odpady třídit. K dostatečnosti informací předkládaných veřejnosti v oblasti třídění odpadů jsou ovšem občané Plzně poměrně kritičtí. Prakticky tři z pěti se domnívají, že tyto informace nejsou dostatečné. Strana 6
S tím, jak často je tříděný odpad v okolí jejich bydliště svážen, je spokojena téměř polovina obyvatel Plzně; třetině ovšem frekvence nevyhovuje. Největší míru nespokojenosti vykazují obyvatelé činžovních domů. Obyvatelé města mají většinou správnou představu o tom, co je to bioodpad - řadí do něj především kuchyňské zbytky a zbytky rostlin. Přibližně polovina přitom tvrdí, že by v případě zavedení možnosti vyhazovat bioodpad do zvláštních popelnic této možnosti pravděpodobně využila. Znalost symbolů týkajících se odpadů Grafický symbol V ceně výrobku jsou zahrnuty náklady spojené s obalovým odpadem čtvrtina Plzeňanů dosud nezaznamenala a nezná ho, další asi šestina si nevzpomíná, kde ho viděla. Těmi, kteří symbol viděli, byl nejčastěji spatřen na výrobcích, resp. obalech. Jeho přesný význam zná nebo uhaduje málo přes čtyřicet procent, zatímco bezmála šedesát procent ho spojuje s tříděním odpadů. Rovněž druhý testovaný symbol s významem Odkládejte na místo určené obcí viděly zhruba tři čtvrtiny obyvatel Plzně. Přesto prakticky nikdo nezná jeho přesný význam. Nejčastěji se lidé, zřejmě spíše intuitivně, domnívají, že jeho význam lze vyjádřit slovy odpad (obal) vhazujte do koše. Využívání služeb poskytovaných městem nebo obvody Sběrných dvorů vůbec nevyužívá více než třetina obyvatel Plzně. Zároveň třetina obyvatel Plzně neví, kde se v jejich obvodě sběrný dvůr nachází. Téměř polovina je využívá velmi řídce a pouze asi každý sedmý alespoň jedenkrát za čtvrt roku. Potenciální využití sběrných dvorů tomu rovněž odpovídá. Odpadu o velké velikosti by se největší podíl občanů Plzně téměř dvě třetiny zbavil tak, že by ho odvezl do sběrného dvora nebo odložil do sběrného boxu. Polovina občanů Plzně se nedokáže vyjádřit k otázce, zda je síť sběrných dvorů v Plzni dostačující. V té polovině, která se vyjádřit dokáže, jsou kladné a záporné hlasy téměř v rovnováze, jen mírně se kyvadlo vychyluje k názoru, že jich je dost. Strana 7
Velkoobjemových kontejnerů na odpad vůbec nevyužívá, podobně jako sběrných dvorů, více než třetina plzeňských občanů. Téměř třetina jich využívá jen málo, méně často než jedenkrát za čtvrt roku. Košů na psí exkrementy vůbec nevyužívají tři čtvrtiny Plzeňanů, na druhé straně 16 % jich využívá často nejméně 2x týdně. Nebezpečných odpadů např. starých léků nebo baterií se při svozu zbavuje polovina obyvatel města. Pokud jde o dostatek odpadkových košů v centru Plzně, mírně převažuje nespokojenost nad míněním, že košů je dost. K otázce množství nádob na tříděný odpad v centru Plzně byly schopny se vyjádřit méně než dvě třetiny respondentů. Převažuje mezi nimi názor, že nádob není dostatek je téměř třikrát rozšířenější než pozitivní mínění, že nádob je dost. Nejpříznivější názor na dostatek nádob na tříděný odpad v centru mají přitom lidé, kteří bydlí ve třetím obvodě, zahrnujícím i historický střed města. I u nich však převažuje