Inventáře a katalogy Státního okresního archivu Opava. Číslo listu NAD: 1388 Evid. číslo pomůcky: 853. Opavský bruslařský spolek, Opava

Inventáře a katalogy Státního okresního archivu Opava Číslo listu NAD: 1388 Evid. číslo pomůcky: 853 Opavský bruslařský spolek, Opava 1903-1926 INVENTÁŘ Zpracovala: PhDr. Marta Medková Opava 2009 OBSAH Úvod 3 Seznam základních pramenů a literatury 10 Příloha 10 I. Spisový materiál 1. Spisy 11 II. Ostatní materiál 1. Tiskoviny 11 Strana 1/81

ÚVOD I. Vývoj původce archivního fondu Právem spolčovacím bylo chápáno právo dobrovolně se sdružovat v právnickou osobu (spolek) k určité povolené činnosti. Podrobnosti upravovaly jednotlivé zvláštní zákony a nařízení, nejstarším byl císařský patent č. 253/1852 ř. z., který se původně vztahoval na všechny spolky. Spolkovým zákonem z 15. listopadu 1867, č. 134/1867 ř. z. byla jeho platnost omezena jen na spolky výdělečné. Nový spolkový zákon opustil dříve platnou zásadu koncesní, při níž mohl spolek vzniknout teprve na základě úředního povolení (koncese) a přiklonil se k liberálnějšímu stanovisku zaručujícímu větší spolčovací svobodu. Pokud nebyl spolek úředně zakázán, mohl zahájit činnost. Zamýšlené utvoření spolku museli petenti oznámit zemskému úřadu, případně ministerstvu vnitra a připojit návrh stanov. Úřad mohl utvoření spolku zakázat, byl-li spolek podle svého účelu nebo stanov protizákonný nebo pro stát nebezpečný, nebo pokud by svou činností narušoval veřejný klid a pořádek. Tento na svou dobu moderní a pokrokový zákon vedl k nebývalému rozvoji spolkového života zakládáním širokého spektra spolků, mezi nimiž nechyběly ani kluby a spolky s tělovýchovným či sportovním zaměřením. Za nejstarší moderní sportovní organizaci v Opavě lze považovat bruslařský spolek (Troppauer Eislaufverein) založený na zasedání valné hromady 16. listopadu 1868 v restauraci U Kiosku a úředně schválený Zemskou vládou slezskou v Opavě 2. prosince téhož roku. V čele zakládacího výboru stál zlatník Eduard Schmidt. Účelem spolku bylo provozování a podpora bruslení a lední zábavy. Podle prvních stanov se členem spolku mohl stát kdokoli bez rozdílu pohlaví. V roce 1881 byl předsedou spolku advokát Dr. Heinrich Horny, po něm v roce 1883 Heinrich Keil a v roce 1885 gymnaziální profesor Ferdinand Richter. V roce 1887, kdy se novým spolkovým předsedou stal advokát Dr. Herman Krommer, došlo ke změně stanov. Členy spolku se nyní mohli stát pouze muži, a to výlučně německé národnosti. V roce 1891 byl v adresáři města Opavy jako předseda spolku uveden Dr. Victor Pretzlik, ale už od roku 1892 jím byl prokazatelně opět Ferdinand Richter. Ten tuto funkci zastával i v letech 1901-1903 a zřejmě až do roku 1910. Troppauer Eislaufverein začínal jako sdružení zastupující opavské bruslaře navenek a zabezpečující provádění stavebních úprav v prostoru ledové plochy a jejího okolí. Samotné kluziště táhnoucí se podél Zámeckého okruhu pak spolek spravoval až do roku 1880. Tradice bruslení, které se provozovalo na řece i rybníku v prostoru hospodářského dvora Klipláku, sahala v Opavě do první poloviny 19. století. Poté, co řeka Opava postupující industrializací a vypouštěním odpadních vod z průmyslových podniků přestala dostatečně zamrzat, bylo na ní bruslení z bezpečnostních důvodů zakázáno. Tato situace vedla opavskou městskou radu k usnesení zřídit "bezpečné kluziště pro mládež". Stalo se tak 3. prosince 1857. Ledová plocha vznikla napuštěním hradebního příkopu východně od Ratibořské brány vodou z Mlýnského náhonu 16. prosince 1857. Na novém kluzišti, které mělo rozměry 240x35-45 m a bylo s přibližně 10 000 m2 plochy údajně třetím největším kluzištěm monarchie po Vídni a Budapešti, se poprvé bruslilo nejpozději na Tři krále roku 1858. Rozlehlý areál přinesl Opavanům jak možnost zimního rekreačního pohybu, tak možnost společenského vyžití, jež se tady v zimních měsících přesouvalo z tradiční promenády na Horním náměstí. Kluziště v následujících letech prodělalo několikeré zkrácení na výsledných 200 metrů, ale současně došlo k jeho rozšíření na přibližně 50 metrů, a to díky demolici starého bruslařského pavilonu vybudovaného podle návrhu Julia Lundwala. Ten se nacházel v letech 1885-1900 na místě prvních dřevěných bud a staré tělocvičny, odkoupené od Turnvereinu, v prostoru za dnešním Mendelovým gymnáziem. V roce 1900 byla firmou Kern & Blum na jihovýchodním okraji kluziště vystavěna nová elegantní spolková budova, která odstínila zimní slunce a umožnila dřívější a dlouhodobější zamrzání ledové plochy. V době založení spolku ho nebylo možno považovat v pravém slova smyslu za sportovní spolek, neboť krasobruslení jako sport ještě neexistovalo. Základy vzniku tohoto sportovního odvětví (něm. Eiskunstlaufen) položila až tzv. vídeňská škola. Vídeňská pravidla byla takřka beze změny přijata i jako soutěžní řád německo-rakouského bruslařského svazu (Deutscher und österreichischer Eislaufverband), založeného roku 1889, do něhož v roce 1891 vstoupil i Troppauer Eislaufverein. S vídeňskou školou přicházeli do styku od druhé poloviny osmdesátých let také Opavané, uplatňovat ji začal majitel tiskárny August Strasilla, jehož za "prvního krasobruslaře na opavské dráze" oficiálně uznal i Troppauer Eislaufverein. Současně se teorií krasobruslení Strana 2/81

