'V" MORENI PSENICE CHEMAP. AGROI':

Podobné dokumenty
ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů Katedra pícninářství a trávníkářství

VÝZKUM A VYUŽITÍ TRAVNÍ BIOMASY JAKO OBNOVITELNÉHO ZDROJE ENERGIE RESEARCH AND UTILIZATION OF GRASSES BIOMASS AS A RENOWABLE ENERGY SOURCES

AGRITECH SCIENCE, 15

VÝNOSOVÝ POTENCIÁL TRAV VHODNÝCH K ENERGETICKÉMU VYUŽITÍ

Pěstování energetických plodin pro výrobu bioplynu

Využití trav pro energetické účely Utilization of grasses for energy purposes

Energetické plodiny pro vytápění budov

Produkce a kvalita píce vybraných jetelovin a jetelovinotrav v podmínkách řepařské zemědělské výrobní oblasti

9 Ověření agrochemických účinků kalů z výroby bioplynu (tekuté složky digestátu) pro aplikaci na půdu

Bioplynová stanice. Úvod. Immobio-Energie s.r.o. Jiráskovo nám. 4 Tel.: Plzeň Fax: contact@immobio-energie.

AKCE: Přednáška Technologie výroby a zpracování bioplynu Stanislav Bureš. Datum:

Kvalita píce vybraných jetelovin a jetelovinotrav

Digitální učební materiál

Obnovitelné zdroje energie

VERNER udává směr vývoje v ČR

Biomasa Zdroj energie pro život

VYUŢITÍ ODPADŮ A SUROVIN ZE ZEMĚDĚLSKÉHO PROVOZU K VÝROBĚ BIOPLYNU. Ing Jaroslav Váňa CSc


Obnovitelné zdroje energie Budovy a energie

ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ DIGESTÁTY A JEJICH VYUŽITÍ V ZEMĚDĚLSTVÍ

Určující faktory návratnosti investic do BPS

Energetické využití odpadu. 200 let První brněnské strojírny

Vývoj v oblasti využití biomasy v Jihomoravském kraji

Čiroky v marginální oblasti Beskyd a výzkum energetických plodin pro zvýšení ochrany půdy s využitím trav a jetelovin

Porovnání účinnosti digestátů, kompostu a kejdy v polním pokusu. Michaela Smatanová

Kvalita porostů a kvalita krmiv produkovaných na TTP. Ing. Jan Pozdíšek, CSc

Vedoucí partner biomasy-klubu Freiberg

Obnovitelné zdroje energie

Sbírka zákonů č. 477 / Strana 6354 Částka 180 A-PDF Split DEMO : Purchase from to remove the watermark

Výsledky řešení projektu

PROGRAM BIOPLYNOVÉ STANICE

EU peníze středním školám digitální učební materiál

Olejný len. Agritec Plant Research s.r.o. Ing. Marie Bjelková, Ph.D. Ing. Prokop Šmirous, CSc.

VYUŽITÍ TRAVNÍCH SMĚSÍ PRO ENERGETICKÉ ÚČELY GRASSMIXTURES UTILIZATION FOR ENERGY PURPOSES

Teplovod Klučenice - od myšlenky k realizaci za pár měsíců

Energeticky soběstačná obec Žlutice zelené teplo z biomasy

VYUŽITÍ JETELOTRAVNÍCH SMĚSÍ PRO KONZERVACI PŮDY V HORSKÝCH A PODHORSKÝCH OBLASTECH. Metodika

Racionální postupy při zakládání a ošetřování neprodukčních travnatých ploch v kulturní krajině

VLIV DÁVKY A FORMY DUSÍKATÉ VÝŽIVY NA VÝNOS A OBSAH DUSÍKATÝCH LÁTEK V ZRNU

Stimulace osiva čiroku pro praktické využití a poznatky s výživou u kukuřice

Cíl 3 projekt RekultA

EU peníze středním školám digitální učební materiál

Obnovitelné zdroje energie

Pastevní směsi. červená Festulolium 15 Lipnice luční 13 Lipnice luční 13 Lipnice luční 13 Lipnice luční 13. červená

EU peníze středním školám digitální učební materiál

Integrovaná soustava získávání energie využitím domácích obnovitelných a alternativních zdrojů

