NOVÁ MATURITNÍ ZKOUŠKA

NOVÁ MATURITNÍ ZKOUŠKA ČESKÝ JAZYK ČESKÝ JAZYK A LITERATURA metodický materiál pro školení NOVÁ MATURITA Vzdělávání pedagogických a organizačních pracovníků v souvislosti s novou maturitní zkouškou prosinec 2006

Metodický materiál vydalo Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání v rámci systémového projektu Kvalita I, spolufinancovaného Evropským sociálním fondem a to v úkolu 4A2U1 Vzdělávání pedagogických a organizačních pracovníků v souvislosti s reformou maturitní zkoušky a s hodnocením v oblasti základního vzdělávání. Projekt Kvalita I je realizován Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ve spolupráci s partnerskými organizacemi. Autoři: Mgr. František Brož, Mgr. Gabriela Sittová Recenze: RNDr. František Barták, Mgr. Iva Kabeláčová, RNDr. Marie Vasileská, CSc. Grafická úprava: Luboš Zálom, DiS. V textu jsou použity vybrané pasáže: ze zákona č. 561/2004 Sb. (školský zákon), z Katalogu požadavků k maturitní zkoušce český jazyk, který schválilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy dne 14. 3. 2006 pod č. j.: 4606/06-2 s účinností od školního roku 2007/2008, z Katalogu požadavků k maturitní zkoušce český jazyk a literatura, který schválilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy dne 4. 10. 2005 pod č. j. 26 674/05-2/12 s účinností od školního roku 2007/2008, programu Krok za krokem k nové maturitě, interních materiálů CZVV, připravované vyhlášky MŠMT ČR. Metodický materiál vznikal v prosinci 2006, odpovídá tedy předpisům platným v tomto období.

obsah Maturitní zkouška (výňatek ze školského zákona) 4 Zkouška z českého jazyka ve společné části maturitní zkoušky 9 Struktura zkoušky 11 Strukturovaná písemná práce obecná kritéria hodnocení 12 Strukturovaná písemná práce vzor pro záznam odpovědi a její hodnocení 15 Zkouška z českého jazyka a literatury v profilové části maturitní zkoušky 16 O testových úlohách 17 Typy testových úloh 17 Příklady chybně konstruovaných testových úloh 22

Maturitní zkouška (výňatek ze školského zákona) Ustanovení 77-82, týkající se maturitní zkoušky, nabývají účinnosti 1. 9. 2007 Maturitní zkouška 77 Maturitní zkouška se skládá ze společné a profilové části. Žák získá střední vzdělání s maturitní zkouškou, jestliže úspěšně vykoná obě části maturitní zkoušky. 78 Společná část maturitní zkoušky (1) Společná část maturitní zkoušky se skládá ze 3 zkoušek, a to zkoušky z českého jazyka, zkoušky z cizího jazyka a z volitelné zkoušky. (2) Cizí jazyk žák volí z nabídky stanovené prováděcím právním předpisem. Žák může konat zkoušku pouze z toho cizího jazyka, který je vyučován ve škole, jejímž je žákem. (3) Volitelnou zkoušku koná žák z matematiky, občanského základu, přírodovědně technického základu nebo informačně technologického základu podle své volby. Škola zajišťuje přípravu žáka nejméně na dvě zkoušky podle věty první; tyto zkoušky stanoví školní vzdělávací program. (4) Zkouška z českého jazyka a zkouška z cizího jazyka se skládají z písemné části a ústní části. Volitelná zkouška se koná písemně. (5) Písemné části zkoušek společné části maturitní zkoušky jsou neveřejné. Účast je povolena pedagogickému pracovníkovi pověřenému funkcí zadavatele písemné části zkoušek (dále jen zadavatel ), školnímu maturitnímu komisaři (dále jen komisař ), řediteli školy a školním inspektorům České školní inspekce. Ostatní části zkoušek jsou veřejné. (6) Žák koná společnou část maturitní zkoušky ve škole, jejímž je žákem. Náhradní a opravnou zkoušku žák koná ve škole stanovené Centrem pro zjišťování výsledků vzdělávání. (7) Žák vykoná úspěšně společnou část maturitní zkoušky, pokud úspěšně vykoná všechny zkoušky, které jsou její součástí. 79 Profilová část maturitní zkoušky (1) Profilová část maturitní zkoušky se skládá ze 3 povinných zkoušek. Ve školách a třídách s vyučovacím jazykem národnostní menšiny je jednou z povinných zkoušek zkouška z jazyka národnostní menšiny. (2) Ředitel školy určí nabídku povinných zkoušek podle rámcového vzdělávacího programu, dále stanoví formu, témata a termíny konání těchto zkoušek. (3) Žák může dále konat nejvýše 4 nepovinné zkoušky. Žák může volit nepovinné zkoušky z nabídky stanovené ředitelem školy a z nabídky stanovené ministerstvem. Ředitel školy, popřípadě ministerstvo v případě nepovinných zkoušek zadávaných ministerstvem, dále stanoví formu, témata a termíny konání nepovinných zkoušek.