zabýval též Strasillův kolega z opavského bruslařského spolku, řídící učitel Robert Holletschek. Vyšel z učebnice Spuren auf dem Eise z roku 1881, ale její pravidla dále rozvinul a doplnil. Své poznatky shrnul nejdříve v rozsáhlém článku v Allgemeine Wiener Sportzeitung a poté i v knize Kunstfertigkeiten im Eislaufen, vydané roku 1891. Jeho dílko se setkalo s nebývalým ohlasem, naposledy vyšlo ještě roku 1925 v Mnichově. Vídeňská škola rozpracovaná Holletschkem se sice posléze rozplynula v tzv. mezinárodním stylu, ale její vliv na proces zesportovnění krasobruslení byl nepochybný. Bruslařské soutěže pořádal Troppauer Eislaufverein už na začátku osmdesátých let, ale nad sportovním duchem převládala ještě zábava. Roku 1894 byl ve spolku založen speciální sportovní výbor, v klubu se začalo pěstovat rychlobruslení, organizovaly se každoroční mládežnické závody. Založení bruslařských svazů kolem roku 1890 umožnilo konat mezinárodní soutěže, na nichž začali opavští bruslaři sklízet úspěchy. Metodik Holletschek získal na mistrovství německo-rakouského bruslařského svazu v Opavě v roce 1894 ve dvojici s Alicí Glesinger druhé místo. Opava, jež dominovala bruslařskému sportu v německých oblastech českých zemí, byla vybrána za sídlo z jejího popudu v roce 1903 zřízeného bruslařského okresu Sudetské země (Eislaufbezirk Sudetenländer).Ten byl součástí německého bruslařského svazu (Deutscher Eislaufverband für deutsche Eislaufvereine, tj. torzo německo-rakouského svazu). Okres měl sdružovat veškeré ve svazu organizované německé bruslařské spolky Čech, Moravy a Slezska. Troppauer Eislaufverein zaujímal v německo-rakouském (později německém) svazu čestné místo. Robert Holletschek a po něm Otto Maly senior zastávali po jistou dobu funkci místopředsedy, Opava se v letech 1894 a 1901 stala dějištěm svazových mistrovství. Nejvýznamnějším podnikem na opavské sportovní scéně však bylo XIII. mistrovství světa v krasobruslení v lednu 1908, jehož pořádáním pověřila Mezinárodní bruslařská unie, toho času se sídlem ve Stockholmu, právě Opavský bruslařský spolek u příležitosti čtyřicátého výročí jeho založení. Dostalo se mu ocenění jeho přínosu k profilování moderního bruslařského sportu a uznání za dlouhodobou péči o jeho rozvoj. Protektorství nad šampionátem přijal kníže Jan II. z Liechtensteina. V čele sportovního organizačního výboru stanul Robert Holletschek. Závody sestávaly ze sedmi soutěží během dvou dní. Status mistrovství světa přitom měly pouze jízdy mužů-jednotlivců. Sportovní klání odstartovalo v sobotu 25. ledna, kdy se konaly čtyři soutěže. Vedle mezinárodních závodů seniorů, žen a juniorů obohatil sportovní program unikátní závod čtveřic, který opavské mistrovství nabízelo jako první a zároveň poslední v historii. Zúčastnilo se ho jediné družstvo Opavského bruslařského spolku (Otto Aiger, Edgar Bareck, Oskar Hoppe, Leo Urban). Následujícího dne, v neděli 26. ledna, přišla na řadu mezinárodní soutěž párů o putovní cenu Jeho královské výsosti prince Rupprechta Bavorského, dámské mistrovství Mezinárodní bruslařské unie (nazývané mistrovstvím světa až od roku 1924) a mistrovství světa mužů. Soutěž párů vyhráli mnichovští Anna Hübler s Heinrichem Burgerem, druzí se umístili domácí Grete Bartel a Alois Wilschek. Ženské mistrovství vyhrála ze dvou soutěžících suverénní Lili Kronberger z Budapešti. Mistrovství světa mužů mělo po omluvě vídeňských závodníků pouze tři účastníky, prvenství si odnesl Švéd Ulrich Salchow. V následujících dekádách se opavské kluziště stalo ještě mnohokrát dějištěm významných mezinárodních závodů, ve výročních letech 1928 a 1938 dokonce hostilo mistrovství Evropy. Právě v souvislosti s pořádáním mistrovství v roce 1928 došlo k policejnímu šetření činnosti spolku. Podnětem byl mimo jiné článek s názvem "Troppauer Eislauf-Verein v odboji proti státu" a žádost spolku o subvenci u ministerstva obchodu. Policejní zpráva charakterizovala spolek jako německo-nacionální a jeho vedoucí činitele (předsedu Ottu Maleho a místopředsedu Karla Stadlera) jako osoby radikálně nacionálního a protistátního smýšlení, proti nimž bylo v roce 1925 vedeno trestní řízení pro přečin 14 zákona na ochranu republiky a přestupek 1 zákona o teroru, které však bylo státním zástupcem zastaveno. Policejní ředitelství přikázalo spolku užívání dvojjazyčných nápisů na svém sportovišti, proti čemuž se spolek nejprve odvolal a posléze své odvolání stáhl, neboť bylo zjištěno, že vůbec nevlastní licenci na provozování kluziště a musí o ni požádat. Při mistrovství se pak české nápisy v pořadí až za německými objevily, vyvěšena byla i československá vlajka. V roce 1930 byla provedena změna stanov spolku, když bylo zrušeno ustanovení o německé příslušnosti členů a umožněno ve zvláštních případech přijímat do spolku i ženy, ovšem bez práva volitelnosti. Nejvyššími orgány spolku byla valná hromada a tzv. lední rada (Eisrate), která se skládala z předsedy, místopředsedy a 10 členů. Spolek tvořili čestní členové, kmenoví členové, členové a účastníci. Jejich práva a povinnosti pak blíže upravovaly stanovy. Už před první světovou válkou disponoval Troppauer Eislaufverein nejen širokou členskou základnou, ale i mnoha vynikajícími závodníky. Patřili mezi ně pozdější zlatý medailista z mistrovství Evropy 1925 (v páru s manželkou Liesl) Oskar Hoppe, Grette Strasilla (pátá na mistrovství světa 1911) a všestranná sportovkyně Margarete von Janotta, vynikající rovněž jako tenistka. Na úspěšné dlouholeté činnosti spolku se vedle již zmíněného metodika Rudolfa Holletschka (od roku 1906 též místopředseda německého bruslařského svazu), velkoobchodníka se železářským zbožím Karla Dorasila (jednatel spolku) a vůbec nejvýznamnějšího opavského sportovního funkcionáře, lékaře MUDr. Otty Maleho seniora (předseda opavského spolku v letech 1910-1940, stál v čele Eislaufbezirk Sudetenländer a po Holletschkovi převzal místopředsednictví v německo-rakouském, potažmo německém bruslařském svazu) podíleli další spolkoví činitelé z plejády známých opavských osobností: obchodník Rudolf Wenzel (pokladník spolku), gymnaziální profesor a zemský archivář Dr. Gottlieb Kürschner, zemský rada Dr. Hermann Hampel, stavitel Viktor Bartel, zemský vrchní účetní rada Albert Jilge, advokát Dr. Kasimir Pillarsky, sanitární inspektor a zemský sanitární rada MUDr. Alexander von Rositzky, vrchní zemský rada Karl Stadler (jednatel a později dlouholetý místopředseda spolku), majitel tiskárny a obchodník s auty August Strasilla, úředník Alois Wilschek, obchodní agent Ing. Eugen Zauhar, poručík Engelbert Pilz, majitel obchodu se smíšeným zbožím Richard Sonntag, okresní soudce Dr. Hans Panek, živnostenský inspektor, později ředitel Ing. Erich Bartel, vládní rada zemské politické správy Ing. Franz Srb, úředník zemského úřadu pro vyměřování dávky z přidané hodnoty Karl Böhm, úředník zemské politické správy Karl Czernohorsky, technický úředník opavské rafinerie cukru, chemik Ing. Alois Kroczek, okresní soudce a poté vrchní zemský soudní rada Dr. Othmar Petzel, profesor Max Schindler, profesor Anton Bennek, lékař MUDr. Guido Maly junior, advokát JUDr. Otto Maly junior ( působil od roku 1925 jako předseda Deutscher Eislaufverband in der CSR, Sitz Troppau) a mnozí jiní. Členy spolku se zpravidla stávali rodinní příslušníci a členství často přecházelo z generace na generaci, jak tomu bylo i v případě dlouholetého váženého předsedy spolku Otty Maleho a jeho synů. MUDr. Otto Maly senior se narodil v severočeské Kadani 4. dubna 1860 a do Opavy se přistěhoval v roce 1892. Strana 3/81

