Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje Popisy vodovodů: Kopřivnice text po aktualizaci č. 1 ze dne 24.4.2008 (znázorněno modrou barvou) a č. 2 ze dne 22.4.2009 (znázorněno oranžovou barvou)
Obsah: 1. Kateřinice...3 2. Kopřivnice...6 3. Kopřivnice - Lubina...10 4. Kopřivnice - Mniší...13 5. Kopřivnice - Vlčovice...16 6. Mošnov...19 7. Petřvald I...23 8. Petřvald - Petřvaldík...26 9. Příbor...29 10. Příbor - Hájov...33 11. Příbor - Prchalov...36 12. Skotnice...39 13. Štramberk...42 14. Trnávka...45 15. Závišice...48 16. Ženklava...51 2
1. Kateřinice Poř.číslo KOD PRVK Název obce KOD OB ZÚJ 142 8112.001.00.06448 Kateřinice 06448 568643 Poř.číslo KOD PRVK Název části obce KOD COB ZÚJ Číslo a název obce s rozšířenou působností 12 Kopřivnice 1.1. Charakteristika obce 1.1.1. Demografický vývoj Počet obyvatel 2000 2015 Obec 619 560 Místní část obce 1.1.2. Základní údaje o obci Obec Kateřinice patří mezi menší až střední obce býv. okresu. Leží východně nedaleko od Příbora. Vzhledem k poloze a charakteru obce je předpokládán mírný pokles obyvatelstva. Možný je malý rozvoj podnikatelské sféry. 1.2. Podklady - Údaje o demografickém vývoji obce převzaté z Okr.Ú Nový Jičín, referát regionálního rozvoje - Provozní řád Vodovodu Kateřinice, zpracovatel SmVaK RS Nový Jičín v roce 1994 - Pasportizace obce - Návrh územního plánu - PRVKUC okresu Nový Jičín - RPI MS kraje 1.3. Vodovody 1.3.1. Potřeba vody z bilance 3
2000 2015 Počet zásob.obyvatel N z obyv. 510 555 Voda vyrobená celkem VVR mil.m 3 /r 0,0184 0,0257658 Voda fakturovaná VFC mil.m 3 /r 0,0154 0,022405 Voda fakturovaná pro obyv. VFD mil.m 3 /r 0,0141 0,020805 Spec.potř.fakt.obyvatelstva Q S,d I/(os.den) 74 100 Spec.potř.fakt.vody Q S I/(os.den) 80 108 Spec.potř.fakt.vody vyrob. Q S,V I/(os.den) 96 124 Prům.denní potřeba Q p m 3 /d 50,4109589 70,5910959 Max.denní potřeba Q d m 3 /d 75,6164384 105,886644 1.3.2. Popis současného stavu zásobování pitnou vodou V obci Kateřinice je vodovod, který byl dokončen v roce 1993, v majetku obce a je provozován SmVaK RS Nový Jičín na základě smlouvy. Vodovod je napojený na systém OOV a tvoří malý skupinový vodovod společně s obcí Trnávka. Z přivaděče OOV Rychaltice - Fryčovice je provedeno odbočení v Rychalticích okr. Frýdek Místek a je tažen přívodní řad PVC DN 100 dl. 3 588 m do zemní akumulace Kateřinice 250 m3 s max.hladinou vody 314,40 m n.m. a dnem 311,40 m n.m. Z vodojemu je zásobována přívodním a rozvodnými řady obec Kateřinice a přes síť Kateřinice obec Trnávka pod jedním tlakovým pásmem. Přívodní řad z vodojemu po okraj obce je PVC DN 100 dl. 1 130 m. Vlastní rozvodná síť v obci je provedena v celkové délce 6 410 m, a to z PVC DN 150 dl. 1 507 m, PVC DN 100 dl. 2 565 m, PVC DN 80 dl. 2 138 m a PE 60 dl. 200 m. Celkem je součástí vodovodu Kateřinice 11 128 m potrubí. Na rozvodnou síť Kateřinic je napojeno pokračování řadů do Trnávky. 1.3.3. Rozvoj vodovodů ve výhledovém období Vodovod v Kateřinicích je nový, provozně jednoduchý, navržený na potřebný rozsah obce i pro výhledový stav. Napojením na systém OOV budou zajištěny dostatečné zdroje pro zásobování pitnou vodou. 1.3.4. Vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod, uvažovaných pro účely úpravy na vodu pitnou Žádný zdroj není uvažován. 1.3.5. Varianty nouzového zásobování pitnou vodou za krizové situace (jako podklad pro krizový plán obce a kraje) Vodovod je zdrojově napojen na OOV. V případě přerušení dodávky pitné vody z veřejného vodovodu bude možno zásobovat obyvatelstvo obce Kateřinice pouze z cisteren. Při spotřebě 10 l vody na obyvatele a den bude třeba dodat 6,0,0 m 3 /den pitné vody. 4
1.3.6. Časový harmonogram V daném časovém období není uvažováno s výstavbou vodovodních řadů ani s rekonstrukcí potrubí. 1.4. Ekonomická část Výpočet nákladů na výstavbu vodovodů byl proveden dle metodického pokynu Mze ČR, č.j. 20494/2002-6000. Vodovody v mil Kč 0,0 5
2. Kopřivnice Poř.číslo KOD PRVK Název obce KOD OB ZÚJ 143 8112.002.00.06939 Kopřivnice 06939 599565 Poř.číslo KOD PRVK Název části obce KOD COB ZÚJ 143.1 8112.002.01.41357 Kopřivnice 41357 599565 Číslo a název obce s rozšířenou působností 12 Kopřivnice 2.1. Charakteristika obce 2.1.1. Demografický vývoj 2.1.2. Základní údaje o obci Počet obyvatel 2000 2015 Obec 23678 26300 Místní část obce 21143 23556 Město Kopřivnice je po Novém Jičínu druhým největším městem býv. okresu. Město se nachází ve východní části býv. okresu a je centrem přilehlé části. Město prošlo bouřlivým rozvojem způsobeným výstavbou velkého průmyslového závodu Tatra Kopřivnice. S výstavbou závodu souvisela občanská výstavba města, prováděná formou panelových sídlišť okolo původního centra. I do budoucna je předpokládán nízký nárůst počtu obyvatel a rozvoj podnikatelské sféry, která vznikne v návaznosti na transformaci podniku Tatra Kopřivnice. 2.2. Podklady - Údaje o demografickém vývoji města převzaté z Okr.Ú Nový Jičín, referát regionálního rozvoje - Podklady provozovatele SmVaK Ostrava a.s. RS Nový Jičín - Podklady VaK Nový Jičín - Infrastruktura ul. Pod Bílou Horou Kopřivnice, projekt, M. Kubešová, Nový Jičín 06/1998 - Podnikatelský areál Vlčovice, tech. infrastruktura, projekt, Technoprojekt Ostrava, 03/2000 - PRVKUC okresu Nový Jičín - RPI MS kraje 2.3. Vodovody 6
2.3.1. Potřeba vody z bilance 2000 2015 Počet zásob.obyvatel N z obyv. 21 143 23 556 Voda vyrobená celkem VVR mil.m 3 /r 1,8001 2,1514039 Voda fakturovaná VFC mil.m 3 /r 1,4663 1,870786 Voda fakturovaná pro obyv. VFD mil.m 3 /r 0,9121 1,290786 Spec.potř.fakt.obyvatelstva Q S,d I/(os.den) 118 150 Spec.potř.fakt.vody Q S I/(os.den) 190 217 Spec.potř.fakt.vody vyrob. Q S,V I/(os.den) 233 250 Prům.denní potřeba Q p m 3 /d 4931,78082 5894,25726 Max.denní potřeba Q d m 3 /d 6164,72603 7367,82158 2.3.2. Popis současného stavu zásobování pitnou vodou Vodovod v městě Kopřivnice má dlouhou tradici a původní vodovod pro malé městečko byl zprovozněn v roce 1921. Vodovod spolu s městem prošel velkým vývojem v souvislosti s velkým rozvojem města a nárůstem obyvatel. Součastný vodovod je provozován SmVaK Ostrava a.s. RS Nový Jičín. Vodovod města Kopřivnice využívá jako zdroj vody místní zdroj Šutyra a systém Ostravského oblastního vodovodu. Z jímacího zářezu Šutyra s vydatností asi 2 l.s -1 je voda gravitačně přiváděna do zemního vodojemu Kopřivnice Šutyra s objemem 300 m3, maximální hladinou 381,20 a dnem 378,00 m n.m. Ve vodojemu je prováděno hygienické zabezpečení vody. Z vodojemu je voda přiváděna zásobovacím řadem do rozvodné sítě, která