mínění, že těchto nádob není dost. Dvě třetiny obyvatel města si myslí, že u jejich domu je, vzhledem k počtu obyvatel, dostatek nádob na zbytkový, tj. nevytříděný odpad z domácnosti. Počet nádob na zbytkový odpad považují za nedostatečný zejména lidé žijící v tříčlenných domácnostech. Výzkum přinesl zajímavé zjištění i pro ekologickou výchovu, a to nejen v Plzni. Ukázalo se totiž, že nejvíce těch, jimž není vztah k čistotě města lhostejný a jsou ochotni vyvinout i určitou aktivitu, např. napomenout člověka, který na chodník odhazuje odpadky, je mezi nejstarší generací, nejméně jich je mezi mladými lidmi do 29 let. Ekologická výchova by se tedy měla vedle rozvíjení znalostí více zaměřit i na formování aktivních postojů. Mladé lidi do 29 let, zejména studenty a učně, lze považovat za nejzajímavější skupinu pro inzerenty na výlepových plochách - sledují je totiž nejčastěji, zřejmě hlavně za účelem vyhledávání informací o kulturních a zábavních akcích. Strana 8
Ceny sběru, svozu a likvidace odpadů a jejich regulace Výsledky výzkumu svědčí o tom, že pro značnou část občanů Plzně je otázka platby za svoz a likvidaci odpadu irelevantní. Téměř dvě třetiny nevědí, kolik za tyto služby jejich domácnost platí. Lidé bydlící individuálně (rodinné domy) znají platbu za odpady ovšem častěji - přibližně polovina z nich ví, kolik platí, zatímco mezi lidmi žijícími ve vícebytových domech jen přibližně třetina. Průměrná částka, jakou by byli Plzeňané ochotni platit za sběr, svoz a likvidaci odpadů z domácnosti na osobu a rok, je 362 Kč. Celkem 65 % však uvádí nižší částku než je tento průměr. (Poměrně vysoký průměr je totiž dán i relativně vysokými, ale ojedinělými částkami, uváděnými jen malým počtem občanů.) Prakticky polovina občanů Plzně neví, jak hodnotit ceny za sběr, svoz a likvidaci odpadů v porovnání s cenami v Evropské unii. Třetina se správně domnívá, že ceny v EU jsou asi třikrát vyšší než u nás, téměř pětina si myslí, že jsou přibližně stejné, a jen zanedbatelné procento se domnívá, že jsou nižší než u nás. Téměř polovina občanů Plzně se domnívá, že město Plzeň může regulovat cenu za sběr, svoz a likvidaci odpadů na svém území, stejná část se k tomuto problému nedokáže vyjádřit. Přibližně každý osmý soudí, že město možnost regulace nemá. Největší část z nich prakticky čtvrtina odpověděla, že město může uplatňovat dotační politiku. Dále poukazovali na možnosti výběrových řízení, vydávání vyhlášek a nutnost kontrolní činnosti. Odpovědi na otázku, zda by občanům vyhovovalo, kdyby město Plzeň zavedlo ve svém území systém nakládání s komunálními odpady a regulovalo ceny, dokládají poznatek, že řadě obyvatel je problematika odpadů a cen za jejich svoz a likvidaci značně vzdálená. Čtyři z deseti nedokáží na takový dotaz odpovědět. Mezi ostatními mají převahu ti, kterým by zavedení systému a regulace vyhovovala je jich třikrát více než těch, kteří by se stavěli proti. Strana 9
