2. ŠITÍ TÝPÍ nepøíliš záživná kapitola, kterou pøeskoète, nehodláte-li zrovna šít týpí, ledaže byste si chtìli ovìøit, je-li vaše staré týpí dobøe vyrobeno nnnn V první øadì si musíme zjistit, jakou látku máme k dispozici, a na základì tohoto zjištìní budeme odvíjet další úvahy. V dnešní dobì máme tyto možnosti: Stanovina (celtovina) z Texlenu Trutnov, šíøe 140 cm, cena kolem 100 Kè/m: dnes u nás nejpopulárnìjší materiál na týpí. Tato látka nahradila døíve vyrábìnou Terku z Lomnice nad Popelkou (Terka mìla navíc protihnilobnou úpravu, což je u týpí výhodné, ale ne nezbytné). Látka RIO ze Slezanu Frýdek Místek, šíøe 171 cm, cena kolem 60 Kè/m: existuje i v bìlené a barvené verzi, kde je šíøe vlivem úpravy snížená na 160 cm, ale neupravená pøírodní režná barva je pro týpí nejlepší. V porovnání s pøedchozí látkou vychází týpí levnìji, ale je ménì trvanlivé a má (zvláštì po urèitém opotøebení) o nìco horší vlastnosti v dešti. Sedláøské plátno, bílá roletovina: pøed lety to byly nejpopulárnìjší materiály na týpí, ale dnes je prakticky nepoužíváme pokud se tyto látky vùbec seženou, jsou zbyteènì drahé a jejich vlastnosti u týpí jsou horší než vlastnosti pøedchozích materiálù. Týpí mùžeme šít i z dalších materiálù, vždy by se ale mìlo jednat o klasické materiály s gramáží cca 270 310 g/m 2. Syntetické tkaniny jsou nevhodné pro výrobu stanu, v nìmž má hoøet oheò; ani z estetického hlediska nemùže pro klasický indiánský stan vyhovìt tkanina netradièního vzhledu. Nìkdy se nám nabízejí i starší plachty. Stan z plachtoviny je naprosto nepromokavý a vydrží léta, je však velmi tmavý a ponurý a navíc velmi tìžký. Máme-li možnost výbìru barvy, jednoznaènì dáme pøednost barvì pøírodní režné, béžové, krémové, bílé nebo svìtle okrové. Indiánský zpùsob zpracování bizoní kùže umožòoval získat skoro bílou barvu kùže, i pozdìjší plátìné indiánské stany byly bílé. Na svìtlém stanu rovnìž nejlépe vynikne pøípadná malba. Stany èervené, zelené nebo s jinou výraznou èi tmavou barvou pùsobí nepøirozenì. Vzhledem k velkému sklonu pláštì zpravidla nevadí, není-li látka zcela nepromokavá; pøi prudkém lijáku nebo u staršího plátna však mùžeme mít trochu problémy, zvláštì pokud bychom stavìli týpí bez liningu. 12 < < < kap. 2
V dalším výkladu pøedpokládáme, že šijeme týpí z nového materiálu, tedy z pruhù látky. Zjistíme si, jak široká látka je k mání, a podle toho zvolíme poèet druhù. Velikost týpí R vypoèteme, když vynásobíme poèet pruhù p šíøí látky š, k tomu pøipoèteme asi 50 cm pøidání pruhù zb 1, zb 2 ke spodku týpí (viz obr. 1 na str. 14) a odeèteme asi 4 cm na každý šev a obroubení látky (u týpí z pìti pruhù, které má pìt švù vèetnì švu u obdélníèkù zb l a zb 2, odeèítáme asi 24 cm). Tedy pro matematiky: R = (p.š) + 50 (4.