VYHODNOCENÍ PRŮZKUMU MEZI OBYVATELI NUSLÍ V RÁMCI PROJEKTU ČISTÁ PRAHA 4

VYHODNOCENÍ PRŮZKUMU MEZI OBYVATELI NUSLÍ V RÁMCI PROJEKTU ČISTÁ PRAHA 4

OBSAH 1. Úvod a metodologie.. 2 strana 2. Složení vzorku aneb kdo nám odpověděl 4 3. Situace v kostce... 6 4. Vzhled a úprava veřejných prostranství... 8 5. Občané o sobě a radnici. 11 6. Čistota a nakládání s odpady....... 13 7. Trávení volného času..... 16 8. Radnice a informace 17 9. Shrnutí.... 19 Poznámky pro čtenáře: a) Na následujících stránkách pracujeme s velkým množstvím grafů a tabulek. U každého grafu či tabulky je uvedeno číslo N, které představuje počet respondentů, kteří odpověděli na danou otázku. Např. N = 189, na otázku odpovídalo 189 respondentů. Je naprosto přirozené, že ne každý odpověděl na všechny otázky. V textu se většinou k počtu respondentů, kteří na danou otázku odpověděli, nevracíme. Přesto čtenářům doporučujeme, aby pečlivě sledovali údaje o počtu respondentů, kteří na danou otázku odpověděli. b) U většiny otázek mohli respondenti vybrat více než jednu odpověď. Uváděná procenta se ale vztahují k počtu respondentů odpovídajících na danou otázku. Součet těchto procent proto bývá vyšší než 100%. c) Není-li uvedeno jinak, v tabulkách jsou procentuální podíly respondentů, kteří jednotlivé varianty a výpovědi uvedli. Procentuální podíly jsou vztaženy k počtu respondentů, kteří odpovídali na danou otázku. 1

1. Úvod a metodologie Cílem radnice Prahy 4 je zlepšit stav životního prostředí v lokalitě. Proto loni odstartovala projekt nazvaný Čistá Praha 4, který by měl přispět ke zvýšení kvality života obyvatel. Letos se projekt Čistá Praha 4 zaměřuje na dvě lokality - oblast Nuslí a sídliště Novodvorská. Radnice má v úmyslu zapojit občany městské části a motivovat je k aktivnímu přístupu při rozhodování o přeměně veřejných prostranství a přizvat je ke spolupráci na vytváření příjemnějšího a čistšího místa k životu pro všechny. Tento průzkum je jedním z prvních kroků projektu. Součástí projektu je také zjišťování názorů občanů na to, co je obecně v dotčené části Praha 4 trápí a co by chtěli změnit. Jedním z úvodních kroků projektu Čistá Praha je názorový průzkum mezi obyvateli vybrané části Prahy 4. Tento názorový průzkum a následující kroky mají směřovat k většímu zapojení veřejnosti do úprav a zlepšení vzhledu, pořádku a čistoty míst na území Prahy 4. Smyslem dotazníkové akce bylo zmapovat názory obyvatel na veřejná prostranství, jejich spokojenost s jejich stavem a zjistit, jaké jsou hlavní problémy trápící občany vybrané části Prahy 4. Názorový průzkum ale není jediným možným způsobem zapojení obyvatel Prahy 4 do diskuse o veřejných prostranstvích a jejich úpravách. Na názorový průzkum navázuje veřejné setkání dne 28.5. 2009, jehož cílem je diskutovat o výsledcích tohoto průzkumu a zároveň společně pracovat na návrzích zlepšení čistoty v lokalitě. S ohledem na výše uvedené informace je názorový průzkum třeba brát skutečně jen jako součást širšího projektu. A není proto vhodné využívat níže uváděné výsledky a závěry bez uvedení kontextu celého projektu a jeho širších souvislostí. Metodologie průzkumu Názorový průzkum mezi obyvateli Prahy 4 probíhal v dubnu a květnu letošního roku. Domácnosti vybrané části MČ Praha 4 (v tomto případě Nusle) obdržely dotazníkový formulář, který byl cíleně distribuován do všech schránek v celých Nuslích. Další volné dotazníky byly také k dispozici Úřadu MČ Praha 4 a také na webové stránce MČ. Názorový průzkum měl anketní charakter, což znamená, že: Každá domácnost v dotčené části Prahy 4 obdržela tištěný dotazník s tím, že v případě potřeby byly další dotazníky k dispozici na ÚMČ nebo byly ke stažení na webu MČ. Občané vhazovali vyplněné dotazníky do připravených sběrných boxů umístěných na dostupných a často navštěvovaných místech. Pro dotazníkovou akci neexistovala žádná kritéria výběru občanů, kteří by měli být osloveni (opora výběru). Kromě již zmíněného vymezení lokality na Nusle. Rozhodnutí vyplnit a odevzdat dotazník tak bylo na uvážení každého občana, resp. domácnosti uskutečnil se tedy tzv. samovýběr. S ohledem na výše uvedené nelze tento průzkum vydávat za zcela reprezentativní obrázek názorů veřejnosti v městské části Praha 4. Můžeme ale tvrdit, že každý dostal stejnou možnost účastnit se dotazníkové akce a předpokládáme, že získané odpovědi představují názory aktivních a zainteresovaných obyvatel. V rámci Nuslí bylo distribuováno 3 500 kusů dotazníků. Do sběrných boxů se vrátilo 305 kompletně a správně vyplněných dotazníků. Návratnost tedy představuje téměř 10%, což je v případě takovýchto anketních dotazování dobrý výsledek. 2

