Představení SÚRAO Za bezpečné ukládání všech radioaktivních odpadů v České republice je zodpovědný stát. Na základě původního atomového zákona (zákon č. 18/1997 Sb.) byl bezpečný provoz úložišť a ukládání radioaktivních odpadů svěřen Správě úložišť radioaktivních odpadů. Od roku 2001 je SÚRAO organizační složkou státu. Hlavní činnosti SÚRAO Nejdůležitější činností SÚRAO je zajišťování provozu současných úložišť nízko a středněaktivních odpadů a příprava budoucího hlubinného úložiště pro vysokoaktivní odpady a vyhořelé jaderné palivo. Kromě toho se věnuje řadě dalších aktivit: monitoruje vliv úložišť na okolí, vede evidenci převzatých radioaktivních odpadů a jejich původců. V neposlední řadě koordinuje výzkum a vývoj v oblasti nakládání s radioaktivními odpady, jejíž nedílnou součástí je také úzká vědecko-výzkumná spolupráce a výměna informací na mezinárodní úrovni. Činnosti SÚRAO jsou financovány z prostředků jaderného účtu, do něhož ze zákona přispívají původci radioaktivních odpadů. Správcem jaderného účtu je Ministerstvo financí, finanční prostředky na činnost SÚRAO jsou vynakládány na základě schváleného rozpočtu a plánu činnosti. Provozovatel jaderných elektráren odvádí v roce 2019: 55 Kč za každou vyrobenou MWh elektrické energie Ostatní původci odvádějí v roce 2019 částku za uložení radioaktivního odpadu v cca 200 l obalovém souboru: 33 189 Kč K 31. 12. 2018 bylo na jaderném účtu 28,4 mld. Kč Historie nakládání s RAO Česká republika má s využíváním radioaktivních materiálů (radionuklidů) jednu z nejdelších zkušeností na světě. Vždyť již v 18. století byla na Jáchymovsku objevena uranová ruda smolinec, ze kterého o něco později manželé Curieovi izolovali 2 nové prvky polonium a radium. Na začátku 20. století se u nás už běžně zpracovávaly přírodní radioizotopy pro technické využití v průmyslu, výzkumu a zdravotnictví. Velmi brzy tedy vznikla i potřeba postarat se o radioaktivní odpady. Do konce roku 1991 se nakládáním s radioaktivními odpady a jejich konečným uložením zabýval Ústav pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Od roku 1992, kdy byla úložiště zprivatizována, prováděli tyto činnosti jeho právní nástupci NYCOM, a. s., následně ARAO, a. s. Na základě původního atomového zákona (zákon č. 18/1997 Sb.) byla úložiště převedena na stát a bezpečný provoz úložišť a ukládání radioaktivních odpadů bylo svěřeno Správě úložišť radioaktivních odpadů. Od roku 2001 je SÚRAO organizační složkou státu.
