OSAH: * úvaha před táborem * schůzka OV * Stezka písmáků 2003 * čtení na pokračování * knihovnička * poezie * oznámení * příběh Ztišením se sluší tebe chválit, ože, na Sijónu plnit tobě sliby. K tobě, jenž modlitby slyšíš, přichází veškeré tvorstvo. Přemohly mě nepravosti, našich nevěrností jenom ty nás zprostíš. Ž 65, 2-4 Milé sestry a milí bratři, toto číslo již tradičně vychází na prahu prázdninového období, na které se skautské duše těší, ať už jsou v těle dětském nebo dospělém. Pravda, někteří z těch, kdo slouží jako vůdcové a vůdkyně na různých stupních struktury Junáka, se také zúčastňují lesních kursů a lesních škol. Možná, že zamyšlení nad vybranými třemi verši z žalmu přispěje k přípravě na toto období skautského roku. Zdá se, že přijmout radu ke ztišení není pro skautku nebo skauta problém přinejmenším, pochopíme-li tuto radu jako doporučení vnitřně se soustředit před nějakou akcí nebo rozhodnutím a tábor, to je právě to správné zacílení všech úvah a plánů na léto! Ale že by důvodem i cílem našeho ztišení nebyla vůbec skautská činnost, nýbrž právě chvála oží? Jednak to vypadá, jakoby se to týkalo jen věřících (v oha) a kromě toho, co to znamená na Sojónu? Myslím, že bychom si napřed měli ze starověké historie připomenout, že Sijón (původně jeden z vrchů, na kterých byl vybudován Jeruzalém) pro Izrael znamenal především místo, kam se scházel národ a jeho představitelé, aby vykonávali bohoslužbu (později přeneseně označoval pospolitost Izraelců). Ovšem v první větě našeho textu se vedle chval (to je přece všem jasné, že patří do každé bohoslužby) mluví i o plnění slibů. Jaké sliby asi tehdy dávali lidé prostí i vůdcové - nejvyšší autoritě na vyhrazeném, posvátném místě? Že by tam dospívající dostávali maturitní vysvědčení? Anebo že by se tam skládaly vůdcovské sliby? Nejsme daleko od pravdy v okolí chrámu skutečně byly židovské školy a kdo chtěl dát ohu slib, opravdu mohl přijít a složit ho v chrámě buď před lidskými svědky anebo jen před tváří oží. Podle toho se také zodpovídal z plnění svých slibů buď lidem anebo samému ohu. Čteme-li tato slova, můžeme se nad nimi zamyslet a zvolit třeba tuhle přípravu na letní radosti i povinnosti. Náš text však pokračuje: K tobě, jenž modlitby slyšíš, přichází veškeré tvorstvo. Tato slova nás vracejí nejen k nejvyšší autoritě, ale zároveň nás staví do řady se vším živým okolo nás. Zaráží nás, že žalmista tvrdí, že k nejvyšší autoritě přichází všechno, co má duši anebo v dnešním pojetí vše, co má inteligenci? Nebojme se divit tomu, že podle tohoto tvrzení kromě nás lidí i jiní tvorové chválí oha a dokonce se mu zodpovídají z nějakých svých slibů anebo úkolů třeba to znamená, že Stvořitel sleduje, jak se tvorové řídí svými instinkty a věrně konají svoji službu v přírodě a snad někteří i vůči nám lidem. Kdybychom měli ve svých řadách třeba budhisty, tak těm by to jistě nepřipadalo tak divné jako nám. Máme však např. v našich řadách sestry a bratry, kteří milují stromy a objímají se s nimi a obracejí oči přes jejich koruny k nebi mne třeba to udivuje, nejsem schopen se k nim přidat a také se ke stromům přivinout ale ve světle tohoto textu uznávám, že by to mohla být také správná modlitba. Když jsem na loňském táboře sám chodil u Šluknova lesem, úplně mimovolně jsem také vzhlížel ke korunám a skrze ně k nebi Letos v létě na skautském táboře bude naše středisko tábořit u jednoho přehradního jezera samozřejmě také obklopeného stromy, keři a vůbec různou flórou. ohužel tam nebudou ve vodě inteligentní delfíni a tak mi zřejmě především bude souzeno komunikovat s osazenstvem tábora. Zamýšlím se tedy nad 1
poslední větou: Přemohly mě nepravosti, našich nevěrností jenom ty nás zprostíš. Ptám se sám sebe: neměl jsi při výběru skončit před touto větou? o tě k tomu přivedlo, abys přešel z takové pohody do pesimistického tónu? Jaké nepravosti, nevěrnosti máš ty na svědomí anebo co hrozného čekáš zrovna na skautském táboře od svých sester a bratrů? Inu co se mne týče, mám obavu, zda například nebudu zase dětem připomínat jejich slib a apelovat na to, aby ho dodržovaly a chovaly se jako skauti proč? Protože dost často je to jen přilévání oleje do ohně. A co teprve, jestli odhalím svou tvář a jako duchovní rádce budu apelovat na usmíření rozvaděných spolubydlících a tak vůbec v tom mám totiž jaksi smutnou předtuchu, opírající se o dřívější zkušenosti Ale vraťme se k poslednímu verši, kde se hovoří, jakým způsobem se zprostit, zbavit toho, co zkalilo naše soužití. Jsem rád, že takto hovoří ible, protože mám veliké otazníky nad tím, co radí dnešní psychologové mám na mysli obvyklou radu: pohovoř s někým důvěryhodným a nezaujatým, vysvětlete si, že to není ničí vina ale jen nehoda a budeš zase dobře spát, svědomí tě nechá na pokoji. A proč mi to vadí? Protože se jaksi vytratil ten druhý, se kterým jsem měl původně konflikt! Psycholog mi vlastně poradil, abych si odpustil sám a mého bratra, moji sestru nechal, aby se sami vypořádali s tím, že zrovna mne museli potkat. Pokusme se naše uvažování uzavřít. Rozumím tomu tak, že mne i vás, milé sestry a bratři, nejvyšší autorita upozorňuje, že na to, aby se člověk zbavil se výčitek svědomí, nestačí jen naše jednostranná snaha. Pravda v našem textu není konkrétní rada, jak se usmiřovat s bližním, a už vůbec ne, jak to dělat na táboře. Avšak můžeme připustit, jako kdyby nám tichý hlas říkal: vidíš, chápeš, že se setkáváš s mnoha věcmi ve svém životě, za které máš a můžeš vyjádřit vděčnost? Tak to