2. Složení vzorku aneb kdo se podělil o své názory Jak již bylo zmíněno, do dotazování se zapojilo 305 obyvatel Nuslí. Z hlediska pohlaví se do dotazování více zapojily ženy, představují plné dvě třetiny vzorku (66%), zatímco muži tvoří necelou třetinu vzorku (31%). Dotazník vyplňovaly starší i mladší ročníky poměrně rovnoměrně necelou polovinu vzorku tvoří lidé ve věku do 45 let, zhruba třetinu tvoří lidé ve věku od 46 let do 65 let a zbývající čtvrtinu vzorku představují lidé starší 65 let. 66-75 let; 12% Graf 1: Struktura dotázaných dle věku více než 75 let; 13% 56-65 let; 17% 46-55 let; 13% Graf 2: Struktura dotázaných dle zaměstnání důchodce (starobní, invalidní); 34% podnikatel/ka; 11% v domácnosti; 3% méně než 18 let; 1% nezaměstnaný /á; 1% pracující/ zaměstnanec; 48% student/ka; 3% N = 301 18-25 let; 3% 26-35 let; 22% 36-45 let; 19% N = 302 Rozdělíme-li si respondenty podle sociálního statutu resp. podle zaměstnání, je patrné, že nejvíce se do průzkumu zapojili ekonomicky aktivní lidé téměř polovinu vzorku tvoří pracující lidé, desetinu potom podnikatelé. Ve starobním důchodu je cca třetina respondentů. Další ekonomicky neaktivní osoby zaujímají v tomto průzkumu spíše marginální část zúčastněných respondentů. Podle dosaženého vzdělání se respondenti v průzkumu rozdělili následovně: podíl zhruba dvou pětin zaujímají respondenti s vysokoškolským vzděláním. Podobně je tomu v případě osob s maturitou či vyšším odborným vzděláním. Lidé se základním vzděláním či osoby bez maturity dohromady zaujímají necelý pětinový podíl. VŠ 39% Graf 3: Struktura dotázaných dle vzdělání ZŠ 3% SŠ bez maturity/ vyučen(a) 14% SŠ s maturitou nebo VOŠ 43% N = 304 3

manželé/ partneři bez dětí 32% Graf 4: Struktura dotázaných dle složení domácnosti vícegenerační domácnost 7% jeden rodič s dítětem/dětmi 6% jiný typ 2% jednotlivec 31% oba rodiče s dítětem/dětmi 21% N = 302 Co se týče složení domácností zúčastnivších se průzkumu, největší část vzorku (zhruba po jedné třetině) tvoří manželé/partneři, kteří žijí v domácnosti bez dětí a rovněž jednotlivci, kteří v domácnostech žijí sami. Významnou část z nich tvoří osoby v důchodovém věku. Jednu pětinu dotazovaných představují rodiny s dětmi (úplné či neúplné rodiny). V oblasti demografických charakteristik respondentů nás ještě zajímala struktura respondentů podle typu jejich bydlení - tzn. v jakém domě bydlí. Naprosto dominantní část tvoří osoby, které bydlí v činžovním domě, který čítá více než pět bytových jednotek. V panelových domech, rodinných domech, činžovních vilách do pěti bytových jednotek a jiných typech bydlení žije pouze desetina respondentů. rodinný dům; 1% Graf 5: Struktura dotázaných dle typu bydlení panelový dům; 4% jiný typ; 4% činžovní dům (5 a více bytů); 90% činžovní vila (do 5 bytů); 1% N = 303 4

3. Situace v kostce Do dotazníkového šetření se zapojili převážně starousedlíci. Více než polovinu vzorku tvoří lidé, kteří ve vybrané části Prahy 4 bydlí více než 15 let. Další pětina dotázaných zde bydlí 5-15 let a stejný podíl dotázaných se do lokality přistěhoval v nedávné době a bydlí tu méně než 5 let. Jak tito vesměs starousedlíci vnímají vývoj okolí svého bydliště? Plná třetina respondentů (34%) hodnotí změny ve svém okolí pozitivně, zatímco pětina respondentů je vůči současnému stavu kritická. Největší část respondentů, kterou představují dvě pětiny dotázaných, je přesvědčena, že okolí zůstalo stejné a zaznamenání hodné změny se v něm neuskutečnily. Je zhoršilo se; 21% Graf 6: Vnímání změn v okolí bydliště zůstalo stejné; 40% ; 5% zlepšilo se; 34% N = 297 zajímavé, že k pozitivnímu i negativnímu zhodnocení vývoje mají větší tendenci ti, kdo v daných lokalitách žijí nejdéle. Ti, kdo zde žijí méně než patnáct let, hodnotí vývoj spíše neutrálně - tedy nic se podle nich nezměnilo. Největší nespokojenost projevují obyvatelé dolní části Nuslí směrem k Michli (okolí ulic Nuselská, K Podjezdu a Nad Vinným potokem). Nejvíce se pak okolí bydliště zlepšilo podle těch, kdo obývají střední část Nuslí (mezi parkem Jezerka a ulicemi 5. května, Táborská a Nuselská). N Nechali jsme respondenty vyjádřit přednosti, které přisuzují lokalitě Nuslí, jejímiž jsou obyvateli. Nejvíce ceněná je dobrá dostupnost centra s využitím MHD, kterou vyzdvihly více než čtyři pětiny respondentů. Shodně cca dvě pětiny pozitivně hodnotí dobré nákupní možnosti a blízkost zdravotnických zařízení. Mezi nejvíce zdůrazňované přednosti, které označila vždy čtvrtina dotázaných, patří i dostupnost kulturních zařízení, dostupnost mateřských i základních škol a domy s kvalitní prvorepublikovou architekturou. Graf 7: Přednosti Nuslí ve srovnání s jinými částmi Prahy dobrá dostupnost centra (MHD) 85% dobré nákupní možnosti blízkost zdravotnických zařízení 45% 42% dostupnost kulturních zařízení dostupnost škol (MŠ a ZŠ) domy s kvalitní prvorepublikovou architekturou 25% 25% 25% příjemná lokalita pro příjemné bydlení dostatek míst por odpočinek a procházky dostatek zeleně žijí zde převážně slušní lidé 17% 15% 12% 7% 3% N = 305 5