Jeho ženou se stala Melanie, rozená Girschek, dcera obchodníka se železářským zbožím, jež se narodila 24. ledna 1876 v Opavě. Měli dva syny - Ottu, narozeného 23. května 1896, a Guida, který se narodil 2. listopadu 1897. MUDr. Otto Maly bydlel v domě na Olomoucké ulici č. 2, kde dlouhá léta ordinoval jako praktický lékař a současně pracoval i jako lékárník ve zdejší lékárně "Deutsch - Ordens - Kreuz". Měl titul královského a sanitárního rady, byl mnoho let ředitelem léčebného a ošetřovacího ústavu Marianum a od roku 1902 několik volebních období za sebou i opavským obecním radním. Od přelomu 19. a 20. století zastával rovněž post předsedy cyklistického I. schlesischer Bicycle-Clubu (později I. schlesischer Radfahrer-Verein), a to do jeho zániku v roce 1909. Angažoval se rovněž jako předseda výboru při pořádání tenisových turnajů spolku Deutscher Sportverein, tenisu se později věnovali oba jeho synové. Z nesportovních sdružení předsedal spolku Kammermusik-Verein od jeho založení v roce 1900 až do třicátých let 20. století a patřil k čelným členům opavského dobrovolného hasičského sboru (Troppauer freiwiligen Feuerwehr), respektive jeho záchranné stanice, v níž působil jako vedoucí lékař. Byl rovněž znám jako divadelní a hudební kritik pro list Deutsche Post. Od roku 1939 žil v domě svého syna Guida na Lidické ulici 3, kde také 10. února 1945 zemřel. Starší syn JUDr. Otto Maly pracoval jako advokát. Vystudoval právnickou fakultu německé univerzity v Praze a vysokou školu mezinárodního obchodu ve Vídni. Jeho manželkou se stala Erika, rozená Weisshuhn, narozená 26. října 1908 v Opavě. Oženil se s ní 11. října 1930 a měli tři děti: Otto Roberta, narozeného 5. srpna 1931, Rainera, který se narodil 23. března 1935, a nejmladší dceru Christu. Ta se narodila 1. března 1945. Bydleli nejdříve na rodinném statku Weisshuhnů v Budišově nad Budišovkou, Na Stoupách č. 406, později se přestěhovali do Opavy na Olomouckou č. 2 a poté na Husovu ulici č. 10. Advokátní kancelář Otty Maleho se nacházela na náměstí Republiky 14. Po březnových volbách 1931 se Otto stal za Deutsche nationalsozialistische Arbeiterpartei obecním zastupitelem a zástupcem přednosty právního oddělení, a to do rozpuštění této strany na podzim 1933. V letech 1933-1935 byl pod policejním dohledem a jeho písemné kontakty podléhaly dopisní censuře, což ho mělo poškodit v profesní činnosti. Od března 1938 byl stejně jako jeho mladší bratr členem Sudetendeutsche Partei, od listopadu 1938 pak NSDAP a členem motorizovaného oddílu NSKK (Nationalsozialistisches Kraftfahrkorps), kde působil jako vrchní oddílový vedoucí a právní referent. Jeho soukromá advokátní praxe se i přesto ve čtyřicátých letech dostala pod drobnohled okresního vedení NSDAP, potažmo okresního soudu NSDAP, který prošetřoval jeho zastupování v kauzách dvou "politicky a charakterově nespolehlivých českých klientů" proti německým soukmenovcům. Vědomě tím měl jednat proti zájmům strany a v rozporu se směrnicí národně-socialistické jurisdikce a soud mu proto za jeho ne zcela nezávadné chování i přes jeho důraznou obhajobu udělil důtku. Okresním vedením NSDAP byl upozorněn na dodržování povinností "národně-socialistického advokáta". Mladší syn MUDr. Guido Maly byl internistou a spolu s otcem vykonával na přelomu třicátých a čtyřicátých let 20. století privátní praxi na ulici Dr. Zinsmeistera č. 1a (dnešní Lidická ulice). Kromě toho měl soukromou praxi také v opavské zemské nemocnici. Jeho první žena Charlotte (Lotty), rozená Ponec, se narodila 15. prosince 1908 v Opavě. Měli tři děti : Klause, Ullricha a Utu. Nejprve bydleli s rodiči na Olomoucké ulici, v roce 1939 pak Guido koupil dům na Lidické ulici č. 3. Od listopadu 1938 se stal členem NSDAP a také příslušníkem SS a NSV (Nationalsozialistische Volkswohlfahrt). Manželství Guida a Charlotte bylo 14. září 1942 z oboustranné viny (důvodem byla s největší pravděpodobností nevěra) rozvedeno a o rok později se dr. Maly znovu oženil s mladou sekretářkou veterinárního lékaře vojenského záložního lazaretu v Opavě, kde on sám sloužil jako štábní lékař. V říjnu 1943 byl přeložen do vojenského lazaretu v Těšíně. Usiloval o místo primáře interního oddělení, ale vzhledem k jeho neurovnaným rodinným poměrům a ne právě morálně bezchybnému chování to bylo pro okresní vedení strany NSDAP těžko přijatelné. Naznačeno odtud bylo, že pro získání primářského postu měl svou bývalou ženu "nastrčit" tehdejšímu vládnímu prezidentovi v Opavě JUDr. Friedrichovi Zippeliusovi (ten byl na podzim 1942 za podnapilost a výtržnost v Karlově Studánce z funkce vládního prezidenta odvolán, degradován z hodnosti plukovníka SS a poslán na frontu), a že neměl nic proti rozvíjení jejich "úzkého vztahu". Jeho případ tehdy vzbuzoval značnou pozornost a velmi nepříznivou reakci opavské veřejnosti, neboť bývalá manželka Lotty s dětmi zůstala nadále v původním bytě v domě na Lidické ulici č. 3, kde současně žil Guido s novou ženou (měli dokonce částečně obývat stejné bytové prostory) a kde teď bydleli i jeho rodiče. Tato vyostřená situace a právní spory bývalých manželů např. o výživné, vyvolávaly trvalé napětí, časté hádky a výstupy, což nepříznivě působilo především na výchovu dětí. Tíživý problém společného bydlení se přes mnohé naléhavé žádosti Guida i přes intervence a snahu kompetentních míst stále nedařilo vyřešit. Dr. Maly získal koncem dubna 1943 od bytového úřadu náhradní třípokojový byt na Lidické ulici č. 20, ten ale dobrovolně a podle jeho domnění jen přechodně přenechal k dispozici rodině německých válečných uprchlíků, konkrétně paní Schott s pěti dětmi, jejíž obydlí v Porýní bylo poškozeno bombardováním. Ta se však odmítala vystěhovat a úřady se vzhledem ke všem okolnostem neodvážily přinutit ji k tomu násilím, i když dr. Maly tento byt neodkladně potřeboval pro svou bývalou ženu a děti. V listopadu 1943 žádal okresní vedoucí NSDAP opavského vicepurkmistra, zda by nemohl dr. Malemu přidělit byt po zemřelém primáři dr. Habelovi na Olomoucké ulici. Mezitím těžce nemocná paní Schott odcestovala koncem října s nejmladším kojencem za svým mužem do Bochumi a ostatní děti ponechala v péči nejstarší šestnáctileté dcery. Příslušný úřad pro blaho lidu (Amt für Volkswohlfahrt) však nemohl děti vystěhovat v době nepřítomnosti matky, hodlal počkat na její návrat a poté s ní v této záležitosti znovu jednat. Zdá se však, že bezvýchodnou situaci dr. Maleho se nakonec přece jen podařilo vyřešit. Podle dochovaných dokumentů bydlela totiž Charlotte v září 1944, kdy chtěla uzavřít sňatek s Friedrichem Zippeliusem (v té době byl v hodnosti poručíka na frontě), již na Olomoucké ulici č. 28, tedy zřejmě v bytě po zmíněném dr. Habelovi. Další osud Guida Maleho není znám. On, ani jeho první či druhá žena a děti se v evidenci Němců odsunutých po roce 1945 z města Opavy nenachází. Ostatní členové rodiny - vdova Melanie Maly, která toho času pobývala v sociálním ústavu Marianum a Dr. Otto Maly junior s manželkou a dětmi, včetně teprve čtyřměsíční dcery - byli v rámci poválečného odsunu německého obyvatelstva transportováni z Opavy 4. července 1946. Po sloučení Slezska s Moravou a zrušení Zemské správy politické ve Slezsku s účinnosti k 1. prosinci 1928 se stal nejvyšším zemským úřadem Zemský úřad v Brně, který převzal i spolkovou agendu existujících spolků, včetně vedení spolkového rejstříku. Po mnichovském diktátu a obsazení pohraničních oblastí země České a Moravskoslezské německými okupanty počátkem října 1938 docházelo na zabraném území tzv. Sudetské župy (Sudetengau) k nastolení nacistického režimu rychlým zaváděním německé správy. Na základě nařízení říšského komisaře (Der Reichskomissar für Sudetendeutsche Gebiete) z 22. října 1938 zveřejněném v Úředním věstníku pro sudetoněmecké území (Verordnungsblatt für die Strana 4/81