(4) Zkoušky se konají formou a) vypracování maturitní práce a její obhajoby před zkušební maturitní komisí, b) ústní zkoušky před zkušební maturitní komisí, c) písemné zkoušky, d) praktické zkoušky, nebo e) kombinací dvou nebo více forem podle písmen a) až d). (5) Obhajobu maturitní práce a ústní zkoušky podle odstavce 4 písm. a) a b) koná žák po úspěšném ukončení posledního ročníku vzdělávání. Žák může konat profilovou část maturitní zkoušky i v případě, že nevykonal společnou část maturitní zkoušky úspěšně. (6) Před zahájením či v průběhu maturitní zkoušky náleží žákům 5 vyučovacích dnů volna k přípravě na konání maturitní zkoušky, a to v termínu stanoveném ředitelem školy. (7) Profilová část maturitní zkoušky je veřejná s výjimkou písemných zkoušek a jednání zkušební maturitní komise o hodnocení žáka; praktické zkoušky jsou neveřejné v případech, kdy je to nutné z důvodu ochrany zdraví, bezpečnosti práce a u zdravotnických oborů z důvodu ochrany soukromí pacienta. (8) Žák koná profilovou část maturitní zkoušky ve škole, jejímž je žákem. Nepovinné zkoušky zadávané ministerstvem koná žák ve škole stanovené Centrem pro zjišťování výsledků vzdělávání. (9) Žák vykoná úspěšně profilovou část maturitní zkoušky, pokud úspěšně vykoná všechny povinné zkoušky, které jsou její součástí. 80 Orgány zajišťující maturitní zkoušku (1) Ministerstvo odpovídá za přípravu a metodické řízení průběhu maturitní zkoušky, za vedení evidence přihlášek a evidence výsledků maturitních zkoušek. Ministerstvo určuje obsah zkoušek zadávaných ministerstvem, k tomu vydává a zveřejňuje katalogy, a stanoví způsob a kritéria hodnocení maturitní zkoušky. Ministerstvo vydává osvědčení o způsobilosti k výkonu funkce komisaře a hodnotitele. Ministerstvo je správcem 25) registru žáků přihlášených k maturitní zkoušce a jejich rodných čísel za účelem jejich identifikace. (2) Ministerstvo zřizuje Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání jako organizační složku státu. Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání je účetní jednotkou. Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání zajišťuje společnou část maturitní zkoušky a zkoušky zadávané ministerstvem v rámci profilové části maturitní zkoušky, připravuje katalogy a zajišťuje odbornou přípravu pedagogických pracovníků k výkonu funkcí komisařů a hodnotitelů; dále zajišťuje výrobu a rozeslání zadání zkoušek krajským úřadům a vede evidenci přihlášek a výsledků maturitních zkoušek. Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání je zpracovatelem 26) registru žáků přihlášených k maturitní zkoušce a jejich rodných čísel za účelem jejich identifikace a dále správcem registru pedagogických pracovníků oprávněných k výkonu funkce komisařů a hodnotitelů. (3) Krajský úřad vytváří podmínky pro přípravu a hodnocení společné části maturitní zkoušky ve svém správním obvodu a podílí se na organizaci jejího průběhu, zejména zajišťuje rozeslání zadání zkoušek školám a jmenuje předsedy zkušebních maturitních komisí, komisaře a hodnotitele. Krajský úřad dále stanoví školy, školská zařízení nebo jiná vhodná místa, ve kterých se hodnocení zkoušek zadávaných ministerstvem bude konat, a oznámí je Centru pro zjišťování výsledků ve vzdělávání.

(4) Ředitel školy odpovídá za zajištění podmínek pro řádný průběh maturitní zkoušky ve škole a jmenuje zadavatele. (5) Ústní část společné části a profilová část maturitní zkoušky se koná před zkušební maturitní komisí s výjimkou písemných zkoušek a písemných částí zkoušek zadávaných ministerstvem. Zkušební maturitní komise se zřizuje pro každou třídu a obor vzdělání nebo pro více tříd, pokud se žáci vzdělávají ve stejném oboru vzdělání. Členem zkušební maturitní komise může být jmenován rovněž odborník z praxe, z vysoké nebo vyšší odborné školy. Na zkušební maturitní komisi se vztahují ustanovení 74 odst. 6 až 10 obdobně. (6) Předseda zkušební maturitní komise odpovídá za řádný průběh části maturitní zkoušky konané před zkušební maturitní komisí ve škole. (7) Komisař odpovídá za řádný průběh písemných zkoušek a písemných částí zkoušek zadávaných ministerstvem ve škole. (8) Zadavatel odpovídá za řádný průběh písemných zkoušek a písemných částí zkoušek zadávaných ministerstvem ve třídě. Zadavatel je oprávněn vyloučit žáka z písemné zkoušky a písemné části zkoušky zadávané ministerstvem, a to v případě, že žák použil nedovolené pomůcky nebo průběh zkoušky jinak vážně narušil; o vyloučení žáka ze zkoušky rozhodne zadavatel bezprostředně. (9) Hodnotitel hodnotí písemné zkoušky a písemné části zkoušek zadávané ministerstvem. (10) Komisařem, hodnotitelem a zadavatelem může být jmenován pouze ten, kdo splňuje předpoklady stanovené prováděcím právním předpisem; v případě komisaře a hodnotitele ten, kdo dále získal osvědčení o způsobilosti k výkonu této funkce vydané ministerstvem. 81 Další podmínky konání maturitní zkoušky (1) Žák koná maturitní zkoušku, náhradní nebo opravnou zkoušku na základě přihlášky podané řediteli školy. Ředitel školy zajistí předání údajů z přihlášek Centru pro zjišťování výsledků vzdělávání, včetně rodného čísla žáka. (2) V případě, že žák zkoušku společné nebo profilové části maturitní zkoušky vykonal neúspěšně, může konat opravnou zkoušku, a to nejvýše dvakrát z každé zkoušky. Pokud se žák ke zkoušce nedostaví, svou nepřítomnost řádně omluví nejpozději do 3 pracovních dnů od konání zkoušky zadávané ministerstvem řediteli školy, v ostatních případech předsedovi zkušební maturitní komise, má právo konat náhradní zkoušku. Nedodržení stanovené lhůty může v závažných případech ředitel školy nebo předseda zkušební maturitní komise prominout. Konáním náhradní zkoušky není dotčeno právo žáka konat opravnou zkoušku. (3) Jestliže se žák ke zkoušce bez řádné omluvy nedostavil, jeho omluva nebyla uznána nebo pokud byl ze zkoušky vyloučen, posuzuje se, jako by zkoušku vykonal neúspěšně. (4) Ředitel školy vystaví žákovi, který vykonal úspěšně obě části maturitní zkoušky, vysvědčení o maturitní zkoušce. (5) Maturitní zkoušku lze vykonat nejpozději do 5 let od úspěšného ukončení posledního ročníku vzdělávání ve střední škole. (6) Žák, který již získal střední vzdělání s maturitní zkouškou vykonáním maturitní zkoušky podle tohoto