Radioaktivní odpady Úložiště Richard (od roku 1964) Za radioaktivní odpad můžeme prohlásit látku, materiál nebo předmět, který obsahuje radionuklidy v takovém množství, že jsou překročeny povolené úrovně, musí jít o dále nevyužitelné věci a jejich vlastník je musí prohlásit za odpad. Z hlediska bezpečnosti je třeba radioaktivní odpady izolovat od člověka a životního prostředí (biosféry) na tak dlouho, dokud se v důsledku samovolných procesů radioaktivní látky nepřemění na látky jiné, stabilní. Radioaktivní odpady se obvykle dělí podle aktivity na nízko, středně a vysokoaktivní odpady. Největší skupinu tvoří radioaktivní odpady vznikající v jaderné energetice. Jedná se o nejrůznější kapaliny, ochranné pomůcky a materiály, které přišly při provozu jaderné elektrárny do kontaktu s radioaktivním médiem, a v budoucnu také o vyhořelé jaderné palivo. Druhou skupinu tvoří takzvané institucionální odpady, které vznikají ve zdravotnictví, průmyslu, zemědělství či výzkumu. Mohou to být např. staré měřicí přístroje a radioaktivní zářiče, znečistěné pracovní oděvy, látky, papír, injekční stříkačky atd. V současné době existuje v České republice více než 100 organizací, které jsou původci radioaktivních odpadů. Provozovaná úložiště ČR provozuje bezpečně úložiště radioaktivních odpadů už více než 50 let. V České republice jsou v provozu 3 úložiště nízko a středněaktivních odpadů. Jejich provozovatelem je SÚRAO. Nejstarší úložiště na lokalitě Hostim (u Berouna) bylo v 60. letech minulého století uzavřeno. V roce 1997 byly všechny zbylé prostory vyplněny betonovou směsí a SÚRAO jej pouze monitoruje. Slouží pro ukládání nízko a středněaktivních institucionálních odpadů především z výzkumu, zdravotnictví, průmyslu či zemědělství. Úložiště s půl století dlouhou historií bylo zřízeno v komplexu bývalého vápencového dolu Richard II. u Litoměřic. Jeho úložná kapacita je zhruba 8 500 m3. Náklady na provoz úložišť Richard a Bratrství, která jsou provozována společně, se pohybují kolem 20 mil. korun ročně. V roce 2019 bude zahájena rekonstrukce úložiště; některé úpravy povedou k optimalizaci ukládacích kapacit. Úložiště Bratrství (od roku 1974) V úložišti Bratrství se ukládají institucionální odpady obsahující pouze přírodní radionuklidy. Úložiště bylo zřízeno v komplexu bývalého uranového dolu Bratrství u Jáchymova. Celkový objem prostoru pro ukládání je přibližně 1 200 m3. Nyní je kapacita úložiště prakticky vyčerpána. Další kroky povedou ke stabilizaci již zaplněných jímek a postupnému doložení odpadů do volných prostor, poté SÚRAO přistoupí k postupnému uzavírání v souladu se zákonnými normami. Úložiště Dukovany (od roku 1995) Pro nízkoaktivní odpady z jaderné energetiky bylo vybudováno přípovrchové úložiště přímo v areálu jaderné elektrárny Dukovany. Je to největší a nejnovější úložiště ze všech tří provozovaných v České republice. Úložiště Dukovany zabírá plochu 1,3 ha. Celkový objem úložných prostor je 55 000 m3 (asi 180 000 sudů) a pojme odpady z provozu JE Dukovany i JE Temelín. Náklady na provoz úložiště (včetně zajištění oprav a údržby) se pohybují kolem 22 mil. korun ročně. Správa úložišť radioaktivních odpadů, Dlážděná 1004/6, Praha 1 tel.: 221 421 522, fax: 221 421 544, e-mail: info@surao.cz aktualizace 1. 1. 2019 www.surao.cz
Hlubinné úložiště Všechny země provozující jaderné reaktory řeší otázku, jak naložit s vysokoaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem. Odborníci napříč světem se shodují, že nejbezpečnějším řešením je výstavba hlubinného úložiště, které tyto odpady bezpečně oddělí od životního prostředí na stovky tisíc let. Hlubinné úložiště funguje na základě systému inženýrských a geologických bariér. Nejvýznamnější bariéru tvoří 500 metrů stabilní horniny, která společně s ostatními inženýrskými bariérami radioaktivitu od biosféry odstíní po stovky tisíc let. Přestože z hlediska lidské existence se jedná o nepředstavitelně dlouhou dobu, některé geologické útvary zůstávají neměnné i řádově stovky milionů let. Ve světě se zkoumá několik typů hornin, u nichž lze v konkrétních geologických podmínkách předpokládat, že budou mít požadované vlastnosti. V České republice je výzkum zaměřený na krystalinické horniny tedy horniny vyvřelé a přeměněné (granity, ruly). přírodních