Sudetendeutschen Gebiete), číslo 7 z 26. října 1938 o rozpuštění, převedení a včleňování organizací na sudetoněmeckém území a na základě dalších opatření zvláštního komisaře (Der Stillhalterkomissar für Organisationen in den sudetendeutschen Gebieten), který působil do 15. září 1940, byla naprostá většina (asi 4/5) všech spolků zrušena. Opavský bruslařský spolek byl začleněn do německého říšského svazu pro tělesnou výchovu. Ze spolkového rejstříku Zemského úřadu v Brně byl spolek vymazán v roce 1940 pod číslem jednacím 5968/40, neboť se územní změnou stal spolkem, jehož sídlo leželo mimo hranice Protektorátu Čechy a Morava. Po roce 1945 už spolek nebyl obnoven. Jeho novým nástupcem se stal český hokejový a bruslařský klub - H. C. Opava, který byl schválen 26. března 1946. II. Vývoj a dějiny archivního fondu Fond vznikl z činnosti německého Opavského bruslařského spolku. Písemnosti byly původně uloženy ve Slezském studijním ústavu v Opavě jako součást tzv. Literárního archivu. Odtud byly v roce 1980 předány do Zemského archivu v Opavě. V roce 1995 byly delimitovány pod číslem jednacím 434/1995 do Státního okresního archivu v Opavě a evidovány 7. srpna 1995 pod přírůstkovým číslem 24/1995. Nový fond byl uložen v depozitáři Státního okresního archivu v Opavě, Lidická 2a, kde zůstal i po svém archivním zpracování. III. Archivní charakteristika archivního fondu Písemnosti, respektive v převážné míře tiskoviny v německém jazyce, se dochovaly z let 1903-1926. Některé tiskoviny jsou ve špatném fyzickém stavu (jsou křehké, lámavé, mají trhliny a přelomení). Fond je velmi mezerovitý a tvoří ho jen nepatrný zlomek korespondence z roku 1913 a tištěné programy bruslařských soutěží vlastní i cizí provenience z let 1903-1926. Ve fondu zcela chybí doklady o vzniku a zániku spolku, stanovy a jejich změny, zápisy ze zasedání výboru a valných hromad spolku, evidence členů, výroční zprávy, pamětní knihy či účetní materiál. Nedochovaný archivní materiál k dějinám spolku zčásti nahrazují především pamětní sborníky vydané u příležitostí jeho jubileí a drobné články v dobovém tisku. Fond byl nově uspořádán v roce 2008 ve Státním okresním archivu Opava podle platných metodických návodů pro zpracování archivního materiálu (Metodické návody a instrukce pro zpracování archivního materiálu - zvláštní příloha k Sborníku archivních prací X/1960, č. 2): I. Spisový materiál 1. Spisy II. Ostatní materiál 1. Tiskoviny Tiskoviny byly podle obsahu rozděleny do tří samostatných inventárních jednotek: programy a rozpisy bruslařských soutěží pořádaných Opavským bruslařským spolkem, programy a rozpisy mistrovství světa v krasobruslení konaném v Opavě v roce 1908 a konečně programy ostatních akcí pořádaných cizími bruslařskými spolky, ať už domácími nebo zahraničními. Při pořádání fondu nebyla provedena vnitřní skartace. Vzhledem k malému množství a přehlednosti zpracování archivního materiálu nebyly k inventáři vyhotoveny rejstříky. Fond o celkovém rozsahu 0,12 bm tvoří 5 inventárních a 1 evidenční jednotka, a to 1 karton. IV. Stručný rozbor obsahu archivního fondu Fond Opavského bruslařského spolku lze vzhledem k množství a typu dochovaných písemností využít jen velmi okrajově ke studiu o jeho činnosti. Obsahuje pouhé dva dopisy předsedy spolku Otty Maleho z roku 1913 a tištěné programy a rozpisy bruslařských soutěží, a to především krasobruslení, případně i rychlobruslení či hokejových zápasů. Nejcennější z nich je bezesporu program týkající se opavského mistrovství světa a doprovodných mezinárodních závodů v krasobruslení v roce 1908, včetně podrobného rozpisu jednotlivých soutěží a soutěžního protokolu. K doplnění studia dějin spolku lze využít nově zpracované příspěvky Martina Pelce, které citují některé další prameny, a zejména novinové i časopisecké články a jubilejní publikace uložené v knihovně Zemského archivu v Opavě. Dále je možno alespoň částečně využít archivní fondy uložené ve Státním okresním archivu Opava (Archiv města Opava, Okresní úřad Opava, NSDAP- Okresní vedení Opava, Ústřední národní výbor Opava), fond Zemské vlády slezské, který se nachází v Zemském archivu v Opavě a spolkový spis Opavského bruslařského spolku z fondu Zemský úřad v Brně, jehož originál je uložen v Moravském zemském archivu v Brně. Pro potřeby archivu a badatelů byla vyhotovena jeho kopie, která je zařazena u fondu. V. Záznam o uspořádání archivního fondu a sestavení pomůcky Strana 5/81

Fond uspořádala PhDr. Marta Medková. Inventář sestavila PhDr. Marta Medková ve Státním okresním archivu Opava v roce 2009. Seznam základních pramenů a literatury 1. Prameny Adresáře města Opavy z let 1881, 1891, 1901, 1911, 1924, 1932, 1938 Noviny Troppauer Zeitung Opavská úmrtní matrika z roku 1945, Magistrát města Opavy - matrika Státní okresní archiv Opava, fondy: Archiv města Opava 1247-1945 (1947) Okresní úřad Opava (1756) 1850-1938 (1948) NSDAP - Okresní vedení Opava 1938-1945 Ústřední národní výbor Opava 1945-1949 (1950) Zemský archiv v Opavě, fond: Zemská vláda slezská Opava (1747) 1850-1928 (1938) Moravský zemský archiv v Brně, fond: Zemský úřad Brno (1621) 1918-1945 (1951), III. manipulace, karton 3018, spolkový spis č.j. 5968 2. Literatura Chodura, Roland. Der Troppauer Eislaufverein TEV. In: Troppauer Heimat-Chronik, Jänner 2009, Folge 708, s. 3-7. Kudělka, P. Německý spolkový a kulturní život ve městě Opavě ve druhé polovině devatenáctého a na počátku dvacátého století. Ostrava 2006, 113 s. Diplomová práce (Mgr.). Ostravská univerzita v Ostravě, filozofická fakulta, katedra historie. Pelc, Martin. "Troppauer Eistypen": zapomenuté dílko akademického malíře Richarda Assmanna. Vlastivědné listy Slezska a Severní Moravy, 2007, roč. 33, č. 2, s. 23-25. Týž. Mistrovství světa v krasobruslení v Opavě roku 1908. Vlastivědné listy Slezska a Severní Moravy, 2008, roč. 34, č. 2, s. 16-18. Týž. Struktury opavského sportu před první světovou válkou. Opava. Sborník k dějinám města 6, 2008, s. 21-29. V příspěvcích Martina Pelce je citována starší literatura týkající se přímo opavského bruslařského spolku i počátku a rozvoje opavského sportu vůbec. Příloha U fondu je v kartonu zařazena kopie spolkového spisu Opavského bruslařského spolku z let 1868-1940. Originál je uložen v Moravském zemském archivu v Brně, ve fondu Zemský úřad Brno. Strana 6/81