Požadavky na změny ve sběru a svozu odpadů Nějakou změnu ve městě z hlediska sběru a svozu odpadů by přivítalo čtyřicet procent Plzeňanů. Třicet procent žádnou změnu nevyžaduje a stejný podíl neví. Náměty na změny se vztahují zejména k frekvenci svozu a kapacity, příp. dostupnosti nádob na odpad. Soustřeďují se do dvou požadavků: zajistit častější svoz odpadů přistavit více kontejnerů na tříděný odpad, resp. více kontejnerů vůbec, odpadkových košů atd. Strana 10
Analýza výsledků Postoje a názory v oblasti třídění odpadů Praxe třídění odpadů Výzkum zjistil, že v Plzni odpad vždy třídí přibližně polovina občanů, další třetina jej třídí občas a každý sedmý jej vůbec netřídí. vůbec ne 14% Třídíte odpady? (údaje za obyvatele Plzně v %, n=538 respondentů) vždy 51% občas 35% Ve třídění odpadů se prokázaly rozdíly z hlediska pohlaví, věku, vzdělání, typu bydlení a obvodu. Z hlediska pohlaví se dá říci, že ženy odpad třídí pečlivěji a ve větší míře než muži. Třídění odpadů podle pohlaví (údaje za skupiny v %) vždy občas vůbec ne muži 49 35 16 ženy 53 35 12 Strana 11
Podobná tendence jako u žen se projevuje u osob ve věku 30-44 let, mezi nimiž třídí odpad vždy 55 % a jen 9 % vůbec ne; na druhém pólu jsou lidé ve věku 45-59 let, kteří třídí odpad vždy z 47 % a ze 17 % vůbec ne. S rostoucím vzděláním klesá podíl těch, kteří odpady vůbec netřídí z 20 % mezi lidmi se základním vzděláním nevyučenými na 11 % mezi vysokoškolsky vzdělanými. Rozdíly v míře třídění odpadů se prokázaly z hlediska typu zástavby, v níž obyvatelé bydlí. Nejvyšší zastoupení alespoň občas třídících domácností se ukázalo ve vilové zástavbě (jen 3 % vůbec netřídí) a v tzv. činžovních domech (8 %, kteří vůbec netřídí), o něco méně příznivá je situace na sídlištích (vůbec netřídí 16 %) a v řadových rodinných domcích (20 %). Četnost třídění odpadů je rovněž výrazně závislá na městském obvodu, v němž obyvatelé Plzně bydlí. Zatímco největší podíl třídících osob byl zjištěn v Plzni 3, dále v Plzni 2 a Plzni 1, nejméně se odpady třídí v Plzni 4 a zejména v obvodech Plzeň 5 až 10. Třídění odpadů podle městského obvodu (údaje za obvody v %) vždy občas vůbec ne Plzeň 1 52 33 15 Plzeň 2 53 38 9 Plzeň 3 57 38 5 Plzeň 4 39 35 26 Plzeň 5-10 1 37 26 37 Je logické, že důležitým předpokladem třídění odpadů je dostupnost kontejnerů. Zatímco mezi občany, kteří mají kontejnery do 50 m od bydliště, třídí vždy sedmdesát procent, mezi těmi, kteří musí ke kontejnerům urazit vzdálenost nad 200 m, třídí jen každý pátý. Třídění odpadů podle vzdálenosti kontejnerů od bydliště (údaje za kategorie v %) vždy občas vůbec ne do 50 m 71 26 3 50-100 m 49 39 12 101-200 m 43 37 20 201 m a více 22 54 24 1 Údaje za obyvatele obvodů Plzeň 5 10 je třeba považovat jen za hrubě orientační, vzhledem k nízkému počtu respondentů žijících v těchto obvodech (n=19). Z toho důvodu jsou příslušné údaje v tabulkách šedé. Strana 12
