Finále nohejbalové extraligy muïû TJ SOKOL SDS EXMOST MOD ICE vs SK LIAPOR WITTE KARLOVY VARY Stfieda 28. záfií 2011 - zaãátek 11,00 hodin âez Sportovní hala Nymburk
WITTE Automotive Extraliga mužů 2011 - Tabulka základní části 1. TJ Sokol SDS Exmost Modřice 14 10 2 2 76:49 22 2. SK LIAPOR WITTE Karlovy Vary 14 9 4 1 77:42 22 3. Šacung VHS Benešov 1947 14 9 2 3 69:48 20 4. TJ Spartak Čelákovice 14 7 2 5 64:56 16 5. SK Nohejbal Žatec 14 6 1 7 58:59 13 6. TJ Avia Čakovice 14 4 3 7 56:66 11 7. NK CLIMAX Vsetín 14 2 1 11 44:77 5 8. TJ Slavoj Český Brod 14 1 1 12 34:81 3 1. semifinále 2. semifinále o 3. místo FINÁLE PLAY-OFF TJ Sokol SDS Exmost Modřice : TJ Spartak Čelákovice 5 : 4 03. 09. 2011 TJ Spartak Čelákovice : TJ Sokol SDS Exmost Modřice 5 : 4 10. 09. 2011 TJ Sokol SDS Exmost Modřice : TJ Spartak Čelákovice 5 : 2 17. 09. 2011 SK LIAPOR WITTE Karlovy Vary : Šacung VHS Benešov 1947 5 : 4 03. 09. 2011 Šacung VHS Benešov 1947 : SK LIAPOR WITTE Karlovy Vary 5 : 2 10. 09. 2011 SK LIAPOR WITTE Karlovy Vary : Šacung VHS Benešov 1947 5 : 4 17. 09. 2011 Šacung VHS Benešov 1947 : TJ Spartak Čelákovice 3 : 5 24. 09. 2011 TJ Sokol SDS Exmost Modřice : SK LIAPOR WITTE Karlovy Vary 28. 09. 2011 POŘADÍ ZÁPASŮ FINÁLOVÉHO UTKÁNÍ 1.dvojice 1.dvojice 2.dvojice 2.dvojice 1.trojice 1.trojice 2.trojice 2.trojice singl singl 1.trojice 2.trojice 2.trojice 1.trojice 1.dvojice 2.dvojice 2.dvojice 1.dvojice Utkání končí dosažením pátého zápasového bodu jedním z družstev. ROZHODČÍ: I. rozhodčí Vladimír Pavlík II.rozhodčí Miroslav Sachl st. Zapisovatel Jan Dutka Instruktor Ivan Králík
TJ Sokol SDS EXMOST Modřice SK LIAPOR WITTE Karlovy Vary Soupiska družstva Soupiska družstva 12 PELIKÁN Radek 1982 univerzál, kapitán 23 BUBNIAK Petr 1977 polař, nahrávač, singl 2 KOP Pavel 1988 smečař, blokař, singl 13 MÜLLER Martin 1985 univerzál 20 POSPÍŠIL Jakub 1987 smečař, blokař 9 TOPINKA Petr 1989 polař, nahrávač 16 ROSENBERK Lukáš 1992 polař, nahrávač, univerzál 7 NOVOTNÝ Lukáš 1984 univerzál 5 VANKE Jan 1985 smečař, blokař, kapitán 31 DVOŘÁK Jiří 1974 univerzál 4 BLÁHA Karel 1969 smečař, blokař 8 KOKŠTEIN Michal 1977 univerzál 3 BÍBR Tomáš 1987 univerzál, singl 6 MEDEK Jakub 1991 smečař, blokař 9 MEDEK Matěj 1991 polař, nahrávač 20 BLÁHA Karel 1992 univerzál 12 CHYTRA Libor 1977 polař, nahrávač, singl 10 BABKA Vladimír 1981 univerzál, singl GULDA Petr hrající trenér KNOP Gerhard trenér JANEBA Michal vedoucí družstva KUBÍN Vlastimil VESELÝ František asistent trenéra vedoucí družstva
Petr GULDA, trenér TJ Sokol SDS EXMOST MODŘICE Máme za sebou semifinálová utkání. Výsledkově velmi vyrovnaná. Můžete krátce shrnout právě vaše semifinále s Čelákovicemi? První utkání semifinálové série bylo jako na houpačce a my jsme v hodině dvanácté dokázali zabrat a otočit skóre z nepříznivého stavu 3:4, posledními dvěma zápasy dvojic. V odvetě jsme vedli v Čelákovicích už 4:1 a 9:6 v prvním setu první odvety trojic. Bohužel jsme tento zápas nedotáhli a dovolili domácím velkou euforii, kterou dokázali prakticky vstát z mrtvých. V rozhodujícím duelu jsme doma využili domácího prostředí, které nám umožnilo nasazení sestav proti hostům a v kombinaci se zlepšeným výkonem jsme stále se lepšící Čelákovice nakonec udolali. Co bude podle vás finálový zápas rozhodovat? Jaké zápasy? Kde vidíte své výhody (nevýhody) proti soupeři? To je těžká otázka. Karlovy Vary mají jednu vynikající trojku v čele s Janem Vankem. Ale i ostatní sestavy jsou kvalitní. Navíc je na singl posílil Babka. Věřím