Sklárny Fischmann synové, spol. s r.o., Teplice-Šanov I. VEDENÍ A SPRÁVA A. Statutární a správní záležitosti 1 Ukázka hlavičkového papíru b.d. kt 1 2 Stanovy Evropského svazu lahváren, spol. s r.o., Düsseldorf [1907] kt 1 3 Protokoly ze zasedání Sdružení výrobců okurkových sklenic 1929-1931 kt 1 4 Protokoly ze zasedání Comité Permanent des Industries du 1933 kt 1 Verre Européennes 5 Zápisy z jednání Sdružení tyčového skla 1933-1934 kt 1 6 Zápisy z jednání Kartelu tyčového skla 1936-1938 kt 1 7 Protokoly ze zasedání dozorčí rady Rakouského lahvářského kartelu 1908-1920 kt 1 8 Protokoly ze zasedání dozorčí rady Evropského svazu lahváren, 1908-1920 kt 2 spol. s r.o., Düsseldorf 9 Zápis z 50. zasedání dozorčí rady Evropského svazu lahváren, 1936 kt 3 spol. s r.o., Düsseldorf 10 Obchodní zpráva firmy Sklárny Fischmann synové, spol. s r. 1918 kt 3 o., Teplice 11 Obchodní zpráva firmy Aktien-Gesellschaft für Glasindustrie, 1930 kt 3 vorm. Friedrich Siemens, Dresden 12 Společenská smlouva o vytvoření firmy Sklárny Fischmann 1914 kt 3 synové, spol. s r. o.,teplice 13 Stručné shrnutí změn potřebných v dceřinných společnostech 1918 kt 3 TRIPTIS, A. G. v Rakousku 14 Pískovna Sylvester, spol. s r.o., Ledvice 1916-1931 kt 3 (společenská smlouva, zápisy z valných hromad, provozní zpráva, koupě pozemků aj.) 15 Korespondence s Vitreou, spol. s r.o. v Praze o továrnách 19301934-19 kt 3 Pálfalva a Pančevo 35 16 Prva Mehanička Fabrika Stakla za prozore, A.D., Pančevo 1935-1936 kt 4 (výkonný výbor, dozorčí rada, navýšení kapitálu, provozní zprávy, korespondence) 17 Zagyvapálfalvaer Glasfabrik, A.G., Budapešť 1935-1936 kt 4 (výkonný výbor, výrobní kapacita van, korespondence aj.) 18 Korespondence s krajskými soudy 19271933193 kt 4 6 19 Korespondence s okresními soudy 1927 kt 4 20 Totéž 19331936 kt 4 21 Korespondence s Okresní správou politickou v Teplicích - 1927 kt 4 Šanově 22 Korespondence s místními úřady 1927-1936 kt 4 (Újezdeček, Mstišov, Košťany, Pozorka) 23 Korespondence s finančními a daňovými úřady 1923-1936 kt 5 24 Korespondence se živnostenskými úřady 1927 kt 5 25 Korespondence s revírními báňskými úřady 1927-1936 kt 5 26 Korespondence s ostatními úřady 19271935-19 kt 5 36 27 Korespondence s Ústředním svazem čs. průmyslníků 1935-1936 kt 5 28 Korespondence s Německým hlavním svazem průmyslu v ČSR 1936 kt 5 29 Korespondence s lahvovým oddělením Bőhmische Union Bank v 1926-1928 kt 6 Praze (B.U.B.) 30 Totéž 1930 kt 6 31 Totéž 1933 kt 6 32 Totéž 1935 kt 6 33 Korespondence s advokáty a notáři 1930 kt 7 34 Totéž 1931 kt 7 35 Totéž 1935 kt 7 Strana 7/81

36 Korespondence mezi vedením firmy v Praze a Teplicích 1935 kt 8 37 Korespondence pražského sekretariátu 1936 kt 8 38 Korespondence ředitele Ernsta Schmolky 1930 kt 8 39 Totéž 1935 kt 9 40 Korespondence Hanse Fischmanna 1930-1931 kt 9 41 Korespondence Julia Fischmanna 1931-1932 kt 9 42 Korespondence Willyho Fischmanna 1931 kt 9 43 Totéž 1935-1936 kt 9 44 Korespondence Waltera Fischmanna 1935-1936 kt 9 45 Korespondence Arnolda Fischmanna 1935-1936 kt 10 46 Běžná korespondence 1927 kt 10 47 Totéž 1927 kt 11 48 Totéž 1930 kt 11 49 Totéž 1930 kt 12 50 Totéž 1933 kt 12 51 Totéž 1934 kt 13 52 Totéž 1935 kt 13 53 Totéž 1936 kt 13 54 Poznámky k poradám, schůzkám a telefonickým hovorům 1930-1931 kt 14 B. Majetkoprávní záležitosti 55 Kupní a směnné smlouvy 1857-1926 kt 14 56 Výpisy z pozemkových knih 18911907193 kt 14 41941 57 Usnesení Okresního soudu v Teplicích v pozemkových 1897-1914 kt 14 záležitostech (k. ú. Mstišov a Pozorka) 58 Zpětné odkoupení firmy Fischmann od akciové společnosti Triptis (kvitance, smlouva, korespondence) 1919-1928 kt 14 59 Předání sekvestrovaných forem a nástrojů firmě Komotauer Glashüttenwerke A.G. 60 Prodej továrny na tabulové sklo v Dubí (popis objektu, parcelování, korespondence) 61 Pobočka v Jablonci n. Nisou (výpisy z poz. knih, jednání s firmou Riedel, tyčové sklo, korespondence) 62 Josef Nowotny ml., provozovatel prodejního skladu v Lučanech nad Nisou 63 Rudolf Vater, prodejní sklad tyčového skla v Lučanech nad Nisou 64 Glashüttenwerke Leopold Stiassny (prodej akcií, vystoupení z firmy Fischmann, korespondence) 65 Brüxer Glashütte Ignatz Glaser (odprodej budov, konkurzní řízení, korespondence aj.) 66 Trmická sklárna Krutiš a spol., s r.o., Trmice (seznam společníků, seznam zákazníků, konkurence, korespondence aj.) 67 Likvidace Továrny na lahve v Radnicích u Plzně po odkoupení kartelem (darování dělnické kolonie, odprodej materiálu, demontáž hutě, podpora dělníkům) 68 Důl Svornost v Pozorce (smlouvy, ocenění majetku, výkaz ploch, rozhodčí řízení, majetko-právní záležitosti) 69 Důl Novoobdařené štěstí, spol. s r.o., Teplice (smlouvy, protokoly aj.) 70 Těžařstvo dolu Karel v Novosedlicích (výmaz těžařstva, korespondence, daňové přiznání, likvidační bilance aj.) 71 Odškodnění firmě Josef Rindskopf Sőhne v Košťanech v důsledku důlní činnosti dolu Emilie 19271930-19 kt 14 32 1928-1931 kt 14 1926-1938 kt 14 1937-1938 kt 15 1938 kt 15 1927-1937 kt 15 1929-1931 kt 15 1931-1935 kt 15 1934-1935 kt 15 1892-1927 kt 16 1907-1923 kt 16 1919-1944 kt 16 18871930-19 kt 16 34 Strana 8/81

(1 plán, sanační práce, popis budov, protokoly) 72 Odškodnění a převod parcel při rozšiřování těžby na dole Svornost v k. ú. Mstišov 73 Obytný dům č. p. 53 v Košťanech (pozemnostní arch, kupní smlouva, platební knížka aj.) 74 Obytný dům č. p. 506 v Trnovanech (kupní smlouva, rozhodnutí soudu) 75 Obytný dům č. p. 284 v Dubí (stavební záležitosti, daně, rozhodnutí soudu) 76 Různé stavební záležitosti k obytným domům ve Mstišově, Košťanech a Novosedlicích ( 5 ks plánů, usnesení soudu, rozpočet staby) 77 Stavební povolení, protokoly a korespondence stavební komise (Pozorka, Jeníkov, Košťany, Teplice-Šanov, Mstišov, Bystřice) 78 Stavební povolení pro dům č. p. 85 v Pozorce ( 1 plán, 6 ks skic) 79 Smlouva o prodeji parcely č. 713/1 v obci Újezdeček (3 ks plánů) 80 Vlečkové záležitosti (2 ks plánů, smlouvy, všeobecné a provozní podmínky, korespondence, Časopis pro žel. právo a politiku) 81 Vodoprávní řízení - přeložení potoka mezi Mstišovem a Košťanama a přeložení rozdělovací komory skupinového vodovodu do Mstišova 19191926-19 kt 16 30 1895-1909 kt 16 1902-1906 kt 16 1906-1925 kt 16 1920-1933 kt 16 1926-1931 kt 16 1937 kt 16 1938 kt 16 18951908-19 kt 16 37 1929-1930 kt 16 82 Vodoprávní řízení - rybník v Újezdečku 1933 kt 16 83 Ocenění důlního majetku 1907 kt 17 84 Hodnota majetku k 1.1.1927 1927 kt 17 85 Neoceněná zařízení - Lesní Brána, Mstišov, důl Svornost 1927-1930 kt 17 86 Odhad realit s příslušenstvím 1929-1930 kt 17 87 Odhad pozemků, budov a zařízení firmy k účelům poplatkového 1935 kt 17 ekvivalentu k 1.1.1931 88 Ocenění obytných domů - Újezdeček, Dubí, Teplice-Šanov, 1941 kt 17 Pozorka, Mstišov, Novosedlice (21 ks plánů) 89 Soudní spor s Václavem Niebauerem, továrníkem v 18941926-19 kt 17 Teplicích-Šanově (směnná smlouva, usnesení soudu, korespondence) 31 90 Soudní spor s Alfredem Baierem, majitelem skladu v Pěnčíně 1927-1928 kt 17 91 Soudní spor s Arnoldem, Hugem a Martou Stiassnymi, továrníky ve Vídni a spolumajiteli firmy (obsaženy též zápisy z valných hromad) 1927-1929 kt 17 92 Soudní spor s Idou Falz, majitelkou domu č. p. 46 ve Mstišově 1927-1931 kt 17 (1 plán) 93 Soudní spor s Ernstem Feixem, výrobcem skleněných perel v 19281930 kt 17 Lučanech nad Nisou 94 Soudní rozepře s Ottakarem a Pauline Weissovými, nájemníky 1928-1931 kt 17 domu č. p. 571 v Pozorce 95 Různé soudní spory u okresních soudů 1930 kt 17 96 Rozhodčí řízení mezi firmou Skelné hutě Lukeš a spol., a. s., 1930-1931 kt 18 Praha a Radnickým syndikátem, resp. ostatními členy lahvárenského kartelu 97 Soudní spor s Erste Bőhmische Glasindustrie, A. G. Bleistadt 1930-1932 kt 18 98 Soudní spor Českých akc. skláren, a.s. v Praze s bývalým 1932-1933 kt 18 ředitelem Miloslavem Taubenestem (přípravné spisy, informace o protikartelovém jednání) 99 Soudní spor s Josefem Peyerem, dělníkem v Pozorce 1936-1938 kt 18 100 Owensův stroj na výrobu lahví 1907-1908 kt 18 (dohody o užívání patentu) 101 Smlouva mezi Bőhmischen Union Bank in Prag a Societe 1929-1930 kt 18 Continentale D Appareils Mecaniques Pour La Verrerie in Genf ohledně patentu na Roirantův stroj 102 Patentové záležitosti 1930 kt 18 103 Dávka z majetku a z přírůstku na majetku 1919-1928 kt 18 Strana 9/81