PŘÍSEVY DO TRVALÝCH TRAVNÍCH POROSTŮ

Bioplynové stanice zemědělského typu. Ing Jaroslav Váňa CSc

EVECO Brno, s.r.o. ZAŘÍZENÍ PRO EKOLOGII A ENERGETIKU

TERMICKÉ VYUŽITÍ SEPARÁTU PO ANAEROBNÍ FERMENTACI BIOLOGICKY ROZLOŽITELNÝCH ODPADŮ

Důležitost organické hmoty v půdě. Organická složka. Ing. Barbora Badalíková

SUCHÁ FERMENTACE V MALOOBJEMOVÉM

Úvod Bioplynová stanice Provoz bioplynové stanice Produkty anaerobní digesce Bioplynová stanice Načeradec...

Zákony pro lidi - Monitor změn ( IV.

PATRES Školící program. Bioplynové technologie

Bioenergetické centrum pro měření parametrů tuhých biopaliv

VÝZKUM VYUŽITÍ TRAVNÍCH POROSTŮ NA PRODUKCI BIOPLYNU RESEARCH INTO THE USE OF GRASSLAND FOR BIOGAS PRODUCTION

SPOTŘEBA ENERGIE ODKUD BEREME ENERGII VÝROBA ELEKTŘINY

Současný stav využívání biomasy ve Zlínském kraji

Zkušenosti fy PONAST se spalováním alternativních paliv. Seminář Technologické trendy při vytápění pevnými palivy Blansko 2010

Kotelna na biomasu a ph

ZKUŠENOSTI ZE SPALOVÁNÍ ALTERNATIVNÍCH PELETEK EXPERIENCES IN ALTERNATIVE PELLETS COMBUSTION

Úvod do problematiky. Možnosti energetického využití biomasy

EU peníze středním školám digitální učební materiál

VÝNOS A KVALITA SLADOVNICKÉHO JEČMENE PŘI HNOJENÍ DUSÍKEM A SÍROU. Ing. Petr Babiánek

Testování Nano-Gro na pšenici ozimé Polsko 2007/2008 (registrační testy IUNG, Pulawy) 1. Metodika

VYSOKÁ ÚČINNOST VYUŽITÍ BIOMASY = efektivní cesta k naplnění závazku EU a snížení nákladů konečných spotřebitelů elektřiny

lní vývoj v biomasy Ing. Jan Koloničný, Ph.D. Luhačovice

Eroze a úrodnost půdy. Ing.Vlasta Petříková, DrSc. Kontakt : Tel

PŘEDSTAVENÍ SPOLEČNOSTI

Nová technologie na úpravu kapalné frakce digestátu

Název směsi Doporučená obnova Zemědělské travní směsi luční a na ornou půdu

Ceník

Bioplyn ve skupině ČEZ. ČEZ Obnovitelné zdroje s.r.o. RNDr. Zdeněk Jón

lní vývoj v ČR Biomasa aktuáln pevnými palivy 2010 Ing. Jan Koloničný, ný, Ph.D. Mgr. Veronika Hase v Hotelu Skalní mlýn

EU peníze středním školám digitální učební materiál

Jednotlivé provozní úvahy o pěstování alternativně energetických rostlin. Lindach 1, Nebelschütz

Výzkum metod a technologických postupů zvyšujících výnos a kvalitu osiv vybraných druhů trav, jetelovin a meziplodin v ekologickém zemědělství

Úsporné teplo pro pohodlný život

KONFERENCE ALTERNATIVNí ZDROJE ENERGIE 2014

lní vývoj a další směr r v energetickém Mgr. Veronika Bogoczová

Biomasa & Energetika Praha

Úzkořádková technologie pěstování kukuřice. Smutný V., Šedek A.

E1VO. terciální přívod vzduchu. sekundární přívod vzduchu s oplachem skla. externí přívod vzduchu

Digestát jako hnojivo

PELETOVÁ TEPLOVZDUŠNÁ KRBOVÁ KAMNA S DÁLKOVÝM OVLÁDÁNÍM A TÝDENNÍM PROGRAMÁTOREM

Z historie Výzkumné stanice travinářské

ZJIŠŤOVÁNÍ MOŽNOSTI ZVÝŠENÍ PRODUKCE BIOPLYNU Z FERMENTÁTU POMOCÍ PŘÍPRAVKU GASBACKING

7 Používání hnojiv, pomocných látek a substrátů

Vysoký příjem dusíku ale i draslíku koresponduje s tvorbou biomasy sušiny a stává se

Plynové kotle.