Důvody netřídění odpadů Pro netřídění odpadů existují dva hlavní důvody 22 % (z těch, kteří odpad netřídí vždy) je netřídí z důvodu velké vzdálenosti kontejnerů od místa jejich bydliště, případně proto, že kontejnery v jejich okolí vůbec nejsou, a dalších 17 % kvůli tomu, že na třídění údajně nemají čas. Ostatní důvody jsou zastoupeny v menším podílu případů. Je přitom třeba upozornit jak na poměrně častý výskyt sebekritiky (13 % odpovědí, poukazujících na vlastní lenost a nezodpovědnost), tak na zastoupení názorů, že tříděný odpad se stejně nerecykluje a je sesypán do jednoho auta apod., resp., že třídění je k ničemu, které mají samozřejmě značný demoralizující účinek. Důvody netřídění odpadů (údaje za obyvatele Plzně, kteří odpad netřídí vždy, v %, n=265 respondentů) 0 5 10 15 20 25 kontejnery nejsou nebo jsou daleko 22 časové důvody 17 lenost, nezodpovědnost 13 kontejnery jsou stále plné 9 stejně se pak odpad "sesype" do jednoho 6 není to k ničemu 6 není prostor pro jiné druhy odpadu 6 mám málo odpadu 5 nic o tom nevím 2 jiné odpovědi 5 neví 9 Strana 13
Na to, že kontejnery jsou daleko, resp. nejsou k dispozici, poukazují především netřídiči a občasní třídiči z obvodů Plzeň 5 10 (33 %), Plzeň 3 (29 %) a Plzeň 2 (27 %). V obvodech Plzeň 1 a Plzeň 4 lidé častěji uvádějí časové důvody (23 %, resp. 18 % těch, kteří netřídí vždy). Poměrně rovnoměrně poukazují dotázaní na malou frekvenci vyvážení kontejnerů (od 8 do 11 % ve všech obvodech). Neinformovanost (odpovědi nic o tom nevím, nevím, kam odpad dávat apod.) je nejčastější mezi netřídiči a občasnými třídiči v obvodu Plzeň 4 (5 %). Strana 14
Vzdálenost kontejnerů na tříděný odpad od bydliště Přibližně třetina Plzeňanů má kontejnery na tříděný odpad méně než 50 m od bydliště, třetina mezi 50 a 100 m a třetina dále než 100 m, příp. neví, kde kontejnery jsou. 40 35 V jaké vzdálenosti od bydliště máte umístěny kontejnery na tříděný odpad? (údaje za obyvatele Plzně v %, n=538 respondentů) 35 33 30 25 20 18 15 10 5 10 4 0 méně než 50 m 50-100 m 101-200 m 201 m a více neví Výzkum nezjistil zásadní rozdíly ve vzdálenosti kontejnerů na tříděný odpad v závislosti na typu zástavby. Zdá se, že poměrně nejblíže je mají obyvatelé vilových čtvrtí (47 % do 50 m), na průměru jsou na sídlištích (34 %) a v činžovních domech (33 %) a mírně pod ním v zástavbě řadových rodinných domků (28 % do 50 m). Nejpříznivěji vypadá situace ve vzdálenosti kontejnerů v Plzni 1, kde polovina občanů uvádí, že nejbližší kontejner je do 50 m od jejich bydliště. Horší je naproti tomu situace v Plzni 4 a zejména v Plzni 5 10, kde takto odpovídá jen asi každý sedmý; v pátém až desátém obvodě se kromě toho kontejnery nacházejí převážně ve vzdálenosti nad 100 m, což už je zřejmě vzdálenost, kterou mnoho lidí nemusí být ochotno překonat. Vzdálenost kontejnerů na tříděný odpad od bydliště podle městského obvodu (údaje za obvody v %) do 50 m 50-100 m 101-200 m 201 m a více neví Plzeň 1 53 29 12 5 1 Plzeň 2 31 32 22 10 5 Plzeň 3 32 30 21 12 5 Plzeň 4 14 47 16 12 10 Plzeň 5-10 16 21 32 32 0 Strana 15