Několik občanů zmínilo ještě další přednosti: několikrát byl zmíněn zvyk, kdy daní respondenti žijí v lokalitě od narození a mají k ní silný vztah. Byl rovněž oceněn nízkopodlažní autobus 193. Podívejme se nyní, jaké jsou největší problémy dané části Prahy 4 očima dotázaných obyvatel. Respondenti vybírali ze seznamu problémů ty, které je trápí nejvíce. Mohli vybrat maximálně 4 problémy. Dotázaní zdůrazňují dva hlavní problémy: prvním z nich je nepořádek na tom, že by se měly zlepšit čistota a úklid, se shodují téměř čtyři pětiny dotázaných obyvatel. Druhým nejproblematičtějším okruhem jsou potíže s parkováním, jež zmínily tři pětiny respondentů. Dalšími problémy, avšak uváděným s nižší četností jsou dopravní zatížení, bezpečnost, vzhled veřejných prostranství, stav zeleně a vybavenost městským mobiliářem. Tyto oblasti by si zasloužily zlepšení podle vždy zhruba třetiny respondentů. Jako méně významný problém se jeví kvalita životního prostředí v lokalitě, která by se měla zlepšit podle cca pětiny respondentů. Všechny čtyři nejvýznamnější oblasti, které by dle respondentů měly doznat zlepšení (čistota, parkování, dopravní zatížení a bezpečnost), jsou s větší intenzitou zmiňovány lidmi v produktivním věku. Nečistota a parkování nejvíce vadí lidem z dolní části Nuslí směrem k Praze 10, na dopravní zatížení si nejvíce stěžují obyvatelé horní části Nuslí a na problémy s parkováním lidé dolní části Nuslí směrem k Praze 2. Graf 8: Oblasti, jež by se v Nuslích měly zlepšit čistota a úklid 78% problémy s parkováním 58% dopravní zatížení bezpečnost vzhled veřejných prostranství zeleň vybavenost městským mobiliářem 36% 33% 29% 28% 27% kvalita životního prostředí 19% možnosti trávení volného času 7% 7% N = 305 Občané mohli napsat i vlastními slovy, co by se v Nuslích mělo zlepšit. Objevilo se zde několikrát volání po větší podpoře cyklostezek a zejména po omezení automobilismu - ať už omezením parkování modrými zónami nebo zaváděním pěších zón. Objevují se rovněž výhrady vůči počtu heren. Mnohokrát jsou zmíněny problémy s počtem psů a množstvím psích exkrementů na ulicích. Co se týče vnějšího vzhledu ulic, podle některých respondentů by měl být kladen důraz na prevenci vandalismu a grafitti a odstraňování jejich následků, zároveň by se měla provádět kontrola úklidu po firmách, které jsou pro tento účel najaty. Objevila se rovněž zmínka o nedobrém stavu dětských hřišť. 6

4. Vzhled a úprava veřejných prostranství V této kapitole se budeme věnovat veřejným prostranstvím obecně. Kvalitu života v místě bydliště výrazně ovlivňuje vzhled a úprava nejbližšího okolí. Přestože již bylo zmíněno, že své okolí vnímá značná část dotázaných obyvatel pozitivně v tom smyslu, že se zlepšuje, lze identifikovat celou řadu připomínek ke stávajícímu stavu veřejných prostranství. Veřejná prostranství Ptali jsme se občanů, co by se mělo na veřejných prostranstvích zlepšit. Respondenti vybírali ze seznamu osmi možných problémů týkajících se veřejných prostranství. Více než dvě třetiny dotázaných obyvatel se shodují, že problémem jsou čistota a úklid chodníků to je hlavní záležitost, která si žádá nápravu. Značnou část obyvatel, kterou představují více než dvě pětiny dotázaných, trápí vandalismus - zejména sprejerství, poničené fasády či neudržované reklamní plochy, které vyvolávají neblahý vizuální dojem a tím negativně působí na subjektivní pociťování kvality života v lokalitě. Přibližně třetina respondentů si myslí, že zlepšit by se měly technický stav chodníků, čistota a úklid celých ulic, údržba a kvalita městské zeleně a rovněž by měly být doplněny chybějící odpadkové koše. Pětina dotázaných obyvatel vidí jako nutné zvýšení počtu sběrných nádob na odpad, o něco menší počet respondentů pak zlepšení technického stavu vozovek. Toto zlepšení se z vyjmenovaných námětů ukazuje jako nejméně podstatné. Graf 9: Žádoucí zlepšení na veřejných prostranstvích v Nuslích čistota a úklid chodníků 69% vandalismus 58% technický stav chodníků čistota a úklid ulic 38% 36% údržba a kvalita zeleně chybějící odpadkové koše 27% 30% sběrné nádoby na odpad 21% technický stav vozovek 11% 16% 1% N = 305 Respondenti rovněž mohli uvést další náměty pro zlepšení života v lokalitě. Dotazníky jich přinesly pestrou škálu. Z doporučení, které se neobjevily ve výčtu možných zlepšení, uvedli respondenti následující relevantní náměty, které se dají shrnout do tematických okruhů: Doprava: postihovat bezohlednost řidičů při parkování, zlepšit dopravní značení parkování, kropit silnice v Nuslích, bránit poškozování zaparkovaných aut, zařídit větší počet parkovacích míst, vymezit stání aut tak, aby předními koly nepoškozovaly vodovodní řády a přípojky Bezpečnost: zařídit častější přítomnost strážníků v ulicích, kamerový dohled policie Údržba infrastruktury: opravovat lavičky v parcích, více dbát na údržbu dětských hřišť, opravit všechna schodiště, zejména schody na Fidlovačce u parku z Boleslavky k Botiči, upravit přechod pro chodce 7