tomu, že máme stejně kvalitní mužstvo a dokážeme je přehrát. Možná naší lepší stránkou budou dvojice. Ale všechno se uvidí až na hřišti. Co si myslíte o rychlém přechodu z antukových dvorců do haly během jediného týdne? Může to být pro někoho nevýhoda potažmo výhoda? Nemyslím si, že by to někoho zvýhodnilo. Po těch deseti finálových účastech můžu říct, že je to pro oba týmy úplně stejné. V sérii jste byli favoritem, přesto se váš postup nerodil lehce. Kde hledat důvody této výsledkové vyrovnanosti? Za prvé si myslím, že některé naše opory se úplně nepotkaly s ideální formou. Za druhé taky zdravotní stav některých hráčů nebyl úplně takový jaký by měl být. Za třetí mě Čelákovice trošku připomínají náš tým před deseti lety. Je na nich vidět ta odhodlanost udělat možné i nemožné pro co nejlepší výsledek. Jaké byly nejdůležitější momenty vaší série? V prvním utkání to byl odvrácený mečbol soupeře za stavu 3:4, 1:1 a 9:9 v souboji elitních dvojic. Ve třetím utkání nejprve náš povedený start a vedení po dvojkách 2:0 a pak fakt, že nejlepší hráč Čelákovic nejen v této sérii, ale po celou sezónu, Michal Plachý neměl svůj den a nevyhrál ani jeden zápas. Sérií zmítali emoce a velmi pěkné návštěvy diváků, dá se tedy říci, že play-off je správná cesta pro atraktivitu nohejbalu? Play off je v každém sportu atraktivní vyvrcholení jak pro hráče, tak pro diváky. Nohejbal nevyjímaje. Z důvodu možnosti premiérového vysíláni finále na ČT4 v přímém přenosu, jste jako lépe postavený tým nepatrně znevýhodněn vzhledem k aspektu domácího prostředí. Díky jedinému rozhodujícímu utkání na neutrální půdě. Jak se na tento moment díváte? Při utkání na neutrální půdě vidím naši výhodu lépe postaveného týmu jako nepatrnou. Daleko větší by byla v případě, že by se finálové utkání hrálo na naší domácí půdě. Ale nesmíme na to myslet. Přednost dostala propagace nohejbalu a možnost přímého přenosu a my se s tím musíme srovnat. Máte pocit, že by se zatraktivnění či přiblížení nohejbalu veřejnosti mělo pohybovat jiným směrem? Myslím si, že by tohle mohla být jedna z cest. Přímý přenos vrcholu extraligy by mohl zaujmout i širší veřejnost. Ale uvidíme. Finálový zápas se rychle blíží a před sebou máte soupeře s přeci jen zvučnějšími jmény, než v semifinále. Lze tedy očekávat ještě těžší zápas, než tomu bylo v semifinále? Šance vidím naprosto otevřeně. Karlovy Vary mají výborné mužstvo s několika reprezentanty a v základní části jsme navíc získali shodný počet bodů. Myslím, že to bude velká bitva. Petr BUBNIAK, hráč TJ Sokol SDS EXMOST MODŘICE V základní části se vám nevyhnulo zranění, jak se promítlo do semifinálových bojů? I když jsem celý srpen trénoval, cítil jsem,že tak dlouhá herní pauza je na mě znát. Důležité pro mě ale bylo, že kotníky držely a to je důležité. Blíží se vrchol sezony a o ten nechci přijít S Radkem Pelikánem jste velezkušená dvojice, přesto jste v semifinále vyhrál pouze jedinou dvojici, kde vidíte hlavní příčinu? V první dvojici se nám oběma nedařilo, rozhodly naše chyby a to se nám dříve nestávalo.v prvním utkání jsme poslední dvojici vyhráli, i když výkon nebyl dobrý, ale hraje se na body a ne na krásu. V Čelákovicích jsem hrál s angínou a to se plně projevilo, nebyl jsem zdravotně v pořádku. Byla to chyba, neměl jsem vůbec nastoupit. Zdraví je jen jedno. Vaše semifinálová série byla vyrovnaná, přesto jste dokázali zvítězit, jaké důležité momenty rozhodly? Pavel Kop třikrát porazil M.Plachého. To byly klíčové body pro nás. První dvě utkání jsme