Frekvence svozu tříděného odpadu Téměř polovina obyvatel Plzně je spokojena s tím, jak často je tříděný odpad v okolí jejich bydliště svážen. Třetině ovšem frekvence nevyhovuje. Vyhovuje Vám, jak často je svážen tříděný odpad v okolí Vašeho bydliště? (údaje za obyvatele Plzně v %, n=538 respondentů) neví 19% ano 46% ne 35% Třídění podle obvodů naznačuje, že v malých okrajových obvodech Plzně je zřejmě diametrálně odlišná situace než v obvodech Plzeň 1 až 4. Je zde méně spokojených s frekvencí svozu tříděného odpadu, ale také více těch, kteří ji nedokážou posoudit, což jistě souvisí s tím, že pro řadu obyvatel pátého až desátého obvodu jsou kontejnery příliš daleko a tudíž nevyužívány. Ukazuje se rovněž menší spokojenost v obvodu Plzeň 2. Vyhovuje frekvence svozu třídění odpadů - podle městských obvodů (údaje za obvody v %) ano ne neví Plzeň 1 46 32 22 Plzeň 2 41 43 16 Plzeň 3 52 33 15 Plzeň 4 45 35 20 Plzeň 5-10 26 42 32 Třídění podle typu zástavby ukazuje na největší míru nespokojenosti mezi obyvateli činžovních domů frekvence svozu tříděného odpadu nevyhovuje 45 % z nich. Strana 16
Znalost recyklace tříděného odpadu Přibližně pětina obyvatel Plzně ví přesně (podle vlastního sebehodnocení), co se děje s vytříděným odpadem, tři pětiny to vědí zhruba a zbylá pětina neví. Víte, co se děje s vytříděným odpadem? (údaje za obyvatele Plzně, n=538 respondentů) vůbec ne 21% přesně 22% jen zhruba 57% O něco častěji vědí muži (24 %) než ženy (21 %). Méně často vědí lidé od 60 let (34 % vůbec neví) a lidé se základním vzděláním nevyučení (33 % vůbec neví), vyučení (26 %) a se středním vzděláním bez maturity (25 %). Deklarovaná znalost toho, co se děje s vytříděným odpadem, podstatně souvisí s tím, zda a nakolik pravidelně člověk odpad třídí. Mezi lidmi, kteří třídí vždy, ví přesně nebo alespoň zhruba, co se s odpadem děje, 86 %, mezi těmi, kdo třídí občas, je to 77 %, a mezi občany, kteří vůbec netřídí, 56 %. Je pravděpodobné, že přesvědčení o tom, že tříděný odpad je recyklován a využit, podporuje ochotu člověka odpady třídit. Nejčastější odpověď na doplňkovou otázku Co se s tímto vytříděným odpadem děje? (otázka byla položena jen těm, kteří uvedli, že alespoň zhruba vědí) lze vyjádřit slovem recyklace (např. recykluje se, odváží se na recyklaci apod.); tuto odpověď uvedlo 86 % dotázaných. Přibližně 7 % má o osudu tříděného odpadu jiné představy má za to, že ho odvezou na skládku, případně i s dodatkem viděla jsem, že se sesypává. Další 2 % se domnívají, že se tříděný odpad odváží do spalovny. (3 % uvádějí jiné odpovědi a 2 % nevědí.) Strana 17
Bioodpad Do bioodpadu řadí obyvatelé Plzně především kuchyňské zbytky a zbytky rostlin každou z těchto odpovědí uvedlo devět z deseti respondentů. Starý papír patří do bioodpadu podle 16 % Plzeňanů a měkké plasty podle 4 %. Co patří do bioodpadu? (údaje za obyvatele Plzně, n=538 respondentů) 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 kuchyňské zbytky 90 zbytky rostlin 90 starý papír 16 měkký plast 4 Poněkud méně jsou o povaze bioodpadu informováni občané bydlící v obvodech Plzeň 3 a Plzeň 4, kteří méně často považovali za součást bioodpadu jak kuchyňské zbytky, tak zbytky rostlin. Tyto odpovědi volilo vždy přibližně 80 % obyvatel těchto obvodů, zatímco v obvodech Plzeň 1 a 2 takto odpovídali téměř všichni. Strana 18