(výpočty, platební příkazy, korespondence s berní správou) 104 Daňové záležitosti - daň z obratu 1925-1937 kt 19 (daňové přiznání, platební příkazy, rekurs, korespondence) 105 Daňové záležitosti - daň výdělková 1929-1937 kt 19 (daňové výměry, přehledy výdajů, korespondence) 106 Poplatky za emise 1929-1936 kt 19 (platby, odvolání, korespondence) 107 Poplatkový ekvivalent 1930 kt 20 (přiznání, projednání, korespondence) 108 Daň výdělková 1933 kt 20 (daňové přiznání, podklady pro výpočet) 109 Detailní přílohy k přiznání ke zvláštní výdělkové dani 1937 kt 20 110 Korespondence s bankou Gebrüder Arnhold v Drážďanech 19271931-19 32 kt 20 C. Organizační 111 Zaměstnavatelský svaz sklářských průmyslníků 1931 kt 20 (oběžníky, korespondence) 112 Totéž 1933 kt 20 113 Totéž 1936 kt 21 D. Investice 114 Projekt k opravě vany VII b.d. kt 21 115 Projekt pro odvádění generátorových splašek ze sklárny 1927-1931 kt 21 (14 ks plánů, technická zpráva, kolaudace) 116 Zřízení balírny v závodě v Újezdečku 19301933 kt 21 (1 plán, stav. povolení, stat. výpočet) 117 Projekt na novou úpravnu napájecí vody 19311941 kt 21 (5 ks plánů, rozpočet) 118 Výstavba balírny a třídírny ve sklárně Mstišov 19361938 kt 21 (rozpočet, přehled režijní práce, korespondence) 119 Rozšíření a přestavba vlečky ke sklárně v Újezdečku 19361938 kt 21 (5 ks plánů, technická zpráva) 120 Stavební zpráva o přestavbě komínového kanálu vany II 1940 kt 21 121 Investiční majetek (Lesní Brána, Mstišov, Dubí, Jablonec n. Nisou) 1927-1931 kt 21 E. Revize 122 Protokol z revize vedení obchodních knih dolu Novoobdařené štěstí, spol. s r.o. cvteplicích v letech 1915-1921 1922 kt 21 123 Protokol z revize obchodních knih na dole Emilie v Košťanech 1922 kt 21 124 Protokol z revize ministerstva financí na dole Emilie v 1924 kt 21 Košťanech 125 Revizní zpráva lahvového oddělení Bőhmische Union Bank v Praze 1926-1928 kt 21 II. ZAMĚSTNANCI 126 Nájemní listy 1898 kt 21 127 Seznam nájemníků k 1.8.1919 1919 kt 21 (Mstišov, Košťany, Pozorka) 128 Domovní řád (Rudolfova huť, firma Mühlig) 1919 kt 21 129 Dělnický dům č. p. 99 v Pozorce 1874-1920 kt 21 (3 ks plánů, kupní smlouva, kvitance, kniha vodného, hypoteční záležitosti aj.) 130 Dělnický dům č. p. 99 v Bystřici 1900-1917 kt 21 (kupní smlouva, kvitance, plat.příkaz, kniha vodného aj.) 131 Dělnické domy č. p. 106, 116 a 117 v Újezdečku (4 ks plánů, domovní daň, poplatek za odpady, soudní rozhodnutí aj.) 1901-1925 kt 21 Strana 10/81

132 Dělnický dům č. p. 161 v Běhánkách 1903-1920 kt 22 (kupní smlouva, dlužní úpis, kniha vodného, výpis z poz. knihy aj.) 133 Dělnický dům č. p. 151 v Pozorce 1905-1920 kt 22 (3 ks plánů, stavební akta, rozpočet, kniha vodného, daňové záležitosti aj.) 134 Dělnický dům č. p. 119 v Újezdečku 19091925 kt 22 (1 plán, stavební povolení, domovní daň) 135 Dělnické domy č. p. 73 a 153 ve Mstišově 1919-1924 22 (4 ks plánů, stavební povolení k úpravám) 136 Dělnický dům č. p. 1054 v Teplicích 1920-1923 kt 22 (stavební povolení, soupis ploch) 137 Dělnický dům č. p. 131 a 132 v Újezdečku 1920-1924 kt 22 (2 ks plánů, stavební povolení, soudní rozhodnutí) 138 Kolektivní smlouva mezi majiteli skladů tabulového skla a 1920 kt 22 zrcadel v Praze a společností sklářů a brusičů skla a Čs. obcí dělnickou v Praze 139 Přihlášky zaměstnanců k penzijnímu pojištění 1926-1927 kt 22 140 Úrazové pojištění 1932-1933 kt 22 (korespondence, přehled prémií, výpočty) 141 Personální obsazení jednotlivých kanceláří 1942 kt 22 III. ÚČETNICTVÍ 142 Bilance pískovny Sylvestr 1916-1929 kt 22 143 Zprávy o změnách v bilanci 1918-1923 kt 22 144 Bilance včetně podkladů 1922-1923 kt 22 145 Bilance včetně podkladů 1927 kt 22 146 Bilance 1931 kt 22 147 Bilance - lahvové oddělení Bőhmische Union Bank 1927 kt 23 148 Podklady k bilanci - lahvové oddělení B.U.B. 1930-1931 kt 23 (revizní zpráva, tabulky, korespondence) 149 Bilance - lahvové oddělení B.U.B. 1931 kt 23 150 Bilance - lahvové oddělení B.U.B. 1932-1933 kt 23 151 Bilance - lahvové oddělení B.U.B. 19351937 kt 23 152 Hrubá rozvaha 1931 kt 23 153 Inventura k 31. 12. 1922 1923 kt 23 154 Inventura k 31. 12. 1923 1924 kt 24 (lahve, skleněné tyče, tabulové sklo) 155 Měsíční výkazy obratu 1925-1935 kt 24 156 Inventární soupis skladu v Jablonci n. Nisou a jeho poboček 1931-1932 kt 24 157 Výtahy z kont - lahvové oddělení B.U.B. 1929-1930 kt 24 158 Výpisy zůstatků ze saldo kont k prosinci 1931 1931 kt 24 159 Přehled rezerv 1931-1932 kt 24 160 Zúčtovací kniha (Verrechnungsbuch) 1938 kn 1 IV. NÁKUP A ODBYT 161 Sdružení výrobců tyčového skla - podmínky prodeje b.d. kt 24 162 Kartelová dohoda s firmou Lukeš & Comp., Flaschenfabrik in b.d. kt 24 Prag, G.m.b.H. 163 Rakouský lahvářský kartel 1907 kt 24 164 Návrh smlouvy mezi Bőhmische Union Bank jako zástupkyní 1914 kt 24 sdružených lahváren a grófem Lászlem Károlyim 165 Smlouva mezi Sdružením výrobců lahví a Vaterländischen 1928 kt 24 Mechanischen Flaschenfabrik, A.G., Budapest 166 Dohoda Verkaufsgemeinschaft bőhmischen Tafelglasfabriken, [1928] kt 24 A.G., Prag s výrobci tabulového skla 167 Návrh kartelové dohody výrobců lahví 1929 kt 24 168 Dohoda výrobců tyčového skla 19331936 kt 25 169 Jednání spojených tabuláren s prodejními společnostmi Vitreou, Fenestrou a Kristallií o kontingentu (zápisy z porad, dohody, přehledy dodávek a exportních kvót) 1922-1927 kt 25 Strana 11/81