u divadla Na Fidlovačce, odstraňovat psí exkrementy, postihovat nepořádné pejskaře, zařídit úklid sněhu z chodníků, bedlivěji kontrolovat nasmlouvané práce externích firem Nakládání s odpadem: zvýšit počet popelnic na tříděný odpad, zřídit nádoby na bioodpad Městská zeleň Ve vybrané lokalitě Prahy 4 je poměrně dosti zeleně, přesto by někteří obyvatelé uvítali zeleně více. Podívejme se, jaké úpravy zeleně v blízkosti svého bydliště by respondenti uvítali. Lze vidět, že stav zeleně leží občanům na srdci. Téměř polovina se domnívá, že je žádoucí věnovat péči celkové obnově zeleně. Zhruba pětina respondentů má za to, že by se mělo zamezit sešlapávání městské zeleně a měla by být lépe udržována nízká zeleň. Zhruba šestina není spokojena s údržbou nízké zeleně (sekání trávy, péče o nízké keře apod.), uvítali by proto lepší a pravidelnější péči. Desetina dotázaných vnímá jako vhodné prořezání husté křovinaté zeleně. Graf 10: Žádoucí úpravy zeleně celková obnova zeleně zamezení sešlapávání zeleně lepší údržba nízké zeleně lepší údržba stávající vysoké zeleně 14% 17% 19% 45% nic není potřeba prořezání husté křovinaté zeleně 11% 10% 8% 21% N = 291 K úpravám zeleně se mohli respondenti vyjádřit i vlastními slovy. Se značnou intenzitou se v dotaznících ozývá volání po výsadbě další zeleně, rozšiřování zelených ploch, zvyšování počtu míst se stromy a květinami a po vysazování stromů v ulicích. Podobně frekventovaně se objevují podněty k čištění zelených ploch od psích exkrementů, postihování nedbalých majitelů psů a větší dohled městské policie nad pejskaři. Objevilo se zde mnoho dalších konkrétních připomínek, které je vhodné předestřít pro další praktické využití: - odstranit bláto u divadla na Fidlovačce - dělat chodníky tam, kde si lidé zkracují cestu - chybí stromy na jedné straně Táborské ulice a zastávkou Palouček - lépe udržovat park Jezerka - náhradou za demolice objektů na volných plochách vysázet park, les - odstranit dva stromy v ulici Boleslavova před domy č.p. 26 a 28 - v parku na náměstí Bratří Synků zřídit psí záchod - vyčistit trávník od odpadků na náměstí bratří Synků - vysadit stromy v ulici Bartoškova - zastavit stavby na Bohdalci a Starce - zřídit zeleny kout s lavičkami v ulici U Křížku 8

- zrušit záhony v zeleném kruhu na náměstí, které zkazily parkovou architekturu - skácet borovice v průhledu sokolovny Žádoucí změny V dotazníku jsme respondenty rovněž nechali navrhnout změny vzhledu či povahy veřejných prostranství, které mohou radnici posloužit k inspiraci. Opět se zde ukazuje, jak velkou důležitost přikládají místní občané veřejné zeleni. Největší podíl respondentů (více než polovina) doporučuje zamezit rušení veřejné zeleně a veřejných prostranství v zájmu parkování či podnikatelských aktivit. Občané z velké části vnímají ustupování zelených ploch negativně a doporučení by se dalo shrnout jednoduše takto: méně betonu, více zeleně. S tím souvisí i druhé nejzmiňovanější doporučení pro změnu veřejných prostranství - téměř dvě pětiny dotázaných navrhují budování mikroparků - tedy dalších zelených ploch. Respondenti tedy nejen neradi vidí úbytek zeleně, ale navíc by rádi viděli vytváření dalších zelených enkláv. Podobného rázu je navíc i třetí nejčastěji uváděné doporučení zřizovat oplocené výběhy pro psy, které zmínila více než čtvrtina dotázaných. Celkově situaci veřejných prostranství považuje za dobrou a nevidí potřebu změn pouze 2% respondentů. Graf 11: Žádoucí úpravy veřejných prostranství zamezit rušení veřejné zeleně 56% budování mikroparků 37% vznik oplocených výběhů pro psy rychlejší obnova zeleně nebo výsadba nové zeleně úpravy vzhledu vnitrobloků 25% 22% 27% jiný návrh 5% 4% situace je dobrá 2% N = 303 Respondenti mohli opět uvést své další náměty na zlepšení. Chronicky se opět objevuje téma psích exkrementů a důslednější údržby zeleně. Následující seznam uvádí další konkrétní náměty: - městská policie by měla více konat v ulicích - kontrolovat, pokutovat - nezahušťovat zástavbu dalšími stavbami - rekonstruovat Otakarovu ulici - snížit hladinu hluku na ulici 5.května - důsledněji opravovat a udržovat hřiště, lavičky a houpačky - zvýšit počet laviček na Jezerce - zvýšit počet laviček celkově - vytvořit větší výběh pro psy - malá ohrádka na Jezerce - zabudovat sloupky, aby se neparkovalo na chodníku před domem v ulici Lounských - zrušit budky trhovců na Nuselské 9