zákona, nekoná společnou část maturitní zkoušky.žák, který již získal střední vzdělání s maturitní zkouškou vykonáním maturitní zkoušky podle předchozích právních předpisů, nekoná společnou část maturitní zkoušky. Ředitel školy může žákovi uznat zkoušku profilové části maturitní zkoušky, kterou již žák vykonal v předchozím vzdělávání, pokud je obsahově srovnatelná se zkouškou profilové části v dané škole. (7) Žáci škol a tříd s vyučovacím jazykem národnostní menšiny mají právo skládat společnou i profilovou část maturitní zkoušky v českém jazyce nebo v jazyce národnostní menšiny s výjimkou zkoušky z českého jazyka, kterou skládají v českém jazyce. (8) Odlišným způsobem může být se souhlasem ministerstva ukončováno vzdělávání podle vzdělávacích programů ve vybraných třídách osmiletých nebo šestiletých gymnázií s výukou některých předmětů v cizím jazyce nebo ve školách zřízených na základě mezinárodní smlouvy, popřípadě se souhlasem ministerstva v dalších oborech vzdělání. Tato maturitní zkouška se považuje za maturitní zkoušku podle tohoto zákona, pokud žák vykoná také zkoušku z českého jazyka společné části maturitní zkoušky. (9) Žák přestává být žákem školy dnem následujícím po dni, kdy úspěšně vykonal maturitní zkoušku. Nevykonal-li žák jednu nebo obě části maturitní zkoušky v řádném termínu, přestává být žákem školy 30. června roku, v němž měl vzdělávání řádně ukončit. (10) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem a) termíny, formu, pravidla průběhu a způsob hodnocení zkoušek společné části maturitní zkoušky, nabídku cizích jazyků společné části maturitní zkoušky a nabídku nepovinných zkoušek profilové části maturitní zkoušky, období konání, pravidla průběhu a způsob hodnocení zkoušek profilové části maturitní zkoušky, pravidla pro konání opravné a náhradní zkoušky a podmínky ke stanovení obsahu maturitní zkoušky, b) pravidla pro přípravu, organizaci a řízení společné a profilové části maturitní zkoušky, zajištění podmínek jejího průběhu a vyhodnocení výsledků a vymezení činnosti orgánů zajišťujících maturitní zkoušky, předpoklady pro výkon funkce zadavatele, hodnotitele a komisaře, podrobnosti o způsobu a formě jejich jmenování a o činnosti zkušební maturitní komise a výběru a jmenování jejích členů, c) pravidla o formě, způsobu a termínech podání přihlášky, o obsahu, termínech, formě a způsobu předávaní údajů z přihlášek, a rozsahu, obsahu, způsobu a formě vedení evidence podle 80 odst. 1 a 2, a o způsobu ochrany údajů v ní obsažených, d) podrobnosti o podmínkách a způsobu konání maturitní zkoušky žáků se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním a cizinců a konání maturitní zkoušky v jazyce národnostní menšiny. Přezkoumání průběhu a výsledků závěrečné a maturitní zkoušky 82 (1) Každý, kdo konal závěrečnou zkoušku nebo část maturitní zkoušky před zkušební maturitní komisí, může písemně požádat krajský úřad do 8 dnů ode dne, kdy mu byl oznámen výsledek zkoušky, o přezkoumání průběhu a výsledku této zkoušky. (2) Krajský úřad rozhodne o žádosti ve lhůtě 30 dnů ode dne jejího doručení, a to tak, že výsledek zkoušky změní, nebo zruší a nařídí opakování zkoušky, pokud zjistí, že při této zkoušce byly porušeny právní předpisy nebo se vyskytly jiné závažné nedostatky, které mohly mít vliv na řádný průběh nebo výsledek zkoušky; v opačném případě výsledek zkoušky potvrdí. Česká školní inspekce je povinna poskytnout krajskému úřadu součinnost při posuzování žádosti. Opakování zkoušky se koná nejpozději do 15 dnů ode dne vydání rozhodnutí, a to před zkušební komisí, kterou jmenuje krajský úřad.

(3) Každý, kdo konal písemnou část maturitní zkoušky zadávanou ministerstvem, může písemně požádat ministerstvo do 8 dnů ode dne, kdy mu byl oznámen výsledek zkoušek, o přezkoumání výsledku této zkoušky. Ministerstvo žadatele písemně vyrozumí o výsledku přezkoumání nejpozději do 15 dnů ode dne doručení žádosti. (4) Každý má právo nahlédnout do všech materiálů týkajících se jeho osoby, které mají význam pro rozhodnutí o výsledku zkoušky.