54 % obyvatel Plzně uvedlo, že by v případě zavedení možnosti vyhazovat bioodpad do zvláštních popelnic této možnosti rozhodně nebo spíše využilo. Naopak 42 % by bioodpad rozhodně nebo spíše netřídilo. (Zbylá 4 % nevědí.) (Obecně platným pravidlem je, že podíl lidí, kteří se předem přihlásí, že budou určitou aktivitu konat, je obvykle vyšší než podíl těch, kteří tak skutečně učiní. Podíl těch, kteří by bioodpad skutečně alespoň občas třídili, by byl tedy velmi pravděpodobně o něco nižší než 50 %.) Využil byste možnosti odkládat bioodpad? (údaje za obyvatele Plzně, n=538 respondentů) 40 37 35 30 30 25 20 17 15 10 5 11 5 0 rozhodně ano spíše ano spíše ne rozhodně ne neví Větší ochotu třídit bioodpad vyjadřují ženy než muži (mezi ženami by třídilo až 61 %, mezi muži 46 % rozhodně ano + spíše ano ), mezi věkovými skupinami 30-44letí (59 %) tedy ty skupiny, které už nyní častěji třídí. Nejmenší ochota třídit bioodpad se projevila v obvodě Plzeň 4, nejochotnější jsou naopak obyvatelé obvodu Plzeň 3, kde už nyní nejčastěji třídí odpad. Ochota třídit bioodpad podle městských obvodů (údaje za obvody v %) rozhodně ano spíše ano spíše ne rozhodně ne neví Plzeň 1 14 37 32 14 3 Plzeň 2 21 34 32 8 5 Plzeň 3 21 43 29 4 3 Plzeň 4 11 32 27 21 9 Plzeň 5-10 21 26 37 16 0 Strana 19
Informace o třídění odpadů Občané Plzně jsou poměrně kritičtí k dostatečnosti informací předkládaných veřejnosti v oblasti třídění odpadů. Prakticky tři z pěti (58 %) se domnívají, že tyto informace dostatečné spíše nebo rozhodně nejsou. Informace předkládané veřejnosti v oblasti třídění odpadů ve městě jsou dostačující? (údaje za obyvatele Plzně, n=538 respondentů) 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 3 rozhodně ano 43 33 15 6 spíše ano spíše ne rozhodně ne neví Nejpříznivěji hodnotí dostatečnost informací obyvatelé Plzně 3, nejkritičtější jsou obyvatelé druhého a zejména čtvrtého obvodu. Hodnocení dostatečnosti informací o třídění odpadů podle městských obvodů (údaje za obvody v %) rozhodně ano spíše ano spíše ne rozhodně ne neví Plzeň 1 4 32 46 12 6 Plzeň 2 2 27 49 19 4 Plzeň 3 4 46 37 10 3 Plzeň 4 1 21 43 22 12 Plzeň 5-10 0 42 42 16 0 Strana 20
Znalost symbolů spojených s odpady Ve výzkumu byl dotázaným nejprve předložen symbol: Čtvrtina Plzeňanů tento symbol dosud neviděla a nezná ho. Další asi šestina si nevzpomíná, kde ho viděla. Těmi, kteří symbol viděli, byl nejčastěji spatřen na výrobcích, resp. obalech. Kde jste naposledy viděl tento symbol? (údaje za obyvatele Plzně, n=538 respondentů) 0 5 10 15 20 25 obecně na výrobcích, obalech 19 na konkrétním obalu 18 na PET lahvi u třídění odpadů, kontejnerů 5 5 na ekologických výrobcích 4 na recyklovaném obalu výrobku 3 jiné odpovědi 6 neví, nevzpomíná si 17 neviděl, nezná 23 Strana 21
Na následující otázku, co daná značka znamená, vybírali respondenti ze tří možností. Nejméně pravděpodobnou variantu park s kruhovým objezdem nevybral téměř nikdo. Mezi zbývajícími dvěma se však obyvatelé Plzně přiklánějí spíše k nesprávné, resp. nepřesné: třídění odpadu ; zvolilo ji 57 %. Správnou odpověď v ceně výrobku jsou zahrnuty náklady spojené s odpadem vybralo 42 % občanů. Co znamená tento symbol? (údaje za obyvatele Plzně, n=538 respondentů) Park s kruhovým objezdem 1% V ceně výrobku jsou zahrnuty 42% Třídění odpadu 57% Znalost správného významu symbolu nesouvisí