5. Občané o sobě a radnici Vyhodnocení dotazníkového šetření Dotazníkové průzkumy mohou vyvolávat dojem, že občan má pouze touto pasivní a anonymní formou sdělovat radnici, co má dělat a radnice se podle toho má zařídit. Rozkvět lokality však nemůže záviset pouze na zastupitelích a úřednících - pokud se veřejně neangažují i občané sami a nezasazují se o veřejné záležitosti, které se jich týkají, kýženého stavu bývá dosahováno méně efektivně. Klíčové však je, aby občané věděli, že mají možnost se určitou formou spolupodílet jak na rozhodování, tak pomáhat svému okolí praktickými aktivitami. U respondentů panuje silné přesvědčení, že občané by měli mít možnost ovlivnit vzhled okolí svého bydliště a domnívají se, že radnice by měla s občany v tomto ohledu více spolupracovat. O tom jsou přesvědčeny téměř čtyři pětiny respondentů. Pouze desetina dotázaných má za to, že občany stačí pouze řádně informovat. To, že radnice má rozhodovat sama, se domnívá pouhých 5 procent NE, stačí občany řádně informovat; 12% NE, radnice má rozhodovat sama; 5% Graf 12: Měla by radnice více spolupracovat s občany? ; 6% ANO, důležité změny by měly vznikat ve spolupráci s občany; 78% N = 302 dotázaných občanů. O tom, že radnice má na důležitých změnách spolupracovat s občany, jsou nejvíce přesvědčeni podnikatelé, studenti, silně i pracující osoby. Pro důchodce je toto důležité méně, více než ostatním jim postačí být dostatečně informováni. Co se týče vzdělání respondentů, o nutnosti participace občanů jsou nejvíce přesvědčeni lidé s vysokoškolským vzděláním. Pokusili jsme se rovněž zjistit, nakolik jsou občané vybrané části Prahy 4 ochotni se osobně podílet na zlepšování těch aspektů života v lokalitě, které jim nejvíce vadí - tedy stavu veřejných prostor. Poměrně překvapivý je relativně značný zájem příležitostně pomoci s úklidem okolí domu. Tuto ochotu deklaruje více než třetina dotázaných. Podobně velká část občanů je ochotna ve spolupráci s radnicí navrhnout změny, tedy podílet se na koncepční práci. Pětina respondentů navíc projevuje ochotu přiložit ruku k dílu při realizaci takto navržených změn. Zhruba stejný podíl respondentů je ochoten se více starat o zeleň u domu, například údržbu předzahrádek. Ukazuje se, že na straně občanů je předběžně poměrně velký zájem pomoci ve svém okolí a to by mohlo stát v základu dalších úvah, jak tento občanský potenciál prakticky využít. Graf 12: Ochota občanů podílet se Graf 13: Ochota občanů podílet se na úpravách veřejných prostor na úpravách veřejných prostor příležitostně pomoci s úklidem v okolí domu 35% spolu s radnicí navrhnout změny 30% více se starat o zeleň u domu přiložit "ruku k dílu" pravidelně pomoci s úklidem zúčastnit se soutěže o nejlépe upravené okolí domu 2% 11% 16% 18% 20% 9% N = 291 10

K příležitostné pomoci s úklidem v okolí domu mají největší tendenci důchodci, stejně tak projevují největší ochotu více se starat o zeleň v okolí domu. Pracující lidé mají naopak větší vůli navrhovat spolu s radnicí změny. V kategorii, kde měli respondenti možnost zmínit další způsoby, jakými by se mohli podílet na úpravách veřejný prostor, se bohužel příliš konkrétních možných aktivit neobjevilo. Lidé zde spíše deklarovali svůj postoj k roli města ( má se starat radnice a její zaměstnanci, má to být zajištěno z daní ) či zmínili vlastní aktivity, které v okolí svého domu již činí. Konkrétním námětem je, aby se úpravy na dětských hřištích předem konzultovaly s matkami v okolí. Vztah občanů k lokalitě velmi úzce souvisí i s tím, jak se občané vnímají navzájem. Podle vnímaného jednání druhých lidé usuzují na své vlastní možnosti, šance a možné efekty vlastních aktivit v dané lokalitě. Motivace k vlastní občanské angažovanosti jednotlivce ve věcech kolem sebe klesá či roste mj. v souvislosti s očekáváním postojů, které jeho spoluobčané zaujmou. Pakliže jednotlivec přepokládá, že se k jeho aktivitám připojí ostatní či je podpoří, bude mít k angažovanosti větší tendenci. Pokud počítá s tím, že se jeho aktivita setká s nezájmem a ignorancí, příliš motivován k aktivitě nebude. Proto jsme se rovněž ptali, jak se občané vnímají navzájem co do vztahu k místu, v němž žijí. Výsledek vypadá poněkud pesimisticky. Dvě třetiny dotázaných se domnívají, že jejich spoluobčané řeší jen své problémy a nezajímají se o okolí. Pětina respondentů má však za to, že lidé v jejich okolí k životním podmínkám v lokalitě lhostejní nejsou, nemají však možnost Graf 13: 14: Jak respondenti vnímají své své spoluobčany? lidé jsou aktivní a podílejí se na zlepšování svého okolí; 2% lidé nejsou lhostejní, ale nemají možnost své okolí měnit; 23% ; 9% každý si řeší jen své problémy a nezajímá se o své okolí; 67% N = 302 přispívat k jejich zlepšení. Nejméně pozitivní názor na spoluobčany mají podnikatelé, mezi ostatními skupinami dle ekonomické aktivity není příliš rozdíl. Tendence k pozitivnímu hodnocení spoluobčanů roste se vzděláním respondentů. Celkově jsou ohledně svých spoluobčanů nejpesimističtější obyvatelé horní části Nuslí. Pesimismu ohledně občanského zájmu, aktivity a angažovanosti spoluobčanů v Praze 4 u našich respondentů však zcela neodpovídá značný zájem, který občané projevují o veřejnou diskusi s představiteli městské části a dalšími obyvateli v této části Prahy 4. Více než polovina respondentů uvedla, že o takové setkání zájem má. Čtvrtina Graf 15: Zájem o účast na veřejném setkání respondentů neví a pouze pětina dotázaných ; 26% ne; 19% ano; 54% N = 296 zájem o účast na takové diskusi nejeví. Nejvíce se zájem o veřejnou diskusi projevuje u podnikatelů, nejméně pak mezi důchodci. Co se týče délky bydlení v Nuslích, veřejnou diskusi by nejvíce ocenili ti, kdo zde bydlí méně než pět let, nejmenší zájem naopak mají starousedlíci. 11