tvoří samostatné tlakové pásmo. Ze zdroje Šutyra je zásobována zástavba východní části města mezi železniční stanicí Štramberk, stadionem a Tatrou. Ze systému OOV je voda přiváděna ze dvou směrů. Z vodojemu OOV Hájov 2000 m3 s maximální hladinou 378,12 m n.m. a dnem 367,00 m n.m. je proveden přivaděč DN 500, který dopravuje vodu do PK Rybí. Odbočením z přivaděče přívodním řadem DN 500 je přiváděna voda do severovýchodní části města. Přívodní řad je uzavřen u trati ČD. Z řadu rozvodnou sítí je pod tlakem vodojemu Hájov zásobována zástavba sídliště Na nivách a závod Tatra Kopřivnice. Přes síť STP řadem DN 300 je propojení do čerpací stanice, ze které výtlakem lze dopravovat vodu do vodojemu HTP. Tento propoj i čerpání se využívá jen jako náhradní zdroj pro HTP. Přivaděčem OOV Nová Ves - Frenštát - Kopřivnice je voda přiváděna do akumulace OOV Červený kámen 2x 750 m3 s maximální hladinou 442,53 m n.m. a dnem 439,29 m n.m. Z vodojemu OOV Červený kámen samostatným přívodním řadem DN 300 je voda gravitačně dopravována do vodojemu Kopřivnice - Bílá hora HTP 2x 1000 m3 z roku 1958. Vodojem HTP má maximální hladinu na kótě 393,14 m n.m. a dno na kótě 388,14 m n.m. Odbočením z přívodního řadu je plněna součastně akumulace STP 2x 2000 m3 s maximální hladinou 377,43 a dnem 373,93 m n.m. Z vodojemu STP je plněna přerušovací komora DTP 2x 150 m3, která má maximální hladinu na kótě 365,08 m n.m. a dno 362,02 m n.m. Z vodojemu HTP je proveden přívodní řad DN 200 do PK Rybí a Nového Jičína a přívodní řad DN 150 do Štramberku. Obě potrubí jsou napojena na přívod DN 500 7
z VDJ Hájov do PK Rybí. Propoje umožňují dopravu vody z OOV do PK Rybí při odstavení vodojemu Hájov mimo provoz. Propojení není běžně v provozu. Z vodojemu HTP 2x 1000 m3 je zásobováno zásobním řadem a rozvodnou sítí HTP města, zástavba v západní a střední části města. Rozvodná síť HTP města pokračuje směrem na Štramberk, Bařiny a Kozinu a je propojena u Palárny. Z Bařin vodovod pokračuje pod tlakem akumulace HTP směrem na Ženklavu. Z vodojemu STP je zásobním řadem a rozvodnou sítí zásobováno STP. Pod tlakem VDJ Hájov je zásobena jen zástavba Na nivách a TAKO. Z PK 2x 150 m3 DTP je zásobována zásobním řadem nejnižší část zástavby na severním okraji města - sídliště Sever. Lokalita nové zástavby ul. Pod Bílou Horou byla napojena na stávající zásobovací řad, z LT DN 200, který je veden z vodojemu HTP pod Bílou Horu do sídliště. Bylo vybudováno celkem 561 m vodovodních řadů z PVC. Z toho DN 100 v dl. 444 m, DN 80 v dl.117 m. Vodovod města je tvořen rozsáhlou sítí přívodních, zásobovacích a rozvodných řadů. Ve městě je provedeno celkem 50 475 m řadů. Z litiny je provedeno v DN 60 potrubí délky 1 390 m, v DN 80 délky 7 005 m, v DN 100 délky 5 055 m, v DN 125 délky 2 090 m, DN 150 délky 4 045 m, DN 200 délky 5 130 m DN 250 délky 550 m a DN 300 délky 640 m. Z oceli je provedeno v DN 80 potrubí délky 185 m, v DN 250 délky 340 m, DN 300 délky 3 413 m, DN 350 délky 971 m, DN 400 délky 4 578 m a DN 500 délky 4 979 m. Z oceli jsou provedeny zejména přívodní a výtlačné řady. Z PVC je provedeno v DN 80 potrubí délky 395 m, v DN 100 délky 3 279 m, DN 150 délky 3 400 m a DN 200 potrubí délky 1 455 m. Z PE v DN 50 je provedeno 415 m, DN 60 délky 515 m a DN 80 délky 325 m. 2.3.3. Rozvoj vodovodů ve výhledovém období Vodovod pro město Kopřivnici je z hlediska zdrojů vody napojením na systém OOV ze dvou směrů plně zajištěn i v budoucnu. Rozsah rozvodné sítě je proveden na potřebný rozsah zásobování města. Ocelové přívodní a zásobovací řady jsou poměrně nové a v dobrém stavu. Postupně bude nutno řešit výměnu některých úseků rozvodné sítě zejména, z původního vodovodu. Dle ÚP je uvažováno doplnění rozvodné sítě města pro rozvoj bytové zástavby. Doplnění rozvodů představuje výstavbu řadu DN 100 délky 2 300 m. V rámci zajištění technické infrastruktury pro Podnikatelský areál Vlčovice budou vybudovány nové vodovodní řady pro pitnou a užitkovou vodu včetně vodojemu. Přípojka pitné vody bude zajišťovat přívod pitné vody z přivaděče OC DN 500 PK Hájov PK Rybí až na hranici Podnikatelského areálu. Potrubí přípojky pitné vody v délce 1 163 m je navrženo z tv. litiny DN 300. Podnikatelského areál Vlčovice bude zásobován provozní vodou. Jako zdroj bude sloužit vodovod SmVaK Ostrava DN 500 a potrubí užitkové vody TATRA DN 400, které dopravuje upravenou vodu z řeky do areálu společnosti TATRA. Větev pro pitnou vodu, od zesilovací stanice až po vodojem, bude z tv. litiny DN 300 v délce 1 039 m. Větev pro užitkovou vodu, od přivaděče užitkové vody až po TAKO, bude z tv. litiny DN 300 v délce 1 023 m. K akumulaci vody bude sloužit zemní krabicový vodojem o obsahu 2 x 2 500 m 3. Jedna komora bude sloužit k akumulaci pitné vody a druhá komora k akumulaci užitkové vody dno nádrže bude na kótě 355,50, max. hladina na kótě 360,50 m. Akumulované množství vody zajistí odběr v případě přerušení dodávky po dobu 8 hod při odběru 600 m 3 /hod. 8
2.3.4. Vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod, uvažovaných pro účely úpravy na vodu pitnou Žádný zdroj není uvažován. 2.3.5. Varianty nouzového zásobování pitnou vodou za krizové situace (jako podklad pro krizový plán obce a kraje) Vodovod je zdrojově napojen na OOV a na místní zdroj Šutyra. V případě přerušení dodávky pitné vody z veřejného vodovodu bude možno zásobovat obyvatelstvo města Kopřivnice částečně ze zdroje, jinak pouze velkoplošně z cisteren. Při spotřebě 10 l vody na obyvatele a den bude třeba dodat 236,0 m 3 /den pitné vody. 2.3.6. Časový harmonogram V daném časovém období není uvažováno s výstavbou vodovodních řadů, jen s rekonstrukcí potrubí. Akce RPI sanace přívodního potrubí Hájov Kopřivnice byla vypuštěna z realizace. 2.4. Ekonomická část Výpočet nákladů na výstavbu vodovodů byl proveden dle metodického pokynu Mze ČR, č.j. 20494/2002-6000. Vodovody v mil Kč 15,47 9
3. Kopřivnice - Lubina Poř.číslo KOD PRVK Název obce KOD OB ZÚJ 143 8112.002.00.06939 Kopřivnice 06939 599565 Poř.číslo KOD PRVK Název části obce KOD COB ZÚJ 143.2 8112.002.02.41358 Lubina 41358 599565 Číslo a název obce s rozšířenou působností 12 Kopřivnice 3.1. Charakteristika obce 3.1.1. Demografický vývoj 3.1.2. Základní údaje o obci Počet obyvatel 2000 2015 Obec 23678 26300 Místní část obce 1388 1497 Místní část Lubina se nachází východně nedaleko Kopřivnice. V Lubině vzhledem k poloze a charakteru je předpokládán nárůst obyvatel i drobné podnikatelské sféry. 3.2. Podklady - Údaje o demografickém vývoji obce převzaté z Okr.Ú Nový Jičín, referát regionálního rozvoje - Podklady provozovatele vodovodu SmVaK Ostrava a.s. RS Nový Jičín - Pasportizace obce - Územní plán - zpracovatel Urbanistické středisko Ostrava - PRVKUC okresu Nový Jičín - RPI MS kraje 3.3. Vodovody 3.3.1. Potřeba vody z bilance 10