podmínkách by se z úložiště v hloubce minimálně 500 m pod povrchem země nemělo plutonium a další nuklidy z vyhořelého paliva do biosféry vůbec dostat. Podobný přírodní analog byl studován i u nás. V České republice, která je známa četnými výskyty ložisek uranové rudy, se zkoumal pohyb uranu uloženého v jílových vrstvách na lokalitě Ruprechtov v západních Čechách. Uranová ruda je zde obklopena vrstvou jílu zpomalující transport uranu k povrchu tak, že se tento prvek v životním prostředí vůbec nevyskytuje. Další bariéry, inženýrské, tvoří kovové dvouplášťové kontejnery, výplně ze speciálního jílu (tzv. bentonitu) a betonové konstrukce. Výběr nejvhodnějších materiálů pro výrobu kontejneru bude založen na výsledcích intenzivních výzkumů vlastností různých kovů. Jednotlivé kontejnery budou hermeticky obaleny těsnicí a výplňovou směsí z bentonitu. Bentonit nepropouští vodu a je inertní. Dle výzkumů je schopen zadržet radionuklidy až na několik desítek tisíc let. Přírodní analogy Při studiu dlouhodobého chování úložných systémů jsou významným zdrojem informací přírodní a umělé analogy. Těmito analogy se rozumějí jevy anebo procesy, které se podobají procesům očekávaným v budoucnosti. Podle jejich chování v minulosti můžeme předpokládat, že se budou chovat podobně i po uzavření úložiště. Jedním z nejznámějších přírodních analogů je takzvaný jev Oklo. V uranovém ložisku v africkém Gabunu probíhala před dvěma miliardami let zhruba po dobu půl milionu roků řetězová reakce. Její dlouhodobé produkty, jako neptunium nebo plutonium, se okolním prostředím pohybovaly nesmírně pomalu, a to rychlostí cca 10 metrů za milion let. Lze oprávněně soudit, že ve stejných nebo podobných Vizualizace ukládacího kontejneru pro vyhořelé jaderné palivo
Jak bude úložiště vypadat Výstavba hlubinného úložiště V současné době existuje v České republice projektová studie podoby hlubinného úložiště, která se však bude ještě dále rozvíjet a upravovat dle výsledků geologických průzkumů, charakteristiky konkrétní zvolené lokality a ekonomických a technických požadavků na řešení stavby. Vzhled také mohou ovlivnit požadavky dotčených obcí. Inspiraci můžeme hledat v zemích, kde jsou v přípravě hlubinného úložiště dál (např. Finsko, Švédsko). České koncepční řešení se totiž nebude příliš lišit. Současný harmonogram počítá se zahájením výstavby hlubinného úložiště kolem roku 2050. Předcházet tomu bude výstavba podzemní laboratoře, která umožní potvrdit vlastnosti prostředí přímo na místě v horninovém komplexu. Jako každá větší průmyslová stavba, i hlubinné úložiště, představuje určitý zásah do krajiny. Na rozdíl od mnoha provozů však přináší regionu i řadu výhod. Těmi nejvýznamnějšími jsou finanční příspěvky a zvýšení zaměstnanosti. Nelze však opomenout ani předpokládané investice do infrastruktury, rozvoj turistiky či dopravní obslužnosti apod. Hlubinné úložiště pro vysokoaktivní odpady, ke kterým patří i vyhořelé jaderné palivo, bude mít dvě hlavní části: povrchový areál, podzemní areál s ukládacími prostory a přístupové šachty a tunely, které oba areály spojí. V současné době vychází koncept hlubinného úložiště z předpokladu, že v areálu bude ve stejné době probíhat výstavba úložiště i jeho provoz (tj. ukládání radioaktivních odpadů). Tyto části budou od sebe fyzicky oddělené. Povrchový areál Největší část povrchového areálu (cca 90 %) zabere běžný provoz zaměřený na hornické práce související s výstavbou hlubinného úložiště, výrobu bentonitu a bentonitových segmentů. Příjem kontejnerů, obsahujících radioaktivní odpady, bude probíhat v menším střeženém aktivním provozu. Dále povrchový areál obsáhne administrativní a provozní budovy (kanceláře, šatny, jídelna, dílny apod.), výrobny (např. výroba bentonitových prefabrikátů, výrobna chladicí vody), sklady (např. sklad prázdných transportních kontejnerů, sklad olejů), technické zázemí (trafostanice, čistírna vod apod.) a manipulační plochu pro odvoz rubaniny z těžebních tunelů. Výstavba a provoz hlubinného úložiště budou probíhat v několika etapách, přičemž každá předpokládá zaměstnání desítek až stovek lidí. V počátečních fázích (geologický průzkum, výstavba laboratoře a zahájení výstavby samotného úložiště) se předpokládá využití lokálních lidských zdrojů do výše cca 20 %, zbytek