Zkouška z českého jazyka ve společné části maturitní zkoušky Český jazyk patří mezi zkouškami zadávanými Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy k těm, které žák skládá v rámci společné části maturitní zkoušky. Maturitní zkouška z českého jazyka je komplexní zkouška, skládá se z písemné a ústní části. Písemnou část tvoří didaktický test a strukturovaná písemná práce. Obě složky písemné části zkoušky se konají podle jednotného testovacího schématu, tzn. jsou zadávány souběžně na všech středních školách zakončených maturitní zkouškou. Doba trvání didaktického testu tvořeného uzavřenými testovými úlohami je 60 minut, doba trvání strukturované písemné práce, která je složena z úloh se široce otevřenými odpověďmi, je také 60 minut. Vyhodnocení didaktického testu probíhá centrálně, pro strukturovanou písemnou práci jsou každoročně v závislosti na jejím obsahu centrálně stanovována konkrétní kritéria hodnocení, koncepčně vycházející z obecných kritérií hodnocení uvedených v katalogu a z jejich rozpracování, které je obsaženo v tomto metodickém materiálu. Didaktický test, strukturovaná písemná práce a ústní zkouška mají vzhledem k celkovému hodnocení maturitní zkoušky z českého jazyka třetinovou váhu. Ústní část zkoušky se koná před zkušební maturitní komisí v termínu stanoveném ředitelem školy. Pro ústní část zkoušky Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání stanovuje kánon titulů z české i světové literatury, z něhož si žáci vybírají 20 titulů. Kánon je součástí Katalogu požadavků k maturitní zkoušce český jazyk. Při výběru ze seznamu titulů žák musí respektovat podmínky uvedené v následující tabulce. okruh próza poezie drama celkem literatura do konce 18. století min. 3 tituly 1 min. 3 literatura 19. století min. 2 2 min. 1 min. 1 min. 4 literatura 20. a 21. století min. 2 min. 2 min. 2 min. 6 3 V seznamu titulů je rovnoměrně (tj. v relaci od 40 % : 60 % do 60 % : 40 %) zastoupena česká a světová literatura. Vybrané tituly žáci nahlásí škole v termínu, který bude stanovený vyhláškou. Žákův seznam děl zároveň tvoří seznam jeho maturitních zadání, z něhož si jedno losuje. Po vylosování zadání má žák 15 minut na přípravu ke zkoušce, samotná zkouška před zkušební komisí trvá 15 minut. Všichni žáci konají ústní zkoušku podle pracovního listu, který je tvořen výňatkem z daného titulu, výňatkem z neuměleckého textu a závaznou strukturou zkoušky. Závazná struktura zkoušky je tvořena čtyřmi základními oblastmi: 1. 2. 3. 4. analýza výňatku z uměleckého díla (charakteristické rysy výňatku, a to s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla) obecně kulturní a literárněhistorický kontext díla obsahové porovnání výňatku z uměleckého textu s výňatkem z textu neuměleckého typické rysy daného neuměleckého textu, jeho stylová a jazyková charakteristika Tyto čtyři základní oblasti je nutné vždy dodržet, jejich rozsah centrálně stanovován nebude. Zde mohou vyučující (zkoušející) uplatnit svůj individuální přístup a jednotlivé oblasti si mohou podrobněji rozpracovat podle vlastních potřeb. Výňatky z uměleckého i neuměleckého textu v pracovním listu připravuje předmětová komise dané školy na základě seznamů nahlášených žáky, nebo školy mohou využít archivu výňatků z uměleckých i neuměleckých textů, zpracovaného Centrem pro zjišťování výsledků vzdělávání. Tento centrální archiv výňatků bude v základní podobě připraven do konce září roku 2007. Při vývoji pracovních listů předmětovými komisemi platí následující nepřekročitelné zásady: Rozsah každého z obou výňatků nesmí přesáhnout rozsah jedné strany formátu A4 (jako měřítko použito písmo Times New Roman, velikost 11, jednoduché řádkování), minimální rozsah není stanoven. 1 Minimálně jedním titulem musí být zastoupena česká i světová literatura. 2 Minimálně jedním titulem musí být zastoupena česká i světová literatura. 3 Minimálně dvěma tituly musí být zastoupena česká i světová literatura, tzn. ve vztahu česká : světová literatura je při minimální volbě žáka v okruhu literatura 20. a 21. století možný poměr titulů 2:4, 3:3, 4:2.

Mezi výňatkem z uměleckého a neuměleckého textu musí být obsahová souvislost, přičemž míru této souvislosti nelze obecně stanovit - to je totiž předmětem zkoušky, viz bod 3 ve struktuře ústní zkoušky; výňatek z uměleckého textu musí samozřejmě pocházet z kanonického titulu. Nelze měnit závaznou strukturu zkoušky (čtyři základní oblasti). Jednotlivé umělecké i neumělecké výňatky z textů lze libovolně kombinovat podle vlastních potřeb. Předmětové komise se tak mohou pohybovat po celé škále od varianty všechny pracovní listy staženy z centrálního archivu až po možnost všechny výňatky vlastní. Přechodná ustanovení Žáci, kteří zahájili studium ve čtyřletém cyklu a odpovídajících ročnících víceletých gymnázií před 1. 9. 2006, skládají ústní část zkoušky podle upraveného modelu: Pro ústní část zkoušky těchto žáků ředitel školy vybírá z kánonu v katalogu minimálně 40 titulů, maximální počet je omezen pouze celkovým rozsahem kánonu. Z tohoto školního kánonu si žáci vybírají 20 titulů. Pravidla pro výběr titulů z kánonu pro tyto žáky neplatí. 10