(p+1)) [vše v cm] Naskýtá se zde oprávnìná pøipomínka, že Indiáni nejspíš pøi šití týpí s žádnými matematickými vzorci nepoèítali. To ovšem bylo tím, že nemuseli kupovat bizoní kùže v cenì podle velikosti. Pøesto se budeme snažit, aby té matematiky bylo co nejménì, a proto zde místo vzorcù budeme používat tabulku na stranì 15. Ta nám poradí, jaké velikosti si mùžeme vybrat, mámeli látku urèité šíøe, a kolik látky potøebujeme. Bìžnì dostupné šíøky jsou v tabulce uvedeny tuènì. Dále v tabulce najdeme, jak dlouhé mají být jednotlivé pásy, ze kterých sešíváme pláš. Tím, že se týpí støíhá ze stupòovitì osazených pásù a ne z obdélníku, se totiž dá ušetøit pøes 10 % ceny za látku! (Ještì o trochu více ušetøíme, pokud budeme pásy støíhat šikmo naznaèeno teèkovanì na obr. 1; praktické provedení necháváme na matematicky nadaných ètenáøích.) Kromì množství uvedeného v tabulce budeme potøebovat ještì látku na ušití dveøí (asi 2 x 1 m) a asi 3 m 2 látky na obal týpí a obal liningu, pokud se nám nepovede tyto vìci udìlat ze zbytkù látky po vystøižení pláštì. Po zvolení naší velikosti týpí se již mùžeme vydat na nákup látky. Dále budeme potøebovat klubko bavlnìné prádelní šòùry (na všití do lemu vchodu 1), našití do cípù chlopní a jazýèku týpí, pøípadnì na poutka), ševcovskou nit è. 24, která se dostane v obchodech s potøebami pro kutily èi brašnáøe (obyèejná nit è. 40 je pøíliš slabá, se silnìjšími ševcovskými nitìmi si zase nerozumí obyèejný šicí stroj) a mùžeme se dát do práce. Sešití pláštì První etapou práce je nastøíhání pásù na délky uvedené v tabulce, vystøižení obdélníèkù z l a z 2 z nejdelšího pásu a sešití pásù na šicím stroji do tvaru zubatého obdélníka, z nìhož se bude vystøíhávat pláš. Tuto práci je možno provádìt i v malém pokoji na normálním šicím stroji (Lepší je pro tuto práci starý dobrý šlapací šicí stroj, který je dostateènì odolný; s novìjším kuføíkovým 1) Slovem vchod oznaèujeme v této knize vstupní otvor v plášti týpí; slovem dveøe oznaèujeme látku, kterou se zakrývá vchod. Šití týpí > > > 13
55 65 25 35 45 55 Obr. 1 Dakotské týpí. Míry v cm; A, B, R viz tabulka. Šrafovanì zesílení našité na rubu. zb 2 pøehnout a sešít jako zpevnìní zb 2 5 m bavlnìné prádelní šòùry (našít nebo lépe navázat na našité poutko) B X zb 1 zb 1 100 120 A R 14 25
R p x š M D1 D2 D3 D4 D5 D6 D7 D8 A B 390 3 x 120 22 790 750 630 400 2 x 180 16 800 720 160 70 420 3 x 130 24 850 810 680 170 70 430 4 x 100 32 870 840 770 640 180 75 440 2 x 200 17 890 790 450 3 x 140 25 900 860 720 190 75 470 4 x 110 35 950 920 840 700 200 80 480 3 x 150 27 970 920 770 210 80 510 3 x 160 29 1030 980 810 510 4 x 120 37 1030 1000 910 750 220 80 520 5 x 100 47 1040 1030 970 870 710 540 3 x 170 31 1100 1050 880 230 85 550 4 x 130 40 1100 1080 980 800 240 85 570 3 x 180 32 1150 1090 900 570 5 x 110 51 1150 1130 1060 950 770 250 85 590 4 x 140 43 1180 1150 1050 860 620 5 x 120 55 1240 1220 1150 1030 830 620 6 x 100 66 1240 1230 1180 1100 980 790 260 90 630 3 x 200 35 1260 1200 990 630 4 x 150 46 1260 1230 1120 910 670 4 x 160 49 1350 1310 1190 960 670 5 x 130 60 1350 1320 1250 1110 890 680 6 x 110 72 1360 1350 1300 1210 1070 860 710 4 x 170 52 1430 