Akční plán pro biomasu v ČR na období do roku Ministerstvo zemědělství

Sestava a technologické parametry bioplynové stanice

PROSUN BIOPLYNOVÉ STANICE BIOFERM. alternative energy systems s.r.o.

DOMUSA BioClass kw

Nezávislost na dodavatelích tepla možnosti, příklady. Tomáš Matuška Ústav techniky prostředí Fakulta strojní, ČVUT v Praze

Produkce energetické biomasy v širších souvislostech

1. generace Podíl vložené a získané energie = 1 : 1,3 2,5 (8) brazilský ethanol Řepka, Pšenice (a kukuřice), Žitovec (obilnina)

ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D.

Jarní regenerace různých odrůd ozimé pšenice

Transkript:

'V" MORENI " PSENICE I CHEMAP. AGROI':

r:;;; Technologie Výzkum a praktické využití travní biomasy jako obnovitelného zdroje energie Ing. Jan Frydrych, Ing. Ilona Gerndtová, Ing. Pavla Volková; OSEVAvývoj a výzkum s.r.o. Zubří Ing. David Andert, CSc.; Výzkumný ústav zemědělské techniky, v. v. i, Praha foto: J. Frydrych Významnou součástí obnovitelných zdrojů energie je travní biomasa. Pěstování trav pro energii rozšiřuje možnosti potenciálu jejího využití pro průmyslové účely. Dosavadní poznatky nabízejí možnost využít suchou biomasu trav spalováním a vlhkou zpracovat anaerobní digescí na bioplyn a hnojivý substrát. Etapy výzkumu Výzkum energetických trav se uskutečnil ve třech etapách. V první části výzkumu byly ze skupiny vybraných druhů trav vybrány a sledovány trávy nejvhodnější pro energetické účely z hlediska výnosu zelené hmoty, suché hmoty a sušiny, spalného tepla a výhřevnosti. Ve druhé etapě výzkumu byly ověřeny výnosové parametry (výnos zelené hmoty, suché hmoty, a její obsah) u vybraných sušiny travních druhů a lučních směsí zařazených do výzkumu v období jednoho až dvou měsíců před sklizňovou zralostí trav na semeno a v termínu do dvou měsíců po sklizňové zralosti trav na semeno s cílem stanovit nejvhodnější termín pro sklizeň energetických trav a travní druh s nejvyšším výnosem sušiny. Do výzkumu druhé etapy energetických trav byl zařazen psineček veliký Rožnovský, kostřava rákosovitá Kora, ovsík vyvýšený Rožnovský, lesknice rákosovitá Palaton, Chrifton a Chrastava (odrůda OSEVA PRO s.r.o., Výzkumné stanice travinářské Rožnov - Zubří). sveřep horský Tacit a luční směs do vlhkých a do suchých podmínek (pozn.: lesknice rákosovitá - aktuální botanický název - chrastice rákosovitá). Pro výnosové účely byly založeny polní pokusy sjednotlivý- Tab.:Výsledky stanovení spalného tepla a výhřevnosti ve 100% sušině(průměr za 3 užitkové roky) u trav zařazených v