Struktura zkoušky z českého jazyka ve společné části maturitní zkoušky Písemná část zkoušky Ústní část zkoušky Didaktický test Strukturovaná písemná práce Ústní zkouška Čtenářské a základní jazykové dovednosti Ověřované znalosti a dovednosti Tvorba a úprava textů Didaktický test 1.1 ovládá pravidla českého pravopisu; 1.2 provede slovotvornou a morfologickou analýzu slovního tvaru; 1.3 pochopí význam pojmenování a dovede ho popsat; 1.4 provede syntaktickou analýzu věty, souvětí a textu; 1.5 prokáže porozumění celému textu i jeho částem; 1.6 rozezná základní charakter textu; 1.7 analyzuje výstavbu textu; 1.8 porovná texty, rozpozná v textu využití jiného textu; 1.9 orientuje se v interdisciplinárních souvislostech. Práce s uměleckým textem Literárněhistorický kontext díla Porovnání textů Práce s neuměleckým textem Strukturovaná písemná práce 2.1 dovede funkčně použít spisovný jazyk v písemném projevu; 2.2 posoudí kompoziční a jazykovou výstavbu textu; 2.3 opraví nedostatky v jednotlivých rovinách textu; 2.4 popíše s využitím základní jazykovědné terminologie text; 2.5 vystihne hlavní myšlenku/y textu; 2.6 nalezne v textu požadované informace; 2.7 interpretuje text; 2.8 reaguje na daný text; 2.9 transformuje text do jiné podoby; 2.10 nalezne a pojmenuje faktory a jevy, které činí text uměleckým, publicistickým, odborným aj., formálním/neformálním, přesvědčivým, přehledným aj.; 2.11 porovná různé druhy textů; 2.12 vytvoří text podle zadaných kritérií (dovede napsat krátké slohové útvary; zpracuje osnovu, konspekt, výpisky aj.); 2.13 dovede pracovat s informačními zdroji. Ústní zkouška 3.1 analyzuje a interpretuje s využitím znalostí základní jazykovědné terminologie různé druhy textů; 3.2 analyzuje a interpretuje s využitím znalostí z literární teorie i literární historie umělecký text; 3.3 využije při analýze a interpretaci textu mezipředmětové souvislosti; 3.4 formuluje výpovědi v souladu s jazykovými normami a zásadami jazykové kultury. 11

Strukturovaná písemná práce obecná kritéria hodnocení SPP 0 bodů 1 bod 2 body 3 body 1. Požadovaná forma odpovědi dodržení délky textu; dodržení komunikační funkce textu nedodržení požadované délky textu; závažné nedostatky v dodržení komunikační funkce textu dodržení délky textu/dodržení komunikační funkce textu s nedostatky, které neovlivňují celkový smysl textu kratší/delší než požadovaná délka textu, která ještě nebrání dalšímu hodnocení práce; závažné nedostatky v dodržení komunikační funkce textu dodržení délky textu/dodržení komunikační funkce textu 2. Věcná správnost, výstižnost a relevantnost textu zpohledu obsahu zadání úlohy text se týká zadání, neobsahuje nesmysly ; myšlenková uzavřenost textu; vtextu nejsou odbočky od zadání, srozumitelnost; podstatnost uváděných informací vzhledem ke konkrétní komunikační situaci opakované věcné nesprávnosti/odbočení od zadání; text na hranicích srozumitelnosti nebo text nesrozumitelný, bez rozlišení relevantnosti informací, převládají nepodstatné informace ojedinělá závažná věcná nesprávnost/ opa-kované dílčí nepřesnosti, které neposunují smysl textu jako celku; myšlenková sevřenost textu opakovaně narušována, ještě srozumitelný text, opakovaně uváděny nepodstatné informace věcně správná odpověď s drobnými nepřesnostmi (např. formulačními) neměnícími smysl textu; myšlenkově sevřený text s ojedinělým narušením sevřenosti, dobře srozumitelný, ojedinělé nepodstatné informace věcně správná odpověď; myšlenkově uzavřený text, plně srozumitelný, uváděny podstatné informace 3. Jazykové prostředky slovní zásoba; vhodnost užití/spisovnost jazykových prostředků velmi omezená slovní zásoba, zcela nevhodně volené jaz. prostředky jednoduchá slovní zásoba, významné odchylky, opakované užití nevhodných prostředků pro danou komunikační situaci šířka slovní zásoby odpovídající zadání úlohy, drobné odchylky, ojedinělé užití nevhodných prostředků pro danou komunikační situaci široká slovní zásoba, jaz. prostředky vhodně voleny 12

4. Pravopis i, y u vyjmenovaných slov, po tvrdých a měkkých souhláskách; ě, je, bě, pě, vě, mě, mně ; velká písmena; kvantita hlásek (ú, ů, vynechání čárky nad písmenem); kvalita hlásek (vynechání háčku nad písmenem); psaní zkratek a zkratkových slov; dělení slov; psaní spřežek, spojovací čárky; psaní slov přejatých; jiná chyba, např.: chybně napsané slovo typu: babitschka [babička] 5. Tvarosloví správnost morfémů (předpony, morfologické švy, typ francouzští, hrad psáno s d, balicí x balící apod.); správnost grafická i významová (zejména u cizích předpon) 6. Větná a textová syntax interpunkce; shoda přísudku s podmětem; předložky s (se), z (ze); vazby, valence slov; slovosled; větosled; aktuální členění; logická výstavba textu strukturovanost textu odstavce; koherence a koheze textu tematické posloupnosti více než jedna pravopisná chyba bránící porozumění textu/měnící jeho smysl; více než tři pravopisné chyby nebránící porozumění textu/neměnící jeho smysl více než jedna tvaroslovná chyba bránící porozumění textu/měnící jeho smysl; více než tři tvaroslovné chyby nebránící porozumění textu/neměnící jeho smysl více než jedna syntaktická chyba bránící porozumění textu; více než tři syntaktické chyby nebránící porozumění textu ojedinělá pravopisná chyba bránící porozumění textu/měnící jeho smysl, opakovaná pravopisná chyba bránící porozumění textu/měnící jeho smysl; do tří (včetně) pravopisných chyb nebránících porozumění textu ojedinělá tvaroslovná chyba bránící porozumění textu/měnící jeho smysl, opakovaná tvaroslovná chyba bránící porozumění textu/ měnící jeho smysl; do tří (včetně) tvaroslovných chyb nebránících porozumění textu ojedinělá syntaktická chyba bránící porozumění textu; do tří (včetně) syntaktických chyb nebránících porozumění textu ojedinělá pravopisná chyba nebránící porozumění textu, opakovaná pravopisná chyba nebránící porozumění textu ojedinělá tvaroslovná chyba nebránící porozumění textu, opakovaná tvaroslovná chyba nebránící porozumění textu ojedinělá syntaktická chyba nebránící porozumění textu bez pravopisných chyb bez tvaroslovných chyb bez syntaktických chyb 13