se vzděláním ani s věkem. Třídění podle obvodů ukazuje na lepší znalost významu symbolu v prvním a druhém obvodu a menší v obvodu třetím i čtvrtém. Znalost symbolu V ceně výrobku podle městských obvodů (údaje za obvody v %) V ceně výrobku jsou zahrnuty náklady Třídění odpadu Park s kruhovým objezdem Plzeň 1 52 48 0 Plzeň 2 50 50 0 Plzeň 3 32 67 1 Plzeň 4 36 60 4 Plzeň 5-10 5 95 0 Nadprůměrně dobrou znalost projevili i obyvatelé činžovních domů (52 % správných odpovědí), horší znalost obyvatelé sídlišť (41 %), řadových rodinných domů (37 %) a vilových čtvrtí (22 %). Strana 22
Respondentům byl předložen rovněž následující symbol: Zhruba tři čtvrtiny (78 %) obyvatel Plzně tento symbol už viděly. O něco častěji to byli mladí lidé do 29 let (84 %) a středoškolsky vzdělaní s maturitou (84 %). Méně často důchodci (70 %). Přesto, že symbol většina obyvatel Plzně zaznamenala, prakticky nikdo nezná jeho přesný význam. Nejčastěji se lidé, zřejmě spíše intuitivně, domnívají, že jeho význam lze vyjádřit slovy odpad (obal) vhazujte do koše (uvedla asi polovina z těch, kteří symbol viděli), dále se domnívají, že jde o symbol třídění odpadů, o označení koše na odpadky, koše na papír, o značku symbolizující místo pro odvoz odpadů apod. Co znamená symbol? (údaje za obyvatele Plzně, kteří ho zaregistrovali, n=417 respondentů) 0 10 20 30 40 50 60 odpad vhazujte do koše 52 tříděný odpad koš na odpadky 11 13 koš na papír 8 místo pro odvoz odpadů 5 recyklovatelný obal 4 udržujte čistotu, pořádek 2 jiné odpovědi 4 neví, nevzpomíná si 1 Strana 23
Využívání služeb poskytovaných městem nebo městskými obvody a jejich hodnocení Nádoby na papír Čtvrtina občanů Plzně odkládá papír do nádob k tomu určených nejméně 2x týdně, další bezmála polovina alespoň 1x měsíčně. Na druhé straně přibližně každý desátý takto papír vůbec neodkládá. 50 45 Jak často odkládáte papír do nádob k tomu určených? (údaje za obyvatele Plzně, n=538 respondentů) 43 40 35 30 25 23 20 15 10 5 4 11 8 11 1 0 téměř denně 2-3x týdně 1-4x za měsíc 1x za čtvrt roku méně často vůbec ne neví/netýká se Nejčastěji odkládají papír obyvatelé třetího obvodu, z nichž téměř čtyřicet procent to dělá alespoň 2x týdně. Obyvatelé Plzně 4 a malých obvodů 5 10 odkládají papír do speciálních nádob méně často. Frekvence odkládání papíru do nádob k tomu určených podle městských obvodů (údaje za obvody v %) téměř denně 2-3x týdně 1-4x za měsíc 1x za čtvrt roku méně často vůbec ne neví/ netýká se Plzeň 1 3 24 44 9 11 8 1 Plzeň 2 2 23 52 12 5 6 0 Plzeň 3 10 29 37 10 5 8 1 Plzeň 4 0 15 41 12 8 24 0 Plzeň 5-10 0 0 47 32 11 10 0 Strana 24
Nádoby na sklo Frekvence odkládání skla do speciálních nádob je jen o málo nižší než v případě papíru. Pětina Plzeňanů je odkládá nejméně 2x týdně, další téměř polovina alespoň 1x měsíčně. Jak často odkládáte sklo do nádob k tomu určených? (údaje za obyvatele Plzně, n=538 respondentů) 50 46 45 40 35 30 25 20 15 10 17 13 9 12 5 2 1 0 téměř denně 2-3x týdně 1-4x za měsíc 1x za čtvrt roku méně často vůbec ne neví/netýká se Stejně jako papír, i sklo odkládají nejčastěji obyvatelé třetího obvodu, z nichž 35 % to dělá alespoň 2x týdně. Obyvatelé Plzně 4 a malých obvodů 5 10 odkládají sklo do speciálních nádob méně často. Frekvence odkládání skla do nádob k tomu určených podle městských obvodů (údaje za obvody v %) téměř denně 2-3x týdně 1-4x za měsíc 1x za čtvrt roku méně často vůbec ne neví/ netýká se Plzeň 1 1 13 50 16 11 9 1 Plzeň 2 1 18 49 15 8 9 0 Plzeň 3 8 27 42 6 8 8 1 Plzeň 4 0 11 42 14 8 25 0 Plzeň 5-10 0 10 32 32 16 10 0 Strana 25