první etapě výzkumu Tráva Spalné teplo Výhřevnost (kj/kg) (kj/kg) průměr max. min. Bezkolenec rákosovitý 18233 17625 17890 17357 Kostřavicebezbranná 18577 17968 18205 17654 Kostřavarákosovitá 18849 18245 18554 17984 Lesknicerákosovitá 18120 17504 17905 17085 Lesknicekanárská 17979 17361 18005 17065 Ovsíkvyvýšený 17596 16987 17356 16354 Ozdobnicečínská(Misc.) 19669 19066 19186 18830 Prososeté 19321 18716 19078 18510 Psinečekveliký 19270 18661 18825 18432 Rákosobecný 18469 17852 18154 17542 Sveřepvzpřímený 18516 17890 18056 17468 Třtinakřovištní 18895 18281 18745 17958 mi travními druhy o velikosti parcel 10 m' s úrovní výživy dusíkem bez hnojení a s minimální dávkou dusíku 50 kg/ha. Současně proběhlo ověřování spalování travní biomasy v technických zařízeních v malých (tepelný výkon do 50 kw) i velkých kotlích (500 kw až 2 MW tepla). Cílem této části výzkumu bylo zjistit nejvhodnější energetické zařízení (kotel), ve kterém lze spalovat travní biomasu. Ve třetí etapě výzkumu energetických trav byla sledována produkce bioplynu u cíleně pěstovaných travních druhů. Produkce bioplynu ze substrátů s travní fytomasou se uskutečnily v laboratorním pracovišti VÚZT, v.v.i.. U vstupního materiálu byly stanoveny obsahy sušiny a pro výpočet výtěžnosti též organické sušiny. Jednostupňová anaerobní digesce byla sledována ve třech opakováních v pokusných fermentorech o objemu dvou litrů. Fermentory byly uloženy v termoboxu, s teplotním režimem 37 "C, tj. mezofilní oblast. Jako inokulum byl použit digestát z bioplynové stanice a kejda. Pokus byl sledován po dobu 35 dnů. Hmotnostní procento sušiny výchozí směsi namíchaných substrátů bylo mezi 4-8 %. Výsledná produkce bioplynu v m 3 byla vztažena na hmotnost 1 t sušiny vzorku. Výsledky I. etapy výzkumu energetických trav V první etapě výzkumu byly sledované trávy hodnoceny z hlediska výnosu zelené hmoty, suché hmoty výsledků a obsahu sušiny. Nazákladě trav nejvhodnější byly stanoveny tři druhy pro energetické využití: psineček veliký Rožnovský, kostřava rákosovitá Koraaovsík vyvýšený Rožnovský. Výnos u těchto tří travních druhů sepohyboval v průměru 8-10 t/ha sušiny v podmínkách Zubří ve hnojené variantě. Pro porovnání travních druhů byly provedeny rozbory na spalné teplo a výhřevnost (tab.). Zároveň byla posouzena i ladem ležící půda, tzv. spontánní úhory. U této půdy bylo provedeno botanické hodnocení. Výnos sušíny u spontánních (do 2 t/ha), úhorů byl nízký 76 Výzkum a praktické využití travní biomasy jako obnovitelného zdroje energie Agromanuál 7/20 17 Červenec