2000 2015 Počet zásob.obyvatel N z obyv. 1 388 1 495 Voda vyrobená celkem VVR mil.m 3 /r 0,0934 0,1067513 Voda fakturovaná VFC mil.m 3 /r 0,0772 0,0928273 Voda fakturovaná pro obyv. VFD mil.m 3 /r 0,0473 0,0608273 Spec.potř.fakt.obyvatelstva Q S,d I/(os.den) 92 110 Spec.potř.fakt.vody Q S I/(os.den) 150 168 Spec.potř.fakt.vody vyrob. Q S,V I/(os.den) 182 193 Prům.denní potřeba Q p m 3 /d 255,890411 292,469418 Max.denní potřeba Q d m 3 /d 358,246575 409,457185 3.3.2. Popis současného stavu zásobování pitnou vodou Vodovod v Lubině je vybudován od roku 1976 a je provozován SmVaK Ostrava a.s. RS Nový Jičín. Vodovod je navázán na systém OOV a to přivaděčem DN 500 - Hájov - Kopřivnice - Nový Jičín pod tlakem vodojemu OOV Hájov.Pod tlakem vodojemu OOV Hájov 2000 m3 s max.hl.vody 378,12 m n.m. je tažen přívodní řad do dělící šachty, kde se dělí na přívod do Příbora a do Kopřivnice. Na přívodní řad do Kopřivnice je napojen vodovod Lubina třemi samostatnými odběry přes redukční ventily. Na tyto odběry navazují tři samostatná tlaková pásma v Lubině a tři samostatné rozvody. V rámci rozvodů v Lubině je položeno 13 106 m potrubí. Z oceli DN 80 je položeno 4 505 m, z PVC DN 80 dl. 1 898 m a z PVC DN 100 dl. 6 703 m. 3.3.3. Rozvoj vodovodů ve výhledovém období S provozem vodovodu nejsou větší provozní problémy. Rozvod rozsahem pokrývá potřebu obce i ve výhledu. Do budoucna je nutno předpokládat postupnou výměnu rozvodné sítě v oceli. Město má zpracovanou studii na celoroční využití vodní nádrže Vetřkovice k rekreačním účelům. V rámci této studie bylo řešeno zásobování přes VDJ, plněný z přivaděče OOV, kapacitně vyhovující zástavbě celé obce. Navrhujeme změnu systému napojení přes tři AT stanice. Výhodné bude provedení akumulace s plněním z přivaděče a připojením rozvodu na jedno tlakové pásmo. Řešení představuje výstavbu akumulace 100 m3 s max.hl. 335 m n.m. Z akumulace bude proveden zásobní řad PVC DN 100 délky 1 400 m. AT stanice budou po přepojení zrušeny. 3.3.4. Vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod, uvažovaných pro účely úpravy na vodu pitnou Žádný zdroj není uvažován. 11
3.3.5. Varianty nouzového zásobování pitnou vodou za krizové situace (jako podklad pro krizový plán obce a kraje) Vodovod je zdrojově napojen na OOV. V případě přerušení dodávky pitné vody z veřejného vodovodu bude možno zásobovat obyvatelstvo místní části Lubina pouze z cisteren. Při spotřebě 10 l vody na obyvatele a den bude třeba dodat 15,0 m 3 /den pitné vody. 3.3.6. Časový harmonogram V daném časovém období není uvažováno s výstavbou vodovodních řadů ani s rekonstrukcí potrubí. Akce RPI rekonstrukce vodovodu Lubina byla realizována v roce 2003. 3.4. Ekonomická část Výpočet nákladů na výstavbu vodovodů byl proveden dle metodického pokynu Mze ČR, č.j. 20494/2002-6000. Vodovody v mil Kč 0,0 12
4. Kopřivnice - Mniší Poř.číslo KOD PRVK Název obce KOD OB ZÚJ 143 8112.002.00.06939 Kopřivnice 06939 599565 Poř.číslo KOD PRVK Název části obce KOD COB ZÚJ 143.3 8112.002.03.09766 Mniší 09766 599565 Číslo a název obce s rozšířenou působností 12 Kopřivnice 4.1. Charakteristika obce 4.1.1. Demografický vývoj 4.1.2. Základní údaje o obci Počet obyvatel 2000 2015 Obec 23678 26300 Místní část obce 651 702 Mniší je malá místní část města Kopřivnice. Nachází se východně nedaleko Kopřivnice na východní hranici býv. okresu. V Mniší je předpokládán nárůst počtu obyvatel i drobného podnikání. Na území lokality jsou původní zdroje vody pro město Příbor. 4.2. Podklady - Údaje o demografickém vývoji obce převzaté z Okr.Ú Nový Jičín, referát regionálního rozvoje - Podklady provozovatele vodovodu SmVaK Ostrava a.s. RS Nový Jičín - Pasportizace obce - 5. Územní plán, zpracovaný Urbanistickým střediskem Ostrava - PRVKUC okresu Nový jičín - RPI MS kraje 4.3. Vodovody 4.3.1. Potřeba vody z bilance 13
2000 2015 Počet zásob.obyvatel N z obyv. 627 680 Voda vyrobená celkem VVR mil.m 3 /r 0,0281 0,0375878 Voda fakturovaná VFC mil.m 3 /r 0,0267 0,032685 Voda fakturovaná pro obyv. VFD mil.m 3 /r 0,0202 0,025185 Spec.potř.fakt.obyvatelstva Q S,d I/(os.den) 87 100 Spec.potř.fakt.vody Q S I/(os.den) 115 130 Spec.potř.fakt.vody vyrob. Q S,V I/(os.den) 121 149 Prům.denní potřeba Q p m 3 /d 76,9863014 102,980137 Max.denní potřeba Q d m 3 /d 115,479452 154,470205 4.3.2. Popis současného stavu zásobování pitnou vodou V Mniší byl vodovod od roku 1898, který ovšem se samotnou obcí a jejím zásobováním neměl nic společného. Byl to vodovod Příboru. Až v roce 1976, kdy se Příbor napojil na OOV, byl tento zdroj + vodojem přenechán pro Mniší a Vlčovovice. Vodovod využívá místních zdrojů vody pro zásobování Mniší, Vlčovic s přepouštěním přebytků až do města Příbor. Vodovod využívá čtyři zdroje vody. V Mniší nad obcí nedaleko vodojemu je zdroj pramen Kazničov. Z pramenní jímky je přívod do vodojemu Mniší. Přímo pod tlakem akumulace pramenní jímky je zásobována zástavba v prostoru vodojemu. Z rozvodu je plněna akumulace 32 m3 u AT stanice, která malým rozvodem PE DN 50 zásobuje zástavbu kolem zdroje Kazničov. Akumulace Mniší o objemu 2x 150 m3 s max.hl. 370,50 m n.m. z roku 1898 tvoří akumulaci DTP obce. Dalším zdrojem vody je prameniště Spružinky východně od obce a prameniště Tichá I, Tichá II, což jsou prameny jižně od obce na k.ú. Tichá. Celková stabilní vydatnost prameniště je cca 3,7 l.s -1. Prameniště Spružinky a Tichá I, Tichá II jsou gravitačně staženy do spojné šachty a potrubím LT 125 do akumulace Mníší DTP. Z akumulace je veden zásobovací řad, který se pod vodojemem dělí na přívod do Příbora a do rozvodů Mníší. Přes rozvod Mníší jsou zásobovány Vlčovice. V rámci vodovodu Mníší je položeno celkem 8 120 m potrubí přívodních a rozvodných řadů. V litině je položeno v DN 80 dl. 1 093 m, v DN 100 dl. 3 165 m, v DN 125 dl.3 052 m. V PVC je položeno v DN 100 dl. 130 m, v PE DN 50 dl. 168 m a v DN 60 dl. 512 m. 4.3.3. Rozvoj vodovodů ve výhledovém období Vodovod je gravitační, stávající zdroje dostačují pro zásobování obou obcí a přebytky jsou využity v Příboru. Problémem vodovodu jsou řady, které jsou velmi staré a poruchové. Postupně je nutno řešit výměnu řadů. V případě poklesu vydatností nebo nárůstu spotřeb v obou obcích bude omezen přívod do Příbora. Nejeví se vhodné napojení obcí na systém OOV. 14