hráli špatně a Čelákovice ze sebe dostaly maximum.ve třetím utkání rozhodla zkušenost a soupeř začal chybovat. Z důvodu možnosti premiérového vysíláni finále na ČT4 v přímém přenosu, jste jako lépe postavený tým nepatrně znevýhodněn dík jedinému rozhodujícímu utkání na neutrální půdě. Jak se na tento moment díváte? Mrzí mě to. Po základní části jsem se těšil na domácí plnou a vyprodanou halu. Na finále se i tak těším, finále s Karlovými Vary bude vyhecované, věřím ve vítězství. Co si myslíte o rychlém přechodu z antukových dvorců do haly během jediného týdne? Může to být pro někoho nevýhoda potažmo výhoda? Za tu dobu už jsou hráči na rychlý přechod do haly připraveni, těžší to budou mít rozhodčí, kteří na rozdíl od antuky na palubovce neuvidí otisk míče.
Gerhard KNOP, trenér SK LIAPOR WITTE KARLOVY VARY Máme za sebou semifinálová utkání. Výsledkově velmi vyrovnaná. Můžete krátce shrnout právě vaše semifinále se Šacungem Benešov? Velká vyrovnanost série s tím, že každý zápas rozhodla trocha štěstí a u nás bych řekl i psychická výdrž v klíčových momentech domácích utkání, kdy jsme dvakrát ztratili vedení 4:2 a přesto jsme zvítězili v rozhodující dvojici proti elitní dvojici soupeře. Ve vaší sérii bylo těžké hledat favorita. Očekával jste takto vyrovnané boje? Jak hodně o- vlivnila sérii zranění na obou stranách? Čekal jsem velkou vyrovnanost a velkou psychickou náročnost. Zranění u soupeře jsem vnímal a asi zejména v rozhodujícím zápase nám pomohla. Na druhé straně se náš kapitán Jan Vanke vrátil ze soustředění reprezentace také zraněný a dalo nám dost práce ho dát dohromady před prvním utkáním. Takže bych nerad snižoval výkon našich hráčů - jsem přesvědčený, že postoupil lepší tým. Šacung jsme letos porazili čtyřikrát a víme jak na ně hrát. Kde hledat nejdůležitější momenty této série? Určitě první utkání za stavu 4:4, kdy J.Medek (20 let) porazil dvojici Doubrava-Holub a to tak, že udržel nervy ve třetím setu za stavu 8:8 a dal dva čisté body. Soupeř hrál přes něj úmyslně a on to vydržel, přes své mládí. A rozhodující zápas? Více momentů - první dvojice Vanke, Dvořák, trojice Vankeho proti Doubravově a nakonec koncovky setů poslední dvojice, kdy jsme prohrávali 4:6 a druhý set 6:8 a přesto vždy 10:8 vyhráli. To, co předvedli v závěru Kokštein s Chytrou, by mělo být promítáno jako ukázka neuvěřitelné bojovnosti a sebedůvěry. Máte pocit, že play-off je správná cesta pro atraktivitu nohejbalu? Byla divácká kulisa lepší než v dlouhodobé části? Bez diskuse. U nás (a jak jsem slyšel tak i v Čelákovicích a Modřicích) byla výborná a ohromující atmosféra. Základní část nikdy nenabídne stejnou kulisu a psychické vypětí na všech stranách. Z důvodu možnosti premiérového vysíláni finále na ČT4 v přímém přenosu, jste jako hůře postavený tým nepatrně zvýhodněni vzhledem k aspektu domácího prostředí. Díky jedinému rozhodujícímu utkání na neutrální půdě. Jak se na tento moment díváte? Takto to nevnímám. Myslím, že pro všechny je to nohejbalový svátek a je nám jedno, jestli hrajeme v Brně nebo Nymburce. Je to obrovská motivace pro všechny hráče. A že se hraje na jedno utkání? Už v době svého působení ve VV ČNS jsem to prosazoval. Je to tvrdé vůči o- běma soupeřům stejně, ale atraktivní. Nohejbal je malý sport a rozhodují maličkosti. Co je to jeden zápas ve srovnání se zraněním hlavní opory? Když se vám zraní hlavní opora je to větší zásah do výsledku, než série hraná na jedno utkání. Máte pocit, že by se zatraktivnění či přiblížení nohejbalu