Technologie ~ Výsledky II. etapy výzkumu - polní pokusy Trávy a luční směsi zařazené ve druhé etapě výzkumu byly sklizeny jako celé rostliny v měsíčních intervalech květen až září. Nejvyšších výnosů sušiny ve všech třech sklizňových letech dosahovala ve třetím užitkovém roce lesknice rákosovitá Palaton (11,89 t/ha), lesknice rákosovitá Chrastava (11,76 t/ha), lesknice rákosovitá Chrifton (11,2 t/ha), psineček veliký Rožnovský (11,12 t/ha) a kostřava rákosovitá Kora (10,69 t/ha). Všechny tyto výnosy byly dosaženy ve hnojené variantě 50 kg N/ha s posunutím první seče na měsíc srpen 2007. Nejvyššího výnosu sušiny dosahovaly trávy při sklizni celých rostlin v období měsíců červenec až srpen, tzn. v období sklizňové zralosti na semeno a měsíc po této sklizňové zralosti na semeno. Na základě dosažených výsledků lze doporučit sklizeň energetických trav v období sklizně trav na semeno u všech zařazených travních druhů v druhé etapě výzkumu. Snížení výnosu sušiny u travních porostů sklizených v pozdním letním a podzimním období v první seč i je způsobeno zejména opadem listů a polehnutím u náchylných druhů trav (např. ovsík vyvýšený). Pozdější sklizeň lze doporučit pouze u lesknice rákosovité Palaton, Chrifton, Chrastava, kde ztráty sušiny i dva měsíce po termínu sklizně trav na semeno (v září) byly nevýznamné. Z hlediska ekonomického je vhodná kombinace sklizně trav na semeno pro tržní účely a současné využití vymlácené travní slámy pro energetické účely. Výsledky III. etapy výzkumu - stanovení produkce bioplynu Ve třetí etapě výzkumu byly zařazeny tyto travní druhy: psineček veliký Rožnovský, kostřava rákosevitá Kora, ovsík vyvýšený Rožnovský, lesknice rákosovitá Chrastava, sveřep horský Tacit. Pro sledování produkce bioplynu z travní fytomasy byly do pokusů přiřazeny travní hybridy Lofa, Bečva, Perun a jetelotravní směs pro konzervaci Pro zkoušení půdy. směsí do bioplynového reaktoru byly vzorky trávy (s obsahem sušiny 30 až 40 %) konzervovány technologií minisenáží. Technologie je registrována jako užitný vzor, jehož přihlašovatelem je VÚZT, v. v. i. Laboratorní zkoušky potvrdily, že pro produkci bioplynujsou vhodné trávy sklizené v rané fázi růstu, alespoň měsíc před technickou zralostí na semeno. Na základě výsledků je možné použít do vsázky vysoký podíl např. psinečku velikého. Podíl sušiny fytomasy se pohyboval kolem 50 % ve směsi. Produkce bioplynu ze směsi s psinečkem byla plně srovnatelná s produkcí bioplynu pouze z kejdy. V pokusu dosahoval průměrné výnosy 260 m 3 /t org. sušiny při dosaženém maximu 370 m 3 /t org. suš. u psinečku velikého. Zde se jednalo o psineček sklizený jeden zralostí na semeno. měsíc před technickou Pokusy dále prokázaly, že travní fytomasa v pozdní fázi růstu je zpracovatelná anaerobní digescí. výtěžnost bioplynu podstatně klesá a v 40denním intervalu, například u sena z psinečku, dosahuje pouze 60 %. Produkce bioplynu ze směsi s travní fytomasou uvádí graf. Kostřava rákosovitá - Kora Lesknice rákosovitá - Chrastava V průběhu řešení výzkumného projektu druhé etapy výzkumu probíhaly zkoušky spalování travní biomasy v malých (tepelný výkon do 50 kw) i velkých kotlích (500 kw až 2 MW tepla). Pro zkoušky v malých kotlích byla travní biomasa peletována. Na základě provedených spalných zkoušek ve velkých kotlích je možné doporučit spalování sena trav předně v kotlích určených pro spalování slámy. Jde o velké kotle Verner Golem s výkonem nad 900 kw. Dalším topným zařízením, které bylo úspěšně odzkoušeno, byl kotel LlN-KA dánské firmy Danstoker o výkonu 190 kw. Použití řezanky do 40 mm je požadováno pro urychlení procesu anaerobní digesce v bioplynových stanicích, ale zároveň je nutné z důvodů čerpatelnosti materiálu. Na zvýšení produkce bioplynu má pozitivní vliv mechanické rozrušení rostlinných buněk, nazývané Iyzátování. Mechanické rozrušení travní fytomasy se rovněž projeví rychlejším nárůstem produkce bioplynu, zejména v prvních deseti dnech fermentace. V laboratorních pokusech např. přidání mixované fytomasy trav do substrátu zrychlilo nárůst produkce o 6-8 % oproti fytomase pořezané. Rozbory trav alf&lk Autor 'fo CirruS ~ DowAgroSciences Info: 602 275 038 Výzkum a praktické využití travní biomasy jako obnovitelného zdroje energie Agromanuál 7/20 17 Červenec 77