4.3.4. Vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod, uvažovaných pro účely úpravy na vodu pitnou Žádný zdroj není uvažován. 4.3.5. Varianty nouzového zásobování pitnou vodou za krizové situace (jako podklad pro krizový plán obce a kraje) Vodovod je zdrojově napojen na vlastní zdroje. V případě přerušení dodávky pitné vody z veřejného vodovodu bude možno zásobovat obyvatelstvo místní části Mniší pouze z cisteren. Při spotřebě 10 l vody na obyvatele a den bude třeba dodat 7,0 m 3 /den pitné vody. 4.3.6. Časový harmonogram V daném časovém období není uvažováno s výstavbou vodovodních řadů ani s rekonstrukcí potrubí. 4.4. Ekonomická část Výpočet nákladů na výstavbu vodovodů byl proveden dle metodického pokynu Mze ČR, č.j. 20494/2002-6000. Vodovody v mil Kč 0,0 15
5. Kopřivnice - Vlčovice Poř.číslo KOD PRVK Název obce KOD OB ZÚJ 143 8112.002.00.06939 Kopřivnice 06939 599565 Poř.číslo KOD PRVK Název části obce KOD COB ZÚJ 143.4 8112.002.04.18390 Vlčovice 18390 599565 Číslo a název obce s rozšířenou působností 12 Kopřivnice 5.1. Charakteristika obce 5.1.1. Demografický vývoj 5.1.2. Základní údaje o obci Počet obyvatel 2000 2015 Obec 23678 26300 Místní část obce 505 545 Vlčovice patří mezi menší místní částí Kopřivnice. Nachází se východně nedaleko Kopřivnice na východní hranici okresu. Ve Vlčovicích je předpokládán mírný nárůst počtu obyvatel i drobného podnikání. 5.2. Podklady - Údaje o demografickém vývoji obce převzaté z Okr.Ú Nový Jičín, referát regionálního rozvoje - Podklady provozovatele vodovodu SmVaK Ostrava a.s. RS Nový Jičín - Pasportizace obce - Podnikatelský areál Vlčovice, tech. infrastruktura, projekt, Technoprojekt Ostrava, 03/2000 - PRVKUC okresu Nový jičín - RPI MS kraje 5.3. Vodovody 5.3.1. Potřeba vody z bilance 16
2000 2015 Počet zásob.obyvatel N z obyv. 501 540 Voda vyrobená celkem VVR mil.m 3 /r 0,0301 0,0275799 Voda fakturovaná VFC mil.m 3 /r 0,0184 0,0239825 Voda fakturovaná pro obyv. VFD mil.m 3 /r 0,0167 0,0220825 Spec.potř.fakt.obyvatelstva Q S,d I/(os.den) 90 110 Spec.potř.fakt.vody Q S I/(os.den) 99 119 Spec.potř.fakt.vody vyrob. Q S,V I/(os.den) 161 137 Prům.denní potřeba Q p m 3 /d 82,4657534 75,5613014 Max.denní potřeba Q d m 3 /d 123,69863 113,341952 5.3.2. Popis současného stavu zásobování pitnou vodou V obci Vlčovice je vybudován vodovod, který byl uveden do provozu v roce 1976 a je provozován SmVaK Ostrava a.s. RS Nový Jičín. Vodovod využívá a navazuje na vodovod Mníší, který zásobuje Mníší, Vlčovice a přebytky přepouští do rozvodné sítě jižní části Příbora. Vodovod Mníší využívá čtyři zdroje vody prameny Kazničov, Spružinky, Tichá I, Tichá II. Tyto prameny o celkové vydatnosti cca 3,7 l.s -1 jsou svedeny do akumulace Mníší 2x 150 m3 s max.hladinou 370,50 m n.m. Tato akumulace tvoří akumulaci DTP Mníší a přes rozvod Mníší je pod touto akumulací i rozvod ve Vlčovicích. Rozvod ve Vlčovicích tvoří jedno tlakové pásmo a větevnou síť. V rámci vodovodu Vlčovice je položeno 4 295 m potrubí a to z oceli DN 100 dl. 30 m, PVC DN 100 dl. 4 130 m a PE DN 50 dl 135 m. 5.3.3. Rozvoj vodovodů ve výhledovém období Rozvodná síť je poměrně nová v dobrém stavu a v rozsahu splňujícím potřebu zásobení obce. Z hlediska bilancí stávající zdroje v Mníší zajišťují potřebu obou obcí a přebytky jsou využívány v městě Příbor. V případě poklesu vydatnosti nebo nárůstu spotřeb v obou obcích bude omezen přívod do Příbora. Nejeví se vhodné řešit napojení obcí na systém OOV. 5.3.4. Vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod, uvažovaných pro účely úpravy na vodu pitnou 5.3.5. Varianty nouzového zásobování pitnou vodou za krizové situace (jako podklad pro krizový plán obce a kraje) 5.3.6. Časový harmonogram 17
5.4. Ekonomická část Výpočet nákladů na výstavbu vodovodů byl proveden dle metodického pokynu Mze ČR, č.j. 20494/2002-6000. Vodovody v mil Kč 0,0 18
6. Mošnov Poř.číslo KOD PRVK Název obce KOD OB ZÚJ 144 8112.003.00.09993 Mošnov 09993 568686 Poř.číslo KOD PRVK Název části obce KOD COB ZÚJ Číslo a název obce s rozšířenou působností 12 Kopřivnice 6.1. Charakteristika obce 6.1.1. Demografický vývoj Počet obyvatel 2000 2015 Obec 671 1200 Místní část obce 6.1.2. Základní údaje o obci Mošnov patří mezi středně veliké obce býv. okresu. Obec se nachází severně nedaleko Příbora na hlavní příjezdové trase do Ostravy. Řeka Lubina dělí obec na Malou a Velkou stranu. V obci je předpokládán v souvislosti s možnými podnikatelskými aktivitami na civilním letišti velký nárůst obyvatel. Podnikatelské aktivity, které mohou s civilním využitím letiště nastat, budou mít dopad na nárůst potřeby vody v této lokalitě. 6.2. Podklady - Údaje o demografickém vývoji obce převzaté z Okr.Ú Nový Jičín, referát regionálního rozvoje - Obecní vodovod Mošnov - provozní řád, zpracovaný firmou AVONA ing. Novák - Vodovod pro letiště Mošnov, zpracovaný UPÚ roku 1956 - Vodovodní přivaděč Slezská Harta, Petřvald, Mošnov, Příbor - zadání stavby, zpracoval VODING Hranice 1992 - Pasportizace obce - Prodloužení vodovodu Mošnov Kopec, projekt, VODOPROJEKT, Val. Meziříčí, 04/1999 - Petřvald Mošnov napojení na vodovodní síť, IZ, SmVaK Ostrava a.s., 10/2000 - PRVKUC okresu Nový Jičín - RPI MS kraje 19
6.3. Vodovody 6.3.1. Potřeba vody z bilance 2000 2015 Počet zásob.obyvatel N z obyv. 495 1 100 Voda vyrobená celkem VVR mil.m 3 /r 0,2053 0,1102126 Voda fakturovaná VFC mil.m 3 /r 0,0591 0,095837 Voda fakturovaná pro obyv. VFD mil.m 3 /r 0,0197 0,048837 Spec.potř.fakt.obyvatelstva Q S,d I/(os.den) 106 120 Spec.potř.fakt.vody Q S I/(os.den) 317 235 Spec.potř.fakt.vody vyrob. Q S,V I/(os.den) 1 103 271 Prům.denní potřeba Q p m 3 /d 562,465753 301,952192 Max.denní potřeba Q d m 3 /d 843,69863 422,733068 6.3.2. Popis současného stavu zásobování pitnou vodou V obci je vybudován vodovod z let 1960-1970. Vodovod je v současné době provozován obcí Mošnov. Zásobování obce Mošnov bylo řešeno ze dvou zdrojů. Část obce zvaná Velká strana byla zásobována s využitím místních zdrojů vody v severovýchodní části obce. Zdrojem vody byla kopaná studna o vydatnosti Q = 0,5 l.s -1, vrt HV 1 s vydatností Q = 0,58 l.s -1 a vrt HV 2 s vydatností 0,25 l.s -1. Voda ze studny a vrtů byla čerpána ponornými čerpadly do zemního vodojemu Velká strana 50 m3 s maximální hladinou 272,20 m n.m. a dnem 269,20 m n.m. Ve vodojemu bylo prováděno hygienické zabezpečení vody dávkováním chlornanu sodného. Z vodojemu je proveden zásobní řad a rozvodná síť v severovýchodní části obce. Z vodovodu je zásobováno cca 260 obyvatel, Obecní