zastanou externí firmy. S pokračující výstavbou a zaváděním hlubinného úložiště do provozu se však situace otočí: budou třeba právě místní obyvatelé, jejichž podíl se odhaduje až na 80 %. Nynější předpoklady odhadují počet pracovních míst v době výstavby na 140 200, během provozu pak až na 250 300. Podzemní areál Největší část podzemních prostor představuje rozsáhlá síť chodeb, v nichž budou ukládány kontejnery s radioaktivními odpady. Ukládací chodby budou vybudovány v hloubce zhruba 500 metrů (podle podmínek v dané lokalitě). Kontejnery s vyhořelým jaderným palivem mohou být uloženy do vyhloubených komor buď vodorovně, nebo svisle. Ostatní radioaktivní odpady v betonkontejnerech budou uloženy do ukládacích komor. V současnosti uvažovaný objem úložiště pojme odpad ze stávajících provozovaných jaderných elektráren a do budoucna plánovaných tří nových jaderných bloků. nahoře: vizualizace povrchového areálu dole: vizualizace podzemního areálu Správa úložišť radioaktivních odpadů, Dlážděná 1004/6, Praha 1 tel.: 221 421 522, fax: 221 421 544, e-mail: info@surao.cz aktualizace 1. 1. 2019 www.surao.cz
Výběr lokality pro hlubinné úložiště Hlavním kritériem hlubinného úložiště je dlouhodobá bezpečnost, která se počítá na desítky tisíc let. Proto se výběru vhodného místa věnuje velká pozornost. V České repulice se počítá s umístěním hlubinného úložiště ve vhodném krystalinickém masívu. Na našem území je v současnosti předběžně vytipováno devět lokalit. K jejich detailnímu posouzení jsou potřeba geologické průzkumy. Příprava HÚ představuje mimořádně dlouhodobý projekt, v němž hraje klíčovou roli výběr optimálního umístění úložiště a zajištění jeho naprosté bezpečnosti po desítky tisíc let. SÚRAO ke konci roku 2018 předala Radě SÚRAO (poradní orgán MPO) návrh na zúžení počtu možných lokalit na 4 preferované, na nichž budou provedeny průzkumné práce, v roce 2025 by pak měla vláda vybrat finální a záložní lokalitu. Vlastní stavba úložiště bude zahájena až v roce 2050 a s jeho provozem se počítá od roku 2065. Výběru lokality pro hlubinné úložiště předcházel rozsáhlý sběr dat, který velmi podrobně popisuje místní podmínky. V posledních letech SÚRAO prováděla výzkumné a monitorovací práce. Jde například o terénní pochůzky, rekognoskace terénu, odběry vzorků nebo monitoringy. Za zmínku stojí třeba monitoring prašnosti, monitoring výskytu radonu, měření seismických jevů nebo dálkový průzkum Země, 2018 zúžení počtu možných lokalit na 4 2025 finální a záložní lokalita schválena vládou 2050 vlastní zahájení stavby úložiště 2065 zahájení provozu úložiště prováděný pomocí snímkování z družic či letadel. Jako výsledek geologických, hydrogeologických a navazujících prací pak jsou vyhotoveny 3D geovědní modely horninového podloží, na jejichž základě budou lokality vyhodnoceny. Kromě sběru geologických dat se ovšem v rámci hodnocení lokalit řeší i problematika společenských věd. Součástí výzkumů v lokalitách je rovněž i posouzení, jak se obyvatelé k investici staví, jak by ovlivnila zaměstnanost, podnikání, infrastrukturu a řadu dalších důležitých faktorů v příslušném regionu. Podkladem pro hodnocení lokalit jsou pro každou lokalitu následující dokumentace: bezpečnostní studie studie proveditelnosti studie vlivu na životní prostředí Na základě těchto dokumentů byly lokality vzájemně porovnány. Konečné rozhodnutí o zúženém počtu lokalit učiní Vláda ČR. Následná etapa bude zaměřena na získání relevantních znalostí z předpokládané hloubky úložiště a jejich využití pro nalezení finální a záložní lokality pro umístění hlubinného úložiště. Cílem SÚRAO je dodržet termín stanovený Koncepcí, tedy rok 2025. Získání relevantních dat z hloubky je podmíněno nejen technickými možnostmi, ale především získáním průzkumného území na dotčených lokalitách. Stávající zkušenosti ukázaly, že právě procesní záležitosti mohou být klíčovým faktorem pro dodržení Koncepcí stanoveného milníku. Finální lokalita bude následně podrobena detailnímu geologickému průzkumu. Získaná data budou využita pro prokázání bezpečnostních požadavků a tedy k průkazu, že vybraná lokalita je vhodná pro umístění hlubinného úložiště. Záložní lokalita bude rezervou, která může být využita v případě nepředvídatelných událostí během detailní charakterizace.