1400 1280 1030 270 95 720 5 x 140 64 1440 1420 1340 1190 950 720 7 x 100 88 1440 1430 1390 1320 1220 1080 870 740 6 x 120 78 1490 1470 1410 1310 1160 920 750 4 x 180 54 1510 1460 1330 1070 770 5 x 150 68 1550 1520 1430 1270 1010 280 100 790 7 x 110 96 1580 1570 1530 1450 1340 1180 940 800 6 x 130 84 1600 1590 1520 1420 1250 990 810 8 x 100 112 1630 1610 1580 1520 1430 1310 1140 910 290 105 820 5 x 160 73 1650 1620 1520 1350 1070 R velikost týpí v cm p x š poèet pásù šíøe pásu v cm M potøebná délka látky v metrech D1 D8 délky jednotlivých pásù v cm A délka chlopní v cm (viz obr. 1) B excentricita v cm (viz obr. 1) 15
elektrickým strojem týpí sice ušijeme, ale šicí stroj z toho nebude pøíliš nadšen). Protože budeme zavaleni hromadou látky, je užiteèné si køídou oznaèit všechny rohy všech pásù písmenem nebo èíslem, abychom vìdìli, co k èemu pøišít. Pøísloví dvakrát mìø, jednou øež bychom mìli mít stále na pamìti; párat metry stehù není nijak pøíjemná èinnost. Pøi sešívání pásù musíme dát pozor na to, aby šev byl ohnut ve smìru stékající vody (obr. 2 a), jinak na nás i v týpí bude pršet ze švù. Pokud okraj látky není zpevnìný a mohl by se tøepit, sešijeme pásy pomocí dokonalejšího prádlového švu (obr. 2 b) a) rub smìr stékání vody pøehnout a sešít b) líc rub sešít líc Obr. 2 Zpùsob sešití švù (a jednoduchý šev; b prádlový šev) Po sešití pásù musíme týpí rozprostøít na velkou dokonale rovnou plochu. Nejlepší je tìlocvièna nebo velký sál, v nouzi poslouží i asfaltové nebo betonové prostranství. Pomocí konopného provazu (který nepruží) a køídy peèlivì narýsujeme velkou pùlkružnici se støedem v bodì X. Pozor, støed kružnice není totožný s vrcholem týpí, v nìmž bude jazýèek! Je to dáno již zmínìnou vlastností týpí, které není symetrickým kuželem. Pøesný polomìr kružnice nemusíme mìøit vyzkoušíme si, jaká nejvìtší pùlkružnice se nám na látku vejde. Pokud budeme pozdìji týpí malovat (viz kap. 16), je výhodné si už teï narýsovat pùlkružnice, které nám ohranièí barevné plochy na týpí. Ušetøíme si tím práci. Podle velké kružnice na místì vystøihneme celý pláš, rovnìž namìøíme a vystøihneme tvar chlopní a vchodu. Míry A, B, R na obr. 1 odeèteme pro danou velikost v tabulce. Tam, kde obr. 1 udává míry v urèitém rozpìtí (napøíklad u vchodu), týká se menší èíslo malých stanù (do 4 m) a vìtší èíslo 16 < < < kap. 2
stanù šestimetrových a vìtších. Pro velikost mezi ètyømi a šesti metry volíme pøimìøenì hodnotu mezi uvedenými èísly. Pak se s látkou mùžeme pøemístit zpìt k šicímu stroji a zaèít s olemováním všech krajù látky. V nìkterých našich kmenech používají pøi šití praktické vylepšení: nejprve zpracují první pás látky se všemi detaily (ušijí na nìm chlopnì, vchod, dírky pro jehlice, ) a potom teprve pásy sešijí a vystøihují pùlkruh. Manipulace s látkou je tak snazší. Do lemu vchodu všijeme pro zpevnìní prádelní šòùru. Tam, kde budou dírky na jehlice, vytvoøíme pøehnutím látky 10 cm široký lem pro zpevnìní dírek. Spodní