veřejnosti mělo pohybovat jiným směrem než letošní model? Je to složité. Nohejbal je svým způsobem atraktivní (a sám vím, že i pro osoby mimo nohejbalové dění - některé se zúčastní i nyní přímo zápasu), ale nikdy nedosáhne "velikosti" jako florbal či basketbal. Finále na jedno utkání je asi maximum atraktivnosti, stejně jako MS v České republice. Na druhou stranu, pokud se tak bude hrát každý rok, i tento model ztratí na zajímavosti. Finálový zápas se rychle blíží a před sebou máte s vítěze dlouhodobé části. Lze tedy očekávat ještě těžší zápas, než tomu bylo v semifinále? Rozhodně. Modřice jsou, stejně jako my, mnohonásobní mistři, ale jejich tituly jsou "čerstvější". Jejich klíčoví hráči jsou "otřískanější" finalovými boji. No a finále před TV kamerami, velkým počtem diváků bude pro naše mladé hráče velkým náporem. Ale jak jsem předeslal v komentáři semifinále - my už takových psychicky složitých situací pár zvládli. Rozhodně se Modřic nebojíme. Co bude podle vás finálový zápas rozhodovat? Jaké zápasy? Kde vidíte své výhody (nevýhody) proti soupeři? Taková utkání rozhodují maličkosti. Já jsem šťastný, že jsem viděl své družstvo několikrát "dole" v sérii se Šacungem a vím (i ze základní části), že jsme zvládli všechny krizové momenty a vždy se o to postaral "někdo jiný". Rozhodně rozhodne trochu štěstí, rozhodne momentální výkon hlavních opor, ale ať bude výsledek jakýkoliv, moji hráči jsou pro mne letos velkými vítězi. Výhody a nevýhody si nechám pro sebe - Petr Gulda jich většinu zná, stejně jako my známe jejich. A ze zápasů rozhodne každý vyhraný z nepříznivého stavu a prohraný z příznivého stavu - je jedno jaká disciplína. Co si myslíte o rychlém přechodu z antukových dvorců do haly během jediného týdne? Může to být pro někoho nevýhoda potažmo výhoda? Kdo vyhraje, u toho se řekne, že je to pro něj výhoda. Je to prostě tak a tak se má hrát, aby nohejbal byl atraktivní a hra nebyla přerušována v tak důležitém zápase kvůli počasí. Kdyby se hrálo venku a byl přesun do haly, bylo by to mnohem víc nesmyslné. Takto jsme měli 10 dní na přípravu a víme to léta, že finále se hraje v hale. Jan VANKE, kapitán SK LIAPOR WITTE KARLOVY VARY Před semifinálovou sérií se nahlas mluvilo o Vašem zranění kotníku. Jak moc toto zranění bylo vážné a ovlivnilo Vaši hru a celou sérii? Opravdu, to zranění kotníku přišlo ve velice nevhodnou dobu, týden před play off na soustředění národního týmu. Do této chvíle jsem nikdy neměl žádné podobné zranění kotníku a tak jsem nevěděl, jaká doba rekonvalescence bude potřeba pro doléčení. Zpočátku se zranění zdálo být lehké s tím, že se to rozchodí. Bohužel opak byl pravdou a moje účast v prvním zápase byla velice nejistá. Okamžitě jsem, po konzultaci s klubovým trenérem, nastoupil léčbu čínské medicíny u paní Batíkové, která mě pomocí akupunktury a jiných alternativních metod dokázala zázračně připravit už na první zápas. První zápas jsem odehrál ve značných bolestech a v nejistotě, jestli kotník vydrží. V následujících zápasech se můj stav stále více lepšil, i když stále jsem hrál s fixací. Sérii ovlivnilo zranění především v tom, že trenér do poslední chvíle nevěděl, jestli budu schopný nastoupit a jak udělat předzápasovou přípravu. Jinak co se týče mého herního projevu, tak si krom prvního zápasu neuvědomuji, že by to mělo nějaký negativní dopad na předvedený výkon. Budete pro finálový zápas již na 100% v pořádku? Nyní se cítím dobře a věřím, že na finále budu patřičně připraven po zdravotní i fyzické stránce.