úřad, kulturní dům, restaurace. Na navržený rozsah zásobování obce je součastný zdroj vody dostačující. Kvalita vody nevyhovuje ČSN pro pitnou vodu vysokým obsahem dusičnanů a dusitanů. Levobřežní zástavba obce nazývaná Malá strana je zásobována pitnou vodou napojením na systém vodovodu Letiště Mošnov, dříve vodovodu KVUSS. Ze systému vodovodu letiště je přes vodoměrnou šachtu přiváděna voda zásobním řadem do rozvodné vodovodní sítě zástavby Malé strany. Maximální potřeba součastně zásobované zástavby je cca Q = 1 l.s -1. Voda v rozvodné síti je pod tlakem koncového vodojemu letiště 2x 400 m3 s maximální hladinou na kótě cca 293,00 m n.m. (přesné kóty nejsou známy). Pro zásobování lokality Mošnov - Kopec pitnou vodou byla zrealizována vodovodní síť v celkové délce 2 973 m lpe DN 80 mm. Z rozvodné sítě Malé strany je přes řeku Lubinu položen zásobní řad lpe DN 80 s rozvodem v lokalitě Kopec. Vodovodní síť je zokruhována a částečně zajistí protipožární zabezpečení dotčené oblasti. Zdrojem pitné vody je veřejný vodovod, zásobený vodou ze zdroje vodovodu letiště, který odebírá vodu z OOV. Z požárních důvodů je tlak vody z přívodního řadu zvýšen zesilovací AT stanicí, která je umístěna na okraji lokality. Lokalita Nová Horka je zásobena přes SV Petřvaldík Albrechtičky. V současné době je v obci Mošnov provozováno 7 123 m zásobovacích a rozvodných řadů. Na Velké straně je provedeno z litiny DN 80 délky 550 m, z oceli DN 40 délky 940 m a lpe DN 40 délky 160 m potrubí. 20
Na Malé straně je z oceli DN 100 délky 830 m, z oceli DN 80 délky 1 050 m a z oceli DN 40 délky 230 m. Z lpe v DN 50 je 300 m a DN 40 délky 90 m potrubí. V lokalitě Mošnov Kopec je provedeno z lpe DN 80 2 973 m potrubí. Z výše uvedeného přehledu je zřejmé, že velká část stávající rozvodné sítě je z nevhodného materiálu, nevhodných profilů a ve velmi špatném technickém stavu. V rámci obce Mošnov uvádíme i popis stávajícího systému vodovodu pro letiště, který byl provozován KVUSS Olomouc a nyní je provozován Českou správou letišť s.p. Zásobování letiště, přilehlého areálu letiště, malé části Petřvaldu a celé obce Mošnov je v současné době realizováno z vodovodu letiště. Zdroje vodovodu letiště byly dvě studny o vydatnosti cca 21 l.s -1, které jsou nyní odstaveny, od 02/2003 je vodovod letiště napojen na přivaděč OOV Příbor-Prchalov- Sedlnice-Skotnice. Napojení vody se děje do jedné komory koncové zemní akumulace 2x 400 m3 s maximální hladinou cca 293,0 m n.m. (přesná kóta nezjištěna). Hlavní rozvodná síť vodovodu letiště je provedena v celkové délce14 560 m. Z litiny DN 200 je 7 600 m, z litiny DN 150 je 3 760 m a z litiny DN 80 délky 3 200 m. 6.3.3. Rozvoj vodovodů ve výhledovém období V obci Mošnov byl vodovod z větší části vybudovaný v letech 1960 1970. Většina stávajících rozvodných řadů v obci je v havarijním stavu a jejich provoz je s ohledem na značnou poruchovost problematický. Ve části obce vodovod není vybudován vůbec. V obci Mošnov je navrženo vybudování nového vodovodního systému, který bude napojen na stávající ocelový přivaděč DN 100 vedoucí z předávací vodoměrné šachty z vodojemu Letiště. Zdrojem vody bude tedy OOV. Na stávající přiváděcí ocelový řad DN 100 bude napojen Páteřní řad 1. z PVC DN 100 délky 1305 m. Na hlavní páteřní řad bude navazovat rozvodná vodovodní síť, která bude propojena se stávajícím potrubím. Celkově je navrženo vybudování 3939 m rozvodné vodovodní sítě v profilech DN 100 DN 50. Vodohospodářská koncepce počítá s časově omezeným využíváním stávajícího obecního zdroje a vodojemu a tudíž i obou tlakových pásem. I tlakové pásmo zahrnující Malou stranu a jižní část Velké strany bude pod tlakem vodojemu pro letiště Mošnov 2 x 400m 3 (napojeno na OOV), II. tlakové pásmo bude pod tlakem obecního vodojemu 50 m 3. Po dobudování celého systému se však předpokládá vyřazení obecního vodojemu 50 m 3 a přilehlého zdroje. Nově vybudovaný vodovod v obci Mošnov bude celý zásoben z OOV. V současné době nejsou známy reálné údaje o plánovaných podnikatelských aktivitách v prostoru letiště Mošnov. Představy o budoucích potřebách se značně liší a pohybují se od 30 l.s -1 do 150 l.s -1. Definitivní koncepce zásobování této oblasti vyplyne ze skutečných požadavků zásobování pitnou vodou. 6.3.4. Vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod, uvažovaných pro účely úpravy na vodu pitnou Žádný zdroj není uvažován. 21
6.3.5. Varianty nouzového zásobování pitnou vodou za krizové situace (jako podklad pro krizový plán obce a kraje) Vodovod je zdrojově napojen na OOV. V případě přerušení dodávky pitné vody z veřejného vodovodu bude možno zásobovat obyvatelstvo obce Mošnov po technické úpravě z vlastních zdrojů, jinak pouze z cisteren. Při spotřebě 10 l vody na obyvatele a den bude třeba dodat 12,0 m 3 /den pitné vody. 6.3.6. Časový harmonogram Výstavba vodovodu je navržena do roku 2006. 6.4. Ekonomická část Výpočet nákladů na výstavbu vodovodů byl proveden dle metodického pokynu Mze ČR, č.j. 20494/2002-6000. Vodovody v mil Kč 7,17 22
7. Petřvald I. Poř.číslo KOD PRVK Název obce KOD OB ZÚJ 145 8112.004.00.12050 Petřvald 12050 599743 Poř.číslo KOD PRVK Název části obce KOD COB ZÚJ 145.1 8112.004.01.41361 Petřvald I. 41361 599743 Číslo a název obce s rozšířenou působností 12 Kopřivnice 7.1. Charakteristika obce 7.1.1. Demografický vývoj 7.1.2. Základní údaje o obci Počet obyvatel 2000 2015 Obec 1712 1747 Místní část obce 1515 1550 Obec Petřvald patří mezi větší obce býv. okresu. Obec se nachází v severovýchodní části býv. okresu severně nedaleko Příbora. V obci je předpokládán mírný nárůst počtu obyvatelstva a s tím související rozvoj podnikatelské sféry. Obec je na hlavní silniční dopravní trase z okresu do Ostravy. 7.2. Podklady - Údaje o demografickém vývoji obce převzaté z Okr.Ú Nový Jičín, referát regionálního rozvoje - Napojení vodovodu Petřvald na OOV, projekt zpracoval ing. Pilař v roce 1995 - Pasportizace obce - PRVKUC okresu Nový Jičín - RPI MS kraje 7.3. Vodovody 7.3.1. Potřeba vody z bilance 23