kraj týpí (tj. podle velké kružnice) pouze založíme, aby se netøepil. Šití chlopní Vystøižené chlopnì olemujeme minimálnì tam, kde není pevný kraj pásu látky. Vsazené trojúhelníky látky u chlopní (obr. 3 a) slouží k tomu, aby chlopnì lépe obepnuly tyèe. Bez nich by týpí mìlo horší vzhled a látka by se u vrcholu mohla za mokra trhat. Trojúhelníky používala vìtšina kmenù (kromì Èernonožcù, kteøí mìli krátké a široké chlopnì). Po našití trojúhelníkù a) 15 20 60 100 b) 60 olemování tkalounem šíøe 4 cm 50 25 Obr. 3 Kouøové chlopnì (a trojúhelníkové klíny; b zpevnìní vrcholu týpí) 15 40 poutko z knotu šíøe 2 cm Šití týpí > > > 17
podložíme vrcholovou èást týpí na rubu pláštì lichobìžníkem a zpevníme olemováním tkalounem dle obr. 3 b. Z popruhu (osvìdèil se nám plochý knot do petrolejky) vytvoøíme poutko na vložení prádelní šòùry, kterou se bude týpí pøivazovat ke zvedací tyèi. Pro zasunutí chlopòových tyèí ušijeme dva kornouty z dvojité látky (obr. 4), které po sešití obrátíme na rub (aby švy byly uvnitø) a našijeme je do horních cípù chlopní. Mùžeme rovnìž vyložit tyto kornouty koženkou nebo kùží (pøi používání vícenásobné látky nebo kùže pozor v tìchto místech stan pomalu schne, vlhká látka pøi sbalení mùže plesnivìt). Dostateèná velikost a rozevøení kornoutù jsou zárukou snadné manipulace s tyèemi. Kdo se nìkdy snažil strefit dlouhou chlopòovou tyèí do úzkého kornoutku, dá si na tuto vìc pozor. Z tohoto dùvodu nìkteré naše kmeny používají místo tradièních lakotských kornoutù (obr. 4 a) kapsu z trojúhelníku látky našitého na cíp chlopnì (obr. 4 b). Není to zcela tradièní, ale je to praktické. Kornouty jsou typickým znakem lakotských a dalších tøítyèových týpí; pro a) Vrány a další ètyøtyèové kmeny jsou typické otvory v chlopních, jimiž se prostrèí konec tyèe opatøený ráhnem (viz str. 113). Návody na týpí v nìkterých pøíruèkách bohužel používají tento zpùsob u tøítyèových týpí. Ve spodních cípech chlopní 6 min. 20 Obr. 4 Kornouty chlopní na vsunutí tyèí: a) klasické øešení, b) trojúhelníková kapsa 14 b) vytvoøíme poutka pro navázání šòùr, které budou sloužit k napnutí chlopní. Nìkdo pøišívá šòùru pøímo k látce, což má urèitou nevýhodu šòùra se èasem tøepí a puchøí a její výmìna je potom složitìjší. Dírky pro jehlice Obšívání dírek pro jehlice, které nás nyní èeká, je nejhorší a nejzdlouhavìjší prací na celém týpí. Líný bílý muž vymyslel rùzné náhradní zpùsoby spínání týpí, ale pùvodní indiánský systém jehlic se ukazuje nejen nejmalebnìjší, ale i nepraktiètìjší. V bizoní kùži se ovšem dírky nemusely obšívat. Mezi vchodem a chlopnìmi se volí odstup dírek 18 až 20 cm tak, aby první pár vyšel asi 10 cm pod chlopnì a poslední tìsnì (2 cm) nad vchod. Pod vchodem se udìlají ještì dva páry dírek. Páry dírek musí být na levé i pravé pùlce 18 < < < kap. 2