6. Čistota a nakládání s odpady Vyhodnocení dotazníkového šetření Jedním z vážných problémů, který trápí téměř čtyři pětiny dotazovaných obyvatel Nuslí, je čistota a pořádek v okolí bydliště. Podívejme se, jaké jsou nejčastější příčiny nepořádku a nečistoty podle názoru místních. Největší podíl dotázaných uvažuje velmi realisticky a nehledají vnější příčiny, ale uvádějí, že problém je v lidech - neukázněnost a nezodpovědnost lidí je nejčastější příčinou nepořádku a nečistoty podle názoru čtyř pětin respondentů. Podobně vysoký podíl respondentů spatřuje hlavní důvod nepořádku v psích exkrementech na ulici - opět se jedná o neukázněnost pejskařů, kteří mají po svých psech v souladu s vyhláškou uklidit. Dalším problémem je podle téměř poloviny respondentů přeplněnost kontejnerů na tříděný odpad. To velmi úzce souvisí s nepořádkem kolem kontejnerů na tříděný odpad, jak uvádí téměř třetina respondentů. Zhruba stejný podíl respondentů vidí příčinu nepořádku v nedostatku odpadkových košů v ulicích a dále v nedostatečně zajištěném pravidelném úklidu ulic a chodníků. Graf 15: Graf 16: Vnímání příčin nepořádku a nečistoty Vnímání příčin nepořádku a nečistoty problémy se psími exkrementy neukázněnost obyvatel 77% 82% přeplněné kontejnery na tř. odpad 46% není zajištěn pravidelný úklid ulic a chodníků málo odpadkových košů nedostatečný úklid okolí kontejnerů na tř. odpad 29% 36% 35% nevhodné umístění kontejnerů na tř. odpad 5% 4% 1% N = 303 Jedenáct respondentů dále označilo odpověď problémy, avšak vypisují zde jen jinými slovy příčiny, které již zaškrtávali v seznamu. Navíc se objevilo několik stížností na sprejerství a na reklamní letáky, které se povalují před vchody domů a následně je vítr rozfoukává po ulicích. Mezi vyjmenovanými problémy s nepořádkem byl zmíněn na čelném místě jeden, který je prakticky relativně dobře řešitelný - přeplněnost kontejnerů s tříděným odpadem. Ptali jsme se proto občanů, co by podle jejich názoru bylo vhodným řešením. Téměř polovina respondentů se domnívá, že ke zlepšení situace by přispěly častější svozy odpadu. Druhý nejčastější návrh však již míří do vlastních řad, tedy směrem ke spoluobčanům, kteří odpad netřídí žádoucím způsobem - skoro dvě pětiny dotázaných mají za to, že by pomohla osvěta o nutnosti a pravidlech třídění. Téměř třetina dotázaných navrhuje zvýšit počet kontejnerů na tříděný odpad, dvě pětiny by pak přivítaly větší počet míst, kde jsou tyto kontejnery umístěny. 12

Graf 16: Graf 17: Návrhy na zlepšení nakládání s tříděným odpadem v Nuslích Návrhy na zlepšení nakládání s tříděným odpadem v Nuslích častější svozy tř. odpadu 46% větší podvědomí o nutnosti a pravidlech třídit 38% zvýšení počtu kontejnerů na tř. odpad 29% více míst s kontejnery na tř. odpad 19% citlivěji řešit umístění kontejnerů na tř. odpad 11% nic není třeba 5% 7% 1% N = 298 Mezi dalšími náměty, které respondenti mohli vypisovat se dále objevilo zavedení kontejnerů pro třídění bioodpadu, hliníku a textilu, větší osvěta ohledně třídění ze strany radnice, neumisťovat kontejnery pod okna bytů, využívat Městskou policii pro kontroly kolem kontejnerů v noci, kdy je do nich sypán netříděný odpad, rozšířit sběr nebezpečného odpadu do dalších stanovišť a používat na kontejnerech samolepky s termíny svozu odpadu. Obecné připomínky ohledně čistoty a pořádku je vhodné zkonkretizovat, aby bylo jasné, která místa respondenty trápí nejvíce. Ptali jsme se proto občanů, na kterých konkrétních místech nejpalčivěji pociťují problémy s nečistotou a nepořádkem. Nejvíce problematické se v tomto ohledu jeví okolí stánkových prodejců a středové pásy zeleně mezi komunikacemi. Obě varianty označila shodně pětina respondentů. Šestina respondentů dále projevila nelibost nad okolím nonstopů a heren. Ostatní místa jako okrajové části parků, okolí zastávek MHD či zákoutí a opuštěná místa byla zmíněna spíše marginálně. Téměř dvě třetiny dotázaných však odpověděly, že taková místa zde nejsou. Vzhledem k tomu, že nečistotu a nepořádek celkově v tomto průzkumu zmínili respondenti jako hlavní problém, lze tento zdánlivý rozpor interpretovat jako obecný pocit nepořádku a nečistoty, který kolem sebe vnímají a nerozlišují mezi těmito druhy městské infrastruktury. Graf 17: Graf 18: Problémová místa co do udržování pořádku a čistoty Problémová místa co do udržování pořádku a čistoty okolí stánkových prodejců středové pásy zeleně mezi komunikacemi okolí non-stop barů, heren apod. 16% 21% 20% okrajové části parků porostlé křovím okolí zastávek MHD zákoutí a opuštěná místa 3% 1% 5% taková místa zde nejsou 64% 27% 6% N = 303 13

Respondenti spíše než vybírání položek v dotazníku, které zahrnovaly hlavně prvky městské infrastruktury, vyjmenovávali konkrétní ulice a místa, kde jim nepořádek a nečistota vadí. Nebudeme zde již uvádět obecné zmínky o psích exkrementech, které se v celém průzkumu chronicky opakují. Konkrétně si respondenti stěžují na nepořádek v těchto místech: - okolí Reitknechtky - kolem železniční tratě Vršovického nádraží - Čiklova ulice - na chodnících rostou keře a nálety - chybí veřejná WC - Nuselská ulice - rozbité a špinavé chodníky - odpadky v Botiči - okolí kostela sv. Václava - okolí sběrny na Bartoškově - okolí krámků, kde se na ulici konzumuje alkohol - Otakarova ulice - letitá špína u Ohrady - park Fidlovačka - podchody pod magistrálou - volně přístupná hřiště v okolí Botiče - zadní vchod ZŠ Táborská - zelený pás mezi obrubníkem a vozovkou na ulici 5.května Dále respondenti uvedli názvy těchto ulic coby problematických, avšak bez upřesnění problému: ulice Čestmírova, Rostislavova, Křesomyslova, Sezimova, Kloboučnická, U Perštýnských, U Křížku. Ulice Čestmírova je zmíněna nejčastěji. Hlavními původci jsou podle výsledků průzkumu nezodpovědní majitelé psů - to se domnívají téměř dvě třetiny respondentů. Nezodpovědní spoluobčané v očích respondentů vítězí na žebříčku domnělých znečišťovatelů lokality nejvíce. Kromě pejskařů jsou za další největší původce nepořádku považováni nezodpovědní místní obyvatelé, o čemž je přesvědčena polovina dotázaných. Jako značný zdroj znečištění a nepořádku je podle názoru respondentů záměrné poškozování, které způsobují vandalové. To se domnívá téměř třetina dotázaných. Podrobněji viz následující graf. Graf 18: Graf 19: Identifikace největších znečišťovatelů/původců nepořádku Identifikace největších znečišťovatelů / původců nepořádku psi resp. jejich nezodpovědní majitelé 61% nezodpovědní místní obyvatelé 51% vandalové různé problémové osoby 30% 28% problémová mládež 9% místní podnikatelé a firmy zde sídlící provozovatelé heren, barů či restaurací 4% 4% 4% 3% N = 304 14