udělej třeba v tichém soustředění. A když už budeš v tichu meditovat, připomeň si, že právě v té chvíli řada tvorů nejen lidí se podobně soustřeďuje a slovy i beze slov chválí svého Tvůrce. Má to ještě jeden skrytý cíl: úkoly, které máme ať už jsme si je dali sami nebo je bezděčně plníme nezanikají jako kola na vodě, ale jsou pod nejvyšší kontrolou. A dobrá správa z našeho textu? Ve ztišení ji nemůžeme přeslechnout. nes by zněla asi takto: I kdybys měl pocit, že tě přemohly tvé nepravosti, tvé nevěrnosti, jen se ztiš, buď vděčný a ůh tě jich zprostí. A co víc tisíciletá zkušenost tvých sester a bratrů ukazuje, že z tohoto zdroje pramení ta skutečně pravá síla ke smiřování - zhodnocení svatojiřské pouti do Prahy (viz též reportáž v NS118) se závěrem pokračovat v obnovené tradici - podrobný program své činnosti OV připraví v září 2003, mimo jiné i na základě očekávaného rozhodnutí Náčelnictva Junáka o jeho definitivním organizačním začlenění - k propagaci Stezky písmáků usnesl vytištění celkem 3000 ks letáků vč. jejich distribuce (barevný leták je rovněž přílohou tohoto čísla) OV na své poradě v červnu projednal: - přijetí zásady, že Liliové kříže budou udělovat ústřední duchovní rádci, delegovaní církvemi v tomto smyslu budou upraveny metodiky jak katolické tak protestantské verse - po seznámení s výsledky ankety OV, zadané a vyhodnocené br. Kramplem, bylo usneseno uveřejnění v NS 118 se žádostí, aby se čtenáři Na dobré stopě k anketě přidali (viz další text tohoto čísla) 4. ročník Stezky písmáků K této naší celostátní soutěži ve znalosti ible vydal OV ve zvláštní letáček, který je distribuován jak v tištěné formě tak elektronicky. Opakujeme: soutěž se koná ve dvou kolech, a to - v prvním v místě bydliště účastníků - a ve druhém v Praze dne 15. 11. 2003. 2
Připomínáme také, že na rok 2003 jsou vybrány biblické knihy: 4 evangelia, kniha Rút, Kazatel a Skutky podle ekumenického překladu ible. Pravidla pro věkové kategorie, počet otázek i doba na jejich řešení zůstávají beze změny pro celkem 3 věkové kategorie (nepočítáme-li soutěžící mimo pořadí): 1. kategorie N=nejmladší do 9 let včetně (počet v týmu jsou 2 až 4 soutěžící) - v prvním kole může soutěžit i jednotlivec sám, pokud však získá do druhého kola potřebné body, nabídnou mu organizátoři v 2. kole možnost spojení s neúplným týmem (stejná zásada platí pro případ onemocnění v týmu). Tuto nabídku nemusí akceptovat a může soutěžit dále jako jednotlivec. Soutěžící ve věku od 10 do 12 let včetně ani ve věku od 13 až 16 let včetně nesmí v tomto týmu soutěžit soutěžit může pouze v kategoriích M a S. Soutěžící ve věku do 9 let včetně však může soutěžit také v týmu jak mladším (kategorie M) tak nejstarším (kategorie S). Otázky budou mít z evangelií a knihy Rút. 2. kategorie M=mladší od 10 do 12 let včetně (počet v týmu jsou 2 až 4 soutěžící) - v prvním (korespondenčním) kole může soutěžit i jednotlivec sám, pokud však získá do druhého kola potřebné body, nabídnou mu organizátoři v 2. kole možnost spojení s případně neúplným týmem (stejná zásada platí pro případ onemocnění v týmu). Tuto nabídku nemusí akceptovat a může soutěžit dále jako jednotlivec. Soutěžící ve věku od dosažení 13 let až do 16 let včetně nesmí v tomto týmu soutěžit - soutěží jen v týmu kategorie S. Soutěžící ve věku do 12 let včetně však může soutěžit i v týmu starším (kategorie S). Otázky budou mít z evangelií, knihy Rút a Kazatel. 3. kategorie S=nejstarší od 13 do 16 let včetně (počet v týmu jsou jen 2 soutěžící, jejich soutěžní otázky platí také pro soutěžící MP = mimo pořadí) - v prvním kole může soutěžit i jednotlivec sám, pokud však získá do druhého kola potřebné body, nabídnou mu organizátoři v 2. kole možnost spojení s neúplným týmem (stejná zásada platí pro případ onemocnění v týmu). Tuto nabídku nemusí však akceptovat a může soutěžit dále jako jednotlivec. V tomto týmu může soutěžit soutěžící ve věku od dosažení 13 let až do 16 let včetně. Soutěžící ve věku 13 až 16 let včetně nesmí soutěžit ani v týmu nejmladším (do 9 let, kategorie N) ani v týmu od 10 do 12 let včetně (tzv. kategorie M) - soutěží jen v tomto týmu kategorie S. Soutěžící ve věku 17 let a výše se může soutěže zúčastnit mimo pořadí - kategorie MP (jeho řešení v jednom nebo obou kolech bude zhodnoceno, nezíská odznak soutěže, avšak může si po rozdání věcných cen rovněž vybrat literaturu na požádání vyhotoví takovému soutěžícímu vedení soutěže potvrzení - diplom). Otázky budou mít ze všech vybraných knih ible. Ani v 1. ani ve 2. kole není při samotné soutěži dovoleno používat ibli nebo jiné pomůcky. Počet otázek celkem: v 1. kategorii 25, ve 2. kategorii 35 a ve 3. kategorii 50. oba řešení otázek maximálně: v 1. kategorii 40 min, ve 2. kategorii 60 min a ve 3. kategorii 90 min. Limit pro postup do 2. kola - 70% správných odpovědí v 1. kole platí ve všech kategoriích. ohlížející dospělí v průběhu měsíců června až srpna odesílají předběžné přihlášky soutěžících, na jejichž základě obdrží soutěžní archy pro 1. kolo. Pro dospělé (vč. rodičů), kteří přijedou jako doprovod s dětmi na 2. kolo, probíhá souběžně se soutěží beseda. Pro postupující (vyhodnocené porotou soutěže v Praze), obdrží dohlížející samostatné pokyny pro 2. kolo během října. Komunikace probíhá jednak poštou na adresu: Vladislav Jech, redakce Na dobré stopě, Zelenečská 34, 198 00 Praha 9, anebo elektronicky na adresu: vjech.kamzik@volny.cz. Soutěžní družstva, jednotlivci i zájemci mimo soutěž tj. od 17 let výše se mohou redakci hlásit písemně nebo e-mailem již nyní první družstva jsou již nahlášena! Připomínáme, že jediným rozhodujícím faktorem je věk, hlásit se mohou jak členové Junáka nebo Klubu Pathfinder, děti z nedělních či sobotních školek, skupiny z výuky náboženství organizovaných církvemi i další zájemci, kteří se s iblí seznamují ve škole či sami doma. Na základě této přihlášky obdrží poštou nebo e-mailem během srpna a na počátku září t. r. soutěžní archy podle nahlášených kategorií. Vyplněné archy se odesílají co nejdříve, aby opravování mohlo probíhat plynule a ti, kteří postupují, aby se o svém zisku dozvěděli co nejdříve. 3