170 Jednání českých výrobců lahví se Societa anonima per l 1926-1929 kt 25 Industria del Vetro, Fiumicino (zápisy z jednání, dohody) 171 Dodávky lahví do Turecka 1931-1932 kt 25 (poskytnutí státní záruky, smlouva) 172 Dohody s Dánskem týkající se plnění dodávek 1931-1935 kt 25 173 Konvenium čsl. továren na láhve 1937-1938 kt 25 (kontingentní jednání, dohoda o výhradním zastupování v prodeji, náhrady za mléčné láhve) 174 Seznam odběratelů 1927-1929 kt 25 175 Přehledy dodacích cen 1928-1937 kt 25 176 Ceník tyčového skla 1933 kt 26 177 Základní ceník lahví 1933 kt 26 178 Korespondence s Verkaufsgemeinschaft bőhmischer 1928-1929 kt 26 Tafelglasfabriken, A.G., Prag 179 Totéž 1930 kt 26 180 Totéž 1930 kt 27 181 Totéž 1931 kt 27 182 Totéž 1932 kt 28 183 Totéž 1933 kt 28 184 Totéž 1934 kt 28 185 Totéž 1935 kt 29 186 Korespondence s firmou Mammo-Glas, G.m.b.H., Bremen 1933 kt 29 187 Obchodní korespondence s belgickými firmami týkající se exportu lahví 1936-1937 kt 29 V. VÝROBA 188 Seznam součástek Owensova stroje na výrobu lahví 1913 kt 30 189 Pittsburgh - technologie tažení skla 1931-1939 kt 30 (popis metody, licenční poplatky, jednání s Holandskem, patentové záležitosti, náklady, zkušební provoz v Oloví) 190 Výroba tyčového skla - zprávy pro Hanse Fischmanna 1931 kt 30 191 Přehled provozní doby pecí v huti na tyčové sklo ve Mstišově 1935 kt 30 v období 1.1.1931-28.5.1935 192 Provozní zpráva za rok 1941 1942 kt 30 VI. TECHNICKÁ DOKUMENTACE A. STAVEBNÍ 1. Situační a polohopisné plány 193 Továrna na skleněné tyče Mstišov (9 ks) 1919-1940 kt 30 194 Továrna na tabulové sklo Dubí (6 ks) 1926-1934 kt 30 195 Továrna na výrobu lahví Lesní brána (11 ks) 1934-1941 kt 30 2. Provozní budovy a.) Vany 196 Sklářská tavicí vana v Oloví (17 ks) 1926-1927 kt 30 197 Vana I (9 ks) 1935-193619 kt 30 40 198 Vana II (4 ks) 19361940 kt 30 199 Vana III (17 ks) 1928-1943 kt 30 200 Vana IV (56 ks) 1925-1946 kt 31 201 Vana V (32 ks) 1929-1938 kt 31 202 Vana VI (11 ks) 1929-193119 40 kt 31 Strana 12/81

203 Vana VII (22 ks) 1925-1940 kt 31 b.) Výrobní prostory 204 Pánvová pec (2 ks) 1897 kt 32 205 Chladicí věž (5 ks) 19121931193 kt 32 3 206 Chladicí pec (8 ks) 1912-192919 kt 32 39 207 Míchárna (8 ks) 19121939194 kt 32 1 208 Řezárna (6 ks) 1925-1941 kt 32 209 Huť Mstišov (4 ks) 19261930193 kt 32 5 210 Laboratoř (7 ks) 1927 kt 32 211 Řezárna a balírna (2 ks) 1927 kt 32 212 Pánvárna (11 ks) 1929-1945 kt 32 213 Balírna (7 ks) 19301935193 kt 32 8 214 Nákladiště (1 ks) 1935 kt 32 215 Třídírna (2 ks) 19381941 kt 32 216 Kulovací mlýn (5 ks) 1941-1946 kt 32 c.) Jiné prostory 217 Generátorová stanice (8 ks) 1926-1940 kt 33 218 Skladovací prostory a kolny (40 ks) 1927-1944 kt 33 219 Sklad písku (5 ks) 19281940 kt 33 220 Kotelna (8 ks) 1928-1940 kt 33 221 Truhlárna a tesařská dílna (2 ks) 19281946 kt 33 222 Strojovna a kovárna (2 ks) 19291940 kt 33 223 Vrátnice (6 ks) 1929-1940 kt 33 224 Garáže (7 ks) 1929-1940 kt 33 225 Elektrostanice a zámečnická dílna (1 ks) 1930 kt 33 226 Kotelna a strojovna (3 ks) 1935 kt 33 227 Strojovna turbíny (5 ks) 1937-1938 kt 33 228 Kryt protiletecké obrany (2 ks) 1939-1940 kt 33 229 Vstup do závodu Lesní brána (1 ks) 1940 kt 33 230 Tábor ruských zajatců na Lesní bráně (1 ks) 1942 kt 33 3. Dělnické domy a kanceláře 231 Dělnické domy a byty (32 ks) 1912-1948 kt 33 232 Užitkové budovy pro osazenstvo a mužstvo (15 ks) 1930-1944 kt 34 233 Kanceláře (11 ks) 1934-1943 kt 34 4. Doly 234 Mapa důlních měr Lobkoviců (1 ks) b.d. kt 34 235 Franz Josef Pozorka (1 ks) b.d. kt 34 236 Heribert Košťany (10 ks) 1908-1934 kt 34 237 Svornost Pozorka (9 ks) 1920-193519 kt 34 44 238 Korunní princ Košťany (1 ks) 1923 kt 34 239 Otakar Košťany (22 ks) 1933-1944 kt 34 240 Novoobdařené štěstí Pozorka (4 ks) 1935 kt 34 241 Pískovna Sylvestr, spol. s r. o., Ledvice (5 ks) 1942 kt 34 242 Kamenolom Želenice nad Bílinou (3 ks) 1942 kt 34 5. Ostatní 243 Ohnivzdorné tvárnice, nástavce, svorníky (27 ks) 18971910192 7-1939 kt 35 Strana 13/81