7. Trávení volného času Vyhodnocení dotazníkového šetření Trávení volného času je obvyklý problém městského prostoru. Podílí se na tom mnoho faktorů. Vzrůstají nároky obyvatel na šíři a kvalitu různých typů nabídky volnočasových aktivit, od čehož se odvíjí rostoucí finanční náročnost zabezpečení takové nabídky, se kterou by obyvatelé spokojení. Důsledkem trendu individualizace se navíc obyvatelé štěpí do čím dále menších ohraničených skupin reprezentujících jejich individuální a specifické zájmy a potřeby. Ptali jsme se proto obyvatel na jejich návrhy na zlepšení možností pro trávení volného času v lokalitě. Polovina respondentů by přivítala zřízení oddechového areálu s množstvím laviček a míst k odpočinku. Dvě pětiny dotázaných by ocenily kvalitnější cesty pro pěší procházky v zeleni, zhruba stejný počet respondentů navrhuje zřízení dalších víceúčelových hřišť. Téměř třetina dotázaných pociťuje potřebu dalších míst pro volný pohyb a cvičení psů. Naproti tomu, desetina respondentů má za to, že žádné nové areály, zařízení či vylepšení nejsou potřeba. Graf 19: Graf 20: Návrhy na zlepšení možností trávení volného času Návrhy na zlepšení možností pro trávení volného času oddechový areál s množstvím laviček a míst k odpočinku 49% kvalitnější cesty pro pěší procházky v zeleni 39% více víceúčelových hřišť 38% místo pro volný pohyb a cvičení psů 29% 10% 9% nic nového není třeba 9% N = 292 Pokud měli respondenti další námět, co by se s ohledem na lepší možnosti trávení volného času v Praze 4 mělo zřídit, mohli jej vypsat. Nejčastěji se zde objevuje návrh na zřizování cyklostezek a in-line drah, na nichž se cyklisté a bruslaři nedělí o prostor s auty. Dále se objevuje přání aquaparku s tobogány a bazény, dětských koutků a rodinných center a informačně-naučných stezek s popisem významných míst. Pro které konkrétní skupiny obyvatel Prahy 4 však možnosti pro trávení volného času chybí? V očích respondentů je na tom v tomto ohledu nejhůře dospívající mládež. Toto uvedly téměř dvě pětiny dotázaných. Dalšími nejčastěji zmiňovanými skupinami jsou senioři a rodiny s nejmenšími dětmi (obě zmiňuje cca čtvrtina respondentů). Poslední hojně zmiňovanou skupinou, která postrádá dostatečné možnosti pro trávení volného času, jsou malé děti. Uvedla to pětina dotázaných. Podrobněji viz graf na následující straně. 15

Graf 20: Graf 21: Identifikace skupin, jimž chybí možnosti trávení volného času Identifikace skupin, jimž chybí možností trávení volného času dospívající mládež 38% senioři mladé rodiny s nejmenšími dětmi malé děti 21% 25% 24% střední generace mladí lidé 11% 11% 21% 3% N = 289 8. Radnice a informace V současnosti existuje bezpočet způsobů a médií, skrze která se k lidem dostávají informace. Pro komunikaci radnice s občany je vhodné vědět, jaké komunikační prostředky využívají nejvíce, a na tyto klást důraz. V následujícím grafu uvádíme, s jakou intenzitou obyvatelé využívají různé zdroje relevantních informací, které jim radnice nabízí. Dominantní zdrojem informací je radniční periodikum Tučňák, ze kterého čerpá informace devět z deseti dotázaných. S velký odstupem je druhým nejčastějším zdrojem informací internet. Na webových stránkách radnice získávají informace dvě pětiny respondentů. Další zdroje jsou již o něco méně významné. Méně než pětina respondentů se k těmto informacím dostává prostřednictvím svých známých či přátel, osobní návštěvou na úřadě, na plakátovacích plochách či vývěskách, nebo telefonátem na úřad. Z periodika Tučňák a skrze osobní návštěvu na radnici získávají informace nejvíce důchodci. Pracující lidé, podnikatelé a studenti zase v podstatně vyšší míře než důchodci využívají internetové stránky radnice. Graf 21: Graf 22: Informační zdroje občanů o dění v MČ Informační zdroje občanů o dění v MČ Tučňák 89% internetové stránky radnice 39% přátelé, známí osobní návštěva na úřadě plakátovací plochy, letáky telefonát na úřad 14% 13% 11% 11% besedy s občany o info nemám zájem 1% 2% 1% N = 304 Komunikace s radnicí však není pouze získávání informací, ale občané často potřebují něco konkrétního vyřídit. Ptali jsme se proto, jaký způsob by jim v tomto ohledu nejvíce vyhovoval. Je překvapivé, že přes 16