Další pravidla pro hodnocení strukturované písemné práce Pokud je žákova odpověď hodnocena 0 bodů ve sledovaných oblastech 1 nebo 2, má daná úloha jako celek hodnocení 0 bodů. Pokud je žákova odpověď hodnocena 0 bodů ve dvou nebo třech sledovaných oblastech 4, 5 a 6, má daná úloha jako celek hodnocení 0 bodů. 14

Strukturovaná písemná práce - vzor pro záznam odpovědi a její hodnocení pole k nalepení čárového kódu pole, pokud ID štítek chybí RED IZO KKOV Jméno a příjmení Datum narození Třída Úloha 1 0 b. 1 b. 2 b. 3 b. Hodnocené oblasti 1 2 3 4 5 6 body celkem 15

Zkouška z českého jazyka a literatury v profilové části maturitní zkoušky Český jazyk a literatura je v rámci nové maturity jednou z možných profilových zkoušek. Může tedy být součástí povinných zkoušek v profilové části maturity, jestliže tak rozhodne ředitel školy. Rovněž je vždy součástí nabídky nepovinných předmětů. I zkouška z českého jazyka a literatury tak může mít podobu obhajoby maturitní práce před zkušební maturitní komisí, ústní zkoušky, písemné zkoušky, event. zkoušky praktické a může se rovněž dít ve formě kombinace dvou nebo více uvedených forem zkoušky. Také toto rozhodnutí činí ředitel školy. Pro písemnou formu zkoušky bude Centrem pro zjišťování výsledků vzdělávání školám nabízen didaktický test (zkouška zadávaná ministerstvem). Doba trvání testu je stanovena na 90 minut. V průběhu testování není žákovi dovoleno používat žádné pomůcky. Test je tvořen uzavřenými testovými úlohami a otevřenými testovými úlohami se stručnou odpovědí a je zadáván podle jednotného testovacího schématu. Absolvováním zkoušky z českého jazyka a literatury žák prokazuje osvojení oborových a částečně i mezioborových znalostí a dovedností potřebných při studiu bohemistiky a dalších vysokoškolských oborů, v nichž se znalosti a dovednosti z českého jazyka a literatury významnou měrou uplatňují. Žák, který koná maturitní zkoušku z českého jazyka a literatury zadávanou ministerstvem, prokáže osvojení následujících znalostí a dovedností: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. zná a dovede používat základní lingvistickou a literárněvědní terminologii, využívá mezipředmětové vztahy; ovládá pravidla českého pravopisu; provede morfematickou, slovotvornou a morfologickou analýzu slovního tvaru; pochopí význam pojmenování a dovede ho popsat; provede syntaktickou analýzu věty, souvětí a textu; prokáže porozumění celému textu i jeho částem; rozezná základní funkčněstylový a žánrový charakter textu; analyzuje výstavbu textu; orientuje se v oblasti literárních druhů a žánrů; posoudí text vyprávění z hlediska naratologických kategorií; rozpozná specifické prostředky básnického jazyka (poetického postupu); rozpozná v textu využití jiného textu; orientuje se ve vývoji české a světové literatury. Očekávané znalosti a dovednosti jsou konkretizovány jako maturitní požadavky ověřované prostřednictvím didaktického testu v rámci maturitní zkoušky zadávané MŠMT. Katalog definuje maturitní požadavky tak, aby si je mohli osvojit žáci bez ohledu na typ navštěvované školy i programového dokumentu, z něhož vychází studijní plán dané školy. 16