10. Modlitba a život Čtení na pokračování Připravila arina ártová osud jsme přemýšleli o modlitbě jako o jedné ze složek duchovního života. Tedy tak trochu izolovaně. Izolovaný pohled se nám, žel, často přenáší i do všedního života. Ve všední dny stíháme své povinnosti a soupeříme s běžícím časem, v neděli se důstojně, v patřičném odění vypravíme na bohoslužby. Tak nějak nenápadně se pak stane, že se náš všední a nedělní život vzájemně odcizují. Stáváme se nedělními křesťany a ve všedních dnech není místo pro takové věci, jako je modlitba. Vždyť by nás přece zdržovaly! V bibli i v tradici církve se však často setkáme s tím, že velké postavy víry věnovaly modlitbě daleko větší procento svého času než my dnes. A nedá se říci, že by to byli lidé líní či že by neměli nic jiného na práci. Nad tím, co dokázali vykonat často žasneme. Možná měli tolik sil a nápadů právě proto, že se modlili, že dokázali dát svému životu určitý řád a rytmus. Možná dokázali modlitbu žít jako část svého života, byla jim přirozená jako dýchání, tedy v jejich chápání nebyla jako něco navíc. Modlitba jako nedílná součást našeho života je jistě i pro nás metou, k níž bychom chtěli dospět. Není pochyb o tom, že se modlit máme, míst v bibli, která k modlitbě vzývají, najdeme mnoho, např. f 6,15, Fp 4,6 a 1.Te 5,17 nás dokonce vyzývá k modlitbě bez přestání. Aby se modlitba stala součástí našeho života, musí život odrážet. Měly by v ní být obsaženy naše radosti i starosti, prohry, pády i vítězství, věci veselé i smutné, krásné i ošklivé. V naší modlitbě by mělo být obsaženo i naše okolí rodina, příbuzní, přátelé, místo, na kterém žijeme, příroda a její problémy, ale i naši nepřátelé, všemožná úskalí a překážky Modlitba by měla být pravdivá. Zahrne-li jenom některou z částí našeho života, bude ta jiná část chybět. Proto je v modlitbě dovoleno možná víc, než si uvědomujeme. Když se Abraham pokouší o záchranu Sodomy, smlouvá s ohem jako na trhu. A kupodivu, ůh se nechává umlouvat, i když celá událost nakonec dopadne jinak (Gn 18,20-33). Naštvaný Jonáš zas vyčítá ohu jeho milosrdenství. A ůh ho za to nesklátí bleskem, ale trpělivě ho vede k pochopení, že být milosrdný má smysl (Jon 4). Prorok Jeremiáš často vyčítá ohu, že být prorokem není žádný med a že by s tím občas s chutí praštil, ale je si vědom, kým se nechal přemluvit ke svému úkolu (Jr 20,7-18). Na druhou stranu se i důsledky modlitby musejí do naší životní praxe promítat. Nač by byly všechny skvělé myšlenky, které člověka napadnou při meditaci, nač by byla všechny odhodlání a předsevzetí, pokud by nenásledoval skutek? Odhalí-li se tedy v modlitbě nutnost změny praxe v jakékoli oblasti, je na místě tuto změnu udělat. Jinak bude naše modlitba jen planým zbožným žvaněním. Poslední naše přemýšlení bude tedy nejdelší a možná nejtěžší. Zkusme se zastavit u toho, jakou roli v našem životě modlitba hraje. A vraťme se znovu k počátku, totiž k tomu, že modlitba je odrazem vztahu. Zkusme zkoumat, jak se v modlitbě proměňuje náš vztah k ohu, k sobě i k druhým. Jestliže jsme se dostali byť jen o krůček vpřed, nebyl čas vynaložený na modlitbu marný. Přeji vám hezké prázdniny a mnoho vynalézavosti v objevování krás stvořeného světa kolem vás i ve vás, k dalšímu odkrývání hloubek modlitby a vztahu k našemu ohu. * * * * * Redakce jistě vystihuje pocity i přání čtenářů, když sestře arině ártové za toto čtení srdečně děkuje! 4
K N I H O V N I Č K A Kolik je cest k výkladu ible? Na tuto otázku nám odpovídá obšírně a systematicky německý starozákonní teolog Manfred Oeming ve své poslední knize "Úvod do biblické hermeneutiky" (český překlad, pořízený F. Čapkem, vyšel r. 2001 ve Vyšehradu). Připomeňme si, že slovo hermeneutika je řeckého původu a znamená "výklad" - ve smyslu vysvětlování. Řecké herménuein=vykládat; srovnejme si v Novém Zákoně: J 9,7 1K 12,10 14,26 Žd 7, 2. Výraz herméneutés=vykladač bývá též spojován s řeckým Hermem, poslem bohů a ochráncem hlasatelů a řečníků. Profesor Oeming biblickou hermeneutiku chápe výslovně jako "hledání přiměřeného způsobu pro pochopení biblických textů". Potíž výkladu vidí v tom, že přístup nemůže být jednoznačný, protože se vždy utváří podle různých východisek. Jiný přístup má historik, jiný literární kritik, jinak pojímají biblické texty fundamentalisté - na rozdíl od liberálních teologů; něco zcela jiného hledají v ibli stoupenci teologie osvobození, něco jiného feministická teologie. Je pochopitelné, že různorodosti biblických textů odpovídá i rozmanitost hermeneutických metod. Obsah této publikace může zajímat nejen bohoslovce a kazatele z povolání, nýbrž i písmáky. yl by ovšem zklamán, kdo by chtěl v knize najít nějaký návod pro "jedině správný" způsob biblického výkladu. Autorovým záměrem je pouze podat ucelený přehled dosavadních metod při různorodém pojetí biblických výkladů jako hermeneutických