V jaké roli se před finále jako tým cítíte? Jak odhadujete výsledek? Cítíme se velice spokojeně, protože se nám podařilo postoupit do finále přes úřadujícího mistra ČR, což považuji za obrovský úspěch. Nyní však musíme na zdolání fantasticky hrajícího Šacungu zapomenout a zkusit předvést koncentrovaný výkon i ve finále. Náš tým je nyní díky dobré práci trenéra dobře postaven z mladých i zkušených hráčů. Věřím, že finále je otevřené a předem odhadovat výsledek by bylo troufalé. Vždy v play off záleží na průběhu zápasu, protože zápasy play off, o to víc finále, má svojí specifičnost a hraje tam roli mnoho faktorů. Pokud si budeme chtít zápas užít, předvedeme bojovnost a positivní přístup, věřím v úspěch. Důležité je, nepřemýšlet o výsledku jako celku, nýbrž jít bod po bodu, set po setu a zápas od zápasu, konečný výsledek budeme znát na konci finále. Je před námi premiéra superfinále v přímém přenosu na ČT4. Jak tento fakt vnímáte? Převládají pozitiva? Nebo se dají najít i záporné věci? Fakt, že finále bude v přímém přenosu televizních kamer je pro náš sport velkým posunem vpřed. Jsem zvědavý, jaký bude ohlas lidí u TV obrazovek a samotné ČT. Bylo by určitě dobré, aby se nejednalo o ojedinělý projekt, a aby byl širší veřejnosti nabízen extraligový nohejbal častěji. Bude záležet, jak na hráčích a předvedené hře, aby diváky bavila a byla dobrá atmosféra v hledišti, co se týče organizační stránky, jsem si jist, že bude opět profesionálně zajištěna, jak tomu bývá na mezinárodních akcích. Určitě převládají pozitiva, pro všechny hráče bude ctí, že mohou hájit své klubové barvy při prvním historickém přímém přenosu ČT 4. Jediným možným negativem může být fakt, že by tíha zápasu a přítomnost kamer mohla způsobit nervozitu u některých mladých hráčů, ale pokud svou koncentraci odvrátí od okolí a zaměří se pouze na nohejbal, věřím, že se s tím popasují. VZNIK A HISTORIE ČESKÉ NEJVYŠŠÍ NOHEJBALOVÉ SOUTĚŽE DRUŽSTEV. Nejvyšší, dlouhodobá, soutěž mužů, extraliga, letos zapisuje svůj jubilejní 40. ročník. Za čtyři desítky let nesla různé názvy Národní liga mužů ČSR, Extraliga mužů ČSR, Federální liga ČSFR, Extraliga mužů ČR. Až na jedinou výjimku se jednalo o soutěž družstev z Čech a Moravy. Tou výjimkou byly roky 1991-92, kdy se hrála Federální liga ČSFR, tedy jak již z názvu vyplývá, společná soutěž českých, moravských a slovenských družstev. Projekt federální ligy byl připraven pro delší období, jeho konec způsobilo politické rozdělení ČSFR na dva zcela samostatné státy. Nohejbalová extraliga ale nebyla první mužskou republikovou soutěží. Tou se staly republikové šampionáty dvojic a trojic. Předchůdcem extraligy byly dlouhodobé soutěže v různých regionech tehdejší České socialistické republiky. Z nich si výsadní postavení držela Pražská nohejbalová soutěž družstev, ve které startovala téměř stovka družstev. Z tohoto důvodu do nově vzniklé celorepublikové desetičlenné