2000 2015 Počet zásob.obyvatel N z obyv. 1 318 1 350 Voda vyrobená celkem VVR mil.m 3 /r 0,0807 0,0825959 Voda fakturovaná VFC mil.m 3 /r 0,0627 0,0718225 Voda fakturovaná pro obyv. VFD mil.m 3 /r 0,043 0,0498225 Spec.potř.fakt.obyvatelstva Q S,d I/(os.den) 88 100 Spec.potř.fakt.vody Q S I/(os.den) 129 144 Spec.potř.fakt.vody vyrob. Q S,V I/(os.den) 166 166 Prům.denní potřeba Q p m 3 /d 221,09589 226,290068 Max.denní potřeba Q d m 3 /d 309,534247 316,806096 7.3.2. Popis současného stavu zásobování pitnou vodou Vodovod v obci je od roku 1957. Petřvald s místní částí Dvorek byl původně zásobován ze dvou místních zdrojů zářez Dvorek a vrt JV l. Ze zářezu Dvorek s vydatností 2 l.s -1 byla voda přivedena na dva otevřené odkyselovací rychlofiltry a odtud do akumulace 50 m3. Z akumulace byla voda čerpána samostatným výtlakem do věžové akumulace typ AKNA 200 m3 a odtud do rozvodné sítě obce. Vrt JV 1 v blízkosti vodojemu Petřvald byl čerpán přes síť do akumulace. Z důvodů nedostatku vody v místních zdrojích bylo nutno napojit obec na centrální zdroj. Současný vodovod je provozován SmVaK Ostrava a.s. RS Nový Jičín. V roce1996 bylo zprovozněno připojení obce na systém OOV. Obec je napojena na přivaděč OOV Bílov - Krmelín DN 1 600, který je pod tlakem PK Bílov. Z přivaděče OOV přes redukci tlaku RV je proveden přívodní řad z PVC DN 200 v délce 2 503 m do věžové akumulace obce 200 m3 s maximální hladinou vody 298,70 m n.m. a dnem292,30 m n.m.. Z akumulace je napojena rozvodná síť obce, která je kombinací větevné a okruhové sítě. V obci je mimo přívodní řad PVC DN 200 délky 2 503 m provedeno 11 919 m rozvodných řadů. Z litiny je provedeno v DN 80 délky 1 583 m, DN 100 délky 250 m, DN 125 délky 125 m, z oceli je v DN 100 délky 995 m a DN 160 délky 150 m. Z PVC v DN 100 je 7 252 m a DN 150 je 1 539 m potrubí. V PE DN 60 je provedeno 15 m potrubí. Malá část obce - obřadní síň, 5 bytovek, hřiště - je napojena na výtlačný řad vodovodu letiště. 7.3.3. Rozvoj vodovodů ve výhledovém období Vyřešením problémů ve zdrojové části byly vyřešeny hlavní provozní problémy vodovodu. Rozvodná síť v obci budovaná postupně je navržena na potřebný rozsah obce a umožní v budoucnu pokrýt zvýšenou potřebu. Postupně bude nutno řešit výměnu ocelových rozvodných řadů. 24
7.3.4. Vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod, uvažovaných pro účely úpravy na vodu pitnou Žádný zdroj není uvažován. 7.3.5. Varianty nouzového zásobování pitnou vodou za krizové situace (jako podklad pro krizový plán obce a kraje) Vodovod je zdrojově napojen na OOV. V případě přerušení dodávky pitné vody z veřejného vodovodu bude možno zásobovat obyvatelstvo obce Petřvald po technické úpravě z vlastních zdrojů, které jsou dnes mimo provoz, jinak pouze z cisteren. Při spotřebě 10 l vody na obyvatele a den bude třeba dodat 15,5 m 3 /den pitné vody. 7.3.6. Časový harmonogram V daném časovém období není uvažováno s výstavbou vodovodních řadů ani s rekonstrukcí potrubí. 7.4. Ekonomická část Výpočet nákladů na výstavbu vodovodů byl proveden dle metodického pokynu Mze ČR, č.j. 20494/2002-6000. Vodovody v mil Kč 0,0 25
8. Petřvald - Petřvaldík Poř.číslo KOD PRVK Název obce KOD OB ZÚJ 145 8112.004.00.12050 Petřvald 12050 599743 Poř.číslo KOD PRVK Název části obce KOD COB ZÚJ 145.2 8112.004.02.41362 Petřvald II - Petřvaldík 41362 599743 Číslo a název obce s rozšířenou působností 12 Kopřivnice 8.1. Charakteristika obce 8.1.1. Demografický vývoj 8.1.2. Základní údaje o obci Počet obyvatel 2000 2015 Obec 1712 1747 Místní část obce 197 197 Petřvaldík je malá místní část Petřvaldu na východním okraji býv. okresu Nový Jičín, nedaleko východně od Studénky. Z hlediska vývoje počtu obyvatel je předpokládán mírný rozvoj. 8.2. Podklady - Údaje o demografickém vývoji obce převzaté z Okr.Ú Nový Jičín, referát regionálního rozvoje - Údaje provozovatele vodovodu SmVaK Ostrava a.s. RS Nový Jičín - Pasportizace obce - Petřvald a Petřvaldík - Aquatic 1995 zadání - PRVKUC okresu Nový Jičín - RPI MS kraje 8.3. Vodovody 8.3.1. Potřeba vody z bilance 26
2000 2015 Počet zásob.obyvatel N z obyv. 145 160 Voda vyrobená celkem VVR mil.m 3 /r 0,0045 0,0070518 Voda fakturovaná VFC mil.m 3 /r 0,0041 0,006132 Voda fakturovaná pro obyv. VFD mil.m 3 /r 0,0041 0,006132 Spec.potř.fakt.obyvatelstva Q S,d I/(os.den) 73 100 Spec.potř.fakt.vody Q S I/(os.den) 73 100 Spec.potř.fakt.vody vyrob. Q S,V I/(os.den) 81 115 Prům.denní potřeba Q p m 3 /d 12,3287671 19,32 Max.denní potřeba Q d m 3 /d 18,4931507 28,98 8.3.2. Popis současného stavu zásobování pitnou vodou Vodovod v obci je vybudován od roku 1993. Vodovod je součástí malého skupinového systému, který zásobuje obec Petřvaldík, Albrechtičky a Novou Horku. Vodovod je v majetku obce Petřvald a je na základě smlouvy provozován SmVaK Ostrava a.s. RS Nový Jičín. Vodovod je napojen na přivaděč OOV ze Slezské Harty. Z přivaděče je odbočení a přívod po šachty u ZD v Petřvaldíku, kde je dělení přívodu pro Albrechtičky a Novou Horku a pro Petřvaldík. Přívod z OOV po Petřvaldík je součástí vodovodu Albrechtičky. Přívod do Petřvaldíku je veden přes redukční ventil v šachtě u ZD. Součástí vodovodu Petřvaldík je vlastní rozvodná síť v obci, která je nová v celkovém rozsahu 2 154 m. Rozvodná síť je z PVC DN 80 v délce 816 m a z PVC DN 100 v délce 1 338 m. 8.3.3. Rozvoj vodovodů ve výhledovém období Vodovodní síť je navržena v konečném potřebném rozsahu. Přes obec je veden přívodní řad PVC 150 do Albrechtiček. Vodovod je nový bez provozních problémů, navržený na plný potřebný rozsah. 8.3.4. Vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod, uvažovaných pro účely úpravy na vodu pitnou Žádný zdroj není uvažován. 8.3.5. Varianty nouzového zásobování pitnou vodou za krizové situace (jako podklad pro krizový plán obce a kraje) Vodovod je zdrojově napojen na OOV. V případě přerušení dodávky pitné vody z veřejného vodovodu bude možno zásobovat obyvatelstvo místní části Petřvaldík po technické úpravě z vlastních zdrojů obce Petřvald, které jsou dnes mimo provoz, jinak pouze z cisteren. Při spotřebě 10 l vody na obyvatele a den bude třeba dodat 2,0 m 3 /den pitné vody. 27
8.3.6. Časový harmonogram V daném časovém období není uvažováno s výstavbou vodovodních řadů ani s rekonstrukcí potrubí. 8.4. Ekonomická část Výpočet nákladů na výstavbu vodovodů byl proveden dle metodického pokynu Mze ČR, č.j. 20494/2002-6000. Vodovody v mil Kč 0,0 28
9. Příbor Poř.číslo KOD PRVK Název obce KOD OB ZÚJ 146 8112.005.00.13532 Příbor 13532 599808 Poř.číslo KOD PRVK Název části obce KOD COB ZÚJ 146.1 8112.005.01.41363 Příbor 41363 599808 Číslo a název obce s rozšířenou působností 12 Kopřivnice 9.1. Charakteristika obce 9.1.1. Demografický vývoj 9.1.2. Základní údaje o obci Počet obyvatel 2000 2015 Obec 8785 9200 Místní část obce 8192 8524 Příbor patří mezi střední města býv. okresu Nový Jičín. Je spádovým pro okolní oblasti na hlavním silničním dopravním tahu. Ve městě je soustředěn průmysl, jsou zde závod Tatra, Lonka a mnoho drobných podnikatelských zájmů. Město vzhledem k poloze a charakteru má předpokládaný nárůst obyvatel ve výhledu i nárůst podnikatelské sféry. Správně pod město spadají místní části Hájov, Prchalov. 9.2. Podklady - Údaje o demografickém vývoji města převzaté z Okr.Ú Nový Jičín, referát regionálního rozvoje - Podklady provozovatele vodovodu SmVaK Ostrava a.s. RS Nový Jičín - Územní plán, zpracovatel Urbanistické středisko Ostrava - Podklad VaK Nový Jičín - PRVKUC okresu Nový Jičín - RPI MS kraje 9.3. Vodovody 9.3.1. Potřeba vody z bilance 29