Technologie na stanovení uhlíku a dusíku potvrdily pozitivní vliv poměru C:N. U rostlin v rané fázi růstu se pohyboval v blízkosti optima (30:1) tj. v červnu a při druhé seči v říjnu. Praktické využívání trav jako obnovitelných zdrojů energie v oblasti Beskyd Bioplynová stanice ve Valašském Meziříčí Bioplynová stanice ve Valašském Meziříčí je umístěna v průmyslovém areálu firmy Agropodnik a. s. na okraji místní části Krásno. Jedná se o oblast s vyšším zastoupením trvalých travních porostů. Od počátku byla bioplynová stanice koncipována pro zpracování většího podílu travní senáže ve vstupní surovině. Sohledem na tuto skutečnost byla z nabídek renomovaných dodavatelů vybrána technologie od firmy agrikomp Bohemia s. r. o. Celkový elektrický výkon bioplynové stanice je 1 MW. Hlavními dodavateli vstupních surovin jsou zemědělské podniky z okolí dodávající siláž, senáž a kejdu. Další surovinou je v bioplynové stanici využívána čerstvě posečená tráva z veřejných prostranství Valašského Meziříčí a okolních obcí. Veškeré vstupní suroviny musí být upraveny na vhodnou délku (max. 50 mm). Stanice nemá vlastní skladovací kapacity, proto jsou vstupní suroviny 3x týdně naváženy na manipulační plochu stanice. Dodavatelé se zároveň starají o veškerý odběr vyprodukovaného digestátu, který aplikují jako organické hnojivo na své zemědělské plochy. Tímto dochází k uzavřenému koloběhu surovin a navrácení živin zpět do půdy. Za účelem efektivního vývozu digestátu pořídila bioplynová stanice dvě velkoobjemové (20 m 3 ) převozní cisterny Annaburger, které jsou odběratelům pronajímány. Denně je tak možné vyvézt a aplikovat až 650 t digestátu. Odpadní teplo z bioplynové stanice je pomocí nově vybudovaného teplovodu rozváděno do přilehlého průmyslového areálu mateřské společnosti Agropodnik a. s. Vytápí se správní budova, výrobní haly kovovýroby, vrátnice a výrobní a administrativní prostory firmy Termolux s. r. o. Realizovaným opatřením se areál stal zcela nezávislým na dodávkách zemního plynu. V letech 2013, 2014 a 2015 tvořil průměrný podíl senáží z trvalých travních porostů 27 % všech tuhých vstupů. Z provedených fermentačních testů lze konstatovat, že výtěžnost bioplynu se u senáží pohybuje v rozmezí 160-180 Nm 3 bioplynu z 1 t materiálu v původní hmotě. U kukuřičné siláže se tento parametr pohybuje na úrovni 210-230 Nm 3 Z provozního hlediska nečiní zpracovaní daného podílu senáží problémy, je však nutné dodat, že bioplynová stanice disponuje dobou zdržení cca 115 dní. Důležité je dodržení maximální délky řezanky do cca 50 mm, aby nedocházelo k provozním problémům při čerpání a míchání substrátu ve fermentorech. Z agrotechnického hlediska považuje stanice při výrobě senáže za nutné minimalizovat možnost Sklizeň energetických trav - červen Graf: Produkce bioplynu [m 3 /tj pro jednotlivé směsi [%hmj Produkce bioplynu (m 3 /t) 400,----------------------------------------- ~ 350t- --t-------1i------------------ ------.----- ----------- ----1 300t---ll-------i---------I---------i-------~---------~------ -t-- -i 250+---1'-------i'--------~----- --.,-- ------I-----.---~- ------l---i 200t---t--------I---.----cr-- -----t-------~------- -~------ -i---i 150t---- -----------------I---------c-----------------L------.-l----i 100 --------------------------------------------------------- 50 ---------------- ------------------------------------ _ O~~~,-~~~~~-r~~~~--~~----~--~ ~~~ ~~~ ~~~ #~~ ~~~ #~~ ~~~ 000 000 000 O~~ O~~ 000 O~~ ~~~ ~~~ ~~~ ~NN ~NN ~v~ ~NN ~i~ ti~ ~i~ ~i~ ti~ t~~ ~~~ ~ ~ ~ ~~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~.~ :~ ~ ~ :~ ~ ~ :~ ~ m -ť +:0 ;:'+:0 ~ +:0 Q.J -c ~+:o s:-+:c ~+:6 ~ + ~ + ~ + ~ + ~ + ~ + ~ + c ~ ~ c., ~ _ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ {}. příměsi kamenů a zeminy, které mohou zařízení poškodit a sedimentují na dně fermentoru. Senáže z trvalých travních porostů při dodržování základních pravidel tvoří dobrou alternativou k cíleně pěstovaným energetickým plodinám. Především se jedná o oblasti, kde je jejich pěstování omezeno, například s ohledem na protierozní opatření. V bioplynové stanici budou mít nezastupitelný podíl i nadále. Firma Biopelety s.r.o, ve Frenštátě pod Radhoštěm Firma Biopelety s.r.o. vyrábí pelety ze sena, které jsou perspektivním fytopalivem. Pelety o průměru 6 až 20 mm a délce do 40 mm, jsou vyráběny na protlačovacích matricových lisech. Jsou vysoce komprimované, odolné proti nárazu, s hustotou do 1,4 kq/dm'. obsah vody cca 10 %, výhřevností cca 16 MJ/kg a obsahem popela 5 %, Mají nízké nároky na skladovací prostory. Psineček veliký - Rožnovský Ovsík vyvýšený - Rožnovský Splňují požadavky na pohodlí při vytápění objektů, s náklady srovnatelnými s fosilními palivy. Pelety umožňují automatizaci procesů spalování. Pro spalování peletekse vyrábějí automatické kotle, které jsou určené pro provoz po celou sezonu. Pro vytápění menších prostor lze pelety spalovat v krbových kamnech se zásobníkem, která při jednom naplnění hoří i několik dní. V současnosti firma dodává pelety zejména velkoodběratelům, jaký- 78 Výzkum a praktické využití travní biomasy jako obnovite/ného zdroje energie Agromanuá/7/2017 Červenec