pokusů. Tento přehled nám nabízí podle svého jednotného schématu tzv. "hermeneutického okruhu", v němž souběžně uplatňuje čtveré základní zaměření: 1. na autory textů a jejich svět, 2. na texty samy o sobě, 3. na čtenáře jako příjemce, 4. na věc samu a její pochopení. Podle tohoto systému pak rozbírá všechny hermeneutické metody, jak se s nimi mohl sám blíže seznámit během pěti let svého působení v Ústavu pro studium hermeneutiky na univerzitě v onnu. Krom metod známých i u nás najdeme v tomto přehledu celou řadu výkladových přístupů a metod zcela nových, z nichž většinu autor doprovází i věcnými příklady, mezi nimi uvádí i bibliodrama a způsoby existenciální a hlubinné psychologické interpretace. Povšechný přehled nám poskytuje dobře přehledný obsah. Pro čtenáře je velkou pomocí, že na konci každé probírané metody nabízí pan profesor své vlastní odborné hodnocení, v němž poukazuje na silné i slabé stránky toho kterého přístupu. htěl tak asi původně napomáhat svým studentům na fakultě k správnému rozlišování a hodnocení, ale zároveň slouží nyní i nám jako čtenářům k úsudku, kterých metod je dobré se spíše vyvarovat. 5
Rozsáhlá bibliografie pro každý tematický oddíl zabírá spolu se jmenným a věcným rejstříkem přes 50 stránek z celkového počtu 261. Tento přehledný úvod do biblické hermeneutiky nám ukazuje, že existuje celá řada různých cest v přístupu k biblickým textům. Přitom se však také přesvědčujeme, že pokud jde o pronikání k biblické z v ě s t i, zůstávají všechny jen - obrazně řečeno - v teoretické horizontální rovině. Není, a asi ani nemůže existovat cesta, která by jako metoda by mohla vést jakoby do hloubky a vzhůru ve směru vertikály, kdy se hermeneutické úsilí stává zvěstováním, kdy se nám slova biblických textů stávají ožím slovem, jako "živá a mocná řeč oží" (Žd 4,12). To už není v naší lidské moci, to se stává jen z oží moci a pomoci. vangelický týdeník Kostnické jiskry č.14/2003 Autor recenze: Thr. Jiří Otter Vybráno ze sbírky "Pomoz mi, můj Pane", Kalich Praha, 1991: Modlitba želvy armen ernos de Gasztoldo uď trochu trpělivý, milý ože, už jdu. Přirozenost se musí brát taková, jaká je. Já za ni nemohu. Nechtěla bych ovšem kritizovat domek na svých zádech. Je na něm něco dobrého. Ale uznej, Pane, že je hrozné těžké jej nést. ej však, aby tento krunýř a mé srdce - ta dvojitá klauzura - nebyly pro tebe úplně uzavřeny. Amen. ratří a sestry, jak mnoho se podobáme takové želvě svým duchovním projevem i charakterem. Jsme nemotorní, pomalí v poslušnosti výzev ucha Svatého, obtíženi krunýřem svých denních starostí, úspěchem denního postmoderního života, unavení a skleslí svými soukromými neúspěchy, nebo naopak propadlí euforii svých egoistických úspěchů. Je to pro dnešní dobu asi ona přirozenost v naší uvedené modlitbě zmíněná. Ale to není a nesmí být pro nás omluva před Pánem ohem! Musí to být pro nás memento, že o to více musíme dbát o citlivost svého srdce. Aby i ono se nepokrylo krunýřem nevšímavosti k bližním, závisti, otupělosti a malomyslnosti. Musíme je tiše a neúnavně očišťovat vzpomínkou na obět našeho Pána Ježíše Krista a udržovat připravené zaslechnout jeho tichý hlas, neboť On je tichý a pokorného srdce a proto i jeho volání je tiché a mírné. Prosme tedy upřímně slovy výše uvedené modlitby, aby naše srdce i pod klausurou naší přirozenosti zůstalo vnímavé, připravené s láskou a dychtivostí vnímat a slyšet hlas ožího Syna. Neboť jak čteme v 1. listu Janově, 4 kapitole,10 verši - "V tom je láska: ne že my jsme si zamilovali oha, ale že on si zamiloval nás a poslal svého Syna jako oběť smíření za naše hříchy." oufám, stejně jako věřím, že snad těžko by se našel někdo, kdo by si přál toto laskavé, upokojující sdělení o oží lásce k nám přeslechnout a nevnímat. Milan Hejl Rodrigo, vůdce klubu OS Jaký byl XIII. vzdělávací a výchovný seminář skautů brněnské diecéze V sobotu 15. února se na biskupství v rně na Petrově uskutečnil XIII. vzdělávací a výchovný seminář skautů brněnské diecéze. Hlavní částí programu byly přednášky o evangelizaci v dnešní době, o islámismu, extrémismu a terorismu a také o zločinech komunismu. Jak to tedy bylo. (redakce NS se omlouvá za opožděné zveřejnění) 6 Ačkoliv jsem obvykle ranní ptáče, musel jsem se v sobotu ráno přemlouvat, abych vylezl z postele a šel na vlak. Na zastávce se nás sešlo jen šest, což je určitě škoda, protože připravený program byl opravdu výborný. Krátce po osmé jsme dorazili na Petrov, kde již otec Pavel se Šikulou připravovali výstavku fotografií ze star
ších akcí. Ujali jsme se tedy prezence - naše dvě šikovné oranžové "hostesky" Sopťula a Lesy se pak postaraly o každého příchozího. Program začal uvítáním otce biskupa Vojtěcha ikrleho, který také řekl pár slov povzbuzení pro práci s mládeží. V dnešní době totiž přebírá jakákoli organizace pracující s mládeží část odpovědnosti a úkolů rodiny. Je důležité nezříci se této zodpovědnosti a naopak využít skautingu při formaci kvalitních mladých osobností. Po krátké přestávce následovalo zamyšlení bratra Šagiho (otec Mgr. Vojtěch Záleský, farář ve farnosti Žďár nad Sázavou II, v roce 2002 strávil tři měsíce v evangelizační škole v angalore v Indii) nad evangelizací v dnešní době. Nejprve se svým typickým laskavým humorem hovořil v duchu motta Matky Terezy Jediný ůh, jehož mohou dnešní lidé potkat, jsi TY! o vztahu k ohu, o tom, že neexistuje univerzální recept na evangelizaci a vztah k víře není možné vynutit. Poté promítal fotografie ze svého pobytu v Indii