týpí v naprosto stejné poloze! Rozteè dírek v páru se naproti tomu liší: vlevo 4 cm, vpravo 5 cm (obr. 5). To umožní lepší zasouvání jehlic. Každá dírka má mít 1,2 až 1,5 cm v prùmìru a musí být peèlivì a hustì obšitá, aby se netrhala. Výhodné je všít do obvodu provázek. Naproti tomu není dobré všívat do dírek kovové kroužky, nebo dokonce dìlat dírky z velkých dutých nýtù, protože látka se pak po vsunutí jehlic pøíliš ohne a snadno se trhá. Celkový poèet jehlic je dán velikostí týpí. Pro týpí mezi pìti a šesti metry mùžeme poèítat kolem padesáti dírek (poèet dírek je ètyønásobkem poètu jehlic, takže obšívání nám zabere hodnì èasu). Ošidit tuto práci se nevyplatí. 18 20 5 4 Poutka pro kolíky S kolíky to mìli Indiáni jednoduché; dokud mìli bizoní kùže, prostì kraj stanu probili kolíky nebo zatížili kameny. U látkových týpí je nutné zhotovit poutka pro Obr. 5 Otvory pro spínací jehlice kolíky jedním z dále uvedených zpùsobù. Poutka na kolíky musí být na plášti každých 50 cm (nejvýše 70 cm), jinak by se nám látka kolem úchytu èasem pøíliš vytahala. Vepøedu by mìly být kolíky po obou stranách vchodu, ne pøed vchodem. (Zažili jsme týpí, které mìlo kolík pøímo uprostøed vchodu; jen málokdo z vcházejících o nìj nezakopl.) 1. Úchyty z oblázkù Indiáni vynašli u látkových týpí praktický zpùsob zhotovování kolíkových poutek až pøi stavbì týpí, který si popíšeme v následující kapitole na str. 31. Naše zkušenosti ovšem ukazují, že poutka na kolíky mohou být výhodnìjší (i když názory na tuto vìc se liší). Šití týpí > > > 19
2. Poutka ze šòùry našitá pøímo na látku Toto øešení není moc výhodné, protože provaz èasem uhnívá a pøi stavbì tábora je velmi nepøíjemné zjistit, že nìkterá poutka jsou pøetržená a musíme našívat nová. 3. Malá poutka z popruhu na provleèení provazu jsou mnohem lepším øešením. Z popruhu (knotu) zhotovíme malá poutka podobnì jako ve vrcholu a u chlopní. Poutkem provleèeme provaz (prádelní šòùru) a vytvoøíme úchyt pro kolík (viz obr. 6 a). Prodøený provaz se lehce nahradí. 4. Šòùra protažená spodkem týpí Zajímavé øešení poutek na kolíky používá bøeclavský kmen Wannawega: Na spodek týpí našijí pøerušovaný tunýlek látky z obdélníkù 12 x 50 cm (viz obr. 6 b), kterým protáhnou prádelní šòùru, za kterou potom zatloukají kolíky. Obdélníky (získané ze zbytkù látky) se dùkladnì zaobroubí a prošijí. Je to ponìkud pracnìjší zpùsob, ale trvalejší, protože na spodek týpí se rozloží tah mnohem lépe než poutky na látce. Pokud šòùra èasem uhnije èi se potrhá, je její výmìna otázkou pùl hodiny pøímo na táboøe. a) 2x prošít b) prádelní šòùra 7 50 Obr. 6 Poutka na kolíky: a) poutko z popruhu; b) poutka podle kmene Wannawega 20 < < < kap. 2