Výše uvedená strategie je podrobněji popsána v dokumentu DGR development in the Czech Republic Action Plan 2017 2025, který byl dokončen ve spolupráci s experty Posiva Oy a SKB, na základě podepsaného kontraktu Utilization of foreign experience in the siting process for a deep geological repository for radioactive waste in the Czech Republic. Zapojení veřejnosti Ve všech zemích, kde se hlubinné úložiště připravuje, je zřejmé, že nelze najít pouze vhodné geologické prostředí a následně rozhodnout o vybudování úložiště proti nesouhlasu místních obyvatel. Vhodná geologie musí být doplněná akceptovatelností dotčené veřejností. Proto SÚRAO považuje přímou komunikaci s občany v lokalitách za klíčovou. Tam, kde je to možné, jde v zapojování obcí do procesu nad rámec stávající legislativy. Zároveň Správa úložišť podporuje snahu obcí o posílení jejich právního postavení a vyzývá k užšímu zapojení obcí v rámci dalšího postupu prací směřujících k výběru finální lokality pro vybudování hlubinného úložiště. Jako platformu pro tuto novou, aktivní formu spolupráce nabízí SÚRAO vytvoření Občanské kontrolní komise lokality. Smyslem Občanských kontrolních komisí (OKK) pro každou lokalitu zvažovanou pro vybudování HÚ (mimo jiné s nimi počítá i připravovaný zákon o zapojení dotčených obcí a jejich občanů do řízení směřujících k výběru lokality pro ukládání radioaktivního odpadu v podzemních prostorech a k povolení provozování úložiště radioaktivních odpadů ) je výrazné zvýšení informovanosti veřejnosti, maximální otevřenosti a průhlednosti celého procesu posuzování výběru a následného budování HÚ. OKK mají prostřednictvím delegovaných zástupců dotčených obcí právo se seznamovat se všemi skutečnostmi souvisejícími s procesem výběru lokality pro HÚ v jeho aktuální fázi, včetně plánování dalších kroků a možnost předávat občanům pravdivé a podrobné informace o průběhu výběru lokality pro umístění HÚ. Obce mají nárok na finanční příspěvky z jaderného účtu Nový atomový zákon, platný od počátku roku 2017, přináší některým obcím podstatné zvýšení příspěvků, které čerpají z jaderného účtu. Nařízení upravuje především příspěvky obcím, v jejichž katastrech bylo stanoveno tzv. průzkumné území pro zásah do zemské kůry (tj. tam, kde probíhají geologické průzkumy Správy úložišť radioaktivních odpadů SÚRAO), ale rovněž obcím, v jejichž katastrech jsou již úložiště radioaktivních odpadů provozována. Příspěvky obcím dle atomového zákona č. 236/2016 Sb. obec, na jejímž katastrálním území je povoleno provozování úložiště radioaktivního odpadu obec, na jejímž katastrálním území je stanoveno průzkumné území pro zvláštní zásah do zemské kůry 4 000 000 Kč ročně dále tato obec obdrží příspěvek ve výši 10 000 Kč za každý m 3 uloženého radioaktivního odpadu v daném kalendářním roce 600 000 Kč ročně, a dále 0,40 Kč ročně za každý m 2 katastrálního území obce, na němž je průzkumné území stanoveno V okolí provozovaných úložišť Richard u Litoměřic, Dukovany a Bratrství u Jáchymova již OKK fungují a komunikace se týká především provozu místních informačních středisek, distribuce informačních materiálů a pravidelných setkání s místními zástupci veřejnosti. Některé informační schůzky probíhají v rámci pravidelných setkání Občanských kontrolních komisí (Občanská kontrolní komise Richard a Bratrství a Občanská bezpečnostní komise