a doplnil je o své zážitky. Některé byly opravdu silné: např. odjezd do Indie a jeho příchod do komunity byl provázen vskutku ožím požehnáním. etaily si ale raději vyslechněte sami, až bude zase někde promítat. Posilněni čajem, kávou a limonádami, o jejichž servírování se starala sestra Vendula, jsme měli možnost vyslechnout přednášku bratra Kola (br. Phr. Jan Šolc je předseda tického fóra ČR a bývalý poradce prezidenta ČR) "xtrémismus, islámismus" aneb "Jak myslí teroristé". Tato přednáška mne zaujala nejvíce, a proto se o ní zmíním malinko podrobněji. Nejprve zdůraznil rozdíl mezi islámem jako náboženstvím a islámismem a jeho extrémistickou tváří. Potom uvedl několik méně známých zkušeností s terorismem na české půdě. (Vzhledem k jeho funkci poradce prezidenta a také člena parlamentní komise, která se věnovala prověrkám tajných služeb, měl přístup k mnoha informacím, z nichž samozřejmě nemohl všechny prezentovat.) ále hovořil o střetu civilizací, o zbraních hromadného ničení a zemích přímo spojených s teroristickými organizacemi a jejich financování. Z řeči např. vyplynulo, že cíle, které motivují některé sebevražedné útočníky, jsou daleko nižší než ideologické nebo náboženské. elkový závěr jeho přednášky by se dal shrnout do věty: Naše euroamerická civilizace je skutečně ohrožena a je nutné ji bránit, teprve potom je třeba řešit vnitřní problémy související s blahobytem a přebytkem a tedy jistým otupěním, které způsobilo její slabost. ratr Kol má skvělý mluvený projev, a kdybyste měli možnost dostat se na nějakou jeho přednášku, určitě její návštěvu doporučuji. Po této přednášce a krátké diskusi následovala mše svatá a oběd, který jsme měli domluvený na biskupství (jako vždy výborný). obrý nápad byl dát také prostor pro volnou diskusi účastníků. Vzhledem k tomu, že se sjeli lidé takřka z celé republiky (např. Plzeň), bylo o čem povídat. Okolo půl třetí odpoledne začala poslední přednáška. ratr Kim (Petr Maišaidr, správní rada Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu) si připravil přednášku s názvem: "ratři a sestry, nezapomínejme! Ohlédnutí za čtyřiceti lety komunismu v naší vlasti." Na začátku se zmínil o ohromném počtu obětí komunismu ve světě (např. kopání průlivu v Rusku, pokus o zvýšení produkce v Číně, který skončil velikým hladomorem, pracovní tábory v Rusku, revoluce v Maďarsku,...). Plynule potom přešel k pracovním táborům v Československu a potom ke konkrétním případům potlačování protikomunistických aktivit u nás. Zmíněni byli např. bratři Mašínové, Milada Horáková a další. Nezapomněl ani na studenty, kteří položili svůj život, aby upozornili na vážnost situace, Jana Palacha a Jana Zajíce. ohužel se také našli lidé, kteří kvůli vlastnímu prospěchu (nebo alespoň aby se vyhnuli problémům) podporovali režim a veřejně podporovali odsouzení na smrt některých odpůrců tohoto režimu. Jako příklad posloužil dopis studentů a profesorů fakulty architektury na ČVUT v Praze, ve kterém si přáli nejvyšší trest pro Miladu Horákovou a ostatní, kteří s ní byli souzeni. Přednášku doprovázelo promítání průsvitek s mapami, fotografiemi a písemnými dokumenty. Na závěr jsme byli pozváni do meditační zahrady v Plzni. 7
Po poděkování bratru Kimovi a po požehnání od o. Pavla a o. Šagiho jsme se pomalu rozešli na vlaky, k autům, šalinám a autobusům. Někteří pokračovali do lanska na skautský ples. elý den panovala dobrá nálada, kterou nezkazila ani zima ani porucha projektoru. íky tedy Pavle a Aleši! Jen se mi zdálo, že by na takto kvalitní akci mělo přijet více rádců a činovníků, zvláště těch mladších. Zdraví a na setkání s vámi na příští akci nebo na příštím semináři se těší Lukáš Lord Zdroj : Zprávy uchovní rady brněnské diecéze č. 60, duben 2003 Internetová adresa skautů brněnské diecéze je na adrese: www.webpark.cz/skautskejweb Pavel Opatřil, lanenská 159, 679 02 Rájec-Jestřebí, tel. 516 432 092 608 421 415, e-mail: pavel.opatril@cmail.cz Potok Vrchlice opouští Kutnou Horu poblíž kláštera isterciáků (viz NS 116), aby posléze odevzdal své vody Klejnárce před vstupem do města protéká romantickým údolím, kde dodnes bory šumí po skalinách. Klapot vodních mlýnů, obklopených rozkvetlými sady, lákal kutnohorčany už od 19. století k vycházkám podle toku Vrchlice až k Roztěžskému zámku. Jedním z nich, Josef Kajetám Tyl, popsal zdejší krajinu v písni nám nejdražší v naší hymně. Ale i další velikáni naší kultury zde pobývali: Jaroslav Vrchlický, jehož reliéf vtesaný do pískovcových skal shlíží na potok, který mu dal jeho literární pseudonym, a Karel Havlíček-orovský, který má jen pár desítek metrů od vodního toku dva pomníky: na pravém břehu na předměstí Karlov je menší z nich s českým lvem. Tady stával jeho dům, zde žil se svou manželkou Julií, v něm vznikaly Kutnohorské epištoly. Větší pomník sochu od Josefa Strachovského z r. 1883 má na svém náměstí, její kopie je v Havlíčkově rodišti orové a v americkém hicagu. I v poslední době tu často pobývá další velikán naší literatury: černý baron Miroslav Švandrlík. Jeho manželka va projevila přání zůstat tu i po své smrti. nes sní svůj věčný sen nad údolím Vrchlice na tichém lesním hřbitůvku u kostela Svaté Trojice. Hornický kostel Svaté Trojice byl dalším místem ze série vycházek kutnohorských oldskautů po našich kostelích. Vyjímám několik údajů z přednášky r. Procházky, kterou při této příležitosti přednesl: Kostel dal postavit Jan Smíšek v Vrchovišť, vysvěcen byl v r. 1488, má tři lodi, klenba je na čtyřech sloupech. Roku 1817 vyhořela věž po úderu blesku a nyní má už jen malou stříšku. Kolem kostela byla velká ves, z níž zbyly jen dva domky. V současnosti se kostel nepoužívá, otevírá se 1 x v roce při pouti Nejsvětější Trojice to sem často zavítá i černý baron Miroslav Švandrlík. Psáno v dubnu 2003, Ladislav Marek 8