244 Komíny (9 ks) 1909-1930 kt 35 245 Vedení plynu, vody, topení, chlazení a osvětlení 1910-1936 kt 35 (23 ks) 246 Sloupy a konstrukce (5 ks) 19131938 kt 35 247 Střechy a střešní konstrukce (17 ks) 1919-1944(1 kt 35 951) 248 Rybník (3 ks) 19221927193 kt 35 3 249 Oplocení a hrazení (4 ks) 1930-1938 kt 35 250 Můstky a přemostění (10 ks) 1932-1938 kt 35 B. STROJNÍ 1. Stroje sklářské 251 Drtič kamene v míchárně (3 ks) 19081914 kt 36 252 Owensův stroj na výrobu lahví (9 ks) 1909-1915 kt 36 253 Koncová forma pro Owensův AE stroj (2 ks) 19201954 kt 36 254 Tažný sklářský stroj (10 ks) 1928 kt 36 255 Člunky do strojů Roirant a Lagena (4 ks) 1941 kt 36 2. Stroje těžební a přepravní 256 Rýpadlo s výškovým rýpáním (1 ks) b.d. kt 36 257 Vozíky, pásy a jiná přepravní zařízení (15 ks) 1911-1941 kt 36 258 Mostní váha (1 ks) 1914 kt 36 259 Vlečka a lanovka (10 ks) 1925-1938 kt 36 260 Ruční jeřáb (2 ks) 1929 kt 36 3. Stroje elektrické a parní 261 Kotle (14 ks) 1902-1929 kt 36 262 Generátory (24 ks) 1905-1928 kt 37 263 Pumpy (34 ks) 1907-1931 kt 37 264 Kompresory (5 ks) 19201923192 kt 37 7 265 Ventilátory (15 ks) 19211926 kt 37 266 Vodní torpédo (1 ks) 1926 kt 37 267 Turbíny (5 ks) 1926-1937 kt 37 268 Brown-Boveri (3 ks) 1938 kt 37 C. NEZAŘAZENÁ 269 Technická dokumentace nezařazená a bez popisu (65 ks) 1902-1943 kt 37 Sklárny Fischmann synové, spol. s r.o., Teplice-Šanov I. VEDENÍ A SPRÁVA A. Statutární a správní záležitosti B. Majetkoprávní záležitosti C. Organizační D. Investice Strana 14/81

E. Revize II. ZAMĚSTNANCI III. ÚČETNICTVÍ IV. NÁKUP A ODBYT V. VÝROBA VI. TECHNICKÁ DOKUMENTACE A. STAVEBNÍ 1. Situační a polohopisné plány 2. Provozní budovy a.) Vany b.) Výrobní prostory c.) Jiné prostory 3. Dělnické domy a kanceláře 4. Doly 5. Ostatní B. STROJNÍ 1. Stroje sklářské 2. Stroje těžební a přepravní 3. Stroje elektrické a parní C. NEZAŘAZENÁ Inventář Strana 15/81

ÚŘEDNÍ KNIHY Instrukce 1 Instrukce pro panství Krásný Les, Chvojno a Předlice 1630 Karton 1 Dekretní knihy 2 Schw 36 Dekretní kniha poddanských suplik 1706-1781 Karton 1 3 Dekretní kniha k řízení hospodářství a úřadu se záznamy o uzavřených sňatcích poddaných z jiných panství a propuštěných poddaných z panství Krásný Les za účelem sňatku z let 1764-1771 1747-1861 Karton 2 Robotní seznamy 4 Robotní seznam panství Krásný Les a statků Předlice a 1777-1778 Karton 3 Pnětluky 5 Robotní seznam 1848 Karton 3 Vrchnostenská povolení (sňatek, pobyt, učení atp.) Protokoly udělených vandrovních knížek 6 Schw 23 Protokol udělených vandrovních knížek 1829-1835 Karton 3 7 Schw 24 Protokol udělených vandrovních knížek 1836-1841 Karton 3 8 Schw 25 Protokol udělených vandrovních knížek 1842-1844 Karton 3 9 Schw 26 Protokol udělených vandrovních knížek 1845-1848 Karton 3 10 Schw 27 Protokol udělených vandrovních knížek 1849-1850 Karton 3 Protokoly o přijatých/propuštěných poddaných z/do jiných jurisdikcí Protokoly o přijatých poddaných z jiných jurisdikcí 11 Schw 28 Protokol o přijatých poddaných z jiných jurisdikcí 1837-1842 Karton 3 12 Schw 32 Protokol o přijatých poddaných z jiných jurisdikcí 1843-1845 Karton 3 13 Schw 33 Protokol o přijatých poddaných z jiných jurisdikcí 1846-1849 Karton 3 Protokoly o propuštěných poddaných do jiných jurisdikcí 14 Schw 31 Protokol o poddaných propuštěných do jiných jurisdikcí 1837-1842 Karton 3 15 Schw 29 Protokol o propuštěných poddaných do jiných jurisdikcí 1843-1845 Karton 3 16 Schw 30 Protokol o propuštěných poddaných do jiných jurisdikcí 1846-1848 Karton 3 Protokoly povolení k vystěhování, učení, sňatku, službě, práci a pobytu 17 Schw 22 Protokol povolení k vystěhování do zahraničí 1840-1849 Karton 3 18 Schw 17 Protokol povolení k učení 1843-1849 Karton 3 19 Schw 18 Protokol povolení k sňatku 1847-1850 Karton 3 20 Schw 19 Protokol povolení ke službě, práci a pobytu 1843-1844 Karton 3 21 Schw 20 Protokol povolení ke službě, práci a pobytu 1845-1847 Karton 3 22 Schw 21 Protokol povolení ke službě, práci a pobytu 1848-1850 Karton 3 Soupis branců 23 Soupis branců pro panství Kráný Les (odvodní okrsek 42) 1830 Karton 3 Strana 16/81

Výpis z katastru 24 Výpis z katastru - opis výpisu (1757) z katastru z roku 1718 učiněný v roce 1832 (1718)1832 Karton 3 Parcelační protokol 25 Schw 43 Parcelační protokol Krásný Les 1884 Karton 3 Pozemkové knihy Hlavní pozemkové knihy a knihy listin Krásný Les (Petrovice, Nakléřov) 26 OS 160 27 OS 161 28 OS 162 29 OS 163 30 OS 209 31 OS 210 32 OS 211 33 OS 167 34 OS 164 35 OS 165 36 OS 166 Pozemková kniha Krásný Les (1642)1679-1718 Kniha -- Pozemková kniha Krásný Les 1685-1794 Karton 4 Pozemková kniha Krásný Les 1672-1794 Karton 5 Pozemková kniha Krásný Les, Petrovice, Nakléřov 1782-1793 Karton 6 Hlavní pozemková kniha Krásný Les 1785-1849 Karton 6 Hlavní pozemková kniha Krásný Les 1798-1850 Karton 7 Hlavní pozemková kniha Krásný Les 1830-1849 Karton 7 Pozemková kniha Krásný Les 1852-1882 Karton 8 Kniha listin Krásný Les 1794-1808 Karton 9 Kniha listin Krásný Les 1807-1834 Karton 10 Kniha listin Krásný Les 1835-1873 Karton 11 Nakléřov, Telnice 37 OS 176 38 OS 177 39 OS 205 40 OS Pozemková kniha Nakléřov (1653)1679-1718 Karton 12 Pozemková kniha Nakléřov, Telnice 1675-1801 Karton 13 Hlavní pozemková kniha Nakléřov, Telnice 1791-1850 Karton 14 Kniha listin Nakléřov, Telnice 1801-1852 Karton 15 Strana 17/81

178 Petrovice 41 OS 168 42 OS 169 43 OS 170 44 OS 171 45 OS 185 46 OS 207 47 OS 208 48 OS 175 49 OS 172 50 OS 173 51 OS 174 Pozemková kniha Petrovice 1572-1628 Karton 16 Pozemková kniha Petrovice (1640)1679- Kniha -- 1718 Pozemková kniha Petrovice (1674)1719- Kniha -- 1799 Pozemková kniha Petrovice (1678)1719-1795 Kniha -- Hlavní pozemková kniha Petrovice 1778-1850 Karton 17 Hlavní pozemková kniha Petrovice 1783-1850 Karton 18 Hlavní pozemková kniha Petrovice 1800-1850 Karton 19 Pozemková kniha Petrovice 1837-1880 Karton 20 Kniha listin Petrovice 1794-1819 Karton 21 Kniha listin Petrovice 1807-1830 Karton 22 Kniha listin Petrovice 1829-1841 Karton 23 Velké a Malé Chvojno 52 Pozemková kniha (fragment) Velké a Malé Chvojno 1637-1680 Karton 24 53 OS Pozemková kniha Velké a Malé Chvojno 1679-1800 Karton 24 180 54 OS Hlavní pozemková kniha Velké a Malé Chvojno 1771-1850 Karton 25 204 55 OS 183 Kniha listin Velké a Malé Chvojno 1799-1877 Karton 26 Vedlejší (dokladové) pozemkové knihy pro celé panství Knihy listin pro celé panství 56 OS 193 57 OS 194 Kniha listin pro celé panství. Zápisy z let 1796-1824 v knize 1822-1840 Karton 27 testamentů (inv. č. 72) Kniha listin pro celé panství (1834)1840- Karton 28 1848 Strana 18/81