Dukovany), jiné na žádost místních zastupitelstvech. Motivem pro vznik těchto komisí je snaha o posílení vzájemné důvěry mezi občany a provozovanými úložišti, potažmo SÚRAO. Členy komisí jsou zástupci dotčených a okolních obcí; tým je dále doplněn o specialisty z řad SÚRAO a z Báňského úřadu. obec, na jejímž katastrálním území je stanoveno chráněné území pro zvláštní zásah do zemské kůry k ukládání radioaktivních odpadů v podzemních prostorech činí 600 000 Kč ročně, a dále 0,60 Kč ročně za každý m 2 katastrálního území obce, na němž je chráněné území stanoveno Cílem SÚRAO je především udržování a zvyšování vzájemné důvěry a porozumění, respekt a sociální odpovědnost mezi SÚRAO a veřejností. Čertovka Březový potok Magdaléna Janoch Čihadlo Hrádek Kraví hora Horka Na Skalním Správa úložišť radioaktivních odpadů, Dlážděná 1004/6, Praha 1 tel.: 221 421 522, fax: 221 421 544, e-mail: info@surao.cz aktualizace 1. 1. 2019 www.surao.cz
PVP Bukov Podzemní výzkumné pracoviště (PVP) Bukov lokalizované v hloubce 550 m pod povrchem slouží Správě úložišť radioaktivních odpadů jako testovací lokalita pro hodnocení chování horninového prostředí v hloubce odpovídající předpokládané hloubce hlubinného úložiště VJP a RAO. Podzemní pracoviště se nachází v katastru obce Bukov, okres Žďár nad Sázavou, Kraj Vysočina, Česká republika. Jako podobná zařízení tohoto typu využívá již existující infrastrukturu podzemního díla. Podzemní prostory jsou lokalizovány v jižní části uranového ložiska Rožná, 12. patro jámy B-1. Probíhající a připravované experimentální činnosti jsou zaměřeny na pochopení procesů souvisejících s dlouhodobou bezpečností hlubinného úložiště a demonstrace technické proveditelnosti. Koncept podzemních výzkumných pracovišť má v oblasti výzkumu a vývoje hlubinného úložiště důležitou roli. Ve světě dlouhodobě fungují podobná zařízení jako například laboratoř Grimsel ve Švýcarsku, nebo Äspö ve Švédsku. Tato pracoviště poskytují od šedesátých let minulého století data v oblasti porozumění procesům odehrávající se v horninovém masívu, testování robustnosti inženýrských bariér a v neposlední řadě také důležitá data pro bezpečnostní rozbory. Neméně důležitou částí výzkumů je také odvození příslušných metodik studia nebo výchova vysoce kvalifikovaných expertů. Získaná data a zkušenosti pak mají významnou roli v procesu výběru lokalit pro umístění hlubinného úložiště a jejich hodnocení, optimalizace inženýrsko-technických a stavebních postupů a v neposlední řadě významné zvýšení odborné úrovně národních programů a zapojení do mezinárodní spolupráce. Projekt PVP Bukov se skládá ze tří fází: 1. Fáze výstavby (2013 2017) Výstavba podzemního výzkumného pracoviště Bukov byla zahájena v roce 2013, plně dokončena v roce 2017. V průzkumné fázi byl vyražen přístupový překop BZ-XIIJ. Následovala vrtná kampaň pro upřesnění geologické stavby a výběru horninových bloků. Ve třetí fázi byly vyraženy vlastní laboratorní prostory pro experimenty. Při výstavbě laboratorních prostor byla použita metoda obrysových trhacích prací, která umožnila razit dílo ve vysoké kvalitě. Podzemní dílo se skládá z přístupového překopu BZ-XIIJ, tří vrtných komor, laboratorního překopu, čtyř zkušebních komor pro testy. Zkušební komora ZK-3S je zaměřena na interakční experimenty, ZK-3J na studium koroze a chování jílových materiálů, ZK-2 na dynamiku proudění podzemní vody a ZK-1 na difúzní procesy. 