Nádoby na plast Plasty odkládají obyvatelé Plzně do speciálních nádob ze všech druhů tříděného odpadu nejčastěji. Více než třetina je odkládá nejméně 2x týdně, přibližně stejný podíl pak alespoň 1x měsíčně. Jak často odkládáte plasty do nádob k tomu určených? (údaje za obyvatele Plzně, n=538 respondentů) 40 35 34 37 30 25 20 15 10 5 5 7 7 10 1 0 téměř denně 2-3x týdně 1-4x za měsíc 1x za čtvrt roku méně často vůbec ne neví/netýká se Rovněž plasty odkládají nejčastěji obyvatelé třetího obvodu, z nichž více než polovina to dělá alespoň 2x týdně. Obyvatelé Plzně 4 a malých obvodů 5 10 odkládají plasty do speciálních nádob méně často. Frekvence odkládání plastů do nádob k tomu určených podle městských obvodů (údaje za obvody v %) téměř denně 2-3x týdně 1-4x za měsíc 1x za čtvrt roku méně často vůbec ne neví/ netýká se Plzeň 1 2 33 44 6 6 9 1 Plzeň 2 5 39 36 9 8 4 0 Plzeň 3 12 43 28 3 8 5 1 Plzeň 4 0 19 43 8 5 25 0 Plzeň 5-10 0 11 37 32 10 10 0 Strana 26
Velkoobjemové kontejnery Velkoobjemových kontejnerů na odpad nevyužívá vůbec více než třetina plzeňských občanů. Téměř třetina jich využívá jen velmi málo, méně často než jedenkrát za čtvrt roku. Pouze 15 % veřejnosti do nich ukládá odpad aspoň jedenkrát měsíčně. 40 35 Jak často využíváte velkoobjemových kontejnerů na odpad? (údaje za obyvatele Plzně, n=538 respondentů) 31 37 30 25 20 15 12 10 5 1 7 8 4 0 téměř denně 2-3x týdně 1-4x za měsíc 1x za čtvrt roku méně často vůbec ne neví/netýká se Z hlediska různých skupin obyvatel v Plzni se prokázaly významné rozdíly zejména v závislosti na druhu bydlení obyvatel města. Největší podíl těch, kteří kontejnery nevyužívají, je na sídlištích a v činžovních domech, nejmenší podíl kontejnery nevyužívajících žije v rodinných domcích a vilkách. Frekvence využívání velkoobjemových kontejnerů na odpad podle typu zástavby (údaje za typy zástavby v %) téměř denně 2-3x týdně 1-4x za měsíc 1x za čtvrt roku méně často vůbec ne neví/ netýká se sídliště 1 8 5 12 32 40 2 činžovní domy 0 5 5 9 32 40 9 řadová zástavba 1 5 15 26 14 28 0 vilové čtvrti 0 3 19 6 42 17 14 Strana 27
Třídění výsledků podle obvodů ukazuje, že nejčastěji využívají velkoobjemových kontejnerů obyvatelé Plzně 1 (téměř čtvrtina alespoň 1x měsíčně) a Plzně 3. V obvodech Plzeň 5 10 je nejméně těch, kteří velkoobjemových kontejnerů nevyužívají vůbec. Frekvence využívání velkoobjemových kontejnerů na odpad podle městských obvodů (údaje za obvody v %) téměř denně 2-3x týdně 1-4x za měsíc 1x za čtvrt roku méně často vůbec ne neví/ netýká se Plzeň 1 1 12 10 14 23 38 2 Plzeň 2 0 3 7 8 45 35 3 Plzeň 3 1 8 5 14 22 38 12 Plzeň 4 0 0 6 4 48 42 0 Plzeň 5-10 0 0 21 58 16 5 0 Strana 28