Rodina sestry M a r i j k y srdečně děkuje za projevy soustrasti a především si váží velice účasti na posledním rozloučení s ní. K tomuto poděkování se připojuje také Odbor duchovní výchovy Junáka a redakce NS. Protože její dcera nestačila dodat redakci NS její fotografii, činí tak dnes: jedná se o příležitost, kdy se svým manželem Marie Procházková, rozená Janáčková, spolu s dalšími milými gratulanty (mimo jiné i z klubu OS 58. střediska Mawadani) slavila své 80 narozeniny. Rádi bychom připomněli, že ses. Marijka byla dříve vůdkyní dívčího oddílu Tis. yla členkou Českého svazu bojovníků za svobodu a Sdružení pro pomoc mentálně postiženým. Na její přání byla pohřbena ve skautském kroji. + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + Skautky a skauti v Újezdě u rna spolu s rodinou oznamují, že br. Phr. Mgr. Čeněk STAŇA, Sc. odběratelů Na dobré stopě) také redakce a připomíná, že br. King působil v poslední době jako jáhen ve svém církevním společenství a ve skautských řadách jako instruktor pro myšlenkové základy skautingu a historii. byl odvolán Nejvyšším vůdcem z našich pozemských skautských řad. Poslední rozloučení se konalo 5. června 2003 v chrámu Páně sv. Petra a Pavla v Újezdě u rna. K tomuto oznámení se přidává s vděčností (nejen za věrnost v řadách Zůstat na dobré stopě bylo opravdu jeho celoživotní krédo Na jaře 2003 vyhlásil za OV vyhlásil na jaře 2003 a následně v červnu t.r. vyhodnotil br. Petr Krampl Karbous anketu, které se pokouší soustředit informace o péči o duchovní témata při práci v oddílech. Odbor duchovní výchovy prosí čtenáře Na dobré stopě, případně jejich okolí, aby se k této anketě přidali a svoje odpovědi zaslali pokud možno do konce září 2003 redakci NS buď poštou nebo e- mailem. Anketa má jen jednu otázku: Zařazuješ do programu oddílu i aktivity zaměřené na duchovní rozvoj? Výběr pro odpovědi, které se pouze zatrhnou nebo zakřížkují, je následující: Ano, pravidelně. Ano, občas. Ne, chtěl bych, ale nevím jak na to. Ne, ještě mě to nenapadlo. Ne, nestojí to za námahu. Samozřejmě je možné odpovědět i jinak - prosíme, jinou odpověď nazvěte komentář a neváhejte ji zaslat také. Anketu znovu vyhodnotíme, doplníme o komentáře a do konce roku 2003 znovu uveřejníme. osavadní výsledky jsou: 9
5. SKAUTSKÁ XPI - ANÁT Po prvních třech letech, kdy jsme vyráželi směrem na sever, jsme změnili kurz a s přibývajícím věkem organizátorů se přizpůsobili potřebám zimomřivých stařešinů. Takže tradiční expedice bude v roce 2003 směřovat na jihovýchod. anát je jihozápadní část Rumunska, kterou obývají mj. čeští krajané. Protože nás s nimi pojí nejenom národnostní kořeny, ale i přátelství a víra - navíc žijí naši krajané v zemi, která je neobyčejně krásná - bylo jen otázkou času, kdy pojedeme právě tam. Jako "bonus" povede druhá část expedice do bulharských hor. Termín: odjíždět budeme v neděli 20. července odpoledne, návrat ve čtvrtek 31. července večer. ena: 3.000 - Kč, v ceně je doprava, celá strava Přihlášky a informace: P. Vladimír Šagi Záleský, Klášter 2, 591 02 Žďár nad Sázavou 2 -mail: zalesky@biskupstvi.cz, mobil 607 736 851 10
Odbor duchovní výchovy i redakce NS přejí všem čtenářům i jejich okolí skutečný odpočinek, mnoho pěkných zážitků v létě a to vše v míru a pokoji s lidmi i s ohem. PŘÍKLA KUMNIKÉ SPOLUPRÁ Na počátku dubna proběhla (jako již v řadě jiných církevních i necírkevních prostředích) ve sboru Českobratrské církve evangelické v Praze Libni beseda s Lenkou Černou, koordinátorkou projektu Adopce na dálku při Arcidiecézní haritě Praha. Tato pracovnice, která sama je aktivní členkou írkve bratrské v Praze ejvicích, poutavě vyprávěla o práci na tomto projektu, který doslova nazvala radostnou prací, kterou vykonávají ve vedení této pomoci k podpoře vzdělání v chudých zemích křesťané různých denominací. Na její vyprávění navázalo promítání videokazety z rovníkové Ugandy, kterou lze za 410,- Kč zakoupit (objednání na adrese, která je na letáku na další stránce), podpořit tím projekt, a poučit se o příkladných dobrých skutcích (Adopce na dálku distribuuje také zajímavé vlastní letáky a informační brožurky. V Ugandě, kde je velice otevřené společenské prostředí, je převážná většina obyvatel křesťanského vyznání. Na kazetě přítomní mohli s pohnutím pozorovat, jak se noví žáci a žákyně oblečené do školních uniforem poctivě snaží zástupcům harity a dárců předvést pečlivě připravený kulturní program. Tento program, stejně jako záběry z bohoslužeb, jsou neseny rytmickou hudbou a krásnými, melodickými zpěvy. Velká část tohoto náboženského a kulturního života dává jak dětem tak pracovníkům místních škol příležitost nejen zajišťovat vzdělanost ve formě gramotnosti, ale i rozvíjet tvořivost a umělecké sklony malých dětí i dospívajících není totiž žádná výjimka, když dítě, které by u nás již školu vycházelo, je zde teprve ve třetí či čtvrté třídě základní školy. ez peněžní podpory se prostě na vzdělání nedostává. O to důležitější je pak fakt což bylo na videokazetě také vidět že se u společenství podporované školy soustřeďují také mladé maminky (ať již byly dříve jejími žačkami anebo se k tomu chystají). ez zajímavosti nebyla také poznámka, že zvláště