2. Charakterizace (2015 2017) Cílem projektu Komplexní geologická charakterizace prostor byl popis horninového prostředí PVP Bukov pro umístění jednotlivých experimentů. Dále byla získána data, která jsou jedinečná při otevření horninového masívu v podzemí. Díky projektu se podařilo interpretovat vývoj některých parametrů horninového prostředí s hloubkou. V rámci řešení byly studovány následující oblasti: geologická stavba, geotechnické vlastnosti, hydrogeologické vlastnosti, seismicita, transportní vlastnosti hornin, geologický a geomechanický model pracoviště.
3. Experimentální program (2017 výstavba laboratoře na finální lokalitě) Výsledky prováděných experimentálních prací budou sloužit jako podklady pro hodnocení horninového masívu a chování procesů v hloubce úložiště s ohledem na technickou proveditelnost a bezpečnost hlubinného úložiště. Obsah výzkumného programu je rozdělen do následujících bodů: VEP 1 Charakterizace a tvorba geovědních modelů horninového prostředí Tato oblast zahrnuje aktivity zaměřené na sběr popisných geologických dat, jejich uložení do databází a interpretace ve formě 3D modelů a vývoj obecných metod popisu horninového prostředí. V rámci této oblasti aktuálně probíhá projekt Získání dat z hlubokých horizontů dolu Rožná (2017-2019). Náplní prací je získání prostorových geologických dat z 12. až 24. patra dolu Rožná I. Laboratorní i in-situ práce jsou zaměřené zejména na vývoj geotechnických parametrů horninového masívu a jeho porušení s hloubkou, charakteristiku EDZ, nebo určení homogenních horninových bloků a jejich detailní popis. Cílem projektu je posun v pochopení vlivu významnějších tektonických zón na porušení horninového masívu pro účely lokalizace a bezpečnosti lokality HÚ. VEP 2 Dlouhodobý monitoring horninového prostředí Tato oblast zahrnuje testování a vývoj metod dlouhodobého monitoringu procesů probíhajících v hloubce HÚ. Aktuálně jsou v řešení následující projekty: Mikrobiologický screening PVP Bukov a dolu Rožná (2017-2019). Účelem projektu je odlišení antropogenních mikrobiálních společenstev a původního osídlení, nebo identifikace kritických taxonů pro degradaci materiálů HÚ. Hydrogeologický a hydrochemický monitoring podzemních a důlních vod v prostoru PVP Bukov (2018-2022). Tento projekt sleduje v dlouhodobém měřítku vývoj vydatnosti a změny chemizmu horninového bloku od povrchu do teoretické hloubky úložiště za účelem ověření vlivu podzemní stavby na hydrogeologický režim lokality. Projekt poskytuje data pro kalibraci stávajících hydrogeologických modelů potenciálních lokalit HÚ. Monitoring aktivity křehkých struktur PVP Bukov a dolu Rožná (2018-2022). Tento projekt si klade za cíl popis případných pohybů na křehkých strukturách (zlomech) a jejich interpretaci ve vztahu k převládajícímu napětí v horninovém masívu. Dlouhodobé monitorování horninového masivu v PVP Bukov nedestruktivními geofyzikálními metodami (2018-2022). Předmětem tohoto projektu je instalace a testování systému, který využívá geoelektrické a seismické vlastnosti masívu a umožňuje dlouhodobé monitorování změn těchto vlastností v bezprostředním okolí podzemního díla. Soustava zařízení obsahuje systém pro elektrickou odporovou tomografii a sestavu pro seismická měření. ku v PVP Bukov postupně tvořena síť