extraligy bylo rozhodnutím ČNS vřazeno pět pražských družstev a pět z jiných krajů. Co se týká počtu účastníků, v letech 1972-90 v nejvyšší soutěži startovalo 10 družstev. Skladba utkání sestávala ze zápasů dvojic a trojic. Žádná jiná mužská ligová soutěž v této době neexistovala, sestup družstva znamenal minimálně roční účast v krajském přeboru. V celostátní Federální lize v letech 1991-92 startovala pouze šestice týmů a pikantností byla dvojí pravidla (utkání se hrálo podle domácích pravidel ČNS, resp. SNA). O úroveň níže v této dvouletce stála Národní liga. V roce 1993 se už znovu hrálo pouze v ČR a startovalo zde rekordních 12 družstev, na které však další rok čekala reorganizace soutěží v podobě redukce na 10 účastníků a vznik regionálně členěné 2. ligy. V roce 1998 dochází k další reorganizaci, ligové soutěže mužů již mají celkem tři stupně (extraliga, 1. liga, regionálně členěná 2. liga). Ten nejvyšší se týkal šestice družstev. Do skladby utkání od tohoto roku přibývá i zápas jednotlivců. Další reorganizaci přinesl rok 2001, kdy se všechny ligové soutěže hrály s 8 družstvy. Tento počet soutěží i jejich účastníků vydržel do současné doby. Za 40 let existence pochopitelně extraliga doznávala i dalších změn. Byly to např. změny počtu zápasů v utkání, odlišná skladba zápasů párových či nepárových sestav, dohrávání či ukončení rozhodnutého utkání, ale i změny hracího systému celé soutěže, kdy ryze skupinový systém byl nahrazen kombinací skupinového systému (základní část) a vyřazovacího systému (nadstavbová část). I tento hrací systém doznal několika modifikací. A pochopitelně soutěž zasahovaly i změny, vyplývající z novelizace pravidel (počet dopadů míče na zem, dopad míče mimo hřiště, bodování v setu ). MISTROVSKÁ DRUŽSTVA EXTRALIGY MUŽŮ 1972 - TJ Solidarita Praha 1973 - TJ Solidarita Praha 1974 - TJ Slavoj Hloubětín 1975 - TJ Slavoj Hloubětín 1976 - TJ Podolí 1977 - TJ Slavoj Hloubětín 1978 - TJ Slavoj Hloubětín 1979 - TJ Slavoj Hloubětín 1980 - TJ Slavoj Hloubětín 1981 - TJ Slavoj Hloubětín 1982 - TJ Slavoj Hloubětín 1983 - TJ Slavoj Hloubětín 1984 - TJ Slavoj Hloubětín 1985 - TJ Podolí 1986 - TJ Slavoj Hloubětín 1987 - TJ ZPA Košíře 1988 - TJ Admira Kobylisy 1989 - TJ Slavoj Hloubětín 1990 - TJ Sokol Plzeň Letná 1991 - TJ ZPA Košíře 1992 - TJ Sokol Kobylisy 1993 - TJ Sokol Kobylisy 1994 - TJ Chezak Karlovy Vary 1995 - TJ Sokol Kobylisy 1996 - TJ Sokol Kobylisy 1997 - TJ Sokol Kobylisy 1998 - TJ Sokol Kobylisy 1999 - SK Liapor Karlovy Vary 2000 - SK Liapor Karlovy Vary 2001 - SK Liapor Karlovy Vary 2002 - SK Liapor Karlovy Vary 2003 - TJ Sokol Exmost Modřice 2004 - TJ Sokol Exmost Modřice 2005 - SK Liapor Karlovy Vary 2006 - TJ Sokol SDS Exmost Modřice 2007 - TJ Sokol SDS Exmost Modřice 2008 - TJ Sokol SDS Exmost Modřice 2009 - TJ Sokol SDS Exmost Modřice 2010 - SK Šacung VHS Benešov 1947 2011 -
PARTNEŘI FINÁLOVÉHO UTKÁNÍ NÁRODNÍ PODNIK