2000 2015 Počet zásob.obyvatel N z obyv. 8 180 8 490 Voda vyrobená celkem VVR mil.m 3 /r 0,4533 0,4797771 Voda fakturovaná VFC mil.m 3 /r 0,3448 0,4171975 Voda fakturovaná pro obyv. VFD mil.m 3 /r 0,3347 0,4056975 Spec.potř.fakt.obyvatelstva Q S,d I/(os.den) 111 130 Spec.potř.fakt.vody Q S I/(os.den) 115 134 Spec.potř.fakt.vody vyrob. Q S,V I/(os.den) 151 154 Prům.denní potřeba Q p m 3 /d 1241,91781 1314,45788 Max.denní potřeba Q d m 3 /d 1676,58904 1774,51813 9.3.2. Popis současného stavu zásobování pitnou vodou Ve městě Příbor je vybudován vodovod pokrývající celou oblast města. Vodovod má dlouhou tradici a původní systém s využitím zdrojů pramenů Mníší byl vybudován již v roce 1898. Současný vodovod je provozován SmVaK Ostrava a.s. RS Nový Jičín. Vodovod je převážnou částí napojen na systém OOV přivaděčem z OOV z VDJ Hájov. Doplňujícím zdrojem je původní zdroj vody prameny v lokalitě Mníší, které jsou současně využívány pro Mníší a Vlčovice s přivedením přebytků, které kolísají dle vydatnosti zdrojů od l l.s -1 do 2,5 max. 3 l.s -1. Přebytky z Mníší zásobují samostatné tlakové pásmo v jižní části města. Systém OOV končí vodojemem Hájov 2000 m3 s max.hladinou vody 378,12 a dnem 368,0 m n.m. Z této akumulace je veden přivaděč, který se pod vodojemem dělí na přivaděč do Kopřivnice a přivaděč do Příbora. Přivaděčem DN 250 z oceli jsou plněny akumulace Příbora, které sestávají ze staré akumulace 2x 150 m3 původní, která je již mimo provoz s využitím jen propoje v armaturní komoře. Dále je zde akumulace 2x 650 m3 vojenský s max. hladinou 324,40 a dnem 319,60 m n.m. a vodojem Příbor Benátky 2x 1000 m3 z roku 1982 se stejnou hladinou. Akumulace leží na severozápadním okraji města a jsou propojeny. Odbočením z přivaděče mimo akumulace pod tlakem akumulace Hájov je zásobována nejvyšší část zástavby HTP 1 tj. zástavba okolí vodojemů. Z vodojemu 2x 650 m3 je zásobováno HTP tj. panelová a rodinná zástavba levého břehu Lubiny. Z vodojemu 2x 650 m3 je tažen západní obchvat města, který měl původně okruhovat HTP a nalepšit tlaky. V součastné době slouží jako přívod pro zemědělský podnik a podnikatelskou zástavbu v jihozápadním okraji města. Z nového vodojemu Benátky 2x 1000m3 je veden zásobovací řad DN 300, který zásobuje severní až severovýchodní část města místní části Kamenec, Klokočov se závodem Tatra na pravém břehu Lubiny a sídliště Benátky. Staré město tj. centrum kolem náměstí je zásobováno potrubím lit. 125, které vedlo přes starou akumulaci z VDJ 2x 650 m3 a je nyní propojeno v armaturní komoře na tlak provozovaných akumulací, tedy HTP. Z původních pramenišť Mníší pod tlakem akumulace Mníší s max. hladinou 370,50 m n.m. voda je přivedena do jižní části města Staré Benátky - Mexiko a zásobuje samostatné tlakové pásmo, jehož rozsah je ručně měněn dle vydatnosti prameniště. Obce Mníší, Vlčovice nemají jinou reálnou možnost než udržení místních zdrojů a je snahou provozovatele tyto přednostně využívat pro tyto obce. 30
Součástí vodovodu Příbor je přívodní řad do akumulace Sedlnice 400 m3. Tento řad je napojen mimo akumulace Příbora přímo na přívod z vodojemu Hájov s redukcí tlaku tak, aby mohly být zásobovány obce Skotnice a Prchalov přímo z přivaděče. Součástí vodovodu Příbor je velký rozsah přívodních a rozvodných řadů různých materiálů a různého stáří. Provozovatelem je evidováno 43 918 m řadů. Z litiny je položeno v DN 50 dl. 90 m, DN 60 dl. 637 m, v DN 80 dl. 5 56l m, DN l00dl. 9 760 m, DN 125 dl. 8 758 m, DN 150 dl. 2 917 m a DN 200 dl. 1 305 m. Z oceli je položeno v DN 80 dl. 105 m, DN 150 dl. 80 m, v DN 200 dl. 3 807 m, DN 250 dl. 4 021 m, DN 300 1 570 m a DN 350 dl. 1 455 m. V PVC je položeno v DN 80 dl. 1 639 m, v DN 100 dl. 1 700 m a DN 150 dl. 30 m. V PE je položeno v DN 40 dl. 315 m, DN 60 dl. 168 m. Město Příbor vlastní z tohoto rozsahu 1611,0m vodovodních řadů, které jsou smluvně provozovány SmVaK Ostrava, a.s. 9.3.3. Rozvoj vodovodů ve výhledovém období Vodovod v Příboře je rozsáhlý, z hlediska členění složitý s dlouhým vývojem. Z hlediska zdrojové části zde není větších problémů a je snaha udržet zdroje Mníší. Velké problémy má provozovatel se stavem rozvodných sítí zejména staré litiny, kde řeší ročně řadu poruch. Nutné je i přepojení starých poruchových přípojek. V prostoru staré zástavby kolem náměstí jsou postupně měněny vodovody. Tlakové problémy jsou v ulici Masarykova z důvodů malých tlaků a je nutné přepojení na přívod DN300 do Klokočova. Další nutná etapa je postupná výměna sítí ve starých Benátkách. Nutná výměna ocel. potrubí je v Klokočově v prostoru Tatry. Dle ÚP bude řešeno rozšíření rozvodných sítí v místech plánované zástavby. Bude provedena výstavba rozvodných řadů z PVC DN 200 600m, PVC DN 150 1200m, PVC DN 100-1 800 m, PVC DN 80-700m. Dále je navrženo propojení v roce 2010 z Mošnova do akumulací Příbor DN 200 délky 5 000 m a tím navázání města na OOV z dalšího směru. V roce 2005 je plánována cementace přívodního řadu DN 200 mezi VDJ Příbor, Prchalovem, Skotnicí, VDJ Mošnov až po VDJ Sedlnice v délce 3805,0m. 9.3.4. Vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod, uvažovaných pro účely úpravy na vodu pitnou Žádný zdroj není uvažován. 9.3.5. Varianty nouzového zásobování pitnou vodou za krizové situace (jako podklad pro krizový plán obce a kraje) Vodovod je zdrojově napojen na OOV, částečně na vlastní zdroje v Mniší. V případě přerušení dodávky pitné vody z veřejného vodovodu bude možno zásobovat obyvatelstvo Příbora po technické úpravě z vlastních zdrojů Mniší, jinak pouze z cisteren. Při spotřebě 10 l vody na obyvatele a den bude třeba dodat 85,0 m 3 /den pitné vody. 9.3.6. Časový harmonogram Rekonstrukce vodovodních řadů 2000-20015 Cementace přív. řadu DN 200 2005 31
Výstavba nových vodovodních řadů dle ÚP 2008-2012 9.4. Ekonomická část Výpočet nákladů na výstavbu vodovodů byl proveden dle metodického pokynu Mze ČR, č.j. 20494/2002-6000. Vodovody v mil Kč 25,9 32