O testových úlohách Typy testových úloh Testová úloha je základní stavební jednotkou každého didaktického testu. Kvalita testu se tedy odvíjí od kvality jednotlivých úloh. Každá testová úloha se skládá z několika částí, které se mohou různě proměňovat v závislosti na typu úlohy: výchozí text (graf, tabulka, mapa, schéma ): materiál, od něhož jsou odvozeny jednotlivé testové úlohy; kmen úlohy: zadání úlohy ve formě otázky, neúplného tvrzení, úkolu; alternativy: všechny nabízené možné odpovědi, tzn. správná odpověď / správné odpovědi a distraktory (nesprávné odpovědi); správné řešení: určení správné odpovědi. Zejména u otevřených úloh se širokou odpovědí je velmi obtížné správnou odpověď vystihnout s maximální přesností, často existuje několik variant správného řešení. Příkladem mohou být testové úlohy, ve kterých je úkolem řešitele přeformulovat celý text. Příklad struktury testové úlohy Výchozí text k úloze V rozhovoru s Monikou Zgustovou pro Quadernos d Arquitectura i Urbanisme v březnu 1987 [1] o přesnosti v kompozici románu se Milan Kundera zmiňuje o tom, jak nedokonalý překlad může způsobit významový posun díla. Připomínají se v něm klíčová slova některých Kunderových prací, třeba lítost v Knize smíchu a zapomnění [2], soucit v Nesnesitelné lehkosti bytí [3], slovo domov, s nímž se setkáváme v Umění románu [4]. Poslední Kunderův román, vydaný nejdříve ve španělštině a katalánštině, se zabývá dalším klíčovým slovem, a to steskem. Kmen úlohy Co označují číselné indexy v hranatých závorkách u některých výrazů? Alternativy A) číslo kapitoly, v níž se daný údaj či informace objevuje v textu poprvé B) odkaz na poznámky či bibliografické údaje pod čarou nebo na konci textu C) pořadí, v jakém se bude o dané problematice v textu dále hovořit D) význam přikládaný Milanem Kunderou takzvaným klíčovým slovům Správné řešení B) Uzavřené úlohy (Vzhledem k povaze úlohy není uveden zdroj výchozího textu.) Za uzavřené jsou považovány úlohy nabízející několik alternativ, z nichž řešitel vybírá správnou odpověď, event. správné odpovědi. Nejběžnějším typem uzavřených úloh jsou úlohy s výběrem odpovědi, někdy rovněž nazývány anglickým termínem multiple-choice. Zadání úlohy má zpravidla, nikoli však nutně, formu otázky. Řešiteli úlohy jsou nabídnuty možnosti odpovědí alternativy. Obvykle se nabízejí 3-4, může jich ale být i více. Jedna z alternativ je správná odpověď: 17

Která z následujících vět obsahuje chybně utvořený tvar slova? A) Chicago proslavila v nedávné minulosti tradičně silná pozice podsvětí. B) Los Angeles bývá poměrně často v podzimních měsících ohroženo požáry. C) New York je tradičně silně nalazen proti demokratům i jejich příznivcům. D) Washington se pyšní rozsáhlými parky se sochami významných osobností. Řešení: C) Někdy se využívá i úloh, které jsou konstruovány tak, že je správných více alternativ. Taková testová úloha bývá pro řešitele obtížnější. V maturitních testech nebude tento typ úloh zastoupen. Výchozí text k úloze Čeští hokejisté začali přípravu na mistrovství světa ve Švédsku stejně jako loni prohrou v Mladé Boleslavi se Švýcarskem 2:3. Před rokem podlehli svěřenci trenérů Josefa Augusty a Vladimíra Martince na stejném místě hráčům téže země 2:4. Debut v českém národním týmu si odbylo hned jedenáct hráčů a dva z nich se postarali o branky. Hned ve druhé minutě otevřel skóre plzeňský útočník Radek Duda a ve 44. minutě vyrovnal na 2:2 Jiří Novotný. V závěru však ani tři možnosti hry v početní převaze českým hráčům nepomohly k vedení. Zato Švýcaři Gureňovo vyloučení potrestali. Výhru jim zajistil 78 sekund před koncem osamoceně najíždějící bek Hirschi, jenž propálil Salfického. Která z následujících tvrzení odpovídají svým obsahem výchozímu textu? A) Čeští hokejisté se utkali se Švýcarskem v Mladé Boleslavi potřetí za sebou. B) Gureňovo vyloučení potrestali čeští hokejisté vyrovnávací brankou. C) Jedenáct českých hokejistů nastoupilo v reprezentačním dresu poprvé. D) Polovinu branek českého mužstva nastříleli debutující hokejisté. E) Salfický odchytal v reprezentačním dresu další zápas bez obdržené branky. F) Úvodní branku utkání vstřelil pardubický útočník Jiří Novotný. G) V poslední třetině nevyužili čeští hráči přesilovku pěti proti třem. H) Vítězná branka Švýcarů padla v předposlední minutě utkání. Řešení: C), H) (Benešovský deník 5. 4. 2002) Dalším typem uzavřených testových úloh jsou dichotomické úlohy, tvořené zadáním, které blíže určuje, co je úkolem při řešení úlohy, a tvrzením, o němž má řešitel rozhodnout, jestli odpovídá/neodpovídá kritériu definovanému v zadání. Vždy se přitom volí mezi dvěma alternativami: např. ANO/NE, správně/nesprávně. Taková úloha v sobě ovšem nese velké riziko, že řešitel správnou odpověď uhodne. Toto riziko se snižuje vytvářením svazků dichotomických úloh, bodové hodnocení se pak vztahuje ke svazku úloh jako celku. Rozhodněte o každé z následujících vět, zda je napsána jazykově správně (ANO), či nikoli (NE): 1.1 Aktuální předpovědí počasí se nikterak neznepokojujme. 1.2 Na Václavském náměstí se už zase chrastilo klíčemi. 1.3 Přilehlé prostory zaplnily davy irských příznivců skupiny. 1.4 Z nových účastníků nejvíce překvapili lotyští umělci. Řešení: 1.1 ANO; 1.2 NE; 1.3 ANO; 1.4 NE 18