Týpí rùzných velikostí Mùžete si všimnout, že rùzné míry (velikosti chlopní, vchodu atd.) se s velikostí týpí mìní ménì, než by se dalo oèekávat. Zde totiž vzniká èastá chyba typická pro mnohá týpí, která mùžeme vidìt v našich lesích. Majitel takového týpí je ušil podle plánku z nìkteré pøíruèky, urèeného jen pro malá dekorativní týpí a rozmìry prostì zvìtšil. Tím se porušily proporce a stan, jehož chlopnì se podobají obrovským sloním uším, potom pùsobí komicky. (Malé dekorativní a nepøíliš popsané týpí je bohužel i v jinak perfektní pùvodní Setonovì Knize lesní moudrosti). 1) Nyní je týpí hotovo a zbývají nám už jen dvì drobnosti dveøe a obal. Dveøe Dveøe indiánských stanù mìly rùzný tvar. Za starých bizoních dob, kdy týpí bývala kožená, se nedìlal žádný zvláštní vchodový otvor, kùže byla pružná a rozšíøení se udìlalo v nesepnuté èásti pláštì samo. Podobnì tomu bylo i u starších plátìných týpí, novìji (cca po r. 1880) se pak v odpovídajícím místì vystøihla mìlká (!) výdu, která umožnila pohodlný vstup i pøi sepnutých dolních jehlicích. Pøes den nebo pøes léto se však dolní èást týpí èasto nespínala (tím pádem se po ní nešlapalo a nezakopávalo se o ni), plandající plachta se podhrnula dovnitø. Vchod se zakryl dveømi, které mohly být tvoøeny kusem plátna napnutým na dvou vyztužovacích tyèkách, které se buï jen pøivázaly nebo zastrkávaly do tunýlkù (obr. 7). Takové Obr. 7 Dveøe 10 8 80 90 9 150 10 185 nnawega 1) Vše se vyvíjí, a tak jako vydáváme Svitek bøezové kùry Knihu orlích per s úpravami podle našich zkušeností, pøipravujeme i vydání pøepracované Knihy lesní moudrosti, protože pùvodní kniha již v nìkterých vìcech neodpovídá našim poznatkùm a potøebám. Šití týpí > > > 21
Obr. 8 Dveøe zpevnìné ohnutými proutky dveøe se dají jednoduše vyrobit a mají tu výhodu, že je lze na stanu vyrolovat. Základem je obdélník látky asi 2 x 1 m (rozmìr pøizpùsobíme rozmìru vchodu na týpí, aby dveøe vždy mírnì pøesahovaly), z nìhož nastøihneme tvar dle obr. 7 a na rubu vytvoøíme dva tunýlky pro tyèky. Ještì jednodušší dveøe podobného principu (ovšem ne zcela stylové) vyrobíme z obdélníku látky asi 160 x 100 cm: Na kratších stranách látku založíme asi 6 až 10 cm od kraje a pøišijeme tak, aby na každé stranì vznikl tunýlek, do nìhož budeme moci vstrèit tyèky. Na pøeènívající konce horní tyèky se pøiváže šòùra, pomocí níž se dveøe zavìsí na jednu z jehlic. Jiná indiánská varianta je tunýlek do oblouku, do kterého se z obou stran zasunou pružné proutky pøivázané nahoøe na vyztužovací tyèku (obr. 8) nebo dveøe s tunýlkem po celém obvodu. Krásné jsou dveøe ze surové kùže, jejichž zdobení je popsáno v 16. kapitole. Jinak na zakrývání vchodového otvoru bylo možno u Indiánù použít cokoliv jiného vhodného pøikrývky, surové i vydìlané kùže s chlupy i bez chlupù, starý ubrus apod. Fouká-li vítr, mají dveøe obèas tendenci neustále se otevírat. Potom je mùžeme zajistit zastrèením spodní tyèky za vchodové tyèe nebo mùžeme dolù našít tkalouny na pøivázání k zatluèenému kolíku. Obal Obal na týpí je nezbytný pro udržení stanu v èistotì a pro ochranu pøed prodøením pøi agresivnìjším zpùsobu pøepravy. Ušijeme ho ze zbytkù látky. Je vhodné vytvoøit obal tak velký, aby se nám do nìj vešlo nejen týpí (za mokra mùže mít vìtší objem), ale i jehlice, provazy a dveøe. Pøípadnì si mùžeme vyrobit další vak na kolíky. Obal a vak na kolíky mùžeme i pomalovat. 22 < < < kap. 2/3