rozšířenost moderních technologií hraje stále nejvýznamnější roli osobní kontakt přímo na úřadě. Téměř dvě třetiny respondentů uvádějí, že osobní kontakt s úředníky jim vyhovuje nejvíce. Více než dvěma pětinám respondentů pak při komunikaci s radnicí vyhovuje email, který je druhým nejčastějším způsobem získávání informací. Důležité místo má i telefon, který k tomuto účelu považuje za ideální pětina dotázaných. Podobný podíl dotázaných má za to, že vyřizovat své záležitosti na radnici je žádoucí skrze podání v informačních centrech městské části. Naopak poštovní styk už je pro tento účel vhodný jen pro marginální počet respondentů. Osobní styk nejvíce vyhovuje důchodcům, emailová komunikace zase více než ostatním vyhovuje pracujícím lidem a studentům. Graf 22: Graf 23: Vyhovující způsoby komunikace občanů s radnicí Vyhovující způsoby komunikace občanů s radnicí osobní kontakt přímo na úřadě 61% e-mailová komunikace 46% telefonická komunikace 20% vyřizování/podání žádosti na inf. centrech MČ 17% písemný styk prostřednictvím Č eské pošty 2% 0,1% N = 304 Reálně však kontakt občanů s radnicí neprobíhá příliš často. Téměř tři čtvrtiny respondentů uvádějí, že v kontaktu s radnicí jsou maximálně jednou či dvakrát do roka. To lze ovšem vnímat jako indikátor dobré správy, kdy občané nemusejí běhat na úřad, či s ním korespondovat příliš často. Třikrát až šestkrát do roka je v kontaktu s radnicí čtvrtina dotázaných a pouze čtyři Graf 23: Graf 24: Frekvence komunikace dotázaných s úřadem MČ Frekvence komunikace dotázaných úřadem MČ příležitostně (3-6x ročně); 24% často (více než 6x ročně); 4% ; 2% jen zřídka (1-2x ročně); 70% N = 300 procenta respondentů častěji, než šestkrát do roka. Ovšem právě pro nízkou frekvenci reálných kontaktů občanů s radnicí je dobré ze strany radnice dbát na jejich formu a dobrý standard, protože občané získávají svůj dojem a pocit z přístupu a práce radnice na základě minimálního počtu návštěv či dalších typů kontaktu. N 17

9. Shrnutí Vyhodnocení dotazníkového šetření Do dotazníkového šetření se zapojili převážně starousedlíci. Třetina respondentů hodnotí své okolí pozitivně, v posledních letech se dle jejich názoru zlepšilo. Pětina respondentů je naopak kritická. Jako hlavní problémy v okolí svého bydliště vnímají respondenti nepořádek shodují se na tom téměř čtyři pětiny dotázaných obyvatel, problémy s parkováním - uvedly je tři pětiny respondentů. Dalším problémem, avšak uváděným s odstupem, je dopravní zatížení a bezpečnost (shodně uvádí cca třetina dotázaných). Stav veřejných prostranství je však třeba zlepšit. Více než čtyři pětiny respondentů se shodují, že problémem jsou neuklizené psí exkrementy to je záležitost, která si žádá nápravu. To úzce souvisí s čistotou a úklidem chodníků, které by se měly zlepšit podle více než dvou třetin dotázaných. Téměř tři pětiny respondentů by rády viděly prevenci a nápravu aktivit vandalů. Technický stav chodníků považují za hodný nápravy dvě pětiny dotázaných. Respondenti by také uvítali některé úpravy zeleně v blízkosti svého bydliště. Téměř polovina z nich je toho názoru, že zeleň je třeba obnovovat. Pětina dotázaných má za to, že by mělo být zamezeno sešlapávání zeleně, skoro stejný podíl lidí není spokojen s údržbou nízké zeleně (sekání trávy, péče o nízké keře apod.). Ve svém okolí by respondenti přivítali, kdyby bylo zamezeno rušení veřejné zeleně - to uvedla více než polovina z nich. Dvě pětiny by ocenily, kdyby byly budovány mikroparky, třetina dotázaných by ocenila vybudování oplocených výběhů pro psy. Jedním z vážných problémů, který trápí téměř čtyři pětiny dotazovaných obyvatel Prahy 4, je neukázněnost spoluobčanů, která vede k nepořádku a znečištění. Volají proto po prevenci, osvětě, ale i postihování těch, kteří porušují soužití děláním nepořádku a nedbalostí. Dalším problémem je podle téměř poloviny respondentů přeplněnost kontejnerů na tříděný odpad. Třetina dotázaných nese s nelibostí, že není zajištěn pravidelný úklid ulic a chodníků. Téměř stejný podíl dotázaných pociťuje nedostatek odpadkových košů. Řešení nepořádku okolo kontejnerů s odpadem vidí téměř polovina respondentů v častějších svozech odpadu, téměř dvě pětiny pak ve zvyšování povědomí o nutnosti a pravidlech třídění. Skoro třetina dotázaných má za to, že by měl být zvýšen počet kontejnerů. Co se týče návrhů na zlepšení možností pro trávení volného času, téměř polovina respondentů projevila přání, aby byl zřízen oddechový areál s množstvím laviček a míst k odpočinku. Dvě pětiny dotázaných by přivítaly kvalitnější cesty pro procházky v zeleni, stejně velký zájem se týká i většího počtu víceúčelových hřišť. Téměř všichni majitelé psů projevili zájem o zřízení místa pro volný pohyb a cvičení psů. Nejvíce je pociťován nedostatek možností pro volnočasové vyžití pro dospívající mládež - to uvedly dvě pětiny respondentů. Čtvrtina respondentů má za to, že těchto možností není dostatek ani pro seniory a mladé rodiny s nejmenšími dětmi. Hlavním zdrojem informací je pro dotázané občany radniční periodikum Tučňák. Informace z něj získává téměř devět desetin dotázaných. Druhým nejčastějším zdrojem jsou internetové stránky radnice, které využívají dvě pětiny respondentů. Mezi marginálnější zdroje informací naopak patří besedy s občany, telefonát na úřad či plakátovací plochy a letáky. Pakliže potřebují občané vyřídit své záležitosti na úřadě, nejvíce jim vyhovuje osobní návštěva. To platí pro téměř dvě třetiny respondentů. Emailová komunikace je příhodná pro téměř polovinu dotázaných, pětina jich pak vítá telefonický kontakt. Písemný styk dopisem je vnímán jako marginální způsob. 18