muži v Ugandě jsou schopni a ochotni pronášet dlouhé a promyšlené projevy, které místní lidé rádi dlouhé hodiny poslouchají Lenka Černá také uvedla, že zvláštní význam má skutečnost, že projekt zaštiťuje katolická harita římskokatolická církev totiž zvláště v zemích Afriky a Indie příjemcům pomoci, místním komunitám i vládám, poskytuje největší záruku, že nedojde ke zneužití shromážděných finančních prostředků. Země, kam pomoc Adopce pod záštitou harity směřuje, si také cení toho, že se prokazatelně jedná o trvalou činnost a nikoliv jen o nárazové akce. rzo bude hotová také pěkná videokazeta o Indii, kde je však situace velice složitá po politické stránce, protože současná vláda je prohinduistická a není nakloněna nejen dalším místním tradičním náboženstvím, ale ani křesťanství. Práce se zde musí začínat i dále rozvíjet nenápadně. Tak jako v Ugandě i zde je cílem nejen samo vzdělání, ale také v konečném důsledku pomoc k tomu, aby se díky této pomoci vzdělaní lidé stali samostatnými občany, schopnými uživit sebe a své rodiny. Kamzík 11
12
Letošní ročník této biblické soutěže pro dospělé (na niž navazuje naše soutěž Stezka písmáků) proběhl dne 7. června již podruhé ve farním sboru írkve československé husitské v Praze Vinohradech, jejíž prostory byly nedávno restaurovány. Několik členů Rady starších tohoto farního společenství opět vytvářelo zázemí soutěže. Již tradičně byla soutěž zarámována písněmi hudební skupiny vedené Z. Matoušem a zahájena biblickou úvahou a modlitbou místního faráře. Majera. Na soutěž se dostavilo celkem 9 týmů po 4 účastnících, tedy 36 soutěžících z církví: Římsko-katolické, Křesťanských sborů, Jednoty bratrské, írkve adventistů S, írkve bratrské a vangelické církve metodistické. Někteří soutěžící již tvořili dohodnutý tým, jiní se spojili do družstev na místě (což vysvětluje ve většině případů různá města, z nichž soutěžící pocházejí). V prvním kole zvítězili jako jednotlivci: jako první Zdeněk Hlávka ze Šlapanic u rna (s 95 body ze 100 možných), jako druhý Petr Tichý z ěčína (se ziskem 86 bodů) a jako třetí Jaroslav ědek z Turnova (odpověděl správně na 81 otázku). Změnou oproti předchozím ročníkům bylo, že ve druhém kole měly týmy, jejichž členové v prvním kole získali nejvíce bodů pro svoje družstvo, takové otázky, že nejen dovolovaly, ale přímo vyžadovaly používání ible (ekumenického překladu). ylo možné pozorovat, že i týmy, které se nekvalifikovaly do druhého kola, pracovaly s iblí stejně intenzívně jako soutěžící družstva. Vítězi v týmech se stali: na prvním místě - Michal Krchňák z Liberce, Jaroslav ědek z Turnova, Věra ernardová z Liberce a Josef Ponka z Lomnice n./popelkou na druhém místě na třetím místě - avid Milde, Tereza Sušilová, Martin Mazúch a avid Valenta z Prostějova - Zdeněk Hlávka ze Šlapanic u rna, Romana ilderová z Prachatic, Zdeněk Soviš z rna a Jitka oudníková z Kladna. V přehledu soutěžících bychom ještě nalezli jejich další domovská města: Praha, Pardubice, Hradec Králové, Žďár n./sázavou, Trhový Štěpánov, Karviná, Náchod, Třebíč, Havlíčkův rod a Horní Krupá. Vítězové si tradičně mohli vybrat z hodnotných knižních cen, obdrželi po výtisku převyprávěných biblických příběhů Mana ible 2003 a byli informováni i o soutěži Stezka písmáků. Ředitel soutěže Karel Sedláček v závěru vyslovil velkou naději, že vítězové z prvních míst budou moci navštívit Jeruzalém o kladném výsledku této snahy o ocenění biblických znalostí návštěvou Svaté země i dojmech z této cesty budeme informovat. Tradiční závěr tohoto krásného ekumenického společenství tvořily jednak společné písně a nakonec tak jako na začátku signál, zatroubený na jeruzalémský roh. V omě ible v Praze Kobylisích, o kterém jsme v NS před časem informovali, je vystaven pohár se jmény všech vítězů, kteří obsadili první místa v jednotlivcích i v týmech v této soutěži. Tentokrát nebyli na soutěži přítomní hosté ani televizní kamery, což však možná zlepšilo soustředění soutěžících - napjatá atmosféře v sále však byla cítit jako vždy. Soutěžící i pořadatelé využili přestávek a poledního přerušení k neformálním rozhovorům. Aby naši čtenáři mohli nahlédnout za oponu soutěže, otiskujeme pro ně několik otázek správná odpověď se zakroužkuje (řešení je uvedeno dále v tomto čísle): 13
1) Kde je napsáno: Slyš, Izraeli, Hospodin je náš ůh, Hospodin jediný. udeš milovat Hospodina, svého oha, celým svým srdcem a celou svou duší a celou svou silou? A 5.Mojžíšova 6. kapitola 5.Mojžíšova 5. kapitola Žalm 78 1.Královská 5.kapitola 1.Paralipomenon 5.kapitola 2) oplňte chybějící slovo z listu Židům 6,15: A protože byl Abraham, dosáhl splnění ožího slibu. A věrný trpělivý poslušný rozhodný pokorný 3) Za jak dlouho byly úplně dostavěny hradby Jeruzaléma za doby Nehemjáše? A 56 dnů 52 dnů 48 dnů 4 měsíce 3 měsíce 4) Kdo byl dle vangelia Matoušova přítomen při prvním setkání Pána Ježiše s Petrem? A Matouš Jan Ondřej Marek Filip 5) Kolik veršů má Žalm 23? A 6 7 8 9 5 6) Za koho pokládal uzdravený slepý v Jan 9,17 Pána Ježíše? 7) V kterém listu je vyjmenováno ovoce ožího ducha? A A za spasitele za proroka za lékaře za vykupitele za učitele fezským Galatským Koloským Filipským Římanům 8) Nad jakým městem se dal Pán Ježíš do pláče? A Nazaret Kafarnaum Naim Jeruzalém Gerasa 9) o byla hlavní nepravost Sodomy dle zechiela 16,49? A Pýcha, sytost chleba a sebejistý klid Pýcha, lakomství a sobectví Pýcha, sobectví a mravní úpadek Pýcha a mravní úpadek Pýcha 10) Jak končí předposlední verš ible? A Tato slova jsou věrná a pravá Amen, přiď, Pane Ježíši! uch a nevěsta praví A viděl jsem nové nebe Přijď království Tvé 14