Přiřazovací úlohy obsahují dvě řady pojmů, textů, čísel apod. Úkolem řešitele je přiřadit k sobě dvojice z obou řad, a to podle nějakého pravidla definovaného v zadání úlohy. Počet vzájemně přiřazovaných položek se přitom liší (např. v poměru 4:5, 4:6, 3:4, 3:5). V případě shodného počtu položek v obou řadách by totiž při správném postupu poslední přiřazení prostě zbylo, řešitel by se tedy při přiřazování poslední dvojice vůbec nerozhodoval. Každý z textů obsahuje nějakou chybu či nedostatek. Přiřaďte druh chyby nebo nedostatku k jednotlivým textům: 1.1 Balení vánočních dárků je pro mnohé hotovou noční můrou, ale nabídka balicích lužeb se i u nás, rok od roku zlepšuje. 1.2 Hlavně by si důvěřiví čtenáři neměli bláhově myslet, že snad reportéři sami zažily všechny riskantní situace, o nichž potom psali. 1.3 Na první pohled byly nejlákavější studené mísy prokládané vinými listy, stáčené plátky lososa a dezerty, jež zdobily snítky bazalky. 1.4 V této rubrice se pořád u článků stále objevují stejné obrázky, což na čtenáře dělá velmi špatný dojem. A) chyba v interpunkci B) chyba v psaní -i/-y C) chyba v psaní s-/z- na začátku slova D) nadbytečné opakování slov se stejným významem E) nedostatky v psaní zdvojených souhlásek F) stylisticky nevhodná syntaktická konstrukce Řešení: 1.1-A, 1.2-B, 1.3-E, 1.4-D Při řešení uspořádací úlohy postupuje řešitel tak, že seřadí za sebou podle stanoveného kritéria pojmy, texty, čísla apod.: Seřaďte jednotlivé úryvky za sebou tak, aby byla dodržena textová návaznost. A) A oni jí řekli, mlčte, ta už není vaše tak ji zbili a pak ji nemohli dostat z vejtržku dolů, bylo to hodně z kopce B) Byl tam takovej schůdek, jen takovej nizounkej schůdek a ona se ho bála a ten jeden krok ne a ne udělat. Pro pána Boha, ty ji tak bili, tak ji tloukli C) Nosila jsem pak Lasičce tajně do kolchozní stáje naše dobrý seno, na přilepšenou, než se otelí. Oni ani nevěděli, co taková kráva s telátkem potřebuje D) Říkali tomu družstvo vyššího typu nebo jak, sváděli dobytek. Ta naše kravka, Lasička jsme jí říkali, byla poprvé březí, když ji vyváděli, zastavila se před vraty maštale a nechtěla dál. E) Tatínek u toho naštěstí nebyl, nevím, jak by se s tím srovnal, ale maminka na ně vyběhla, nebijte tu naši kravku. Řešení: D), B), E), A), C) (J. Hájíček, Selský baroko, upraveno) 19

Otevřené úlohy V rámci otevřených testových úloh se zpravidla rozlišují úlohy se stručnou odpovědí a úlohy se širokou odpovědí. Řešitel správnou odpověď nevybírá, jak je tomu v případě uzavřených úloh, ale sám ji tvoří. Mezi oběma typy otevřených úloh není ostrá hranice. Při řešení otevřených úloh se stručnou odpovědí se uvádí odpověď v rozsahu slova / sousloví, několika slov, čísla apod: Výchozí text k úloze Protože v Alexandřině téměř skácené knihovní skříni mezi odbornou námořní literaturou, případně obtížen břemeny detektivek, vyskytoval se určitě nějaký atlas, vidím ty dva, kterak se sklánějí nad italskou botou. Samozřejmě Assisi. Ornieto taky. Florencii obejít nemůžeme. Vdova tedy přece jen nechce po botě sama, nýbrž společně s ním. Vdovec toho tolik ví. To všechno už viděl několikrát: Můžeš mně ukazovat pak. (Vzhledem k povaze některých úloh není uveden zdroj výchozího textu.) Napište název zeměpisného útvaru, k němuž odkazuje úsek textu nechce po botě sama: Řešení: Itálie (Apeninský poloostrov) Odpovědi u úloh se širokou odpovědí se svou délkou mohou značně lišit. Mohou mít podobu několika vět stejně jako komplexní úpravy delšího textu, delšího pojednání apod. Výchozí text k úloze Příbram Blšany 1:2 Domácí mužstvo, které nastoupilo poprvé pod vedením bývalého trenéra Sparty a naposled i reprezentačního týmu trenéra Jozefa Chovance sice začalo aktivněji. V 19. minutě nastřelil Gomés z trestného kopu břevno soupeřovy branky. Ve 27. minutě se naopak radovali hosté ze severních Čech, když Pešír sice pěknou střelou překonal domácího brankáře Sňozíka, který ale zaváhal. Domácí se obrazně z této rány osudu nevzpamatovali. Po přestávce zvýšil na 2:0 pro Blšany po Žemlíkově přihrávce bývalý hráč Marily Josef Němec. Dvě dobré šance pak měli domácí, nejprve Siegl, jehož střelu zneškodnil Chvalovský, a následně Tuma nastřelil břevno jeho branky. V 88. minutě sice Pergl snížil na 1:2, ale vyrovnat se příbrami už nepodařilo. (Haló noviny 26. 8. 2002) Upravte celý výchozí text tak, aby byly odstraněny všechny nedostatky (správností psaní příjmení fotbalistů se nezabývejte): Řešení: např. Příbram Blšany 1:2 Domácí mužstvo, které nastoupilo poprvé pod vedením Jozefa Chovance, bývalého trenéra Sparty a reprezentačního týmu, začalo aktivněji. V 19. minutě nastřelil Gomés z trestného kopu břevno soupeřovy branky. Ve 27. minutě se poprvé radovali hosté ze severních Čech, když Pešír pěknou střelou překonal domácího brankáře Sňozíka. Obrazně řečeno, domácí se už z této rány osudu nevzpamatovali. Po přestávce zvýšil na 2:0 pro Blšany po Žemlíkově přihrávce bývalý hráč Marily Josef Němec. Dvě dobré šance pak měli domácí, nejprve Siegl, jehož střelu zneškodnil Chvalovský, a následně Tuma, který nastřelil břevno. V 88. minutě sice Pergl snížil na 1:2, vyrovnat se ale Příbrami už nepodařilo. 20