Technologie ~ lili mi jsou např. elektrárny. Seno pro výrobu pelet je vykupováno od zemědělců. Firma Ponast spol. s r.o. Valašské Meziříčí Firma Ponast spol. s r.o. je výrobcem automatických teplovodních kotlů na dřevní pelety, které úspěšně uvádí do provozu nejen na českém trhu, ale i na trzích Evropské unie. Tyto kotle jsou prostředkem k ekologickému vytápění a využívají jako palivo obnovitelné zdroje energie. Vzhledem k této skutečnosti, svým tepelně technickým a emisním parametrům a certifikacím platným pro EU jsou kotle a související produkty vyhledávané i na zahraničních trzích a společnost je dlouhodobě konkurenceschopná. ně trav na semeno. Nejvhodnější energetické zařízení pro spalování travní biomasy byl kotel pro spalování obilní slámy ve formě balíků. Pro produkci bioplynu byly trávy testovány v zeleném stavu i jako travní senáže. V laboratorních testech bylo dosahováno průměrné výtěžnosti bioplynu 260 m 3!t org. suš. při dosaženém maximu 370 rnvt org. suš. u psinečku velikého sklizeného měsíc před sklizní na semeno. Psineček byl testován v zeleném stavu. Konzervace travní hmoty senážováním řeší plynulé zásobování bioplynových stanic substrátem. Travní senáže jsou vhodným doplňkem vsázky bioplynových stanic, které využívají převážně kukuřičnou siláž. Praktické příklady využití travní hmoty pro výrobu energie představuje bioplynová stanice ve Va- lašském Meziříčí, firma Biopelety s.r.o. ve Frenštátě a firma Ponast spol. s.r.o ve Valašském Meziříčí. pod Radhoštěm Publikace je realizována na základě podpory projektu NAZV ČR QJI510342 - Zplynovač zemědělské fytomasy a projektu NAZV ČRč. QI101C246 Využití fytomasy z trvalých travních porostů a z údržby krajiny. Použitá literatura je u autorů. Firma Ponast ve spolupráci s firmou Verner SKs.r.o uvádí na trh automatické kotle pro spalování dřevních, alternatívních pelet a obilí Verner A602, Verner A492 a Verner A302. Automatické kotle Verner jsou určeny pro úsporné a ekologické vytápění více bytových jednotek, zemědělských budov, dílen, malých provozoven a obdobných objektů. Jsou vhodné pro vytvoření kaskádových kotelen do výkonu přes cca 200 kw. Kotle Verner A602, Verner A492 a Verner A302 patří ke kotlům III. generace Verner. Tyto kotle jsou charakteristické novým designem, vysokým komfortem obsluhy, jednotahovým výměníkem tělesa kotle, pohyblivým deskovým hořákem, moderním řídícím systémem s barevnou dotykovou obrazovkou, možností ovládání kotle přes internet, možností ovládání více topných okruhů, okruhů s akumulační nádrží, ohřevu teplé užitkové vody a ovládání solárního systému. Při spalování dřevních pelet jsou kotle zařazeny do 5. emisní třídy. Kotle na alternativní paliva v zemědělské výrobě umožňují využít materiál vlastní produkce pro vytápění budov a zařízení. Využitím vlastních obnovitelných zdrojů energie vytvářejí určitou nezávislost na monopolních dodavatelích energie. carboxin thiram 200 g/i 200 g/i DODÁVÁ PLODINÁM Závěr Výsledky polních pokusů a laboratorních testů prokázaly, že trávy jsou využitelné jako energetické plodiny pro spalování i bioplyn. Pro spalování travní hmoty byl stanoven optimální termín skliz- Jan Čajka, tel.: 606 717 646, e-mail:jan.cajka@arysta.com Jiří Gloser, tel.: 602 514 438, e-mail: jiri.gloser@arysta.com www.arysta.cz Výzkum a praktické využití travní biomasy jako obnovitelného zdroje energie Aqromanuál r/zů l Z» Červenec 7!