10. Příbor - Hájov Poř.číslo KOD PRVK Název obce KOD OB ZÚJ 146 8112.005.00.13532 Příbor 13532 599808 Poř.číslo KOD PRVK Název části obce KOD COB ZÚJ 146.2 8112.005.02.03677 Hájov 03677 599808 Číslo a název obce s rozšířenou působností 12 Kopřivnice 10.1. Charakteristika obce 10.1.1. Demografický vývoj Počet obyvatel 2000 2015 Obec 8785 9200 Místní část obce 398 454 10.1.2. Základní údaje o obci Hájov patří mezi menší místní části Příbora. Nachází se východně nedaleko Příbora na východní hranici okresu. U Hájova je předpokládán nárůst obyvatelstva i menší nárůst podnikatelské sféry. 10.2. Podklady - Údaje o demografickém vývoji obce převzaté z Okr.Ú Nový Jičín, referát regionálního rozvoje - Podklady provozovatele vodovodu SmVaK Ostrava a.s. RS Nový Jičín - Územní plán obce - zpracovatel Urbanistické středisko Ostrava - PRVKUC okresu Nový Jičín - RPI MS kraje 10.3. Vodovody 10.3.1. Potřeba vody z bilance 33
2000 2015 Počet zásob.obyvatel N z obyv. 398 398 Voda vyrobená celkem VVR mil.m 3 /r 0,0429 0,021474 Voda fakturovaná VFC mil.m 3 /r 0,0174 0,018673 Voda fakturovaná pro obyv. VFD mil.m 3 /r 0,0135 0,014673 Spec.potř.fakt.obyvatelstva Q S,d I/(os.den) 92 100 Spec.potř.fakt.vody Q S I/(os.den) 119 127 Spec.potř.fakt.vody vyrob. Q S,V I/(os.den) 292 146 Prům.denní potřeba Q p m 3 /d 117,534247 58,8327397 Max.denní potřeba Q d m 3 /d 176,30137 88,2491096 10.3.2. Popis současného stavu zásobování pitnou vodou V Hájově je vybudovaný vodovod v provozu od roku 1976. Vodovod je v součastné době provozován SmVaK Ostrava a.s. RS Nový Jičín. Vodovod je napojen na systém OOV přivaděč do vodojemu Hájov. Za Sklenovem na okresu Frýdek Místek je odbočení z přivaděče, krátký přívod z azbestocementového potrubí DN 80 dl. 15 m do ČS, s výkonem asi l,0 l.s -1. Čerpací stanicí je voda čerpána výtlačným řadem z azbestocement. potrubí DN 80 dl. 200 m do akumulace Hájov 60 m3 s max.hladinou vody 380,0 m n.m. a dnem 377,60 m n.m. Z vodojemu je proveden přívodní řad a rozvodné řady v obci. Rozvodná síť je větevná a má jedno tlakové pásmo pod hladinou vodojemu Hájov. V rámci přívodního a rozvodných řadů mimo přívod a výtlak do vodojemu je položeno 5655 m potrubí a to z oceli DN 80 dl. 3 392 m, PVC DN 80 dl. 277 m, PVC DN 100 dl. 735 m a PVC DN 150 dl. 1 251 m. 10.3.3. Rozvoj vodovodů ve výhledovém období Problémem vodovodu je rozvodná síť částečně provedená z nevhodného materiálu oceli. Ve výše položené části (severní a SV část) problémy z nedostatečnými tlaky, způsobeno nevhodným materiálem (oc. 80) s inkrusty a poruchovostí potrubí. Provozovatel musí ročně opravovat řadu poruch. Potrubí z nevhodného materiálu bude nutno postupně vyměnit. Z hlediska zdroje vody napojením na OOV i ve výhledu nebude problém. Rozvodná síť vyhovuje rozsahem potřebám obce a nebude nutno ji rozšířit. 10.3.4. Vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod, uvažovaných pro účely úpravy na vodu pitnou Žádný zdroj není uvažován. 10.3.5. Varianty nouzového zásobování pitnou vodou za krizové situace (jako podklad pro krizový plán obce a kraje) V případě přerušení dodávky pitné vody z veřejného vodovodu bude možno zásobovat obyvatelstvo obce pouze z cisteren. Při spotřebě 10 l vody na obyvatele a den bude třeba dodat 4,0m 3 /den pitné vody. 34
10.3.6. Časový harmonogram Není uvažována žádná investice. 10.4. Ekonomická část Výpočet nákladů na výstavbu vodovodů byl proveden dle metodického pokynu Mze ČR, č.j. 20494/2002-6000. Vodovody v mil Kč 35
11. Příbor - Prchalov Poř.číslo KOD PRVK Název obce KOD OB ZÚJ 146 8112.005.00.13532 Příbor 13532 599808 Poř.číslo KOD PRVK Název části obce KOD COB ZÚJ 146.3 8112.005.03.13306 Prchalov 13306 599808 Číslo a název obce s rozšířenou působností 12 Kopřivnice 11.1. Charakteristika obce 11.1.1. Demografický vývoj Počet obyvatel 2000 2015 Obec 8785 9200 Místní část obce 195 222 11.1.2. Základní údaje o obci Prchalov je malá místní část nedaleko severozápadně od Příbora a správně spadá pod město Příbor. Vzhledem k blízké poloze u Příbora je předpokládán nárůst obyvatel i drobné podnikatelské aktivity. 11.2. Podklady - Údaje o demografickém vývoji obce převzaté z Okr.Ú Nový Jičín, referát regionálního rozvoje - Podklady provozovatele vodovodu SmVaK Ostrava a.s. RS Nový Jičín - Územní plán obce - PRVKUC okresu Nový Jičín - RPI MS kraje 11.3. Vodovody 11.3.1. Potřeba vody z bilance 36
2000 2015 Počet zásob.obyvatel N z obyv. 195 222 Voda vyrobená celkem VVR mil.m 3 /r 0,0094 0,011585 Voda fakturovaná VFC mil.m 3 /r 0,0086 0,0100739 Voda fakturovaná pro obyv. VFD mil.m 3 /r 0,0076 0,0090739 Spec.potř.fakt.obyvatelstva Q S,d I/(os.den) 105 110 Spec.potř.fakt.vody Q S I/(os.den) 118 122 Spec.potř.fakt.vody vyrob. Q S,V I/(os.den) 129 140 Prům.denní potřeba Q p m 3 /d 25,7534247 31,7396849 Max.denní potřeba Q d m 3 /d 38,630137 47,6095274 11.3.2. Popis současného stavu zásobování pitnou vodou Vodovod v Prchalově je od roku 1958. Vodovod je napojený na systém města Příbor a je provozovaný SmVaK Ostrava a.s. RS Nový Jičín. Od vodojemu Příbor s max.hladinou vody 324,40 m n.m. a dnem 319,00 m n.m. je tažen přivaděč lit. DN 200 do vodojemu Sedlnice 400 m3 s max.hladinou 310,60 a dnem 306,55 m n.m. Přívodní řad je před vodojemem Příbor propojen na přívod z vodojemu OOV Hájov s max. hladinou 378,12 m n.m. a dnem 368,00 m n.m. Na přívodním řadu u vodojemu Příbor je nová redukce tlaku redukčními ventily tak, aby přímo z přivaděče bylo možno odbočením rozvodné sítě zásobovat Prchalov a Skatnici spolu se Skorotínem. Obec Prchalov je napojena na přivaděč a vodovod obce tvoří rozvodná síť formou páteřního řadu. V Prchalově je položeno 2 295 m rozvodných řadů PVC DN 80 v dl. 300 m a PVC DN 150 dl. 1 995 m. Větší profil (DN 150) je navržen z důvodů původního řešení, kdy přivaděč z vodojemu Příbor byl pod tlakem vodojemů. Toto řešení přes min.ztráty v potrubí se projevovalo malými tlaky v horní části obce a původně se uvažovalo s AT stanicí. 11.3.3. Rozvoj vodovodů ve výhledovém období Nové řešení zabezpečí provozování obce bez problémů. Původní vodovodní síť v obci byla před několika lety kompletně vyměněna. Vodovod je navržený na konečný rozsah obce. 11.3.4. Vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod, uvažovaných pro účely úpravy na vodu pitnou Žádný zdroj není uvažován. 11.3.5. Varianty nouzového zásobování pitnou vodou za krizové situace (jako podklad pro krizový plán obce a kraje) V případě přerušení dodávky pitné vody z veřejného vodovodu bude možno zásobovat obyvatelstvo obce pouze z cisteren. Při spotřebě 10 l vody na obyvatele a den bude třeba dodat 2,2 m 3 /den pitné vody. 37