eset přikázání...ůh vyhlásil svému lidu všechny následující zákony: 1. "To já, Hospodin, jsem váš jediný ůh, vždyť jsem vás vysvobodil z otroctví v gyptě. Proto nebudete uctívat žádné jiné bohy. 2. Nebudete si vytvářet napodobeniny čehokoliv v nebi, na zemi nebo hluboko pod zemí. Nebudete nic takového uctívat ani se před tím ponižovat, vždyť vaše úcta náleží jedině mně, Hospodinu, vašemu ohu. Jestliže se někdo ode mě odvrátí, zhoubné důsledky jeho odpadnutí ponese ještě čtvrtá generace jeho potomků. Avšak ti, kdo mě milují a respektují má nařízení, se budou těšit mé přízni po tisíce generací. 3. Nebudete lehkovážně zneužívat jméno Hospodina, svého oha. Každý, kdo by tak činil, se sám vyřazuje z jeho přízně a přivolává na sebe trest. 4. Pamatujte také, že máte světit sobotní odpočinek. Šest dní věnujte práci, ale sedmý den odpočívejte, protože sobotní čas patří mě, vašemu Hospodinu a ohu. V sobotu nepracujte a nezaměstnávejte ani své blízké, služebníky, cizince ani zvířata. Vždyť i já sám, Hospodin, jsem stvořil nebe a zemi s mořem a všemi živočichy za šest dní. Sedmý den jsem odpočíval. Proto jsem jako ůh vesmíru udělil sobotě zvláštní význam a prohlásil ji za svatou. 5. Prokazujte úctu a respekt svým rodičům, abyste dlouho a šťastně žili v zemi, kterou vám jako váš Hospodin a ůh dávám. 6. Nebudete se dopouštět vraždy. 7. Nedopustíte se rovněž smilstva. 8. Veškerý majetek vašich bližních pro vás bude nedotknutelný. 9. Pomluvy a lživá svědectví proti vašim blízkým vám budou cizí. 10. Nebude vás sžírat závist a touha po cizím majetku, partnerovi nebo služebnictvu a zvířatům. Nebudete dychtit vůbec po ničem, co patří někomu jinému." 2. kniha Mojžíšova, 20. kapitola, verše 1-17 "esatero" jsme vybrali z moderního překladu biblických příběhů "Mana ible", která byla při Mistrovství ČR ve znalostech ible zdarma k dispozici soutěžícím. íky zásobě v Mezinárodní biblické společnosti IS-Z ji mohou zdarma obdržet i další zájemci. Redakce je připravena zprostředkovat kontakt. Řešení otázek uvedených na straně 13: 1) A; 2) ; 3) ; 4) ; 5) A; 6) ; 7) ; 8) ; 9) A; 10). 15
Petr a Pavel Kdysi žili dva mládenci, kteří trávili většinu času v zahradě před domem. Zahrada byla velká asi jako jídelní stůl a skládala se ze čtyř štěrkem vysypaných pruhů, ze čtvercového trávníku se záhadnými kusy korku uprostřed a z jednoho záhonu červených sedmikrásek. Když si jednou dopoledne hráli v tomto romantickém prostředí, jakýsi kolemjdoucí se naklonil přes plot a dal se s nimi do filozofické rozmluvy. Hoši, kterým budeme říkat Pavel a Petr, se velice živě zajímali o jeho postřehy. Ten kolemjdoucí ale byla víla, která konala dobro v tomto přestrojení a jako obvykle slibovala, že jim splní všechno, co si budou přát. Pavel přijal nabídku zcela věcně a stručně a vysvětlil, že si už dávno přál být obrem, aby mohl kráčet přes světadíly a oceány a při odpolední procházce navštívit Niagarské vodopády a Himálaj. Víla vytáhla z náprsní kapsy kouzelnou hůlku, spěšně a jen tak letmo jí mávla a v tu chvíli se domek podobal malému domku pro panenku, který stál u Pavlových obrovitých nohou. S hlavou nad mraky se šel tedy Pavel podívat na Niagaru a na Himálaj. Ale když přišel k Himálaji, zjistil, že to pohoří je docela malé a že vypadá hloupě jako ta korková skalka uprostřed jejich trávníku. A když našel Niagarské vodopády, nebyly o nic větší než proud vody, co teče z kohoutku v koupelně. Několik minut se toulal světem a hledal něco skutečně velikého. Ale všechno bylo malé a tak si neobyčejně znuděn lehl přes čtyři nebo pět prérií a usnul. Naneštěstí se jeho hlava octla zrovna před chatou nějakého zálesáka, který právě v té chvíli vyšel ven, v jedné ruce držel sekeru a v druhé knihu. Podíval se na knihu, pak na obra a pak zase na knihu. A v té knize stálo: "Lze říci, že zlo pýchy znamená být neúměrný vůči světu." A tak zálesák knihu sklapl, vzal sekeru a usekl tomu obrovi hlavu. To byl smutný a zároveň poučený příběh Pavlův. Petr kupodivu vyslovil zcela opačnou žádost: řekl, že si už dávno přál být trpaslíkem na půl palce: a samozřejmě se jím hned stal. Po této proměně se octl uprostřed rozlehlé pláně porostlé vysokou zelenou džunglí, z níž tu a tam čněly podivné stromy s korunou jako slunce na symbolických obrazech, s obrovskými stříbrnými paprsky a s velikánským zlatým srdcem. Uprostřed této prérie se tyčila hora tak romantických a neskutečných tvarů se skalami tak vysokými a strmými, že to vypadalo jako nějaký úkaz na konci světa. A v dálce nad ztrácejícím se obzorem viděl obrys dalšího lesa, který byl vyšší a ještě záhadnější a temně rudý, jako by planul věčným ohněm. Vydal se tedy za dobrodružstvím po té barevné pláni - a dosud na její konec nedošel. Gilbert Keith hesterton: Ohromné maličkosti Academia 1994 NA ORÉ STOPĚ duchovní rádce skautských oddílů * Vydává: Odbor duchovní výchovy Junáka v počtu 200 výtisků * * Redakce: Vladislav Jech (vjech.kamzik@volny.cz) * 198 00 Praha 9, Zelenečská 34, 198 00 Praha 9, tel. 281865223, Jiří Zajíc (edy@adam.cz) a Petr Krampl (petr.krampl@junak.cz). * * Technické zázemí: Zuzana Vankeová, Adéla Čapková a avid Čančík. * * Předplatné pro rok 2003 zasílejte redakci podle těchto pravidel: pro dodání poštou 110,-Kč, příspěvek čtenářů webových stránek 50,-Kč; sponzorské předplatné je neomezeno. * * Prosíme o přesné údaje pro rozesílání poštou. * ez jazykové korekce. * 16