testovacích vrtů vybavených multipakry pro provádění hydraulických testů a stopovacích zkoušek. Veškeré testy budou doprovázeny modelovacími aktivitami, kdy bude tvořen a postupně zpřesňován geologický a hydrogeologický model zájmového bloku horniny, který bude využíván pro vývoj modelovacích nástrojů a simulaci prováděných testů. VEP 4 Inženýrské bariéry pro HÚ Činnosti tohoto okruhu jsou zaměřeny na ověření charakteristik materiálů úložného systému a obalových technologií. Cílem je určení rychlosti jejich degradace a vzájemných interakcí v reálných podmínkách HÚ. V realizaci je například projekt Interakční fyzikální modely in-situ v PVP Bukov (2017-2021). Projekt je zaměřen na studium vzájemných interakcí mezi materiály inženýrských bariér HÚ a na jejich interakce s horninovým prostředím a podzemní vodou. Konkrétně se jedná o realizaci deseti fyzikálních modelů umístěných do vrtů. Pět modelů je určeno pro studium interakcí za přirozené teploty a druhá část pro studium interakcí při zvýšených teplotách, a to až do 200 C. V přípravě je také projekt zaměřený na výzkum korozní odolnosti kandidátních materiálů pro UOS v granitoidním prostředí a vlivu koroze těchto materiálů na vlastnosti bentonitu. VEP 5 Vliv realizace podzemních děl HÚ na horninové prostředí Experimentální okruh je zaměřen především na popis rozsahu a charakteru zóny porušené (EDZ) a ovlivněné (EdZ) metodami výstavby podzemních prostor HÚ. Pilotní projekt na PVP Bukov byl realizován již při výstavbě podzemního díla (Vznik a monitoring EDZ při výstavbě PVP Bukov). Jeho cílem bylo získat nezbytná data z hlediska vzniku a vývoje EDZ a horninové klenby ve spojení s výstavbou podzemního díla. Znalost chování EDZ a horninové klenby v hloubce může přinést cenná data, která umožní správným způsobem popsat vliv použitých báňských prací na vznik a vývoj EDZ a optimalizovat navrhovaná technická řešení. V přípravě je rozsáhlejší projekt zaměřený na tuto problematiku. VEP 6 Technologické postupy výstavby HÚ Při výstavbě HÚ bude nutné použít některé technologické postupy, které vyžadují speciální metodologie nepoužitelné ve standardních komerčních ražbách. Jedná se o speciální rozpojovací nebo vrtné práce. Činnosti v této oblasti budou tedy zaměřeny na vývoj nových konstrukčních postupů výstavby podzemních děl z hlediska jejich časové a finanční optimalizace. VEP 7 Demonstrační experimenty V rámci tohoto okruhu budou realizovány komplexní experimenty testující chování prvků úložného systému v reálném měřítku a podmínkách odpovídajících HÚ. U takových experimentů je kladen důraz na testování technologií pro manipulaci, konstrukci experimentálních modelů a zároveň monitoring procesů. Správa úložišť radioaktivních odpadů, Dlážděná 1004/6, Praha 1 tel.: 221 421 522, fax: 221 421 544, e-mail: info@surao.cz aktualizace 1. 1. 2019 VEP 3 Proudění podzemních vod a transport radionuklidů Tento experimentální okruh je zaměřen na výzkum proudění podzemních vod a transportu radionuklidů v horninovém prostředí HÚ, včetně testování a verifikace modelovacích nástrojů. V stádiu přípravy jsou projekty zaměřené na porozumění advektivnímu transportu látek v puklinových systémech krystalinických hornin nebo výzkum difúzních transportních procesů z puklin do neporušené horninové matrice. V rámci těchto projektů bude ve vybraném horninovém blowww.surao.cz